Úplně poslední případ poručíka Borůvky (literární detektivka)

11. ledna 2010 v 22:51 | Ross Hedvicek |  Clanky vzpominkove a recyklovane
Od malička jsem byl knihomol a prolézání knihkupectví patří k mé rutině, kamkoliv cestuji. Při své první návštěvě Česka v roce 1995 tomu nebylo jinak. Procházel jsem starou přerovskou pasáží a všechno bylo jinak, než jsem si pamatoval. Tady vlevo byl obchod s hudebními nástroji a je tam butik, tady v právo byl bufet, kam jsem každé ráno chodil na kakao a na dva rohlíky a teď je tam taky butik. Vedle byla obrazová galerie a je tam taky butik! Tady přece někde musí být knihkupectví!

Bylo vlevo za rohem, směrem k náměstí naproti bývalé budově KSČ. Vešel jsem a dál se do prohlížení regálů. Prodavačka se na mne nešklebila, jak je v Česku zvykem, protože jí bylo okamžitě jasné, že přišel někdo, kdo si odnese hromadu knih - což jí došlo, když jsem před ní začal skládat knížky se slovy "tohle si koupím, nechte mi to tu na pultu, jdu vybírat dál". Asi třetí knížka byla Jenom ne strach od Oty Rambouska - vyprávění Ctirada Mašina. Otevřu ji, a dívám se, kdo to vydal, že by v Česku prodávali už i Škvoreckého knížky? A ono ne, knížku vydalo jakési Nezávislé tiskové středisko v Praze, v roce 1990, vydavatelský kód 233, ISBN 80-85196-02-6.

Proč to nevydal Škvorecký, stále mi leželo v hlavě, vydal přece Rambouskovi jeho paměti pod názvem Krochnu s sebou v roce 1973, mám ji doma v knihovně.

Po návratu domů, za moře, jsem se na tuhle záhadu, proč Škvorecký nevydal Rambouskovu knížku o Mašínech, zeptal známého, téměř děda Vševěda, a dostalo se mi překvapivé odpovědi: "Protože to Škvorecký dostal zakázáno od Havla, který má vůči Mašínům jakési předsudky. Však si to vypátrej sám!" A tak jsem začal pátrat.

Takže vám teď mohu předložit velmi smutný příběh o tom, jak velikán a legenda české literatury udělal kompromis se svým svědomím a morálními a charakterovými vlastnostmi vydavatele, spisovatele i člověka - jen proto, aby si to nerozházel s posvátnou krávou tehdejší doby, Václavem Havlem. Pro jednodušší čtenáře, kteří nechápou vznosná slova předchozí věty: bylo to svinstvo!

Ota Rambousek začal pracovat na knížce Jenom ne strach v roce 1986, rukopis byl dokončen a předán Škvoreckému byl v létě 1987. Původně měl Josef Škvorecký zájem ji vydat, jenže ukázky z knihy byly otištěny v časopise Západ, který byl poslán Václavu Havlovi. Havel poslal Škvoreckému 16. prosince 1987 dopis, kde uvádí své výhrady vůči Mašínům (i když okolo toho dělá piruety a tanečky). Dopis končí takto: "Mám výhrady proti některým jeho polohám, které bych tu nerad teď nějak stručně charakterizoval, protože bych je tím asi simplifikoval. Snad jen to bych mohl, že mi přecházel mráz po zádech, když se na stránkách Západu můj dávný spolužák z Poděbrad kasal tím, kolik lidí zabil". Zabití lidé byli komunističtí zločinci a dnes již kromě pár úplně zabedněných jedinců z české kotliny každý ví, že nejlepším přítelem komunistů byl právě Václav Havel.

V tu chvíli Josef Škvorecký zařadil zpátečku. Po pár letech za svou poslušnost dostane od Havla Řád rudého lva se srpem a kladivem (tak nějak by se měl příhodně jmenovat). Je až fascinující sledovat, jaký vliv měl Václav Havel na své okolí i v době, kdy ani on sám nemohl čekat, že bude prezidentem.

V té době přijeli do Toronta Ctirad Mašín s Otou Rambouskem k "pohovoru" - o negativním Havlové stanovisku nic netušili, o tom věděl jen Škvorecký a jeho blízcí.

Začaly průtahy a zdržování. Knížka prý nemůže mít víc než 150 stran, jinak na tom nakladatelství prodělá, ale hlavní starosti Škvoreckého bylo (dle vzpomínky Ctirada Mašína): "Co tomu řekne Praha?!?!?!" Od kdy emigranty zajímalo, co k čemukoliv řekne Praha? Na což mu Ota Rambousek odvětil: "To víš, Josefe, to není kecání o dámských přirozeních" - a v jednom z následujících dopisů mu to zopakoval i písemně.

Jako první zdržovací taktika bylo předání rukopisu Věře Rollerové, která (podle Oty Rambouska) "vyloženými podrazy držela rukopis měsíce a drží snad dodnes".

Mimo téma tohoto článku by si autor rád přisadil poznámkou, že Věra Rollerová byla až do nedávná šéfredaktorkou torontských novin Nový domov. Novému domovu jsem během posledních let poslal několik stovek článků k možnému zveřejnění - nebyl zveřejněn ani jediný. Mohu si za to ale sám, protože se mé články nikdy nevyznačovaly devótní, psí oddaností k Václavu Havlovi a polistopadovému režimu v ČSFR (ČR), což byl základní předpoklad zveřejnitelnosti.

Naštěstí další emigrantské zahraniční noviny a časopisy tímto fundamentalistickým přesvědčením netrpěly, a tak si na nedostatek publikování nemohu stěžovat a Nový domov tak zůstává i po desítkách let jediným časopisem, kde jsem si nikdy ani neškrtl (a už asi ani neškrtnu). Právě naopak - výše uvedené nezabránilo Novému domovu, aby v minulosti neuveřejnil dva články, kde jsem byl různé haněn a zesměšňován, protože prý nechci chápat, jaká je teď v ČR bezvadná svoboda a demokracie.

Nebylo uvedeno moje jméno, ale byl jsem popsán tak dobře, že mne dost lidí poznalo a poslalo mi kopii článku se slovy: "Co to o Tobě Nový domov zase píše?".

Vzal jsem to úsměvem. Články napsal - nebudu ho jmenovat, aby to bylo fair :-) - malý obtloustlý chlap s původně zrzavými, teď už asi šedivými vousy, co učil na univerzitě ve Waterloo něco o nervových systémech.

Druhým úžasným počinem bylo vytvoření kádrovací komise. Komisi předsedal Josef Škvorecký - seděla komise v celé místnosti za dlouhým stolem potaženým červeným suknem a měli nad hlavami přišpendlený nápis z pěnového polystyrenu "Se Sovětským svazem na věčně časy!"? Pili u toho minerálku ze zelených lahví? Nevíme to jistě, ale na mysl mi to přišlo. Přísedícími soudci z lidu a kádrováky byli Vilém Hejl, Lumír Salivar a Ota Ulč. A teď si ti čtyři zasloužilí vejlupkové, jejichž pocit vlastní důležitosti očividně zcela zatemnil jejich lidskou soudnost a důstojnost, začali mezi sebou vyměňovat mnohostránkové psané posudky k Rambouskově knize a o Mašínech vůbec. Tyto kádrové posudky si pak vzájemně kopírovali a posílali a ty se tak zachovaly na věcnou památku jako důkazy o marnosti jejich snažení. Děs a hrůza! Posudky byly jasně psané s dopředu domluveným závěrem - zamítnout. I použité výrazy si byly podobné!

Lumír Salivar (bratr Škvoreckého manželky) vytvořil dvoustránkový kádrový posudek, který je zajímavý už jen tím, že se snaží (s cílem ospravedlnit zamítnutí vydání Rambouskova rukopisu) zpochybnit historické události v Mašínově rodině, ať už v případě Mašína-otce nebo Mašínů-synů. Podle Salivara je "hrdinství Mašína-otce diskutabilní". Auvajs! Připadá mu závažné, že matka bratu Mašinů byla krátce po válce v KSČ. Diví se, že se tam nepíše o jejich sestře Zdeně, která se mnoho let poté vdala za komunistu.

To jsme se rozběhli s tím kádrováním, co? V dalším odstavci Lumír Salivar pochybuje o činnosti Ctirada Mašína, v době jeho věznění v jáchymovských dolech tím, že vysvětluje principy fungování geiger-müllerova čítače. Není nad to být věcným českým odborníkem! V závěru Salivarovy sekyrářské slohové úlohy autor zpochybňuje i úmysl utéci za hranice a kroutí hlavou nad útěkem prostorem východního Německa - "jiná svědecká výpověď chybí" - jako by nebyl přesvědčen, že se to vůbec stalo! Celkově jeho posudek působí dojmem, jako když dnešní američtí Demokraté používají "talking point" s navrhnutými body a dokonce slovy, která mají v televizi použít. I Salivar si bere poučení z Havlova dopisu a na závěr běduje nad podřezaným estébákem a zbytečným zabitím řidiče auta. Dokonce navrhuje, že by Ctirad měl říci, kde udělali chybu. Že by se snad Mašinové měli omluvit? Je to prý "syrový materiál, který by dodal příliš mnoho munice Praze". Ó, ta Praha, ta naším kádrovákům tak velmi ležela na srdci! Jen si sednout a plakat!

Dalším soudcem je Ota Ulč, který vyprodukoval čtyři a půl strany invektiv a sarkasmů s ohrnutým horním rtem - a dokonce to sám nazývá "souhrnný soud". I on jako by pochyboval o tom, co všechno prožil otec Mašín i o tom co prožili jeho synové. Proč? Shodnost věcí, které kritizují Salivar a Ulč je úplně zarážející - asi seděli v jedné lavici a jeden od druhého opisovali - dovedete si představit jinou možnost? I Ulčovi se nelíbí historie otce Mašína, tak jak se Salivar zabýval geiger-müllerovým čítačem, tak se Ulč pro změnu rozvášní nad "tehdy ještě neexistujícím magnetofonem" a snaží se zesměšnit různé scény z vyprávění přirovnáním k inspektorovi Clouseau, případně obratem: "až k neuvěření." Ve vzácném duetu se Salivarem pokládá Ulč identické otázky, zda Mašínové byli ve Vietnamu, matka ve straně, atd. a téměř identickými slovy jako Salivar Ulč tvrdí, že vydáním knihy by si Škvorecký uškodil, "nahrál režimu na smeč", "poskytl režimu příležitost zdiskreditovat 68 Publishers, ale i exil jako takový".

Šmarjápano - snad proto se autor těchto řádku sám nikdy nepovažoval za exulanta, ale vždy jen za emigranta. (Exulant odešel, aby se vrátil - emigrant odešel, aby se nevrátil a měl Prahu navždy na háku.) Výrazu "co tomu řekne Praha?" Ulč ve svém pamfletu nepoužil.

Všeobecný Ulčův závěr je, že "rukopis pokládá za naprosto nevydatelný". I on doporučuje (na to museli dostat nějaký vzor - podobností je příliš mnoho) vyjádřit "pochybnosti" - o čem pořád chtějí pochybovat? Ulč se bojí, že nyvému českému čtenáři by v knize vadila "ne immoralita, ale spíš amoralita" - hmmmmm! I on se nezapomene zmínit o odsouzeníhodném podřezání estébáka ("třeba to byl slušný člověk, táta od dětí" - panenkomarijaskočická!) a o střelbě do účetního Rosického - vždyť i Havlovi se to nelíbilo, že ano?

Celé zasedání téhle komise je korunováno dopisem Josefa Škvoreckého Otovi Rambouskovi ze dne 3. února 1989, kde mu sděluje, že komise rozhodla knížku nevydat - "tenhle dopis jsem odkládal, protože se mi do něj nechtělo" a odvolává se na Hejlovo "naprosto odmítavé stanovisko". Vilém Hejl byl v té době už po smrti - proč to nesvést na něj, že?

Knížka nakonec vyšla v Praze v roce 1990, v nákladů 50 tisíc výtisků - v nákladu, o kterém si 68 Publishers mohli nechat jen zdát.

V témže roce 1990 dostává Josef Škvorecký od prezidenta ČSFR Václava Havla Řád bílého lva III. třídy (to je jen takový malý lev, lev třetí třídy), bez řetězu. Pouze Řád bílého lva I. třídy je s řetězem. To aby bylo jasno. Stejné vyznamenání III. třídy dostala i Zdena Salivarová-Škvorecká.

Angličtina má úsloví "give them enough rope" ve smyslu "dejte jim dostatek provazu, oni už se oběsí sami". Napadá mne to v téhle souvislosti proto, že nevím, zda to měl Josef Škvorecký, legenda české literatury, zapotřebí se tahle historicky znemožnit podlézáním Václavu Havlovi.

Ctirad Mašín se o tom vyjádřil takto: "Naskýtá se otázka, kdo měl větší prospěch ze Škvoreckého činnosti, padlá totalita a nebo dlouhodobé zájmy národa?"

Rozhodněte sami. Komisi k tomu svolávat nepotřebujete.


Zdroje:
Dopis Václava Havla Josefu Škvoreckému, datovaný 16/12/1987
Posudek Lumíra Salivara ke knize Jenom ne strach
Posudek Oty Ulče ke knize Oty Rambouska Jenom ne strach
Dopis Josefa Škvoreckého Otovi Rambouskovi, 03/02/1989
Odpověď Oty Rambouska Josefu Škvoreckému, 22/02/1989
Dopis Ctirada Mašína Václavu Havlovi, 25/08/1996
Rambousek, Ota: Krochnu s sebou, 68 Publishers, Toronto 1973
Rambousek, Ota: Jenom ne strach, Nezávislé tiskové středisko v Praze, Praha 1990
E-mailová korespondence mezi Lumírem Salivarem, Martinem Vadasem a MFDnes, 27/06/2005


***


Stanovisko pana Oty Ulče

At 09:36 AM 9/8/2005, Hana Catalanova wrote

Vyjadreni prof. pana Ulce...
Hanka

To je mile. Muzes na ta stejna mista poslat i mou reakci?
Rosta


Ulč: Pratele,z nekolika stran soucasne jsem obdrzel dlouhe sdeleni Rostislava Hedvicka s zadosti o vysvetleni. Rad vyhovim, ale udelam to takto kolektivne, neosobne: stal se mi totiz maler, malem jsem si zlomil zapesti prave ruky, je to bolave, spatne se mi pise. Tedy: s Rostislavem Hedvickem jsem se setkal jen jednou - pred par lety na Floride. Je to velky, mohutny muz, asi tak padesatnik, velmi energicky, povolanim jakysi inzenyr v tech novych technologiich, pilny publicista s literarnimi ambicemi, zaprisahly antikomunista, ktery z nacichnuti komunismem podezira snad kazdeho. Pri setkani, driv nez jsem vubec promluvil, mel jsem dojem, ze mi chce dat pres hubu.

Hedvíček: Potvrzuji v temer plnem rozsahu co pan Ulc pise. Setkali jsme se sice vickrat, i predtim, ale tohle posledni setkani bylo nejzajimavejsi. Pan Ota Ulc je prijemny spolecnik a rad na nej vzpominam. Netrpim vuci nemu zadnou zasti a omlouvam se znovu (zminil se o tom uz tehdy), pokud jsem pusobil dojmem, ze mu chci dat pres hubu. O nikoliv, jsem prilis civilizovan. Vyraz v mem obliceji, ktery se panu Ulcovi zdal hrozivy, byl zpusoben plastickou operaci na me tvari, coby nasledek motocyklove nehody pred vice nez triceti lety.

Ulč: Nacez za rok ci tak jsem dostal zpravu z Prahy od PEN klubu, ze Hedvicek chce stat jeho clenem a doporucil me, abych ho doporucil. Coz jsem neucinil a podrobne vysvetlil. Nacez PEN me vysvetleni Hedvickovi poslal.

Hedvíček: I zde mohu v plnem rozsahu potvrdit co pan Ulc pise. Puvodne mne sice negativni odsudek me osoby ze strany pana Ulce zarazil, ale pozdeji jsem ocenil jeho proziravost a dnes jsem mu za jeho odmitnuti primo vdecny. Priznavam sebekriticky, ze prihlasit se do ceskeho PEN klubu byl jeden z nejpitomejsich napadu, ktere jsem kdy mel. Nemel jsem v te dobe ani poneti (coz mi bylo objasneno pozdeji), ze je to spolecnost byvalych komunistu a prominentu Husakova rezimu, vedena nastrcenym polepsenym politickym veznem. Kdyz si uvedomim, ze jsem dnes mohl byt clenem, tak bych si asi musel sam sobe nafackovat. Nemohu tedy jinak, nez dnes znovu vyjadrit sve podekovani panu Ulcovi za jeho prozretelny zasah.

Ulč: Ted k rukopisu Rambouskovy knihy: Hedvicek pise, jak skupina (Salivarova, Salivar, Hejl a ja) spolu rokovali, rozhodovali o osudu textu, atd. Jenze ja se s Hejlem v zivote nesesel, nikdy jsem ho nevidel.

Hedvíček: Nic takoveho jsem nenapsal.

Rambouskuv rukopis jsem k vydani nedoporucil - nejen kvuli nekterym formalnim nedostatkum, ale zejmena proto, zde vydanim by 68 Publishers nahralo tehdy stale vladnoucim komunistum za smec, ze oni by na nas ukazali prstem, jak my, zradna emigrace, schvalujeme vrazdy mirumilovnych obcanu. A k nekolika zabitim se Masinove priznavaji a autor se s tim vyporadava ve smyslu, ze on ten odpraveny jiste byl zaryty komunista,tak co. (Kniha tedy v Torontu nevysla. Po sametu vysla v Praze, s poupravenym textem tykajicim se onech smrtelnych potycek. A v pozdejsi knize Jana Novaka tytez strety vypadaji jeste jinak.)

Hedvíček: Znovu dekuji panu Ulcovi za potvrzeni toho, co jsem napsal - ci snad za nenapsani niceho co by bylo v rozporu s tim, co jsem napsal ja.

Ulč: Dobre se mejte, kynu Vam chorou rukou.
Ota

Hedvíček: Preji brzke uzdraveni.
Rosta Hedvicek

 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Josef Josef | 12. ledna 2010 v 0:07

Kdo je vlasten Skvorecky, drive jsem nevedel ani kdo je Havel (do roku 1989) Mel jsem zname v CR a mam je do dnes a jsou to charatekrni lide, ale mali a normalni. Proste obycejni. A na tech stavim. Jsem jiz dlouho pryc z CR i kdyz tam jsem posledni dobu dosti casto. Tyto jmena mi proste nic nerikaji. Asi mam tu vyhodu, ze jsem se nestykal s nejakymi emigranty. A to je dobre.

2 Josef Josef | 12. ledna 2010 v 0:09

Jo pane Werner, z Vandsdorfu rozhone nejsem.

3 Josef Josef | 12. ledna 2010 v 0:11

a jinak mam rad svoji vlast a domov, vy parchanti. Vim kde mam sve koreny a ty my ani komousi nevezmou. A ani vy kazisvety.

4 BB BB | 12. ledna 2010 v 1:24

Skoda, ze pan Skvorecky neprokadroval i svou manzelku Zdenu Salivarovou, ktera je na seznamech StB

5 Jaroslav Jaroslav | 12. ledna 2010 v 1:33

Z velmi informativne podaneho clanku plyne jeden zajimavy poznatek, a sice ze jak Skvorecky tak Ota Ulc se vyznacuji tou proslulou ceskou vychcanosti, bohuzel tak typicka i pro mnohe emigranty kteri i po znacne dlouhe dobe v cizine se nedokazali zbavit toho taktez prosluleho cechacstvi. Navic podle clanku ktere Ulc uverejnuje na NevPsu jsem konstatoval ze je ukecanej zvanil i kdyz jeho styl psani ma profesionalni formu avsek povetsinou bez obsahu hlavni myslenky. (U profesora znacny to nedostatek) :-))

6 David Werner David Werner | 12. ledna 2010 v 4:37

[2]: Ptal jsem se na to Petra Mikolaska.

7 David Werner David Werner | 12. ledna 2010 v 4:41

[1]: Havla jsem taky neznal ale Skvorecky je v emigraci pojem. Vetsina lidi kupovala a hltala jeho knihy. Tankovy prapor byl zacatkem 70.let emigracni bestseller.

8 Jaroslav Jaroslav | 12. ledna 2010 v 5:02

[5]: > Vetsina lidi kupovala a hltala jeho (Skvoreckyho) knihy <
No vono to v emigraci chvili trva nez se clovel poradne nauci anglictinu (nebo jinou rec v ty cizine), takze jim nic jinyho nezbejvalo nez cist Skvoreckyho kterej v ty cizine byl dostupnej a hlavne psal cesky. :-))

[7]:

9 David Werner David Werner | 12. ledna 2010 v 5:06

[4]: Prectete si jedinou knizku, kterou pan Skvorecky napsal anglicky "Two murders in my double life" (Dve vrazdy v mem dvojim zivote).

Na zacatku oklamal Havel vice lidi. Pamatujete se jak 1990 vsude visely jeho fotky? "Toho presidenta nam zavidi svet!" Byl dokonce povazovan celosvetove za moralni autoritu (jako Dalai Lama).
Dnes vime co je to za lumpa ale po bitve je kazdy general!

10 David Werner David Werner | 12. ledna 2010 v 5:09

[8]: Mlc  konecne, vecny rejpale!
1970 jsem poprve precetl Kocoura Mikese, nemecky. Teprv pozdeji jsem dostal cesky original.

11 David Werner David Werner | 12. ledna 2010 v 5:19

[8]: Pamatuji se na prvni navstevu bolsevickeho Ceskozlodejska 1981. Prolezal jsem vsechna mozna knihkupectvi a kupoval kazdou jakz takz kloudnou knihu. Kdo to neprozil nepochopi.
1990 byla knihkupectvi, nabizejici pul roku predtim normalizacni brak, plna knih z Nemecka, Svycarska a Kanady (Nakladatelstvi Index, Konfrontation a 68 Publishers).
Rozcarovani prislo 1991 kdyz ceskoblbci hromadne nakupovali knihy typu "Barbar Conan" a v tramvaji se tim navzajem chlubili.

12 David Werner David Werner | 12. ledna 2010 v 5:29

[9]: Ano Hedvicku, 1991 se objevila "Synteza analyz" ale nezapomen ze byla plna antisemitskych pasazi (zminky o klicove roli Mossadu atd.) a vypadalo to na konspiracni zvast, neco jako Protokoly zionskych mudrcu.

13 ghost ghost | 12. ledna 2010 v 7:01

[12]: Trochu povrchni analyza syntezy analyz.

14 David Werner David Werner | 12. ledna 2010 v 7:20

[13]: Neni to analyza, nybrz dojem ktery zanechala analyza pana Dolejsiho.

15 David Werner David Werner | 12. ledna 2010 v 7:23

[13]: Hlavne to vypadalo (tenkrat) jako desinformacni kampan proti Havlovi a celemu sametu.

16 Jenda Jenda | 12. ledna 2010 v 12:15

Myslim, ze na GB Wiki stoji, ze ty antisemitske pasaze tam byly vlouzeny za ucelem diskreditace WAnalyzy".
P.s.
Nedavno jsem se zminil, ze v mestske knihovne se na Hedvicka dostanete jen pres www.hidemyass.com. Dnes jiz ani to nejde. Zajimave jak je H. Na vyssich mistech  bran v uvahu. Nezminil jsem  se jeste, jak to v Mestske knihovne smrdi. Pripravuji o tom prispevek a doufam, ze si ho vezmou stejne k srdci jako Hedvickuv blog. V cz novinach pisi, ze pry to tu nesmrdi.
Dovolil bych si pozadat naseho ctenare a studenta Ondru o jeho nazor, jak je to s internetem a zapachem v knihovne.

17 David Werner David Werner | 12. ledna 2010 v 12:41

[13]: Neni to analyza nybrz dojem pri cetbe te  analyzy.
Podobny material dnes obsahuji vsechny konspiracni teorie o Illuminatech  atd.

Puvodne jsem si myslel ze jde o diskreditaci Havla  a  celeho sametu.

18 David Werner David Werner | 12. ledna 2010 v 12:44

[16]: Vzal jsi sebou opet "italskou turistku" a natocis s ni spontanni interview? ;-))))))))))

Jak to smrdi v Brazilii, napriklad v Sao Sebastiao (smrdi-li tam vubec neco)?

19 Jenda Jenda | 12. ledna 2010 v 12:51

Knihu o Masinech jsem precetl jednim dechem. Je to myslim nejnapinavejsi pribeh hrdinstvi, jaky byl kdy napsan. Story navic umocnily neuveritelne nahody a stesti. Nechapu tedy, proc pribeh nekdo zatracuje jen proto, ze v nem bylo zamordovano pet komunistu. I v Mayovkach byli mrtvi.

20 David Werner David Werner | 12. ledna 2010 v 12:52

[16]: Jendo ted vazne, byl jsem v Ceskozlodejsku v trech knihovnach a nikde to nesmrdelo, opomijim samozrejme vuni knih (ta je i ve svycarskych knihovnach, nejsou-li samozrejme cerstve natreny).

21 Jenda Jenda | 12. ledna 2010 v 12:54

Co se Ulce tyce, jsem od nej cetl dve nudne reportaze z tech vsech zemi, ktere navstivil. Co mne vsak zarazi, ze ho pan H. Nejen zadal o primluvu k zadosti do Penclubu, ale panu Krystlikovi trpi aby svymi prispevky zaplavoval CS-Magazin.
No, ale nakonec on tu ma nejen Ulce, ale i Wernera.

22 David Werner David Werner | 12. ledna 2010 v 12:54

[19]: Protoze se jedna o emigranty a tudiz zradce naroda.

Doporucuji "Uvolnete se prosim"  s  M. Paumerem.

23 Jenda Jenda | 12. ledna 2010 v 13:03

Wernere jen dockej casu. Rozhovor je jiz natoceny. A cesky, doufam, ze nebudes zase tvrdit, ze je to nejaka Ceska ci Ruska.

24 David Werner David Werner | 12. ledna 2010 v 13:06

[23]: Dekuji, Jendo!  Tesime se na kontroverzni (olfaktorickou) diskuzi.

25 Jenda Jenda | 12. ledna 2010 v 13:07

Oprava:
Falesna Italka ci Ruska

26 David Werner David Werner | 12. ledna 2010 v 13:10

[25]: Freudian slip? Kazdopadne to byla  pekna  baba, arcit "h" vyslovovala jako "ch".
Na toto tema existuje clanek F. L. Veka cyberveku.

27 Ondra Ondra | 12. ledna 2010 v 14:00

[16]:Tak z městských knihoven navštěvuju stodůlky, smíchov a když nestačí tak hlavní. S internetem tam nemám žádné zkušenosti, používám jen ten koniáš na hledání knih. Ale vaše reportáž mě inspirovala k tomu abych si to ověřil. Někdy na začátku února Smíchov a Stodůlky určitě navštívím. O smradu těžko říci, nic jsem nezaregistroval, počkám si na článek.

28 ghost ghost | 12. ledna 2010 v 14:00

[26]: Ja mel za to, ze Freud nosil podvlekacky.

29 Josef Josef | 12. ledna 2010 v 15:39

Jenze ja jsem neemigroval, ja jsem odesel tehdy na vecne casy, tak to bylo planovane. Jenze Josef planuje a Buch resi.

30 David Werner David Werner | 12. ledna 2010 v 16:30

[29]: Emigrace (z lat. ex-migrare, vystěhovat se) je opuštění země původu a přestěhování do jiné země. Podobně imigrace znamená přistěhování, což je totéž, ale z pohledu cílové země. Pokud se více lidí přemisťuje v rámci jednoho státu, používá se termín migrace. Důvody emigrace mohou být ekonomické, politické, náboženské nebo jiné.

Pletes si to s  exilem!

Podobný význam jako exil má i slovo emigrace, které se však liší tím, že

    * je lze použít i jako sloveso,
    * emigrace může být i dobrovolná, například ekonomická, kdežto exil je vynucený,
    * exulant často předpokládá, že by se při změně poměrů chtěl do vlasti vrátit.

V demokratických zemích mají političtí a náboženští exulanti nárok na poskytnutí azylu, někdy se však tyto podmínky obtížně prokazují.

31 Jaroslav Jaroslav | 12. ledna 2010 v 16:50

[10]: > Mlc konecne, vecny rejpale! < ???
Copak Wernere? Sem ti slapnul na kuri oko? Nesmis bejt moc vztahovacnej. Co se toho "rejpani" tyce, to nevis ze konkurence je zdrava? :-))

32 Jaroslav Jaroslav | 12. ledna 2010 v 16:55

[29]: No von ten Werner taky neemigroval, von byl do Svycarska jako dite "odvlecen". :-)))

33 Jaroslav Jaroslav | 12. ledna 2010 v 17:20

[21]: >Proc Hedvicek "trpi" Krystlikovi aby Ulc zapalavoval svymy prispevky Cs-magazin? <
Cs-magazin NENI selektivni magazin, muze tam prispivat kdokoliv pokud prispevky odpovidaji kredu kterym se Cs-magazin ridi, a to Ulcovy clanky kupodivu splnuji. Mozna i z tech duvodu aby kazdy posoudil jak dalece je pan Ulc mylne posuzovan jako "Legenda ceskeho exilu". Abych parafrazoval Hedvickuv slogan, Ulce slechti pouze ta skutecnost, ze utekl z komunistickeho Svejkistanu. :-))

34 David Werner David Werner | 12. ledna 2010 v 18:06

[31]: Na nic jsi neslap, pouze nechapes.

35 David Werner David Werner | 12. ledna 2010 v 18:07

[33]: Co slechti tebe? Ze jsi zustal a  trpel? Nebo ze jsi Krystlik?

36 Jaroslav Jaroslav | 12. ledna 2010 v 18:25

[35]: Common sense a hlavne ze jsem "zustal" a nevratil se abych trpel. :-))

37 Jenda Jenda | 12. ledna 2010 v 19:08

to: Werner @ Ondra
Na clanek si budete muset mesic pockat. Po vzoru pana Sinagla jsem mel mobil v poklopci, aby osloveni nevedeli, ze jsou nataceni (tedy jen zvuk). Bude tam potreba vymazat mnoho prazdnych mist.
Predtim jeste planuji "Pozdrav z Alp II" - doufam ze tam stale bude dost materialu.
Vcera jsem byl v te intelektne depresivni Literarni kavarne kavarne. Neni to zadny Penklub, ale skurilni originalitu to ma:
http://www.youtube.com/watch?v=Q8T578D179M
Zitra jsem zase pozval na kavu pana historika Krystlika, any desire a video may be?

38 David Werner David Werner | 12. ledna 2010 v 19:49

[37]: Hahahahahahahahaha! Jendo to po tobe zensky museli jet, kazdy Cernoch bledl zavisti. Ale Pani Vrbova je dobra. Ona je Cikanka?

39 OM OM | 13. ledna 2010 v 16:22

[11]: Prvni navsteva bolsevickeho Ceskozlodejska 1981.
Skoro každý UPRAVENEC, či jejich potomek, se dříve nebo později podřekne.

40 ghost ghost | 13. ledna 2010 v 17:24

[39]: Jo, v te dobe jsem byl pravomocne odsouzen  v CSSR a neveril jsem, ze se ja nebo deti kdy do Ceska podivame.

41 Jaroslav Jaroslav | 13. ledna 2010 v 17:38

[39]:Se divim ze ho neodvedli na vojnu, vzdyt ve dvaceti musel kazdy muz splnit vojenskou dochazku, a ti kteri se ji svym utekem za hranice vyhnuli a ve dvaceti se vratili tak bud sup do satlavy nebo k petepakum.

42 Jaroslav Jaroslav | 13. ledna 2010 v 17:42

[40]:Kdybys utek do Svycarska tak jsi mohl kdykoliv navstivit republiku a nic by se ti nestalo jako tomu Wernerovi. :-)))

43 ghost ghost | 13. ledna 2010 v 17:46

[42]: Ja tam utekl jako dospely, bez rodicu.

44 David Werner David Werner | 13. ledna 2010 v 22:29

[41]: [42]: Mylis se musel jsem se zbavit statniho svazku CSSR. To tvalo asi rok a tenkrat to dokonce vyzadovali Svycari pri Einbürgerung. Tudiz zadny upravenec jak lzive tvrdi OM [39]:.

45 David Werner David Werner | 13. ledna 2010 v 22:34

[41]: Nez zacnes slintat jedovatosti, precti si "Samet a para" od J. Novaka (ano ten co napsal "Zatim dobry"). On byl v CSSR uz kolem roku 1979, take zadny upravenec. Stb ho nakonec vyhostilo protoze stary Novak zproneveril asi milion korun "Milionovy jeep".

46 David Werner David Werner | 13. ledna 2010 v 22:37

[40]: Tvoje deti meli nekdy ceskoslovenske statni obcanstvi? ;-)))))

47 ghost ghost | 14. ledna 2010 v 7:38

[46]: Po tom ti nic neni.

48 Jenda Jenda | 14. ledna 2010 v 10:42

31:
Nenavrhoval jsem pana Ulce zakazovat, jenom ze vseho prislis  skodi. Jeden nebo dva clanky by bylo vic nez dost. Na mne to pusobi tak, ze jsem magazin skoro prestal cist.
Werner:
S pani Vrbovou jsem mluvil a pusobila na mne bohemian, v zadnem pripade vsak cikansky.
S panem Krystlikem jsem byl U tygra a ani jemu neuniklo tve usili vystopovat co nejuhlazeneji. Ironicky, vydani druheho dilu jeho historickeho hanopisu hati kapitola "Zvlastnosti ceske povahy". Kapitola s kterou jiste, podle tvych komentaru soude, bezvyhradne souhlasis.

49 ghost ghost | 14. ledna 2010 v 11:02

[48]: Krystlik/2 - souhlas. Ta kapitola je v nevhodne knize. V te knize by IMO mel byt ale odkaz na samostatnou publikaci, ve ktere by byla dotycna kapitola radne zpracovana.

50 David Werner David Werner | 14. ledna 2010 v 14:38

[47]: Tak o dcerach nepis! Pouze mne zajimalo jestli deti z manzelstvi Cecha se Svycarkou ve Svycarsku se stanou automaticky obcane CSSR.

51 David Werner David Werner | 14. ledna 2010 v 14:42

[48]: Pouze mne udivuje ze pan Krystlik vubec cestu do Ceskozlodejska prezil  a  vydrzel zit nekolik dni mezi, jim tak nenavidenimy, Cechy a ze se vubec bavil s tebou, Cechem.

52 David Werner David Werner | 14. ledna 2010 v 14:47
53 ghost ghost | 14. ledna 2010 v 15:21

[50]: I presto ti po tom nic neni, u&u.

54 David Werner David Werner | 14. ledna 2010 v 15:23

Tak o dcerach nepis, odsouzence.

55 ghost ghost | 14. ledna 2010 v 15:28

[54]: Budu asi psat o kanarovi jako ty, u&u.

56 ghost ghost | 14. ledna 2010 v 15:30

[54]: Mne odsoudil bolsevicky rezim a demokracie to bez mrknuti smazala.

Ty's u&u z vlastni prirozenosti, za to ani tvoje vychova snad nemuze.

57 David Werner David Werner | 14. ledna 2010 v 15:35

[56]: Kazdy plnolety emigrant byl odsouzen, neni to cnost.

58 David Werner David Werner | 14. ledna 2010 v 15:37

[56]: Hlavne kdyz nekdo utekl 1979. Taky jsem byl statni zamestnanec ale nelibilo se mi to flakani.

59 Viktorka Viktorka | 14. ledna 2010 v 15:38

[56]:
a
[58]: Ale,ale, poslechněte si tohle: http://www.youtube.com/watch?v=i2kAquxjyyE

60 David Werner David Werner | 14. ledna 2010 v 15:39

[53]: Tvoje dcery jsou u&u?

61 ghost ghost | 14. ledna 2010 v 15:43

[60]: To jako ze by byly uchylne a udavaly, jako ty?

62 David Werner David Werner | 14. ledna 2010 v 15:46

[61]: S udavanim jsi zacal ty, Berdniku, jestli jsi uchylny nemuzu a nechci posuzovat ale nemas zrovna dobry charakter. BTW u&u znamena uncorked and unplugged.)

63 ghost ghost | 14. ledna 2010 v 15:48

[62]: Lzes, neumis jinak.

64 David Werner David Werner | 14. ledna 2010 v 15:50

[63]: Nelzu, kdyz nekdo zneuziva duverny informacni system pro sve podle choutky, tak je pripad uplne jasny.

65 ghost ghost | 14. ledna 2010 v 15:54

[64]: Vyuzil jsem jen svych obecnych znalosti o evidenci svycarskych maturit a vznesl otazku o platnosti tveho uzivaneho akademickeho titulu, nic vic.
Uz nekolik desetileti ze zabyvam jinymi cinnostmi, nez svycarskym univerzitnim informacnim systemem.

66 David werner David werner | 14. ledna 2010 v 16:02

Zadne evidenci cislo jsmem ti nedal, takze jsi se musel strachat v informacnim systemu (odkud bys vedel ze mam Eidgenössische Matur?). Muj titul je platny a nemusel jsem si nechat nic nostrifikovat v Rakousku jako nekdo.

68 ghost ghost | 14. ledna 2010 v 16:07

[66]: Blbnes, malej wernere. Zbytek jsem ti uz napsal a to, ze's udavac a uchyl uz tedy nebudu zkracovat.

69 David Werner David Werner | 14. ledna 2010 v 16:12

[68]: Kecas! A nahlasil bych to  Glausovi znova, problem je ze to ututlal. Mel jsem to tahnout dal ale cesi jsou holubici povahy.

70 ghost ghost | 15. ledna 2010 v 7:56

[69]: Tvoje tehdejsi udani se dostalo dal, nez jen k memu primemu nadrizenemu.

71 Daw Daw | 15. ledna 2010 v 10:08

[70]: Pro osobní neshody doporučuji vice než diskuzi e-mail či jiné médium. Mě Werner baví.

72 OM OM | 15. ledna 2010 v 11:15

[44]: Nic netvrdím, ale nezaplatit čs. soudruhům "všimné" a neřídit se jejich pokyny, asi by čerstvý Švýcar nedostal vstupní visum.

73 Jaroslav Jaroslav | 15. ledna 2010 v 17:08

[71]: >Me Werner bavi<
Taky mam dojem ze je tu s nim sranda.:-)))

74 Daw Daw | 15. ledna 2010 v 18:52

[73]: Baví, ale myslím, že jinak než Vás.

75 David Werner David Werner | 15. ledna 2010 v 21:15

[72]: Mas bujnou fantazii. Na to meli soudruzi jine lidi.

76 David Werner David Werner | 15. ledna 2010 v 21:17

[72]: Zeptej se napriklad pana Formana, ktery v CSSR celkem bez problemu natocil Amadeus.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama