Jak ja to vidim...

9. července 2008 v 1:19 | Ross Hedvicek
Nikdy jsem nenapsal nic
co bych nezazil, nevidel, necitil
a omlouvam se, ze muj styl
by mohl byt basnictejsi vic
a je mi tak lito,
ze uz se mnou neni sranda
jako driv
ze se drzim abych si,
kdyz ta banda blahem planda
neupliv
nedivejte se dolu,
nasadte si klapky, mate zavrati
jde to vsechno rychle,
co kdyz se to znovu obrati?
ja jsem si vedom,
ze je to jen a pouze moje vina
kdo otoci se jednou,
ten v solny sloup at zkameni,
drzte se pri zemi,
mate prece dcery a mozna syna,
VE VLASTNIM ZAJMU
ZAPOMENTE MOJE JMENO A PRIJMENI!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ...Týtýtko ...Týtýtko | Web | 9. července 2008 v 1:28 | Reagovat

Ahojky, super blog.. koukni pls na můj a napiš pls nějaký komentář.. děkuji moc x)...

2 marie marie | E-mail | 9. července 2008 v 15:38 | Reagovat

Rosto je to nadhera, ctu tvou basen a nemuzu se tech krasnych slov nasytit. Mel by jsi vydat knihu basni. Vim ze by byla ihned vyprodana. Ta luza co te stale napada nemuze pochopit tvou velikost. Co slovo to skvost. Rosto ja jsem stastna ze Buh me dopral stesti toho okamziku ze muzu cist tve basne.

3 Alzbeta Moravcova Alzbeta Moravcova | E-mail | 9. července 2008 v 15:46 | Reagovat

Marie Dubanova zase lezes Ross Hedvickovi do analu ?

Ross Hedvicek je jeden z nejvetsich ceskych basniku vsech dob.

Marii Dubanove bych neverila ani slovo i kdyz ted co se tyce basni Hedvicka ma vyjimecne pravdu, ale tim ze pise prave o tom komunisticka ucitelka tak tvorbu Hedvicka znehodnocuje ale jenom trosililinku.

Ja chci jeste versu par Rostiku - muzu ti tak rikat a ti tykat - potes srdce me zpevem svym. Cekam....

Alzbeta

4 Karolina Karolina | 9. července 2008 v 15:51 | Reagovat

Zapomenout jmeno tve a prijmeni ?

Nikdy !

Generace po generaci az do 30 stoleti budou zbozne vyslovovat tve jmeno Ross Hedvicku.

Ja se zatim s rozkosi ponoruji do tvych versu a cerpam z tvych basni obrovskou silu zit naplno. Dekuje pane Hedvicku dekuji, dekuji a stokrat dekuji, po precteni vasich basne do mych zil zacal proudit mne neznamy proud rozkose.

5 Venuse Labska Venuse Labska | 9. července 2008 v 15:59 | Reagovat

Mela jsem vyvrcholeni vetsi nez po sexualnim prozitku

Stacilo si procist par versu velkeho basnika Ross Hedvicka a ten nezapomenutelny zazitek na ktery jsem cely svuj zivot cekala se dostavil.

Damy ctete basne Ross Hedvicka a uz nebudete potrebovat partnera na ukojeni svych vasni

Usetrite cas a dokonce penize.

6 Anna Kolapsova Anna Kolapsova | E-mail | 9. července 2008 v 17:58 | Reagovat

Ja mam 45 let a byla jsem dosud panna. Sama opustena jen s internetem,nikdo o mne nejevil zajem. Uz jsem se chtela jit utopit, kdyz tu nahle prisel usvit meho noveho zivota.

Osud tomu chtel ze jsem nasla cirou nahodou stranku Ross Hedvicka a ejhle najednou basen.

Ctu, ctu a uz nejsem sama mam poesii Ross Hedvicka po precteni jeho basne jsem najednou zacitila zvlastni chveni po celem tele a hele uz nejsem panna.

Dekuji pane basniku Ross Hedvicku uz mam vasi basen a mam pro co zit.

7 Byvaly gay Byvaly gay | 9. července 2008 v 18:06 | Reagovat

Ja byl do tehle chvile gay,nestastny clovek,jiny nez vsichni normalni,ale strasne zoufaly.

Stal se zazrak ctu basen Ross Hedvicka a uz jsem normalni po homosexualite ani stopy. Uz jsem na zenske.

Dekuji, prosim piste vazeny pane basniku mam moc kamaradu gayu a take by chteli byt normalni,kdyz napisete tisic basni bude tisic promen a pak tisic stastnych uz normalnich chlapu.

8 Ross Hedvicek Ross Hedvicek | Web | 9. července 2008 v 19:08 | Reagovat

Ted mne napadlo: Vy jste vsichni Cesi, ze jo? Nezapirejte!

9 tzmp tzmp | 9. července 2008 v 21:38 | Reagovat

Poluce, to se muze stat i v lepsí rodine, nevadi. Vypereme to.

10 jony jony | 10. července 2008 v 15:20 | Reagovat

dneska jsem tady nasel 7 novych diskuteru, no tak nevim Rossi asi na tve jmeno a prijmeni jenom tak nezapomenou, diky a Karma!!

11 Der AntiVergangenheitsbewaeltigungsweltmeister Der AntiVergangenheitsbewaeltigungsweltmeister | 10. července 2008 v 16:41 | Reagovat

ja se z toho poeticzna oseru ; no wonder ze to bere ty Slovany a wannabe Kelty a jine Rude krestany u srdeczek. Uz je to fakt: Bigest Bloger ( w/ 2x 1 g) is low on ammo ; where are the times when he took no prisonerzzzzzzzzz ??

12 Jozin Jozin | E-mail | 31. července 2008 v 17:14 | Reagovat

Nemam nic proti Rostovi, jenomze je treba si zamest i pred vlastnim prahem! Je dobre, ze poukazuje na negativni veci v nasi spolecnosti( neziju v CR)ja to delam take... Akorat by si ctenazi blogu meli presist take fakty "z druhe strany" kolebky "demokracie"...

(Pevne doufam, ze Rosta to vymaze v ramci objektivity :-)

Lidská práva v éře rozvinuté institucionalizace

Written by Amalia Zamora Monday, 03 March 2008

Představitelé indiánských kmenů Lakota, což je pravé jméno Siouxů, jednostranně vypověděli těsně před vánoci minulého roku s okamžitou platností a nevratně smlouvy svých předků uzavřených v letech 1851 a 1868 ve Fort Laramie Wyoming se Spojenými státy, které podle názorů indiánů nebyly nikdy dodrženy. Představitel indiánů, Russell Means, mimo jiné herec, který vystupoval ve filmu Poslední Mohykán, označil tento den za „historický pro veškerý lakotský lid“ a dodal, že „koloniální choutky USA skončily“. „Nejsme již obyvatelé Spojených států amerických,“ prohlásil tentýž na tiskové konferenci ve Washingtonu. Nová, Lakotská republika vydává své pasy a vodičské průkazy všem obyvatelům území, kteří se vzdají americké příslušnosti. Občané nového státu také nebudou platit daně - tedy pokud nezůstanou Severoameričany.

Nová republika se rozkládá na území bývalých států Nebraska, Wyoming, Montana a na severu a jihu Dakoty, tedy nikterak zanedbatelná oblast.

O své uznání bojují Lakotové již od roku 1973 a nejznámějším výsledkem je asi zatím odsouzení a uvěznění Leonarda Peltiera, jednoho z vůdců lakotského povstání roku 1973, za domnělou vraždu agentů FBI.

Faktem je, že Lakotové nikdy svá území neprodali ani se jich jinak nevzdali, ale byli o ně připraveny byrokratickými, a podle jejich mínění protiprávními, zásahy. Navíc smlouvy uzavřené se Spojenými státy, bylo jich 33, nebyly, dle tvrzení Lakotů, nikdy dodržovány a plněny. Bylo by asi zbytečné opakovat, že Lakotové jsou dnes zcela marginalizováni, zbaveni možnosti své původní existence a bez možnosti začlenění do dnešní reality, dožívají se průměrně 44 let, mají jednu z nejvyšších dětských úmrtností a další smutné primáty, jejich jazyk je na hranici zapomnění - prostě neliší se příliš od jiných skupin původních obyvatel v celé Americe. Jejich dějiny v moderní době byly monotónní: po každé válce přišlo jednání, každé ujednání bylo porušeno, po porušení přišel protest a po protestu masakr. Po masakru válka, která skončila ujednáním...

Poslední dva masakry, v roce 1890 a v roce 1973, proběhly na stejném místě, Wounded Knee.

Dnes žije, dá-li se to tak nazvat, asi 160 000 Siouxů.

Výpověď smlouvy s USA a vyhlášení nezávislosti a vlastního státu se opírá o článek 6 ústavy USA (hovoří o temporální a lokální nadřazenosti ústavy), o smlouvy Vídeňské konvence, které vešly v platnost roku 1980, a také o nezávaznou deklaraci Organizace spojených národů o právech indiánů resp. o právech původních obyvatel, která byla přijata minulý rok (Spojené státy ovšem hlasovaly proti a vyjádřili zklamání, že přijatý text požaduje pro domorodce právo na sebeurčení, právo na půdu a na naleziště nalézající se na ní).

Podle některých zdrojů uvažuje Rusko o uznání Lakoty jako odpověď na případné uznání nezávislosti Kosova. Potomci Sedícího býka a Bláznivého koně jednají dále o uznání s ambasádami Jihoafrické republiky, Venezuely, Bolívie a Chile.

Jenže - zdá se, že vláda Spojených států bude mít v tomto případě jednoduchou odpověď, pokud vůbec nějakou: mistr Means nepředstavuje nijakého, a už vůbec ne demokraticky zvoleného, zástupce kmene Lakotů. Ostatně, kdo jsou to ti Lakotové? Siouxové, jak je známe z filmů Poslední Mohykán a o Buffalu Billovi?

Akce Lakotů není v poslední době ojedinělou. Hnutí za emancipaci indiánů pod názvem „Ejercito Zapatista de Liberacion Nacionál“ (Zapatistická armáda národního osvobození) probíhá již nějakou dobu také v Mexiku (zprávy o něm se dostanou k evropskému čtenáři především prostřednictvím esejů autora, který si nechá říkat subkomandant Markos) i jinde. Tato hnutí ukazují jistou inkompatibilitu života indiánů se zastupitelskou demokracií: indián není institucionalizovatelný z hlediska národních států a jako takovému mu nemohou žádná práva být přiznána (kupříkladu často nemá trvalé bydliště).

Stát se chová v celé Americe k indiánům příkladně: jakmile je objevena nějaká neznámá indiánská vesnice, je jako první, ve jménu komunikace s okolním světem, vybudována silnice, která slouží k zásobování Coca-colou a lupínky. Následně přijedou studenti universit poučovat indiány o antikoncepci a hygieně. Ještě než dosud zdraví indiáni počnou podléhat nemocem, stanou se oběťmi vzdělávání, které je vyžene do měst a učiní z nich nezaměstnané. Teprve nyní se stávají plnoprávnými občany s volebním právem a ti šťastnější z nich se mohou ucházet o práci kopáčů při výstavbě rekreačních či těžebních komplexů na místě svého původního bydliště.

Jakkoliv může zpráva vyvolávat dojem silvestrovské perličky ukazuje na problém, který je i evropskými politiky a médii pečlivě utajován: současný pojem lidských práv je v globalizovaném světě naprosto nedostatečný, neboť je založen na instituci národního státu. „V systému národních států takzvaná svatá a nezadatelná práva člověka se ukazují jako zcela neúčinná a neupotřebitelná v okamžiku, kdy je není možno použít jako práva občanů nějakého státu.“ (Giorgio Agamben)

Jeste par faktu:

Zákon z roku 1875 o udělení občanských práv černošskému obyvatelstvu a o jeho zrovnoprávnění byl zrušen roku 1883 jako odporující ústavě USA.

Malé a neúrodné rezervace, do kterých byl zbytek Indiánů nahnán, vedly k rychlému vymírání někdy celých kmenů a k roku 1880 zbylo v USA necelých 200 000 Indiánů. Pokusy úřadů o násilnou proměnu kmenů v usedlé zemědělce neměly úspěch. Indiáni neměli koně, dostatek osiva ani nářadí, takže násilná asimilace vedla jen ke zbídačení tohoto obyvatelstva.

Roku 1901 dostalo pět kmenů Oklahomy státní občanství, občanská práva všech Indiánů uznal Kongres USA v roce 1924, ale jejich sociální postavení se začalo zlepšovat až ve 30. letech za prezidentství Franklina D. Roosevelta.

V roce 1957 byl schválen nový zákon o občanských právech, týkající se barevného obyvatelstva. Tento zákon, který měl zajistit černému obyvatelstvu (ne indiánum) zejména právo účastnit se voleb, schválil Senát 72 proti 18 hlasům.

Wyoming jako 44. stát Unie vznikl v roce 1890. Díky tomu, že byl prvním územím, na kterém již v roce 1869 získaly volební právo i ženy, je přezdíván "Státem rovnosti" (Equality state). V době "zrovnoprávnění" mužů a žen ve Wyomingu byl však stav populace šest mužů na jednu ženu, takže toho ženy zase tak moc neovlivnily...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama