Září 2009

Postupne priznavani pravdy ...

6. září 2009 v 18:44 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Je bohužel smutnou skutečnosti, že když přijde na jejich národní minulost, tak se i jinak normální a sympatičtí Češi okamžitě změní v patologické lháře. Od husitských teroristů, obrozeneckých buditelů, přes Rukopisy královodvorské a zelenohorské, falešné Jiráskovy dějiny, potroublého Nejedlého až po dnešní české "propagandisty" (protože historici to určitě nejsou). Lhaní je v Češích "embedded" jako math-coprocessor v Intel chipu, je to v nich už generacemi natolik zabudované, že sami už své vlastní lhaní nevidí coby lhaní - myslí si, že "na to mají jiný názor" nebo "oni to vidí jinak". Nakonec to dopadá jako na české Wikipedii, kde je zakázáno psát historická fakta o komunistickém Československu, protože přítomni neokomunisté "to vidí jinak".

Když jsem před lety zveřejnil článek "Tušení doktora Součka" a několik článků následujících, které se jen okrajové zaobíraly nijak neutajenými a nikoliv novými záležitostmi okolo zrůdných mengelovských a pseudovědeckých československých komunistických "vědců" na lidech, pochopitelně jsem netušil, jakou jsem vlastně utrhl lavinu. Českoslovenští vlastenci vřískali jak čerstvě vylíhnutá housátka, dupali, spílali, plivali a pěstičkami hrozili. Byli i obojetnici "ani ryba ani rak" na plotě sedící - třeba Neviditelný pes ihned vydal rozhořčeně prohlášení o tom, jak hluboce lidsky neodpovědný je ode mne takový článek (a vzápětí na to začal sám na totéž téma psát knihu). Mladofrontovští "investigativci" Navara s Gazdikem ihned po mém článku napsali svůj vlastní, pravící, že jsou to všechno pomluvy a žádný místní soudruh historik to nepotvrdil (v Česku platí, že když to nemáte potvrzené nějakým komunistou, tak to není pravda) a pak hned začali chrlit své vlastní články.

A teď se povedlo pořádně zaškobrtnutí i České televizi. Právě jsem shlédl jejich o tom, jak ČSLA (Československá lidová armáda) ještě v sedmdesátých letech prováděla pokusy s LSD (Lysergic acid diethylamide) na svých vlastních důstojnících - a dokumentovala to promítnutím části filmu, který sami čeští armádní Mengeleové během pokusu natočili. Čtyři pokusní králíci ve starém dokumentárním filmu jsou důstojníci štábu raketového vojska ČSLA (tak to aspoň bylo řečeno ve filmu) v hodnosti podplukovníků (to je vidět). Komentátor pořadu zcela idiotsky tvrdí, že skutečná identita důstojníků není známa, protože byli identikováni čísly jen 1, 2, 3 a 4. Předpokládají, že takovéhle blbosti český divák sežere i s navijákem (asi mají pravdu, sežere). Přitom hloupě řeknou, že to byli důstojníci štábu raketového vojska, hodnosti a tváře jsou viditelné v detailu. Kolik podplukovníků asi měl "štáb raketového vojska ČSLA" v sedmdesátých letech? Dvacet? Třicet? Není možné najít seznam, najít jednoho žijícího, který by podle obličejů poznal ty ostatní? To je detektivní úkol příliš snadný i pro místního esenbáka z Vejprt, vyšetřujícího krádeže slepic! Ovšem, pro reportéra České televize s jeho geneticky zabudovaným lhaním o minulosti je to nerozluštitelná záhada.

Pokusy na zajatých amerických vojácích jsou v pořadu České televize také zmíněny, ale jen takovým zamítavým pohrdavým způsobem z úst jakéhosi armádního "historika". Čas na přiznání tohohle svinstva ještě nedozrál. Možná až za dalších deset let. Možná za víc. Přiznání pokusu na jejich vlastních lidech československým lhářům trvalo třicet let. Takže dalších třicet let asi bude trvat, než se dozvíme, že dělali pokusy i na amerických válečných zajatcích. V Praze ve Střešovicích a ve Slunné ulici. Tam, kde dělali pokusy na svých vlastních lidech. Tou dobou se možná dovíme i detaily o tom, jak Václav Havel vyměnil s KGB svobodu a demokracii Československa za své vlastní prezidentství a o tom, jak Václav Klaus byl agentem KGB. Ale teď ještě ne. Zatím se o tomhle v Česku ještě nesmí mluvit. Všude jinde na světě už se to ví.
Záznam výše zmíněného pořadu České televize je určitě k vidění někde na jejich website - najděte si to tam.

Více překvapivých podrobnosti o historii (dávné i nedávné) české kotliny si můžete přečíst v mé nové knize Sametový tunel, k dostání u vašeho místního knihkupce, když mu omlátíte o hlavu číslo ISBN: 80-86851-61-3. Jinak k dostání není (to víte, Česko!). A nebo si ji objednejte z téhle adresy .

Dalsi zebracke turne Karla Gotta v USA !!!

3. září 2009 v 20:27 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Prave mi dosla pozvanka na dalsi zebracke turne Karla Gotta v USA! Ja asi budu plakat! V tom jeho pozehnanem veku a oni starecka jeste honi do tej Ameryky aby si privydelal! To je zneuzivani duchodcu! A za osobni setkani zaplatite US$ 109.00 !!! To uz zkousel i ten agent Svejnar. Smankote - jak ja jim zavidim!!!! A ambasada Ceske republiky uz rozesila pozvanky! A bude vystupovat i v tom ukradenem Bohemian Hall v New Yorku...!

A mozna prijde i kouzelnik! A kdyz ne kouzelnik, tak mozna prijde i Vaclav Klaus a bude neco prednaset! On pry v te Ameryce porad neco prednasi - ja nevim co, mozna Majakovskyho basnicky, kdyz umi tak dobre rusky...

Ja snad v noci neusnu! Dalsi svetovy uspech ceskych delniku, rolniku a pracujici inteligence! Dalsi rana valecnym stvacum!


Vychcany tatinek ...

3. září 2009 v 16:38 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Jsa cizincem, nemam to stesti chodit na premiery ceskych filmu, kdyz jsou jeste nezasmradle a tak jsem zhledl cesky film z roku 2004 Tatinek teprve nyni. Pokud nevite o co jde, je to dokumentarni film Jana Sveraka o jeho otci Zdenku Sverakovi o jeho zivote a kariere. Nemuzu rict, ze bych Sveraka starsiho vylozene nemel rad, ale urcity predsudek vuci nemu chovam, protoze mi na nem vzdy vadilo to prazske elitarstvi a to snobske pseudo-intelektualstvi. Jo, ja se k tomu klidne priznam, ja si muzu dovolit psat pravdu, ja v Cesku neziju.

A prave proto jsem byl mile prekvapen a do urcite miry sokovan zacatkem filmu Tatinek, kdy Sverak starsi vzpomina na detstvi v jakemsi ceskem mestecku. To nebylo nahrane, to bylo tak realisticke a skutecne, ze Sverak byl az mily. A uz jsem si rikal, ze jsem asi tomu Sverakovi cele ty roky krivdil, ze on asi opravdu je ten mily starsi pan (teprve ted si uvedomuju, ze ja jsem taky starsi pan - akorat nejsem tak mily) co zdalky a kdyz si sundam bryle vypada jako Sean Connery. To je asi u nekterych ceskych hercu umyslne - Werich taky v pozdejsim veku vypadal (zdalky, etc) jako Peter Ustinov anebo Orson Welles. Nastesti tenhle klamny dojem trval jen asi tak prvni ctvrtinu filmu.

Pak zacalo Sverakovo vzpominani na "dospely zivot" a tam uz nebylo tak jednoduche cloveka, ktery to taky vsechno zazil, tak osalit. Takze po te prvni ctvrtce se zbytek filmu muze bezvyhradne libit jen nejakym mladym ceskym potroublikum, kteri se narodili nekdy v osmdesatych letech a osobne nezazili sedesata leta, osmasedesaty rok a Husakovy roky. Pokud nejste v nejakem tom psychologickem stadiu "popirani reality a vlastni minulosti" (tim trpi vetsina ceskeho naroda, cest a slava vyjimkam!), pak musite dospet k nazoru, ze laskavy stary pan Sverak prozil zivot komunistickeho prominenta a vychcaneho Cecha a pres neustale predstirani moudrosti stejne nic nepochopil. A v padesatedevate minute, ctyricate vterine fillmu rika Sverak "a najednou je vam tak nejak smutno a rikate si, co vam vlastne chybi?". Tam to trefil, i kdyz nepochopil. Nebo pochopil a bal se to rict. Chova v naruci sve vnouce a je mu smutno z proplytvaneho zivota, ze ho prozil tak jak ho prozil a ze ho neprozil s rovnymi zady a cistym svedomim a charakterem.

Sverak v dobe nejhorsiho komunistickeho teroru vystudoval vysokou skolu. V te dobe slusni lide farali do dolu a nestudovali vysoke skoly, mile deti. To je stejna bachorka jako ta od Vaclava Klause o studovani na vyberove komunisticke skole v dobe, kdy se zaviralo a popravovalo vlevo vpravo. Pote Zdenek Sverak vstoupil do komunisticke strany. V roce 1961 - zadna obleva na obzoru, porad jeste klasicky komunisticky teror - a on k nim vstoupi! V filmu Tatinek na sve clenstvi v KSC Sverak vzpomina, aniz by jen jednou (daval jsem pozor) pouzil slovo "komunisticka" a z jeho vypraveni vyplyva, ze vetsina (ne-li vsichni) z jeho kamaradu byli cleny stejne teroristicke organizace. Ve filmu Sverak zcela podvedome a opakovane pouzil slova "strana" - jako slangove pouzivali zazrani komuniste, jako ze je nad slunce jasne, ktera strana, jen ta jedina, tak proc ji jeste jmenovat? Byl to jejich verbalni uzus, asi jako slovo "aparat", ktere neznamenalo nejakou kameru, ale budovu ci mistni sidlo vyboru komunisticke strany. Byt clenem komunisticke strany tak nejak patrilo k bontonu tehdejsi prazskych elitaru a snobskych pseudo-intelektualu. A vychcanych prospecharu. Takze s clenstvim v KSC byly imaginarni pozadavky na charakter splachnuty do zachodu a Zdenek Sverak se stal redaktorem Ceskoslovenskeho rozhlasu. Hlasne trouby propagandy komunistu a siritelu lzi a nenavisti. Ano, prosim, opet v tom roce 1961.

V KSC a rozhlasu pry Sverak setrval az do roku 1969, kdy byl vysoupnut z obojiho pravdepodobne pri stranickych proverkach a protoze nedostatecne jasal pri cteni Pouceni z krizoveho vyvoje ve strane a spolecnosti. Teprve pak se vyznamneji dal dohromady s celozivotnim kamaradem a duvernikem StB, cislo svazku 23047 Ladislavem Smoljakem a oba dva psali scenare k filmum Husakovy normalizace. Jako treba ten otresny film "Vesnicko ma strediskova", ktery reziroval jeho dalsi kumpan a "byvaly clen jeho divadla" Jiri Menzel (Menzel taky vystudoval v tech nejhorsich padesatych letech FAMU u super-komunisty Otakara Vavry). Dle verze vypravene ve filmu Zdenkem Sverakem "scenar" vznikl pres noc jako pokus o zakamuflovani financniho podvodu na Barrandove a za dve strany (!) strojopisu dostal Sverak vyplaceno 2000 korun. Ano, to se to prazskym intelektualum juchalo, vsude jinde stal bicykl Favorit 1200 korun. A Sverak napise dve strany. Tak mu komunisti ublizovali. Tak trpeli. Hanba plut!

Takze za Husaka Sverakovi psenka opravdu kvetla a zil si jako kral. Po sametovem podvodu se Zdenek Sverak preorientoval na role laskavych, byt radoby chlipnych starecku a jelo se dal. Publikum to dal zralo i s navijakem. Obzvlast kdyz Kolja dostal Oscara - ja nevim za co, ja jsem ten film jeste nevidel. Asi neco jako hodnotne sovetske filmy Moskva slzam neveri a Mala Vera - ty se skutecne promitaly v kanadske televizi. Prezil jsem je oba sedice na gauci s koleny roztresenymi.

Sverakovo vzpominani ve filmu Tatinek konci casove v dobe pred natacenim filmu Vratne lahve. A ten uz jsem v mezidobi taky videl a je jasne, ze Zdenek Sverak zadny pokrok ani po tomhle filmu neudelal neudelal. Porad ten stejny dusevni odpad. Ma docela legitimni duvod, aby mu bylo smutno. Me by rozhodne smutno bylo. Ale ja muzu byt jiny pripad. Ja mam svedomi. V roce 2005 se Zdenek Sverak dostal mezi prvnich tricet osobnosti v divacke soutezi Nejvetsi Cech. Ano prosim, komunista. Hochstapler. Snob. Pseudo-intelektual. Neni to typicke???


Vratne lahve - jeste jednou

3. září 2009 v 16:18 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Nasledujici clanecek jsem uverejnil 17. 7. 2007 na svem blogu v Lidovkach, ktery mi mezitim zrusili, protoze jsem neucuraval jak male stenatko po koberci nad vydobytky socialismu v Ceske republice a ani jsem nebyl schopen psat o psech, o kytickach a nebo kuchynske recepty - to jsou jedina povolena temata. Za dobu co bylo cenzurou povoleno tento clanek cist si ho precetlo 15 284 lidi a ctenarska karma byla 40.65 - oboji dosud neprekonany rekord. Clanek vyvolal v Cesku docela velkou diskusi (jen si to dejte do Googlu) a nenavistni cesti vlastenci na mne vyhlasili "open season" - priklad je zde http://redbardragon.blog.cz/0802. Nejcastejsi stiznosti je, ze pry hazim vsechny Cechy do jednoho pytle. To je prave ten problem - ja je do toho pytle nehazim, oni tam v tom jednom pytli vzdycky byli!

Prikladam clanek znovu:

Vratne lahve. Vratte mi vstupne!!! (filmova recenze)

Pred par dny jsem se zucastnil slavnostni premiery noveho ceskeho filmu Vratne lahve. Z namesti z kopce dolu, vlevo kostel, vpravo zakladni skola, a rovnez vpravo Kino Hana Kojetin. Cerveny koberec, sampanske, tuxedos and all that jazz. Cesky sebevedomy Bartoska objimajici vyvalenou Rene Zellweger jako by ji znal (ani nahodou) tam nebyl. K jidlu se podavala lasagna.

Film byl uzasny. Takovy cesky a rekl bych az oci-otvirajici. Prvnich par momentu filmu jsou letecke zabery Prahy. Zimni Prahy. Nikde ani listecek, vsechno sedive, jen ty jejich pustiny, hola zeme, ty depresivni slums. Nikdy predtim jsem si neuvedomil, jak moc ze vzduchu Praha pripomina Kabul a nebo Peshawar. Neco jako Welcome to hellhole... Z toho mista jde neco jako pronikave zareni. Jsem si jist, ze pasazerum vystupujicim z letadla v Ruzyni musi letusky u dveri "baj, bajbaj, baj bajbaj baj" vydavat z kosiku kazdemu cloveku jedno Valium nebo Serotonin proti manio-depresivni psychoze. Ten dojem "Kabul, Kabul, Kabul" byl tak silny, ze jsem i nasaval vzduch, zda ucitim typicky smrad velbloudiho trusu, ktery tam susi a topi s tim.

Nektere dalsi sceny ze zacatku byly vykradeny z nedavneho filmu Finding Forrester, povsimla si moje dcera. Ja jsem si zase vsiml, ze kdyz si sundam brejle, tak dokonce stary Sverak s temi sedivymi fousy i vizualne pripomina Sean Conneryho. "Ovsem Sverak tolik nesisla", doplnila manzelka. Plagiarismus je zrejme pracovni metodou ceske vedy a kultury. Tak jako cesti vedci opisovali zahranicni prace, aby v Cesku dostali sve doktoraty a CSc, tak i cesti filmovi tvurci ukradnou, co muzou. Mozna by mlady Sverak mohl dostat doktorat? Ale jen takovy cesky... V Cesku je skoro kazdy doktor, sdelil mi nedavno jeden naivni American. Vysvetlil jsem mu to: Nemaji talent, nemaji schopnosti, nemaji charakter - co jineho nez akademicky titul jim zbyva? Dalsi rana valecnym stvacum.

Vykradani scen neskoncilo u jednoho filmu, ale asociace se tam objevovaly porad, mozna i neumyslne. Je tam scenka, kdy stary Sverak, zamestnan coby bicyklovy poslicek sedi v zimnim parku na jakemsi kopci, dole pod nim ulice a hlasi do vysilacky "jsem na Smichove". Kulisu za nim tvori par duchodcu vedenych Ladislavem Smoljakem, spolupracovnikem StB (overte si v Cibulkovych seznamech). A kamera udelala zaber dolu z kopce do ulic a ja jsem videl tu scenu ze "Schindler's List", kde Nemci likviduji krakowske zidovske ghetto a Schindler sedi na kopci na koni a diva se na to s jakousi pritelkyni - je to ta scena s malou holcickou v cervenem kabatku.

Strucny pribeh filmu je, ze mirne neuroticky petasedesatilety ucitel (Zdenek Sverak) zije s taktez nervozni manzelkou (Daniela Kolarova) v jakemsi slumu, vysoce podstandartnim bydleni, obytne chodbe nad zeleznicni trati, ale s vyhledem na Prahu (ale to vite pani Tutenkamenova, Praha je Praha!) a doma se nudi a tak si hleda zamestnani. Jeho prvni zamestnani pote, co prestane "ucit" je bicyklovy poslicek, pote vetsinu filmu pracuje v jakemsi konzumu, kde bere zpatky prazdne flasky (odtud nazev filmu) a na zaver filmu se tam objevi jeste i v uniforme pruvodciho ve vlaku.

Herecke vykony jsou velice mizerne, na urovni ochotnickeho souboru Osvetove besedy Kojetin, kdyz hrali Strakonickeho dudaka v mistni Sokolovne. A nebo to byla Marysa? Ta s tim hrnkem kafe, co furt chtela nekoho otravit? Stejne trapne jsou sceny z reditelny skoly, kde je Sverak karan pani reditelkou. Za takove herectvi by se melo verejne fackovat. Vypada to, ze cesti herci, kteri jeste umeli hrat byli vsechno generace Jaroslava Marvana. Pak uz nic. Pak uz bylo jen doba intelektualniho Temna. Pamatuji si Danielu Kolarovou jako dvacetiletou krasavici, kdyz tam nekde hopsala okolo Jaromira Hanzlika, ktery zrovna hral Huckleberry Finna (a staricky Ladislav Pesek predstiral, ze je cernoch Jim) a za par let je z ni stara oskliva baba, s typicky cesky umastenymi nemytymi vlasy a uplne hnedymi zuby? Co se stalo? To cele ty roky kourila Cohibas a zvykala tabak? Vezmete ji nekdo k zubari, smankote - vzdyt je to tzv. herecka, ne?

Film, podle mne zcela neumyslne, ukazuje soucasne vydobytky civilizace jak jsou k dostani prumernemu ceskemu duchodci. Cesky duchodce nezije jako civilizovany duchodce. Cesky duchodce si rano nenalije sklenici pomerancoveho dzusu, neskoci si do bazenu si zaplavat, nesedne do Lincolna a nejede hrat golf. Nene. Zije v jakesi umolousane garsonce (ale je to Praha, Praha, Praha!), kde jak Sverak i Kolarova spali na jakemsi jednomistnem gauci, musi chodit do prace, brat vratne lahve nebo doucovat nemcinu, kterou sami neovladaji, pote se prikrcen potaci smradlavou Prahou (auto jisteze nema, blaznite nebo co?), pak stoji ve fronte v Delvite na zahnivajici maso - trocha koreni ten smrad zazene a je to v akci (na sleve), nahle se vraci davna scena z prazskeho automatu Koruna "Sefe, je ten gulasek volnej?", lekarska pece stoji za prd a to i v pripadech kdy je lekarem vlastni pribuzny a v noci se mu zdaji sexualni sny, odehravajici se v kupe ve vlaku. Jojo. V kupe ve vlaku! Krakowske ghetto all over again!

Jazykove je to taky posusnanicko. Cely dej je namluven tou novou zbolsevizovanou cestinou s nelogickymi nadechy mezi slovy a prizvukem na konci slova. Uplne zmongolizovany jazyk, ktery by Vrchlicky uz rozhodne nepoznal. To rozhodne neni jazykovy vyvoj, to je nic nez lingvisticka degenerace. Dej je velice predvidatelny, cesky trapny, coz vzhledem k plagiarizaci vetsiny scen neni nic necekaneho. Jedine, co jsem necekal, byla scenka, kdyz stary Sverak coby ucitel cestiny macka houbu na utirani tabule zakovi na hlavu, coz bylo nelogicke a absurdni a scena s hubenou slecnou pocmaranou na brise. Sice tam bylo pozdeji vysvetleno, proc byla pocmarana, ale proc tam v tom filmu vubec byla uz ne. Porad jsem cekal. ze tam bude nekde scena s tim ceskym narodnim sportem, jak prohazuji tu chciplou karakulskou ovci kruhem pri jizde na koni. Nebyla tam. Zatim.

Pred filmem mi Boris Dobak predvidal, ze se mi to nebude libit, ze je to moc ze zivota a ze budu tvrdit, ze je to depresivni. Mel pravdu. Pry si Cesi mysli, ze to byla komedie. Ja si myslim, ze to byl horror a jen dukaz, proc Hostel a Hostel2 byl natacen v Cesku. Neco tak hluboce depresivniho nelze v Hollywoodu natocit. Nejsou tam na to herci, reziseri a ani exteriery. Ovsem Cesi jsou treti nejvyssi narod na svete :-)

Naprosto nepravdepodobnou scenou byla ta z kostela, kde se Daniela Kolarova, cely zivot hrajici uvedomele komunisticke zeny, hlasite modli. Co tim asi mlady Sverak (sam ateista, jak priznal v Bucharove filmu, tatinek komunista) chtel rict? Zakladni premisou filmu vseobecne je, ze musi byt aspon na tech par chvil (co se divak diva) uveritelny. Tohle uveritelne nebylo. To by se tam rovnou mohla modlit Jirina Svorcova.

Me zaverecne doporuceni? Jdete na to, ale jen je-li vam porad treba nejakeho odstrasujiciho prikladu - v tom pripade je to povedeny film. Jinak by stary Sverak, byvaly clen KSC, ktery jiste nebydli v nejake obytne chodbe, spis mohl zpytovat svedomi se svym kamosem Smoljakem a mlady Sverak, by mohl treba misto nataceni blbych filmu neco tunelovat nebo tak. Ano, jsem si vedom, ze mlady Sverak kdysi dostal Oskara utechy (to je cena za nejmene blby zahranicni film z velkeho mnozstvi uplne blbych zaslanych zahranicnich filmu), ale to uz je davno. Je to totalni petka, Sveraku, sednout a stydet se. A kdybych mohl, tak vezmu houbu od tabule a vymackam mu ji na hlavu!


Dostal jsem email...

2. září 2009 v 23:12 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Date: Wed, 02 Sep 2009 22:02:41 +0200 (CEST)
From: =?iso-8859-2?Q?V=E1clav=20Hora?= <dialog@email.cz>
Subject: =?iso-8859-2?Q?drah=FD=20pane?=


Vim, �e V�m spousta lid� nalet� na tu Va�� kamufl�� z Ameriky, kdy� sed�te n�kde kolem Prahy-Ji�� Menzel
skute�n� musel , aby v�bec mohl n�co d�lat, nato�it jeden pitom� film, kde byly - jak psaly i n�meck� noviny-
hlavn�m hrdinou tatrovky, ale stejn� tak nato�il vynikaj�c� oskarov� /co� samoz�ejm� neznamen� v�dy hodnotu/ film Ost�e sledovan� vlaky �i Rozmarn� l�to. Dr�te se rad�ji n��eho jin�ho ne� hodnotit jednoho z nejlep��ch �esk�ch re�is�r�, kter�ho ov�em zakomplexovan� �esk� blb a p��padn� kulturtr�ger jakoby z Ameriky nem��e stejn� pochopit. Co Vy jste d�lal tak u�ite�n�ho po roce 1968 , �e jsem o V�s a o Va�em p�iblbl�m pseudonymu nikdy nesly�el? A o Va�e emaily u� nestoj�m. S neuctiv�m pozdravem VH
-----

Hledim jak tele - mate tam takovych Vaclavu v Cesku vic?

Obsluhoval jsem anglickeho krale

2. září 2009 v 16:37 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Byt slavnym blogerem ma sva privilegia - nejen ze vas za to dobre plati, ale navic vasi ctenari vam porad neco posilaji - od vystrizku, pres knizky az po DVD, abyste se k tomu vyjadril (jsem vdecny za vasi prizen a rad vyhovim). Tak jsem se dostal k DVD Menzelova filmu z roku 2006 podle knihy Bohumila Hrabala "Obsluhoval jsem anglickeho krale". Dival jsem se na to doma na sve big-screen sirokouhle TV, ale v polovine filmu mi manzelka naridila, at tu kravovinu vypnu, takze jsem se na to dodival dneska rano na pocitaci a jsem jeste porad plny dojmu...

Reziserem filmu byl Jiri Menzel, celozivotni komunisticky kolaborant (zhlednete jeho budovatelsky film "Kdo hleda zlate dno"), ktery svou pravou tvar prikrceneho paznehta plne odhalil behem interview ve filmu Roberta Buchara Velvet Hangover a autorem literarni predlohy byl Bohumil Hrabal, ktery se zase vyznamenal svymi plivanci na adresu emigrantu v Listopadovem uraganu. Proste dva pravi Cesi...

Technicky je film velmi dobre udelany. Jediny anachronismus je tam scena zaberu rozbitych sudetskych domu a kostelu (kde to bylo? Vojensky prostor Boletice?), ktere jsou PRILIS rozpadle na to, aby to bylo jen 18 let po odsunu. Tak to vypadalo 60 let po odsunu = kdyz to bylo filmovano.

Pribeh filmu presto docela verne reflektuje ceskou realitu prvni republiky, druhe svetove valky a povalecneho Ceskoslovenska az do roku 1963. Hlavni postavou je slabomyslny Jan Dite, neco jako Svejk, ale bez Svejkovy inteligence, ktery je cisnikem a sni o tom, jak jednou bude milionarem. Znovu a znovu stoupa v te ceske cisnicke hierarchii, od nadrazniho prodavace na peronu, pres ruzne cisnicke funkce az po majitele hotelu. A protoze Jan Dite je Cech, tak na tom nadrazi nevraci drobne nazpet, vrchnim cisnikem se stane tim, ze predchozimu vrchnimu nastavi nohu, aby ten zakopl (o jak ceske!), praci cisnika v nemeckem valecnem hotelu ziska tim, ze se prihlasi k nemeckemu obcanstvi a penize na zakoupeni hotelu ziska kradezi zidovskych znamek (to tedy ukradla jeho manzelka, fanaticka nacistka, ale Jan Dite, v te dobe Johanes Ditti z toho benefitoval). No naprosty prototyp Cecha, ve kterem se musi 10 milionu lidi poznat.

Film opakovane tezi z toho, co je v Cesku povazovano za "normalni" - byt jsou to vetsinou naproste zvireckosti. Kdyz jsem si film pustil, tak jsem mel nizky krevni tlak, kdyz film skoncil, mel jsem ho vysoky. Z pochopitelnych duvodu neznaje situaci pred valkou, myslel jsem si, ze cesti cisnici a vrchni byli prach-kurvy, podvodnici a zlodeji az po valce, ze to z nich udelal socialismus. Nene, mylil jsem se - z filmu je zrejme, ze je to geneticka zalezitost pretrvavajici stoleti. Ceske kolaborantstvi s kazdym rezimem je rovnez ve filmu nalezite rozmazano - a soucasne taky povazovano za "uplne normalni".

Film ma vyrazny nacionalisticky ci snad narodovecky podtext - Nemci jsou spatni, vsichni to byli nacisti, nam Cechum ublizili a odsun byl v poradku. To ovsem nebrani svarnym ceskym junakum hajlovat jako zjednani - v nekolika scenach filmu. Ceske pokrytectvi z filmu proste kape celou dobu. Cech, ktery by se takovymhle filmem nejak chlubil, ten film asi nevidel.

Blbstvi hlavniho hrdiny je primo neuveritelne a proste musi byt autorskou nadsazkou, verim tomu, ze Cesi jsou neuveritelna hovadka, ale co je moc to je moc. Kdyz prijdou Lidovi milicionari v roce 1948 Janu Diteti znarodnit jeho Hotel Dite, koupeny za ukradene zidovske znamky, puvodne ho chteji jen udelat "narodnim spravcem" na jeho vlastnim majetku a zmini se, ze do basy zaviraji jen milionare. A Jan Dite na to konto vyskoci a hlasi se, ze on je taky milionar a dokazuje to svou vkladni knizkou. Mel 15 milionu, zavrou ho tedy na 15 let.

Mladeho Jana Dite hraje zrejme bulharsky herec Ivan Barnev a ma to ceske svejkovstvi bez inteligence vystihnute perfektne a do maxima, tutez postavu ve starsim veku (po propusteni z 15-ti leteho kriminalu) hraje Oldrich Kaiser, kteremu se uz tak v roli nedari, protoze mu z oci kouka aspon nejaka inteligence (ze by zmoudrel ve vezeni?) a hrat verohodne uplneho blba asi nebude tak jednoduche. I kdyz herec je herec a zahraje cokoliv (a i Oldricha Kaisera si pamatuji coby pritele dcery majora Zemana v tom komunistickem serialu 30 pripadu majora Zemana, ano ano prosim) a tak i Kaiser pronese ve filmu par uplne blbych hlasek.

Film konci desive silenym prohlasenim starsiho Ditete (tedy prave v podani Oldricha Kaisera), ktery po patnactiletem komunistickem vezeni ve vyhnanstvi v pohranicnich lesich v opustene lesni hospode, ktery mu ten kurevsky rezim pridelil jako bydliste, se napije piva a pravi: "Tady maji dobry pivo! Sem budu chodit!"

Ano, byl to blb a z niceho se nepoucil. Za trest dozije zivot v Ceske republice.


A zde je link na jinou recenzi: