Češi v legendární cizinecké legii .

26. ledna 2009 v 16:14 | Frank Nykl |  Clanky jinych autoru
Tak vám posílám, (ještě než pojedu na operaci se sedcem do Prahy - 28.1.) článek o Češích v Cizinecké legii. Pracuji na pokračování, které bude o tom, co mi jeden z nich v kriminále vyprávěl. Nykl.

----
Češi v legendární cizinecké legii . Byla založena už roku 1831 v Alžírsku.
Svoje tradice ctí Legie dodnes. Její příslušníci smějí nosit kníry a vousy a na přehlídkách defilují pomalým krokem. … zákon, nejtvrdší, jaký kdy byl stvořen, vrytý do kamene na zdi staré pevnosti v Marseille: "Legionáři, jste vojáci smrti, a já vás posílám tam, kde se umírá."

Cizinecká legie se vyznamenala v letech první světové války, v bitvách u Verdunu 1916 na řekách Sommě a Aisne i v dalších bojích. V jejich řadách tehdy působila proslulá Rota Nazdar i další československé legionářské útvary. Také v roce 1939 počítalo francouzské velení s tím, že českoslovenští dobrovolníci budou postupně soustředěni do 11. cizineckého pěšího praporu. Každý nováček, který se dostal do cizinecké legie, se musel řídit heslem - Legio patria nostra - Legie - naše vlast. Po 15 březnu 1939 začalo do legiích postupně přicházet českoslovenští dobrovolníci - běženci.


V létě 1939 vstoupilo do Cizinecké legie postupně kolem šesti set československých dobro-volníků. Postupně jich ale ještě přibývalo.

Pozdější parašutista Jozef Gabčík, vyučený kovář, pak poddůstojník z povolání a posléze dělník ve vojenské chemické továrně, odešel v roce 1939 do zahraničí. Ve Francii absolvoval vojenský výcvik a stal se příslušníkem Cizinecké legie. Roku 1940 odešel do Velké Británie, kde absolvoval parašutistický a speciální výcvik a spolu s J. Kubišem byl vybrán pro uskutečnění atentátu na R. Heydricha. V desantu ANTHROPOID byli oba vysazeni koncem prosince 1941 u Prahy a atentát úspěšně vykonali 27. 5. 1941. Spolu s dalšími parašutisty se pak skrývali u biskupa Gorazda v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze, kde byli zradou odhaleni a po statečném boji v obklíčení padli.
Podle Ladislava Hulíka byl dalším z těch slavných mužů, co proslavili Legii i sebe, plk. Josef Šnejdárek. Svoji ojedinělou životní pouť popsal v knize "Co jsem prožil." Narodil se v r. 1875 a po kariéře poručíka Rakouské armády vstoupil v r. 1899 do legie. Získal Rytířský kříž Čestné legie a po vzniku ČSR bojoval jako československý a francouzský důstojník zároveň v bojových střetnutích s Polskem a Maďarskem. Ač byl v r. 1935 penzionován, v létě 1939 uprchnul s celou svou rodinou do řad čs. Armády ve Francii. Jen několik dnů po skončení války umřel v Casablance. O legii napsal: " Život ve francouzské cizinecké legii podobá se básní tvrdé krásy, básní psané krví. V níž vítězí ctnost, ať již v boji se zbraní v ruce, nebo srdcem, jež čelí vražedným bacilům."
Dalším známým legionářem byl Jan Lang, který o své službě zanechal písemné svědectví. Takové, ale již v literární podobě knihy "Legie sebevrahů" podal o své " službě" v legii i český cestovatel Ladislav Pařízek. Jako mladý cestovatel toužící po dobrodružství Francii nesehnal práci, uspořené peníze brzy došly. Začal hladovět. Pak ho na ulici oslovil dobře oblečený muž a pozval ho na sklenku a jídlo. Verbíř cizinecké legie. Bez peněz, bez pracovního povolení a s mizernou znalostí jazyka byl mladík z Čech ideálním rekrutem.

V říjnu 1924 prodělal v Marseille výcvik legionářských adeptů. Již první třicetikilometrový přesun s plnou polní, kdy pít se mohlo až na povel, znamenal pro zesláblého Pařízka očistec - do cíle ho dovlekli kamarádi. Následovala mise do Alžírska, kde byl ale při jedné bitvě s místní guerillou vážně raněn. Vrátil se do Evropy. O pobytu v legii pak dlouhá léta mlčel, až na konci šedesátých let napsal filmovou povídku Legie sebevrahů - vyšla i knižně. Časem Pařízek odjel zpět do Československa, v Praze ho zastihl březen 1939. Levicově orientovaný novinář se musel ztratit z očí. V Praze získal místo účetního stavební firmy. Pražské povstání prožil Pařízek na barikádách jako aktivní bojovník ze skupiny Věrní psi.

Ačkoli Pařízek s novým režimem sympatizoval, komunisté mu cestování nijak neusnadňovali. V roce 1953 mu úřady bez vysvětlení znemožnily cestu do rovníkové Afriky. Na poslední chvíli byla také zrušena velká expedice do Latinské Ameriky v roce 1956.

Velitel praporu cizinecké legie pplk. Otto Wagner, hrdina od El Allameinu a u Bir Hakeimu. Napsal o tom knihu " S cizineckou legií proti Rommelovi." Když se pak po válce vrátil domů, byl propuštěn z armády a pracoval jako lesní dělník v Jeseníku. Dne 28.3.1953 byl vzat do vazby a 7.3.1954 byl za "hromadění zbraní a navádění k pokusu o útěk" odsouzen ke dvěma letům a ztrátě hodnosti.Jeho kariéra skončila v komunistickém kriminále.

Začátkem roku 1941 podal v Anglii přihlášku ke vstupu do armády Svobodných Francouzů i kapitán Richard Zdráhala, spolu se 120 československými vojáky. Při výcviku se spřátelil se štábním kapitánem Ottou Wagnerem Spolu pak bojovali u Bir Hakeimu v únoru r. 1942. Při probíjení z obklíčení byl Zdráhala zajat a skončil v italském zajateckém táboře u Brindisi. Odtud se mu podařilo uprchnout, ale byl dopaden poblíž Švýcarských hranic. Dostal se do německého zajateckého tábora v Mülbergu. Odtud se mu také podařilo utéci a chytili ho až v Čechách u Postřelmova. Takže nakonec skončil v trestním táboře Colditz u Lipska. V dubnu 1945 jej pak osvobodila americká armáda.

Nejznámějším českým legionářem byl major Karel Hora (1908-1989) bývalý major čs. armády, bojoval téměř na všech bojištích světa. Napsal francouzsky své paměti, které nazval: " Moje cesta kolem světa v 80 bitvách." Byl nositelem řady válečných vyznamenání. V rodné zemi se mu dostalo ocenění zásluh ve formě československého válečného kříže, kříže za statečnost a medaile za zásluhy. To vše samozřejmě ještě před únorem 1948. Po puči odmítl Reicinovu nabídku stát se komunistickým agentem, uprchl z Československa a vstoupil do francouzské cizinecké legie. S ní prošel taženími v Indočíně, v Koreji a v Alžírsku. Tam ho bohužel zajali a přes Čínu a SSSR byl s dalšími českými příslušníky Cizinecké legie poslán domů. O tom byl pak natočen značně vylhaný film plný komunistické propagandy " Černý prapor." Dobrodružný snímek Černý prapor (1957) plnil ve své době zjevnou politickou objednávku. Dokument, který se jím zabývá, dokládá záměry tvůrců: chtěli ukázat, jak se ve francouzské cizinecké legii vyskytují jedině ničemové, ba váleční zločinci, že legie samotná slouží k podpoře imperialistických zájmů. Byl určen zejména mladým divákům, které měl přesvědčit, že romantické sny o dobrodružstvích v exotických krajích jsou pouhou nebezpečnou smyšlenkou.Podle filmu jim bylo vše odpuštěno a bývalí legionáři se stali skoro přes noc opravdovými budovateli socialismu. To vše je nesmysl, všichni byli odsouzeni k těžkým trestům a skončili v kriminálech. Později napsal Karel Hora knihu " Moje matka cizinecká legie."

Služba v cizinecké legii (jako v každé jiné cizí armádě) je naším zákonem zakázána. Porušením tohoto paragrafu se vojáci dopouští trestného činu se sazbou odnětí svobody až na 8 let. Přesto je vyčísleno, že ve francouzské cizinecké legii v současné době slouží asi 150 Čechů.

Sepsal Frank Nykl.

-----------


Legie a skutečnost.

Když mě v lednu 1963 převezli eskontním vězeňským autobusem z vazby ve Vykmanově po čtyřech měsících na zemědělský tábor v Syrovicích u Podbořan, byl třeskutý mráz. Přidělili mě na jeden z dřevěných baráků a já se ocitnul na světnici mezi dalšími deseti odsouzenci. Neměl jsem skoro nic na sebe, jen slabý vězeňský mundúr, protože jsem byl zatčen v létě a tak mi chyběla šála, rukavice, svetr a podobně. Jeden rozložitý třicátník z vedlejší palandy mi půjčil staré ponožky a tak jsme se spřátelili. Jednou v neděli, když jsme si všichni kolem stolu nalévali z pětilitrové sklenice čaje, jsme se ho zeptali, co je na tom, že byl v Cizinecké legii a dobrovolně se vrátil zpátky. Když viděl mé rozzářené oči osmnáctiletého kluka, který hltal každé jeho slovo, nabídl se mi, že mi vytetuje na památku na předloktí znak Cizinecké legie. Mám ho samozřejmě dodnes. Chtěli jsme vědět proč se vrátili zpátky a co vlastně dělají v kriminále, když podle nedávno natočeného dobrodružného filmu z r. 1958 "Černý prapor", se všichni zapojili do budování socialismu a bylo jim odpuštěno?

Dodnes už nevím, jak se opravdu jmenoval, ale něco jako Karel Král (snad to bylo jeho pravé jméno). Někteří z nich dodnes nemají jména a nebo byli zavřeni pod smyšlenými jmény v různých kriminálech. Ale abych neodbočoval. Legionář Král se velice rozčílil, když nám líčil, jak jim bylo naslibováno, že budou amnestováni a nic se jim nestane. Někteří z nich se vzdali Vietnamcům dobrovolně a někteří byli zajati. Bylo s nimi v tamních lágrech v džungli krutě zacházeno a když dostávali denně hrstku rýže, ani už nemysleli na to, že se někdy vrátí. Po několika měsících hladu a trýznění v džungli, si naše vláda vymohla jejich repatriaci a asi dvacet zajatců se tak vrátilo domů. Jen asi polovina z nich byla zajata a ti další byli ostatními považováni za zrádce. Nenáviděli se mezi sebou a neustále se napadali. V čínském Pekingu je posadili na vlak a už se těšili na domov. Jeli přes celý tehdejší Sovětský Svaz až dojeli do Čierné nad Tisou do první stanice ve východním Slovensku. Tam jim dali na oči šátky a vezli je na Pankrác.
Po zdlouhavých výsleších je pak rozdělili do různých kriminálů, dali jim kolem dvou až tří let kriminálu a zakázali jim o sobě mluvit.

Když jsme se všichni ti, co jsme seděli kolem jeho palandy odvolávali na onen slavný film "Černý prapor", kde byly popisovány jejich osudy, bylo nám od Krále řečeno, že na tom bylo jen trochu pravdy a celý film byl jinak vylhán. Věděl, že jeden z nich dělal na tomto filmu poradce, byl to podle něj jeden ze zrádců a přeběhlíků a ten tam prý zadával smyšlené údaje, které se hodily do krámu socialistické propagandě. Podle Krále, bylo prý nemyslitelné, aby jim v Legii dělali velitele bývalí důstojníci SS a nebo podobní nacisté. Ale na tom byla přece postavena celá fabulace filmu, kvůli tomu, že nechtěli naši legionáři poslouchat bývalé nacisty, pak odmítli dál bojovat a přešli na druhou stranu. I když se v Legii při nástupu nikdo neptal na původ a pravé jméno, přesto, by důstojníci SS neunikli pozornosti a byli by okamžitě vyhozeni.
Na závěr celého vyprávění, nám pak Král řekl jednu příhodu, která byla typická pro tehdejší boje ve Vietnamské džungli. Vždy několik kilometrů od sebe, mezi vesnicemi, měli Legionáři ostnatým drátem obehnaný tábor, který byl jako útočiště a hlídal určitou trasu a upevňoval klid na tomto území. Hlídky chodily kolem tábora celou noc a nad táborem byla ještě strážní věž s další hlídkou.

Jednoho rána je probudila siréna, protože našli jednu dvoučlennou hlídku s podřezanými krky u kraje plotu. K průniku do tábora sice nedošlo, legionáři se bránili a tak záškodníci nedosáhli svého cíle a museli utéct. Hned byl vyhlášen nástup, byly nastartovány dva lehké tančíky a ty vyjeli z brány. Za nimi pochodovali v zástupu určení legionáři. Přijeli tak do první vietnamské vesnice na pokraji džungle. Vesnicí vedla uprostřed prašná cesta a po obou stranách byly za sebou bambusové chatrče. Jeden tančík vyjel po levé straně a najel přes první chatrč. Druhý to vzal po druhé straně cesty. Najížděli na bambusové chýše a za nimi kráčeli vojáci, kteří likvidovali vše, co se pohybovalo. Za půl hodiny bylo dosaženo klidu. Je jasné, že většina obyvatel již před několika hodinami utekla do džungle, protože se právem obávali odvety. Samozřejmě, že pomáhali partyzánům a nechali je u sebe několik dní přespat, než se záškodníci odvážili k útoku na Legionářský tábor. Byli to jejich lidé a i kdyby jim nechtěli pomáhat, stali by se oni cílem partyzánů a byli by zlikvidováni vlastními lidmi jako zrádci. Tady nebylo pomoci a všichni to věděli.
Velitel tábora napsal pak do hlášení " Vesnice, která pomáhala záškodníkům, byla našimi oddíly po urputném boji zničena. Naše ztráty byly malé, jen dva legionáři, kteří zemřeli hrdinskou smrtí - Honneur et Fidélité" (Čest a věrnost)"

Pravdu o této válce určitě vědělo jen málo lidí, ve filmech tenkrát také nebyla a my co jsme měli o všem jen zkreslené a vylhané představy, jsme začali přemýšlet, podobně jako tito legionáři. Mělo to vůbec nějaký smysl?


Foto soukromý archiv - L.F. Nykl z r. 1958. Podle vzpomínek jednoho z Legionářů sepsal Frank Nykl.







 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bavič Kaiser Bavič Kaiser | 26. ledna 2009 v 16:25

To je sice strašně zajímavý co dělal pan Gabčík, /nemáte o něm trochu víc, co to tam a s kým kutil ve Francii/, ovšem chybí tu taky něco o panu Kubišovi. Jo ten Heydrich, jak pěkně se vyjímá ve čtyřicátým roce v Lucerně, v gestapácké uniformě, a na kolenou dva malé hošíky v kožených kalhotkách, z nichž jeden tu pak v čechách dokonce prezidentoval. /Vždycky když jsem to našel někde v knihovně, a hledal to tam pak za tejden podruhý, tak to tam někdo vytrhnul../.

2 Cesky vlastenec Cesky vlastenec | 26. ledna 2009 v 16:33

Nekecej a posli Hedvickovi skanovanou kopii - bude to hit sezony !!! Pravo takovou fotku neuverejni, Hedvicek ano.

3 Muki Muki | 26. ledna 2009 v 17:16

To bude nejaky omyl Hora ve sve knize vypravi o tom, jak po navratu s Vietnamu bojoval v Alzirsku, byl povysen na majora, propusten s Legie, pracoval v civilni profesi. Nakonec zil na pensi na Korsice.Takze ten navraceny do Cech bude nekdo jiny.

4 Tons Tons | E-mail | 26. ledna 2009 v 17:32

Pokud vim tak v legii slouzila spousta SSesaku a byly z nich slozeny cele jednotky. Ale nakonec to prasklo a Franouzum doma se to nelibilo.... podrobnosti neznam. Samozrejme asi neveleli Cechum.

5 Muki Muki | 26. ledna 2009 v 18:22

Co pise  Pplk Wagner, tak v legii take slouzila spousta komunistu. To zalezi na tom, kdo zrovna hledal utociste a legie se hodila. A podle maj Hory tam bylo zase spousta utecencu pred komunismem. Takze proc by tam nemeli slouzit i byvaly prislusnici SS.

6 Miroslav Vaclavek Miroslav Vaclavek | E-mail | Web | 26. ledna 2009 v 18:40
7 Miroslav Vaclavek Miroslav Vaclavek | E-mail | Web | 26. ledna 2009 v 18:44

Muki - ty jsi blby jako hovno.

8 Miroslav Vaclavek Miroslav Vaclavek | E-mail | Web | 26. ledna 2009 v 18:45

Tons - ty jsi jeste blbejsi nez hovno.

9 nekrystlik nekrystlik | 26. ledna 2009 v 19:14

Video 0:47 takhle podobne jsem kdysi tahal M47 Dragon po Svycarsku. Meli jsme take jako poddustojniky z povolani byvale legionare (Adjutant Unteroffizier Brügger). Kdyz se vratili z legie tak je divizni soud obsoudil na nejaky cas do vezeni a po propusteni je ihned zamestnala svycarska armada.

10 nekrystlik nekrystlik | 26. ledna 2009 v 19:15

@Tons

Uz je to tady, vidite?

11 Tons Tons | E-mail | 26. ledna 2009 v 19:21

Ale presto evidentne o dost chytrejsi nez ty. Vy ostatni koho to zajima vezte, ze o SSesacich v Indocine neni pochyb, ja sam se o Vietnam zajimam, ale spis az o obdobi US intervence. To o tech SSacich je bezne zname a nikoho to neprekvapuje. Krome toho bylo na toto tema napsano i nekolik knih. Nepochybuji o tom, ze komunisti si to jaksepatri ideologicky pribravili a zvelicili, ale je to tak.

12 Tons Tons | E-mail | 26. ledna 2009 v 19:23

Kuck

Coz o to, mohlo to byt i horsi. Ale muze byt, ze je to jen zacatek.

13 nekrystlik nekrystlik | 26. ledna 2009 v 19:39

Pan Nykl zapomnel ze po Mnichovu Cesi (hlavne letci) do legie vstupovali pod podminkou ze v pripade valky s nacistickym Nemmeckem jejich sluzba v legii konci a  Francouzi zformuji ceske jednotky. Coz se take stalo.

V. Bufka "Bombarder T-2990 se odmlcel"

Filip Jansky "Pevnost v pousti" (druhy dil trilogie)

14 nekrystlik nekrystlik | 26. ledna 2009 v 19:45

Pane Nykl dalsi pripominka. Pokud vim tak plnovousy nosi v legii pouze zenisti. Kdyz v legii prijdete do sluzby neoholeny tak poznate zpusob kterym  se  clovek muze oholit pomoci obycejneho zapalovace.

15 Jerry Jerry | E-mail | 26. ledna 2009 v 19:58

Major Hora nasoupil do legii jiz pred valkou jako prosty vojak. Pri formovani ceskoslovenskeho vojska v Anglii byl odmitnut kvuli chybejicim dvoum prstum, ktere mu utrhl granat. Vratil se do legii, s nimi prosel celou valku a jako jediny zahranicni vojak byl dekorovan americkym vyznamenanim Stribrne hvezdy. Po valce se vratil do Ceskoslovenska, dostal k veleni pluk na zapadle posadce na vychode republiky. Vcas poznal ze po nem jde Raicin, uprchl, vratil se do legii s kterymi prosel valky v Indocine a dotahl to na hodnost majora. Dale je to presne tak jak pise [3] Muki, 26.1.2009 17:16.

16 Muki Muki | 26. ledna 2009 v 20:31

Podle toho co pise plk Wagner, nekteri cesti dustojnici, nebyli spokojeni se situaci v nasi jednotce v Britanii a odesli do cizinecke Legie, coz udelal take on. Pise, ze nekteri co to udelali bez souhlau, byli odsouzeni k trestu smrti v nepritomnosti. Benesova vlada totiz vyhlasila mobilisaci vsech ceskych prislusniku v zahranici, takze meli povinnost slouzit. Zda se ze se to uplatnovalo ruzne, spise pro pravicaky, tedy Benesovi odpurce. takovi Voskovec, Werich a E.E. Kis a i dalsi, se sluzbe vyhnuli a nikdo jim nic nerekl. Samozrejme budu rad, kdyz me nekdo opravi a zna to presneji Jinak matka maj Hory byla japonka a on sam se do legie vratil s povolenim cs vlady jako porucik. Podle toho co pise o Wagnetovi, tak to byl dost suchoparny oficir.  Hora byl spise sverazny a mel malery se subordinaci

17 nekrystlik nekrystlik | 26. ledna 2009 v 20:40

E. E. Kisch byl agentem kominterny.

18 Muki Muki | 26. ledna 2009 v 20:43

Tons, kdyz v Legii mohl slouzit kazdy schopny vojak, proc by tam nemohl byt nekdo, kdo drive slouzil ve vojskach SS? Vzdyt v SS neslouzili jen nemci ale mnoho dalsich jinych narodu, kteri meli s rusy zle zkusenosti a povazovali je za vetsi nebezpeci nez nemci. Ti samozrejme take po valce vstupovali do legie

19 Tons Tons | E-mail | 26. ledna 2009 v 20:53

Muki

Nevim na co konkretne reagujete, ja jen konstatoval prosty fakt, ze ve cizinecke legii slouzili i SSaci a zadne stanovisko jsem k tomu nezaujal. Nemuzu za to, ze jsem se stal tercem slabomyslnych utoku jakehosi Vaclavka.

20 Muki Muki | 26. ledna 2009 v 22:49

Tons. Nic ve zlem, ja take jen konstatoval fakta

21 Jaromir Masa Jaromir Masa | E-mail | Web | 26. ledna 2009 v 22:52

Chodíval jsem do kavárny U zajíce (na rohu Národní, kde je dnes Tesco) a vedle sedával muz, který tvrdil, ze byl v Cizinecké legii. Vypadal na to. Asi se tam scházeli. Já je nesledoval, ale bavil se s jednim malirem bohoslovcem o smyslu života. Dobre, ze jste to vytahl jako tema. Nebyli vsichni Cesi prepokaleni. Dekuji.

22 Tons Tons | E-mail | 26. ledna 2009 v 23:47

Muki

Ano, je to slozitejsi tim spis, ze do SS se koncem valky, jak bylo treba doplnovat stavy, odvadelo povinne.

23 OM OM | 27. ledna 2009 v 15:42

Podle dok. filmu "V cizích službách" bylo po 2. svět. válce v Cizinecké legii velmi mnoho příslušníků poražené něm. armády.

http://cs-club.blogspot.com/2007/03/v-cizch-slubch-nmet-legioni-v-indon.html

24 Der Fallschirmjaeger Der Fallschirmjaeger | 27. ledna 2009 v 20:09

El Alamein  se pise s jednim L po A a bez U na konci vy sklonovalkove

25 Rachota Rachota | 29. ledna 2009 v 16:55

http://www.legion-3rei.com/fr/historique/chant_rgt.php

Toto je pisen 3REI, nejvyznamenanejsiho pluku v cele francouzske armade. V soucasne dobe je 3REI stationovan ve Francouzske Guyane.

V legii bylo dobre. 154 365 pro ty co pochopi.

26 Godula Godula | 2. února 2009 v 10:04

Zajimave. Ten Zdrahala napsal knihu. Uz nevim jak se jmenovala, ale tusim ze vysla nejak kolem 1989. Byly to jeho zazitky z valky. A pise tam, ze kdyz byl na konci valky v tom tabore, tak se tam potkal se dvema polskymi generaly coby zajatci. Oba veleli varsavskemu povstani, ale na opacnych nazorovych stranach. A od nich se dovedel jak to s povstanim bylo. Ze Rusove vyslali k Polakum posly s nabidkou pomoci, kterou Armija Krajowa odmitla a posly zastrelili. Tak se Rusove nastvali, pomoc neposkytli a pak se divali jak Nemci likviduji povstani.

27 Lubor Lubor | E-mail | 18. května 2011 v 16:09

po válce v legii byl celý útvar který byl složen jenom z příslušníků SS a když se to profláklo na veřejnost tak to byla pro Francii ostuda.

28 pavel pavel | E-mail | 18. září 2013 v 14:50

To je sice pěkně ale 1831 ve Francii tam v alz. Meli jen zakladnu

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama