Cesi - narod bez hranic

20. srpna 2010 v 17:54 |  Clanky jinych autoru
Seminár o otázkách ceského národa, ceského státu, vlády a spolecnosti, jak tyto otázky chápou Ceši usazení ve Spojených státech a jak je chápou Ceši nadále žijící v Ceské republice.

Data konání: Pátek 1. ríjna až nedele 3. ríjna 2010 (predpoklad)
Místo konání: New York, USA
Prístupnost: Seminár bude prístupný verejnosti
Potvrzení recníku: Do 30. dubna 2010
Predložení referátu: Do 30. zárí 2010
Jazyky konference: Ceština a anglictina
Rozpocet: Bude upresnen

Kontakty pro dotazy:
Pavel Vancura - pvancura@nyc.rr.com
Petr Vancura - p_vancura@yahoo.com

Setkání zahranicních Cechu s predstaviteli ceské vlády se v Ceské republice stala již tradicí. V Praze na Karlove Univerzite nebo v Senátu Parlamentu Ceské republiky probehlo od roku 1998 už nekolik Týdnu zahranicních Cechu a dalších kratších konferencí. Tato setkání vycházela z predpokladu, že udržovatelem národního povedomí je v ceském prípade STÁT a krajané jsou jakýmsi príveškem k nemu. Z toho vycházela celá, dnes již ustálená, politika ceské vlády k nim: Na jednu stranu vláda cítila povinnost prevzít nad nimi patronát, na druhou stranu od nich ocekávala automatickou propagaci Ceské republiky. I když se krajané na techto setkáních casto ozývali i kriticky, napríklad k postupu restituce nebo k odškodnování za politické pronásledování emigrantu, už tím, že tato setkání byla porádána ceskou vládou, mela predevším dvojí ráz: Krajanum bylo jednak ukládáno, jak mají Ceské republice pomáhat v zahranicí, a na druhé strane vláda prijímala krajanské stížnosti a požadavky a doufala, že je casem bude moci splnit.

Jednoduše receno, pojem spolupráce mezi Cechy doma a Cechy v zahranicí nebyl chápán na národním základe, ale na základe státu a jeho páté kolony v zahranicí. Tento asymetrický pomer ceské vlády a krajanu vlastne utužoval všeobecné presvedcení, že
(1) umelá úrední konstrukce zvaná STÁT je rodicem veci prirozené zvané NÁROD;
(2) krajané mohou zustat Cechy jedine pod patronátem ceského státu a mají se mu za to povinne odmenovat službou v zahranicí; a konecne,
(3) že ten pravý CESKÝ NÁROD je pouze ona skupina Cechu, která trvale sídlí v ceské kotline mezi Krkonošemi, Krušnými Horami a Šumavou, jež je obehnaná ceskými státními hranicemi, a kde jsou Ceši vybaveni obcanským prukazem Ceské republiky.

Tato setkání byla, bohužel, prímým dukazem toho, že ceské myšlení se už od vzniku Ceskoslovenska rozcházelo s realitou - pojem STÁT zcela prekryl pojem NÁROD.

Náš seminár se bude od techto tradicních ceských setkání lišit hned v nekolika rovinách. Za prvé, náš seminár se uskutecní mimo území Ceské republiky, a to ve Spojených státech amerických.
Seminár pripravuje Ceský obcanský dobrocinný spolek v Astorii, New York. Tento krajanský spolek byl založen v roce 1894 a dobrocinnou sbírkou si našetril na vlastní klubový dum - Bohemian Hall, který si postavil v roce 1910. V letošním roce 2010 tomu tedy bude práve 100 let a seminár se uskutecní v rámci oslav stého výrocí postavení Bohemian Hall. Našemu spolku je dokonce více než tech sto let, ovšem není to žádná spolecnost staromilských dam a pánu, kterí by si pri nedelní káve nostalgicky a se slzou v oku, za poslechu Smetanovy Vltavy nebo Dvorákovy Novosvetské, zavzpomínali na staré dobré casy a na starou ztracenou vlast.

Naopak, náš spolek dnes klokotá mladistvým životem a rychle se rozrustá o nové pristehovalce z Cech, Moravy, Slezska a ze Slovenska a o jejich americké manžele a manželky. Vitalita spolku se projevuje v nových a nových aktivitách a akcích, ale i v konfliktech, které nespocívají ani tak v generacním rozdílu, jako spíše v kulturním a politickém puvodu a ciste individuálním prístupu každého clena spolku.

Za druhé, místo, abychom prijali jako danou a nemennou pozici krajanu jako outsideru, v kontrastu k insiderum v Ceské republice, chápeme naše postavení jako rovnocenné s príslušníky našeho národa v Cechách a kdekoliv jinde ve svete. Považujeme nás všechny (nás tady a je tam) za príslušníky stejného a jediného ceského národa, se stejnými právy na príslušnost k tomuto národu - na jeho odkaz, prítomnost i budoucnost. Touto otázkou se chceme na našem seminári také hloubeji zabývat.

Za tretí, na našem seminári se nebudeme vyhýbat ožehavým tématum, která se týkají vzájemného vztahu státu, vlády, národa a spolecnosti. Ukážeme si na príkladu naší nové vlasti, Spojených státu, jak jsou tady tyto vztahy chápány, a pokusíme se je srovnat s chápáním v jiných zemích, predevším v Ceské republice. Naší výhodou oproti konferencím v Cechách je to, že nejsme na ceské vláde nijak závislí a že se tedy bez obav mužeme pustit do jakéhokoliv tématu, které by treba ceští vládní hostitelé v Praze mohli prijímat s rozpaky ci nevolí.

Za ctvrté, jako reprezentanti vitálního krajanského spolku se chceme zamyslet nad otázkou, jaký by mel být vztah naší organizace a podobných krajanských organizací k ceské vláde a k ceskému státu, ovšem zpetne i té ceské vlády k nám, a jaký by mel být vzájemný vztah clenu naší cesko-americké komunity a ceského národa.

A nakonec za páté, chceme srovnat minulost, soucasnost a perspektivy dvou klubovních domu newyorských Cechu: Našeho spolkového domu Bohemian Hall v Astorii ve ctvrti Queensu a Národní budovy na Manhattanu.

Seminár se uskutecní po dobu trí dnu, patrne behem prvního víkendu v ríjnu 2010, a prednášky a diskuse se budou do jednotlivých dnu soustredovat následovne:
1.
DEN dopoledne: NÁROD a STÁT
odpoledne: SPOLECNOST a VLÁDA
2.
DEN dopoledne: Americtí Ceši vcera a dnes
odpoledne: Krajanská organizace vcera a dnes
3.
DEN dopoledne: Bohemian Hall v Astorii a Národní budova na Manhattanu
odpoledne: Diskuse, závery, doporucení

V soucasnosti hledáme úcastníky, recníky a diskutéry pro jednotlivé dny a specifická témata našeho semináre.
Vyzýváme všechny cleny našeho spolku, aby se semináre zúcastnili jednak jako diváci, ale také jako prednášející a diskutující. Dále vyzýváme americké Cechy odkudkoliv ve Spojených státech z Kanady. Také bychom chteli, aby se zúcastnili krajané z jiných zemí a kraju, at už z Evropy, nebo i z Austrálie, Nového Zélandu a odjinud. Samozrejme, že si prejeme, aby nás navštívili a aktivne se podíleli na výmene názoru reprezentanti ceské vlády a dalších organizací v Ceské republice. S ohledem na skutecne obecná témata semináre zveme i príslušníky jiných etnických skupin a národu z Astorie a New Yorku. Tyto skupiny navíc duverne znají náš klubový dum Bohemian Hall, nebot jej také pravidelne využívají pro svoje akce - Rekové, Italové, Irové, Chorvati, Kubánci, Bangladéšané a další. A nakonec chceme uvést a vyslechnout si názory na národ, stát, spolecnost a vládu od zástupcu trech hlavních svetových náboženství - židu, muslimu a krestanu.

Na seminár budou navazovat týdenní oslavy stého výrocí našeho klubového domu, vcetne predstavení a koncertuceských hudebních lidových, klasických, populárních, folkrockových a rockových umelcu a dále všeobecná veselice s množstvím znacek piva dovezených z Ceské republiky a s hostinou pripravenou známým pražským šéfkucharem.

Americký charakter našeho krajanského semináre

Amerika mela odlišný vývoj než Evropa. Už její první evropští osadníci si navykli na znacný stupen obcanské samostatnosti a odpovednosti, díky velmi volnému, místy až neexistujícímu dohledu ze strany anglické koloniální vlády. To bylo zpusobeno nejen vzdáleností od rodné zeme, ale i jejich protestantismem a obcanským sebevedomím, které lze vystopovat až do doby Magny Charty Libertatum ve 13. století. V 18. století dostala jejich vžitá obcanská hrdost navíc ješte mocnou podporu od myšlenek osvícenských filozofu. A to všechno nakonec vyústilo ve Válku za nezávislost a vznik Spojených státu. Po celou dobu své existence si USA uchovávají znacný duraz na vlastní zodpovednost obcanu a menší roli vlády, než je tomu tradicne v Evrope. Tyto ideály ovlivnily a nadále ovlivnují i další národy, které prišly do Ameriky - od Iru, Italu, Skandinávcu, Poláku a Rusu až po Židy, Araby a Cínany. Ani Ceši k nim nezustali imunní, jak dokazují cetné památky, které po sobe tito pristehovalci z nekdejšího Rakouska zanechali.

New York má tradicne vedle Chicaga nejvíce koncentrovanou ceskou populaci kdekoliv na svete s výjimkou Ceské republiky. Ceská komunita v New Yorku se však od prvních pristehovaleckých vln v 19. století po dnešek zásadne zmenila. Nelze zjednodušene tvrdit, že na zacátku byla pocetne silná a dnes, po 100 až 120 letech vesmes nárazového pristehovalectví, je zanedbatelná. Takové úvahy jsou zavádející. Kdybychom se podívali na výsledky posledního scítání lidu v USA, našli bychom zde nekolikanásobne více obyvatel, kterí se hlásí k ceskému puvodu, než jak tomu bylo pred sto lety. Co se zmenilo je struktura této "ceské" populace, jazyk, kterým mluví, a vztah k širší americké spolecnosti a jiným etnikám v této zemi. A jiný je také její vztah k puvodní domovine - ceským zemím a prenesene k ceskému státu (v soucasnosti k Ceské republice, ale tak je tomu z celého toho století teprve posledních 17 let).

Naši predkové - ceští pristehovalci, kterí nepocítali, že se za svého života vrátí do rodné vlasti, se nezabývali ve svých spolcích jenom "úcely gymnastickými, peveckými a dramatickými," jak se tehdy psalo, ale také ekonomickými a sociálními - od zakládání vlastních "kampelicek" (Credit Union), až po onu "ochranu vdov a sirotku". Duležitou dnešní specialitou newyorské krajanské komunity je její smesice politických úprchlíku z ruzných vln - zejména po roce 1948 a 1968, mezi kterými je, dá se ríci, vetší rozdíl než mezi osmdesátníky a šedesátníky v Ceské republice. Tento jev dobre vysvetlil Ota Ulc svým známým výrokem: "Každému z nás se rozbily hodinky o hranicní kámen".

Mnozí dnešní newyorští Ceši dnes létají do Cech i nekolikrát za rok, nebo tam pravidelne tráví znacnou cást roku. S nástupem internetu se pak naše domovina stala témer tak dostupná, jako bežnému obcanovi v Ceské republice. V Brooklynu nebo na Staten Islandu mužeme pravidelne sledovat televizní programy, císt ceský denní tisk a prihlásit se do tísícu blogu, kde mužeme diskutovat bez jakéhokoliv místního ci národnostního omezení, jen když jsme schopni komunikovat v ceštine. Otázkami národní a státní sounáležitosti ceských vystehovalcu a jejich potomku se bude zabývat práve náš seminár.

Pavel Vancura a Jan Krondl, autori a organizátori semináre
Petr Vancura, tajemník semináre
7. února 2010 
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Anticomm Anticomm | E-mail | Web | 20. srpna 2010 v 18:54 | Reagovat

Co to je zase za picovinu?

2 victor bolt victor bolt | 20. srpna 2010 v 20:24 | Reagovat

Vazeny pane Vancuro a pane Krondl,
byl jsem na nekolika setkanich ktere poradala CR. Nikdy nic z toho nebylo k dobru Exilu, protoze CR pokracuje verejne a za podpory ES ve zlocinnosti minuleho rezimu ( viz LS) . CR ma jeste moc a moc daleko k naprave krivd vuci exilu.!!
Je potreba tlacit na nase vlady v zahranici aby se na tom take podilely.
Jinak je lepsi organisovat trampsky potlach a nechat vladu a politiky v CR jejich osudu - Je to zlodejska a rasisticka zeme !!

3 Jan Krondl Jan Krondl | E-mail | 20. srpna 2010 v 22:48 | Reagovat

Ale ne, to neni zadna "picovina" ani "chujovina," abych neurazil jedno pohlavi, ale kdyz tak obe, to je vazny seminar poradany nami - tedy krajany ci exulanty, jak chcete.

To unorove shrnuti, ktere zde rozeslal pan Hedvicek (dekujeme!), je trosku dlouhe, ale v podstate rika spravne, o co pujde: zviklat a pokud mozno zborit ten mytus, ze "nejdrive musime mit stat a vladu, pak teprve muzeme byt narodem".

Tohle tema je zrovna konkretne v New Yorku velmi palcive, protoze na tomhle priplacnutem ceskem mysleni bylo zalozeno v roce 2001 predani manhattanske Narodni Budovy ceske vlade za $1...

...a pritom, jako pametnik udalosti, vim, ze to bylo presne obracene: zejmena u uprchliku pozdejsich, cca od roku 1968 nahoru, tj. lidi, pro ktere cs. stat zmizel v cernocerne tme (protoze jsme si nemysleli, na rozdil od uprchliku z roku 48, ze "totalita brzy padne a vratime se domu")a kterym cela ta instituce zvana "vlada" byla totalitou prekrasne ODCIZENA (take na rozdil od dodnes silne prepolitizovanych 48-niku), se jaksi z nedostatku jineho objevily docela dobre narodni a obcanske sklony - proste jsme uvazovali stylem "tady je prazdny historicky barak s hrdym nazvem Ceska Narodni Budova ,my jsme Cesi, toz se pojdme dat dohromady a neco poradneho s nim udelat".

Takhle proste a jednoduse jsme to videli.

Tyto sklony, ktere se daji dobre dokumentovat - a ktere se podle meho nazoru radi k tem nejlepsim americkym tradicim - byly ale ceskou vladou a krajanskym establishmentem, s pomoci novinaru (velke prekvapeni...) doslova a do pismene "vymazany z historie".

Cili se ted povinne musime tvarit, ze "ceska vlada prevzala NB, aby ji zachranila"... asi tak.

O tomto VSEM a vice se bude na seminari hovorit. Proste je to zajimava otazka stylu, co prislo na svet driv, zda vejce nebo kure - cili "vytvari si Spolecnost pro sebe Vladu nebo obracene?" - hodna Toma Paina ci Thomase Jeffersona (ten, kdo je cetl, ci kdo proste jenom pouzije Zdravy rozum, uz zna odpoved).

Budou tam i pozvani cesti vladni cinitele, proste bude sranda.

Timto jste tedy na seminar vrele POZVANI - i kdyz vam nemuzeme zajistit cestu a ubytovani. Program je v soucasne dobe dokoncovan, pro jeho konecnou verzi napiste Pavlu Vancurovi na adresu pvancura@nyc.rr.com .

Seminar probehne ve dnech 1.-3. rijna v Astorii, Queensu (ctvrti mesta New York).

Zdravi,

JK

4 Viktorka Viktorka | 20. srpna 2010 v 23:17 | Reagovat

no tak tedy přijedeme, když nás zvou

5 Josef Pepa Nos Josef Pepa Nos | E-mail | Web | 20. srpna 2010 v 23:38 | Reagovat

Vypadá to, že to celé má smysl a že závěry z rokování budou zajímavé.

6 Good Fella Good Fella | 20. srpna 2010 v 23:54 | Reagovat

Za soucasnou CR se muze jeden pouze stydet. Vidlaci a zlodeji :).

7 Eda Eda | E-mail | 21. srpna 2010 v 1:20 | Reagovat

Mařeno, víš, že je dost Čechů, který Rosťa právem seje ? To bolševický myšlení se jim , jako tobě, jen tak samo z palic nevykouří. A dělej si prdel z plastelíny...doma...
Jinak si myslím, že setkání by mohlo m.j. zformulovat požadavek na revizi restitučních zákonů - nikdy není pozdě..  Je pořád dost komančů, kteří se rozcapují v nemovitostech po emigrantech...není problém to dohledat a objasnit, seznam a zveřejnit, vytvořit tlak na změnu...

8 Vlastik Vlastik | 21. srpna 2010 v 4:28 | Reagovat

Nejde jenom o problemy navraceni majetku emigrantum, ale o potrestani tech co tech 50 let komunismu zavinili a podporovali. O tom by ani nemeli rokovat, to uz davno melo byt samozrejmosti. Bohuzel nic...Tak o cem chteji vlastne rokovat?

9 victor bolt victor bolt | 21. srpna 2010 v 5:05 | Reagovat

Mily Edo.c.7 - Pravo vlastnit majetek patri mezi zakladni lidska prava a ty jsou : NEZRUSITELNA,NEZADATELNA A NEPROMLCITELNA a ti co vlastni majetky po emigrantech si POTREBUJI UZ KONECNE UPRAVIT VLASTNICKY VZTAH a tak tlaci na vladu CR aby emigrantum hodila nejaky pinac a je konec prava emigranta na majetek v CR.Proto doporucuji vsem co tam neco maji k restituci -nebrat zadne vyrovnani ale chtit vratit majetek - tak jak se to deje v civilizovanem svete. A take potrestat zlocince ted hned a ne az budou po smrti.Vlada to ale necini - netresta ani nevraci a proto POKRACUJE VE ZLOCINNOSTI MINULEHO REZIMU !! - viz Zakon 198/93Sb a LS.S teroristy a zlocinci se  nevyjednava !

10 moe moe | E-mail | 21. srpna 2010 v 6:44 | Reagovat

Amerika je moje vlast, s Ceskou republikou mam spolecne jen "Birthplace" jazyk a hroby predku. Rodinu znicili komunisti v Jachymove, majetek rozkradli komunisti, restituce majetku mizerna, postrestani zlocincu zadne, zadostiucineni zadne.
20 let po sametovem nesmyslu komunisti stale vladnou, jen si dali jina jmena.
Frankly my dear, I don't give a rat's ass.

11 David David | 21. srpna 2010 v 20:11 | Reagovat

Vidim ze z toho seminare budou v Ceskozlodejsku uplne hotovy. :-)))))))))))

12 David David | 22. srpna 2010 v 12:52 | Reagovat

[Smazaný komentář] Hedvicek urcite nebyl konformni, proc by ho jinak v Prerove vysetrovali a soudili?

13 Arnulf Simmon Arnulf Simmon | E-mail | 22. srpna 2010 v 17:02 | Reagovat

Asi prijedu. Ale vssichni by meli podepsat prohlaseni ze nebudou lhat. Za kazdou malou lez $100 za velkou 1000 a stat nesmi dotovat. Asi by se tam moc lidi neukazalo.

Arnulf

14 Anti Anti | E-mail | 23. srpna 2010 v 7:49 | Reagovat

..."chápeme naše postavení jako rovnocenné s príslušníky našeho národa v Cechách..."

Probuh jen to ne. Dokud budou Cesi to co jsou tak ja to chapat nechci a nebudu. Se zlodeji a komunisty se ja srovnavat nikdy nehodlam...

15 Anticomm Anticomm | E-mail | Web | 23. srpna 2010 v 22:46 | Reagovat

Omlouvam se za pocatecni neduveru k organizovane cinnosti ceske emigrace. Urcite se tam sejde hodne velmi zajimavych lidi.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama