Emigrace a reemigrace...

24. srpna 2009 v 16:34 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
V souvislosti s mymi clanky o emigraci mi ma pravidelna ctenarka B.H. zaslala zaslala udajne odborny clanek Jana Charvata o setkani "oralnich historiku" jmenem "Sovinec 2007". Tento clanek prikladam k vasem posouzeni. V clanku mne zaujala ZAUJATOST autora, napriklad papouskovani komunistickych bludu pro masy, jako ze emigranti "doufali, ze v USA snadno a rychle zbohatnou". Takovou hovadinu bych nenapsal, ani kdyby mi pres hubu dal. Janu Charvatovi to ovsem pripada normalni a dokazuje to radou dalsich "ceskych moudrosti". Napriklad opakuje cisla o emigraci tak nizka, ze je snad musel vycist z Rudeho prava. Do roku 1953 pry odeslo z republiky pouze 44 tisic osob, z toho 88% bez stranicke prislusnosti! A na to prisli jak? Najednou jim chybeli komunisti? A o stejnem obdobi tvrdi Pavel Tigrid, ze odeslo 60 tisic lidi, kdezto Libuse Paukertova pise o 260 tisicich. Tak kolik?

Dalsi uzasne objevy: V sedmdesatych letech skoro nikdo neemigroval, protoze vsichni "unikli na chaty", a vlna emigrantu z osmdesatych let je "vlnou benzinovou".

Teprve na konci teto inzenyrske prace se autor priznava, ze mluvil pouze se 6 emigranty (2 zeny a 4 muzi), prinejmensim 3 byli tehdy komuniste, z nich se vsichni vratili po sametovem podfuku do Ceska!!! Pevne verim, ze Jan Charvat dostal za tenhle dizertacni paskvil PhD. a dneska se necha titulovat "pane doktore"! Pokud neco takoveho muze byt povazovano za pravoplatne, pak jsem schopen dat dohromady vzorek 6 emigrantu, kteri nejen ze nemeli Charvatem zminovany problem s cizim jazykem, ale naopak se vyrazne prosadili v zemich, kde se usadili, PRESTOZE nemeli zadne v Cesku ziskane "vzdelani", slouzili v ozbrojenych slozkach ve valecnych konfliktech na te spravne strane, kazdy z nich ma vic vyznamenani nez general Ludvik Svoboda a NIKDO z nich se nevratil do Ceska ani na navstevu, natoz aby "reemigroval".

V clanku je casto citovan zretelne mlady a me neznamy Zdenek R. Nespor, ktery viditelne casto publikuje v soucasnem Cesku a rovnez je zrejme autorem terminu "reemigrant" - tedy emigrant, ktery se vratil zpatky do Ceska. Muj nazor je, ze emigrant, ktery je natolik pitomy, ze se vrati zpatky do Ceska, si plne zaslouzi jakekoliv kopance, facky, ustrky a pohanu, ktere jim ten holubici cesky narod muze ustedrit.

A pilna ctenarka B.H. poslala i jiny link - tentokrat na tabulku ceskeho Ministerstva zahranici o poctech Cechu v zahranici, kde se na tabulce http://old.mzv.cz/servis/soubor.asp?id=29504 pravi, ze jen v USA je temer 2 miliony Cechu a Slovaku. Ze by to vsichni byli uz cesky nemluvici potomci "krajanu" z Texasu a Chicaga?

Mame snad verit, ze ceskoslovenska StB, ktera vzdy vedela i kdy si kdo prdne, najednou nevedela a neevidovala, kolik lidi emigrovalo mezi 1948 az 1989? Nebo se uverejneni teto informace nehodi soucasnemu neokomunistickemu rezimu v Cesku do kramu?

----

Jan Charvát

Setkání orálních historiků- "Sovinec 2007"

Emigranti, reemigranti a orální historie


Motto: "Otázka návratu je pro všechny emigrace otázka první a poslední" (Pavel Tigrid)


Úvod

Emigrace a reemigrace jsou historickými tématy, které procházejí českými dějinami jako červená nit. Klasicky pojatá česká historie a historiografie se těmito tematickými oblastmi samozřejmě zabývá[1], avšak orální historie emigrantů a reemigrantů je s výjimkou několika ojedinělých studií ještě v počátcích. Mnoho na tom nezměnil ani vznik sbírky Centra orální historie "Czech exulants and emigrées" nebo knih, které jdou za rámec dějin postavených na psaných pramenech a částečně čerpají ze životních příběhů či z vyprávění[2]. Větší projekty, zabývajících se otázkou emigrace a reemigrace, se na poli orální historie zatím nerozběhly.
Bakalářskou práci (obhájenou na FHS UK), ze které tento příspěvek čerpá, jsem nazval "Úskalí reemigrace". Zajímalo mne, jak čeští reemigranti vnímali nové prostředí po návratu, ale i po emigraci do cizí země, a jak na ně působily nové věci a souvislosti, se kterými se setkali při odchodu ven i po zpětném příchodu do republiky.
Zachytil jsem vzpomínky šesti reemigrantů, kteří opustili vlast v tzv. druhé emigrační vlně v období komunismu - zejména po roce 1968[3] a vrátili se v průběhu 90. let nebo po roce 2000 do Československa (resp.České republiky), kde pracují a v současné době žijí. Rozhovory měly formu interview, tj. kratšího vyprávění o událostech spojených s emigrací a reemigrací. Pracoval jsem se souborem deseti otázek, které se dotýkaly problémů, které jsem chtěl osvětlit výpověďmi narátorů. Soubor otázek přikládám na konci tohoto příspěvku.

Stručné shrnutí emigračních a reemigračních vln


První větší vlnu politické emigrace z Československa (do té doby nikdy k masovým, politicky motivovaným odchodům nedošlo, nepočítáme-li nábožensky motivované odchody 17. století) přinesl vznik druhé republiky (září 1938) a následně nacistická okupace. V období 1938-39 však masově k emigraci nedocházelo, emigrovali pouze někteří žurnalisté a politici, např. představitelé exilové vlády (Edvard Beneš). Až po obsazení země 15. března 1939 došlo k emigraci ve větším měřítku, která směřovala zejména (mezi 15.březnem a 1.zářím 1939) do Polska. Šlo hlavně o československé vojáky, kteří chtěli bojovat za svoji vlast v zahraničí.

Poválečná a poúnorová emigrace
Poúnorová emigrace se skládala z rozdílných skupin lidí, osob různých zájmů i zaměření. Za "poválečnou" emigraci lze považovat osoby, které opustily republiku do jara roku 1950.[4] Do roku 1953 odešlo z republiky 44 tisíc osob, z toho 88 % bez stranické příslušnosti. [5] Emigranti byli hospodářská a intelektuální elita a její věkový průměr byl poměrně nízký. [6] Panovala mezi nimi silná idealizace USA, kam se většina emigrantů toužila dostat. Doufali, že snadno a rychle zbohatnou. Celkový počet lidí, kteří emigrovali, není dodnes známý; hovoří se o 60 000 [7], někteří autoři však uvádějí i jiné odhady[8]. Bylo to méně než po roce 1968, což je částečně způsobeno tím, že tato vlna měla těžší podmínky vzhledem k otevřenosti hranic (posrpnová vlna měla ještě zhruba do roku 1970 možnost vycestovat, ale po únoru 1948 se hranice víceméně uzavřely). Vlnu po roce 1948 poznamenala rezonance výsledků druhé světové války v Evropě. Ta byla plná uprchlíků a nebylo snadné dostat se do některých západních zemí.
Většina lidí opustila zemi ilegálně v prvních dvou letech po převzetí moci komunisty. [9] V poúnorové vlně emigrantů se prosadily pouze některé významné osobnosti (novináři, politici - takzvaní prominenti[10]), a to především jako jednotlivci. Většina lidí opustila zemi ilegálně v prvních dvou letech po převzetí moci komunisty. [11] Počáteční fáze československé emigrace si musela odbýt neduhy, které vycházejí z charakteristických věcí i pro dřívější emigrace - emigrace nebyla například jednotná. Pro poúnorový exil a emigraci bylo také typické politické stranictví i snaha mít nové protirežimní centrum srovnatelné s protektorátní vládou.[12]
Emigranti netvořili samostatné hospodářské skupiny, ale rychle splývali s tamější ekonomikou a velmi rychle se v řadě oblastí "pozápadnili". Počet reemigrantů z druhé vlny byl ve srovnání s počty lidí, kteří emigrovali, zanedbatelný. Postoj veřejnosti k této skupině lidí byl od začátku většinou negativní; považovali je za zrádce vlasti a národní jednoty. Obě skupiny byly přirozeně založeny na jiných hodnotových principech.

"Posrpnová" emigrace
V období mezi lety 1964-1986 odešlo ilegálně do západních zemí čtvrt milionu lidí, jiný údaj hovoří o něco málo přes 100 000 osob. [13] "Odliv" lidí na Západ začal bezprostředně po srpnové invazi pěti armád varšavského paktu a trval zhruba do začátku 70. let.
Posrpnovou emigraci lze rozdělit zhruba do tří skupin: První skupinou byli lidé pronásledovaní nebo diskriminovaní režimem. Druhou skupinu tvořily "odborné kádry" - lékaři, politici, umělci, studenti, technici, architekti atp. Jejich hlavním důvodem byl útlak ze strany vládnoucí moci (nebo obava z něj) a i jejich děti byly podrobeny tomuto tlaku. Třetí skupina sestávala z aktivních reformních komunistů, především členů KSČ.[14] Byla nejméně početná, ale nejvýznamnější. Tito komunisté utekli před politickým pronásledováním, které (i když ne v takové míře jako v 50. letech) nastalo v podobě čistek na počátku normalizace. Straníci, kteří emigrovali (případně zůstali "na dovolené" v zemi, ve které zrovna v létě 1968 pobývali), vzkázali světu jediné: v Československu reformní a demokratický komunismus existovat nemůže. Jejich odchod byl odlivem těch, kteří měli snahu v čs. společnosti něco změnit. V 70. letech emigrovalo méně osob (důvodem bylo utužení normalizace i dodnes diskutovaný "únik" na chaty). 80. léta jsou specifická.

Poslední komunistická vlna uprchlíků: 80. léta
Tato vlna je někdy nazývána vlnou "benzinovou". Generalizovat a tvrdit, že všichni účastníci emigrovali pouze z ekonomických důvodů, není zcela na místě. Stejně tak ovšem nelze tvrdit, že ekonomické důvody nezlákaly aspoň některé příslušníky této vlny. Narátoři z mého výzkumu shodně tvrdí, že jejich důvody nebyly ekonomické, ale čistě politické.

Reemigrace
Základní typologie návratů[15] dělí příchody do vlasti zpravidla do dvou skupin: na reemigranty z východního bloku a západní reemigranty.
V případě první skupiny šlo o dokončení poválečných reemigrací. Byli to lidé především z oblasti ukrajinského Černobylu, Rumunska a bývalé Jugoslávie. Některé reemigrace byly organizované státem (např. černobylská vlna na repatriaci těch, kteří byli postiženi jadernou katastrofou), jiné probíhaly individuálně.
Nejpodstatnější vlna reemigrace ze západních zemí probíhala z Německa, USA, Kanady, Švýcarska a Rakouska.[16] Tyto země zahrnují 70 procent všech reemigrací v letech 1989-2000. V porovnání s tím, kolik lidí vycestovalo, reemigrovalo poměrně málo osob.

Kontaktování narátorů
Při kontaktu narátorů jsem se částečně odrazil od sbírky Centra orální historie Czech exulants and emigrées", která obsahuje rozhovory s českými exulanty a reemigranty, vedené v anglickém jazyce. Nechtěl jsem však pouze sbírku "vytěžit" (ačkoli bych pokládal jiné otázky a zjistil možná i jiná ohniska problémů), protože výzkum měl jinou povahu a formu (interview); navíc, jak jsem zjistil, řadě amerických studentů unikl kulturní kontext českého prostředí - nemají s ním žádnou zkušenost[17] . Proto jsem se obrátil i k vlastnímu vyhledávání narátorů, jak pomocí literatury, tak i elektronických médií (rozhlas, TV, internet) a samozřejmě osobních kontaktů, známostí, nebo různých organizací. Tím jsem kontaktoval 3 další ochotné narátory, kteří mi rádi poskytli informace.
Věkové a profesní složení narátorů bylo různorodé, ve vzorku byli dvě ženy a čtyři muži.

Závěry


Dva narátoři emigrovali v 60. letech, další v 80. letech, ale prohlašovali o sobě, že jsou političtí emigranti (ačkoli 80. léta jsou považována za období zejména ekonomické emigrace). O prožitcích v emigraci se nikomu nesvěřovali, často ani nejbližším příbuzným (zčásti to bylo způsobeno tím, že nechtěli mít komplikace s odchodem, zčásti taky podle vlastních slov tím, že by s tím příbuzní či přátelé nesouhlasili, či jim to přímo nedovolili). Celkově lze říci, že prožitky a zážitky narátorů jsou víceméně shodné, protože při návratu do České Republiky prožívali to samé, ačkoli pocházeli ze sociálně rozdílných skupin.
Emigrace sama byla pro mnoho narátorů velkým rozhodnutím. Dva narátoři neemigrovali z politických důvodů (lékař- anesteziolog byl poslán na studijní cestu v roce 1968 a už se z nevrátil, hudebník z undergroundové skupiny Plastic People of the Universe byl dle vlastních slov "vysídlen"). Co dělalo emigrantům velké potíže byl jazyk. Samotná znalost jazyka se stala problematickou, protože v tehdejším Československu bylo možné se hůře než dnes dostat se k výuce západních jazyků. Několika narátorům pomohla znalost slovanských jazyků (zejména polštiny).
V emigraci byla velká motivace k práci, ne vždy ve svém oboru. Z rozhovorů čiší snaha vyhnout se statutu nezaměstnaného, která je brána jako něco podřadného; případně se objevuje opovrhování těmi, kteří žijí "na podpoře". U většiny narátorů se objevuje kritika těch emigrantů, kteří se za nezaměstnané vydávali.
Reemigranti se vraceli především za rodinou a přáteli. Jeden z narátorů se vracel zpět do Prahy za stárnoucími příbuznými, další doslova uvedl, že "každý den jsme se modlili, abychom se mohli vrátit domů". Potřeba vrátit se a být v kontaktu byla silná. Narátoři se často se vraceli do míst, kde to již dříve viděli a znali. Prvotní přijetí v ČSR, zvláště v porevolučních letech, bylo vesměs pozitivní (tak to vnímali reemigranti). Promítaly se do toho i výrazně pozitivní prožitky samotných emigrantů po návratu, jejich vidění chování "domorodců" a setkávání s příbuznými a přáteli. Postupem času se chování místních lidí k bývalým emigrantům změnilo. Soudili je jako "zrádce" (známé klišé o těch, kteří "utekli"), chovali se k nim nepříjemně, a to na úřadech i v osobním kontaktu. Rozhovory o tom přinášejí četná svědectví.
Úskalí návratu je třeba rozdělit na dvě skupiny: pokud se narátoři vrátili za komunistického režimu, samozřejmě trpěli postihy. Druhou skupinou bylo však postoj většinové české společnosti k emigrantům jako takovým, postoj, který plynul z nepochopení emigrantské situace a podmínek, do jakých emigranti přicházeli. Narátoři prožívali pracovní problémy, nepochopení a problémy při přijímaní do pracovního procesu. Jejich projekty a záměry byly vesměs odsuzovány či zamítány. Sami narátoři soudí, že to bylo z nedůvěry ke změnám, postoj převládající především v období komunistické totality. Co vnímají narátoři jako další důležitá úskalí návratu, je nedostatek politické kultury (obecně, ale zejména se rozhořčení z politiky objevuje ve vztahu k současné politické situaci), špatné vztahy mezi lidmi (stále převládající nezájem o věci veřejné) a úroveň osobních vazeb. Reemigranti si vytvořili málo nových přátel, vazby udržují jen s těmi nejbližšími. Staří přátelé se sice od reemigrantů neodvrátili, ale reemigranti nezískali žádné další.

Vesměs pozitivně hodnoceno je období samotné emigrace (s negativním hodnocením pocitů při vzpomínce na domov). Negativně je hodnoceno období po návratu do vlasti, s výjimkou výše zmíněného období bezprostředně po návratu. Dá se říci, že ekonomicky jsou na tom reemigranti poměrně dobře. Jejich životní úroveň se sice po návratu snížila, ale tento fakt je v rozhodnutí k návratu nezviklal. Mnoho z nich působí dojmem dobré finanční zajištěnosti. To se promítá i v tom, že - pokud nejsou v důchodu - pracují, dá se říci "na volné noze" a nejsou vázáni momentálními příjmy.
Reemigrace znamenala návrat do vlasti, ale v osobních prožitcích zanechala i pachuť, které se lidé nezbavili dodnes.

Vztah mezi českou většinou a reemigrantskou menšinou v ukázce z rozhovoru:
"Co se týče starých vazeb, zjistila jsem, že tam je taky problém, a ten je pro reemigranty dost všeobecný: my si nerozumíme s lidmi tady. O tom právě taky píšu v tom svém článku. Máme jinou zkušenost. Jinak jsme žili. Vytvořili jsme si jiné hodnoty a postoje. To naráží. My tomu taky nerozumíme, je to z obou stran. Zdejší lidé totálně zkreslují naši zkušenost. Lidé tady si myslí, že v zahraničí každý přišel k bohatství a já nevím, jak úžasně se tam měl, a závidí. Nevidí ztráty, co jsme tam museli prožít. Emigrace je traumatická situace. Jste odříznutý od svých lidí, od kořenů a všeho. Jak jsme tam za všecko museli bojovat, snažit se a pracovat. Tam je konkurence. Musíte ze sebe vydat maximum, abyste to zvládl. Všechny ztráty, co jsme museli prožít, a kolik lidí se tam zhroutilo a zasebevraždilo, o tom jsou statistiky. Málokdo to tady chápe. Myslí si, že tam někdo šel zbohatnout a že mu to spadlo do klína.
Na druhé straně bych řekla, že reemigranti zase často nechápou lidi tady, co tady prožili a s čím museli zápasit. Je to těžké pochopit."




1) Odkud pocházíte a v jaké rodině jste vyrůstal/a?
2) Co jste vystudoval/a? Jak probíhalo vaše studium? Jaké zaměstnání jste získal/a?
3) Kdy a kam jste emigroval/a? Jak dlouhou dobu jste v emigraci strávil/a?
4) Proč jste emigroval/a? Jaké faktory/důvody/pohnutky hrály roli ve Vašem rozhodnutí?
5) Jak se k emigraci stavěli rodinní příslušníci a známí?
6) Co na Vás v emigraci zapůsobilo nejdříve? Jaké dojmy jste měl/a z prvních týdnů/měsíců v emigraci?
7) Čím jste se v emigraci živil/a? Odpovídalo to Vašemu zaměření? Jak jste se v zahraničí cítil/a?
8) Jaké byly okolnosti/důvody Vašeho návratu? Kdy a proč jste se vrátil/a do vlasti?
9) Jaké dojmy jste měl z prvních dnů po Vašem návratu? Co jste prožíval/a? Jak odlišné to byly pocity (při návratu) od pocitů při emigraci?
10)
Jaký vliv měla emigrace na Vaše osobní vazby?



[1] Viz. např. existence Centra exilových studií při Univerzitě Palackého v Olomouci.
[2] Cf. Stanislav Brouček: Kandidáti další existence, Praha 2004.
[3] Jedna narátorka opustila vlast r. 1964, ostatní po roce 1968.
[4] Zdeněk R. Nešpor: Reemigranti a sociálně sdílené hodnoty, Praha 2002, s. 41.
[5] Jaroslav Vaculík: Češi v cizině, emigrace a návrat do vlast, Brno 2002, s. 30.
[6] Pavel Tigrid: Politická emigrace v atomovém věku, Praha 1990. s. 67.
[7] P.Tigrid: Politická emigrace v atomovém věku, s. 43.
[8] Do konce 50. let to bylo 260 000 osob (Libuše Paukertová: Několik základních údajů o odchodech z Československa, 1948-1991, in: Karel Hrubý - Stanislav Bouček: Češi za hranicemi na přelomu 20. a 21. století; sympozium o českém vystěhovalectví, exulantství a vztazích zahraničních Čechů k domovu, Praha 2000.
, s. 25n.) což Z.Nešpor považuje za silně nadhodnocené (Z.R.Nešpor: Reemigranti,o.c., s. 43)
[9] P.Tigrid: Politická emigrace, o.c , s.43.
[10] P.Tigrid: Politická emigrace, o.c., s. 69.
[11] P.Tigrid: Politická emigrace, o.c , s.43.
[12] Nešpor: Reemigranti, o.c., s. 43.
[13] P.Tigrid: Politická emigrace,o.c., s. 92 (s odvoláním na výpočet Neue Zürcher Zeitung
na základě české statistické ročenky (127 000 lidí). Za stejného zdroje čerpá i Jaroslav Vaculík (Vaculík, J.: Češi v cizině, emigrace a návrat do vlasti. Brno 2002, s.33), který údaj datuje lety 1968-72.
[14] P.Tigrid: Politická emigrace, o.c, s. 92.
[15] Z.R. Nešpor: Reemigranti a sociálně sdílené hodnoty, Praha 2002. s. 55. ad.
[16] Z.R. Nešpor: Reemigranti a sociálně sdílené hodnoty, Praha 2002. s. 57. Cf. složení narátorů v mém výzkumu: USA (2x), Kanada, Švýcarsko, Rakousko, Švédsko.
[17] omyly jako např. "baseball" místo "Sokol" v přepisu atp.

 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 chuck chuck | E-mail | 24. srpna 2009 v 17:14

Ja se ti divim Rosto, ze se takovymi
hovadinami, co napsal soudruh Charvat zabyvas. Me pripada blby i citat
"Otázka návratu je pro všechny emigrace otázka první a poslední" Rozumite tomu nekdo?

2 Ross Hedvicek Ross Hedvicek | E-mail | 24. srpna 2009 v 17:17

Ja mam podezreni, ze ten trouba Charvat je neco mladeho petadvacetileteho, co v prdeli byl a hovno videl. Jako problem vidim, ze i tyhle posuky dnes berou v Cesku vazne! To je ceska inteligence soucasnosti!

3 munchen munchen | 24. srpna 2009 v 17:36

a rosto jakej máš názor na pavla tigrida ,je to duvěrohodný zdroj
jeho politické knihy jsou jistě čtivé

4 Frank Frank | E-mail | Web | 24. srpna 2009 v 17:37

Proboha, nekomentujte, nebo nedávejte k posouzení takovéhle nesmysly. Tím se snižujete na jejich úroveň!Každý soudný člověk ví, že ti co odešli a pak se vrátili nazpátek, nejsou žádní reemigranti, ale zrádci a zbabělci. Většina z nich byla v žoldu STB. Já jsem tu sice zůstal,ale o těhle lidech bych se ani nezmiňoval. Když je někdo srab, tak by o tom měl mlčet a ne se s tím vytahovat! Frank.

5 Jaroslav Jaroslav | 24. srpna 2009 v 17:39

No vidis Rosto, kdybys psal clanky jako ten Charvatuv paskvil, tak bys byl dodnes na vsech ceskych blogech oslavovan jako spravny Cech zijici v zahranici ktery ma spravny nahled na veci v Cesku. To ze pises duchem cloveka zbaveneho vsech mylnych predsudku hluboce zakorenenych v mnoha Cesich je zrejme dodnes povazovano za poburovani a kaleni do vlastniho hnizda.
Mnozi lide typu Charvat nikdy nepochopi ze svobodna spolecnost jako je USA dokaze v kazdem pristehovalci plne rozvinout jeho schopnosti, kterych v zakomplexovanem narode jako jsou Cesi je prakticky nemozne.

6 vick bolt vick bolt | 24. srpna 2009 v 17:43

V roce 1990 bylo vice jak 260 000  zrusenych rozsudku zakonem 119/90Sb tedy za opusteni republiky a dalsi nemravnosti.Vsichni utecenci nebyli odsouzeni !!! Proc to je vec dalsi.Odhaduje se, ze od roku 1945 uteklo vice jak 450 000 obcanu.Celkove je v soucasnosti vice jak 1 milion utecencu kteri se hlasi k Ceskemu puvodu.
Dalsi cisla k teto polemice je vyhnani 2,3 mil. Ceskych obcanu ze Sudet.K tomuto dodavam, ze soucasne uteklo a pozadalo o asil v Kanade 3.500 (nejprve) Ceskych obcanu (potom Cikanu ci Romu), stejne tak to bylo tenkrat se Sudetskymi Nemci , protoze nejdrive byli Ceskymi obcany pak Sudetaky.

7 Tomáš Krystlík Tomáš Krystlík | E-mail | 24. srpna 2009 v 17:44

Článek je ze setkání orálních historiků. Podle počtu respondentů (6) tam neměl být takový příspěvek vlastně přednesen, neb nedostatečný počet vypovídajících, aby se z toho daly vyvodit nějaké závěry.

8 Jaroslav Jaroslav | 24. srpna 2009 v 17:57

[1]: >Otazka navratu je pro vsechny emigrace otazka prvni a posledni<
Otazka prvni: Byl muj duvod pro emigraci zalozen na realisticke predstave?
Otazka druha: Byl muj duvod pro emigraci zalozen na blahovem sneni o bajecnem zivote na zapade?
Nevim zda mel Tigrid toto na mysli.

9 vick bolt vick bolt | 24. srpna 2009 v 18:13

Mate absolutni pravdu pane T.K.(7)ale sem tam ctu tyto radky i na kompetentnich uradech CR
a i v zahranici a mapuji prispevky. Proto jsem na ten blaf reagoval a uvedl na spravnou miru - jinak na takove sracky je skoda casu. V.B.

10 Ross Hedvicek Ross Hedvicek | E-mail | 24. srpna 2009 v 18:18

Pavel Tigrid poplival sve predchozi zasluhy navratem do Ceskoslovenska, stejne tak jako Josef Skvorecky uspesne znicil svoji vlastni reputaci odmitnutim zverejneni Rambouskovy knihy o Masinech. Kazdemu co jeho je...

11 munchen munchen | 24. srpna 2009 v 18:31

ale rosto tigrid žil trvale v paříži jenom na krátkou chvili si odskočil do čech dělat ministra kultury ale českou politiku pořád kritizoval a z komunistu v čechách mu nebylo zrovna nejjlíp byl pro ně nepřítelem číslo 1
ten kdo někdo četl jeho svědectví mě muže dát za pravdu

12 Ross Hedvicek Ross Hedvicek | E-mail | 24. srpna 2009 v 18:33

Kdyz to vis lip, tak se mne neptej :-)

13 Jenda Jenda | 24. srpna 2009 v 18:38

Nikdo není perfektní. Závěry Jana Charváta mi připadají daleko soudnější než třeba obou prezidentů Havla a Klause. Lidí kteří se jistě setkali s mnohonásobně více emigranty než Charvát. Vzhledem k „state of art“  téma emigrantů v ČR, myslím, že jeho práce je přínosná.

14 Jaroslav Jaroslav | 24. srpna 2009 v 18:38

"Emigrace neni legrace"
Ti co se vratili, zrejme podlehli svemu blahovemu sneni dvakrat. :-))

15 OM OM | 24. srpna 2009 v 18:43

Včera jsem na BR již podruhé viděl něm. pořad o emigrantech z Československa. Promluvilo asi 15 lidí, Čechů, převážně z BRD. Pouze jeden(!) z nich uvedl, že Česko považuje za svoji vlast a že se v Praze cití doma. Skoro všichni se shodli, že si v ČR připadají jako cizinci, že doma jsou v Německu a na nějaký návrat vůbec nepomýšlejí.

16 munchen munchen | 24. srpna 2009 v 18:43

dá se někde zjistit kolik agentu vyslala stb na západ po roce 68 ?ví se jen o několika prominentních -v rádiu svobodná evropa jich bylo 49 to je solidní číslo
v evropě to nebyl problém ale třeba v usa nebo kanadě byli všechny východoevropské ambasády hlídany FBI a když tam někdo vkročil už jsi koledoval o menší prušvih ,proto nebylo v usa zas tolik upravencu jako v západní evropě kde to nebyl problém zas tak velký

17 Josef Pepa Nos Josef Pepa Nos | E-mail | Web | 24. srpna 2009 v 18:47

Každému doporučuji tento druh emigrace:
Nechat si trvalé bydliště i české státní občanství.
Vše ostatní odhodit do smetí.
(Cestovat po světě už není problém a vydělat si peníze taktéž.)

18 munchen munchen | 24. srpna 2009 v 18:49

[15]:
jo to jsem viděl ,byli to starší lidi emigranti z roku 68 ,většinou dělníci ,tihle lidi využili v NSR příležitost protože v tý době bylo NSR jedna z nejbohatších zemí západu a potřebovali lidi ale 80 letech když sjem přišel já už to tak veselý nebylo

19 OM OM | 24. srpna 2009 v 18:52

[14]: Někomu se třeba stýskalo, v cizině se cítil osamocený. Mohl v ČR např. i zdědit (levněji si postavit dům) a rozhodnout se tam žít s menšími náklady než-li jsou v Německu či Rakousku.

20 OM OM | 24. srpna 2009 v 18:58

[18]: Dělníci z nich byli snad pouze 2, další 2 byli muzikanti, ostatní byli a dělali i dojem vzdělaných lidí.

21 munchen munchen | 24. srpna 2009 v 19:03

OM KDE V NĚMECKU ŽIJEŠ JESTLI SE MUŽU ZEPTAT?
JÁ VĚTŠINU ČECHU CO ZNÁM A JSOU V NĚMECKU
TAK DĚLAJÍ DĚLNÍKY -JÁ SÁM JSEM DĚLAL PRO FIRMU GRUNDIG MONTÉRA PO MÉ EMIGRACI

22 Jaromír Máša Jaromír Máša | E-mail | Web | 24. srpna 2009 v 19:08

Dnes je jedno, proč kdo emigroval. Ale proč vůbec používat toho slova. Prostě odstěhoval se, utekl, odešel, našel uplatnění jinde. Stalo se mi, že můj synovec, vynikající botanik, pořád byl vyhazován od zkoušek, ze škol a podobně, přitom všichni kolegové o jeho jedinečných znalostech věděli, měl ty lokality prochozeny, pěšky. A tak nakonec odjel z Čedokem a utekl do Rakouska, pak dále do USA. Ptal se mně, zda to má udělat. Řekl jsem mu tehdy: "rozhodnout se musíš sám, ale když se rozhodneš, tak v Rakousku musíš bejt Rakušák, v Americe Američan, žádnej poločech nebo čtvrtkanad'an. Je v USA, v Las Vegas, a mou radu splnil tak dobře, že mi neposlal ani čumkartu. Já si myslím, že je nutno být konsekventní.

23 Jaroslav Jaroslav | 24. srpna 2009 v 19:11

deceit 911, uz zase placas nesmysly. Cs.obcane kteri ziskali cizi statni prislusnost byli stale povazovani za obcany CSR, pokud nepozadali o zruseni ceskeho obcanstvi, jedinou vyjimkou byla USA a sice spolecnou dohodou z roku 1928.

24 munchen munchen | 24. srpna 2009 v 19:23

TAK PRO TY CO MAJÍ ČESKOU TELEVIZI TAK DNESKA DOPORUČUJU SERIAL KONEC VELKÝCH PRÁZDNIN JE TO PŘESNĚ O TOM O ČEM SE BAVÍME A ŽE TAM BYLO UPRAVENCU DŘÍVE RODINKA ZUBAŘE ,POHRANIČNÍ VOJÁK

25 OM OM | 24. srpna 2009 v 19:26

[Smazaný komentář] Sudetští Němci dostali říšské občanství automaticky a pak museli narukovat do války. Stejně tak i Češi, kteří po mnich. dohodě v Sudetech zůstali a v určité lhůtě neoptovali pro Česko-Slovensko. Tím se stalo, že v něm. uniformách bojovalo asi 50 tisíc Čechů a Moravanů, tedy mnohem víc než-li u všech spojenců dohromady.

26 Jaroslav Jaroslav | 24. srpna 2009 v 19:39

[Smazaný komentář] >Jednalo se o vyhnani Nemcu z Cech<
Byli ovsem stale OBCANE CSR, nez je Benes svym debilnim dekretem zbavil cs. obcanstvi. Neco si o tom precti a pak nekoho opravuj.

27 OM OM | 24. srpna 2009 v 19:41

[17]: Cestování po světě s českými doklady prý byl docela problém - jsem slyšel.

28 Miroslav Václavek Miroslav Václavek | E-mail | 24. srpna 2009 v 19:44

V životě jsem o nějakém Charvátovi neslyšel. Kdo to je?

29 munchen munchen | 24. srpna 2009 v 19:46

[27]:
kdo z vás tady má české doklady Herr OM
GRUSS GOTT

30 Der Fallschirmjaeger Der Fallschirmjaeger | 24. srpna 2009 v 20:13

pouze 6 "oralnich" "naratoru" znamena statisticky bezvyznamnou sraCZku ktera nestji ani za staroCesky PRD

31 Ross Hedvicek Ross Hedvicek | E-mail | 24. srpna 2009 v 20:29

To Der Fall: Problem je, ze oni i takovehle suliny berou v Cesku vazne!

32 Der Fallschirmjaeger Der Fallschirmjaeger | 24. srpna 2009 v 21:53

@34 RH, kdyz berou na bezcennou navnadu, tak at se chyti, a pak usmazi ve vlastni stave a prdech, za to hovno co tam beres, ze se na ne nevyseres, synku

33 Der Fallschirmjaeger Der Fallschirmjaeger | 24. srpna 2009 v 21:55

hey, mozna ze ten rozumbrada chtel neco napsat o oral 6 :-))

34 Vlastik Vlastik | 25. srpna 2009 v 6:29

Radeji jsem si pustil Reagana na tom YouTube. Nemam rad, kdyz nekdo mluvi o necem co asi nikdy nepochopi.

35 ghost ghost | 25. srpna 2009 v 8:17

Jsou v tech poctech Cechu v cizine od MZV i deti Cechu (narozene v cizine) a manzele Cechu neceskeho puvodu?

36 Jaromír Máša Jaromír Máša | E-mail | Web | 25. srpna 2009 v 11:38

Kurnik sopa uz s tim flastenectvim. Moje vlast byla vzdycky Evropa. Umim anmglicky, francouzsky, italsky, německy polsky, rumunsky a rusky, do arschlochu, to snad staci, kdyby mi bolsevik a kapitalist dali cas, umel bych jeste par jazyku, spanelsky rozumim, portugalsky ctu, holandstinu take rozlustim nebo danstinu. jdete uz s tim do khelu. Prosimvas, zeme, kde za hodinu jsem autem v zahranici. Kdyz v Japonsku vlezete na palubu Air France a vidite ty francouzsky holky, tak si reknete, A JSME DOMA, dyt jsou stejny jako ty cesky. Zijeme ve svete, v nemz, kdyz se nekdo na severnim polu uprdne, tak na jiznim zahrmi a budeme se hadat o ty svoje plne nocniky. Kurnik drat, vemte uz jednou rozum do hrstui, a nemateli ho, tak jdete ke zlabu. To vam rika navzdycky Jozka Mrazek Horicky.

37 ghost ghost | 25. srpna 2009 v 13:33

[36]: Ono nejde jen o to, kdo kde zije, ale kdo byl odkud vystvan.

Pokud tedy jsi schopen a ochoten pochopit ten rozdil.

38 Jaromír Máša Jaromír Máša | E-mail | Web | 25. srpna 2009 v 15:41

Tak nevím, jak je to s těmi čísly. A je mi to fuk. Divim se vsem tem pripitomelym kur-nikum, přez-divkam, pseudonymum a jak se to jmenuje. To vypada, jako kdyz se zadny Cech at jiz bohemofonni nebo germanofonni nedovede podepsat. To se bojite STB, KGB, BIS, SS, SA, nebo ceho. No tak, at prijdou a vodstrelej me, me je to fuk. Za svym nazorem si stojim, nejsem povinen byt neomylny, smim byt idiot, i jako idiot jsem clovek, takovy zakladni veci aby tady clovek vykladal. A jsteli emo¨¨igranti, tak musite byt jeste starsi nez ja, tak byste meli byt moudrejsi a vzdelani a mene cesko-nemecky priposrani. Kurva drat, prestante chodit uz do anonymni hospody pit anonymni pivo a platit anonymnimi penezi.
A ti co tady zustali, ti se tedy valeli vsichni v prepychu, co? Byli jsme vystvani z bytu, vystvani ze zamestnani, bydlili jsme ve skladisti, placeni jsme byli baksisem, shroutila se nam rodina, ve skolach jsme museli yt porad za neco vdecni delnicke tride, komunisticka strana si pro nas vymyslela vzduch a milostive nam ho dodavala, technici meli vzdy vice odpovednosti a mene penez, to neni nic, to je Lomonosovovo hovno. Padesat let po pruseru, ktery se nazyval velky unor se budete hadat, kdo komu slapl na kuri voko. To abyste byli za to dobre placeni. Vzdyt uz musite mit vnuky, kteri z pravlasti neznaji nic, vztaji k ni maji nulovy a jsou doma tam, kde jsou doma. Mluvil jsem s mnoha cleny druhych a tretich generaci Sudetskych Nemcu, kteri se do pravlasti prijeli podivat, ale doma byli v Nemecku Vzdyt se hadate o davno pohrbeny prd. Skoro bych rekl, ze tyhle hadacky plati nekdo treti, kteremu se hodi do kramu. Rozranzirovat spolecnost na jatrove knedlicky, to je ono, DIVIDE ET IMPERA, vladni a kasiruj. Bavte se o necem rozumnem. Nelze cas vratit zpet (Friedrich Nietzsche), to proste opravdu nejde. Mam takovy dojem, ze jde jen o zaprdena libida. No za ta leta hadacek by snad uz mohla byt odprdena.

39 Der Fallschirmjaeger Der Fallschirmjaeger | 25. srpna 2009 v 16:57

@38 Masa, kdyz jste na to vystvani hrdej, a nebo vam to vystvani sice vadilo a je vam to dneska fukk, tak si jdete povidat s exKSCisty o tom ze Co bolo, to bolo, fsude je nejak, fsude dobre, doma nejlip, fsude je chleba o 2 kurkach

40 Jaroslav Jaroslav | 25. srpna 2009 v 17:22

Myslim ze lidi typu Masa nebylo moc obtizne ziskat pro clenstvi v proletarske organizaci, a jejich kadrovy posudek nemel temne skvrny.

41 Der Fallschirmjaeger Der Fallschirmjaeger | 25. srpna 2009 v 18:13

Jarousku dekuji zes pochopil a prevujadril to co ja tak neumele polovyjadril :-))

42 Jaroslav Jaroslav | 25. srpna 2009 v 18:21

Nikoliv, ohodnotils toho Masu lip nez ja. Myslim ze Masa zapomnel napsat to podstatne a sice "Nejsme jako oni" :-)))

43 Der Fallschirmjaeger Der Fallschirmjaeger | 25. srpna 2009 v 18:33

@42 Jarousku, ja vim ze jsem ho spravne ohodnotil, a nejen jeho, ale i 97.7% chechu, a o to mi slo, bo Masa je jen jeden z 10megachechu, tedy jen bezvyznamny jedinec. Ale presto mne srdecko kladne poskocilo zes mne pochopil, bo mne chape (ex)chechu nemnoho, bo to jsou rozviklani vlastenci typu MY KANTRY, RIGHT OR WRONG

44 Jaroslav Jaroslav | 25. srpna 2009 v 19:16

[43]: No problem, kazdy svym prispevkem na sebe povi vic nez si mysli. Neni treba zvlastniho umu aby clovek poznal blbce od nekoho komu to zapaluje.

45 Jaroslav Jaroslav | 25. srpna 2009 v 19:50

[Smazaný komentář] Mihule co to hulis? Ja jsem preci Hedvicek, zeptej se Johanese. :-)))

46 ghost ghost | 25. srpna 2009 v 20:13

[38]: Tos tu asi jeste nenarazil na uchyla a udavace.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama