Čeština je vrozená vada...

15. března 2009 v 16:37 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Ctirad Panek mi poslal nasledujici:

Hrátky s jazykem aneb "Čeština je vrozená vada".

"Čeština není jazyk, to je vrozená vada!" prskali na fakultě cizinci, když se snažili proniknout do tajů našeho mateřského jazyka. Zápasili se sedmi pády, jazyk si lámali na "řřřřř", požadovali po nás vysvětlení záhady, jak to, že slova Praha a Praze se vztahují k jednomu městu...

Člověka to donutilo zapřemýšlet o jevech pro rodilého mluvčího naprosto běžných. Uvědomili jsme si, jak krásná a poťouchlá je řeč, kterou užíváme běžně a většinou naprosto bezmyšlenkovitě. S češtinou jdou dělat všelijaké vylomeniny...

Jak se vám líbí nejdelší věta složená pouze ze souhlásek? Smrž pln skvrn zvlhl z mlh.

Rekordmanem ve slovech bez samohlásek je sloveso scvrnkls.

Naopak všechny samohlásky jsou pěkně poskládané (i v učebnicovém pořadí) ve slovech mateřídoušky, dvacetikoruny.

Určit přesně, které slovo je v češtině nejdelší, nelze. Ale k favoritům určitě bude patřit i nejneobhospodařovávatelnějšími. Opakování stejných slabik nemusí znamenat, že dotyčný koktá, třeba si zrovna jen hraje s češtinou:

Ulili-li liliputáni oheň včas, zabránili požáru.(5x)
Nebudou se štítiti títi Ti ti tiší špehové do vazu? (8x)

Naši rodnou řeč také zdobí největší počet háčků, existují slova, ve kterých se jich objeví i pět: nejztřeštěnější, přesvědčivější apod.

Umíte těsnopis? No číslicový určitě:

Pe3kovi bra3 spa3li, jak 8ahlí lo3, 3mající pos3břené pi100le, o 5 a o5,s3leli.

Také tzv. Q-systém v naší populaci zlidověl:

Qapem přiqačil qartál a qelikému přeqapení qalita qasinek qůli qantu dodáveqázne. Qasinky neqasí.

Víte, co je palyndrom?

To je třeba "kobyla má malý bok" - tedy věty, které lze číst z obou stran. Těch má čeština také celou řadu, například:

Fešná paní volá: Má málo vína pan šéf? Do chladu si masa mísu dal Chod.
Sabina hrává na varhany bas. Na pět šídel hledí Štěpán.

A co takhle jazykolamy?

Nebudu se zmiňovat o "ohraných" křepelkách, co lítají přes střechy, ale jak se poperete s tímhle?

V hlavní roli lorda Rolfa hrál Vladimír Leraus a na klavír hrála Klára Králová.
Rozprostovlasatila-li se dcera krále Nabuchodonozora, či nerozprostovlasatila-li se dcera krále Nabuchodonozora?
Od poklopu ke poklopu Kyklop kouli koulí.
Kolouch, kohout s mouchou mnohou s hloupou chloubou houpou nohou, plavou dlouhou strouhou ouzkou, chroupou oukrop s pouhou houskou.

Kterej hrdina zkusí něco podobnýho v angličtině??

---
Neni potreba vyzyvat ke zkouseni, English-speakers jsou jazykovi hracickove uz po staleti. Mne osobne nejvic zaujal Lewis Carroll s jeho Jabberwocky:

Twas brillig, and the slithy toves
Did gyre and gimble in the wabe;
All mimsy were the borogoves,
And the mome raths outgrabe.

"Beware the Jabberwock, my son!
The jaws that bite, the claws that catch!
Beware the Jubjub bird, and shun
The frumious Bandersnatch!"

He took his vorpal sword in hand:
Long time the manxome foe he sought-
So rested he by the Tumtum tree,
And stood awhile in thought.

And as in uffish thought he stood,
The Jabberwock, with eyes of flame,
Came whiffling through the tulgey wood,
And burbled as it came!

One, two! One, two! and through and through
The vorpal blade went snicker-snack!
He left it dead, and with its head
He went galumphing back.

"And hast thou slain the Jabberwock?
Come to my arms, my beamish boy!
O frabjous day! Callooh! Callay!"
He chortled in his joy.

'Twas brillig, and the slithy toves
Did gyre and gimble in the wabe;
All mimsy were the borogoves,
And the mome raths outgrabe.

Pokusy to prelozit do cestiny dopadly smesne a dokonce pry na to tema natocil jeste za puvodnich ceskych komunistu animovany film.

----
Pridavam dalsi fotografickou hadanku - misto s historickou dulezitosti. Priste uz tam dam neco tezsiho :-) Takze: CO TO JE A KDE TO JE?


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Denner für  Penner Denner für Penner | 15. března 2009 v 16:45 | Reagovat

Nejjednodusi cesky palindrom, slozeny pouze ze souhlasek:

Blb

2 Denner für  Penner Denner für Penner | 15. března 2009 v 16:48 | Reagovat

Prekladatelsky orisek je oblasnit Svycarum tuto slovenskou vetu:

Krtko trtko prdko smrdko.

3 kopac Fasnacht kopac Fasnacht | 15. března 2009 v 16:54 | Reagovat

Bordel v kvantifikatorech, 'doktore'? Takovy krk je podstatne slozitejsi?

4 Der Fallschirmjaeger Der Fallschirmjaeger | 15. března 2009 v 16:56 | Reagovat

Höre, Rübezahl, laß dir sagen,

      Volk und Heimat sind nimmermehr frei.

      |: Schwing die Keule wie in alten Tagen,

         Schlage Hader und Zwietracht entzwei. :|

      Drum erhebet die Gläser und trinket

      Auf das Wohl dieser Riesengestalt,

      |: Daß sie bald ihre Keule wieder schwinge

         Und das Volk und die Heimat befreit. :|

5 Denner für  Penner Denner für Penner | 15. března 2009 v 17:04 | Reagovat

Hohe Tannen weisen die Sterne

von der Iser wildschäumender Flut.    

Liegt das Lager auch in weiter Ferne,

doch du, Rübezahl, hütest es gut.

Hast dich uns auch zu eigen gegeben,

der die Sagen und Märchen ersinnt,

und im tiefsten Waldesfrieden,

die Gestalt eines Riesen annimmt.

Komm zu uns an das lodernde Feuer,

an die Berge bei stürmischer Nacht.

Schütz die Zelte, die  Heimat, die teure,

komm und halte bei uns treu die Wacht.

Höre, Rübezahl, laß dir sagen,

Volk und Heimat sind nimmermehr frei.

Schwing die Keule wie in alten Tagen,

schlage Hader und Zwietracht entzwei.

Drum erhebet die Gläser und trinket

auf das Wohl dieser Riesengestalt,

daß sie bald ihre Keule wieder schwinge

6 Der Fallschirmjaeger Der Fallschirmjaeger | 15. března 2009 v 17:07 | Reagovat

mne ta photka propomina poboczku Wells-Fargo bank in Salt Lake City

7 Materna Materna | E-mail | 15. března 2009 v 17:08 | Reagovat

Ten tuším první překlad Carrollovy Alenky v říši divů (a Za zrcadlem) nebyl špatný, včetně toho Jabberwocka (Žvahlava). Např.

"Je smažno, lepě svihlí tlové

se batoumají v dálnici,

chrudošiví jsou borolové

na mamné krsy žárnící."

(Cituju nazpaměť, možná s chybami.)

Myslím, že ten nový, Skoumalův překlad není tak dobrý.

8 kopac Fasnacht kopac Fasnacht | 15. března 2009 v 17:10 | Reagovat

Tel Aviv? Tu banku neznam, jen ty uniformy. Nekdy pred 20 lety nas tam podobne vojandy vyslychaly.

9 Denner für  Penner Denner für Penner | 15. března 2009 v 17:18 | Reagovat

Pod delsnickou tlacenici je azbukou napsano "Nasa Bosna", je to urcite Tel Aviv!

10 Denner für  Penner Denner für Penner | 15. března 2009 v 17:41 | Reagovat

Neni to Sarajevo roh domu kde zastrelili Ferdinanda s choti?

11 kopac Fasnacht kopac Fasnacht | 15. března 2009 v 17:53 | Reagovat

Cestina je celkem obstojny sifrovaci pristroj.

Kazdopadne to tam maji cizinci daleko slozitejsi jevit se nenapadnymi.

12 Bavič Kaiser Bavič Kaiser | 15. března 2009 v 18:27 | Reagovat

To 7: A Co říkáte překladu básně Březového králíka:

On řekl mi, že s u ní byl,

a mluvil o mně s ním,

ona mi měla velmi v zlé,

že plavat nemumím...

...

...

...

To musí zůstat tajemstvím

jen mezi kamarády !

13 Luis Luis | 15. března 2009 v 18:44 | Reagovat

Ne vrozena vada ale hrdelni nemoc. To padlo ve filmu Hlava 22 .

14 Denner für Penner Denner für Penner | 15. března 2009 v 22:28 | Reagovat

Vazeny pane Hedvicku cekame na reseni obrazkove hadanky.

15 Jirka Wolf Jirka Wolf | E-mail | 15. března 2009 v 22:32 | Reagovat

Čeština je krásný jazyk, arciž musí se při jeho mluvení a psaní hodně myslet.

16 Jaromir Masa Jaromir Masa | E-mail | Web | 15. března 2009 v 22:36 | Reagovat

Víte, je to pravda a není. Na jedne strane jsou strčprtskrzkrky, na druhe strane jsou napr.: "Ej kura vody behute více jiz nepouta..." (starej Vinařický). Rumunská genitivní koncovka -lor dovede taky pekne zaplest jazyk: florilor. O tom, ze jejich jazyk je krcni nemoc, nebo zlozvyk, se tak vyjadruji samo Holandane. Danstina take neni nic moc s tim tzv. razem. Polstina je prinejsmensim zrovna tak zasykavkovana jako cestina., o madarstine ani nemluve. Sedm panu, no latina jich mela sest, sanskrt osm, baltske jazyky jich maji take osm, to je ten konzervativizmus. Ostatne gramatiku evropskych jazyku jsou delany podle latiny, slovanskych jazyku, vlivem Sv. Cyrila a Metodeje, podle byzantske rectiny. Proste pro mne je cestina jazykem stejne indiferentnim, jako jine. Nermohu rici, ani, ze ji nenavidim, ani ze ji miluji, proste ji svou praci obohacuji a pozivam. Co mam rad, jsou jeji socialni a historicke mluvene vrstvy. Rad tim provokuji, stejne jako preovokuji momentalni anglictinarske rychlokvasky tim, ze pisu anglictinu (a nemcinu) ceskym pravopisem, to je k popukani. Mluve cesky nemam ani pocit superiority ani inferiority, stejna tak, jako mluve anglicky s anglicany atd.

Zdravi vas vsechny strecek Kropal.

Jaromir Masa

17 Denner für Penner Denner für Penner | 15. března 2009 v 22:49 | Reagovat

Vazeny pane Maso,

nejsem polyglott jako vy ale vy zrejme neuznavate lokativ?

18 Denner für Penner Denner für Penner | 15. března 2009 v 22:51 | Reagovat

Pane Maso,

nezdase vam ze se syntax cestiny spise podoba latine?

19 Ivan Loffler Ivan Loffler | E-mail | 15. března 2009 v 22:59 | Reagovat

Kdyz si cizinci stezovali na 7 ceskych padu, meli by si zapremyslet nad madarskymi 21-emi. Apropo, cestina prevzala latinskou gramatiku. Je to proti anglictine nevyhoda, ale jazyk pracuje, jak treba svedci dobre prelozene dilo Shakespearovo. Znal jsem americkeho nekolikanasobneho PhD, ktery se naucil cist cesky, aby si mohl vychutnat Capka.

20 Ross Hedvicek Ross Hedvicek | E-mail | Web | 15. března 2009 v 23:01 | Reagovat

Obrazek uhodl Werner, je to opravdu roh toho domu, kde Gavrilo Princip zastrelil Ferdinanda. A je to Mlada Bosna a ne Nasa Bosna. Jako v pripada Dimitrova mam dojem, ze dum uz nestoji, protoze behem valky byl uprostred Sniper Alley. Priste sem dam neco tezsiho, at si trochu zapremyslite :-)

21 Luis Luis | 15. března 2009 v 23:04 | Reagovat

Ze by na obrazku bylo muzeum Jana Husa v Konstanzi ?

22 Luis Luis | 15. března 2009 v 23:05 | Reagovat

Ted jsem ze sebe o tri minuty udelal vola.... :o))))

23 Ross Hedvicek Ross Hedvicek | E-mail | Web | 15. března 2009 v 23:11 | Reagovat

Neudelal Luisi, tu pristi neuhodne ani Werner :-)

24 Kral Rucola Kral Rucola | 16. března 2009 v 2:58 | Reagovat

Konencne prekrasny namet a pekna diskusia. Chyba uz len trochu politiky! Co tak napriklad Honegrova vychodna nemcina der ehemaligen DDR? Alebo rozdiel onych dvoch "bratskych narodov". Moja slovenska manzelka tvrdila, ze "vie" aj po cesky. Z kratkej Vancurovej poviedky okrem spojiek nerozumela ani slovo...

Alebo ten naskutku prekrasny jazyk nasich osloboditelov? (Kedysi som cital Tolsteho "Vajna i mir" v originale, dnes neviem po rusky ani len chlieb kupit, hoci Bahnhofstrasse v Zürichu je precpata Rusmi, nerozumiem takmer nic a na hanbu sveta sa musim s ruskymi hviezdami na poli opernom rozpravat nemecky alebo anglicky. Takto nas to tam vychovali...)

"Vlky plky" rychlo desakrat! (Pramen: Gabra a Malinka, autor uz neznamy.)

25 Sucháč Sucháč | E-mail | 16. března 2009 v 8:27 | Reagovat

K těm háčkům: České slovo se třemi háčky zasebou.

MĚŠŤAN

26 Godula Godula | 16. března 2009 v 8:34 | Reagovat

Proc vrozena vada? Jen ukazujete bohatost jazyka. Ze ma slozitou gramatiku? Je to jazyk synteticky narozdil od analyticke anglictiny. Ucit se syntetickemu jazyku je drina. Nezavidim cizincum, ale to je jejich problem. Takova latina ze zacatku to nejde a nejde, gramatiky je mnoho. Ale potom to zacne jit a jde to cim dal lepe. Anglictina je zradna. Ze zacatku se zda, ze je to snadne. Gramatiky malo. "Kazdy blbec se nauci trochu anglicky." Ale pak to jde cim dal hur. Anglictina je reci frazi. A na to neni zadna gramatika. A pro vetsinu lidi je lakave to co neni pracne (aspon kdyz se to tak tvari.)

Slozita gramatika syntetickych jazyku je spis vyhoda. Staci jedine slovo a jsme schopni vyjadrit to, na co anglictina potrebuje celou vetu:-)

Palindrom nebo li obraten^ rusky perevjerten^ pouzival basnik Velemir Chlebnikov jinak puvodem matematik.

Jazykolam cili tongue twister

Swan swam over the sea

swim swan swim.

27 tr tr | 16. března 2009 v 11:12 | Reagovat

12. III. 2009 - Právo - Zpravodajství - (tr) - str. 05:

Cizinci mají nerovný přístup k pojištění

Na komplikovaný přístup některých kategorií cizinců ke zdravotnímu pojištění upozornil ve středu veřejný ochránce práv Otakar Motejl.

Legislativu upravující pobytové a sociální zázemí partnerských či rodinných vztahů označil za retardovanou. Jako příklad uvedl Ukrajinku, která si vzala Čecha a první dva roky po svatbě nemůže požádat o trvalý pobyt v ČR. A k tomu nemá přístup ke zdravotnímu pojištění.

„Je odkázána v prvních dvou letech na komerční pojištění se všemi riziky a nevýhodami,“ řekl Motejl. Připomněl, že za rok si na 4000 Čechů nebo Češek vezme cizince, z toho zhruba polovina jich je ze třetích zemí mimo Evropskou unii. Celkem žije v Česku na 440 000 cizinců a podobné problémy se dotýkají desítek tisíc z nich.

Ochránce je přesvědčen, že by se mělo vyrovnat postavení rodinných příslušníků občanů ČR a rodinných příslušníků občanů Unie.

Když se třeba americké či vietnamské dvojici po čtyřletém legálním pobytu v Česku narodí dítě, také nemá nárok na veřejné zdravotní pojištění. Podle ombudsmana jsou tyto skutečnosti jednou z hlavních překážek integrace cizinců.

Motejl vítá návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění, zatím se na něm koalice ale neshodla.

28 Bavič Kaiser Bavič Kaiser | 16. března 2009 v 11:27 | Reagovat

Hašek tvrdí, že kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem. Pokud někdo zná maďarsky, jeden člověk se odečítá.

29 kopac M. kopac M. | 16. března 2009 v 11:54 | Reagovat

Jo, cisari: Tak vznikaji zaporni hrdinove.

30 Bavič Kaiser Bavič Kaiser | 16. března 2009 v 12:20 | Reagovat

Většina záporných hrdinů není tak podezřelá jako menšina hrdinů kladných.

31 němčina němčina | 16. března 2009 v 12:32 | Reagovat

Používání němčiny bylo v Česku-Slovensku roce 1945 po válce na veřejnosti zakázáno. Německé děti nemohly navštěvovat žádné školy. Děti zůstavších Němců museli navštěvovat od roku 1946 české školy. Učitelé se neustále vyptávali, jestli se doma hovoří také česky. Zákazem rodného jazyka je lidem brána jejich identita; protože myšlení se váže na řeč. Samozřejmostí je také, že německé děti byly ve vzdělávání a poté i profesně znevýhodněny. (Jandl H. (2003): Fakta sudetoněmecko-českých dějin. Bund der Vertriebenen e. V., Landesverband Hessen, Wiesbaden.)

32 romština romština | 16. března 2009 v 12:33 | Reagovat

Romština byla dlouhá staletí - jak už vyplývalo z postavení jejích mluvčích v majoritě - vždy jazykem osobní komunikace mezi Romy. Majorita ji nikdy neznala, mnohdy dokonce zakazovala její používání: u nás už v rámci asimilačních opatření Marie Terezie, ale ještě dodnes se i v ČR setkáváme například se zákazy používání romštiny pro školní děti i o školních přestávkách. (Jan Červenka: Romština v běhu staletí. Grand biblio (časopis pro čtenářskou veřejnost - o knihách ze všech stran), r. 2., č. 11, 4. listopadu 2008, str. 8-9.)

33 Godula Godula | 16. března 2009 v 12:41 | Reagovat

To 27: "Ochránce je přesvědčen, že by se mělo vyrovnat postavení rodinných příslušníků občanů ČR a rodinných příslušníků občanů Unie."

A cozpak zminovane zeme USA, Ukrajina, Vietnam jsou v Unii?

35 Denner für Penner Denner für Penner | 16. března 2009 v 14:22 | Reagovat

němčina

Proc nelitujes cestiny a Cechu? Bez obroditelu by dnes  cestina byla pouze kuriozitou. Oproti tomu co popisujes, trvala nasilna germanizace Cechu staleti. Nez sudetaci zacli blbnout s treti risi tak je nikdo neutiskoval.

Sudetaci se zrekli ceskoslovenskeho obcanstvi, stali se obcany Nacisticke Rise a vesele  hajlovali, tudiz je Cesi pravoplatne jako nepratelske cizince vyhostili. Polaci nebo madari takovy sebetrapici nejsou,

36 Denner für Penner Denner für Penner | 16. března 2009 v 14:24 | Reagovat

němčina

Odkaz na Jandla (poturcenec horsi Turka) je jako se zeptat Nacka co  si  mysli o Hitlerovi.

37 to: Denner für Penner to: Denner für Penner | 16. března 2009 v 15:04 | Reagovat

A co cikanstina a Cikani? Vysvetlete to take.

38 Denner für Penner Denner für Penner | 16. března 2009 v 15:46 | Reagovat

A Vietnamci? Jsou s nimi nejake problemy?

U Romu a jinych Cikanu to je asi trochu komplikovanejsi. Vzhledem k jejich kocovnemu zpusobu zivota byl spise zlocin nastehovat je do cinzaku a nutit je zit na jednom miste. Tim asi zacali vsechny problemy.

Ve  Svycarsku (tusim ze ve Francii a Spanelsku tez) podobne problemy  nejsou.

Zdejsi Cikani maji Mercedesy a velke privesy (asi jako Rostuv trailer) a na nich satelitni prijimace. Kazda obec jim musi dat k dispozici na urcity cas pozemek a infrastrukturu (voda, elektrina, kanalizace). Pri jizde  Svycarskeem je obcas vidite taborit na loukach nedaleko mest a vesnic.

Jednou  byl v zdejsi nemocnici cikansky chlapec s nejakym zranenim. Behem nekolika dnu se jih mesta promenil v obrovske cikanske taboriste a sjizdelo se tam stale vic Cikanu z cele  Evropy (urcite nekolik set). Zustali dokud se chlapec neuzdravil. Behem te doby nedoslo k zadnym vytrznostem nebo kradezim.  

Vim emigrantske kecy ale verte ze to s Cikany jde take jinak.

39 to: Denner für Penner to: Denner für Penner | 16. března 2009 v 16:08 | Reagovat

Cigani vzdycky kocovali (za lepsim). A jednoho dne odkocovali do Kanady a UK. A Kanada zavedla viza, UK imigrantske kontroly na letistich ("pokud nejsi blondyn, neuvidis Londyn", se rikalo). Ze by rasisticky Zapad?

40 Denner für Penner Denner für Penner | 16. března 2009 v 16:14 | Reagovat

Ale to jsou uz ti "zkazeni"  ceskoslovensti Cikani. Nedavno byl v novinach cesky Rom, ktery se stal  v Britanii bobby (policista).

Ze by mel pravdu Hedvicek s tou ceskou vodou?

41 OM OM | 16. března 2009 v 16:55 | Reagovat

[35] Denner für Penner

Sudetští Němci si vybírat nemohli, říšskou státní příslušnost dostali automaticky - Smlouva č. 300/1938 Sb. mezi Česko-Slovenskou republikou a Německou říší o otázkách státního občanství a pce.

V zájmu kontinuity prezidentství Beneše a ČSR, neuznal čs. právní řád pro sebe za závazná veškerá opatření učiněná po Mnichovu, včetně německo-československé smlouvy o otázkách st. příslušnosti. Kdo tedy byl čs. státním příslušníkem 29.9.38, byl jím i se svými až do 3.8.45 naroz. dětmi nadále. Ten den bylo na základě dekretu prezidenta republiky Němcům a Maďarům odňato čs. občanství - staly se z nich osoby bez státní příslušnosti. Němci ze Slovenska se německými státními příslušníky nikdy nestali a bylo s nimi zacházeno stejně.

42 Denner für Penner Denner für Penner | 16. března 2009 v 17:20 | Reagovat

[41] Mohli si vybrat ale znamenalo by to opustit domov a cestu do vnitrozemi. Ale sudetsti Volksgenossen byli vetsinou pro Hitlera. Dostali co chteli.

Diskuze je stejne zbytecna protoze kdyby je Benes nevyhnal tak by po roce 48 prosili Adenauera aby je vykoupila.

43 OM OM | 16. března 2009 v 17:48 | Reagovat

[42] To je úplně zcestné myšlení. Jestliže totiž sud. Němci museli opustit své domovy aby se vyhnuli říšskému občanství, tak vlastně ani žádný výběr neměli.

Vyhnání sud. Němců přispělo v ČSR značnou mírou k vitězství komunistů ve volbách 1946 a k jejich nástupu v 1948.

44 Denner für Penner Denner für Penner | 16. března 2009 v 18:35 | Reagovat

Mylite se, spise Mnichov a zrada zapadnich spojencu spolu s pronacistickym postojem sudetaku a v neposledni rade druha svetova valka jsou duvodem pro vitezstvi bolseviku.

45 Denner für Penner Denner für Penner | 16. března 2009 v 23:32 | Reagovat
46 kopac M. kopac M. | 17. března 2009 v 7:50 | Reagovat

44: Jo, to se traduje v casti sveta.

47 Godula Godula | 17. března 2009 v 10:34 | Reagovat

Kdyz tak premyslim, nejak se nam z restauraci vytratila nektera jidla bezna za byvaleho rezimu. Napada me zda je to jen modnim vkusem dneska (vari se to na cem se nejvic vydela) nebo je v tom i neco jineho? Treba cikanska pecene. Jak by to znelo rikat romska pecene, kdyz se nesmi rikat cikan. A co treba Cikansky baron od Strause. Prejmenuje se na Romsky baron, nebo ho stahnou z repertoaru?

48 kopac M. kopac M. | 17. března 2009 v 14:10 | Reagovat

Jezme ruska vejce, vejce nasich pratel.

49 Denner für Penner Denner für Penner | 17. března 2009 v 18:08 | Reagovat

Neni nad italska jidla.

50 Catholic Observer Catholic Observer | E-mail | 18. března 2009 v 0:24 | Reagovat

Uf...taky me napadlo par "drzkopadu". Na priklad tenhle: She sells the sea shells on the sea shore. Nebo nemecky? In Ulm, um Ulm herum...Ale to je kratke,ale usta jak kdyz se nekde na mnichovskem Oktoberfestu snazime soutezit ve vypiti mazu piva na ex.....Nebo...Wir wiener Wäscherinnen waschen nur weisse Wäsche...Ale to uz zase neni take tak hrozne. Pamatuji ale, jak nam kdysi davno bolsevik cetl pohadku o nejake revolucni maticce upici (jo, upici, dohromady) pod nejakym zlym kapitalistou ci statkarem nebo kyho vyra kym, a pojmenovala svou nove narozenou dceru  Ninel. Ovsemze, chudak dcera, nad takovym jmenem normalni clovek, kdery si jej precte "tridne spravne", jen odplivne.    

Jo, ruska vejce? Nebo vlasak cili vlassky salatek, to si rad dam, i treba u Talianu, kdyz na to prijde, ale  ti jej nazyvaji pro zmenu zase insalata russa!

Ale tu cikanskou pecinku...kdyz ji nahodou neosidili, byvala fajn!

51 kopac M. kopac M. | 18. března 2009 v 9:45 | Reagovat

Negerkuesse, cesky Indiani, se tu uz take jmenuji jinak.

Donaudampfschiffsfahrtsgesellschaftskapitaensmuetze.

52 Souckova Souckova | E-mail | 18. března 2009 v 17:53 | Reagovat

Ceskou gramatiku nas naucila na zakladce slovenska ucitelka,ktera se ucila cestinu na vysoke škole.

Dcera se naucila romštinu od vedouci katedry antropologie,jinak zadna kniha neni k dostani,protoze mela romskou kamaradku a chtela vedet co si mezi sebou romove povidaji.Jsem rada, ze se ve stredni Evrope neujala jako statni jazyk nemcina, uz takhle ma široke pole pusobnosti.Ani bych nechtela,aby zmizela sladka ceština Moravskeho Slovacka.

53 Denner für Penner Denner für Penner | 18. března 2009 v 19:11 | Reagovat

[47] Drive se u nas prodavala Zigeunerschinken (cikanska sunka). Ted jsem si uvedomil ze ta uplne zmizela.

Indiani se ve Svycarsku jmenovali Mohrenkopf (moureninova hlava) a nikoliv Negerküsse (tak tomu rikaji skopcaci). Je videt kdo jezdi nakupovat  k Aldimu do Nemecka.

54 oltec oltec | E-mail | 19. března 2009 v 15:28 | Reagovat

Sedum kuli v Sarajeve.

55 Terka Hol. Terka Hol. | E-mail | Web | 19. března 2009 v 23:54 | Reagovat

zábavné a zajímavé. nemám ráda znásilňování jazyka, užívání "q", "g", "w" a číslovek tam, kde nemají co dělat. Podle jazyka si často dělám obrázek o lidech, vím, že je to trochu povrchní, ale nezabráním tomu. Je to samé byť jste s někým sebeinteligentnějším a on nevoní a tím pádem se vám "znepříjemní". To byl jen příklad.

S palindromy si rád hrává internetový literát Špáďa (například na epice), ten s nimi dokáže verše, básně, hotové divy.

Upřímně obdivuji Vietnamce a jiné cizince, kteří jsou schopni náš jazyk zvládnout. A vždy si říkám, že nám se také nikdo venku nesměje za naši angličtinu a že by mnohdy bylo za co...

56 Godula Godula | 20. března 2009 v 13:45 | Reagovat

53: Mate pravdu, cikanska sunka, na tu jsem zapomne, asi proto, ze uz delsi dobu sunku nejim (je mi zni nejak tezko, coz drive nebylo).

52: sladka cestina Moravskeho Slovacka je jen nareci. Jedina spravna cestina je spisovna cestina. Ani prazstina ktera se ted zacala pouzivat hlavne v rozhlase a CT misto spisovne cestiny. I kdyz dnes ta spisovna forma taky dostava pekne na frak od novych jazykotvurcu. Jinak mam dojem, ze nemcina ma prave docela omezene pouziti (coz mi vubec nevadi) omezne na Nemecko, Svycarsko, Rakousko a Cesko kdyz k nam prijedou na dovolenou nemecti duchodci. Ze ma nemcina siroke pole se mozna zda historikum, filozofum, to je jejich jazyk, nebo tem co pamatuji protektorat, zatimco anglictina dnes vse ostatni valcuje, zejmena techniku. Romsky znam jen jedno slovo "more". Taky jsem chtel vedet co si cikani povidaji a toto slovo jsem u nich casto slychal. Tak jsem ho vyhledal v romsko ceskem slovniku a znamena clovece - osloveni vrstevnika nebo mladsi osoby. (Neplest s anglickym more - vice. :-)) Jinak jsem ziskal dojem, ze romstina je silne ovlivnena prostedim kde oni ziji. Ze hodne slov jsou ceske zkomoleniny.

55: Nenechte se mylit. Pouzivani jazyka vam rekne o cloveku hodne. Vidim, ze take podlehate jazykove mode dnesni doby. Rikate "to same" My jsme se ucili misto to same rikat totez. To same je udajne germanismus (je to sice jedno, ale nezni mi to same prijemne). Kdysi jsme si z toho delavali legraci, ze to same je jako the same.

Nas jazyk je dosti slozity a vzdy si rikam - nechtel bych se ucit cestinu jako cizinec. Proto nemam rad kdyz nekteri nasi lide se snazi vysvetlovat cestinu cizinci a ucit ho cesky (i kdyz on o to zrovna nemusi stat, prijima to jen s chapavym zdvorilym usmevem a ani neni jasne zda ji opravdu bude portebovat).

57 Denner für Penner Denner für Penner | 20. března 2009 v 18:52 | Reagovat

[56] To dela ta politicka nekorektnost nazvu.

58 el-Hakim el-Hakim | E-mail | 21. března 2009 v 23:30 | Reagovat

Denner für Penner,

mnohé z toho co myslíte-pisete dovedu pochopit. Nas madarsky kamarad taky mluvi o "nasich cikanech", Nez se tak daleko dostanou cesi... Ospravedlovani ceskeho chovani vuci zbytku nemeckych obyvatelu CSR chapat nemuzu. Je to vzdycky stejny: Na nemcich se "mstili" zatokopove, co predtim za protektortu drzeli hubu a potom prispeli ke zniceni jedne kulturni oblasti ve stredu Evropy.

Kolik Cechacku mi bude rozumnet, kdyz jim reknu: Budte vy volove radi, ze se vasi predci naucili od bavorskych sousedu varit a pit pivo, protoze jeinam byste se uchlastavali jako vasi vychodni bratri vodkou. Howgh.

59 el-Hakim el-Hakim | E-mail | 21. března 2009 v 23:47 | Reagovat

Eins habe ich noch vergessen: Porad jeste nevim, jestli je to DAR nebo prokleti lidstva resp. Evropy, ze tu mame na jednom fleku hned tolik jazyku kteri si nerozumi a nebo nekdy nechtej par tout rozumet. A kazdy se vychlouba tim, jak je komplikovany a jedinecny a neopakovatelny a neprelozitelny... A v jistym smyslu je (I kdyz napr. od rymovacky Chr. Morgesnsterna "Das Knie" existuje hned tucet ceskych prekladu, silne kogenialnich - viz LN nekdy kratce po sametoem tunelu zhruba 1991.

Jsa z rodiny linguisty to neudu dal rozvadet, ale jestli zacneme spis hledat to SPOLECNY nez  to RORDILNY (na cem je bohuzel zalozena ceska identita) tak mame jeste teoretickou sanci proti Cinanum. Ty jeho skepticke velicenstvo Klaus urcite nezastavi.

60 Lilian Lilian | Web | 22. března 2009 v 22:43 | Reagovat

Ano, čeština je zvláštní, krásná, pokaždé jiná... Super článek u kterého jsem si zasmála:-)

61 Denner für Penner Denner für Penner | 22. března 2009 v 23:19 | Reagovat

el-Hakim

Mate pravdu. Ale co by se s ceskym narodem stalo, kdyby valku vyhrali Nemci. Byli bychom dnes pouze letmou vzpominkou. Nmeci jsou v jadru bestie. Pouze dnes maji fazi Dr. Jekylla ale teste se az se probudi Mr. Hyde.

62 Godula Godula | 23. března 2009 v 8:12 | Reagovat

59: Lingvisto El Hakime, jsem pro. Ja osobne jsem pro spolecny jazyk Esperanto. Narozdil od vsech narodnich hatlanin je lehke na nauceni a tedy prakticke. Bohuzel se od dob sveho vzniku prilis nerozsirilo (mozna prave kvuli hrdosti na vyjimecnost narodnich jazyku), ale neni vylouceno ze jednou k tomu nedojde.

63 Franta Franta | E-mail | 23. března 2009 v 20:07 | Reagovat

Pochopitelně jsem pro Esperanto. To by bylo účinné řešení většiny problémů (logická výstavba jazyka invokuje i logické myšlení). Ale lidé jsou v tomto směru hloupí, přinejmenším teď a tady. Jsou ve vleku tradic, zážitků, předsudků a špatných rádců. Šance listopadu 1989 ¨byla do značné míry promarněna, kritické budou roky 2012 - 2014. Uvidíte. Vlastně to píši i proto, abyste mi nenadávali, že jsem vám to nesdělil poté, co mi to došlo. Takže jsem v tomto smyslu asi alibista.

64 Go Go | 28. března 2009 v 4:44 | Reagovat

No cestina, cestina. Ma alespon nejake ta pravidla. English je zase jeden z mala jazyku, ktery sice ma temer vsechna ta letters, ale na cteni moc pravidel neni. Nektera  pismena se  proste vyslovuji ruzne. Desne sikovne. No vzdyt je to jazyk slepovany ze 6-ti jazyku a take tak vypada. A navic mu davaji do tela tlusti Americane a usmevavi Kanadane, vsetne Aurtalanu, Cinanu a pod.

Hlavne ze cestina je vada . Ha Ha.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama