Tschechen, klauen Sie bitte nicht!

16. října 2008 v 18:28 | Ross Hedvíček
Na následující jsem si vzpomněl, když jsem nedávno četl jakýsi EU-průzkum, který došel k závěru, že z evropských a východoevropských národnosti nejvíce kradou Češi. Když jsme byli flüchtlingové v Rakousku, tak se nás Rakušani (óóó, lásku a poděkování vám) snažili nedržet v Traiskirchenu příliš dlouho, ale postupně nás rozesílali po celém Rakousku do takzvaných "penziónu", které v některých případech byly skutečně penzióny, v některých ne tak úplně. Já sám (se spoustou dalších) jsem obdržel ubytování v blázinci.

Oficiálně se to jmenovalo Betreuungsstelle Thalham, ve vesničce Thalham, blízko městečka St. Georgen u jezera Attersee, do Salzburku (kam jsme potom často jezdili) bylo odtamtud asi 60 km nebo tak nějak. Léčebna pro starší a mentálně postižené pacienty měla volných několik pavilónu a tak je zřejmě nabídla rakouské vládě k ubytování flüchtlingů. Pohyb tam byl všeobecně volný, žádné omezování a tak jsme tam žili promícháni s pacienty pod vedením šéfa, který se jmenoval Nagler a starého šéfdoktora, kterému jsme říkali Mengele - ten ohyzdný český humor z nás tehdy ještě nevyprchal. Dnes by mi to k smíchu už nebylo. Tehdy ano. Omlouvám se.

Že zajímavých případů mezi pacienty bylo několik, tehdy už postarších bývalých vojáků německé Kriegsmarine, kteří sloužili na ponorkách a nějak jim z toho jeblo. A nebo starší Maďar s rakouským občanstvím, který ovšem žil většinu života v Rhodesii, kde vlastnil jatka. Při převzetí moci pracujícím lidem Rhodesie a přeměně prosperující a bohaté Rhodesie v hladové a AIDS prosáklé Zimbabwe byla jatka tohoto Maďara použita k fyzické likvidaci velkého množství bělošského obyvatelstva města, ve kterém byla. Nebylo divu, že mu z toho dlouhodobě nebylo dobře.

A že jsme nebyli normální Češi, tak nás rekreace v blázinci přestala bavit hned druhý den a začali jsme se shánět po práci. Práce se tak nějak dědila z flüchtlinga na flüchtlinga. Já jsem tu svoji zdědil od Františka Brunackeho z Košic, který emigroval s manželkou, dvěma dospělými dětmi a bratrem (taky s manželkou a dvěma velkými dětmi) a mluvili maďarsky, takže vůči mně neměli předsudky jako by měl běžný Slovák. Jejich třetí bratr byl tou dobou už pár roku v Jižní Africe a protože tam viděl ten děs a hrůzu, tak všichni dohromady pak odešli do Austrálie.

Můj zaměstnavatel byl majitel reklamní agentury a bydlel v Altmünsteru, ve svahu nad Traunsee, s výhledem na Gmünden. Dělal jsem mu zahradníka, šoféra, poslíčka a všechno, co potřeboval dělat a nechtělo se mu to dělat samému. Jeho dům byla třípatrová budova stylu "Swiss-Chalet", která měla ve sklepě saunu a bazén dvakrát tak velký, než býval v Přerově na Černé. No, zíral jsem na to, ale snažil jsem se tvářit se unyle. Vedle byla zahrada a na konci zahrady do ulice byla trojgaráž, která byla podsklepená a v tom sklepě bylo něco na způsob atomového krytu - kompletně s nábytkem, palandami a vzduchotechnikou s filtry. Moje poslední práce pro něj byla stavba fontány a vodopádu s malým bazénkem uprostřed obýváku v druhém patře. Trpajzlík tam nebyl. Myslím, že se mnou byl spokojen a platil mne dobře. Když po pár měsících přišel dopis, že odlétáme do Kanady, oznámil jsem mu to a navrhl, že za sebe přivedu náhradníka, někoho, kdo po mne ten job zdědí, tak jako já jsem ho zdědil po Brunackem z Košic.

Zatvářil se smutně, jako že je mu to líto, ale okamžitě mi popřál hodně štěstí za mořem. "Ale přived někoho, kdo je Čech!" řekl k mému návrhu, že dovedu náhradu. "Proč Čech?" divil jsem se. "V Thalhamu jsou Maďaři, Rumuni, Poláci, proč to musí být Čech?" "Tschechen klauen nicht!" (Češi nekradou!) dostalo se mi překvapivě odpovědi. Pravda to byla, kradení se v naší generaci nevyskytovalo, byli jsme rádi, že jsme konečně pryč, že máme práci, všichni jsme stejně chtěli někam za moře a neměli jsme v úmyslu si to tady pokazit. A tak jsem potom jako svého nástupce dovedl Jarka Řebíka, který dnes žije v Huntington Beach, California. Ten měl manželku a dvě dcery a peníze byly potřeba.

A tak jsem si na to vzpomněl, jak se časy mění a jak ten Rakušan ani nevěděl, jak se mýlil. Přišla sametová revoluce a roky potom a slovo Čech se v Rakousku stalo synonymem zloděje. Vídeň byla polepená nápisy "Tschechen, klauen Sie bitte nicht!", "Češi, prosím, nekraďte!", "Záchody jsou pro Čechy zdarma, když ukážete cestovní pas", s nevysloveným podtextem: hlavně nám tady neserte a nechčijte po ulicích, "Zaparkujte před městem a jeďte tramvají". Nápisy nepomohly.

A podle shora zmíněného článku a průzkumu, lepší to není a nebude.



nebo vy radsi tuhle:


nebo tuhle?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dr. Marx Dr. Marx | 16. října 2008 v 18:41 | Reagovat

Also das ist ihre Boehmerland ?

Meine Heimatland ist Egerland,

wo einst meine Wiege stand

2 kuck van der loch kuck van der loch | 16. října 2008 v 19:24 | Reagovat
3 kuck van der loch kuck van der loch | 16. října 2008 v 19:24 | Reagovat
4 Der Fallschirmjaeger Der Fallschirmjaeger | 16. října 2008 v 19:52 | Reagovat

je zle a bude asi hure. Kdyz volne padaji volne trhy, doporucuji aby volny subjekt opustil volne padajici objekt pomoci padaku, samozreme ze zlateho. ja tak ucinil a jsem nadmerne spokojen vice nez lid ve Spokojetine.

Podobne jsem kdysi opustil tu sesranou pochcanou CeskoZlodejskou miiiiiiiisu a dopad byl jak do naduchcane duchny tedy mekky, prijemny, bohate hodnoceny kazdy mesicek

5 Der Fallschirmjaeger Der Fallschirmjaeger | 16. října 2008 v 20:32 | Reagovat

Na kolchoze „Molotov” dnes žije Kuzmič Polykarpov,

Leninec už v dobách mládí — sedmdesát roků mu je.

Vysloužil si čestný řád: žít jako první v komunismu.

Bez rublů si vezme oblek, čaj a vše, co potřebuje.

Slyším píseň hydrocentrál, vidím trsy vzácných rostlin,

vypěstěných biology dlouhodobým křížením,

maso citrusových plodů, ženy čerpající vodu,

jimž se k ňadrům přissál vítr, plný kvítků rozmarýn.

Páteří světa je Sovětský svaz.

A jeho matkou strana, jednotnou vůlí vytesaná.

Vždycky k nové lásce, vždy k novému boji

elektrisuje tkáň pracujících mas,

rozpaluje mozky v tvůrčím nepokoji.

6 Ivo Ivo | 17. října 2008 v 0:09 | Reagovat

...jakýsi EU-průzkum, který došel k závěru...

:-)))))))

Jak typické a zároveň ubohé

7 Ondra Ondra | 17. října 2008 v 1:11 | Reagovat

Mě to zajímalo a našel jsem tohle, většinou většinou z dat kolem 2000.

http://www.nationmaster.com/cat/cri-crime

8 Pepa Nos Pepa Nos | E-mail | Web | 17. října 2008 v 12:31 | Reagovat

Nepřeháněl bych to.

Jednou, když jsem se zbožím v rukou (pár drobností), šel k pokladně, postavil se mi do cesty mladíček, že mi jako něco chce, ať jdu za ním. Vyklubal se z něj hlídač. Prý jsem to chtěl ukrást. Já mu povídám, že by mě musel v tom případě chytit nikoliv před pokladnou, ale za ní, při pokusu odejít z obchodu. On na to, že o tom, kde mě chytne rozhoduje on. Až když jsem se mu chystal dát po držce tak s tím přestal. Kolik ale bylo "českých zlodějů", kteří takovou kuráž neměli?

9 Emigrant Emigrant | E-mail | 17. října 2008 v 18:13 | Reagovat

Zlodejina v Cesku je nesporne narodnim charakterem. Mimochodem tento narodni charakter existuje jiz od zalozeni CSR, a nikoliv od zlodejskych dekretu zvanych tez Benesovy.

10 Jenda Jenda | 17. října 2008 v 21:22 | Reagovat

Na kolchoze „Molotov” ….

Jsem příjemně překvapen, že bizarní poesii českých intelektuálů dovedou ocenit i v zahraničí. Corriere de la Sera u příležitosti Kunderova případu otisknul překlad jeho básní o Rusku a Stalinovi. Podobně se pak inspirovaly ostatní latinské a latinskoamerické deníky a týdeníky.

Příznačné je též, že se tam neobjevili vrtichvosti, pokoušející se Kunderu za každou cenu ospravedlnit jako u nás.

Podle mnohých našich, jako vlastenec musel udat, nebo že nevěděl koho udává, že jiný udal jeho jménem a další křečovité kydy českých intelektuálů. Buďte rádi, že píší jen o Kunderovi.

Můžeme však ocenit, že nekradl (snad), tenkrát, jako komunista, to ani neměl zapotřebí.

11 Lukasn Lukasn | 18. října 2008 v 13:49 | Reagovat

Zajimal by me link na ten "jakysi EU pruzkum", jinak tento clanek povazuji jen za dalsi Hedvickuv self-pwn.

12 to [11] Lukasn to [11] Lukasn | 21. října 2008 v 16:45 | Reagovat
13 to [8] Pepa Nos - 17.10.2008 to [8] Pepa Nos - 17.10.2008 | 21. října 2008 v 16:49 | Reagovat

Hlídači v českých obchodech jsou asi nějaká tamní specialita. Viz starší článek

http://wikipedie.blogspot.com/2006/10/pro-to-jinde-funguje.html

14 Lukasn Lukasn | 22. října 2008 v 1:08 | Reagovat

ad 12 - ach ano! Podily na trzbach, ano...

Tak az bude nejakej fakt inteligentni pruzkum (ja teda nevim jak by takovyho mohl nekdo docilit tbh) a zjisti, kolik % z toho zcizili slusni pracujici lide a kolik z toho maji na svedomi nasi mili cigosi (kteri tu nezijou z temer niceho jinyho), tak se budeme spolu o necem bavit...

Krom toho tohle stale NENI (caps on so u can read it properly) relevantni pojednani o pruzkumu. CS magazinove stranky jsou asi tak relevantni jako kdyz ti nas... ale sam vis co chci rict. Az prijdes s relevantnim pruzkumem od nezavislych statistickych instituci tomu urcenych, budu to brat v potaz. Do te doby ti reknu jen - stop embarassing yourself.

15 Jenda Jenda | 23. října 2008 v 1:23 | Reagovat

2 Lukasn

Neschovávej se za "cigoše" a nehledej statistiky!

Žil jsem všude možně, ale tak zlodějský národ neexistuje.

Kradete od toaletního papíru a umyvadel v klinikách, po stěrače a auta a ti vzdělanější - o těch snad víte i z medií.

Žil jsem v zemích "nevyvinutých" i normálních, okraden jsem však byl vždy jen v Praze.

Škoda, že se nedají postovat fotografie, v jedné nové privátní klinice na Vinohradech, je na dvěřích záchodu nápis: "Prosíme, klíče a toaletní papír si vyzvedněte v recepci". Ukradli tam i umyvadlo.

V městské nemocnici v Roudnici, kde byl hospitalizován můj otec, ukradli záchodovou mísu a nikdo o tom nevěděl - přišli na to návštěvníci.

Ty ale potřebuješ "relevantní statistický průzkum", potažmo několikery prameny, a stejně si neuvědomíš jaká jste pakáž. Nevidíš si na špičku nosu.

Ne však všichni. Když mne ve Venezuele navštívili příbuzní, tak někde spontánně komentovali: "no tohle by u nás nebylo možný - to by hned ukradli".

Tam kde se kradou tak základní věci jako žárovky, puklice, hajzlpapír ti žádné statistiky nepomůžou, neb je nikoho doposud nenapadlo dělat. Poraď to Špidlovi.

16 Lukasn Lukasn | 25. října 2008 v 13:28 | Reagovat

Jedno, sorry, ale meles uplne hovadiny.

Rossi dosel s tim, ze ma statisticky dolezene jaky jsme zlodejsky narod. A pritom to byla obycejna blamaz. A hoax!

No a pak dojdes ty s tvymi znalostmi ze zivota...

V Praglu jsem byl nekolikrat, okraden jsem nebyl.

V Brne ziju vetsinu zivota a hadej co? Nebyl jsem jeste okraden.

Takze, prosim, strcte si svoje rozumy a nepodlozeny statistiky primo do analu.

Diky za pochopeni.

17 dersaw dersaw | 26. října 2008 v 21:15 | Reagovat

Někteří fakt kradou i naftu v Iráku

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama