Československý vojenský odboj na Západě

19. listopadu 2008 v 15:40 | Tomáš Krystlík


Abychom zachovali symetrii v historii zahraničního odboje za druhé světové války, měli bychom se zabývat jak východním, tak západním odbojem. Popisovat odboj východní, tedy historii čs. armády v SSSR není ale nutné. Na rozdíl od odboje na Západě pokrývá spolehlivě historii ozbrojeného odboje Čechoslováků v čs. jednotkách vytvořených v Sovětském svazu jediná publikace, a to kniha Ericha Kulky: Židé v Československé Svobodově armádě [Kulka 1990].

Kde všude byly čs. jednotky na západních a afrických bojištích nasazeny, je známo a v textu bude zmíněno jen okrajově. Pomineme-li bojovou činnost a chceme-li československý vojenský odboj na Západě vystihnout jen několika charakteristickými slovy, pak nejvýstižnější jsou tato: antisemitismus, šovinismus, závist, zlodějina.


Urychlené vyhánění letců z protektorátu

Kam mohli čs. letci před Němci s letadly uletět? Nejblíže to bylo na Slovensko, což po 14. 3. 1939, kdy Slováci vyhlásili samostatnou republiku, nepřicházelo v úvahu. Byla možnost přeletět do Polska, ale zde hrála roli ještě příliš živá vzpomínka na účast Polska při záboru čs. území. Zbýval přelet do Jugoslávie nebo Rumunska. Jakákoliv podobná akce ale hraničila s vojenskou vzpourou, neboť rozkaz hlavního štábu jasně diktoval: "žádné letadlo, ani vojenské, ani civilní, nesmí opustit letiště." Většina československých letadel neměla k podobné akci potřebný dolet, letci na takový dálkový přelet nebyli vůbec cvičeni a navíc 15. 3. 1939 ráno bylo počasí pro létání naprosto nevhodné, protože chumelilo, byly plískanice a mlhy. Ostatně, proč by měli s letadly prchat? Slovanská duše si v emigraci nelibuje.

Teprve pozdě odpoledne, když se počasí dočasně zlepšilo a letci se mohli i se stroji pokusit uprchnout, neučinil to ani jeden. To už přistávaly na některých českých letištích německé spojovací letouny. Generál Vicherek to komentoval takto: "(Odlet) musil riskovat každý velitel, resp. jednotlivec sám, ale pokud vím, v oné době na to nikdo nepomyslil, neboť jsem doma nikdy od nikoho neslyšel, že by se byl někde stal alespoň pokus o něco podobného. Jestli se dnes (1941) o tom mluví zde v zahraničí jinak, mám dojem, že to už je kombinace pozdější, podle vývinu situace, a někdy i zlý úmysl z osobní ješitnosti." [Vicherek]

Němci při přebírání českých letišť, postupovali vcelku korektně a ponechali dokonce českým leteckým důstojníkům osobní zbraně a zpočátku i část letecké výzbroje. Brzy vešla ve známost nabídka RLM (Říšské ministerstvo letectví), podepsaná samotným ministrem a velitelem Luftwaffe Hermannem Göringem, na zařazení československých letců a pozemního personálu do služeb německého letectva. Prozatím se uvažovalo asi o 1500 pilotech a mechanicích, kteří by "po malé výměně odznaků", jak se v nabídce hovořilo, mohli být převzati za velmi výhodných podmínek jako smluvní zaměstnanci RLM. [John] Na některá letiště přijely i náborové komise Luftwaffe a zároveň RLM požádalo československé ministerstvo národní obrany o podchycení těch letců, kteří se dobrovolně přihlásí k přelétávání československých letadel na soustřeďovací letiště v Německu. Tak se konaly odvody českých vojenských pilotů k Luftwaffe. [Kulka 1992] Generál Vicherek uvádí, že Göring měl zájem o všechny české vojenské piloty: "Asi po 16. 3. přišla telefonická depeše od našeho leteckého atašé v Berlíně škpt. let. Malého, že maršál Gőring chce všechny čs. letce umístit v německém civilním letectvu (zde A. Vicherek omylem zaměnil Luftwaffe za civilní letectvo) a aby se mu do 24 hodiny poslaly seznamy, kdo by chtěl vstoupit do těchto služeb." [Vicherek]

V hlášení tehdejšího plukovníka Jaroslava Vedrala o odbojové činnosti v roce 1939 pro prezidenta republiky a ministra národní obrany z 23. 7. 1941 je uvedeno: "...přišel za mnou plukovník letectva Stanovský, velitel leteckého pluku 5, jak čelit náboru našich letců pro Luftwaffe. Kolem 75% letců se tam hlásilo, dokonce celý druhý letecký pluk v čele s velitelem pluku - legionářem." [Vališ-Dvořák]. Podle generála Vicherka se přihlásili téměř všichni piloti 2., 3. a 5. leteckého pluku. [Vicherek] Čs. letci za to měli dostávat kromě platu jednak zahraniční přídavek, zdarma ubytování a stravování v Berlíně a konečně pojištění pro případ úmrtí 50 000 RM, pro případ zranění 100 000 RM. [John] Kromě lákadla finančního zajištění je třeba si uvědomit, že létání působí na piloty mnohdy jako droga. Německou nabídku kromě vojenských letců zvažoval i letecký personál, a to nejen vojenský, ale i dopravního letectva.

Někteří z těch, kteří pro Luftwaffe přelétávali letadla, za dalších pár týdnů odešli za hranice, jiní nabídky Luftwaffe dát se plně do jejích služeb využili. Poté, co 26. 4. 1939 přeletěly dva letouny B-71 do SSSR [John] a gestapo začínalo vyšetřovat první ilegální odchody československých letců přes hranice, Němci nabídku velkorysé spolupráce s českými letci pak utlumili a nakonec vyzněla do ztracena. Ve výše zmíněném hlášení plukovník Jaroslav Vedral dále uvádí: "Dohodli jsme se požádat Anglii a Francii o přijetí našich letců do jejich letectva. Zašel jsem za podplukovníkem Houškou, aby to zprostředkoval skrze příslušné vojenské atašé v Praze, což se stalo. Asi třetí den Londýn odpověděl zamítavě, odůvodňuje to nemožností v míru přijímat cizí státní příslušníky do britské armády a tím spíš do letectva. Obávali jsme se s podplukovníkem Houškou, aby stejně neodpověděla Francie. Dohodli jsme se předložit dodatečně dokumenty, že Němci jsou skutečně ochotni přijmout československé letce. Originální spisy o tom šel jsem si vypůjčit ke generálu Slezákovi (krycí jméno pro brigádního generála Aloise Vicherka a v jeho nepřítomnosti mi je zapůjčil plukovník letectva Berounský. Opis německé nabídky doplnili jsme ještě ústním slibem, že českoslovenští letci, až je Němci blíž poznají, budou moci i létat, za což budou dostávat letecké příplatky v markách, což při výhodném kursu oproti koruně československé bude královským platem proti dřívějšku. Chtí-li tedy Francouzi v příští válce bojovat proti československým letcům, může se tak stát, nepřijmou-li je do svých služeb. Slib o létání nebyl sice pravdivý, mohlo se tak však stát později a my chtěli takto donutit Francouze, aby nám vyšli vstříc. Krátce nato došla zpráva z Paříže o ochotě přijmout naše letce jako pěšáky do cizinecké legie." [Vališ-Dvořák]

----

Zbytek clanku je na adrese

Tento blog nedovoluje prilis dlouhe clanky. Dekuji.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Charles N. Wiener Charles N. Wiener | E-mail | 19. listopadu 2008 v 16:14 | Reagovat

Erich Kulka napsal i o zidovskych vojacich na Zapade : Židé v československém vojsku na západě (Naše vojsko, 1992).

Charles N. Wiener

Zeneva, Svycarsko

2 Jenda Jenda | 19. listopadu 2008 v 16:44 | Reagovat

Zajímavý článek.

Ten Negr na foto má opasek ze švýcarského Heimatwerk (obchod s hodnotnými švýcarskými upomínkovými předměty http://www.heimatwerk.ch )

Jen ty mosazné krávy má vzhůru nohama.

Ani nechci pomyslet jak k němu přišel.

3 BERD BERD | 19. listopadu 2008 v 16:51 | Reagovat

@Jenda: Treba je to manekyn z Winterthuru.

4 kuck van der loch kuck van der loch | 19. listopadu 2008 v 17:54 | Reagovat

@Berd

Jeste se neraduj. Glaus te ochranil ale potahnu to ted dal.

5 kuck van der loch kuck van der loch | 19. listopadu 2008 v 17:59 | Reagovat

@Berd

Jaky to je mit za manzelku porodni babu? Je s ni lepsi sex, Bedrniku?

6 Souckova Souckova | E-mail | 27. listopadu 2008 v 17:34 | Reagovat

pri navstreve jednoho pribuzneho z otcovy strany v Sedlecku u Chotovin v jiznich Cechach jsem nasla pri uklidu domu jeho prukazku z francouzske cizinecke cizinecke legie.Kdyz sel k doktorce, nesl sebou knihu,kde byl vyfotografovan jako letec a rikal,ze slouzil o francouzske perute.Taky byl 5 let zavreny,protoze ho byvala manzelka za komunistu praskla,ze poslouchal radio Svobodna Evropa.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama