Leden 2009

Operni zpevak z Key Westu podruhe...

30. ledna 2009 v 2:02 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Jiste si vzpominate, jak jsem popsal, dle meho nazoru ferove, sve setkani s opernim pevcem ze Slovenska v Key Westu, Florida. Je to zde. Nyni jsem dostal pomerne popuzeny email od otce onoho zpevaka, ktery o sobe sice pise ve treti osobe, ale v podstate priznava vse co jsem napsal. Jen uplni lhari mi mohou vycitat neferovost a zle umysly - prave naopak. Obdrzeny email prikladam, muj komentar je dole.
------
POZDRAV Z EUROPY!

Pozorne som si precital Vas clanok a neveril som ,ze je niekto schopny osocovat bezbraneho ,podla Vas na ulicu vyhodeneho chlapca,ktory si spevom chcel zarobit . V europe,Australii,ba dokonca v Amerike stretavam na kazdom turistickom mieste vytvarnikov,spevakov,hltacov ohna,ci dokonca poulicne skupiny umelcou ako si v lete zarabaju a realizuju sa. Ved co keby nahodou niekto si vsimol ich talent a dal mu pracu/obsadil ho do nejakej divadelnej alebo spevohernej ulohy.
Znama Edit Piaf zacinala na ulici. Alebo svetoznama huslistka VANESA zacinala pred 9.rokmi v Sydney v Australii pred znamou oprou na schodoch a bola tiez rada ked jej hodili dolar. No vsimol si ju producent a dnes sa k tomu hrdo hlasi a na koncerte v Sydney pred dvomi rokmi to na uvod svojho koncertu uprimne a hrdo povedala.

NEVIEM CO VAS VIEDLO K TOMUTO CLANKU NA INTERNETE.
Rodicia tohto spevaka tiez boli nuteni emigrovat a neboli ani v KSC a ani v STB.
A na zaver : Peter Dvorsky bol pycha CESKOVSLOVENSKA v 80.rokoch.
teraz uci na konzervatoriu v Bratislave a ten spevak unho tiez studoval po revolucii.Ale nechapem preco ste toho spevaka zhodil?
Tiez Karel Gott bol pycha Ceskej spevackej skoly.

Neprajem Vam nic zle a ani to aby sa Vam Vasi znami ,ked budete niekedy potrebovat pomoc SA VAM NEOBRATILI CHRBTOM ako ten Vas znami ,ktory chlapca pozval na mesiac a potom ,ked ho uz nepotreboval priam vyhnal .
Viete ten pan z Miami je blizky priatel rodicou spevaka a kazdy rok sa stretavaju na Slovensku . Vzdy bolo on pekne postarane ,ci uz s ubytovanim alebo s dopravou z Viedenskuho letiska na Slovensko a spat.
PRAJEM KRASNY a HAPPY NEW YEAR 2009 !

PS. POPREMYSLAJTE PROSIM A POTOM SUDTE.
-----------------------
A moje odpoved je zde:


Vazeny pan rodic,
vase popuzenost neni zcela na miste. Vaseho syna jsem nikterak neurazil ani osobne, ani v onom zminenem clanku. Jeste jednou - pokud jste to napoprve nepochopil - nikde v clanku jsem ho neurazil a dokonce jsem si od nej koupil jedno cedecko. Informaci o tom, ze ho do te nepohody vyhnal vas (ne muj) byvaly pritel z Miami sam potvrzujete a po tom, proc jste se tak rozkmotrili, me nic neni.

Zaujalo mne vase P.S. "Popremyslajte prosim a potom sudte." Popremyslal som a dospel k nazoru, ze ac mi nejsou znamy zadne detaily, zda jste byl ci nebyl nucen emigrovat, je znamo, ze znovu pobyvate na Slovensku (jednou vyhnan, uz se nevracim) a jste v dobrych vztazich s kdekterym byvalym komunistou - jednoho jste mi i poslal na obrazku. Peter Dvorsky (byt se vam to urcite tezko priznava) byl komunista od 18 let a komunisticky prominent a v interview ve SME pred casem to priznal a nepovazoval to za nic spatneho. Cesky zpevak Karel Gott je uplne stejna nomenklaturni krysa a za svou celozivotni kolaboraci s komunisty zaslouzi jen pohrdani.

A vy sam taky popremyslajte a potom sudte. Mozna byste mel mene obdivovat komunisticke dacany z Ceskoslovenska a lepe si vybirat kamarady, ktere vozite z videnskeho letiste a zpet a oni se vam potom oplati tim, ze vyhani vaseho maleho synka (studujiciho u komunisty Dvorskeho) do deste a nepohody. Jeste ze na Floride nemrzne.
Preji vam i vasemu synovi vse nejlepsi do roku 2009.

Ross Hedvicek

Gran Torino - silene smutny film ...

29. ledna 2009 v 19:54 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Vcera jsem zhledl zatim posledni (nekteri rikaji ze UPLNE POSLEDNI) film Clinta Eastwooda Gran Torino a byl jsem mohutne dojat, temer k slzam. Film se odehrava v Detroitu, Michigan behem par tydnu mezi dvema pohrby. Typicka ulicka patrovych predvalecnych domku, jako v centru Kitcheneru nebo Waterloo, neco co znam az prilis dobre. Uz davno jsem si vsiml, ze nejvic na mne vzdy zapusobi filmy, s jejichz prostredim nebo postavami se mohu nejak ztotoznit. Tohle byl ten pripad - pribeh jednoho stareho chlapika. Jsem dostatecne sebekriticky, abych si uvedomoval, ze naprosto pasuji do te kategorie.

Neni to zadny Dirty Harry movie, zadna velka action, je to film o jednom duchodci, vigilante, ktery nikoho nezastreli a presto dosahne sveho, je to film temer religiozni a zbozny. Smutny daleko vic nez Silene smutna princezna, jestli si to nekdo pamatuje, kde Darek Vostrel zpival "kujme pikle, pikle kujme". Clint Eastwood je stary Walt Kowalski, retired autoworker, nepochybne UAW a veteran korejske valky a je unaven. Mozna znate ty pocity: Vsude, kde jsem chtel byt, uz jsem byl (been there - seen that), vcetne mist, kde jsem nechtel byt a stejne o tom nemuzu mluvit, prilis dlouho na mori, zazil jsem veci jako nikdo v okoli, ale ono to stejne nikoho nezajima, z ceho vseho jsem si vystrelil ("I fired a few shots"), co vsechno s volantem a pakama jsem ridil, kolik rek jsem prekrocil a kopcu vysplhal - a uz je vice mene pripraven tuhle knizku zavrit. Ve zkratce jako v tom vtipu, ktery Clint vypravi v klubu veteranu: '"Oh, I've got one. A Mexican, a Jew, and a colored guy go into a bar. The bartender looks up and says, 'Get the fuck out of here.'"

Walt Kowalski je politicky inkorektni duchodce, pri vedomi, ze uz se pripozdiva a uz se kaci i v nasem lese, nevaha nazyvat veci pravymi jmeny (film je natolik prospikovan malebnymi expletivy, ze je pochoutkou i pro fajnsmekry anglictiny) i kdyz porad jeste nevaha semtam spachat dobry skutek (prece jen je to Clint Eastwood!) a vytahnout pistoli a rict: "Ever notice how you come across somebody once in a while you shouldn't have fucked with? That's me." Znam ty pocity primo duverne, odtud ten pocit ztotozneni - pokud denne nenaseru aspon sto lidi - tak se citim nesvuj! Akorat pistoli jako Clint nenosim - ale ja mam zase porad dva metry a sto tricet kilo i po zhubnuti. Ale dobre skutky pacham taky. I commit acts of random kindness and senseless beauty.

Film je naprosto dnesni - hodne mi pripominal film Four Brothers (2005), ktery byl pravdepodobne natacen na stejne ulici v Detroitu jako tenhle. Ted uz tabulky zlocinnosti nevedou Italove nebo Ircani - ted uz jsou to asijske gangy, Mexicani, Portorikanci a chudacci cernosi - jeste, ze si ted zvolili Obamu a on jim ted bude platit benzin a mortgage. Aleluja. Nase starsi generace naprosto nechape, kde se v tech mladych bere ta tendence k extremnimu nasili - especially when they are not really good at it! Takze Walt Kowalski (neco jako Dirty Harry v duchode) uz neceli opravdu sofistikovanym zlocincum jako v minulosti, ale asijskemu gangu z kmene Hmong. Za vietnamske valky Hmongove bojovali na strane Americanu a kdyz nebylo Americanum dovoleno vyhrat (Demokrati - hint, hint!), tak aspon Hmongum dovolili emigrovat do USA, aby je komunisti kompletne nevyvrazdili. Ovsem jako obvykle, ti mladi Hmongove uz nejsou jako ti stari - nic uz neni jako byvalo.

Jak uz jsem naznacil, ve filmu se v podstate nestrili a kdyz uz tak jen na uplnem konci. Je to film pro mysliciho divaka a pokud se po zhlednuti filmu opravdu hluboce nezamyslite - pak asi nemate hlavu. Kdyz Eastwood natocil v roce 1992 Unforgiven, mrazivy, chladne neprijemny film, natacel to v Alberte, tak divaci i kritici predpokladali, ze je to jeho tzv. labuti pisen - a on misto toho zacal chrlit jeden lepsi film nez druhy (mozna s vyjimkou Mystic River), at uz jako herec nebo jen reziser. Po tomhle filmu uz kritikove zase vypiskuji, ze je to jeho posledni film coby herec. Doufam, ze ne. Porad je na co se divat. V mem zebricku filmu tenhle patri do prvnich deseti nejlepsich - ever made.



The Greatest Cold War Story Ever Told ...

28. ledna 2009 v 23:29 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Tenhle clanek je sice starsi, ale za to spolehlive zpusobuje penu u ust vsem ceskym vlastencum, kdykoliv se nekde objevi. Uzijte si to:

The Naval Institute Press in Annapolis, Maryland published a dazzling, accomplished book by Barbara Masin called Gauntlet. I was surprised by the title, as I had previously read the older, differently named, version of the manuscript supplied to me by the author. When I hear the word Gauntlet, the Clint Eastwood movie of the same name always pops into my mind ­ specifically the final scene of an old and rugged Clint running the gauntlet (or driving in his case) through the streets of Phoenix, being shot at from all sides, with high hopes and sense of duty, only to arrive on the steps of city hall to find a conclusion that he did not really like. Then it struck me - the finely crafted story told to us by Barbara Masin is in many facets and angles very similar, but very real and with an added epic weight.

It is a story of five young men, brothers Ctirad and Josef Masin (who is to become Barbara Masin's own father), Milan Paumer, Vaclav Sveda and Zbynek Janata, who in October 1953 fled communist Czechoslovakia on foot and shot their way through equally communist East Germany to West Berlin. It was the culmination and grand finale of their anti-Communist resistance activities, going in the footsteps of their legendary father and their families - and that it where the "gauntlet" comes into play. East German StaSi and VoPo mobilized over twenty thousand soldiers and policemen to capture the five young men.

They eventually captured two out of the five and promptly gave them to Czech commies to be executed, with many other relatives - but the Masin brothers and Milan Paumer (with a gunshot wound in the stomach) finished their run of the gauntlet to West Berlin. The book is a gripping thriller that would make Robert Ludlum proud - with one big distinction: this was not fantasy, this was a real life story and even those unfamiliar with the harsh realities of Eastern Europe in the dark ages of the Cold war will be sucked into the action. The realism of the story is chilling and makes it next to impossible to put the book down.

The Masin family was far from ordinary and the book follows the story of several generations in the family. Josef Masin, the father (1896-1942), was a soldier, hero of both world wars, member of Czechoslovak Legions in WWI, which fought their way across Russia and Siberia to the Pacific Ocean and was a member of the underground resistance against the Nazis. His sons, Ctirad (b. 1930), Josef (b. 1932) and daughter Zdena (b. 1933) were the next generation. Their mother, Zdena Masinova, although she did not know about her sons activites and escape plans, was sentenced to 25 years of prison and died in prison soon afterwards in horrific conditions. Their uncle Ctibor Novak was executed together with Vaclav Sveda and Zbynek Janata. Multiple friends and relatives were also executed or imprisoned - even if they knew nothing about the Masin brothers' group's anti-Communist activities.

The Masin brothers still have not set foot back in their native land. Today the Czech Republic is still only marginally free and allegedly democratic, but the majority of its population, after more than fifty years of constant brainwashing, has quite a ridiculous attitude about their own history and the role they themselves played in it. The Masin brothers and Milan Paumer are repeatedly nominated for the highest of Czech awards, only to be rejected by the communist-dominated Czech government. Yet other Czech politicians are afraid to take a clear stance in this case. Poorly educated, brainwashed for multiple generations and generally fearful, the population of today's Czech Republic seems to lack the guts needed to push the issue through. Nevertheless, the Masins and Paumer are held in high regard by the community of Czechs and former-Czechs living abroad, who in contrast to the inhabitants of the Czech and Slovak Republics, are familiar with the experience of fleeing to the West at the risk of one's life, and seem to be Masin's admirers: in 2005, the Czech and Slovak Association of Canada gave the Thomas Masaryk Award to the Masin brothers and Milan Paumer.

The Masin brothers and Milan Paumer were heroes. In this context heroes are individuals, who by example of their own bravery are able to inspire the masses. And inspire they did. Close to 1 million former Czechs and Slovaks now happily live abroad.

Czechoslovakia is from the historic point of view quite an unfortunate country - it was a truly free country for only twenty years (1918-1938) of their 1500 or so year history. By becoming Americans, the Masins and Paumer found - not that they planned it that way - the end of their rainbow. Czechoslovakia probably was not destined to be free, then or now - so those of us - inspired by the Masins - those of us who had freedom embedded in our DNA just had to go and become Americans. Which isn't bad at all, considering where we came from and what most of us have been through.

The Czech translation of the original manuscript was published in the Czech Republic about a year ago under the name "Odkaz". Since then, an additional seven months of research was added to the book for its English edition. It is a fast read and sure to delight anybody from history buffs and thriller aficionados right down to elderly cancelled Czechs who want their English-speaking children and grandchildren to read about their ancestors old country which never came to be free. It serves as a fine introduction for those unfamiliar with the history of that sad part of the world. A must for every library. This intense and amazing story is, without doubt, the greatest Cold war story ever told.

Thank you, Joe, Ray and Milan. And thank you all, who died on the way here. You all were and are our heroes and inspiration.
---------------
Gauntlet. (Five Friends, 20,000 Enemy Troops, and the Secret That Could Have Changed the Course of the Cold War) - by Barbara Masin, Published by Naval Institute Press, Annapolis, Maryland 21402, ISBN 1-59114-515-5 384 pages, Printed in the U.S.A.


Tak pravil Zara... ehm, Vaclav Havel!

28. ledna 2009 v 16:40 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Ze pry pisu negativne! Jedna ze znamych osobnosti ceskeho politickeho zivota mi poslala tenhle email: "Pane Hedvicku, tento narod ztratil elitu a je treba podporovat informacemi a motivovat tech par procent zbylych a schopnych. Takoveto zpravy o Cesich jsou kontraproduktivni a jen siri porazeneckou naladu a skepsi a pomahaji komunistum, byt jsou 100x pravdive - jsou vodou na jejich mlyn a na ceskou povahu. Nerikam, ze jste tim nadsen, ale na lidi to pusobi, jako by Vam to delalo radost. Prosim zkuste psat produktivneji, jinak ubijite posledni plaminky nadeje."

Hmmm!!! Aspon ze mi nikdo neupira, ze to co pisu, je pravdive. Aspon tak.

Takze co asi je resenim? Propagovat falesny optimismus? Falsovat ceske dejiny jako Alois Jirasek a Zdenek Nejedly? A vubec, kam ta elita vubec zmizela? Odstehovali se nebo umreli? Pokud jde o tu starsi generaci, tak par informaci o ceske elite, ktera se odstehovala, jsem nasel na tehle adrese: http://en.wikipedia.org/wiki/Category:Czech_expatriates Bohuzel jsou to vetsinou uz prestarli veterani, vekem naprosto nevhodni k dalsimu pouziti za ucelem vylepseni zdegenerovaneho chovu.

A tak jsem zacal usilovne hledat nejake mlade Cechy, nejakou novou ceskou elitu, neco cim by se cesky narod mohl pochlubit a byt hrdy, kam to ti jejich mladi az dotahli! A mam pro vas velice dobre zpravy! Mladych a uspesnych Cechu je po svete hromada!


A tak dale a tak dale, mohl bych pokracovat tisici a tisici dalsich prikladu - Wikipedie ma hesla o celkem 12 211 pornohercich/pornohereckach ceskeho puvodu. Kdyz natukate slova "Czech porn actress" do Google, tak vam to vyplivne 281 tisic hits. Priznavam se, ze jsem je vsechny necetl. :-)
I pres usilovnou snahu jsem nasel jen jeden jediny priklad ve svete uspesneho mladeho Cecha, na ktereho muze byt narod hrdy (ale neni) a ktery se nevenuje pornoherectvi - je zde na adrese http://en.wikipedia.org/wiki/Lubos_Motl Ja nevim jak vy, ja nemam v Cesku volebni pravo, ale ja bych Motla udelal v Cesku prezidentem. Tedy az trochu vyroste a az uz nebudete mit zadne dalsi na funkce vhodne KGB rezidenty z Prognostickeho ustavu.

Zcela sklicen a mentalne zdeptan jsem patral dal. Po necem, v cem jsou Cesi svetovi, ceho maji Cesi nadbytek. A prisel jsem na to. Nasel jsem to v projevu modly ceskeho naroda a zlateho telete na Orebe - Vaclava Havla. (Pokud pri vasem komunistickem vzdelani nevite, co je to ta Oreba, tady je vysvetlivka. Je to citat z Bible kralicke: "Udelali i tele na Orebe, a sklaneli se slitine. A zmenivse slavu svou v podobiznu vola, jenz ji travu.")

Dle Vaclava Havla proslo od roku 1948 radami Komunisticke strany Ceskoslovenska celkem osm milionu lidi. Opakuji - OSM MILIONU LIDI !!!! To je uplne svetovy unikat. Rekl to Havel a tak to musi byt pravda, pokud nekdo o tom pochybuje, tak at se prihlasi a rozlicena ceska luza ho za jeho pochyby rada rozslape jako hada. Pro ceske neverici Tomase dodavam, ze to Vaclav Havel rekl ve Stabler Arena na pude Lehigh University ve meste Bethlehem, v americkem state Pennsylvania, v sobotu 26. rijna 1991 odpoledne v 16:45. Videozaznamy projevu existuji.

A jako obvykle, nic jsem si nevymyslel. Vsechno pravda. Tak pravil Zara... ehm, Vaclav Havel!
Doufam, ze tenhle clanecek byl dostatecne pozitivni, motivujici a Cechy na duchu povznasejici.

Byl Masaryk proti-cesky???

28. ledna 2009 v 16:28 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Pri nedavne diskusi v CS-clubu obhajovala Radmila Grydilova charakter (nekterych) komunistu a to, ze nekteri komuniste ze strany vystoupili, slovy: "V jiste dobe znamenalo vystoupeni ze strany dost velkou osobni odvahu." Hm. Takze "odvaha" techto komunistu je zrejme neco chvalyhodneho. Ovsem dle vseobecne znameho nazoru ceskeho lidu emigrovali jen zbabelci (prectete si komentare k mym clankum, pokud neverite). Tedy zbabelci bez odvahy. Neuveritelne pokroucena logika.

A to jsme jeste nezacali mluvit o Masinech - jedinem nedavnem prikladu ceske odvahy, ktery neskoncil ve vezeni. Vsichni ostatni odvazni Cesi, jako treba par stovek (vic jich nebylo, jen par stovek, miliony sraly strachy pri zdi) zapadnich letcu a vojaku, byli za svou odvahu - a tedy vyjimecnost - zbabelym ceskym narodem uvezneni, poplivani a zadupani do zeme, protoze byli takovi blazni a vratili se do CSR - jako treba nedavno zemrely letec Fajtl. Takovou ceskou vdecnost si zaslouzili.

Publicistka Hana Catalanova na temze foru (CS-club se honosi titulem "Nejsvobodnejsi a nejdemokratictejsi cesky a slovensky psane forum na internetu" a je provozovan ze zahranici, proto je to asi mozne, v Cesku kde radi cenzura by to asi neslo) napsala nasledujici: "Neohrnuji nos nad zbabelym ceskym narodem, MOC mne mrzi, ze nemohu byt na svuj narod hrda. Kvuli tomu vsak nebudu vymyslet bachorky. Pravda je jaka je. Nas narod mel nekolik hrdinu, ktere i jejich vlastni narod nenavidel - ze zavisti, ze dokazali prekonat ten zakoreneny strach o vlastni bezpeci a o hovno pod sebou. Nejradsi by je zadupali do zeme... Nema smysl hledat po svete "podobne" priklady a vymlouvat se. Zadne takove podobne priklady neexistuji." Zacinam mit dojem, ze dostatek odvahy a statecnosti asi nebude vyrazna ceska vlastnost.

No a ted se tady probiram internetovym casopisem CS-magazin (vyjimecny e-zine, uverejnuje i clanky, ktere cenzura v dnesni CR nepusti) a vidim prebrany clanek Martiny Patockove "Krademe nejvic v EU" - tedy jako ze CESI KRADOU NEJVIC V EU! Poctete si zde:

A pred chvili tu prede mnou prebehlo heslo "Nebat se a nekrast!" Premyslim nad tim a rikam si - to je velmi proti-cesky vyrok!!! Takovy jako dost, jak bych tak rekl az nenavistny proti Cechum! I kdyz - z druhe strany - pravda to je. Vzdyt to je vsechno co Cesi dodnes delaji - boji se a kradou! Kdo to asi rekl? To musel byt nejaky emigrant, nebo Sudetak, ale urcite ne Cech. Cech by takovou sprostotu z ust nevypustil. A v tom mi svitlo: Vzdyt to rekl Masaryk! Ten Masaryk co se naucil cesky (dle historickych vyzkumu, prosim) az nekdy v jeho dvaceti letech? Ten Masaryk, co emigroval do Svycarska, do Anglie a - smankote - i do Ameriky? Ten zbabelec Masaryk, co EMIGROVAL, fuj?

A tak se mi do mysli vkradla (vidite co ceske vyrazivo? Vkradla!) rouhava idea: Nebyl on ten Masaryk nakonec proti-cesky? Nebat se a nekrast? Takova proti-ceska myslenka!

Obama bude platit muj benzin a mortgage!

28. ledna 2009 v 16:18 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Dneska rano jsem u snidane chvili koukal na televizi a reporter oznamoval, ze IBM bude propoustet 6000 zamestancu a Hewlett-Packard oznamil, ze planuje propustit celem 40 tisic zamestancu. Doufejme, ze vsichni ti nezamestnani jsou volici Demokratu a cernosi v Californii - protoze ti to maji dobre posichrovane. Obama bude platit jejich benzin do auta a bude platit jejich mortgage (= hypoteku na dum).

Pokud neverite, podivejte se na tohle video. To je typicka volicka Obamy


Jak jsem byl u psychiatra...

27. ledna 2009 v 15:24 | Ross Hedvicek |  Clanky vzpominkove a recyklovane
Napsal mi Ivan Chalupa:

Rosťo,
navštivte nějakého dobrého psychiatra, určitě Vám pomůže. Už jen to, že jste tak pevně přesvědčen o své pravdě a že ji tak agresivně dáváte najevo, svědčí o možnosti duševní poruchy. Neberte to jako urážku a zamyslete se. Návštěva u psychiatra Vám neublíží a pokud se po vyšetření ukáže, že máte opravdu psychické problémy, bude to jen dobře, že jste tam šel.
Ivan

U psychiatra už jsem byl. Vaši domněnku, zda mé přesvědčení o pravdě může být známkou duševní poruchy, jsem mu vysvětlil a on mi na to řekl, že přesvědčení o své pravdě je znak normálnosti a určitého vyššího stupně civilizovanosti. Civilizovanost se měří měrou respektu k lidskému životu. Tím pádem přesvědčení komunistů a muslimů o "své pravdě" je devalvováno necivilizovaností jejich ideologie. A že prý hromadné vzdávání se názoru společnosti (ne pouze jedince) a všeobecný strach mít svůj vlastní názor je symptomem sociální subservilnosti a nedostatku národního sebevědomí a charakteru a že prý se to vyskytuje a je popsáno ve vědecké literatuře pouze u Francouzů a některých východoevropských národů. A pak po mně chtěl, ať mu vyprávím nějaké své sny. Lehl jsem si na jeho koženou pohovku a vyprávěl mu svůj běžný sen o tom, jak mám krev na rukou. Je to stále stejný sen, který se vrací v různých variantách.

Sen se odehrává v takové typické české/moravské ulici, kterou jsem ve skutečném životě prošel nesčetněkrát. Jmenuje se Růžová ulice a je to ulice, která vede od hlavních vrat kojetínského kostela západním směrem - možná v tom západním směru je taky skryt nějaký subliminální (čili podvědomý, pro ty co nechtějí rozumět) vzkaz. Ta ulice se jmenuje Růžová, protože to byla jedna z mnoha židovských ulic v Kojetíně a při jednom z pogromu na židy, což byl folklór tehdejší doby, který si dnešní vlastenci nechtějí přiznat, teklo tolik židovské krve, že voda v prohlubních ulice byla zbarvená do růžova - a tak přišla k názvu Růžová.

No a já v tom snu jdu tou Růžovou ulici, je krásný teplý letní den, na nebi stratocumulus a cumulonimbus, 29 stupňů Celsia, když tu si všimnu, že proti mně podél cesty teče krev a její množství se stále zvyšuje, je to ne pouze potůček, ale přímo potok a přívalová vlna, jako když se břehy Bečvy protrhly u Troubek, protože ji za komunistů nikdo nečistil. A není to židovská krev, z nějakého důvodů je mi jasné, že je to komunistická krev. POTOKY KOMUNISTICKE KRVE!

Já si k tomu takhle dřepnu, napřed jen prstíček omočím, ano, je to teplá krev. Je to celý potok teplé komunistické krve! Pak si namočím obě dlaně, abych věděl, jaký je to pocit mít krev na rukou - a ono nic! Je to ostatně pouze komunistická krev, to snad nejsou ani lidi, jaký pocit má asi řezník, když má ruce od prasečí krve? Jsou komunisté něco lepšího než prasata? Už si nikdo nepamatuje, co všechno způsobili?

A v ten moment se mi to začíná líbit a vyzouvám si boty, ohrnuji nohavice a bosýma nohama šlapu do toho prohlubin plných krve. Komunistické krve - aby bylo jasno. A pomalu v tom přešlapuji a ono to dělá mlocky mlocky a čvachty čvachty a vždycky to tak trochu vystříkne mezi prsty u nohou. Nádherný pocit. Prohlubně plné komunistické krve! A opět se dostavuje onen příjemný pocit a potěšení a já v problubních začínám přešlapovat a podupávat, jako když se tančí srbské kolo, jako jsme to tančili okolo ohně v horách jménem Prokletije (zajeďte si tam) nebo ten tanec, co tančil Řek Zorba. Nádhera! A já v tom skáči a dupu jako Gene Kelly ve scéně ze Singing in the Rain! Bez klobouku bos!

Z oken domů v ulici se ozývá Bach! Oboe d'amore! To není jen Bach, to není potok, kde tečou nějaké fekálie, to jsou to potoky komunistické krve. A když už je jasné, že mám kalhoty celé postříkané od krve, a teplé krve pořád přitéká více a více, tak už neváhám a do toho proudu si sedám na zadek a plácám rukama okolo sebe a ono to stříká všude kolem a je to úžasné! Vzduch kolem je tak nasycen tou komunistickou krvi, že se mi zdá, že vidím duhu! A pak si do toho ještě i lehnu a hýbám nohama a rukama najednou, jako moje děti v Kanadě, když byly malé, si lehly do čerstvě napadaného sněhu a dělaly "anděla" tak se tomu říkalo, protože obrys ve sněhu připomínal anděla s křídly. A u mně se dostavuje pocit absolutní euforie a tak okolo sebe třískám svýma dlouhýma rukama a samým nadšením řvu: "Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa!"
Už je vám to jasné?

Skončil jsem s popisem svých snů a psychiatr se chvíli přebíral nějakými papíry. A pak se zeptal: "Vy jste se narodil v Československu, že?" "Ano, bohužel," potvrdil jsem mu to.

"V tom případě vám nemohu nijak pomoci. Vaše sny jsou úplně normální," pravil psychiatr a naúčtoval mi 125 dolarů. Já už k němu víckrát nejdu.


Tak jsem do toho slapl, nic zleho netuse...

26. ledna 2009 v 22:34 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Dostal jsem tenhle email:

Dobrý den, pane Hedvíčku,
na Vašem webu jsme zaznamenali článek ke stavu Kyselky (http://hedvicek.blog.cz/0901/ceskyje-prymytyvnyje-a-nekulturnyje) a odkaz na studii jménem "Bývalé lázně Kyselka u Karlových Varů". Abyste měl k dispozici informace z obou stran, podívejte se, prosím, do přílohy, kde najdete vysvětlení a stanovisko Karlovarských minerálních vod k celé věci. Věřím, že je ve Vašem zájmu poskytovat informace ověřené a pravdivé, děkuji za zjednání nápravy.
Klidné pondělí a celý týden.

Mgr. Štěpánka Filipová
Tisková mluvčí a PR manager

Karlovarské minerální vody, a.s.
Mariánské náměstí 159/4, Praha 1
telefon: +420 257 107 681
mobil: +420 724 302 802
e-mail: stepanka.filipova@mattoni.cz

http://www.mattoni.cz


Muj komentar: Pani mluvci Filipova sice "politicky spravne" reagovala - zadne solidni odpovedi se nam ale nedostalo.

Jako treba odpovedi na otazky:

1) Kdo je tedy majitelem tech zchatralych budov puvodnich lazni? Proc se bojite to rict? Jsou to nejaci Rusi z Karlovych Varu? Italska mafie? Tony Soprano? Byvaly predseda OV KSC? Kdo je to?

2) Pokud tedy nepouzivate tzv. Ottuv pramen (protoze ten je v tom rumisti, kam udajne nemate pristup), co potom plnite do lahvi s "Mattonkou"? Pokud je to voda z nejakeho jineho vrtu nebo Ohre - nejedna se pak o PODVOD NA ZAKAZNIKOVI? Anglicky se tomu rika "false advertisement". Nebylo by lepsi ty zchatrale budovy jednoduse koupit, opravit a cepovat PRAVOU MATTONKU?

3) A co je na tomhle emailu, ktery jsem dostal? : "Ja nemuzu Mattonku ani videt, natoz pit. Mimochodem italska firma, ktera znacku dnes vlastni, nema s Mattonim nic spolecneho. Nez stacirnu v Kyselce koupila, byla to zcela neznama firmicka na limonadu. Dnes vlastni i Podebradku a Dobrou vodu.To co dnes vyvali jako mineralku Mattoni, uz s puvodni Mattonkou nema moc co do cineni. Rabujou tak zbesile ze tezi z mnoha vrtu, kterymi prospikovali okoli Kyselky (lidem v Kyselce se ztraci ze studni voda, coz generace nepamatuji) z tech vrtu to pak staceji do obrovske nadrze a rvou do toho kyslicnik. Takze neco jako si doma vyrobite pomoci bombicek sifon. A uzitecni idioti si tuhle kyselku davaji v petihvezdickovych hotelech za 50 Kc za 2,5 dcl! Puvodni Ottuv pramen (= puvodni Mattoni kyselka) vyvera do rumiste, jak je videt na fotografii."

Balonek je na vasi strane kurtu, pani mluvci.


Češi v legendární cizinecké legii .

26. ledna 2009 v 16:14 | Frank Nykl |  Clanky jinych autoru
Tak vám posílám, (ještě než pojedu na operaci se sedcem do Prahy - 28.1.) článek o Češích v Cizinecké legii. Pracuji na pokračování, které bude o tom, co mi jeden z nich v kriminále vyprávěl. Nykl.

----
Češi v legendární cizinecké legii . Byla založena už roku 1831 v Alžírsku.
Svoje tradice ctí Legie dodnes. Její příslušníci smějí nosit kníry a vousy a na přehlídkách defilují pomalým krokem. … zákon, nejtvrdší, jaký kdy byl stvořen, vrytý do kamene na zdi staré pevnosti v Marseille: "Legionáři, jste vojáci smrti, a já vás posílám tam, kde se umírá."

Cizinecká legie se vyznamenala v letech první světové války, v bitvách u Verdunu 1916 na řekách Sommě a Aisne i v dalších bojích. V jejich řadách tehdy působila proslulá Rota Nazdar i další československé legionářské útvary. Také v roce 1939 počítalo francouzské velení s tím, že českoslovenští dobrovolníci budou postupně soustředěni do 11. cizineckého pěšího praporu. Každý nováček, který se dostal do cizinecké legie, se musel řídit heslem - Legio patria nostra - Legie - naše vlast. Po 15 březnu 1939 začalo do legiích postupně přicházet českoslovenští dobrovolníci - běženci.


V létě 1939 vstoupilo do Cizinecké legie postupně kolem šesti set československých dobro-volníků. Postupně jich ale ještě přibývalo.

Pozdější parašutista Jozef Gabčík, vyučený kovář, pak poddůstojník z povolání a posléze dělník ve vojenské chemické továrně, odešel v roce 1939 do zahraničí. Ve Francii absolvoval vojenský výcvik a stal se příslušníkem Cizinecké legie. Roku 1940 odešel do Velké Británie, kde absolvoval parašutistický a speciální výcvik a spolu s J. Kubišem byl vybrán pro uskutečnění atentátu na R. Heydricha. V desantu ANTHROPOID byli oba vysazeni koncem prosince 1941 u Prahy a atentát úspěšně vykonali 27. 5. 1941. Spolu s dalšími parašutisty se pak skrývali u biskupa Gorazda v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze, kde byli zradou odhaleni a po statečném boji v obklíčení padli.
Podle Ladislava Hulíka byl dalším z těch slavných mužů, co proslavili Legii i sebe, plk. Josef Šnejdárek. Svoji ojedinělou životní pouť popsal v knize "Co jsem prožil." Narodil se v r. 1875 a po kariéře poručíka Rakouské armády vstoupil v r. 1899 do legie. Získal Rytířský kříž Čestné legie a po vzniku ČSR bojoval jako československý a francouzský důstojník zároveň v bojových střetnutích s Polskem a Maďarskem. Ač byl v r. 1935 penzionován, v létě 1939 uprchnul s celou svou rodinou do řad čs. Armády ve Francii. Jen několik dnů po skončení války umřel v Casablance. O legii napsal: " Život ve francouzské cizinecké legii podobá se básní tvrdé krásy, básní psané krví. V níž vítězí ctnost, ať již v boji se zbraní v ruce, nebo srdcem, jež čelí vražedným bacilům."
Dalším známým legionářem byl Jan Lang, který o své službě zanechal písemné svědectví. Takové, ale již v literární podobě knihy "Legie sebevrahů" podal o své " službě" v legii i český cestovatel Ladislav Pařízek. Jako mladý cestovatel toužící po dobrodružství Francii nesehnal práci, uspořené peníze brzy došly. Začal hladovět. Pak ho na ulici oslovil dobře oblečený muž a pozval ho na sklenku a jídlo. Verbíř cizinecké legie. Bez peněz, bez pracovního povolení a s mizernou znalostí jazyka byl mladík z Čech ideálním rekrutem.

V říjnu 1924 prodělal v Marseille výcvik legionářských adeptů. Již první třicetikilometrový přesun s plnou polní, kdy pít se mohlo až na povel, znamenal pro zesláblého Pařízka očistec - do cíle ho dovlekli kamarádi. Následovala mise do Alžírska, kde byl ale při jedné bitvě s místní guerillou vážně raněn. Vrátil se do Evropy. O pobytu v legii pak dlouhá léta mlčel, až na konci šedesátých let napsal filmovou povídku Legie sebevrahů - vyšla i knižně. Časem Pařízek odjel zpět do Československa, v Praze ho zastihl březen 1939. Levicově orientovaný novinář se musel ztratit z očí. V Praze získal místo účetního stavební firmy. Pražské povstání prožil Pařízek na barikádách jako aktivní bojovník ze skupiny Věrní psi.

Ačkoli Pařízek s novým režimem sympatizoval, komunisté mu cestování nijak neusnadňovali. V roce 1953 mu úřady bez vysvětlení znemožnily cestu do rovníkové Afriky. Na poslední chvíli byla také zrušena velká expedice do Latinské Ameriky v roce 1956.

Velitel praporu cizinecké legie pplk. Otto Wagner, hrdina od El Allameinu a u Bir Hakeimu. Napsal o tom knihu " S cizineckou legií proti Rommelovi." Když se pak po válce vrátil domů, byl propuštěn z armády a pracoval jako lesní dělník v Jeseníku. Dne 28.3.1953 byl vzat do vazby a 7.3.1954 byl za "hromadění zbraní a navádění k pokusu o útěk" odsouzen ke dvěma letům a ztrátě hodnosti.Jeho kariéra skončila v komunistickém kriminále.

Začátkem roku 1941 podal v Anglii přihlášku ke vstupu do armády Svobodných Francouzů i kapitán Richard Zdráhala, spolu se 120 československými vojáky. Při výcviku se spřátelil se štábním kapitánem Ottou Wagnerem Spolu pak bojovali u Bir Hakeimu v únoru r. 1942. Při probíjení z obklíčení byl Zdráhala zajat a skončil v italském zajateckém táboře u Brindisi. Odtud se mu podařilo uprchnout, ale byl dopaden poblíž Švýcarských hranic. Dostal se do německého zajateckého tábora v Mülbergu. Odtud se mu také podařilo utéci a chytili ho až v Čechách u Postřelmova. Takže nakonec skončil v trestním táboře Colditz u Lipska. V dubnu 1945 jej pak osvobodila americká armáda.

Nejznámějším českým legionářem byl major Karel Hora (1908-1989) bývalý major čs. armády, bojoval téměř na všech bojištích světa. Napsal francouzsky své paměti, které nazval: " Moje cesta kolem světa v 80 bitvách." Byl nositelem řady válečných vyznamenání. V rodné zemi se mu dostalo ocenění zásluh ve formě československého válečného kříže, kříže za statečnost a medaile za zásluhy. To vše samozřejmě ještě před únorem 1948. Po puči odmítl Reicinovu nabídku stát se komunistickým agentem, uprchl z Československa a vstoupil do francouzské cizinecké legie. S ní prošel taženími v Indočíně, v Koreji a v Alžírsku. Tam ho bohužel zajali a přes Čínu a SSSR byl s dalšími českými příslušníky Cizinecké legie poslán domů. O tom byl pak natočen značně vylhaný film plný komunistické propagandy " Černý prapor." Dobrodružný snímek Černý prapor (1957) plnil ve své době zjevnou politickou objednávku. Dokument, který se jím zabývá, dokládá záměry tvůrců: chtěli ukázat, jak se ve francouzské cizinecké legii vyskytují jedině ničemové, ba váleční zločinci, že legie samotná slouží k podpoře imperialistických zájmů. Byl určen zejména mladým divákům, které měl přesvědčit, že romantické sny o dobrodružstvích v exotických krajích jsou pouhou nebezpečnou smyšlenkou.Podle filmu jim bylo vše odpuštěno a bývalí legionáři se stali skoro přes noc opravdovými budovateli socialismu. To vše je nesmysl, všichni byli odsouzeni k těžkým trestům a skončili v kriminálech. Později napsal Karel Hora knihu " Moje matka cizinecká legie."

Služba v cizinecké legii (jako v každé jiné cizí armádě) je naším zákonem zakázána. Porušením tohoto paragrafu se vojáci dopouští trestného činu se sazbou odnětí svobody až na 8 let. Přesto je vyčísleno, že ve francouzské cizinecké legii v současné době slouží asi 150 Čechů.

Sepsal Frank Nykl.

-----------


Legie a skutečnost.

Když mě v lednu 1963 převezli eskontním vězeňským autobusem z vazby ve Vykmanově po čtyřech měsících na zemědělský tábor v Syrovicích u Podbořan, byl třeskutý mráz. Přidělili mě na jeden z dřevěných baráků a já se ocitnul na světnici mezi dalšími deseti odsouzenci. Neměl jsem skoro nic na sebe, jen slabý vězeňský mundúr, protože jsem byl zatčen v létě a tak mi chyběla šála, rukavice, svetr a podobně. Jeden rozložitý třicátník z vedlejší palandy mi půjčil staré ponožky a tak jsme se spřátelili. Jednou v neděli, když jsme si všichni kolem stolu nalévali z pětilitrové sklenice čaje, jsme se ho zeptali, co je na tom, že byl v Cizinecké legii a dobrovolně se vrátil zpátky. Když viděl mé rozzářené oči osmnáctiletého kluka, který hltal každé jeho slovo, nabídl se mi, že mi vytetuje na památku na předloktí znak Cizinecké legie. Mám ho samozřejmě dodnes. Chtěli jsme vědět proč se vrátili zpátky a co vlastně dělají v kriminále, když podle nedávno natočeného dobrodružného filmu z r. 1958 "Černý prapor", se všichni zapojili do budování socialismu a bylo jim odpuštěno?

Dodnes už nevím, jak se opravdu jmenoval, ale něco jako Karel Král (snad to bylo jeho pravé jméno). Někteří z nich dodnes nemají jména a nebo byli zavřeni pod smyšlenými jmény v různých kriminálech. Ale abych neodbočoval. Legionář Král se velice rozčílil, když nám líčil, jak jim bylo naslibováno, že budou amnestováni a nic se jim nestane. Někteří z nich se vzdali Vietnamcům dobrovolně a někteří byli zajati. Bylo s nimi v tamních lágrech v džungli krutě zacházeno a když dostávali denně hrstku rýže, ani už nemysleli na to, že se někdy vrátí. Po několika měsících hladu a trýznění v džungli, si naše vláda vymohla jejich repatriaci a asi dvacet zajatců se tak vrátilo domů. Jen asi polovina z nich byla zajata a ti další byli ostatními považováni za zrádce. Nenáviděli se mezi sebou a neustále se napadali. V čínském Pekingu je posadili na vlak a už se těšili na domov. Jeli přes celý tehdejší Sovětský Svaz až dojeli do Čierné nad Tisou do první stanice ve východním Slovensku. Tam jim dali na oči šátky a vezli je na Pankrác.
Po zdlouhavých výsleších je pak rozdělili do různých kriminálů, dali jim kolem dvou až tří let kriminálu a zakázali jim o sobě mluvit.

Když jsme se všichni ti, co jsme seděli kolem jeho palandy odvolávali na onen slavný film "Černý prapor", kde byly popisovány jejich osudy, bylo nám od Krále řečeno, že na tom bylo jen trochu pravdy a celý film byl jinak vylhán. Věděl, že jeden z nich dělal na tomto filmu poradce, byl to podle něj jeden ze zrádců a přeběhlíků a ten tam prý zadával smyšlené údaje, které se hodily do krámu socialistické propagandě. Podle Krále, bylo prý nemyslitelné, aby jim v Legii dělali velitele bývalí důstojníci SS a nebo podobní nacisté. Ale na tom byla přece postavena celá fabulace filmu, kvůli tomu, že nechtěli naši legionáři poslouchat bývalé nacisty, pak odmítli dál bojovat a přešli na druhou stranu. I když se v Legii při nástupu nikdo neptal na původ a pravé jméno, přesto, by důstojníci SS neunikli pozornosti a byli by okamžitě vyhozeni.
Na závěr celého vyprávění, nám pak Král řekl jednu příhodu, která byla typická pro tehdejší boje ve Vietnamské džungli. Vždy několik kilometrů od sebe, mezi vesnicemi, měli Legionáři ostnatým drátem obehnaný tábor, který byl jako útočiště a hlídal určitou trasu a upevňoval klid na tomto území. Hlídky chodily kolem tábora celou noc a nad táborem byla ještě strážní věž s další hlídkou.

Jednoho rána je probudila siréna, protože našli jednu dvoučlennou hlídku s podřezanými krky u kraje plotu. K průniku do tábora sice nedošlo, legionáři se bránili a tak záškodníci nedosáhli svého cíle a museli utéct. Hned byl vyhlášen nástup, byly nastartovány dva lehké tančíky a ty vyjeli z brány. Za nimi pochodovali v zástupu určení legionáři. Přijeli tak do první vietnamské vesnice na pokraji džungle. Vesnicí vedla uprostřed prašná cesta a po obou stranách byly za sebou bambusové chatrče. Jeden tančík vyjel po levé straně a najel přes první chatrč. Druhý to vzal po druhé straně cesty. Najížděli na bambusové chýše a za nimi kráčeli vojáci, kteří likvidovali vše, co se pohybovalo. Za půl hodiny bylo dosaženo klidu. Je jasné, že většina obyvatel již před několika hodinami utekla do džungle, protože se právem obávali odvety. Samozřejmě, že pomáhali partyzánům a nechali je u sebe několik dní přespat, než se záškodníci odvážili k útoku na Legionářský tábor. Byli to jejich lidé a i kdyby jim nechtěli pomáhat, stali by se oni cílem partyzánů a byli by zlikvidováni vlastními lidmi jako zrádci. Tady nebylo pomoci a všichni to věděli.
Velitel tábora napsal pak do hlášení " Vesnice, která pomáhala záškodníkům, byla našimi oddíly po urputném boji zničena. Naše ztráty byly malé, jen dva legionáři, kteří zemřeli hrdinskou smrtí - Honneur et Fidélité" (Čest a věrnost)"

Pravdu o této válce určitě vědělo jen málo lidí, ve filmech tenkrát také nebyla a my co jsme měli o všem jen zkreslené a vylhané představy, jsme začali přemýšlet, podobně jako tito legionáři. Mělo to vůbec nějaký smysl?


Foto soukromý archiv - L.F. Nykl z r. 1958. Podle vzpomínek jednoho z Legionářů sepsal Frank Nykl.








Byl Masaryk vubec Cech?

25. ledna 2009 v 19:10 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Coby reakci na muj clanek "Byl Masaryk proti-cesky?" mne muj dlouholety pritel, profesor Oldrich Kyn z Boston University obdaril radou odkazu, ktere dale dloubaji v mnou pocatem tematu. Mistnim nacionalistum se omlouvam za casti textu, ktere jsou psany v anglictine. Pokud se nechcete zdrzovat ctenim, ci jsou-li snad cizi jazyky nad vase schopnosti - kratky cesky vycuc je nasledujici: Masaryk byl zidovsko-nemeckeho puvodu, tedy ani vzdalene ne Cech ci Moravan, nebo dokonce Slovak. Cesky se opravdu naucil az pocatkem dospelosti (jak se tady kterysi vlastenec pohorsene divil) a dle tvrzeni pametniku mluvil az do smrti cesky se silnym nemeckym prizvukem.

Profesor Kyn napsal nasledujici: Many of Hausner's statements are wrong and I do not agree with his conclusions, but I would not call him idiot and certainly he is not semiliterate. His main point is that the break of Austro-Hungarian empire was wrong and if it was not for Masaryk it would not happen, Austria together with Germany could have brought European Union many decades erlier and could have prevented the WWII. According to Hausner Masaryk influenced Wilson to enter in WWI which lead to the known results. Even worsen Hausner claims that Masaryk was in fact German and that he betrayed the 3 millions Germans that lived in Bohemia and Moravia.

Here is what Hausner wrote about Masaryk:
" His mother was the daughter of a German Gastwirt (innkeeper) in the old German Town of Auspitz, Moravia. She went to Vienna for a short time and then became the cook of a very wealthy family - the Redlich's - a Jewish family whose language was German. His legal father was an illiterate Hungarian Slovak by the name of Joseph Masarik. It was generally accepted, that his biological father was Mr. Redlich. This was rather common, not just in wealthy Jewish families, that young women, who kept the household, also served as mistresses or concubines. After she was pregnant for a few months, she married a much younger illiterate coachman at the Redlich estate, to establish a legitimate family. They married August 15, 1849, however, Thomas was born on March 7, 1850. It was a little kept secret that the biological father was Nathan Redlich, who had from his own marriage three sons, all of whom became well to do. Since Masaryk's mother was German and the Redlich family spoke German, Thomas grew up with the German language. He, in his later years, spoke very highly of his mother, who gave him everything, but he rarely mentioned his legal father or his brothers, or perhaps stepbrothers is a better term.

Nathan Redlich was generous to Thomas Masaryk and it is well known, that his attorney. Dr. Alois Prazak of Brunn (Brno) paid frequent amounts to the Masaryk family for the education of Thomas. When Thomas entered elementary school, he studied in German. Later, at the high school in Brunn (Brno), these studies, as well as his university studies in Vienna and Leipzig, were in German. As late as 1879, his colleague Penicek had to translate for Masaryk his positions into the Czech language. He spoke Czech with a strong German accent until his death. Yet, he became a fanatical Czech nationalist, hating the Habsburgs and perhaps due to that, everything German, especially the Catholic church.

Later, when Masaryk created Czechoslovakia, many Sudeten Germans hoped and believed he would be friendly to them because of his heritage. It is true, that Masaryk recognized that the Bohemian Germans or the Sudeten Germans were economically and culturally more advanced than the Czechs. "

Dale profesor Kyn pokracuje v cestine: Kdyby nebylo Masaryka, nebyly by vytvoreny Ceske legie (v Rusku a Italii), ktere prispely dosti vyznamne v boji proti Rakousku a Nemecku.
Take by asi USA nevstoupily do prvni svetove valky, protoze je znamo, ze Wilson byl puvodne proti tomu a ze to byl prave Masaryk, ktery ho primel ke zmene nazoru. Kdyby USA neprispely k WWI tak by mozna Nemecko a Rakousko neprohraly a nedoslo by tedy k tomu hlubokemu hospodarskemu upadku a fantasticke inflaci v povalecnem Nemecku. Je docela mozne, ze za takove situace by se Hitlerovi nepodarilo ziskat moc a privest Nemecko k Nacismu a druhe svetove valce.

Doufam, ze na rozdil od mistiho pseudocisare chapete, ze toto nejsou moje nazory nybrz nazory Sudetskeho Nemce Karla Hausnera. Na rozdil od nej si nedovedu predstavit, ze by Masaryk neexistoval (s vyjimkou situace kdyby se mu nepodarilo emigrovat, nebo byl unesen zpet do Rakouska, protoze byl rakouskym soudem odsouzen ke smrti). Vime take, ze Masaryk byl jen jednim z mnoha representantu a organizatoru ceskeho naroda a navic podobna nespokojenost se vyvinula take v jinych narodech, ktere byly Rakusany potlacovany, takze i bez Masaryka by mohlo dojit k rozpadu Rakouska-Uherska.

Tolik profesor Kyn, aby bylo jasne kdo rekl co a abych nebyl obvinovan, ze kradu nekomu citaty (mam svych vlastnich citatu dost).
--------------------
Sam za sebe bych rad dodal, ze dokud nebudou ti tak typicti cesti narodovecti soviniste (pokud chcete priklady, prectete si komentare pod mymi clanky od vsech tech vlasteneckych anonymu) pravidelne mlaceni mokrym hadrem pres ty jejich nevymachane drzky, dotud bude soucasna Ceska republika jen velmi obtizne hledat sve misto v Evrope a byt jen "evropske" civilizaci vubec. O svetove civilizaci ani nemluve.