Je několik věcí, ve kterých se s provozovatelem těchto stránek ne zcela shodnu. Jednou z nich je tvrzení, že nezná žádnou jinou národní tradici, která by z gaunera učinila národního hrdinu. Má tím na mysli Jana Žižku a mýtus tvořený kolem jeho osoby od dob národního obrození , přes Aloise Jiráska až k soudruhu Nejedlému neblahé paměti.
Jednak není pravdou, že obdobná tradice (ať už lidová, nebo umělá) je výsadou Čechů. Mohl bych operovat postavami od Robina Hooda, přes Juraje Jánošíka až po Jessie Jamese a navíc se tento romanticko-komunistický přístup k této kapitole našich dějin v poslední době dost radikálně změnil. Viz Jan Bauer "Podvržená legenda" . J. Bílek "Otazníky našich dějin" a další.
Nicméně není mým úmyslem vésti zde politicko-historickou debatu na téma Jan Žižka. V české slovesnosti existují totiž mnohem horší tradice než shora zmiňovaný loupežník a válečník. Tradice horší o to, že ji máme zakódovanou snad až v samotných genech. Mám tím na mysli úplně jiného Jana. Už tušíte? Ne? Vy jste nikdy neslyšeli pohádku o Českém (hloupém) Honzovi?
Jestliže jste se při čtení těchto slov naježili, co že to pisateli těchto řádek na této rázovité postavičce tolik vadí, pak jste skutečně rodilým Čechem do morku kosti. Vám skutečně nevadí pohádková tradice, podle které někdo, kdo nikdy nic nedělal, nikdy se nic neučil, ležel na peci a stará matka ho živila, jednoho krásného dne s dotyčné pece sleze a je za svůj činorodý přístup k životu odměněn krásnou princeznou a půlkou, popřípadě celým království?
Shledáváte to normálním? No nazdar!
Takhle to totiž v reálném světě nechodí. V reálném světě (tedy alespoň v tom civilizovaném) zasloužené odměny dochází ten tvrdě, ať už rukama, nebo hlavou makající. Někdo, kdo leží na peci, nic nedělá a nechá se starou matkou živit nazývá se parazitem a zasluhuje nikoliv odměnu, ale energického otce, který v něm několika pádnými fackami probudí chuť skočit tam, či onam a udělat co je ve stavení zapotřebí.
Jako otec čtyř dětí jsem se načetl pohádek do ochraptění a věřte mi, pohádky jsou skutečně o národní povaze vypovídající a poučné. Jedna ruská vypráví například o sedmihlavém drakovi, který ukradl lidem slunce. Ruský bohatýr, už nevím jestli to byl Ilja Muromec nebo Čurila Plenkovič, bojoval s drakem až mu usekl šest z jeho sedmi hlav. I prosil drak hrdinu, aby ho nechal, že slunce vrátí, což mu bylo přislíbeno a drak skutečně promptně slunce vrátil. Poté mu byla neméně promptně useknuta zbývající hlava. Nepřipomíná vám to nic ?
Pohádková tradice totiž podle mého názoru zrcadlí vnitřní touhy a ideály té či oné komunity.
I zaplesalo srdce mé když tehdy můj nezkažený synek prohlásil hrdinu za křiváka.
Cože? Že jsou to "jen" pohádky? Skutečně? Napsal jsem pro tyto stránky článek o třech dílech (Nečekejte srandu.., Češi a radar 1 a 2). Za poslední částí jsou v tomto okamžiku, kdy píšu tyto řádky 103 reakce. Tyto reakce lze rozdělit do několika skupin.
Jedna skupina, ta nejslušnější, klade, sice mnohdy scestné, ale poměrně slušně věcné otázky. Tihle lidé by se vůbec nemuseli ptát, kdyby se obtěžovali otevřením hned druhého v článku uvedeného odkazu (http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=8756) . Proč by to ale dělali, že? Když mi něco chcete sdělit, tak mi to přijďte laskavě zarecitovat pod pec! Mluvte zřetelně a pomalu, já totiž chápu trochu pomaleji! Pokud tedy zrovna nechrápu!
Toto je například přístup mnoha poslanců českého parlamentu. V okamžiku, kdy mají k radaru zaujmout jednoznačné stanovisko, tak oni chudáci nemají dost informací ! Že je mají publikované na Internetu svým vlastním ministerstvem obrany, to nikomu nedochází.
Kdyby se ti drobní Čeští Honzové alespoň trochu zajímali, poslali by takového poslance a jeho stranu v příštích volbách tam, kam patří. A to bez ohledu na to, zda jsou zastánci, či odpůrci dotyčného radaru. Na co má pan poslanec své asistenty? Především proto, aby mu sehnali informace, které potřebuje a nikoliv proto, že sestřenice Běta, která místo zastává, chce být taky z něčeho živa.
Pak je tady skupina vynášející apriorní soudy, všechno zná, všechno ví a všude byla minimálně dvakrát. Tipický příklad : Space Defender. Dala by se rovněž definovat jako Český Honza pět minut po tom, co opustil milovanou pec a rázem se proměnil v českého všeználka a jen čeká na zaslouženou odměnu. Tedy roztouženou princeznu s příslušným věnem, na Internetu pak nehynoucí obdiv ostatních k jeho znalostem, zasvěcenosti a originalitě. Nedostaví-li se, je popuzen!
Méně vzletně, ale o to pregnantněji řečeno se v Čechách tento duševní stav a postoj definuje tak, že kdo má do prdele díru, cítí se oprávněn a povinován do kde čeho kecat. Viz Jihočeské matky, Děti Země, Ne základnám, atd., atd.
Tipický projev: Místní referendum tuším na téma jaderná energetika a odpověď jedné české soudružky: "No já tomu teda vůbec nerozumim, ale jsem proti" (Publikováno českou televizí).
Jeden případ si však zaslouží odcitovat v celé nádheře své, jak to říci slušně, no dejme tomu v celé nádheře své intelektuální nesmělosti:
černý kocour, mail, 13.6.2008 13:30
Milý Rosťo,
máš v mnohém pravdu. Ale jak se tu presentuješ a styl přístupu k lidem v Čechách, je ten který na jedné straně kritizuješ, je ostuda a v podstatě kontraproduktivní ve věci. Jsi totiž mimo skutečnost a vydíš vše povrchně. Pravda je pouze funce poznatků v prostoru a času ve spojení s subjektivní faktorem x. atd..... Jinak na prof. Hrocha mi nešahej. Neznám v ČR žádného většího kritika jakéhokoliv šovinismu na světové úrovni. A nezapomeň že i nejlepší úmysl se může formou a stylem zvrhnout. Nebo´t sebelepší obsah ve špatné formě a stylu snižuje kvalitu obsahu a obráceně..... Tak a těď se polepši.
Konec citátu. (Kopírováno včetně gramatických chyb)
Milý Rosťo,
máš v mnohém pravdu. Ale jak se tu presentuješ a styl přístupu k lidem v Čechách, je ten který na jedné straně kritizuješ, je ostuda a v podstatě kontraproduktivní ve věci. Jsi totiž mimo skutečnost a vydíš vše povrchně. Pravda je pouze funce poznatků v prostoru a času ve spojení s subjektivní faktorem x. atd..... Jinak na prof. Hrocha mi nešahej. Neznám v ČR žádného většího kritika jakéhokoliv šovinismu na světové úrovni. A nezapomeň že i nejlepší úmysl se může formou a stylem zvrhnout. Nebo´t sebelepší obsah ve špatné formě a stylu snižuje kvalitu obsahu a obráceně..... Tak a těď se polepši.
Konec citátu. (Kopírováno včetně gramatických chyb)
Rozeberme si to!
"Jsi totiž mimo skutečnost a vydíš vše povrchně", oslovuje autor vstupu pana Hedvíčka důvěrně, aniž si při své důkladnosti a hlubokém pohledu na věc stačil povšimnout, že autorem článku pan Hedvíček není.
"Jsi totiž mimo skutečnost a vydíš vše povrchně", oslovuje autor vstupu pana Hedvíčka důvěrně, aniž si při své důkladnosti a hlubokém pohledu na věc stačil povšimnout, že autorem článku pan Hedvíček není.
"Pravda je pouze funce poznatků v prostoru a času ve spojení s subjektivní faktorem x. atd.....", omračuje nás svým vzděláním a rozhledem Důkladný Černý Kocour dál. Vzhledem k tomu, že on věci "vydí" v celé jejich hloubce soudím, že svého hlubokého vzdělání patrně nabyl na některé z vysoce kvalitních českých fuckult, některé z vysoce kvalitních českých universit, pod neméně vysoce kvalitním vedením profesora Hrocha (ve svazcích StB Posel a Hron), nebo jiného z bolševických fízlů tamtéž deponovaných (viz původní článek).
Mimochodem, až nám něco spadne na kokos, bude nám dost málo platný, že "pravda je pouze funce poznatků v prostoru a času ...... atd.....". Ono by taky nemuselo býti nikoho, kdo by se podobným moudrem mohl zabývat. Pokud by tu ovšem někdo zbyl, tak spíš vypukne v obvyklé české nářky o "novém Mnichově", "zradě podlých spojenců" a podobně, za současného skandování obvyklého "kdo za to může?", na což by ostatně byla jediná logická odpověď. Sami si za to můžete!
Jak praví lidová moudrost, komu není rady, tomu není vzájemné hospodářské pomoci.
Jako autora článku by mne nesmírně zajímalo, v čem Důkladný Černý Kocour vidí (v jeho případě tedy "vydí") onu povrchnost. Není to první článek který jsem napsal a vždy se snažím o to, aby si čtenář mohl kterékoliv moje tvrzení ověřit. Odtud ono mnohdy až nudné množství hypertextových odvolávek, které se však málokterý Český Honza obtěžuje otevřít. Za povrchnost patrně považuje to, že neoslňuji rádoby hlubokomyslnými prohlášeními, že "....pravda je pouze funce poznatků v prostoru a času ve spojení s subjektivní faktorem x....".
"Jinak na prof. Hrocha mi nešahej" je pan Hedvíček kárán dále. Sakra, pane Hedvíčku, Vy se s Důkladným Černým Kocourem nějak blíže znáte? Že Vám tak důvěrně tyká? No, co vlastně očekávat od českého vzdělance donedávna zvyklého na tykání soudružské, že?
"Neznám v ČR žádného většího kritika jakéhokoliv šovinismu na světové úrovni", mrňouká Důkladný Černý Kocour dál. Projevem tohoto vrcholně ušlechtilého životního postoje páně profesorově je patrně to, že jednou chodí práskat estébákům, podruhé se angažuje v aktivitách placených z Moskvy či Teheránu proto, abychom tady stáli nazí a bezbranní proti nebezpečím, která jsou naprosto zjevná a mohou přijít hned z několika stran, pravda?
Nejsem skutečně tak vzdělán jako Důkladný Černý Kocour, ale kdesi (tuším v Bibli) jsou následující čtyři moudrá slova: "Po ovoci poznáte je".
Jelikož nelze předpokládat, že by student českých vysokých škol něčemu takovému rozuměl, tak překládám: Važ činy, nikoliv slova! Jasný?
Shledávám skutečně tragickým, když jsme na chuť ovoce vyprodukovaného různými Hrochy, Frajdly, Matoušky, atd,. zapomněli po necelých dvaceti letech (viz opět původní článek).
Takže ještě jeden citát: Kdo se nepoučí z historie, bude si ji muset zopakovat!
"Nebo´t sebelepší obsah ve špatné formě a stylu snižuje kvalitu obsahu a obráceně..... Tak a těď se polepši" končí svou "zdrcující" kritiku Důkladný Černý Kocour. Div, že jsem se hanbou nepropadl! Fakt! Něco takového má odvahu napsat někdo, po kterém by se jeden gramatických chyb nedopočítal a kdo je schopen vytvořit následující skvost českého jazyka: "Ale jak se tu presentuješ a styl přístupu k lidem v Čechách, je ten který na jedné straně kritizuješ, je ostuda a v podstatě kontraproduktivní ve věci." Stačí? Za takovouto českou větu by se mnou pan profesor Čep, můj bývalý učitel češtiny, vyrazil dveře již šesté třídě základní školy a nebýt na pravdě Boží, jistě by se tam po přečtení něčeho takového okamžitě odebral.
"Nebo´t sebelepší obsah ve špatné formě a stylu snižuje kvalitu obsahu a obráceně..... Tak a těď se polepši" končí svou "zdrcující" kritiku Důkladný Černý Kocour. Div, že jsem se hanbou nepropadl! Fakt! Něco takového má odvahu napsat někdo, po kterém by se jeden gramatických chyb nedopočítal a kdo je schopen vytvořit následující skvost českého jazyka: "Ale jak se tu presentuješ a styl přístupu k lidem v Čechách, je ten který na jedné straně kritizuješ, je ostuda a v podstatě kontraproduktivní ve věci." Stačí? Za takovouto českou větu by se mnou pan profesor Čep, můj bývalý učitel češtiny, vyrazil dveře již šesté třídě základní školy a nebýt na pravdě Boží, jistě by se tam po přečtení něčeho takového okamžitě odebral.
Jedním z účelů mého článku bylo upozornit na to, kdo je v dotyčné "iniciativě" Ne základnám angažován. Je to totiž ilustrativní. Ze sto tří výše uvedených reakcí na publikovaný článek se pouze jedna, jediná nad tímto faktem pozastavila. Není to zarážející? Ne, není !
On nám totiž ten komunismus, včetně jeho donašečů, kádrováků a bratrských armád v Milovicích a jinde až tolik nevadil. Pokud má totiž průměrný Čech buřta, čutál a k němu pivo z lahve, je spokojen.
Snad příklad z vlastní rodiny. Týká se dávné známosti mé životní družky, respektive její tehdejší potenciální tchyně. Když se tehdy má lepší polovička podivovala, že dotyčná rodina nevytáhne ze Žacléře, kde přebývali paty, dostalo se jí následné odpovědi: "Ále, kam bysme jezdili. V neděli zabijeme králika, vyjdeme před tu chalupu, podiváme se na tu Sněžku, no řekni, kam bysme jezdili?"
Člověk degradovaný pod úroveň opice, protože i ta je příslovečně zvědavá. Na rozdíl od průměrného Čecha se však jedná o živočicha značně inteligentního. Moje zvídavá předsedkyně domácnosti po tomto průzkumu terénu usoudila, že je nejvyšší čas zatroubit na kvapný ústup do výchozích pozic, což rovněž bryskně učinila a údajně toho nelituje do dneška. Velmi lichotivé.
Leč dosti již Důkladného Černého Kocoura a čecháčkovství v malém. Věnujme se chvilku principu "Český Honza ve velkém"!
Leč dosti již Důkladného Černého Kocoura a čecháčkovství v malém. Věnujme se chvilku principu "Český Honza ve velkém"!
V článku "Patnáct let od restaurace kapitalismu" ( o čemž mezi námi, dnes již dost pochybuji) který naleznete zde: http://www.fragmenty.cz/j0875.htm se dovíte mimo jiné následující:
"……..Byly hledány a propagovány různé utopické třetí cesty a to ve všech klíčových oblastech našeho společenského života. V politice to byla třetí cesta založená na odmítání smysluplnosti politických stran, na obhajobě tzv. nepolitické politiky a na apriorním nároku intelektuálních a kulturních elit na výjimečné postavení v zemi, což nebylo nic jiného než odmítání liberální demokracie…….."
"……..Byly hledány a propagovány různé utopické třetí cesty a to ve všech klíčových oblastech našeho společenského života. V politice to byla třetí cesta založená na odmítání smysluplnosti politických stran, na obhajobě tzv. nepolitické politiky a na apriorním nároku intelektuálních a kulturních elit na výjimečné postavení v zemi, což nebylo nic jiného než odmítání liberální demokracie…….."
No a dál:
"Přítomní v sále se tak dozvěděli, že reformní a proto z komunistické strany většinou vyškrtnutí či vyloučení komunisté šedesátých let, kteří měli v sedmdesátých a osmdesátých letech velmi různé osudy, chtěli navázat na své dvě desetiletí staré reformní postoje. Disidenti z kulturní a intelektuální sféry v čele s Havlem, Dienstbierem a Pithartem, které většina národa dosud mylně pokládá za protikomunistické bojovníky, chtěli skutečně sice vytvořit něco nového, něco, co by nemělo vady obou v historii známých modelů uspořádání lidské společnosti……………, svět měla podle nich řídit skupina vyvolených, do níž by patřili oni sami spolu s Rolling Stones a Billem Gatesem. Politické strany byly podle nich jen "pro straníky", tedy pro méně vyspělé a méně svobodné a méně tvůrčí jedince" (sic!).
Ve své nekonečné nadutosti by tihle pánové opět neváhali experimentovat s osudem milionů lidí a už se viděli na piedestalech, ze kterých jsme měli akorát tak čas sundat jiného takového syfilitického spasitele, jak vztyčenou pravicí , nebo lépe levicí a s bojovně vypnutým pupkem ukazují lidstvu onu zářnou a radostnou třetí cestu která, podle soukromého vyjádření jistého německého poslance působícího u nás tehdy (v roce 1989 a 1990) v roli pozorovatele, s jistotou vede do třetího světa.
Tohle všechno namísto toho, abychom koukali rychle vyrovnat civilizační náskok půl století, který vůči nám měl ostatní západní svět díky vládě bolševiků, kterou jsme si svou vlastní blbostí sami způsobili.
Už chápete kde se bere moje averze na tyhle intelektuálské velikáše, kteří ve své nadutosti snili a sní své megalomanské sny o tom, jak zaprcatělé a po létech komunismu zaostalé Československo, jehož západní zbytek byl po patnácti letech (!) od onoho textilního převratu oficiálně přeřazen z kategorie zemí zaostalých, do kategorie zemí rozvinutých, ukáže celému světu radostnou třetí cestu k lepším zítřkům?
Už chápete co míním výrazem "princip Český Honza ve velkém"?
S pozdravem "levicový intelektuál do domu, hůl do ruky"
Váš Katoda
Auiam | 16. června 2008 v 15:19 | 
Zde hledá 
Je Václav Havel tajným členem KSČM?
http://www.ahasweb.cz/2008/20080514.htm