K životu P. Jana Buly

24. září 2009 v 19:06 | Jiri Iliev |  Clanky jinych autoru
Vzhledem k neznámým faktům ze života jedné z obětí totality využíváme možnosti seznámit zájemce prostřednictvím osobních vzpomínek přítele zavražděného na osobu P. Jana Buly a na dobu, v níž žil. Pro milovníky literatury je jistě zajímavá i zmínka o dalších osobnostech, literátech té doby, jejichž slovo bylo potlačováno a jejichž osudy poznamenalo zlo.
Osoba kněze je známa českému čtenáři i divákovi spíše v karikované podobě a tak není na škodu se podívat na skutečnost bez zkreslení.
Pokud má někdo rád literární nebo filmové ztvárnění postav kněží, jejich spojení se životem, mohu doporučit skvělé romány italského autora Guareschiho o Donu Camillovi a jeho věčném protihráči Pepponovi. Vynikající ztvárnění Guareschiho knih s hercem Fernandelem uvedla dokonce i Česká televize. Bohužel jen 2 díly z celého cyklu…. Ale co můžeme čekat v jedné z nejateističtějších zemí.
A níže nechme promluvit nyní devadesátiletého pamětníka na onu dobu…
Jiří Iliev

Vzpomínky na P. Jana Bulu /Ze vzpomínek, které byly použity v rámci sběru podkladů k benefikačnímu procesu/

Chtěl bych také podat svědectví o P. J. Bulovi.
Spolu jsme maturovali v červnu 1939 na reálném gymnáziu v Moravských Budějovicích. Pět z nás nastoupilo do alumnátu v Brně na Antonínské ulici 1.
Vzpomínám si, že po prvním ročníku jsme jeli na kole spolu s Jendou na pozvání novokněze Vincence Vlacha na jeho primiční mši svatou do Uhřínova u Velkého Meziříčí. Při této příležitosti jsme se seznámili místním p. farářem , básníkem Janem Dokulilem, básníkem Janem Zahradníčkem - oba byli příbuzní, pocházeli z Mastníku u Třebíče. Dále se spisovatelem Jakubem Demlem, farářem z Tasova.
S P. Demlem jsme s Jendou seděli na zahradě a on nám vyprávěl různé historky z pastorace.
Přišel za námi P. Dokulil a šibalsky povídal: "Moc ho neposlouchejte, ať vás nepokazí."
Vím, že Jenda v septimě na gymnáziu vydával časopis s názvem "Ekrazit", ve kterém si bral na mušku pány profesory a různé příhody spolužáků.
Když jsme byli ve třetím ročníku alumnátu, dohodli jsme se, že budeme spolupracovat na sepsání knihy "Katolickou Moravou". Měla pojednávat o poutních místech, významných kostelích a kaplích na Moravě .
Za tím účelem jsme začali studovat díla našich historiků a to Bedy Dudíka (Dějiny Moravy), Řehoře Volného (Církevní zeměpis Moravy) a Blažeje Ráčka ( Československé dějiny). O prázdninách jsme pak navštívili několik kostelů na jižní Moravě. K vydání však nedošlo.
Náš život v alumnátu byl narušen vládním nařízením z r. 1942 o totálním nasazení.
Na začátku čtvrtého ročníku nás začalo studovat 31 a pouze třinácti se podařilo totálnímu nasazení vyhnout.
Jenda byl totálně nasazen jako dělník do německé keramičky ve Vranovské Vsi u Znojma, ale v květnu 1944 se mu podařilo vrátit do alumnátu a v červnu 1945 byl vysvěcen na kněze. Já jsem byl totálně nasazený od 1. 12. 1942 do konce války.
Při společných studiích jsem ho poznal jako veselého, družného spolužáka, rád s námi hrával na alumnátní zahradě kopanou a kuželky. Při kopané nás často povzbuzoval tehdejší regens Dr. Karel Skoupý, pozdější brněnský biskup.
Vím, že Jenda měl malířské nadání. P. Josef Havránek, který působil později v Brně U jezuitů, mi sdělil, že v době, kdy byli spolu v jihlavské věznici, Jenda maloval různé obrazy pro tehdejší dozorce a dozorkyně, kteří mu slíbili, že jeho žádost o milost u prezidenta Gottwalda bude kladně vyřízena.
Bohužel se tak nestalo a Jenda byl rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 15. listopadu 1951 v rámci vykonstruovaného babického případu odsouzen k trestu smrti a 20. 5. 1952 v Jihlavě popraven.
Při odhalení pamětní desky v Lukově (rodišti P. J. Buly) 9. 7. 1995 měli projevy opat Vít Tajovský, Mons. Alois Pekárek, Mons. Josef Valerián a Mons. ThDr. Huvar. Všichni byli několik let ve vězení.

JUDr. Karel Šula
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ota ota | 20. listopadu 2009 v 22:47 | Reagovat

Bohužel jsou jisté oběti komunismu o nichž se mluví až příliš ( třeba socialistka Horáková)...

Páter Bulabyl však kněz navíc katolický, proto o něm sametáci nemluví. Církev je jim trnem v oku stejně jak komunistům.
Díky za pěkné čtení

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama