Komentáře

1 Karel, Curych Karel, Curych | E-mail | 24. července 2008 v 23:22 | Reagovat

Dekuji za vynikajici analyzu blabolu soudruha Hellera. A hlavna Vas obdivuji za silnou vuli, ze kterou jste vytrval a celeho Hellera nejen precetl ale i posoudil.

Ja jsem se dostal jenom k vete "provedl jsem marxistickou analyzu" , pak se mi zatmelo pred ocima a prisel jsem k sobe jsem se na pozvracenem zachodu ...

2 Jaroslav Jaroslav | E-mail | 24. července 2008 v 23:59 | Reagovat

Pane Jakoubek, ve vyctu tech komunistickych rezniku jste pozapomnel na Lenina. Jeden historik, ktery se zabyval jeho osobnosti a mel pristup do ruskych archivu a ktery take zpracoval zivitopis Hitlera se vyjadril:"U Hitlera najdete stopy lidskosti, at je to pristup k zenam, ktere v armade slouzit nesmely, k detem nebo k jeho vlcaku, nic takoveho u Lenina nenajdete. V celem jeho zivotopise jsem zadne stopy lidskosti nenasel." Nasly se ale jeho prikazy, tu i onde vybrat 6000 a zastrelit...

Idiotu jako je Heller je vice, zajimave by ale bylo zjistit, kdo je plati?

3 vonpetrinerhehe vonpetrinerhehe | E-mail | 25. července 2008 v 1:11 | Reagovat

Vazeny  pane  Jakoubku,  obdivuji  Vasi  trpelivost s  jakou  cupujete  Hellera  na  prvocinitele.  Pry  slovo  je mocnejsi,  nez  mec.  Ja  osobne  si  myslim, ze  kdo  najde  komunistu, ma  mu  utrhnout  nohu  a  umlatit  ho  s ni  k  smrti (to  neni  muj  original, ale  moc  se  mi  libi).

4 James James | E-mail | 25. července 2008 v 1:28 | Reagovat

S Hellerem je docela sranda, i kdyz ty jeho kecy jsou jednotvarne a opakujici se. Nejlepsi na nem je, kdyz se vytahuje jako za korunu tricko jak je nejvic intelligentni a pak nazorne predvede, jak mu to vubec nemysli. "Intelligent" !Ohledne dalsiho bolsevickeho reznika, Lenina, mate naprostou pravdu, jejich seznam je ale prilis dlouhy na jakykoliv vycet. Tri jmenovani predstavuji typ.

James

5 Lord Papundekl Lord Papundekl | 25. července 2008 v 16:41 | Reagovat

Hedvicok ti dva buzeranti co jsou ve vane to je hnus

Ty jsi urcite teplej

Heller je bolsevickej vul a Hedvicok jeste vetsi, vzdyt jsou to blafy na kterych si nakej Jakoubek pochutnava.

6 Ondra Ondra | 26. července 2008 v 3:46 | Reagovat

Celý mi to připadá jednu scénu z Monthy Pythonů:)

http://www.youtube.com/watch?v=dOOTKA0aGI0

7 Lukas D Lukas D | 28. července 2008 v 0:04 | Reagovat

How much wood would a woodchuck chuck if a woodchuck could chuck wood?

8 Lukas D Lukas D | 28. července 2008 v 0:05 | Reagovat

http://uncyclopedia.org/wiki/Czech

Rossi. To je tvá práce?

9 jony jony | 28. července 2008 v 15:35 | Reagovat

Dali hlavy dohromady a udelali z neho Hellera tak me to prijde, proste to nesepsal tu prasecinu sam oni si takhle navzajem pomahaji, z tou nohou to je dobry, utrhnout a umlatit ho pardon JE !  jak uz jsem se nekolikrat vyjadril Komunismus Kokotismus jedno jest a bude, diky za vinikajici postrtehy a odpovedi tomu Grazlovi p. Jakoubek.

10 123 123 | 29. července 2008 v 21:49 | Reagovat

velice pozoruhodné. Pro studenty 1.ročníku šamanství!

11 Jozin Jozin | E-mail | 31. července 2008 v 9:46 | Reagovat

Nemam nic proti Rostovi, jenomze je treba si zamest i pred vlastnim prahem! Je dobre, ze poukazuje na negativni veci v nasi spolecnosti( neziju v CR)ja to delam take... Akorat by si ctenazi blogu meli presist take fakty "z druhe strany" kolebky "demokracie"...

(Pevne doufam, ze Rosta to vymaze v ramci objektivity :-)

Lidská práva v éře rozvinuté institucionalizace

Written by Amalia Zamora Monday, 03 March 2008

Představitelé indiánských kmenů Lakota, což je pravé jméno Siouxů, jednostranně vypověděli těsně před vánoci minulého roku s okamžitou platností a nevratně smlouvy svých předků uzavřených v letech 1851 a 1868 ve Fort Laramie Wyoming se Spojenými státy, které podle názorů indiánů nebyly nikdy dodrženy. Představitel indiánů, Russell Means, mimo jiné herec, který vystupoval ve filmu Poslední Mohykán, označil tento den za „historický pro veškerý lakotský lid“ a dodal, že „koloniální choutky USA skončily“. „Nejsme již obyvatelé Spojených států amerických,“ prohlásil tentýž na tiskové konferenci ve Washingtonu. Nová, Lakotská republika vydává své pasy a vodičské průkazy všem obyvatelům území, kteří se vzdají americké příslušnosti. Občané nového státu také nebudou platit daně - tedy pokud nezůstanou Severoameričany.

Nová republika se rozkládá na území bývalých států Nebraska, Wyoming, Montana a na severu a jihu Dakoty, tedy nikterak zanedbatelná oblast.

O své uznání bojují Lakotové již od roku 1973 a nejznámějším výsledkem je asi zatím odsouzení a uvěznění Leonarda Peltiera, jednoho z vůdců lakotského povstání roku 1973, za domnělou vraždu agentů FBI.

Faktem je, že Lakotové nikdy svá území neprodali ani se jich jinak nevzdali, ale byli o ně připraveny byrokratickými, a podle jejich mínění protiprávními, zásahy. Navíc smlouvy uzavřené se Spojenými státy, bylo jich 33, nebyly, dle tvrzení Lakotů, nikdy dodržovány a plněny. Bylo by asi zbytečné opakovat, že Lakotové jsou dnes zcela marginalizováni, zbaveni možnosti své původní existence a bez možnosti začlenění do dnešní reality, dožívají se průměrně 44 let, mají jednu z nejvyšších dětských úmrtností a další smutné primáty, jejich jazyk je na hranici zapomnění - prostě neliší se příliš od jiných skupin původních obyvatel v celé Americe. Jejich dějiny v moderní době byly monotónní: po každé válce přišlo jednání, každé ujednání bylo porušeno, po porušení přišel protest a po protestu masakr. Po masakru válka, která skončila ujednáním...

Poslední dva masakry, v roce 1890 a v roce 1973, proběhly na stejném místě, Wounded Knee.

Dnes žije, dá-li se to tak nazvat, asi 160 000 Siouxů.

Výpověď smlouvy s USA a vyhlášení nezávislosti a vlastního státu se opírá o článek 6 ústavy USA (hovoří o temporální a lokální nadřazenosti ústavy), o smlouvy Vídeňské konvence, které vešly v platnost roku 1980, a také o nezávaznou deklaraci Organizace spojených národů o právech indiánů resp. o právech původních obyvatel, která byla přijata minulý rok (Spojené státy ovšem hlasovaly proti a vyjádřili zklamání, že přijatý text požaduje pro domorodce právo na sebeurčení, právo na půdu a na naleziště nalézající se na ní).

Podle některých zdrojů uvažuje Rusko o uznání Lakoty jako odpověď na případné uznání nezávislosti Kosova. Potomci Sedícího býka a Bláznivého koně jednají dále o uznání s ambasádami Jihoafrické republiky, Venezuely, Bolívie a Chile.

Jenže - zdá se, že vláda Spojených států bude mít v tomto případě jednoduchou odpověď, pokud vůbec nějakou: mistr Means nepředstavuje nijakého, a už vůbec ne demokraticky zvoleného, zástupce kmene Lakotů. Ostatně, kdo jsou to ti Lakotové? Siouxové, jak je známe z filmů Poslední Mohykán a o Buffalu Billovi?

Akce Lakotů není v poslední době ojedinělou. Hnutí za emancipaci indiánů pod názvem „Ejercito Zapatista de Liberacion Nacionál“ (Zapatistická armáda národního osvobození) probíhá již nějakou dobu také v Mexiku (zprávy o něm se dostanou k evropskému čtenáři především prostřednictvím esejů autora, který si nechá říkat subkomandant Markos) i jinde. Tato hnutí ukazují jistou inkompatibilitu života indiánů se zastupitelskou demokracií: indián není institucionalizovatelný z hlediska národních států a jako takovému mu nemohou žádná práva být přiznána (kupříkladu často nemá trvalé bydliště).

Stát se chová v celé Americe k indiánům příkladně: jakmile je objevena nějaká neznámá indiánská vesnice, je jako první, ve jménu komunikace s okolním světem, vybudována silnice, která slouží k zásobování Coca-colou a lupínky. Následně přijedou studenti universit poučovat indiány o antikoncepci a hygieně. Ještě než dosud zdraví indiáni počnou podléhat nemocem, stanou se oběťmi vzdělávání, které je vyžene do měst a učiní z nich nezaměstnané. Teprve nyní se stávají plnoprávnými občany s volebním právem a ti šťastnější z nich se mohou ucházet o práci kopáčů při výstavbě rekreačních či těžebních komplexů na místě svého původního bydliště.

Jakkoliv může zpráva vyvolávat dojem silvestrovské perličky ukazuje na problém, který je i evropskými politiky a médii pečlivě utajován: současný pojem lidských práv je v globalizovaném světě naprosto nedostatečný, neboť je založen na instituci národního státu. „V systému národních států takzvaná svatá a nezadatelná práva člověka se ukazují jako zcela neúčinná a neupotřebitelná v okamžiku, kdy je není možno použít jako práva občanů nějakého státu.“ (Giorgio Agamben)

Jeste par faktu:

Zákon z roku 1875 o udělení občanských práv černošskému obyvatelstvu a o jeho zrovnoprávnění byl zrušen roku 1883 jako odporující ústavě USA.

Malé a neúrodné rezervace, do kterých byl zbytek Indiánů nahnán, vedly k rychlému vymírání někdy celých kmenů a k roku 1880 zbylo v USA necelých 200 000 Indiánů. Pokusy úřadů o násilnou proměnu kmenů v usedlé zemědělce neměly úspěch. Indiáni neměli koně, dostatek osiva ani nářadí, takže násilná asimilace vedla jen ke zbídačení tohoto obyvatelstva.

Roku 1901 dostalo pět kmenů Oklahomy státní občanství, občanská práva všech Indiánů uznal Kongres USA v roce 1924, ale jejich sociální postavení se začalo zlepšovat až ve 30. letech za prezidentství Franklina D. Roosevelta.

V roce 1957 byl schválen nový zákon o občanských právech, týkající se barevného obyvatelstva. Tento zákon, který měl zajistit černému obyvatelstvu (ne indiánum) zejména právo účastnit se voleb, schválil Senát 72 proti 18 hlasům.

Wyoming jako 44. stát Unie vznikl v roce 1890. Díky tomu, že byl prvním územím, na kterém již v roce 1869 získaly volební právo i ženy, je přezdíván "Státem rovnosti" (Equality state). V době "zrovnoprávnění" mužů a žen ve Wyomingu byl však stav populace šest mužů na jednu ženu, takže toho ženy zase tak moc neovlivnily...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.