Listopad 2009

O Jeffrey Dahmerovi a Vaclavu Havlovi...

22. listopadu 2009 v 16:43 | Ross Hedvicek |  Clanky vzpominkove a recyklovane
Wolf s Nosem se mi prou v diskusi o tom, zda Vaclav Havel byl za mlada (tedy pred rokem 1968, v dobe toho pamatneho Sjezdu spisovatelu) clenem KSC. Na to tema jsem napsal uz pred lety clanek, ktery timto recykluji. Dukazy z anglicky psane publikace jsou prilozeny dole. Clanek tehdy popudil Josefa Skvoreckeho, ktery tvrdil, ze je to chyba v prekladu. Chybe v prekladu jsem ochoten uverit, pokud by slo o preklad z anglictiny do cestiny - ale ne naopak. Anglictina je jazyk naramne exaktni. No poctete si. Puvodni clanek je nekdy z roku 1995.

Na Internetu se taky vedly sahodlouhe diskuse o tom, zda Vaclav Havel byl a nebo nebyl clenem KSC. Americky preklad knihy Zdenka Mlynare "Mraz prichazi z Kremlu" ve svem rejstriku osobnosti jednoznacne tvrdi, ze slavny humanista BYL clenem komunisticke strany. V ceskych verzich teto knihy se jisteze zadna takova informace nevyskytuje. Za zajimavy pokladam fakt, ze informace o Havlove clenstvi v KSC byla poprve uverejnena v roce 1978, tedy v dobe, kdy nikdo nemohl predpokladat, ze z Havla nekdy bude president a navic emigrantem Mlynarem, ktery (ac sam byvaly komunista) rozhodne nemohl mit zajem Havla nijak spinit, prave naopak. Informace z knihy byly zurive popirany (pan Skvorecky), ci dokonce jinymi bylo tvrzeno, ze zadna takova kniha neexistuje. Existuje - a je k volnemu dostani ve vetsine americkych a kanadskych universitnich knihoven - tam jsem si ji pujcil ja.

---
Napadají mne věci. Jen tak, bez souvislostí. Tak jsem třeba četl dole uvedený zoufalý nářek nad tím, že se Václavu Havlovi křivdí tím, že se zveřejňují informace o jeho údajném členství v KSČ, kdy tu jsem si vzpomněl na Jeffrey Dahmera. Pro ty, co žili posledních pár dekád v informačním vakuu kdesi za ostnatým drátem (a dnes si myslí, že už mají stejné demokratické cítění a principy jako ti, co tam nežili) dodávám, že Jeffrey Dahmer byl masový vrah a lidožrout z Millwaukee, Wisconsin. Jeffrey byl dobře vypadající blonďák, pracující v čokoládovně. Jak se říkalo v Československu "v kolektivu byl oblíben".

Pak se najednou zjistilo, že "v kolektivu oblíbený" Jeffrey měl byt plný ledniček a mrazáků s lidskými pozůstatky. On totiž lidi nejen zabíjel (celkem okolo 20) - on je i požíral! Jeffrey byl kanibal! Tolik asi o platnosti názoru "všichni si to myslí". Jeffrey byl odsouzen asi k 200 letům vězení a po několika letech byl sám zavražděn - spoluvězeň ho umlátil k smrti železnou tyčí. Spoluvězeň už seděl pro několik vražd - co mu mohli víc udělat?

Co ovšem mne zaujalo, bylo, že během vyšetřování vyšlo najevo, že Dahmerovy vražedně-kanibalské tendence nebyly nijak náhlé, ale táhly se už od jeho dětství. Vyšly najevo odpudivé informace, jak malý Jeffrey v Indianě mučil sousedovy psy, vešel je, stahoval z kůže zaživa a podobně lahůdky.

Můj závěr je, že se nic nestane najednou, bez varovných příznaků. A to je přesně i případ Václava Havla. Václav Havel s komunisty naplánoval a posléze provedl převrat a následně se komunistům odvděčoval za předání moci. Václav Havel exkluzivně zajistil beztrestnost komunistů, dovolil jim převléci kabáty a pokračovat ve svých funkcích. Václav Havel dovolil, aby nomenklaturní komunističtí ředitelé zprivatizovali podniky, kam byli předtím jmenováni stranou a stali se z ředitelů majiteli. Václav Havel zajistil pokračování moci komunistů v novém, údajně svobodném státě.

A najednou jsou všichni překvapeni: "jak je to možné?" Je to asi stejně tak možné, že z oblíbeného Dahmera se vyklubal masový vrah. Jaké to překvapení! Pak už se ale málokdo divil, že před lety Dahmer i stahoval psy z kůže zaživa. Byla to nepříjemná pravda, ale bylo to jen logické.

Proč se potom někdo tak moc diví a odmítá uvěřit, že dnešní superochránce a nejlepší přítel komunistů Václav Havel mohl být někdy za mlada sám členem KSČ? Tady se přece nejedná jen o jeden řádek z Mlynářovy knihy - jde o řadu nezávislých informací (ne, milá telátka, žádné z nich nemá razítko vašeho okresního tajemníka) a "circumstantial evidence". Havel byl představen před svou slavnou řečí ve Svazu spisovatelů jako "člen KSČ" - prý to byl "omyl"! - i Hendrych ho zcela zřejmě za člena KSČ bral - prý to byl "omyl"! - i Mlynář ho tak zapsal do své knihy - prý to byl "omyl"! - není těch omylů příliš? To je asi, jako kdyby vás Jeffrey Dahmer pozval na oběd a nařezal vám "šunku" z kusů upečeného lidského stehna - ale vy byste pořád odmítali uvěřit, že ten sympatický kluk by mohl být lidožrout! Vždyť na to nejsou žádné důkazy! Prosím vás, kus lidského stehna to není žádný důkaz! To jsou pomluvy!

Pro ty, kteří si to nepamatují a nebo byli vygumováni československým pseudovzděláním bych rád informoval, že za komunistů a v padesátých a šedesátých letech nebylo možné, aby nekomunista či nekolaborant vydal v Československu knihu či hrál jeho divadelní hru, nebylo možné, aby nekomunista byl členem vrcholného orgánů Svazu spisovatelů a už vůbec, aby měl dovoleno přednést velký projev na jejich sjezdu. Přestaňte si lhát do kapsy a zvažte okolnosti - a obzvlášť ve světle dnešních činů Václava Havla - největšího ochránce komunistů.

Co se týká Josefa Škvoreckého a jeho "detektivní" obrany Václava Havla. Osobně Josefa Škvoreckého blíže neznám, potkal jsem ho jen asi 2-3krat, slušně jsme se pozdravili a to bylo všechno. Mám ale v knihovně většinu jeho knížek a spoustu dalších knížek z jeho vydavatelství - což je nehynoucí zásluha, kterou mu nemůže nikdo vzít. Josef Škvorecký obvykle tvrdí, že zásluha o vydavatelství patří Zdeně Salivarové a ne jemu. No budiž - paní Salivarová taky napsala vynikající knížku - nesporně její vrcholné dílo - nazvanou Hnůj země. Dosud na oba Škvorecke jen samé pozitivní věci.

Zlom přišel se sametovou revoluci a Cibulkovými seznamy. Vyšel najevo mírný prohřešek paní Salivarové - dle mého názoru nijak podstatný a hlavně ve světle pozdějších zásluh nedůležité selhání. Ovšem tehdy Josef Škvorecký začal reagovat úplně vztekle, až nepříčetně. Ve všech emigrantských časopisech se objevily rozčilené články popírající nepopiratelné, vyhlašující Cibulkovy seznamy za vylhané a StBáckou provokaci (pokud vím, přes řadu žalob nikdo zatím nedokázal, že je v Cibulkových seznamech neoprávněně). Podobné akce se prý děly i v Československu a skončilo to ješitné uraženým vyhlášením o "odchodu do ústraní". Předtím ovšem dostal Škvorecký od Havla nejvyšší státní vyznamenání "Řád rudého lva se srpem a kladivem" (nebo tak nějak). Zda to bylo za zásluhy předlistopadové či polistopadové - to nikdo neví. Čímž chci říci - v mých očích (a nemám pochyb že i v očích dalších lidí) není předlistopadový emigrant Josef Škvorecký ten stejný člověk jako polistopadový Josef Škvorecký. A myslím si, že je to škoda.

Co se týká torontského časopisu Nový Domov a článku, který tam měl Škvorecký mít - tak ten jsem nikdy neviděl, ale článek byl přetištěn několika dalšími časopisy. O Novém domově mám taky své pochybnosti, protože v téže době uveřejnili článek Stanislava Reiniše, který, kdybych byl "správný Čech" (což nejsem), mohl i já brát jako "nactiutrhání". Vzniklo to tak, že jsme spolu s Reinišem seděli v St. Jacobs a Reiniš poté, co sám vypil litrovku rumu, na mně začal vyzvídat, co si myslím o současném vedení a situaci v České republice. No, hůř už to nemohlo dopadnout a pobízet mne moc nemusel. Svými názory se netajím a čtenářům internetové USENET newsgroup soc.culture.czecho-slovak jsou známy už pěknou řadu let - obvykle pod heslem "Jsou to čuráááci!!!"

A tak po vystřízlivění Standa Reiniš napsal článek, kde píše jak sprostě nadávám velemoudrým představitelům České republiky a hlavně Klausovi a přitom o tom Česku vlastně nic nevím, jak je to tam všechno dobré (což byla ta část, co mne původně namíchla, "že o tom nic nevím"). Na profesora Reiniše se už dávno nezlobím, litr rumu je litr rumu, to by zamotalo šiškou i instalatérovi z Česka, natož jen univerzitnímu profesorovi z Waterloo. Ale o Novém domově si stále myslím, že jsou schopni otisknout každou chujovinu, ať už je to článek od Reiniše nebo Škvoreckého.

A na vaší závěrečnou otázku, "kde se najednou vzala tahle naivní víra v "bývalost" našich komunistů?" mám taky odpověď: "I komunista, když nemá důvod lhát, řekne pravdu!" Nelze být bývalým komunistou, jako nelze být bývalým černochem. Vidíme to v České republice dnes a každý den - jak se chovají, jak myslí - je v tom systém, to jsou roky tréninku, zažrané hluboko v jejich mozcích. A protože Václav Havel se dnes chová stejně jako "bývalí komunisté" - docházím k závěru, že taky asi tím komunistou někdy byl.

To, že "Havel a Mlynář byli ve věci ideologie na opačných pólech" (jak píšete) považuji za zbožné přání víc než za skutečnost. Mlynář byl komunistický tajemník, to jo, ale Havel nikdy nebyl žádný pravičák - za zmínku stojí jedno prohlášení Charty 77 (údajně psané Havlem), které rozhořčeně odsuzovalo imperialistické USA a zaminování přístavu v Nicaragui a "vměšování se do vnitřních záležitosti Angoly" (zatímco 20 tisíc kubánských vojáků bylo v očích chartistů a Havla zcela v pořádku).

Tím, že jsem zveřejnil kopie z nějaké knihy, netvrdím, že mám nějaký extra důkaz. Ona současná česká "důkazománie" je jen symptomem národní viny. To, že není možno nikoho v Česku odsoudit za zločiny komunistů, je typické. Kdyby spočívalo vyrovnání se s nacismem v Německu po válce jen v rukou Němců samých - pochybuji, že by byl vůbec někdo odsouzen - chyběly by "důkazy" - no přece by normální Němec nešel udat strejdu Horsta, že byl u SS a dodnes má doma náhrdelník z lidských uší. To přece nee! A kdyby se poválečné Německo demokratizovalo pod prezidentstvím Václava Havla - tak jsou Heinrich Himmler a Josef Goebbels dodnes členy německé vlády!!!

Václav Havel prokázal svými činy za posledních deset let, co je zač, kam patří a kdo jsou jeho praví přátelé, na kterých mu záleží. To, zda byl nebo nebyl kdysi i členem KSČ - a že byl i tehdy členem elity, je zřejmě - je dnes už téměř nepodstatné. Ani u Hitlera už není podstatně, zda maloval hezké obrázky z Vídně - podstatně je, co bylo potom.

Václav Havel je veliké zklamání a ostuda celého národa.

Rosťa



>V. A. Chadim <chadimva@pcug.org.au> wrote in message:
>Sáhodlouhé diskuse se sice vedly, ale byly v roce 1996 jednoznačně zakončeny. Když jsem Vás, pane Hedvíčku, požádal o data anglického překladu Mlynářovy knihy, odpověděl jste mi 17. září 1996 e-mailem toto:

>"Nightfrost in Prague", Xlation copyright 1980 by Karz Publ in the US, Copyright by Europaeische Verlagsanstalt, Koeln, 1978, Other partial copyrights are 1969 by MIT.

>Knihu jsem našel ve zdejší knihovně a zjistil jsem, že byla přeložena Paulem Wilsonem. Napsal jsem ihned Josefu Škvoreckému a navrhl jsem mu, aby od svého překladatele Wilsona zjistil, jak to vlastně bylo, jestli je pravda, co se v jmenném rejstříku knihy tvrdí a jak se ta věta o Havlové členství v partaji do anglického vydání knihy dostala, když v českém vydání nebyla. Wilson odpověděl, že seznam jmen na konci knihy nepřekládal. Josef Škvorecký šel tedy za věcí dál a zjistil, že seznam osob byl připojen k německému vydání, aby se čtenáři mohli zorientovat kdo je kdo, a stojí v něm:

>"HAVEL Václav (1936): tschechischer Schriftsteller und Dramatiker, war nie Mitglied der KPC."

>Dalším pátráním Josefa Škvoreckého, kterého, jak známo, detektivní příběhy vždy zajímaly, se ukázalo, že pan Karz byl malý nakladatel bez zaměstnanců, seznam jmen si přeložil z němčiny sám a slovíčko "nie" buď neznal nebo přehlédl. Nakonec Škvorecký pro jistotu napsal ještě Zdeňkovi Mlynářovi a ten mu odpověděl 29. listopadu 1996:

>"Potvrzuji, že původní text v poznámce o V. Havlovi v mé knize 'Mráz přichází z Kremlu' zněl podle pravdy - totiž, že 'nebyl nikdy členem KSČ'. Tak to je přeloženo v německém i francouzském vydání... Pouze v anglickém vydání došlo při překladu k chybě a byl vypuštěn zápor - místo 'was never' je vytištěno 'was'."

>Kopii Mlynářova dopisu mám před sebou, byl odeslán faxem "VYDAVAT. A NAKL. PRACE 0042 2 2320989, takže Vás ujišťuji, že si Škvorecký Mlynářovo potvrzení nevymyslel.

>A teď se dostáváme k tomu, proč tohle vlastně píšu. Vy jste, pane Hedvíčku, napsal několik dobrých článku s několika výbornými postřehy, takže mě dost zklamalo, že se takhle shazujete, když to nemáte zapotřebí. Mám námitky proti Vašemu použití slůvek "ÚDAJNĚ nespolehlivá informace..." a "Informace z knihy byly ZUŘIVĚ POPÍRÁNY (PAN ŠKVORECKÝ)..."

>Význam slova " ÚDAJNĚ" a "POPÍRÁNY" ve sděleních tohoto druhu všichni známe a ohledně té ZUŘIVOSTI jsou dvě možnosti, pro Vaší reputaci nepříliš lichotivé. Škvorecký totiž vše podrobně popsal v článku "Jak se Havel v Chicagu stal komunistou", který vyšel v torontském časopise Nový domov 21. prosince 1996. Zrovna jsem si jej znovu přečetl a nic ZUŘIVÉHO v něm není. Buď tedy děláte nactiutrhačné poznámky, aniž si dáte práci nejdřív se seznámit s fakty, nebo jste článek četl a svými výroky vědomě a naprosto nespravedlivé urážíte jak Havla, tak Škvoreckého.

>(Nemám nic proti kritizování politiků a státníků - vědí, do čeho lezou - ale nemusíte vědomě roztrušovat nepravdy. Když si chcete vzít Havla na mušku, tak prosím beze všeho, ale vyberte si něco, co mu právem můžete vytknout. Například to, že dopustil, aby jeho humanismus a morální autorita byla zneužita k tomu, aby komunisté nebyli potrestáni a politickou moc si proměnili za ekonomickou.)

>Překvapuje mne také Vaše věta, že Mlynář, "ač sám bývalý komunista rozhodně nemohl mít zájem Havla nijak špinit, právě naopak". Havel a Mlynář byli ve věci ideologie na opačných pólech, komunisté byli vždy motivováni hlavně svou pomstychtivosti vůči všem, kteří s nimi nesouhlasili, a kde se najednou ve Vás vzala, prosím Vás, tahle naivní víra v "bývalost" našich komunistů?

>Václav Chadim

----
A zde mate scany te knizky: http://humintel.com/havel1.htm



Faraway Eyes

21. listopadu 2009 v 18:36 Clanky jinych autoru

I was driving home early sunday morning through bakersfield
Listening to gospel music on the colored radio station
And the preacher said, you know you always have the
Lord by your side

And I was so pleased to be informed of this that I ran
Twenty red lights in his honor
Thank you jesus, thank you lord

I had an arrangement to meet a girl, and I was kind of late
And I thought by the time I got there shed be off
Shed be off with the nearest truck driver she could find
Much to my surprise, there she was sittin in the corner
A little bleary, worse for wear and tear
Was a girl with far away eyes

So if youre down on your luck
And you cant harmonize
Find a girl with far away
And if youre downright disgusted
And life aint worth a dime
Get a girl with far away eyes

Well the preacher kept right on saying that all I had to do was send
Ten dollars to the church of the sacred bleeding heart of jesus
Located somewhere in los angeles, california
And next week theyd say my prayer on the radio
And all my dreams would come true
So I did, the next week, I got a prayer with a girl
Well, you know what kind of eyes she got

So if youre down on your luck
I know you all sympathize
Find a girl with far away eyes
And if youre downright disgusted
And life aint worth a dime
Get a girl with far away eyes

Snobi a lhari...

20. listopadu 2009 v 19:14 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Jeden muj pritel, mimochodem inzenyr, mi vypravel nasledujici historku nebo vtipek: Co pry udela nove promovany inzenyr jako uplne prvni vec, kdyz prijde domu po promoci - jeste predtim nez se jde vycurat? No to je prece jasne - jde si vymenit stitek na zvonku u dveri, aby tam bylo to Ing.! Poprve jsem se tomu dokonce zasmal.

Ceska vasen pro akademicke tituly je znama, byt uz to chvilemi prestava byt tak typicky stredoevropske a hranici az s mongoloidnosti. Pokud vam unikla nedavna afera z univerzity v Plzni, kde jste mohli dostat inzenyrsky titul temer za pytlik buraku, zagooglujte si a informujte se. Informujte se sami, at se to proboha nedozvite od nejakeho emigranta.

Pritel F.B. z cs-clubu mi napsal nasledujici: "Chodil se mnou do skoly jeden chlapicek, ktereho jsem v dobe, kdy jsme psali diplomky, pristihl na Strahove na cimre, jak se podepisoval na velkou
stranku papiru. "Co blbnes?" zeptal jsem se. Bylo mi vysvetleno, ze uz se blizi ta doba, kdy dostane ty tri pismenka ke jmenu a tudiz se musi naucit je nejak integrovat do sveho podpisu. Myslim, ze je ted v nejake vladni funkci na Slovensku, pokud uz nesel do penze."

Krasnym prikladem jsou treba ti dva nejpitomejsi Vaclavove ceskych dejin - vasi dva posledni prezidenti a jejich notoricky zname sbirani cestnych doktoratu a jinych titulu. Klaus je v tom smeru jeste titulu-ctivejsi nez Havel a poridil si i profesorsky titul, k nemuz neexistuje kvalifikujici zaverecna prace - podfuk jako z Plzne. Podvodnymi tituly z Plzne se honosi cela rada vrcholnych ceskych politiku - od Bendy az po Grosse. Udajne proslavena Karlova Universita je v seznamu nejlepsich univerzit na 386 miste hned pred Universitou of Lagos, Nigeria a dukazem snadnosti ziskani ceskeho universitniho vzdelani je treba Henryk Lahola



Prikladam jeste jedno video, prave dosle z Ceska. Je to nekolikaplanovy zert, nejen ze si to dela srandu z one plzenske afery, ale zaroven i z bezneho ceskeho cloveka, ktery odmita umet cizi jazyky a tak uveri cemukoliv, jako treba ceskym titulkum na nemeckem filmu a nebo ceskym novinam - hlavne kdyz jsou psany cesky.




Psycholog Hubálek: Nedivte se ničemu, třetinu národa tvoří pitomci!

20. listopadu 2009 v 17:22 | Prevzato z IDNES... |  Clanky jinych autoru
Ze stránek internetových serverů, z televizních obrazovek či z novin se mohlo tento týden zdát, že Češi mohutně oslavili 20. výročí listopadové revoluce. Ve skutečnosti tomu tak nebylo. Proč? Na to odpovídá známý psycholog Slavomil Hubálek. Ten si myslí, že mnoho Čechů je malověrných, skeptických a buranských.

Uplynulo dvacet let od doby, co jsme opět získali svobodu. Proč jsou ale mnozí Češi tak skeptičtí i ve dnech kdy je důvod slavit?
Řekl bych - jak kteří. Ti, kteří milují svobodu, rádi cestují a umějí cizí jazyk, u těch přetrvává nadšení, že jsme konečně svobodní. Ale ve společnosti jsou vždy lidi, kterým to nic neříká, kteří se jinde nedomluví, jsou to ti, co mají "ty králíci". Těm svoboda skoro téměř nic neříká.

Nejste na podobné lidi moc příkrý?
Skutečně existuje kategorie lidí, kteří k životu svobodu moc nepotřebují. Výzkumy ukazují, že je to kolem pětiny lidí. Ti na bývalém režimu oceňovali sociální jistoty, jistotu pracovního místa či větší bezpečnost na ulicích.

To je dost velká skupina občanů. Existuje pro to nějaká psychologická či jiná danost?
Stačí se podívat na takzvanou distribuci inteligence. Ve společnosti je třetina lidí, kteří jsou prostě pitomí. Jsou hloupí.

U nás žije třetina pitomců?
Průměrné IQ 100 není žádný zázrak z pohledu schopností či výkonnosti. Polovina lidí má přitom IQ pod 100. Hodně z nich je hloupých. To ovšem neplatí jen pro Česko, to platí obecně. Pak existují znaky platné pro určité národní společenství.

Ty jsou v případě Čechů jaké?
Psychologové se léta dohadovali, zda existuje něco jako psychologie národů. Já jsem tvrzení, že existuje psychologie Čecha, psychologie Němce či Rusa, dlouho odmítal, dnes se také domnívám, že existuje. Stejně jako jisté vzorce chování u toho kterého národa.

Zopakuji otázku: jaké znaky jsou charakteristické pro Čechy?
Je to malověrnost, skepse, zvláštní směsice převažujícího buranství a současně výjimečného štěstí na několik výjimečných osobností. Za ty považuji Karla Havlíčka Borovského, T.G. Masaryka a Karla Čapka. Všichni tři varovali před levicí, marxismem a komunismem a přesto jsme první země, kde zvítězila komunistická strana v demokratických volbách. A to v roce 1946. Národ se prostě zachoval nepoučitelně. To o nás hodně vypovídá.

Historik Dušan Třeštík říkal, že Češi jsou národ, který přišel z venkova do měst při průmyslové revoluci a že i proto si uchoval v chování rysy maloměšťáka. Je to tak?
Přesně tak. To je to, čemu říkám buranství. Navíc jsme národnostně a rasově směska. Někde jsem napsal, že jsme voříšci Evropy.

To málokdo u nás rád slyší.
Tak ať se podívá do rodných listů čtyři generace dozadu. Bývá to neuvěřitelná směska. To je jeden náš kořen a druhý je implantovaný falešnou stopou národního obrození, která vyústila v Aloise Jiráska a Zdeňka Nejedlého a snažila se nám namluvit něco o naší výjimečnosti a statečnosti husitů. Vždyť i mýty z rukopisů, které se ukázaly jako falza, jsou součástí naší národní identity.

Projevuje se dodnes to, že jsme byli národ vesnicky a maloměstský?
Ano, v naší typické opatrnosti. Ohnout se, neprovokovat a s vrchností pokud možno vyjít co nejlíp a současně si o tom myslet své. Jak říká nadporučík Lukáš ve Švejkovi: "Buďme Češi, ale nemusí o tom nikdo vědět." Pokračovali jsme i po druhé světové válce v tradici loajálního rakouskouherského úředníka. Jen se podívejte na loajalitu ke komunistické straně. Prošlo jí celkem sedm milionů lidí!

Ohnout se a neprovokovat. Bylo důsledkem toho, že zatímco polská Solidarita mela miliony členů, tak u nás bylo jen pár stovek disidentů proti komunistickému režimu?
To je přesně ono. K tomu přidejme neuvěřitelný nešvar české národní povahy - nevážit si svých hrdinů, naopak je zesměšnit či dokonce potrestat. Podívejme se na úděsný osud Heliodora Píky, Milady Horákové, letců v britské armádě či vojáků v zahraničních vojscích. Parašutisté, kteří zabili Heydricha, se dočkali pomníku po desetiletích. To je nestoudné. Stovky řádových sester bylo v 50. letech uvězněných. Bylo jim nabídnuto, že ta, která sundá řeholní šat, může odejít na svobodu. Byly statečné, téměř žádná to neudělala. Místo úcty se národ jeptiškám vysmíval. Zbabělá část národa se mstila hrdinům a vytěsnila je, aby zamaskovala svoji vlastní zbabělost a ta jim nebyla připomínána.

---
Ja zasnu! Podotykam, ze pana Hubalka vubec neznam a nikdy jsem s nim nebyl v pisemnem styku. R.H.


Pat a Gianna ...

19. listopadu 2009 v 18:40 | Ross Hedvicek |  Clanky vzpominkove a recyklovane
Jiz nekolikrate diskuteri a mi dopisovatele s mirne ohrnutym rtem kritizovali me udajne prilis eklekticke chute v hudbe. Well, vlezte mi na zada - ja kvuli vam Gotta a Moravanku poslouchat nezacnu...

V polovine osmdesatych let, kdyz jsem byl diskzokejem ve striptyzovem baru Sundowner (ano prosim, zase si sednete, vic nahych zenskych nez ja videl jenom Hugh Heffner) na Lundy Lane v Niagara Falls, byla Pat Benatar nejoblibenejsi zpevackou i mistnich stripterek. Potkal jsem ji i osobne, malinkata zenska se straslivym predkusem a hlasem jako zvon. Na to byla tehdy i hudebni kategorie, rikaly temhle zenskym "shouters" - jako treba Gianna Nannini, ktera byla docela popularni i v Canade a USA, prestoze hodne zpivala/rvala italsky...

Navic si Pat Benatar psala vsechny texty sama a byla za to - ja nevim proc - kritizovana. Ale stripterky ji mely rady a tak jsem vyhraval Pat Benatar porad dokola.

Tady je, co mam na mysli:





A Gianna Nannini... dnes uz ji musi byt sedmdesat, ale kdysi to byla krasna zenska...





Dopis ctenarky ...

17. listopadu 2009 v 14:40 | Nina Ingris |  Clanky jinych autoru
Mily pane Hedvicku,
precetla jsem si o tom co pisete o Vasem priteli a jeho navsteve CR a jeho poznatkum zde.

Co se tyka toho ,ze lidi v tramvaji smrdi, musim konstatovat, ze kdyz nekdy nekoho citim pachnout , tak to rozhodne jsou starsi ,nebo stari lide,kteri nevi co je to deodorant.Zrovna tak jak jsem videla jednu starou pani,ktera mela chlupate nohy. To jsou ti "staromodni" ,kteri si budou kupovat bucky a speky a pivo, ale na hygienu nevydaji ani korunu. Mne ale opravdu mnohem vic vadi ti,kteri vlezou do tramvaje a nekde pred tim nez nasotupili vyhodili spacka cigarety.To mne strasne vadi. Na zastavkach se nesmi kourit a,ku podivu, opravdu to lidi respektuji.Kuraci ale vubec pachnou cigaretami,ani o tom nevi,leda az prestanou kourit jednou,pak to uciti u jinych. Mozna Brno je jine nez Praha, omlouvam se, urcite je Brno jine nez Praha!

Ja v Kalifornii take nikdy nepouzivala susicku. Kalifornie vetsinou ma suche podnebi,takze na slunicku na zahrade, nebo i v mistnosti kde jsme meli pracku, bylo i pri spatnem pocasi dosti sucho, protoze tam byl i kotel ,ktery ohrival vodu do kuchyne a koupelen, takze tam by bylo uplne zbytecne pouzivat susicku, Pradlo rozhodne vonelo prijemneji nez ze susicky.

Cemu se zde moc divim, ze naproti v ulici bydli nekdo v panelaku, a ta pani,at je vlhko nebo sucho, ma rano vylozene na rimse periny!! To je mne nepochopitelne.Ona vsak je jedina,ktera to dela. Take to,ze kazdy zde musi zehlit vsechno pradlo. Ja zehlicku mam, ale nikdy nic nezehlim, protoze mam pracku,kterou si mohu nastavit tak, ze mne to bezi na mensi obratky a na mensi teplotu,a nezdima to divoce az do posledni kapky a tim padem to vytahnu jeste vlhke a povesim a vyvesi se to a nepotrebuji to zehlit. Ovsem ja mam take takove veci,ktere jsou nemackave, i kdyz je v tom bavlna. Potkala jsem jednu pani,ktera ma dceru v New Yorku jiz pres dvacet let pry. Ta kdyz sem prijela k matece na navstevu,tak nemuze pochopit,ze matka nema susicku a take ze porad zehli,ze to v Americe pry tak neni. :-) Tak aspon ta pani-Ceska , byla ponaucena svou dcerou a nemusi cist clanky od p.Hedvicka :-)

Byla jsem dnes na odhaleni a pozehnani pomniku "ucastnikum protikomustickeho odboje a obetem komunisticke zvule" v Bohunicich (predmesti Brna). Pamatnik je uzasne krasny, z mramoru a krasne na tom napisy ze vsech stran. Vytvorili manzele Kratochvilovi, co maji Muzeum exilu v Brne.

Byly tam zajimavi lide, take pan Paumer, jako vzdy v USA uniforme. Ovsem take Mudr. Kavalirova a jeji spolu-clenove. O tom si prectete v reportazi od p.Sinagla,ktery tam take byl a byl opet sproste a urvane napaden tim p.Stedrym, ktereho zaluje za urazku. Ja jsem mu rekla at take nerve,ze je na verejnem miste (sli jsme do arealu radnice do salu na pohosteni) a on se take na mne hulvastsky osopil a serval i mne, abych se do toho nepletla. Je to clovek,ktery tak vzdy rve na p.Sinagla (ten mluvil uplne klidne,tise, jen se zeptal pi.Kavalirove,co rika na clanek v Lidovych Novinach). Je to sprostak,ktery asi nekdy pasl nekde ovce nebo kravy,nebo kydal hnuj cely svuj zivot a ted se vydava za obet,ze byl v kriminale(kdo vi za co?) a clenem KPV.Fuj, takove lidi by meli uz konecne ti slusni vypraskat odtud.

Tak to je vse co Vam dnes chci napsat.Muzete klidne neco z toho napsat.
Srdecne Vas zdravi, Nina Ingris


Ceska limuzina 17. listopadu...

16. listopadu 2009 v 22:51 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Co to ma spolecneho tahle limuzina se 17. listopadem? Tak jako ta ceska limuzina ma malo spolecneho se skutecnou limuzinou, tak i vas 17. listopad ma malo spolecneho se svobodou a demokracii. Ale ostatne, vam to embecko vzdy stacilo - tak vam urcite bude stacit i tahle svoboda a demokracie.



Vzpominka na 17. listopad 1989...

16. listopadu 2009 v 16:51 | Jiří Wolf |  Clanky jinych autoru
Přímý účastník 17.listopadu 1989 v Praze na Národní
třídě Jiří Wolf, politický vězeň, který odseděl 9,5 roku, vzpomíná bez
jakékoliv cenzury na tento bolševický podvod, který pokračuje do
dnešního dne a hodiny!!!

Našel jsem fotku - momentku- z Václaváku., 21 srpna. Je z rána, kdy
jsem pálil Rudé právo. Pod sochou jsem potom dal velkou
papundeklovou krabici na peníze a do večera získal 30 tisíc, což byla
na tu dobu velká finanční částka. Sehnal jsem čtyři studenty a oni
roztáhli zakrvácenou vlajku z Národní třídy a tu vlajku nosili
roztaženou - podobně jako ve Španělsku sbírka na Granadu - a lidé do
vlajky vhazovali peníze. Ty peníze se potom na vysoké škole DAMU
použili na jídlo, čaj a pití pro stávkující studenty.

Dnes se dívám na televizi o 17 listopadu. Pořad BBC. Monika
Payerová tam říká, že z Albertova šlo na Národní třídu 8O tisíc
vysokoškoláků! Málem jsem spadl ze židle! Jestli šlo 3 tisíce, tak to
bylo moc a většina demonstrantů ale nebyli studenti vysokých škol, ale
učňovská mládež a střední generace pražanů. Ani jeden z pozdějších
studentských vůdců - všichni členové SSM - neříkali do pořadu pravdu o
tom, že ta akce na Albertově byla povolena a byla pod záštitou právě
SSM. Podobně jako podzimní akce na Kampě u zdí Johna Lennona. Také to
bylo pod SSM! Pořad televize BBC byl neobjektivní, přesně tak, jak ho
chtělo Česko mít, plné hrdinů atd. Vůbec nebyla slyšena druhá
strana, tedy soudných lidí, kteří měli zájem o pravdivé vysvětlení
zákulisí celého toho podvodného sametu. Takové lidi pro BBC naši
vyřvaní hrdinové před kamerou prostě nepozvali, poněvadž se to nehodilo.

V srpnu tohoto roku navštívil Česko televizní - dokumentační - štáb
z Austrálie. Chtěli se dopátrat pravdy o celém pozadí slavného sametu.
Kdo hledá, ten také najde a oni opravdu v Česku našli pamětníky, kteří
před kamerou mluvili, bez pathosu o celé té šaškárně. Štáb nechtěl
slyšet klíše o sametu, spousta oficiálních lží a o podvodu plném v
režii StB, ale chtěl se dopátrat pravdy. Mluvil P. Cibulka, J.
Gruntorád, také já, atd...Až bude film hotov, bude nabídnut Česku. Věřím, že ani v jedné naší televizni stanici se neobjeví!

Jinak na tajném sjezdu politických vězňů v Olomouci bylo na 100
delegátů. Všichni nadávali na Naděždu Kavalírovou a když došlo na volbu
předsedy, na 99 delegátů zvedlo ruku pro paní Kavalírovou! Jediný býv.
politický vězeň, můj kamarád z Pražské pobočky 15, Petr Hauptman (seděl
v Minkovicích za velezradu až do r. l989, sám jsem ho z kriminálu po l7
listopadu dostal, tento jediný čestný člověk se nezalekl a pro
Naděždu Kavalírovou nezvedl ruku. Asi za to v nejbližší době zaplatí!

Právě mi volal, co v Olomouci za zavřenými dveřmi proběhlo za svinstvo
a kolik zbabělosti se v lidech našlo. Jinak dojde také ke změně našich
stanov KPV. Ne však k lepšímu, ale ku horšímu! Vypracovala to Naděžda
Kavalírová s tou svou tlupou! Já za svůj článek o zbabělosti politických
vězňů asi budu z Konfederace vyhozen. Už nyní se projednává moje
vyloučení. Hold za pravdu jsem přece seděl!

Tak všem přeji dobrou noc
Jiří Wolf, jirkawolf@volny.cz


Dve motorky a mesic v dzungli...

16. listopadu 2009 v 3:16 Clanky jinych autoru
Kamarad mi poslal fotky motorek a dve fotky mesice v brazilske dzungli, kde on bydli. Naramne se mi libily a tak se o ne s vami delim... Rosta