Letiště.

22. srpna 2010 v 0:01 | George Švehla |  Clanky jinych autoru
Před časem jsem byl vyzvednout moji ženu Mílu na Sydneyském letišti, po jejím návratu z dvouměsíčního pobytu v zemi předků. Toto mě jaksi inspirovalo, něco o tomto letišti nadatlovat, protože je pravděpodobné, když se někdo rozhodne navštívit zemi klokanů, že na tomto letišti přistane.

Toto letiště je také známo pod jménem Letiště Kingsford Smith, po australském průkopníkovi letectví a národním hrdinovi. Tento se narodil nedaleko Brisbane v Queenslandu roku 1897. Létal jako válečný pilot už v první světové válce a později se proslavil přeletem Pacifiku z Kalifornie do Austrálie v roku 1928. Tehdy to ovšem nešlo najednou a tak první část letěl z Oaklandu na Hawaii, odtud na Fiji a dále do Brisbane v Queenslandu. Toto zvládl celkem za 82 hodin letového času a uletěl 7400 mil, tedy téměř 12 000km. Pak ještě ve stejném roce přeletěl moře Tasmanovo, ze Sydney do Christchurche na Novém Zélandě. Let mu trval 14.5 hodiny. Zpáteční let byl ale dramatičtější, díky nepříznivému počasí a malé navigační chybě trval tento 23 hodin a po přistání mu v nádrži zbývalo palivo na pouhých deset minut letu. V roce 1930 vyhrál letecký závod z Anglie do Austrálie. V roce 1932 se z něj stal Sir Charles Kingsford Smith, byl za své zásluhy o rozvoj letectví pasován na rytíře, aby v roce 1935 zmizel beze stopy za letu nad Andamanským mořem, co leží na západ od Thajska.

Ale zpět k letišti co nyní nese jeho jméno. Letiště leží v městské čtvrti Mascot, u zátoky Botany, kde poprvé v roce 1770 přistál kapitán Cook, který se zasloužil o to, že Klokánie se stala britskou kolonií. Nynější letiště má tři ranveje a tři terminály sloužící osobní dopravě a dva co obstarávají dopravu nákladní. Co do kapacity to je největší letiště v Austrálii. Za rok zde bylo odbaveno 27 milionů domácích pasažérů a 15 milionů ze zámoří. Je to jedno z nejstarších nepřetržitě provozovaných letišť na světě.

V prostoru nynějších přistávacích drah bývaly počátkem dvacátých let dvacátého století pastviny na kterých se pásl hovězí dobytek a ovečky. Pastviny však krásně rovné s trávou "zastřiženou" pasením a jako stvořené k bezproblémovému přistávání a startování tehdejších létacích strojů. Toho si roku 1920 všiml Nigel Lowe, bývalý válečný pilot, a na tři roky si zde pronajal 200 akrů od Kensingtonského závodního klubu, kterému pozemky patřily. Avšak když mu v roce 1923 nájemní smlouva vypršela, tak federální vláda pozemky vykoupila, k nim přikoupila dalších 161 akrů za účelem vybudování letiště, na kterém začaly pravidelné lety v roce 1924. Přistávalo a startovalo se na travnaté ploše, aby v roce 1933 byla vybudována štěrkem zpevněná ranvej. Jak vzrůstal počet letů, tak se letiště postupně rozšiřovalo, dokonce i navážkami v nehluboké zátoce.

V šedesátých letech dvacátého století začalo být zřejmé, že dosavadní letiště by potřebovalo zvláštní terminál co by obstarával vzrůstající mezinárodní dopravu. S pracemi se započalo v roce 1967.

Když jsme my, 7. října 1968, přistáli na tehdejším Sydneyském International Airport, tak ještě nestál moderní terminál, ale jen pár dřevěných baráků pobitých vlnitým plechem a celní kontrola se konala téměř pod širým nebem. Když nám bylo, při jedné pozdější návštěvě letiště v roce 1969 řečeno, že za rozjezdovou dráhou, kde bylo vidět jen travnaté lány, bude do roka stát moderní komplex mezinárodního letiště, tak jsme si v duchu říkali "zlatý voči". Přece jsme věděli jakým tempem se dá stavět z našich zkušeností v komunistické kleci. Kapitalismus nám však přichystal překvapení! 3. května 1970 "naše" královna Elizabeth II slavnostně nový mezinárodní terminál otevřela. Této slávy jsme se zúčastnili a nový terminál si při této příležitosti prohlédli, byl to den otevřených dveří. Pamatovali jsme si tehdejší Vídeňský Schwechat ze kterého jsme odlétali do Klokánie, ale nový terminál v Sydney tento zastínil po všech stránkách.

4. října 1970 zde přistálo první jumbo, Boeing 747. Byl to 'Clipper Flying Cloud' (N734PA) nyní už zaniklé společnosti Pan American. Od této doby byly prodlouženy ranveje, vybudovaná další, třetí ranvej, rozšířeny terminály, jak vnitrozemský, tak i mezinárodní, který byl v roku 1992 rozšířen do téměř dvojnásobné velikosti.

V roce 2002 australská federální vláda letiště zprivatizovala. Prodala ho, ale pozemky na kterých se rozprostírá zůstaly v majetku státu, tedy zde to je "crown land", čili pozemky královské koruny. Noví majitelé letiště mají tyto pozemky pronajaté na 99 let.

Protože kapacita letiště nevyhovuje, tak v roce 2005 byl započat komplexní rozvojový projekt, který má do roku 2025 uspokojit vzrůstající požadavky na leteckou dopravu. Průběžně budou rozšířeny administrativní budovy, vybudováno mnohapodlažní parkoviště a rozšířeny terminály. Minulý měsíc byla ukončena renovace, či kompletní modernizace automatického třídění a dopravy zavazadel. Také byl o 7300 metrů čtverečních rozšířen prostor kde cestující čekají, nakupují, jedí a nebo jen čumí na televizi.

V březnu 2010 byli majitelé letiště ostře kritizovaní ze zneužívání svého monopolu. Byli obviněni, že vydírají zákazníky, tedy cestující. Toto letiště je nejdražší v Klokánii, stojící průměrně

$13.63 na osobu, oproti tomu co v Melbourne je tato cena pouhých $7.96. Jen ve finančním roku 2008-2009 ceny za parkování byly zvýšeny téměř o 100%, z $28 na $50 za čtyři hodiny. Nyní to už je $60, tedy $7.50 za každou započatou půlhodinu. Je to pustá loupež za bílého dne.

Letiště má tři terminály na odbavování osobní dopravy. Jako první je označován International Terminal, tedy mezinárodní odbavovací komplex. Tento je od ostatních oddělen ranvejí a letiště poskytuje kyvadlovou dopravu mezi tímto a zbývajícími dvěma určenými pro dopravu vnitrozemskou. Ovšem letiště zůstává věrno své pověsti loupežníka a za tuto službu vám napočítá $5.50. International Terminal poskytuje 29 bran, kterými mohou cestující nastupovat a nebo vystupovat se zaparkovaných letadel. Mimo to je zde ještě řada míst k parkování a servisu letadel. Je samozřejmé, že zde mohou být obsloužena veškerá letadla co momentálně slouží osobní letecké dopravě, včetně toho největšího, Airbusu A380. Celý komplex je rozdělen na tři patra. Horní patro je vyhrazeno pro odlety, střední má administrativní prostory a v přízemí jsou přílety.

Pro vnitrozemskou osobní dopravu slouží dva zbývající terminály. Číslo dvě má 15 bran a několik servisních parkovacích míst, aby číslo tři mělo bran 14, plus parkovací místa určená k servisu letadel.

Nákladní dopravu obstarávají dva terminály. Jeden slouží dopravě vnitrozemské a druhý mezinárodní.

Protože Sydneyské letiště se prostírá nedaleko středu města a kol něj jsou mimo moře všude obytné čtvrti, tak toto letiště má omezený provoz. Aby lidičky, ve čtvrtích nad kterými jsou přistávací a startovací koridory, mohli spát, tak od 23 do 6 hodin ráno letiště nepřijímá. Jsou sice výjimky v nouzi a to od 23 do 24 hodina od 5 do 6 hodin ráno, ale jinak za porušení tohoto omezení jsou vysoké pokuty. Tím skutečně myslím vysoké, představují více jak půl milionu dolarů, které musí letecká společnost zaplatit když se jejich letadlo dopustí přestupku.

Letiště je dostupné pěšky, na kole, autem, autobusem a podzemkou. A protože jsou zastávky městské hromadné dopravy v loupežnickém prostoru, tak mimo normálního jízdného založeném na vzdálenosti jakou chceme jet, zaplatíme ještě $10 za použití letištní stanice. Takže i jízdenka pro penzisty, která nás stojí $2.50 na veškerou dopravu po celý den po celičké Sydney, nás stojí o $10 více, pokud chceme vystoupit na letištní zastávce. Zloději jedni! To Sarka Farka byl proti nim gentleman.


George Švehla 3/8/2010.

syndey
A takhle velky maji v Australii zaby - tahle je primo z letiste v Sydney.

zaba
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Michal A. Michal A. | 22. srpna 2010 v 3:20 | Reagovat

Pekny a podrobny popis - trochu zdlouhavy pro navstevnika. Nekolik poznamek: Sydney a Melbourne byly vzdy souperici mesta. Nam se po priletu - v listopadu 1968 - a rozhlednuti po zemi vice zalibil mezinarodni a mene drsny Melbourne kde jsme se usadili a spokojene zijeme.

Ale zpet k letistim: George velice dobre vystihl - i kdyz skryto v textu - kdyz pristanete v Sydney na mezinarodnim a pak cestujete dale letadlem treba do Melbourne - musite se premistit na domaci letiste - autobusem - coz nas vzdy dovede k zlosti - dnes ty prisne kontroly a skenovani osob i zavazadel - to vse vede k tomu ze nastanou dlouhe fronty a  letadlo spoje muze mezitim odletet bez vas! Kdyz letime z Melbourne musime tedy menit z domaciho na mezinarodni v Sydney a to znamena ze musime prijet na letiste v Melbourne alespon dve hodiny drive.

Zpet k letistim - jako George to zazil - od roku 1968 se Melbournske letiste zmenilo na moderni mohutny komplex se schopnosti prijimat letadla jakekoliv velikosti a stale roste! Bohuzel z (mne) neznamych duvodu vetsina mezinarodnich letu konci v Sydney - s vyjimkou nekterych asijskych linek.

Kdyz jsme navstivili Prahu pred nekolika roky tak nam prazske letiste pripadalo ponekud male v porovnani - ale to je jina kapitola.

2 Moe Moe | E-mail | 22. srpna 2010 v 8:33 | Reagovat

Jen bych chtel poznamenat ze "Ranvej" neni ceske slovo ale skomolenina. Nic ve zlem, je to muj "pet peeve". Zachoval jsem si svoji starocestinu a SPRZNENA cizi slova v materstine mne, jak by asi Svejk rekl "Doslova serou".
Jinak k Vasemu letisti, sakra to Aussies byli pekne pozadu. Asi nemate velky pocet letu (Traffic), jinak by se o to konkurence postarala. Tech $10.00 je vlastne pakatel v porovnani s poplatky zvetovych letist a privatizace s tim ma akorat spolecne jen jedno, nekdo ty naklady musi platit, proto se toho stat zbavil.
Welcome to the rest of the world.

3 Good Fella Good Fella | 22. srpna 2010 v 9:48 | Reagovat

vyraz "pet peeve" se v AUS ci britske anglictine nepouziva:).

4 David David | 22. srpna 2010 v 14:21 | Reagovat

[2]: skomolenina, SPRZNENA, zvetovych pletes si nejak s a z?

5 hedvicek hedvicek | 22. srpna 2010 v 14:23 | Reagovat

Me se tn clanek libil - proto jsem ho sem dal. Ano, je zrejme ze tam driv asi nebylo moc leteckeho provozu (ve srovnani s Amerikou, ne Ceskem), ale ta opustenost je na Australii sympaticka. V Ruzyni taky postavili vetsi letiste pro vic nez jedno letadlo denne az pred par lety. Jeste v roce 1995 tam porad stala jen ta jedna kostka budova. Ted je jich tam vic a plne ceskeho letistniho personalu, ceskych fasistu, kteri maji za ukol zhnusit zahranicniho turistu natolik, aby priste radsi priletel do Vidne.

6 Good Fella Good Fella | 22. srpna 2010 v 14:46 | Reagovat

Pres Prahu bych nikdy neletel , stacilo ni to jedenkrate v 90 tych letech - chovali se tam opravdu jako komunisticka prasata ( ta hulvackost je v krupanech  zazrana) - rvali tam hrube na cizince ,kteri jim nerozumeli ....aby neprestupovali pres caru (na podlaze) , hulvat totiz nevi ze se da s lidmi komunikovat slusne, servirka v obcerstveni na letisti neochotna ...
Ted, zase  kdy nase zavazadla nepriletela s nami na cas do Frankfurtu , poslali je za nami pres Prahu (puvodne mela letet pres Viden) , v Praze odbornici nuchali do nasich zavazadel a ustipali na nich veskere zamecky - v zavazadlech byly sklenice s Vegemite (tj pomazanka) ceskym expertum asi pripominala plastickou trhavinu....

7 Moe Moe | E-mail | 23. srpna 2010 v 4:28 | Reagovat

[3]: Je mi to zname, ziji v Americe

8 Moe Moe | E-mail | 23. srpna 2010 v 4:29 | Reagovat

[4]:Pletu, jsou na klavesnici vedle sebe.

9 Good Fella Good Fella | 23. srpna 2010 v 5:10 | Reagovat

[7]:Message ma byt prizpusobna audienci - tj pro pana Svehlu zijiciho v AUS :).

10 Michal A. Michal A. | 23. srpna 2010 v 6:55 | Reagovat

[2]: Mila Moe - nejsme pozadu v Australii pokud se letist a komfortu a slusnosti a presnosti odletu a priletu tyce.

Rovnez pocet letu a spojeni je fantasticke - konkurence je mezi mnoha linkami z Asie, Evropy, US, a nejlevnejsi a nejvice komfortni je Emirat linka primo do Evropy.

Doufam ze jste myslela vas vyrok Welcome to the rest of the world ironicky - Australie uz dlouho neni Panu Bohu za zady - bohuzel.

Mohu Vam sdelit ze na US letistich jsem se setkal s mnoha neprijemnymi zamestnanci, neslusnymi a drzymi. Rovnez hygiena na mnoha US letistich je pod psa v porovnani s Australii.

A vubec byla jste nekdy Down under utvorit si svuj vlastni nazor jiny nez ze Aussies jsou pekne pozadu? Troufam si rict opak!

11 Moe Moe | E-mail | 23. srpna 2010 v 8:21 | Reagovat

Je to krasne slyset Cechy v "diaspore" jak se hlasi k sve nove vlasti kde koliv se najdou na svete.
Za prve Moe neni zena, za druhe minil jsem tu dobu 1968 o ktere se autor zminil. Pochopitelne ze po 42 letech je Australie na svetove urovni a ne nejaky "outback".
Ne, v Australii jse nebyl i kdyz mam pratele v Adelaide (ne ceskeho puvodu).

Moje poznamka "Welcome to the rest of the world" byla myslena k tem $10.00 poplatku ktere jsou dnes bezne, a ne ze bych chtel nejak "look down on Aussie land".  Far from it.

12 Michal A. Michal A. | 23. srpna 2010 v 14:12 | Reagovat

Prominte Moe - ja jsem prehledl tu koncovku a myslel ze Moa je jako ona ta moje panovnice!

Schvalne jsem zajel na Melbournske letiste se podivat na ty poplatky - a hruza mne pojala! Oni to zvysili na $25.00 az $30.00 a tak jsme tedy na svetove urovni - chvala Panu Bohu!

A pry to jeste zvysi!

13 Milan Milan | E-mail | 24. srpna 2010 v 2:48 | Reagovat

Mily Moe,
Jsem rad ze nejsem sam. Ranvej jsem nastesti slysel dnes poprve, ale asi pred 15ti lety jsem v Plzni videl maly truck s napisem "DYSPECINK" a i kdyz micham moje psani s anglictinou jak se mi to hodi, na ty ZPRZNENINY se divam presne jako Vy. Pri me posledni navsteve (2007) jsem musel zadat sestru o  prelozeni slov v TV. A to jsem v mladi zvladal 6 jazyku!

14 Moe Moe | E-mail | 24. srpna 2010 v 19:32 | Reagovat

Ja jsem predpokladal ze asi nebudu sam. Zahlednul jsem nekde ze Cesi pouzivaji slovo "happening" ale nemohu prijit na to v jakem smyslu.
Bohuzel, prebirani cizich slov se zda byt modni v Cesku, zvlaste kdyz cesky vyraz predem existuje.
Sklonovani cizich Jmen a nazvu je asi pravopisne spravne, ale melo by se to odbourat, foneticky to zni priserne a pak je to vlastne zkomolenina.
Jednou se bude jezdit do Ameriky na kurzy Starocestiny!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama