Jiste si pamatujete ten zoufaly narek tech ceskych komunistickych hnupu, kdyz jsem pred lety zacal psat o prislusnicich CSLA za valky v Koreji. Vsechno byla lez, nic nebylo pravda a ja jsem byl neduveryhodny :-). Uplynulo par let a v ramci komunistickeho "principu PPP" (postupne priznavani pravdy) lhari z Ceska tak trochu malinko priznavaji, ze na tom mohlo neco byt. Kdyz si pockate deset dvacet let, tak priznaji trochu vic.
Na adrese http://vojenstvi.cz/vasedotazy_30.htm se objevilo tohle:
438. Jsou dostupné informace o činnosti ČSLA za války v Koreji a po ní? (odpovídá Pavel Minařík)
Základní informace o působení čs. armády během války v Koreji najdete v článcích Vladimíra Piláta "Českoslovenští vojenští lékaři v korejské válce", publikovaných v časopisu Historie a vojenství, čísla 2 a 3, roč. 1994. Dále je možno využít sborník Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu "Securitas Imperii" čís. 9, roč. 2002, kde byl otištěn příspěvek kolektivu jeho pracovníků "Aktivity československých institucí v jihovýchodní Asii v době korejské a vietnamské války".
V těchto materiálech se kromě jiného můžete dočíst, že v Koreji v době od dubna 1952 do září 1953 působila tzv. Polní pohyblivá chirurgická nemocnice. Vystřídaly se zde dva turnusy zdravotnického personálu a nemocnice působila ve dvou lokalitách. První turnus pod velením pplk. (plk.) MUDr. Josefa Bartáka čítal okolo 30 osob a pracoval ve vesnici Sogamu (40 km severozápadně od Pchjongjangu). Zbývající personál představovali příslušníci korejské armády (cca 100 osob). Od března 1953 se v Koreji nacházel druhý turnus (opět okolo 30 osob), v jehož čele stál mjr. (pplk.) MUDr. Bedřich Placák, a působil ve vesnici Osanri (120 km od čínských hranic). Na činnost vojenské nemocnice od října 1953 navázala nemocnice civilní, umístěná na severní hranici v Čchongdžinu, nedaleko Vladivostoku. Koncem roku 1956 byla tato nemocnice předána do korejských rukou. V době válečného konfliktu v Koreji rovněž působily vojenské nemocnice Bulharska, Maďarska, Polska, Rumunska a Sovětského svazu.
Po skončení války v Koreji působila Čs. delegace v Dozorčí komisi neutrálních států, vytvořené podle "Dohody o příměří mezi Jižní Koreou a KLDR" z 27.7.1953. Kromě Československa v ní bylo zastoupeno Polsko, Švýcarsko a Švédsko. Ve vedení čs. delegace se vystřídali:
| genpor. František Bureš | červenec 1953 až červenec 1954 |
| genpor. Josef Hečko | červenec 1954 až květen 1955 |
| genmjr. Václav Tauš | červen 1955 až červen 1956 |
| nezjištěno | červenec 1956 až září 1963 |
| genmjr. Václav Tauš | říjen 1963 až červen 1964 |
| nezjištěno | červenec 1964 až únor 1965 |
| plk. Karel Borský | březen 1965 až prosinec 1966 |
| genmjr. Vilém Toman | leden 1967 až červenec 1970 |
| genmjr. JUDr. Zdeněk Páv (pracovník MZV) | srpen 1970 až leden 1971 |
| nezjištěno | leden 1971 až únor 1972 |
| genpor. Miroslav Šmoldas | únor 1972 až červen 1976 |
| nezjištěno | červenec 1976 až únor 1977 |
| genmjr. František Suchánek | březen 1977 až leden 1981 |
| nezjištěno | leden 1981 až září 1983 |
| genmjr. Jaroslav Úlehla | září 1983 až srpen 1987 |
| genmjr. Ján Martinský | říjen 1987 až červen 1990 |
| nezjištěno | červen 1990 až červenec 1991 |
| genmjr. Josef Červášek | červenec 1991 až prosinec 1991 |
| nezjištěno | leden 1992 až červenec 1992 |
| genmjr. Ján Klocok | srpen 1992 až duben 1993 |
nekrystlik | 4. února 2009 v 14:47 | 
chcela by som s nim hovorit.
Zde hledá 
A co MIA z Vietnamu? Mozna ze nekteri jeste ziji. Jako Harmon Rabb sr..