Hlidac cislo 47 - cesky film

19. března 2010 v 6:32 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
A zase jsem byl udyndan do sledovani ceskeho filmu - ja se asi brzo prihlasim k masochistum. Tentokrat jsem se dival na pomerne nedavny cesky film z roku 2008 Hlidac cislo 47. Film je zpracovanim romanu, nebo snad delsi povidky Josefa Kopty z dvacatych let minuleho stoleti. Ja sam jsem ji zaznamenal az v osmasedesatem roce, kdy tenhle roman vysel v nejakem sesitovem vydani a uvidel jsem to v mistni trafice vedle sesitovych vydani Rychlych sipu, sesitove edice Kobra (to byly takove detektivky jako Kouzlo dzu-dzu hrozi nebo pribehy Eugene Francois Vidoq)a vedle casopisu MY68, ktery jsem si taky kupoval. Jo takova tehdy byla doba. Vedeli jsme hovno. Takze jsem to tehdy taky precetl, nijak mne to nezaujalo a spokojene jsem na to az dodnes zapomel.

Film je stejny jako vetsina dnesnich ceskych filmu - technicky dobre udelany, tomu se moc vytknout neda, ale depresivni jako krava - oooo ty ceske namety! Jsem presvedcen, ze uplne vsichni cesti scenariste museli projit skolenim u Dostojevskeho a cvicne sepisovat scenare Besu a nebo Bratri Karamazovych. Strucny dej je nasledujici. Veteran z prvni svetove valky Josef Dousa (Karel Roden) dostane zamestnani jako hlidac zavor (proto Hlidac cislo 47), ma mladou manzelku Anicku (Lucie Siposova), kterou mu osoulozi mistni hrobnik Ferda (Vaclav Jiracek), na coz se rad kouka mistni voyeur a kostelnik. Roden ma spatne sny a svedomi kvuli Anniccine sestre Frantisce, ktera se nechala prejet vlakem, protoze on sel na vojnu a nasledkem zraneni z valky docasne ohluchne. Sluch se mu vrati, ale on to nikomu nerekne a predstira dal hluchotu a tak se dozvi, kdo mu vyprasuje manzelku - tedy hrobnik. Hrobnik nakonec hlidace Dousu zapichne a zavrazdi, ale manzelka Anicka to uhodne a hrobnika uda policajtu, kteri hrobnika zavrou a film konci. Proste takova ceska veselohra, ze jeden ma chut hodit si masli uz v pulce filmu.

Karel Roden je jeden z nejuspesnejsich ceskych hercu, ktery se prosadil i v USA, kde v americkych filmech hraje ruske a vychodoevropske zlocince. Hrat vychodoevropske zlocince neni nijak tezke, staci se tvarit prirozene. I tak to neni zadny uspech pro Cesko, ale jen pro Karla Rodena. Hranim potroubleho Dousi se musel Roden nudit, proto postavu stylizoval do umeleho chlapactvi, chraptive mluvy a neustaleho prozpevovani "a u kanonu stal a porad ladoval". Jeho nocni mury ho casto vracely do doby boju prvni svetove valky - nejblbejsi valky posledniho stoleti, protoze skoncila rozbitim Rakouska-Uherska, ktere byt rozbito nemelo a bojovalo se taky za neco, o cem nikdo poradne nevedel. Jedna moje ctenarka z Ceska mi nedavno napsala, ze jsem fascinovan vojenstvim. O nikoliv, vuci vojenstvi a vecem vojenskym vseho druhu mam vetsinou zasadni odpor, s vyjimkou vojaku americkych, ke kterym chovam respekt a uctu. Jak uz jste asi uhodli, kvalita a uroven vojaka je primo umerna tomu, za co bojuje. A za dobre a charakterni veci bojuje poslednich 230 let vyhradne a pouze americky vojak a to jeste zavisi na tom, jestli tu zrovna mame slusneho prezidenta - ne jako ten debil, co je tam ted, ktery fandi teroristum. Cesky, rusky, nemecky ci jinaci vojak nikdy nebojovali za charakterni veci a idealy, ktere mely zlepsit zivot lidstva, vzdy jen za nejake ideologicke kurevstvo - proto nezaslouzi uctu, respekt a ani fascinaci. Proto nocni mury vyslouzileho vojaka Josefa Dousi nejsou nijak zvlast pusobive.

Uz dej filmu je ultra-depresivni, navic to jeste nataceli v zime, kdesi v Krusnych horach, snehu vsude az po prdel. Ano zazil jsem to taky, nohy mi za mlada omrzly ve Vojenskem prostoru Boletice a uz nechci. Snih nikdy vice! Nikdy! A uz bych nikdy nechtel zit v zemi, kde opadavaji stromy! Depresivnosti mi film pripominal stary film z roku 1971 The Last Valley s Michael Caine a Omar Sharif, pokud si v takovych hruzach libujete urcite to bude vase kafe. Roden sice svou roli ponekud prehrava, ale burani v mistni hospode jsou absolutne verohodni a autenticti - perfektni Cesi. Dousova manzelka, hrana slovenskou hereckou Lucii Siposovou je slovensky krasna a slovensky fatalisticka. Ten fatalismus, obzvlast zensky mi nikdy nedelal dobre. Nase davna slovenska pritelkyne ze SME-l Lucie Muskova (studovala stavbu mostu a takovych veci) kdysi slavne napsala "Zenska nikdy nevi pod ktery most si lehne!" Clovek by plakal.

Z hercu mne v kazdem pripade nejvic zaujal Vladimir Dlouhy v roli chlipneho kostelnika. Vladimira Dlouheho si pamatuji jako maleho kluka v Kachynove filmu Uz zas skacu pres kaluze. Ja jsem uz tehdy byl stary chlap, jenze Vladimir Dlouhy ted vypada (nebo mu je?) aspon osmdesat! Jak to je mozne? Ovsem Dlouheho tvar je neco co ve filmu zaujme - bud je ten chlap genialni herec, ktery by mel dostat Oscara co nejdriv a nebo je absolutni psychotik - ma to ve tvari a v ocich. Naprosto nejlepsi herecky vykon v celem filmu.

Taky jsem se dozvedel, ze reziser Filip Renc se pry snazil ten film natocit tak, aby byl nominovan na Oscara a nakonec nikoho nenapadlo ho na toho Oscara nominovat, takze byl nasranej. Ja myslim, ze je to stesti, protoze americka kinematografie a potazmo divak snese jen urcite mnozstvi dramatickych plpu jako byl Kolja, Mala Vera a nebo Moskva slzam neveri. Vzdyt jsou to hruzy! Takovy film by nemel u americkeho divaka sanci. Jsou prezasobeni plytkymi blbostmi (na tuhle kategorii se tenhle film snadno kvalifikuje) a radsi se podivaji na film ponekud vice pozitivni. Pujdu-li do extremniho srovnani - i ten drasticky krvak Rambo 4, posledni pokracovani Stalloneovy sagy ma pomerne pozitivni appeal, chce divakovi neco pozitivniho rict. Jake byly ambice tohoto filmu, krome reziserova megalomanstvi, ja opravdu nevim. Ceho chtel dosahnout? Depresovat vas? Pripomenout vam, ze zijete v namrzle prdeli sveta a ze se toho od dob cisare pana moc jeste nezmenilo? Nevim. Podivejte se na to a rozhodnete si sami.


 


16 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Otakar Otakar | 19. března 2010 v 8:26

Pobavil jsem se opět, velmi, čtením té recenze. Ve Vašem připadě se zdá být nátlak ke sledování české kinematografie ve spojení s osobním masochismem úspěšná tvořivá kombinace:-)Mám to rád, pokračujte.

2 Pametnik Pametnik | 19. března 2010 v 13:21

Cesi jsou Cesi a vzdy vsechno kritizuji coz jim dela dobre. Z podgumove cepice vylezla pekna blbost: 1) Ross Hedvicek si casto nechava nadavat a trpi zde pomlouvani - cemuz se velmi divim. 2) Kritizuji ho Cesi i emigranti - v jakem pomeru nevim. 3)Kdych ja mel blog take bych sledoval kdo prispiva - co je na tom divneho? A nakonec posledni veta skutecne vylezla zpod gumove cepice tak ze je nesmyslna az pitoma.

Ross Hedvicku ten komentar k ceskemu filmu je skvely - je nas vice kdo citi a mysli doslova totez jako to co jsi napsal.

A gumova cepico nikdo neleze nikomu nekam jeli ti to proti srsti tak tady nelez sam.

3 Taky pametnik Taky pametnik | E-mail | 19. března 2010 v 14:00

Knihu jsem cetl uz davno. Dnes bych ji do ruky nevzal. Hruzy v ni obsazene jsou davno prekonane. Film nemuze dnesnim Cechum nic sdelit, jedna se o vinu, zlocin a trest, mluvi se o Bohu, jako o vyssi instanci - a to vsechno je lidem, zijicim v dnesni ceske kotline zcela cizi. Zlociny a to daleko vetsi nez je cizolozstvi, ktere je Cesku narodnim sportem, zustaly nepotrestany. Nikomu nevadi poklesla moralka.. je to film z jineho, stareho sveta, ve kterem se mluvi cesky...

4 Otakar Otakar | 19. března 2010 v 14:10

[2]: Pamětníku, hezky jste to vyjádřil. Nechápu to pogumované boží hovádko, existuje tak jednoduché řešení, pouze  neodkliknout tento blog.  RH je jasně pro někoho něco jako droga, a na droze se snadno vybuduje závislost :-)

5 Jaroslav Jaroslav | 19. března 2010 v 20:24

Wernere, nepouzival jsi kdysi nick Losos nebo Johanes? Vyznacujes se stejnou inteligenci jako maji oni.

6 Jaroslav Jaroslav | 19. března 2010 v 22:04

[Smazaný komentář] Furt je lepsi jiskrit nez se presentovat jako vyhasla sopka.

7 Vlastik Vlastik | 20. března 2010 v 4:43

Novodobym ceskym filmum se vyhybam a divam se na ne jen kdyz jsou doporuceny. Tomuhle filmu se take asi vyhnu. Diky za upozorneni.

Komentáře jsou uzavřeny.