Září 2009

Jak se mi rozsvítilo, aneb to byla ale šlupka!

17. září 2009 v 20:49 | Katoda |  Clanky jinych autoru

V diskusi k mému článku "Komu nadáváte vy?" (zde http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2009091306 ) se rozpoutala debata mezi mojí maličkostí
a jistým čtenářem dotyčných stránek o tom, jak se vlastně správně česky jmenuje jistá paní Zubová, když jméno jejího manžela zní Zubov. Upřímně řečeno nemám tenhle typ diskuzí, které nejsou k věci rád. Tak jsme si s dotyčným čtenářem vyměnili několik jízlivostí a chystal jsem se na věc zapomenout. Pak jsem se ale jen tak ze zvědavosti podíval, jak titulují paní Zubovou/Zubovovou novináři a vzápětí jsem se přesvědčil o tom, jak důležitá je každá debata bez výjimky. I ta sebestupidnější může mít výsledky zcela nečekané.

Možná, že mně budete po přečtení následujícího považovat za protiruského šovinistu. Přiznávám, že nemám Rusko a Rusy rád. Mojí generaci zkazil politický systém z Ruska přivandrovavší dvě třetiny života a když se určitá skupina lidí pokusila ten systém ne snad přímo změnit, o tom nemohlo být ani řeči, ale udělat ho alespoň trochu lidštější, už nás válcovaly ruské tanky. Zabere to nějaký čas, než se s Rusy osobně smířím, tím spíš, že dělají co mohou, aby se tak nestalo. Jestli chcete, říkejte tomu šovinismus.

V tomto šovinismu jsem se bohužel utvrdil po tom, co jsem úplnou náhodou a na základě poněkud slabomyslné debaty o přechylování ruských jmen do češtiny zjistil.

Nemám-li rád Rusy, mám ještě méně rád jejich české poskoky kteří....., ale ne, nebudu vás předem ovlivňovat, ale velmi, velmi(!) vás prosím, abyste si přečetli
tento článek (http://zpravy.idnes.cz/jak-turistka-zubova-rozvracela-cssd-zelene-vladu-a-ted-opet-cssd-p88-/kavarna.asp?c=A090824_155851_kavarna_bos) . Jedná se o článek z iDNES, kteréžto medium rozhodně nemůže být považováno za extrémně pravicové a protirusky laděné, čímž by měla být korektnost článku zaručena. Co se tedy dozvíme?

Tak zaprvé. Na rozdíl od předchozích informací (např. zde / http://zpravy.idnes.cz/zubov-zustal-i-po-protestech-na-kandidatce-stredoceskych-zelenych-1dq-/domaci.asp?c=A080607_194952_domaci_klu/ není soudruh manžel Zubov malířem, ale, cituji z dotyčného článku: "...Měli cestovku, Vladimír organizoval zájezdy a staral se o lidi z Ruska. Zařizoval jim víza. Byli oba moc milí. Aktivní byl hlavně on, Olga se na schůzích moc neprojevovala."

Všimněte si, aktivní byl hlavně on, ale zatím ponechme stranou proč se Vladimír prezentuje jako malíř, když se ve skutečnosti
"...stará o lidi z Ruska a zařizuje jim víza...".
Podle článku vstoupil do ČSSD v roce 2001 a musel tedy již být českým státním občanem. Jeho soudružka choť vstoupila do ČSSD až rok po něm. Ano, čtete správně, do ČSSD, nikoliv do Strany zelených. Ale o tom později.

Kdy vlastně soudruh Zubov přivandroval z velké země? Miroslav Václavek o tom na svém blogu uvádí následující:

"Přijel jsem vlakem do Prahy na hlavní nádraží v roce 1978.
Tolik Vladimír Zubov, narozen 29.2.1956, na odpověď k dotazu, směřujícího k objasnění okolností jeho zjevení se v Československé socialistické republice. Tou dobou dle svého tvrzení již absolvent Vysoké školy pedagogické v Moskvě, obor historie, společenské vědy a dějiny umění. Jak prosté. Spadl z oblaků mimo prostor a čas.
Na to, že mu bylo pouhých dvacet dva let, se jedná o velmi prapodivnou záležitost, obsahující závažnou časovou nekonzistentnost. Jedná se o nepozornost při interpretaci zpravodajské legendy? Nebo jenom spoléhání se na mdlý rozum místního obyvatelstva, i bezpečnostních struktur? Asi o obé.
Stihnout totiž vystudovat pětiletý studijní obor, odbýt si povinnou dvouletou vojenskou službu v Sovětské armádě (v námořnictvu nebo letectvu tříletou), poté požádat Sovětského úředního šimla o povolení studia v ČSSR, přihlásit se ke studiu na Karlově Univerzitě, být přijat, vyřídit všechny byrokratické náležitosti s takovou velkolepou událostí spojené, a poté vystoupit mýrnyxtýrnyx na Hlavním nádraží v Praze za pouhé čtyři roky života, je možné pouze ve zpravodajské legendě.
Nebo, že by v SSSR opravdu byli nejmenší trpaslíci a nejrychlejší hodinky na světě?"

Tohle uvádím i přesto, že pan Václavek neudává zdroj svých informací, čímž je jejich věrohodnost poněkud snížena.
Nicméně minimálně rok narození soudruha Zubova dle Obchodního rejstříku souhlasí. Souhlasí i to, že za naše peníze získal titul PHDr na Karlově Universitě po předchozím, jistě vysoce kvalitním, ruském vzdělání.
Do celkové logiky děje to ovšem zapadá velmi dobře. Soudruh Zubov tedy za popisovaných okolností bez problémů získal v roce 1978 (sic!) svolení demokratických institucí neméně demokratického
Sovětského svazu ke studiu v Československu, tedy v zahraničí, kde následně rovněž bez problémů
zůstává, stává se československým a posléze českým občanem a později se začne politicky angažovat.

Pamětníci, posuďte sami jak je tohle pravděpodobné! Lapidárně řečeno, tohle vyprávějte holubům!

A jen mimochodem, o malířství opět ani slovo!

Ale vraťme se k článku na iDNES. Tento dále uvádí.

"...Zubov měl podle nich ambice obsadit vedení místní ČSSD, ale nebyl zvolen. Od té doby to podle kutnohorských sociálních demokratů začalo skřípat. Přibývali nám noví členové, o kterých nikdo nic nevěděl, a vypadalo to jako černé duše, které někdo přihlásil bez jejich vědomí. Pak asi devět lidí zažádalo o přechod do nové místní organizace. Její vznik organizovali Zubovovi. Místní ČSSD se tak rozdělila na dva ne příliš přátelské tábory. Jenže pak Zubovovi přešli k zeleným, kde vycítili větší šance, a nechali za sebou dvě rozhádané buňky," líčí straníci."
Znovu si všimněte. Po roce 1989 se začal soudruh Zubov angažovat. Nikde se nedozvíte, co dělal a čím se živil před tím. Takže i podle názoru členů ČSSD (b.) přešli (po rozvrácení místní organizace ČSSD a neúspěchu s její ruskou pobočkou) soudruh a soudružka Zubovovi k Zeleným, kde ".....vycítili větší šance..." (sic!). Šance k čemu, ptám se? Že by opět šance k rozvracení a destabilizaci?
"...Zřejmě nejvíce se Zubová do povědomí veřejnosti zapsala jako ta, která nepřijela na volbu prezidenta a kolegové ji nemohli najít.
Zubová trvá na tom, že byla nemocná a spala doma. Exministryně Džamila Stehlíková, jež se se Zubovou kamarádila a v osudný den ji hledala, to považuje za pohádku pro děti.
"Byli jsme u ní doma, na chalupě, v galerii, v nemocnici. Nebrala nám telefony, ale novinářům pak ano. Sousedé nám říkali, že je viděli ráno odjet, prý asi na chalupu. Ale ani tam nebyla," vzpomíná Stehlíková, která Zubovou hledala se svým kolegou Jiřím Hromadou. "Pokazila nám náš zásadový postoj a od té doby se důvěra v našem poslaneckém klubu zlomila. Možná je to jedna z nejhorších političek, které u nás byly. Hledá jen možnosti osobního vzestupu...." (Podtrženo autorem)
No a co podíl soudružky Zubové/Zubovové na pádu vlády o které její asistent Martin Stropnický uvádí následující.
"...Zprvu jsme na řadu věcí, zejména odmítání radaru a privatizaci zdravotnictví, měli stejný názor. Když narůstal počet nevysvětlitelných kroků, jako třeba spolupráce s panem Soukupem, rozešli jsme se, popisuje Stropnický, podle něhož sehrál Soukup svou roli v rozhodnutí Zubové hlasovat pro pád vlády. Já jí spíš doporučoval vládě nedůvěru nevyslovit. Lidé, kteří manžele Zubovovy znají, se shodují, že je to Zubov, který má hlavní slovo v politickém jednání své ženy. ..."
Prosím přečtěte si pozorně poslední větu! Lidé, kteří manžele Zubovovy znají, se shodují, že je to Zubov, který má hlavní slovo v politickém jednání své ženy (sic!). Ano tentýž Zubov, jehož krajně nepravděpodobné curiculum vitae a zjevení se v tomto státě jsem popsal hned v úvodu !
Zajímavé je i další. Soudružka Zubová/Zubovová odchází od ČSSD s odůvodněním, že její odchod byl způsoben sbližováním ČSSD (b.) se skalním bolševikem. Článek k tomu uvádí:
"Když se média nedávno Zubové ptala, proč z ČSSD před lety vystoupila, vysvětlila to příklonem strany ke KSČM. MF DNES má však k dispozici rezignační dopis Zubové z jara 2005, kde o tom není ani zmínka. Své vystoupení ze strany v dopise zdůvodnila atmosférou pomluv, urážek, nepravd a nepřátelství v místní organizaci a její neochotě podpořit kandidáty z vlastních řad."
Z kterých řad, ptám se? Z řad místní ruské pobočky ČSSD?
O to zajímavější pak je, že po několika letech je klidně schopná se do řad ČSSD v podstatě klidně vrátit, aniž se na vztahu ČSSD - KSČM cokoliv změnilo a když, tak z pohledu občana jen k horšímu. A najednou to soudružce Zubové/Zubovové nevadí. Jak je to možné?
Co je ale přímo šokující, je fakt že je uvítána s otevřenou náručí i přes to, že "...Kutnohorští sociální demokraté mají k politickému působení manželů Zubovových podobné výtky jako Strana zelených, například neloajalitu ke straně...."
Ale přesto:
"...Zubová neprošla primárkami a pražská organizace ji nominovala bez konzultace s kutnohorskou ČSSD, kde Zubová několik let s manželem působila, přičemž dodnes na tuto etapu místní sociální demokraté nevzpomínají v dobrém.... Špičky ČSSD ji schválily, aniž se jí kdokoli na cokoli zeptal, aniž kdokoli ví, jaké názory a postoje zastává....".
Takže někdo, kdo trpí chronickým nedostatkem loajality a který z dotyčné strany již jednou odešel je ruče zařazen na velmi volitelné místo kandidátky, bez ohledu na názor členské základny a aniž se kdo zajímal o názory soudružky kandidátky. Vzniká ve vás rovněž pocit, že někdo odkudsi někomu z pozice vrchnosti něco prostě přikázal?

Velice zajímavé je rovněž otevřít si firmy, ve kterých je soudružka Zubová/Zubovová angažována. No, nebuďte líní! Nebo, víte co, já to udělám za vás.
Obchodní firma:
Šavlov Vladimír s.r.o.
Zapsáno: 26.srpna 1999

Sídlo:
Bahno 6, okres Kutná Hora, PSČ 285 41Zapsáno: 26.srpna 1999
jednatel:
Olga Zubová, r.č. 595725/0838
Kutná Hora, Hlouška, Stroupežnického 354/14, PSČ 284 01Zapsáno: 26.srpna 1999
Společníci:


Vladimir Chavlov, dat. nar. 10.03.1958
Moskevská oblast, Istrenskij raion, poselok Agrogorodok, l5-3
Ruská federace

Obchodní firma:
Olina s.r.o.
Zapsáno: 10.června 1999

Sídlo:
Bahno 6, okres Kutná Hora, PSČ 285 41Zapsáno: 10.června 1999
jednatel:
Olga Zubová, r.č. 595725/0838
Kutná Hora, Hlouška, Stroupežnického 354/14, PSČ 284 01Zapsáno: 10.června 1999
Společníci:


Vladimir Golikov, dat. nar. 06.01.1950
Kaliningrad-Posjolok Turgeněva, Kaliningradská 28
Ruská federace

Zajímavé, že?
No a co říká článek na iDNES o předpokládané politické budoucnosti snad nejhorší političky v tomto státě?
"...V politických kuloárech se spekuluje, že by mohla usednout jako ministryně na resort životního prostředí a její strana by se pomalu rozpustila v ČSSD. Se Zubovou by se tak mohl na ministerstvo dostat i její sponzor Jaromír Soukup. Ten už si ostatně roli náměstka vyzkoušel u zelené ministryně školství Dany Kuchtové....atd."
Neshrneme si to?
Již v roce 1978 se v tehdejším Československu objevuje dvaadvacetiletý údajný absolvent kdejaké ruské vysoké školy, bez problémů se zde usazuje a stává občanem. Ve světle tehdejších poměrů v Sovětském svazu panujících naprosto neuvěřitelné.
Prohlašuje se malířem, ale ve skutečnosti "...měli cestovku, Vladimír organizoval zájezdy a staral se o lidi z Ruska. Zařizoval jim víza...."
No nemůže být pro pohyb dalších agentů lepší řešení a lepší krytí, to snad uznáte!
Posléze se po textilní "revoluci" i s manželkou politicky angažuje tu v jedné, tu v jiné straně a posléze zase v první či v obou podle toho, kde má více "šancí".
Lidé v okolí vypečené manželské dvojice unisono soudí, že "... je to Zubov, který má hlavní slovo v politickém jednání své ženy. ..."
Po rozchodu s ČSSD je s otevřenou náručí přijata zpět a to bez ohledu na nedostatek loajality ke komukoliv, s výjimkou snad svých zaměstnavatelů. Všimněte si, že nikoho nejmenuju.
Po dobu svého působení v parlamentu v naprostém rozporu se svou stranou a bez ohledu na doporučení svých spolupracovníků způsobuje krizi. Na druhý pokus se jí to daří!
Bez primárek a proti vůli mateřské organizace je továrišč Zůbova umístěna na dosti čelné místo kandidátky a proslýchá se cosi o budoucím místě ministra, tedy člena vlády.
Souběžně ovšem se soudružka Zubová/Zubovová angažuje u minimálně dvou ruských firem, zabývajících se bůhví čím.
A to vše prosím v situaci, kdy nás naše vlastní kontrašpionáž (BIS) upozorňuje na návrat Ruska k metodám studené války, varuje před snahou ruských agentů o pronikání do ekonomické a politické sféry, po vypovězení dvou ruských "diplomatů" a po "zcela neplánovaných, náhodných a neformálních" setkáních jednoho komunistického velkohospodského s emeritním činovníkem KGB Putinem, atd.
Ne, nejsem paranoik a nikdy jsem různým spikleneckým teoriím proti nám chudáčkům čecháčkům příliš nevěřil. Když si ale dneska dám dvě a dvě dohromady, běží mi mráz po zádech.
Nikomu svůj názor nevnucuji, ale já to vidím následovně. Již někdy na konci sedmdesátých let nějaká bystrá hlava v ruských tajných službách usoudila , že takhle to do nekonečna nepůjde. Že východoevropské prvosledové garnitury vedené různými Husáky, Bilaky, Koldery a jim podobnými dříve, nebo později padnou a že je na čase vybudovat tamtéž druhý sled nebo pátou kolonu.

I začali být tu a tam umísťováni lidé typu soudruha Zubova v roli spících agentů. Těmto se to samozřejmě velmi líbilo, protože život v tehdejším Československu byl ve srovnání s jejich vlastním rájem pracujících stále ještě relativně rájem skutečným. Aktivní začali být tito lidé až po naší textilní "revoluci".
Otázkou je, kolik takových působilo ve vedení této "revoluce" samé. Protože taková věc, jako okamžité zrušení víz pro občany donedávna okupační mocnosti se při zpětném pohledu jeví jako blbost naprosto obludných rozměrů. Nebo to snad nebyla blbost, ale záměr? Odpovězte si sami! Jak jsme proboha mohli být tak naivní. Včetně mne, přiznávám sebekriticky. Jak jsme mohli věřit takovým Pithartům? Vždyť i moje prastará tchyně kroutila nevěřícně hlavou a mínila: "Dienstbierovi, prokrista vždyť je to rodina skalních kladenských komunistů už asi v třetí generaci". Z čehož vyplývá, že i tchyním by se za určitých okolností mělo věřit.
Když se na věci podíváte z tohoto úhlu, uvidíte v jiném světle i to multi-kulti běsnění a ty projevy bezmezné lásky (a pravdy) ke všem, včetně donedávna okupačních oficírů, kteří se nám začali pomalu a nenápadně usazovat tu i onde, až jim dneska patří Karlovy Vary a další města budou následovat.
Jenže pozdě lkát nad rozlitým mlékem. Otázka zní co dál. Principiálně je to samozřejmě velmi jednoduché. Při volbách vyloučit z politického života všechno, u čeho je sebemenší podezření, že je do těchto tanečků zapojeno. Vyloučit každého bez výjimky, kdo se angažoval v kterékoliv předlistopadové politické straně. Vyloučit každého u koho existuje sebemenší podezření spolupráce s jakýmikoliv mocenskými nástroji komunistického režimu, včetně takových jako "Pomocná stráž VB", nebo "Mladí strážci hranic". Nastane ovšem pokřik o "lidských právech" a "občanech druhé kategorie". Omyl milánkové. Na účast v politickém životě žádný apriorní "nárok" ani "lidské právo" neexistují a pro mne osobně všichni shora uvedení občany druhé kategorie prostě jsou. Sami a dobrovolně se svého času do této kategorie zařadili.
Tohle všechno je ovšem pustá teorie, protože my jako celek dáme jako vždy přednost "jistotám".
Jen tak dál milí spoluobčané! Ještě dvakrát, třikrát si navolte "jistoty" a laciný píííívo a budete mít vládu netoliko ochlokracie, ale ochlokracie v ruském žoldu. Budete mít nejen Paroubka, ale také vládu sociálně cítících kolotočářů spolupracujících s ruskými zločineckými klany, jejichž stavy občas snižují neméně sociálně cítící provozovatelé bordelů, takto emeritní spolupracovníci VKR/StB, což byla
jedna a ta samá organizace. Vládu různých PazDRathů, z bolševických famílií, kde maminka předsedala závodnímu výboru KSČ a tatínek práskal StB (Ratmír Rath, krycí jméno Ras). Vládu politiků, kteří jsa sami na seznamech konfidentů, najímají do svých služeb komunistické super-agenty typu soudruha Srby, takto zloděje a potenciální vrahy. Budete mít "nezávislé soudy", které se vám vysmějou do očí a ruče propustí na svobodu podvodníka, kterého půl národa vidělo jak si říká o úplatek "pěti v českých na dřevo" s tím, že se jednalo o "kódovou řeč", zřejmě běžný způsob dorozumívání ministerských činovníků, atd., atd.
Jen tak dál drazí spoluobčané!
S pozdravem "levičácký intelektuál do domu, hůl do ruky" se odchází vyblít Váš
Katoda

Obama je Neville Chamberlain tohoto tisicileti...

17. září 2009 v 16:37 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
To, ze Barack Hussein Obama je nejhorsi prezident, ktereho Amerika kdy mela, to si bezni Americani s hruzou zacali uvedomovat asi tak tyden po jeho nastupu do funkce. Neargumentujte mi tu s Paroubkem nebo Topolankem, to jsou jen dva troubove, kteri nemaji na nic vliv. Obama bohuzel vliv ma a vcera si to uvedomila i Ceska republika. Obama pry telefonoval tomu vyvalenemu Janu Fischerovi (on ma porad v obliceji ten vyraz permanentniho udivu - jako Nancy Pelosi, ale ta to ma od plasticke operace) a rekl mu, ze radar nebude - radaru nyet! Jak se domluvili, kdyz Fischer neumi anglicky, to nevim, ale je to jedno. Krivaci se vzdycky nejak domluvi.

Pripadalo mi symptomaticke, ze levicaci a exkomunisti Ceske republiky, jako vzdy vedeni Vaclavem Havlem, jeste pred par dny sepisovali petici (ooo jak ti Cesi miluji petice!) Obamovi, lezli mu do riti jak jen pravi Cesi umi a pak s tim poslali to potrouble Vondrovo dite do Washingtonu, jako Hachu do Berlina, aby to dorucil. Nepustili ho ani na branu. Nedovedu si predstavit vice dusi hladici scenu, jako kdyz vidim, kdyz jeden zasrany komunista (Obama) povysene ignoruje jine komunisty (Havel a jeho klaka). Yes! Yes! Yes! - jak kricela sveho casu Meg Ryan

Takze historie se opakuje - na to prisli uz mnozi prede mnou. A tak jako mir hledajici bezcharakterni krysa Neville Chamberlain prodal Ceskoslovensko v minulem stoleti Hitlerovi - tak Ceskou republiku dnes prodala Rusum jina bezcharakterni krysa - Barack Hussein Obama. Hledani miru za kazdou cenu je projevem zbabelosti - obzvlaste neprijatelny je mir za cenu ztraty svobody. I kdyz, z druhe strany: Cesi svobodu az na par let kdysi davno nikdy nemeli, takze oni nemaji co ztratit. A Topolanek to pochopil asi taky spravne: Obama ma tady doma PPP - Plny Pytel Problemu, stal se rekormanem v nepopularite, proti Obamovi byl i Clinton dobry prezident (kdo by to mohl predpovidat, ze jednou budeme toho nazoru?) a zcela jasne predstihl i Cartera na miste nejhorsiho prezidenta jakeho kdy Amerika mela, takze proc by mel prilis premyslet na nejake Ceske republice, ktera je "demokracii velmi nezralou" a jako partner jinym svetovym demokraciim je naprosto nespolehliva. Cechum se styska po ruskem bici.

Svym zpusobem mne prekvapila reakce predsedy snemovniho branneho vyboru Jana Vidima (ODS), ktery naprosto spravne nazval Obamu zbabelcem. I kdyz... pamatuji si radu emailu vymenenych s Janem Vidimem pred lety, v zalezitosti tehdy vezneneho Vladimira Hucina. Tehdy se nechtel angazovat - o coz jsem ho zadal. Ono je snazsi nazvat nekoho zbabelcem (byt opravnene) kdyz je za oceanem, nez kdyz sedi vedle vas ve snemovne, ze? Ono ale cely ten cesky politicky svet se riti do riti: Vidim se tehdy bal pomoci Hucinovi, ale ted, coby predseda branneho vyboru, s nim bude spolupracovat, pokud se Hucin stane spolupracovnikem komunisty Komorouse? Nejste vy tam vsichni blazni? Otevrete si skrine a hledejte rubasky - urcite vam tam porad jeste nekde visi. Opraste je.





Swingující špióni...

16. září 2009 v 23:03 | Ross Hedvicek |  Clanky vzpominkove a recyklovane
Swingující špióni nejsou zase tak běžní jak by jeden předpokládal. Jeden pěkně swingující byl Bruce Willis ve filmu Hudson Hawk, kde s Danny Aiello skutečně zpíval swing a potom možná tak Doktor Swing, tedy Dr. Arnošt Kafka, který se svým hudebním kombajnem jezdil na amerických výletních lodích po Karibském moři v době, kdy se normálním lidem mohlo tak zdát o dovolené na Balatonu - ovšem za předpokladu, že dostanou cestovní doložku k občance.

No a pak byli manželé Koecherovi z Československa. Ale o tom se ve vašich starovinách nedočtete dodnes (staroviny je můj výraz pro vaše noviny, protože v nich není nic nového, všechno při starém). Začátkem roku 1982 se americká FBI dozvěděla od československého špióna, který šťastně přeběhl na americkou stranu, že Karel Koecher, překladatel tajných dokumentů pro CIA ve skutečnosti pracuje pro československou rozvědku.

Karel Koecher a jeho manželka Hana přišli do USA z Československa (přes Rakousko, kam odešli začátkem roku 1965) 4. prosince 1965. Karel byl důstojník zpravodajské služby Státní bezpečnosti, pověřený úkolem získat zaměstnání ve vládních úřadech USA, nejlépe v CIA a pak všechno, co se dozví, vykecat přes StB Rusům. Jeho manželka Hana měla funkci kurýra, původně pracovala jako laborantka, později často cestovala jako obchodnice s diamanty a tak odvážela zprávy od Karla a přivážela peníze od československé tajné služby.

Karel Koecher se narodil 21. září 1934 v Bratislavě a v roce 1939 se s rodiči přestěhoval do Prahy. Členem komunistické strany se stal v roce 1958. Česká StB začala Karla Františka Koechera - jak znělo jeho celé jméno - cvičit jako špióna v roce 1962. O rok později se Karel Koecher seznámil s Hanou Pardamcovou (narozenou 8. ledna 1944 v Táboře), devatenáctiletou překladatelkou, která už v těch devatenácti letech byla přesvědčenou členkou Komunistické strany Československa. Jak zvládla tato 160 cm vysoká, v pravých a drahých kožešinách si libující, dle různých svědectví neobvyklé dobře vypadající mladá soudružka, být najednou tak příjemná a přitažlivá a ještě členka KSČ - není známo. Krásná a komunistka! Jaké plýtvání DNA materiálu! Svatbu měli po tříměsíční známosti.

Po příjezdu do USA začal Karel Koecher v roce 1967 pracovat pro Radio Free Europe a zároveň studovat na Columbia University, kde v roce 1970 získal titul Ph.D. ve filozofii a certifikát z Columbia's Research Institute for Communist Affairs. Jedním z jeho učitelů byl Zbigniew Brzezinski, později poradce prezidenta Cartera pro národní bezpečnost. Koecher také pracoval jako ass. professor na Wagner College.

Koecher, zcela jasně velmi inteligentní muž, měl zajímavou krycí legendu. Předstíral, že je zuřivý antikomunista (přestože jeho a manželčino členství v KSČ nezůstalo tajemstvím) a tvrdil, že ho československé rádio v Praze vyhodilo z práce, protože měl kritické komentáře o životě v komunistické zemi. Kvůli jejich členství v komunistické straně měli Koecherovi problém získat americké občanství, ovšem Koecher si vzpomněl na své dávné židovské předky, stal se členem YMHA (Young Men's Hebrew Association) a požádal o pomoc Bellu Abzug, feministicky-mírovou židovskou aktivistku ruského původu, která byla v té době členkou amerického Kongresu - a problém byl vyřešen. Od svých profesorů že školy obdržel vynikající doporučení a použil je ve své žádosti o zaměstnání v CIA.

Předtím, než byl pro zaměstnání u CIA schválen, musel Koecher projít jako každý jiný žadatel i polygrafem - detektorem lži. A neprošel. Mašinka hlásila, že Koecher je lhář. Přistižený lhář Koecher si bleskově vymyslel - možná spíš i dřív připravil - komplikované vysvětlení o tom, proč je tak strašně nervózní. Že prý ho nedávno vyšetřovalo FBI a tak ho chudáčka strašně vyděsilo, že on je z toho pořád ještě nervózní. Mašinka Koecherovy lži nesežrala, ovšem operátor mašinky ano - a označil Koecherův papír výsledkem, že prošel.

A tak se 5. února 1973 stal Karel Koecher překladatelem pro CIA s oprávněním překládat přísně tajné materiály. Vzhledem k tomu, že Koecher měl rozsáhlou znalost vědeckých a odborných termínu, překládal psané nebo nahrané zprávy od agentů CIA v Rusku a Československu. Informace toho druhu byly takové důležitosti pro soudruhy zpravodajce za železnou oponou, že Koecher podával zprávy přímo KGB - proč se zdržovat oklikou přes Prahu? - a za své zprávy Moskvě obdržel od KGB řadu vyznamenání.

Z kusých informací, které podklady pro překlady obsahovaly, byl Koecher schopen odhalit totožnost Alexandra D. Ogorodnika, jednoho z nejdůležitějších špiónů, kterého CIA v Moskvě měla. Ogorodnik - krycím jménem TRIGON - pracoval pro Ministerstvo zahraničních věci CCCP v Moskvě a zásoboval CIA mikrofilmy se stovkami tajných sovětských dokumentu, včetně zpráv od sovětských velvyslanců že zahraničí. Jeho informace byly tak ceněny, že byly doručovány i do Bílého domu.

KGB začalo v roce 1977, okamžitě po obdržení zprávy od Koechera, Ogorodnika sledovat a brzo ho přistihli při fotografování dokumentu. Ogorodnik souhlasil, že napíše písemně přiznání a požádal o pero a papír. Začal psát a hned to vypadalo, že má s podaným perem nějaké potíže. Požádal přítomného kágébáka, zda by mu nepodal jeho vlastní pero, píše s ním už roky a je na ne zvyklý - támhle leží na stole. Soudruh z KGB mu podal pero, Ogorodnik je odšrouboval, vyndal něco, co vypadalo jako inkoustová náplň, a spolkl ji. Během deseti vteřin byl mrtev. Pero z CIA fungovalo bezvadně.

Mimo své překladatelské činnosti měl Koecher nadmíru neobvyklý způsob jak získat tajné informace - zúčastňoval se sexuálních orgií. Ano, vážený čtenáři, otřete si prosím ústa - sliníte na obrazovku! Koecher, hubený zrzavý muž s šedivějícím knírem, tedy nic moc, začal svou manželku půjčovat jiným zájemcům. A zájemců bylo dost, protože Hana Koecher byla přitažlivá blondýna s velkýma modrýma očima. A navíc se ji to samé začalo náramně líbit a stala se z ní nadšená účastnice "swing sex parties" - daleko víc než Karel Koecher sám. Jak pravil jeden můj přítel - ženskou naučíš téměř všechno. Některé ženské se prý naučí i jezdit na kole.

Karel a Hana se pravidelně zúčastňovali různých sex-parties a orgií (zní to tak anticky!) ve Washingtonu i v New Yorku. Často navštěvovali sex-kluby Plato's (kde se filozofovalo asi tolik jako v CZ-Akademyji Vět), Retreat a Hellfire v New Yorku, washingtonský bar Capitol Couples in the Exchange a klub Swinging Gate v Jessup, Maryland. Swinging Gate byl ve skutečnosti rozlehlý dům na venkově vybavený matracemi od zdi ke zdi a různým zařízením k akrobatickým trojkám. Karel a Hana měli rozsáhlý okruh ženatých a vdaných přátel, se kterými si volně vyměňovali partnery.

Vzhledem k jejím extrémním sexuálním schopnostem se Hana Koecher brzo stala hvězdou mezi vyznavači těchto sexuálních radovánek. Často s Karlem jezdili do In Place, soukromého sex-klubu ve Virginii, který v roce 1972 založil místní agent s nemovitostmi, který se začal se svou manželkou nudit. Pro tyto sex-parties poskytl velký dům ve Fairfaxu ve Virginii, jen několik minut od Koecherovy CIA-kanceláře v Rosslynu, taktéž ve Virginii, v blízkosti Washingtonu, D.C. V tehdejší době, ještě před vypuknutím epidemie AIDS, byl dům pravidelným víkendovým místem setkání za účelem swingování.

Mimo totálního zákazu drog, bylo jediným pravidlem, že každý musí přivést partnera či partnerku. Nejméně tři čtvrtiny účastníků bylo ženatých či vdaných. Vstupné bylo 20 dolarů. Páry se domlouvaly v baru v obývacím pokoji a pak se už dál věnovaly sexu v ložnicích nahoře a nebo v přízemí. Jedinou výjimkou z pravidla partner/partnerka byla dvě blonďatá děvčata z místní střední školy, které se tam jednoho dne objevila a taky se chtěla zúčastnit. Výjimka jim byla povolena a organizátor klubu si je chválil ještě i po mnoha letech.

Oblíbenou formou zábavy byl tanec zvaný "bunny hop" (králičí skok). Muži i ženy tančili nazí v řadě a když hudba skončila, tak každý měl sex s tím, kdo byl nejblíže - buď rovnou na místě a nebo v ložnicích, kterých bylo dostatek. Lidové tvořivosti se meze nekladly. Někteří účastníci se snažili mít sex s co největším počtem dalších účastníků během příjemného večera, jako například když se žena rozhodla mít sex se všemi dvaceti čtyřmi přítomnými muži. Zvládla jen devatenáct - amatérka jedna! Jiná mladá nadšenkyně počítala s kolika celkem muži měla sex během všech dosavadních večírků: s 426.

Hana Koecher byla jednou z nejaktivnějších účastnic. Kdo by to byl o ní, komunistce řekl, že? Jiní účastníci ji i po letech popisovali jako "překvapivě krásnou" a "neuvěřitelně orgasmickou". Hana měla ráda sex s třemi i čtyřmi muži najednou na dvojposteli. I když Karel se taky zúčastňoval, často jen seděl v obýváku u baru a povídal si s lidmi. Oba dva swingující špióni spojili příjemné s užitečným a nejen že se na těchto parties výborně bavili, nýbrž navíc navazovali nové kontakty za zpravodajskými účely.

V knize Ronalda Kesslera "Spy vs. spy" vzpomíná jeden z účastníků na Koechera: "Karel byl tak trochu divný. Bral určitě nějaké drogy. Na našich večírcích byl vždy úplně nahý. Lidé měli na sobě vždy nějaké oblečení aspoň občas, ale on se tam vždy procházel úplně nahý. A vždy měl erekci!". Hmmm..., že by Karel Kocher byl původním utajeným vynálezcem viagry? To by se tím Češi mohli začít chlubit! Oni chudáci nemají být na co hrdí a stále musí vzpomínat, jak akademik Wichterle vynalezl kontaktní čočky..., ale tohle by bylo něco!

Koecherovi se přestěhovali koncem roku 1975, když byl Karel povýšen, do New Yorku. Karel začal pracoval v místní CIA-kanceláři. V roce 1976 byl Koecher pod falešnou identitou na návštěvě v Praze. Česká StB zrovna organizovala procesy s Havlem a ostatními disidenty a chtěla po Koecherovi, aby tam vystoupil a obvinil disidenty, že jsou "špijóni pro CYJA". Koecher odmítl, protože by se tím prozradil a v Americe by se odrovnal - a jemu se život v USA náramně líbil. Ujistil své StB-šéfy, že je pořád ten starý skalní komunista zvláštního ražení a oni mu dali státní vyznamenání za deset let věrně služby velké straně a vládě lidu.

Po příjezdu z Česka začala CIA být s Karlem opatrnější - už mu nedávali k překladu supertajné dokumenty a snížili jeho zaměstnanecký status na "kontraktní zaměstnanec". Koecher pomalu neměl co hlásit svým svým StB/KGB-nadřízeným a dokonce s nimi neměl celé tři roky kontakt. V té době se Karel Koecher stal pravidelným uživatelem návykových drog. V roce 1982 se Karel Koecher setkal s Gunterem Russbacherem, který v té době zajížděl do Československa nakupovat zbraně a plastické trhaviny. Russbacher byl původem rakouský baron, poté pilot letadla SR-71 Blackbird v americké Navy a dnes je ostře střežen v americkém vězení.

V roce 1982, když konečně FBI přišla na to, že Koecherovi jsou špióni, začala je odposlouchávat. Agenti vyhodnocující nahrávky nemohli uvěřit stupni špatného zacházení, které Hana (jinak sofistikovaně vypadající žena) od Karla snášela. Od nadávek až po fyzické násilí. Koecher svou ženu výchovně bil. Navíc se dověděli, že Koecherovi prodali svůj byt a byli připraveni zmizet z USA. Oficiální, krycí výmluvou bylo, že se budou stěhovat do Rakouska. FBI se ve spolupráci s CIA rozhodl Koechera zatknout - ovšem byl tam menší problém - nebyl důvod. Koecher totiž nikdy nebyl přistižen při činu a to, že pracuje pro KGB se FBI dověděl od přeběhlého českého špióna.

Takže FBI potřeboval z Koechera nějak vymámit přiznání. 15. listopadu 1984 Kenneth M. Geide, agent FBI a devět jeho kolegů začali Koecherovy sledovat v ulicích New Yorku, mezi bankou v 9West Fifty-seventh Street a Diamond Club Building na Forty-seventh Street, kde měla Hana Koecher kancelář. Když později Karel vyšel z Diamond Club Building sám, bez manželky, přistoupil k němu agent Geide s dalším agentem, kterého Karel Koecher znal z Young Men's Hebrew Association (jedním z triků, které Koecher používal, bylo předstírat židovství) a pozvali ho zcela přátelsky k rozhovoru do Barbizon Plaza Hotel na rohu Fifty-eight Street a Sixth Avenue. Tam už, v šestém patře, v místnosti číslo 2640, vybavené skrytými kamerami a nahrávacím zařízením, čekal CIA agent Jerry Brown.

Geide řekl Koecherovi, že FBI a CIA vědí, že je agent StB a KGB a nabídl mu, aby skutečně začal pracovat pro USA a stal se tedy "double agent" - dvojitým agentem. Koecher se okamžitě přiznal a začal zpívat jako Beverly Sills. O tom, jak ho StB vycvičilo už v roce 1962, aby se stal krtkem (mole) v americké zpravodajské službě, o tom jak manželka Hana začala pracovat s diamanty, aby měla výmluvy na časté cesty a mohla fungovat jako kurýr a vozit zprávy Rusům a vozit zpátky peníze. Během let podle Karlova odhadu přivezla z Česka téměř 70 tisíc dolarů a dalších dvacet tisíc, aby si Koecherovi mohli koupit byt. Jen sedmdesát tisíc? Tak to byli jen takoví laciní tuzexoví špióni, z partiového zboží...

Zatímco se Karel Koecher v jedné místnosti dobrovolně přiznával ke všemu, co ani nevěděl (a hlavně, co nevědělo FBI), další agenti sbalili Hanu Koecher a vyslýchali ji ve vedlejší místnosti. Hana nebyla taková trouba (na pečení a vaření prý moc nebyla) jako Karel a nehodlala spolupracovat. Dožadovala se přítomnosti právníka a byla velice rozčilená a výbojná. Zoufale plakala, přísahala že není žádný špión. Napřed nechali agenti Karla a Hanu spolu mluvit telefonem, Hana řekla Karlovi ať drží hubu, jinak že to nedopadne dobře. No, v Česku by to dopadlo rozhodně hůř. Pak vzali agenti Karla a Hanu na večeři a za přítomnosti agentů je nechali, ať spolu mluví. Sledujete ten rozdíl? V Americe vás zatknou pro podezření ze špionáže a agenti vezmou vás i manželku na večeři v dobrém hotelu. Když vás zatknou pro podezření že špionáže v Česku, tak vám rozbijou hubu, vyrazí zuby a polámou kosti a žebra. Já tomu říkám rozdíl ve všeobecné civilizovanosti.

Geide nadiktoval podle toho, co Koecher řekl, osmistránkové přiznání, kde Karel Koecher opravil drobné chyby a podepsal to. V prvních čtyřech minutách své výpovědi Koecher toho přiznal tolik, že by to bohatě stačilo na zatykač. Ovšem FBI stále předstíralo, že z Koechera chce udělat dvojitého agenta a nechalo je jít domů. Koecher byl zatčen až 27. listopadu 1984 agentem Jamesem K. Murphym pár hodin před plánovaným odletem do Zürichu. Ten první den je FBI prostě nechalo jít. Koecherovi se vrátili do svého bytu v 12-B East Eighty-ninth Street. FBI venku hlídalo a Koecherovi si uspořádali svůj poslední swing v Americe. Měli hosty, manžele z New Paltzu, ze státu New York - obvykle sexuální střídání partnerů následovalo.

Karel Koecher si po zatčení 27. listopadu 1984 ve vězení užil spoustu legrace. Byl jako král v té české pohádce "jíst mu nechutná, spát mu nechutná" a navíc se ho poděšený černošský muslimský radikál zkoušel dvakrát zabít. Napřed ho chtěl probodnout nůžkami a podruhé nožem udělaným z otvíráku na konzervy. Ve vězení se taky potkal s rakouským podvodníkem Oscarem LeWinterem, který byl zavřen za pašování drog. Padli si do oka. Koecher si najal právníka Roberta Fierera, kterého znal z Bar Mitzvah, aby ho i manželku dostal z vězení. Hana byla brzo propuštěna na kauci 1,2 miliónů dolarů, které za ní zaplatili její přátelé, obchodní a sexuální partneři. Koecher také požádal právníka Fierera, aby zajel do Prahy za Haniným otcem Josefem Pardamcem, který byl komunistický aparátčík okresního kalibru. Pardamec a Fierer se dostali až ke Gustavu Husákovi, který jim slíbil, že to zařídí s svým šéfem, Konstantinem Černěnkem. Celá záležitost pak skončila na stole Vladimíra Krjučkova, náčelníka KGB.

Mezitím americký právník Alan Dershowitz (ten co si tak pohoršil obhajováním O. J. Simpsona) spolupracoval s východoněmeckým právníkem Wolfgangem Vogelem (s tím, co zařizoval výměnu Gary Powerse za Rudolfa Abela) na propuštění židovského aktivisty Anatolije Ščaranského (dnes Nathan Sharansky, politik a ministr izraelské vlády), který byl zavřen v sovětském kriminále. Když Černěnko zemřel a Gorbačov začal se svou glasností, tak to pro Ščaranského začalo vypadat nadějně. A aby to nevypadalo, že ho pustili jen tak zadarmo, tak KGB požádalo o propuštění špiónů Hany a Karla Koecherových, jednoho dalšího Čecha, který seděl v americkém vězení za pašování drog a falšování emigračních dokumentů a jednoho Rusa.

Karel Koecher přiznal všechno ještě jednou u soudu v New Yorku, byl odsouzen na doživotí a navzdory tomu, že byl sexuální nadšenec, tak možnost, že by si z něj nějaký černošský svalovec ve vězení udělal přítelkyni, mu moc nevoněla. Účty za různé advokáty a různé jiné nezaplacené dluhy tou dobou už dosahovaly výše 400 tisíc dolarů a zůstaly nezaplaceny. Československo to později odmítlo zaplatit s typickou komunistickou výmluvou, že je to příliš mnoho.

V únoru 1986 byli oba Koecherovi vyměněni v Berlíně na Glienicker Brücke za Anatolije Ščaranského a několik dalších lidí, vězněných v Sovětském svazu. Na stejném mostě byl před více než dvaceti lety vyměněn sestřelený pilot U-2 Francis Gary Powers za sovětského špióna Rudolfa Abela. Jednou z podmínek výměny bylo, že Koecherovi nesmějí nikdy vstoupit na území Spojených států amerických a museli se vzdát svého amerického občanství. Ščaranský se v Jeruzalémě setkal se svou ženou Avital a Koecherům se v Praze dostalo přivítání jako navrátivším se hrdinům. Koecherovi dostali státní vilu na předměstí Prahy a na ježdění nové volvo, stejně jako měl, dodnes slavný slavík pražský, Karel Gott. Karel Koecher byl jmenován do funkce v kágébácké afiliaci, tedy v Prognostickém ústavu ČSAV - ano, seděl ve stejné kanceláří s dnešním (p)rezidentem Václavem Klausem. I jiní slavní rodáci a soudruzi/kapitalisté jako Vladimír Dlouhý, Valter Komárek a Miloš Zeman tam s ním statečně bojovali proti komunismu tím, že připravovali velkou polistopadovou piratizaci ukradených majetků, tentokrát již přímo do jejich ex-rudých kapes nebo co to tam, čert ví, vůbec dělali.

Během pětidenních rozhovorů v Praze od 29. dubna 1987, řekl Karel Koecher Ronaldu Kesslerovi, že ho smrt Alexandra Ogorodnika velmi mrzí, ale že je to stejně vina CIA a Ogorodnikova vlastní. Na téma sexuálních orgií oba manželé řekli, že to byla správná věc a velmi užitečná pro jejich špiónské aktivity. Hmmm, proč ne?

V pozdějších letech se Koecherovi vynořili ze zakalených a většinou i pokálených vod českých jen třikrát. Když StB organizovalo sametový podfuk s Havlem v Laterně magice, tak dva novináři z New Yorku zahlédli a poznali jednoho z organizátorů této "demokratické revoluce českých studentů" - a on to byl Karel Koecher! V morální Latríně Magice už ostatně nešlo o žádnou revoluci studentů, tam šlo o koryta - proto tam výše zmíněný soudruh/kapitalista (předseda KSČ v prognosťáku) Dlouhý doslova běžel, se slovy, že se tam budou rozdávat ministerské posty - dle pamětí Tomáše Ježka.

Později se jméno Koecher objevilo v tisku v roce 1995, když jakýsi novinář s překvapením zjistil, že na britské ambasádě v Praze pracuje paní Hana Koecherová. Britové nevěděli, kdo paní Koecherová je, či byla, a pouze si pochvalovali, jak dobře umí anglicky - no bodejť! Paní Koecherová byla ze svého zaměstnání propuštěna a podala žalobu proti oněm novinám. Soud žalobu zamítl.

Potřetí se Karel Koecher objevil ve smutné komedii okolo pokusu vylákat z Mohammeda Al-Fayeda nějaké peníze 22. dubna 1998 ve Vídni. Al-Fayed je otec Dodi Fayeda, posledního přítele princezny Diany, který spolu s ní zahynul při havárii v pařížském tunelu. Rakouský podvodník Oscar LeWinter, ano ten co se s ním Koecher seznámil v americkém vězení, se pokoušel vylákat peníze z Mohammeda Al-Fayeda pod záminkou, že má informace o tom, že Diana byla zavražděna izraelskými/americkými/britskými tajnými službami. A zřejmě pozval Koechera ke spoluúčasti. Dopadlo to tak, že Fayedovi lidé spolupracovali s FBI a rakouskou policii, která LeWintera zabásla a nakonec dostal další čtyři roky. O Koecherovi se psalo, že se mu podařilo uniknout na poslední chvíli. On sám to všechno popírá, že o ničem nevěděl a z hotelu odešel těsně před zásahem policejního komanda čirou náhodou, protože už byl zrovna na odchodu.
Celý případ je popsán na adrese http://www.ce-review.org/99/6/culik6.html. Autor Jan Čulík se domnívá, že v Americe vzpomínají na Karla Koechera jako na nějakého Jamese Bonda. Mýlí se, jako obvykle. Koecher je v Americe postavou známou jen pár historikům a agentům FBI v důchodu - a i ti, co si ho pamatují, na něj vzpomínají jako na zdrogovaného a zfetovaného komunistu, který mlátil svou ženu.

Dnes je Karlu Koecherovi sedmdesátdva let a spokojeně žije v Praze. Spokojeně si užívá zaslouženého odpočinku, tak, jako si ho zasloužil státní mučitel a mlátitel vězňů soudruh Grebeníček starší, budiž mu česká země těžká. Amen.

Ve volném čase Koecher o sobě rozšiřuje báchorky, že za nedostatečný vztah ke své pozdější vášní - komunismu - byl vyakčněn z britského gymnázia v Praze v roce 1948 Ritou Budínovou-Mlynářovou- Klímovou a že prý v petřínských parcích střílel po policajtech uniformovaných, tak i v civilu. Prostě předstírá protikomunistický odboj. Nemám pochyb, že mu to místní Čechové žerou i s navijákem.
---------------
A ještě pár dodatků po dokončení článku:


Když se do domu v New Yorku, kde Koecherovi bydleli stěhoval Ivan Lendl, Koecher dělal scénu a stěžoval si správě kondominia, že nebude bydlet s komunistou pod jednou střechou (ten komunista měl být Lendl).


Další boční příběh je, že když Koecherovy Rusové (tedy Češi, to vyjde nastejno) vyměnili v Berlině, bylo to celkem za 7 lidí a mimo Anatolije Scharanskeho to byl i syn tenisty Javorského, který si ovšem odseděl 13 let v československém vězení. Neb se mu (někdy v 1972) v Německu zastesklo po lásce, takže ona odejela do Bulharska a on tam pro ní zajel s vypůjčeným pasem nějakého Němce. V Bulharsku ho zabásli, předali soudruhům do CSSR a zavřeli. Příběh mladého Javorského byl v té dobře často zmiňován na Rádiu Svobodná Evropa.

Taktéž tatínek budoucí paní Koecherove nebyl jen pouhý okresní funkcionář, ale i šéf pražské telefonní centrály (což bylo rozhodně víc než nějaký okresní tajemník) a byl to on, kdo Koechera udělal, protože před touto známostí byl Koecher pouze obyčejný noční hlídač někde ve Veleslavíně, a pak se najednou stal studentem hned na dvou vysokých školách - CVTU a AMU.

Pokud jde o Ogorodnikova, pak to Koecher komentoval při jakémsi interview v Praze (až po sametu) že Ogorodnikov "věděl do čeho jde" - což ovšem věděl i Koecher, že ho Američané nepopraví. V roce 1990 ho poslal Havel jako svého envoy do Jihoafrické republiky, jenže tam ho asi za tři dny sbalili (rovnou u krokodýlího steaku, dovezli na letiště a pravdě a lásce ho šupem vrátili. Takže ani modla české lůzy Havel nemůže dát od Koecherova případů úplně ruce pryč.
Krásné dále je, že paní Koecherovou dostal z britské ambasády Egon Lánský (dříve Loevy, později také tzv. Pan Evropa), sám agent VKR, jak na něj prasklo později a jinak místopředseda sociálně-demokratické vlády, kde vyjednal coby vyjednávač, aby se firmě Hollanco (co vozila výzbroj do Jižní Ameriky) zaplatily dluhy za komunistické Československo, z čehož mu miliónek kápnul na konto ve Vidní - tedy protizákonný úplatek.

V USA měl Koecher kamaráda Petra Grynera (byl vyvezen z Izraele jako nepoužitelný) s nímž kdysi hlídal v tom Veleslavíně a budoucí paní Koecherová ještě jako slečna utekla z domů a potulovala se po Praze a přespávala, kde ji kdo nechal vyspat. No a ve Viole ji Gryner vyměnil s Koecherem za tři láhve Gamzy. A Koecher, když zjistil, z jaké dobré bolševické rodiny je, pak Hanu přiměl k návratu domů a požádal o její ruku. Čímž byla jeho komunistická kariéra odstartována.

No nejsou to úžasné příběhy?
----------------------
Autor tímto děkuje za přátelskou pomoc Ronaldu Kesslerovi a svolení použít jeho materiálu.

Zdroje:
1) Ronald Kessler: SPY vs. SPY: Stalking Soviet Spies in America
2) Ronald Kessler: THE BUREAU: The Secret History of the FBI
3) James Risen, Milton Bearden: The Main Enemy : The Inside Story of the
CIA's Final Showdown with the KGB

Proc je treba bombardovat Iran a Gazu ...

16. září 2009 v 21:20 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
(Prednaska hloupym detem do 40 let). Norman Podhoretz ve svem clanku The Case for Bombing Iran to vysvetluje zcela jasne - pochutnejte si , to co chci psat ja je vlastne totez, z hlediska nekoho, kdo byl postizen dejinami stredni Evropy - tak jako vetsina z vas. Jiste znate jmeno Adolfa Hitlera, jestli ne, zeptejte se dedecka nebo babicky. Hitler byl vrazedny magor katastrofalnich rozmeru, ktery s pomoci ideologie zvane nacismus zpusobil druhou svetovou valku, zpusobil smrt desitek milionu lidi a temer vyvrazdeni naroda Zidu. Hlavnim hnacim motorem za nacismem byl anti-semitismus - ta stejna dusevni choroba, zpusobujici pochody prazskym zidovskym mestem pristi tyden. Politici tehdejsi doby, ruzni ti Clintoni a Algorove tricatych let, sice jasne videli co je Hitler zac, ale jejich bezcharakternost jim zabranovala v razne akci - coz by nutne muselo byt rozslapat Hitlera jako hada. Proto Clinton tehdejsi doby, britsky premier Neville Chamberlain prisel s politikou appeasementu - coz je v podstate politika ustupku tyranum. Soucasti appeasementu je vzdy nabidka vymeny uzemi za elusivni mir. Takze Chamberlain nabidl Hitlerovi vymenou za mir uzemi Ceskoslovenska (hej, zacina to byt zajimave, co?), aniz by tedy Ceskoslovensko chtelo. Ja uz asi vite z dejepisu, bylo to prd platne a mir se nekonal. Appeasement na tyrany neplati - americke bombardery ano. Americke bombardery platily na Hitlera, budou platit i na vsechny budouci tyrany.

A ted se preneste do soucasnosti. Nejvetsi zabava na studiu historie je hledani souvislosti. Nejvetsimi antisemity soucasnosti (krome narodu vychodni Evropy, ale oni jsou zase zbabelci, takze nejsou nebezpecni) jsou narody postizene muslimskym nabozenstvim. K domacimu studiu doporucuji si neco precist o Grand Mufti, Haj Muhammed Amin al-Husseini z Jeruzalema. Byl to Hitleruv kamos a stryc Yassera Arafata, ano ano, neverte na nahody. Nastesti jsou uz oba mrtvi, takze nejvetsim zijicim magorem tohoto typu je iransky prezident Mahmoud Ahmadinejad. Ne nadarmo je srovnavan s Hitlerem. A znova se opakuje historie s bezcharakternimi politiky a appeasementem. Nejen ze magor Ahmadinejad vyhrozuje atomovou bombou a znicenim Izraele a porada anti-semiticke konference, tedy durchumdurch to stejne co Hitler, ale stejne tak jako Hitlerovi bylo predhozeno Ceskoslovensko vymenou za "mir" je dnes Arabum nabizeno pasmo Gaza a zapadni breh Jordanu (aniz by se kdo Izraele moc ptal) vymenou za mir. Tedy takova mira spolecnych faktoru s predchozim prikladem az se z toho toci hlava.

Historie se opakuje a bude se opakovat. Appeasement a vymena uzemi za takzvany mir nefungovala tehdy a nebude fungovat ani dnes. Iran musi byt bombardovan co nejdrive. A hloupe ceske deti, pokud se poucily utrpenim svych prarodicu, by s tim mely nadsene souhlasit. Protoze jinak bude arabstina v ceskych zemich tak bezna, jako docela nedavno byla bezna nemcina. Je to na vas.

Tak to je vsechno, mile deti. Pokud jeste nemusite jit spinkat, tak se jdete podivat zase na nejaky ten pochod neonacistu prazskym zidovskym mestem (nebo cokoliv nejnovejsiho tam mate), na Slovensku mate taky anti-semitu ze byste je mohli exportovat a nakopejte jim tam prdel. Delate to pro sebe.

Reakce na muj nazor...

16. září 2009 v 20:14 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Muj pritel Vladimir z Australie mi prave poslal nasledujici mail:

Rostislave, posilam vam pisemnou reakci meho pribuzneho, ktery ve filmu Tmavomodry svet byl jeden z pilotu maket letadel, ktere svadeli boje. Pavel Fencl je mistr sveta a hlavne Evropy v leteckem modelareni a je velky anti-komunista. Kdyz zbyde cas, tak si to prectete. Zdravim Vladimir

---
Vlado precetl jsem si ten blog od pana Hedvicka a jedine co k tomu mohu rici ze mu zavidim jaky je odbornik ve vsech oborech o kterych pise. Neni to poprve co jsme od neho neco cetl a ve vsech pripadech jej musim pochvalit za jeho antibolsevismus /beze zbytku s nim souhlasim!!!/, ale mozna vam to venku tak nepripada, tak VZDY v jeho nazorech prevlada ze vse Ceske je nekvalitni,hnusne,spinave,odflaknute a podobne. Samozrejme ze nikde neni vsechno dokonale, procestoval jsem kus sveta, vetsinou jsem se pohyboval mezi obycejnymi lidmi a ne jen po hotelich a mohu rici ze na tom nejsme zase tak spatne jak Mr.Hedvicek vetsinou pise.Prejel jsem USA z Floridy az do Californie /10 500km-skoro dva mesice/ a tak mohu srovnavat, nebylo to vsude OK, ale to neznamena ze bych na tuto zemi hazel spinu,naopak ja USA miluji a verim ze je jedinou zarukou svetove demokracie. Co se tyka filmu Tmavomodry svet tak pro mne to byla sance si vydelat slusne penize, dnes kdyz o mne nekde pisou v novinach tak vetsinou nepripominaji mych 8titulu ME a MS, ale zduraznuji ze jsme letal pro tento film.Jestli je tak spatny tak mi nejde do hlavy ze byl mezi sesti vybranymi filmy nominovanymi na Oscara v L.A., asi mel stesti ze v porote nesedel nekdo jako Mr.Hedvicek.Co se tyka deje filmu, tak Sverak st. prevypravel pribeh jednoho naseho letce z Anglie plukovnika Irvinga od Plzne,ktery uz nyni nezije, ale ja se znam s jeho dcerou Ivetou, pro kterou jsem letal s tim filmovym Spitfirem na akci k nejakemu vyroci p.Irvinga. Takze opravdu v Anglii meli na letisti podobneho psa - ne jen pro slzicky nekterych divacek jak pise p.Hedvicek /mimochodem protoze jsem sberatel teto historie a mam mnoho knizek o valce na Zapadni fronte, tak na vetsine dobovych fotek z anglickych letist je videt jak podobni psi vitaji nase letce po pristani z mise nad Nemeckem/.Mimochodem ta zenska ktera hrala Anglicanku neni nejaka slecna Novakova, ale Tara Fidgerald ze Cuckfieldu v Susexu v Anglii . Pochybuji ze kdyby ve filmu bylo tolik nedostatku ze by to pomerne stedre financoval producent Eric Abraham z /Anglie/.Ja jsem se behem filmovani poznal s vetsinou hercu a mohu rici ze vetsina z nich pro svuj vek ani nemohla byt za minuleho rezimu v KSC a ceho si nejvice vazim tak jsem se osobne sesel i s vetsinou tehdy zijicich ceskych valecnych pilotu z Anglie, ktere vozili na vetsinu natacenych scen filmu a mnohdy se nektere zabery upravovaly po jejich pripominkach.Ale to Mr.Hedvicek nevi a presto rozesila velmi zasvecene nazory. Podle toho si dovedu "kvalitu" jeho dalsich prispevku snadno predstavit.Vratim se k nasemu tatovi, presto ze byl antibolsevik, kteremu fasisti komunisti znicili zivot /nedelal mezi nimi rozdil/ tak nikdy nezanevrel na svoji vlast a vzdy ji miloval.No a v tom se asi lisim i ja od p. Hedvicka, ja jsem na zemi kde jsem se narodil velmi hrdy a jsem stastny ze ji mohu dnes reprezentovat. Mimochodem, kamkoli jsme se vypravili tak jsme meli za oknem v aute ceskou vlajku a na fotobatohu se kterym courame po svete mam prisitou nasi vlajecku protoze ja se za svoji vlast nestydim.Nezlobte se mozna ze se v tomto nazoru budeme trochu lisit, ale ja jsem svoje nazory hajil i v dobe kdy jsem za to existencne trpel. Zdravi vas Pavel
---
A poznamka R.H.: Vzhledem k tomu, ze pan Fencl ma vlasy stejne barvy jako ja, pak jen doufam, ze ty inzerovane tituly na Mistrovstvich sveta ci Evropy neziskal PRED rokem 1989, coz by totalne nabouravalo jeho obranu o existencnim trpeni. Omlouvam se, jestli ve svych clancich prilis casto nakopavam ceske vlastenectvi (ale mne je z nej opravdu k bliti!), ale musim trvat na svem, ze hlavni tvurce filmu Zdenek Sverak v tom KSC opravdu byl - z toho se nevykroutite. A malou jedovatost na konec: Me "zasvecene" znalosti a nazory nejsou zalozeny na vire, ale na opakovane overovanych faktech. Jako treba s tim Sverakem.


Tmavomodry svet nebeskych jezdcu...

14. září 2009 v 22:09 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Peci Ivana Podolskeho a Borise Dobaka (Dekuji!) se ke mne dostal stary cesky film Nebesti jezdci. Uz pred nejakou dobou jsem videl (aspon v Cesku) oslavovany Sverakuv film Tmavomodry svet a byl jsem prekvapen jejich podobnosti. Vzhledem k tomu, ze Nebeske jezdce natocil reziser Jindrich Polak podle novely Filipa Janskeho uz v roce 1968, a Tmavomodry svet byl natocen az v roce 2001 - pak je jasne kdo koho plagiarizoval. To, ze Tmavomodry svet je sametova verze starsiho filmu nelze prilis pochybovat. Oba filmy maji popisovat nejaky imaginarni pribeh ceskych letcu v Anglii za druhe svetove valky, jejich marnou snahu se naucit prijatelne anglicky (nebo to byli jen ti komunisticti herci?) a jejich neutuchajici vasen osoulozit kdekterou Anglicanku v dostrelu. Jak uz bylo konstatovano i na cs-clubu, oba filmy cpi zasmradajicim ceskym nacionalismem.

Nebesti jezdci je stary cesky film - velmi velmi stary - technicky na urovni filmu Anton Spelec Ostrostrelec. Technicka uroven a verohodnost je tak nizka, ze je to az ostuda. V roce 1968 natocil Stanley Kubrick jeho 2001: Space Odyssey - a Cechove statni junaci ve stejny rok dali dohromady neco, za co by se musel stydet i Martin Fric v roce 1925. At pocitate jak pocitate, porad je to sto let za opicemi. Sceny z letu letadla jsou tak neuveritelne primitivni a naivne udelane, ze i sovetsky film Capajev z roku 1934 (v Cesku to nedavno vyslo jako DVD priloha k novinam, zeptejte se v trafice) byl realistictejsi. Zrejme to castecne vyrabel i cesky reziser Zeman, znamy jeho verzemi verneovek ve studiu Kudlov u Gottwaldova.

Zvlastni kapitolou je chronicka neschopnost ceskeho herce (v obou filmech) se naucit alespon par vet poradne anglicky - herec Svatopluk Matyas za to ve starsim filmu promluvil nekolikrat TEMER slovensky. Jsem si jist, ze skutecni cesti letci v Anglii umeli slusne anglicky - ze pouze ty ceske herecke veliciny byli takovi neuveritelni zvatlalove - protoze reziser si mohl byt jist, ze bezny cesky divak stejne nepozna tem rozdil. Ve filmu bylo i nekolik skutecnych Anglicanu a bylo videt, jak ve scenach s ceskymi herci trpi - srovnejte s utrpeni Billa Murray ve filmu Lost in Translation, kdyz je v Japonsku. Jeden z anglickych hercu, Geoffrey Russell-Jones se ale vyznamenal tentyz rok necim uplne jinym, kdyz ve svem aute propasoval pres ceske hranice jednoho ceskeho vedce, kteremu mam tu cest dodnes byt pritelem.

Rovnez na cs-clubu byla pripomenuta scena, kdyz Prcek v podani Jiriho Hrzana rika: "Co si myslis, ze se stane, kdyz to vsechno prezijeme? Doma dostaneme kousek plechu jako vyznamenani a k tomu trafiku." To, ze ta zkurvena zeme (cimz myslim Ceskoslovensko) posle po valce v podstate UPLNE VSECHNY ceske letce z Anglie do vezeni, ktere mnozi nepreziji - to tehdy ani nejvetsiho fantastu nenapadlo. Tezko rict, kolik z tvurcu/hercu tehdejsich Nebeskych jezdci byli komuniste, strizlivy odhad je, ze vetsina (a ti uz o tom museli vedet), s naprostou jistotou ale muzeme rict, ze autor prevypraveni Nebeskych jezdcu pod nazvem Tmavomodry svet, tedy Zdenek Sverak, komunista byl a ani se za to nijak zvlast nestydi. To uz samo je jen dalsim plivnutim po pamatce anglickych letcu.

Jakkoliv spatny a fuseracky udelany byl film Nebesti jezdci, tak byl porad jeste zlaty proti filmu Tmavomodry svet, ktery nebyl ani tmavomodry, ale primo fialovy hnus a spina. Melodramaticke sceny jak z filmove skoly v Mongolsku, herci predstavujici predvalecne postavy mluvi dnesni zbolsevizovanou cestinou a opet cesky herec, majici predstavovat pilota v Anglii a neschopny se naucit aspon par vet spravne anglicky.

A pokud uz film doslova nekopiruje Nebeske jezdce, pak tam pridava veskera klise, na ktere si vzpomenete. A opet se cesti borci vrhaji na holywoodsky krasne anglicke zeny (kam se podel konsky chrup a predkus Anglicanek?), kterym se uz zdalky podlamuji kolena. Opravdu to tak bylo? Opravdu? A nebo je to jen dalsi ceska nacionalisticka kokotina?

V obou filmech je viditelne typicke ceske svejkovani (Prcek v Nebeskych jezdcich, Karel v Tmavomodrem svetu) a Tmavomodry svet se nam dokonce snazi namluvit, ze v anglickem systemu dustojnici a vojaci/serzanti, sdileji stejnou jidelnu. Hm. Oba filmy prominentne ukazuji verneho chlupateho psa, ktery vzdy ceka na sveho pana, az se vrati nebo nevrati z letu. Pak je mozno plakat. Na zensky to funguje pokazde...

Jedinou pozitivni strankou Tmavomodreho sveta je pripomenuti osudu anglickych letcu po navratu do Ceskoslovenska. Dodnes za ta historicka svinstva nebyl nikdo potrestan a ani nedoslo k tomu, aby to bezny lid nejak pochopil nebo odsoudil. Je ironii, ze to muselo byt pripomenuto komunistou Sverakem - ale jinak to neslo ani v Ceskoslovensku, ani v dnesni Ceske republice. Smutna zeme - smutne osudy. Velmi pochmurny, tmavy az tmavomodry svet je to Cesko...



Otevreny dopis Barlejum ...

12. září 2009 v 15:16 | Lumir Hrebacka |  Clanky jinych autoru
Dostal jsem email od meho ctenare pana Hrebacky s reakci na jeden muj starsi clanek, dole prikladam - Rosta
----

Pane Barleji, Vas dle meho soudu farizejsky pokus o potupu pamatky Waldemara Matusky je psan s typickym provincialnim rozhledem ceskeho cloveka, ktery byl vzivote nejdal v Mikulove a jehoz ideologicka afinita a prislovecna ceska nadutanevzdelanost cisi z kazdeho radku.

Dichotomie predstiraneho soucitu s W. Matuskou, zaroven se zcela zjevnou, vztekloua tolik moc ceskou zavisti zivotni urovne zpevaka Vas radi mezi zkrachovale kadrybyvale ery. Tak - "nevim, nevim" (tuhle elokventni a charakteristicky ceskouzpochybnujici frazi plagiarizuji z Vaseho clanecku - tolik se mi libila!)Tedy, budiz Vam prinejmensim utechou, ze sve celozivotni mety jste s obrovskouhrdosti dosahl aspon tim, ze jste shodou okolnosti byl v jakesi prazske hospode s osudovym nacasovanim pritomnosti Waldemara Matusky. Nenabidnu zde svuj pohled na Vasi analyzu Matuskova manzelstvi, pomeru s jehozenou, jak a kde zili, kde na to vzali a kdesi cosi; to jsou starosti cesko-barlejovske.

Ucelem moji reakce na Vase psanicko je pouze Vas pristrihnout na spravnou miru apredat Vam informace, kterych se Vam tak ocividne nedostava. Snad si pro pristezapamatujete, jak je dulezite si nejdrive "dat vsechny kachny do rady", nez prilozitepero k papiru a zkompilujete vec tak groteskne ignorantni.Mate vsak jisto-jiste pravdu, ze Waldemar Matuska utekl z Ceskoslovenska. Onutekl, prave tak jako utekli i jini obcane Vasi zeme. Utikali po statisicich. Ano, utekli, protoze uteci museli. Ze slusnych zemi se utikat nemusi a proto se z nich neutika. Jeto tedy ostuda vas Barleju, nikoliv tech, co od vas utekli. Svym odchodem vykonaliten nejmoralneji dosazitelny cin. Naprosto manifestne prokazali, ze s vami Barlejinechteji sdilet jednu zemi a dale slouzit rezimu, kteremu jste vy, Barlejove, tak oddane vychazeli vstric po desitky let.

A vy, Barlejove, je nyni cinite zodpovednymi za vase persekuce jejich rodin, pratel, ci krach nejake kapely KTO, kterou W. Matuska svym utekem "zpusobil". Slusny clovek nedokaze vyjit z uzasu nad Vasi desivou impertinenci z 50tych let.Vase vedomosti o Floride, rovnez tak na urovni barlejovske, jiz zcela jiste zvedlynekolik oboci a Vase elementarni skolni vzdelani zde vubec neoslnuje co by Vaseforte.

Pro Vasi nezbytnou edifikaci jen to nejzakladnejsi, aby i Vy jste tomu rozumel, paneBarleji:Stat Florida je ctvrtym nejvetsim ekonomickym utvarem ve Spojenych Statech. Krome toho - a ted davejte pozor - tento stat je rocne navstevovan 60ti milionyturistu z celeho sveta, nebot toto misto nabizi touzene subtropicke klima, cerstvyprimorsky vzduch, prekrasne plaze a hotely, aktivity vseho druhu, eleganci a luxus. Nejvyssi letni teploty dosahuji 32 az 35 st. Celsia, vzacne kdy tato cisla presahuji.


Nejvyssi rekordni namerena teplota je z 29. cervna roku 1931 - a to, prosim, 43stupnu Celsia.Z techto duvodu se Florida casto stava i novou rezidenci mnoha lidi z celeho sveta, at jiz slavnych, ci mene slavnych, dokonce i tech nejmene slavnych - ti se na vsedivaji z ulice, v pripade Barleju uz jen zvenci.Krome permanentnich a legalnich US obcanu puvodem z CSR, zije na Floride ibezpocet obcanu ceske statni prislusnosti, kteri utekli z CR behem poslednich 20ti leta ziji v USA nelegalne. Snad ani Vam neni tajemstvim, ze tito nelegalni cesti immigranti zijici v USA representuji 2% z celkove populace Ceske republiky. Do tetocifry, prosim, nezahrnuji ostatni cs, obcany zijicich za okolnosti podobnych v Canade,GB, Australii atd., atd.

Mnozi z nich se zivi uklizenim supermarketu po nocich, jazyk ovladaji spatne nebovubec ne, vetsina z nich bude delat cokoliv, jen aby se nemuseli vratit do CR a zit tam opet s Barleji.Tedy, pane Barleji, zde bylo neco pro Vasi erudici.Dejte si vse vyse uvedene do rovnice pri Vasi vecerni prochazce Prahou, zamysletese, dejte samozrejme pozor kam slapete, nadechnete vas tolik cerstvy vzduchprosyceny vypary smesice ricniho bahna a pachu lidskych vykalu. A potkate-li snadnekde cestou skupinku svych kompatriotu, drzte si nos.Vlastne ne, nadechnete se zhluboka. Zaslouzite si to. Nevim, nevim…

9/11

11. září 2009 v 18:35 Clanky osvetove
"Today, our nation saw evil, the very worst of human nature, and we responded with the best of America". - Prezident George W. Bush, September 11, 2001


Příliš časně na západ slunce...

9. září 2009 v 19:10 | Ross Hedvicek |  Clanky vzpominkove a recyklovane
Prikladam starsi clanek:

Je čtvrtého července. The Fourth of July. Největší americký svátek. Není nic většího. Místo: Key West.

Nepřišel jsem sem s úmyslem si to místo zamilovat. Přišel jsem se jen podívat. Objevit tváře a místa. Projít se. Promluvit si. Z pozice nezúčastněného pozorovatele, jak vtipkoval Jan Werich. Ale jak už jste jednou tady, je to úplně jiné - nemáte jinou možnost než si Key West zamilovat.

Není to tak těžké. Je tu toho tolik. Nejtěžší části výletu do Key Westu je odjezd z Key Westu. Protože Key West není zase natolik lokalita. Je to přístup k životu. Nebo postava z knihy. Je to anomálie, ano, ale kdyby to nebyla anomálie, tak by to nebyl Key West. Key West je rozhodně jiný - tak to asi musí být. Je to spletenina kultur a subkultur - propletená jako copánky na hlavách muzikantů reggae. Místo, které vám nic nepředstírá, místo, kde minulost je stále přítomna a kde budoucnost je jen zítra. Procházka po Key Westu je jako kouzelná záhadná túra - jako Magical Mystery Tour od Beatles. Túra zaplněna zajímavými tvářemi a kouzelnými místy, které jsou na tomto ostrově doma.

Kde začít procházku? Kdekoliv - třeba u chlapíka, který vyrábí jednostrunné slide-kytary a nebo můžeme začít tam, kde to všechno končí, na hřbitově - tedy na Key West Cemetery. Jsou tu všichni. Jména, kterými jsou dnes označeny ulice v Key Westu. Simonton. Greene. Whitehead. Fleming. Mnoho jmen ale názvy ulic nezdobí. Vojáci. Námořníci. Piráti. Velrybáři. Básníci. Malíři. A normální lidi. Směs lidí, kteří sem z nejrůznějších důvodů přišli, a byla z toho láska na první pohled. A teď sdílí s ostatními ten kousek země ve středu Old Townu, tak kde se Margaret Street kříží s Angela Street a kde cedule na salámovníku (ano, strom, na kterém rostou salámy) hlásá "Cemetery Hours Sun Up to Sun Down" (Hřbitov otevřen od východu do západu slunce). Na náhrobním kameni jednoho z hrobů je nápis suše konstatující: "I told you I was sick!" (Já jsem vám říkal, že jsem nemocnej!)

V Key West mají pochopitelně i maják - tenhle byl postaven v roce 1825. V devatenáctém století, jeden z nejnebezpečnějších útesů pro námořní plavbu byl právě v Key Westu. Úzký průliv mezi Golfským proudem a útesem je poset zbytky ztroskotaných plavidel. A centrem tohoto námořního hřbitova byl právě Key West. Tehdy ve městě žili vlastně jen piráti. Na pobřeží dávali světla tak, aby si kapitáni lodi mysleli, že navigují správně, ale zatím najeli přímo na útesy a ztroskotali. Těm světlům se říkalo "Judas Lanterns" (Jidášovy lucerny) a sbírání všeho, co zbylo po ztroskotaných lodích bylo zaměstnání a jeho nositelům se říkalo "wreckers", a co se našlo, se vydražovalo v dražbách. A protože si pak už nestěžovali jen majitelé soukromých lodi, ale i U.S. Navy, tak byl v roce 1825 postaven maják, který stojí dodnes. Historické záznamy praví, že ještě v tom roce 1825 bylo v dražbě na Key West vydraženo za 300 tisíc dolarů "vyplaceného zboží", takže všechny problémy maják asi nevyřešil.

V dnešním Key Westu můžete navštívit i nebe - ne TO nebe - tohle je Blue Heaven. Modré nebe. Restaurace pod stromy. Hliněná podlaha. A kuřata a slepice chodí kolem dokola, tam zobnou, támhle něco seberou. Ko-ko-ko-dák! Pověst praví, že kdysi měla Blue Heaven statut "třihvězdičkové restaurace", ale zrovna, když tam seděl ten chlap, co uděluje ty hvězdičky pro restaurace - tak se majitelův pes rozhodl s velkým kraválem honit kohouta a slepice pod stoly v restauraci - a tak že tří hvězdiček zbyla jen jedna. Ale bez ohledu na hvězdičky, restaurace Blue Heaven je pořád v provozu, a kde jinde můžete jít na večeři a hned vedle mít hřbitov pro kohouty? Ano, hřbitov pro kohouty. A ještě je tam i sprcha za dolar. To je od té doby, kdy ještě v horním patře byl i bordel a prostitutky vyžadovaly čistotné zákazníky. Dnes už tam bordel není - už je tam jen takové muzeum pamětihodností a sídlí tam chlapík, co vyrábí slide-kytary jen s jednou strunou.

Restaurací je tam spousta - kuchařství je umění - je to jako malovat něco na plátně. Jako třeba Michaels Restaurant... seared duck... grilled quail... to jsou všechno jídla. Připravováno pod dohledem nikoliv slepic, ale tentokrát kočky jménem Leon, která chodí od stolu ke stolu, ne že by žebrala - ona chodí jen každého pozdravit - říci "hi!"

Další restaurace je Café des Artistes, údajně zařízené účetním Al Caponea, původně to byl taky bordel, ano zajímavé, já vím, dnes servírují pochoutky jako Lobster Tango Mango nebo Grouper (to je ryba!) Braise au Citzon Vezt (to co znamená, nemám ponětí).
A v hlavě mi pořád zněla písnička Robbie Robertsona...
All of a sudden I could hear somebody whistling
From right behind me
I turned around and she said
"Why do you always end up down ať Nick's Café?"
I said "I don't know, the wind just kind of pushed me this way."
(A najednou jsem slyšel někoho hvízdat. Přímo za mnou. Otočil jsem se a ona povídá: "Proč vždycky chodíš sem do Nick's Café?" A já řekl: "Nevím, ten vítr mě sem tak nějak dotlačil.")

A pak je tam Sloppy Joe's. Ovšem tenhle Sloppy Joe's není to místo, kde sedával Hemingway. To je blafák na turisty. Ono místo je za rohem a jmenuje se to Capt. Tony's. Sem chodíval Papa Hemingway. Zajímavé místo. Tmavé. Pro některé možná i trochu strašidelné. Ale možná, že je za to může jen ten "strom oběšenců" hned vedle baru. Jo, na tom stromě se věšelo, používalo se jako šibenice. Říká se, že přes osm set místních zločinců se na tom stromě zhouplo.

Anebo, je to tím náhrobním kamenem? U kořenů toho stromů stojí náhrobní kámen a je na něm jméno Reba Sawyer. Ale pod tím kamenem není žádný hrob, žádný strach. To bylo takhle - Capt. Tony měl dlouholetou přítelkyni jménem Reba Sawyer, a teprve až zemřela, tak se její manžel dozvěděl, co se vlastně celé ty roky dělo za jeho zády. A jak byl pan Sawyer rozčilenej, tak šel na hřbitov, vytrhl její náhrobní kámen ze země a postavil ho Tonymu před dveře. No a Capt. Tony akorát ve vší slušnosti a pietně vzal onen náhrobní kámen a umístil ho tam, kde je dnes, ke stromu.

Key West - pokud vám nepadne do oka okamžitě, se naučíte mít rádi velice rychle. Víte co je Key West lime pie? To je něco jako kus bílého sladkého dortu - moc dobré... zkuste to v La Trattoria na Duval Street. A nejen kvůli jídlu. Key West musíte mít rádi kvůli tomu duchu Margaritaville. Kvůli rytmu reggae v Rum Runners. Kvůli nedělním čajovým tanečkům v La-Te-Da. A západu slunce tančícímu na vlnách Mallory Square. Stejně jako to je v té vzpomínané písničce Robbie Robertsona:
She said "There is one thing you've got to learn
Is not to be afraid of it."
I said "No, I like it, I like it, it's good."
She said "You like it now
But you'll learn to love it later."
(Řekla: "Jednu věc, co se musíš naučit, je se toho nebát." Řekl jsem: "Ne, líbí se mi to, líbí se mi to, je to dobré." Řekla: "Teď se ti to jenom líbí, ale později se naučíš to přímo milovat.")

A pak jsem si šel lehnout na pláž a dívat se na západ slunce - na tohle show se dá dívat pořád dokola, to mne nikdy nenudí. Žádné re-runs. Vždy nové a čerstvé představení. I pro nás místní. Přes den jsou na plážích akorát turisti, okolo šesté večerní už mají spálenou kůži, tak jedou na pohotovost do nemocnice se nechat ošetřit a parkoviště u pláži se vylidní, ale jak nastane čas západu slunce, tak se začnou sjíždět místní. Čas na kulturu. Jako když se chodilo v Kojetíně do kina. Akorát, že když začnou běžet závěrečné titulky, tak se dav necpe u východu, aby už byl honem venku, jako by na tom záleželo. Tady show skončí a každý sedí dál. A tráví. Zážitek ze západu slunce či z večeře z restaurace - to je jedno. Sedadla nejsou očíslována jako v Česku. Ani v kinech ne. A je zcela běžné, že slunce západne a diváci - lidí na pláži - začnou tleskat. Nebo i zpívat "heeey, heeey, goood byeee!" - když jsem to viděl a slyšel poprvé, čuměl jsem jak žába z kyšky... nebyla to moje vína, vyrostl jsem někde jinde...
A vyrostu
a mé oči uvidí
daleko do změn musím jít
v čase, který jsem proplýtval.
Příliš časně na západ slunce
narodil jsem se mezi čtyřmi zdmi
a žádná z mých tváří
nemohla vidět budoucí dálky...

Za mnou po pláži někdo přišel. Ozvaly se kroky, pak ustaly, zvuk šířky škrtající o krabičku, pár vteřin ticha a potom vydechnutí prvního kouře zapálené cigarety.. fuuuuu... "Ahoj, Ross!" - ozvalo se za mnou. Otočil jsem se tak rychle, až mi ruplo za krkem. Za mnou nikdo nestál.