Habermannuv mlyn anebo O Cesich a jine zvirene...

2. listopadu 2010 v 19:59 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Prave jsem prisel z kina. Byl jsem na novem filmu rezisera Juraje Herze Habermannuv mlyn. Film je to uplne oskarovy, naprosto vynikajici, ale v Cesku asi moc chvalen nebude a bude to tam asi propadak. Hlavni role filmu byly obsazeny nemeckymi herci, prilezitostne dabovanymi do cestiny, coz jen pridalo filmu na verohodnosti, protoze se tam nemihaly zase ty stejne zprofanovane herecke nomenklaturni ksichty jako v trhacich typu Kolja nebo Vratne lahve. Z ceskych hercu tam byl ve vyraznejsi roli jen Karel Roden a Oldrich Kaiser a ze slovenskych Zuzana Kronerova a okamzite rozpoznatelny Andrej Hryc. Byl to uz asi ctvrty nebo paty cesky film z posledni doby, kde jsem videl Karla Rodena soulozit - zrejme to ted musi byt v kazdem filmu, aby byl uspech filmu u zen stredniho veku zarucen. Potvrdila mi to i moje kamaradka z Prahy, ktera scenu branila s tim, ze "Roden soulozi hezky". Zase o jeden prodany listek vic.

Film se odehrava v Sudetech castecne pred valkou, pak po prichodu Nemcu a pak koncem valky. Hlavnim hrdinou je mlady nemecky podnikatel August Habermann, ktery vlastni mlyn i pilu a naprosto nediskriminuje mezi Cechy a Nemci a jehoz nejlepsim kamaradem je cesky hajny Brezina, v podani Karla Rodena. Roden v roli exceluje i s jeho prototypickou slovanskou tvari a je to jeho prvni role, kde naprosto nebyl trapny (jako v Hlidaci cislo 47) a byl celou dobu naprosto uveritelny. Oldrich Kaiser pro zmenu zase trapny byl. Ten kluk se mel drzet komedie s Labusem, tem jeho podanim zasmradleho proletare se nejak neda moc verit. Nemecti herci (postavy Habermanna, jeho mlade manzelky, mladsiho bratra a esesaka Kozlowskeho) naopak hrali sve postavy do takove perfektnosti, ze z nich sel strach.

Film v deji stupnuje napeti a ukazuje co byl nacismus za svinstvo a co za dobytek byli za valky jeho nositele a divak tak nejak nechape proc - to uz jsme prece vsechno videli. Az ke konci filmu zacina byt jasno - ta zrudnost nacismu predtim tam byla proto, aby bylo i tem nejblbejsim jasne, kam se to vsechno vyvijelo a ze i nacismus bylo mozne trumfnout. Komunismem a cesstvim. A ten komunismus zkrizeny s cesstvim je v zaveru filmu docela verohodne zobrazen a jmenuje se ODSUN.  Zatim jsem nevidel v ceskem filmu povalecny odsun Nemcu zobrazen tak realisticky jak tady - a to bude taky duvod, proc se na film zesype nenavistna kritika. A budou se vymlouvat na nasili a drasticke sceny ve filmu - ve skutecnosti to neni tak zle a je tam navic minutovy zaber na Rodenovu pulsujici prdel! Zeny a divky, to nemuzete minout!

Zpracovani ma vsechny dulezite faktory a aspekty vynikajiciho moderniho filmu a je to lepsi nez cokoliv co dokazala stvorit ceska komunisticka filmova "Nova vlna" sedesatych let (Menzel, Chytilova a takovi paznehti). Realismus tam je, historicka fakta taky, trocha lasky a romanticky zasnenych pohledu taky (aby na tom i pani Tutenkamenova vydrzela sedet), naivni, strasne naivni podnikatel Habermann, co si vzal za manzelku schovanku z klastera je proste k zulibani, nejen proto, ze vypada jako zpevak Sting. A navrch posypano par typicky ceskymi paradoxy, jako ze nejvetsi cesky hajzl a proti-nemecky vlastenec Masek je nevlastni bratr Habermanna a nakonec ho obesi jeho cesti soudruzi, protoze je z pulky Nemec a Habermannova manzelka je zidovskeho puvodu, je poslana Nemci do koncentraku, vrati se a na konci je titulovana ceskymi vlastenci jako "nemecka kurva" a muze mluvit o stesti ze nakonec skonci jen v odsunu do Nemecka a ne mrtva jako spousta dalsich. Habermann sam, nejhodnejsi clovek celeho filmu je na zaver zlyncovan a zavrazden (privazou ho na mlynske kolo jeho vlastniho mlyna). Cesky osud. A starosta Hartl (Andy Hryc) jde z extremu do extremu, od puvodniho vlastence, po kolaboranta s nacisty, spolupracovnika partyzanu, pak zase asistuje esesaku Kozlowskemu pri popravach ceskych delniku z Habermanova mlyna a v zaveru filmu sefuje ceske luze z RG zenouci nemecke zeny do vagonu dobytcaku a krici: "Soudruzi, popozente ty nemecke svine!" Skutecny charakter, ten to urcite dotahl az na krajskeho tajemnika KSC jako Miroslav Mamula.

Celkove mohu film absolutne doporucit, nejsou tam zadne "plytke ceske momenty", ma to spad a podle mne to zaslouzi aspon pet hvezdicek z peti.  Z ceskych filmu poslednich let tenhle vede s velkym naskokem - mnohem lepsi nez Hlidac c. 47, lepsi nez Kawasakiho ruze, lepsi nez Zeny v pokuseni, lepsi nez Libas jako buh a hoooooodne lepsi nez Tmavomodry svet, Kolja a nebo Vratne lahve. Podle mne by na to mely soudruzky ucitelky vodit i deti ze skoly - vyhradne kvuli historickemu pohledu na svet. Na cesky svet a jak Cesi ten svet vidi. Film neni o valce a esesacich, je o obyvatelich Sudet, at uz mluvili cesky nebo nemecky.  Je to film o Cesich a jine zvirene.

 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jakub M. Jakub M. | 2. listopadu 2010 v 21:02

Nic proti filmu, ale nemel by si hrat na vychazeni z realneho pribehu, ktery tendencene pokurvil.

http://www.lidovky.cz/habermannuv-lync-a-narodni-sebebicovani-f0a-/ln_noviny.asp?c=A101012_000050_ln_noviny_sko

2 CA CA | 2. listopadu 2010 v 21:05

Srovnávat Kolju s Habermannovým mlýnem nebo Ženami v pokušeni je jako porovnávat pivo s džusem. Nejde to tahkle brát napříč žánry. Jde jenom říct, co se člověku víc líbí.

A o tom, jak se v ČR zase tenhle film nedoceňuje: na Česko-Slovenské csfd.cz je film hodnocen 79 procenty, na anglofonní imdb.com, celosvětově známé, má jen 6.2 bodů z 10.

3 Vojtech Peterka Vojtech Peterka | E-mail | 2. listopadu 2010 v 21:36

Nechapu, proc bychom meli mit soucit s odsunutymi Nemci a za co bychom se jim meli omlouvat?? Jsem na film zvedavy, pak dam vedet.

4 Seetal Seetal | 2. listopadu 2010 v 22:26

[3]: Vojtechu, kdyz nechces mit soucit s odsunutymi Nemci, tak do toho kina ani nechod a kup si radeji flasku rumu, ten s jistotou rozsiri obzory jak byva u tebe a tobe podobnych zvykem dostatecne.

5 Jaroslav Jaroslav | 2. listopadu 2010 v 23:07

[3]: Hmm, takze mit soucit (viz znamy vyrok "Nejsme jako oni")s komunistickou chatrou ktera drzela Cechy na uzde 40 let a mnohdy s manyry gestapa je v poradku? Takhle snad dokazou uvazovat jenom Cesi.

6 Jaromir Amadeus Máša Jaromir Amadeus Máša | E-mail | Web | 2. listopadu 2010 v 23:08

Do byjaku cely zzivot nechodim, tak chodilyu sluzky. Moji rodicove chodili do tyjatru. Nepotřebuji to, mám osobní zkušenosti.
Jedna moje prateta, jmenovala se Kristine Dworschack. Jakýmsi motivem při tom jménu k tomu jí bylo, že manžel její sestry, tedy mé druhé pratety, byl Němec a ještě k tomu evangelík, jmenoval se Wilhelm Lippert, ale ten kšeft na Příkopech mu nepatřil. Naštěstí. Tento pražský němec padl v WWI někde na jiu Maďarska v prvních dnech války a dokonce přivezli jeho mrtvolu do Prahy. To byl jako ten motiv,. vbe skutečnosti si pratetinka spočítala, že jako suděťačka dostane mnohokrát vyšší penzi. Čas od času nás poctila svou návštěvou. Divila se, že nemluvíme německy, když táta i máma uměli dokonale, zatímco ona mluvila takovou tou pisl pémiš pisl dajč směskou. Neuměla jazyk vlastně žádný.  A tato nacidáma říkala v mé přítomnosti ( mě mohly tam být minimálně 3 toky), že české děti by se měly nejlépe všechny zaplynovat. Sama neměla déítě žádné. Jakými úvahami k tomu došla, nevím, nejspíše opakovala to, co jí vtloukali do hlavy její nacističtí političtí lídři. Nebo tygři?. V květnu 1945 ji internovali i s její sestrou v nějaé škole na Smíchově, navštívila je tam jejich spolužačka paní Mokrá, nikdo je tam nemlátil ani je nepřipravil o panenství. Odvezli je do Rajchu, tedy do toho správného, tj. do Trizónie. Jejich adresu klem r. 1968 zjistil přec Rotes Krajc můj bratranec, ale bál se komunikovat. Já se nebál nikdy. Měl jsem s tím popotahování, ale řekl jsem estébákům rovnou, oukej, až se vám v mém dopise něco nebude líbit, tak mi řekněte, a já ho přepíšu, a poptactvu. Zjistiul jsem, že můj prabratranec dostalpráci pumpaře, že si hodně vydělá, že se tam oženil, vzal si zubařku s dítětem, takže měl rodinu, a tak jsme si občas telefonovali. Mluvil perfektně česky, já mu nabízel němčinu a nechtěl.  Myslím, že měl dobrý život.  Upřímně řečeno, často mě mrzívá, že jsme se taky nedal k Němcům, byl bych dneska univerzitním profesorem na penzi, ctěn a vážen a nebyl bych žebrákem jako tady, kde jsem celý život dřel jak kůň a ani nevím na koho. Kdybych byl německý vyhnanec, bylbych pro to, aby se Dr Dr Benešovi postavila v Mnichově socha přinejmenším Stalinovy velikosti.
Mám ještě jednu zkučenost. Na fildě se mnou studovala nějaká Věra Čepková. Zřejmě je to ultradajč jméno. Její otec byl zahradníkem hrabětem Donnerwettersternerga na hradě Butschovitze. Nechali ho tady. Ale nedali celé rodině potravinové lístky. Měl tři dcerky, Znám je všechny, jen jednu z nch spíše z doslechu. Ta Věra měla tak málo jídla, že podlehla TBC. Zamiloval jsem se do ní. Stala se z ní ultraslovanka. Nevím jakým psychologickým dušečervotočem. Když vyletěl sputník, skákala radostí, jak to "my Slované" konečně světu natřem. Zatímco já jsem byl, dovolte i ten výraz, nasranej, že první nebyli Američani, jak by se na ně slušelo. Staroslověnštinu mrskala tak dobře, že dokonce směla opravovat profesora Jánevímjaksejmenuje, když udělal chybu. Samozřejmě, že se n mne idealistu vyflákla. Vzala si nějakého toxikologa z Brna. VB osmašedesátým utekli do keltského ráje a pijou denně ajriš kofi. Je tam profesorkou na univerzitě v Ťuplínu. Zatímco já, který se s ní učil, jsem tady úplná nula, abnžto jsem o bolševizmus nikdy ani nezavadil. Přečtěte si prosím název příspěvku: Život vše srovná. Jsou tu z nás chovna. Jo, a abych, pane Hdvábný, nezapomněl: to že film, ve kterém se aspoň  třikrát nesouloží není k ničemu, to jsme se naučili, ruku na srdce, od Amerikánů. Já neví, proč si v tom tak libují. Vždyť je to hnus se na to neustále dívat. Říkám tomu řeznictví. Ještě, že poslední film, který jsem viděl, by Sladký život. Ani se nedivím tomu tatínkovi od krásné rodiny, že se vodbouchl. Mně osobně mohou být pravostranné stejně jako levostranné víceméně bolševické filmy všechny ukradené. Já si pouštím klavírního Liszta.

7 vaclav kral vaclav kral | E-mail | 3. listopadu 2010 v 4:48

Vlastne to napsal za mne CA. Ja jen doplnim. Prirovnavat film Habermannuv mlyn ke Koljovi, Vratnym lahvim nebo Libas jako buh je barbarstvi. Snad je mozno prirovnat jej k Tmavomodremu svetu i kdyz i zde jsem na pochybach, protoze temata jsou rozdilna. Vse je o subjektivnim pocitu. Taaak a ted si jdu precist ze jsem byl kymsi vyhodnocen jako smamer...

8 Miroslav Václavek Miroslav Václavek | E-mail | 3. listopadu 2010 v 4:49

Příběh filmu se odehrává kousek od Šumperku kde bydlím a je založen na skutečných lidských osudech. Přičemž například v takovém Lanškrouně se po válce odehrávaly ještě daleko horší zvěrstva. Zločiny proti lidskosti srovnatelné s řáděním Rudých Khmerů v Kambodži. Teď je třeba ještě točit i filmy o tom co páchali komunisté. Nikoliv laskavé grotesky obsahující komunální satiru. Ale obraz toho o jaké se jedná zrůdy.

9 King Rucola King Rucola | 3. listopadu 2010 v 5:54

Rosta, kam sa chodis na tie filmy divat? Mam na Floride jednu znamu, ale stratil som jej adresu, tak sa jej nemozem spytat.

Mozno by som rad uz videl tiez nejaky taky film, ale u nas je to sama americka seria v televizii, alebo sem tam nejaka "radoby komedia" nemeckeho povodu. Alebo to pozeras cez kompjuter? Ak ano, tak ako? Dakäujem za "link" vopred.

PS Nezabudni, ze pre nas pubertakov bola taka Chytilova uplny zazrak, ked si Brejchova vyzliekala kalhotky, to bola naskutku pre nas "nova vlna". Nehovorim o Nemcovi a Formanovi, to sme pozerali s otvorenou hubou a na podiovej diskusii s nimi sme boli natlacani ako sardinky. O_O

10 Godula Godula | 3. listopadu 2010 v 10:49

Ať už je to jakkoli s Habrmannem, jestli zahynul přivázán ke kolu či zastřelen karbaníkem ze závisti. Já jsem slyšel, že měl majetek, kufr šperků či čeho a ten se záhadně ztratil když Habrmanna čapli na konci války. On totiž mlel načerno obilí a pak ho prodával zájemcům. Pochopitelně to nedělal z lásky, ale za peníze, protože to bylo vysoce riskantní. A když k němu chodili Němci na kontrolu, tak jim dal dobře najíst a napít aby kontrola prošla a neprovalilo se že mele načerno.

11 Jirina Korcakova Jirina Korcakova | E-mail | 3. listopadu 2010 v 11:17

[6]: Pane Masa, dobry!!! A vtipny. I kdyz to, co se stalo, samozrejme bylo hrozne a vubec to nebylo k smichu. Reaguji pouze na vas, protoze si to vsechno musim nechat projit hlavou a ten film jsem nevidela.

12 Viktorka Viktorka | 3. listopadu 2010 v 11:19

No a já se těším na toho Rodena.

13 Moe Moe | 3. listopadu 2010 v 18:30

[10]:To je zcela pravda, znamy rodiny byl  za pytel psenice semleny na cerno zastrelen SS na miste..

14 Pavel Pavel | 3. listopadu 2010 v 18:50

[9]:Film jsem videl, vcera jsem si stahnul  na www.uloz.to do okenka napiste titul filmu, kliknete na vyhledat, az se vam tam ukaze.., dole je stahnout a kliknete, pak napiste predtisteny obrazek do okenka a zase stisknete stahnout,pak save a uz se to stahuje..., chvilku to trva,a nebo se prihlaste a tam slibuji , ze jsou to minutove zalezitosti, ale asi to neni zase free, to jsme nezkousel.Tak good luck...
No a film neni spatny Roden je vynikajici herec a doba to byla hodne zla...

15 Pavel Pavel | 3. listopadu 2010 v 23:06

Dejte nekdo vedet, jestli se vam to podarilo, diky.. :-D

16 King Rucola King Rucola | 4. listopadu 2010 v 2:41

[14]: Dakujem, vyskusam a ozvem sa s komentarom.

17 OM OM | Web | 4. listopadu 2010 v 14:58

Jakýsi pomatený "logik37" ze Zlína se 29.10.10 18:46:46 na Lidé.cz sáhodlouze svěřuje, proč na ten film chtěl jít a proč na něj nepůjde. Člověk jen žasne.

18 Jirina Korcakova Jirina Korcakova | E-mail | 4. listopadu 2010 v 16:42

logik37 - 29.10.10 18:46:46
Chtěl jsem jít do kina na Habermannův mlýn. Ale už jsem si prakticky jistý, že nepůjdu. Ne že bych jeho shlédnutí nepřežil. Ale podle toho co o něm píše distributor je to propagandistický a tendenční kus, je to vidět i z oficiální filmové upoutávky a dosvědčují to i komentáře těch co na filmu byli. I těch kterým se to líbilo. Propagandy jsem si užil dost před r. 89.
Nemám rád polopravdy. Ani filmy které se odkazují na skutečné události a přitom je jednostranně až lživě upravují - a když jsou na to jejich tvůrci upozorněni tak se ohání "uměleckým záměrem". Děkuji, nechci.
Že byl skutečný Habermann fajn chlap který špatně skončil - na tom se shodují všichni. Ne na tom co se s ním stalo. Takže buď natočím smyšlený příběh který vystihuje danou dobu - bez historických osob. A nebudu po straně dodávat že je to inspirované skutečností. Nebo se chlap bude jmenovat Habermann, po skončení války záhadně zmizí načež mezi ostatními postavami bude kolovat více verzí toho co se stalo. Divák nebude klamán a přitom bude dobře cítit že příkoří se stalo chlapovi který byl rovný. A že pachatelé (ať už byl jejich motiv jakýkoli) zůstali nepotrestáni - což bylo špatně.
Nevím kdo vymyslel ten "lynč na mlýnském kole". Jestli autor románu nebo scénáře. No jo, obecný lid je hloupý, on by si přece neuvědomil "hloubku" tragédie kdybychom mu nepředložili něco šokujícího. Fantazie zapracuje - a ta pitomost s kolem je na světě. Většina lidí nikdy v životě skutečné mlýnské kolo neviděla - tak to sežerou i s navijákem.
Proč je to pitomost? Za prvé:
Habermannův mlýn byl už v r. 1938 vybaven turbínou. Což zjednodušeně - pro netechniky - znamená trubkou o průměru desítky cm, ve které proudí voda a roztáčí "vrtuli" umístěnou uvnitř.
Za druhé:
I kdyby akce měla proběhnout u mlýna s klasickým vodním kolem tak to nepůjde. Mezi dnem náhonu a kolem (kolo na spodní vodu) nebo vantroky a kolem (kolo na horní vodu) je řádově 10cm štěrbina - do ní se člověk nevejde. Jen blbec by dělal štěrbinu větší a výrazně tak snižoval už tak nízkou účinnost kola.
A kdyby s kolem chtěli kývat "ručně" nahoru a dolů? Mlýnské složení nemá spojku, kdo otáčí kolem tak pohybuje celým mlecím mechanismem. Točit kolem tam a zpět je v principu totéž jako během pár vteřin roztlačit železniční vagón a pak zase během pár vteřin změnit směr jeho pohybu. O nějakých rychlých změnách směru rotace kola nemůže být řeč.

logik37 - 29.10.10 18:47:38
RE: Chtěl jsem jít
To co se stalo se skutečným Habermannem mě mrzí. Ale pánové Urban ani Herz na tom nemají žádnou zásluhu. Spíš mi jejich počin připadá jako plivnutí na mrtvolu člověka který nebyl zlý.
Jó, účel světí prostředky. Tak proč nelhát a "nepřikrašlovat"? Z kin pak proudí davy které ne že si uvědomují jaké byly poměry a lidé před, během a po válce. Oni padají na kolena, tlučou hlavou o zem a naříkají nad tím že se narodili českým rodičům - takové lůze! A roztrubují to dál. Byl to účel tvůrců filmu? Do hlav jim nevidím, jak ovlivnili "veřejné mínění" je zřejmé.

Vitasek3 - 29.10.10 21:21:01
RE: Chtěl jsem...
Film není dějepis,je to umění,které by mělo reflektovat lidský úděl.Samozřejmě, že byly natočeny kilometry propagandistických filmů kde hranice mezi dobrem a zlem probíhala po politických (etnických,náboženských) hranicích.
V roce tuším 71 se rozhořčil lektor v hodině marx-leninismu nad Kachyňovým filmem Kočár do Vídně a zlořečil nad jeho tvůrci, kteří pak prý od revanšistů dostali dokonce jakousi cenu.
Mě se samozřejmě Kočár do Vídně líbil, stejně jako kanadský film Gott mit uns.Ten spor velitele zajateckého tábora s tím německým plukovníkem byl zajímavý a o to v tom filmu šlo. Kdyby měl být Gott mit uns politickou agitkou,jakou ten lektor chtěl mít kachyňův film, tak by se dnes Gott mit uns spolu s tím Kočárem do Vídně nepromítal.
Pouze pokud se autor scénáře dokáže odpoutat od dobové reality a momentální politické objednávky,dokáže vytvořit nadčasové dílo.

logik37 - 29.10.10 21:29:52
RE: Chtěl jsem....
A ty jsi už ten nový Hertzův film viděl? Nebo se na něho chystáš jít?

Vitasek3 - 30.10.10 17:48:57
RE: Chtěl jsem....
Film jsem neviděl,jestli na něm půjdu nevím.Nemám rád filmy s násilím,spíš preferují komorněji laděné příběhy jako byl ten film Adelheid.

19 Jirina Jirina | E-mail | 4. listopadu 2010 v 17:33

Posledne mne pan Hedvicek nepustil ke slovu, ale pane Jaroslave tohle vam proste musim rici: nepochopila jsem na zaklade ceho mne typujete na pokrytce, vas argument nemá hlavu ani patu,  ale co se tyce vasi poznamky, ze (cituji) -  vasi babicku zabili a co udelali dedeckovi nebude asi proto ze byli v ceskem odboji, ale nejspis ze je nejaky CECH a ne Nemec udal, v tom totiz Cesi za valky i po valce vynikali – chci vam rici: vy uz si to nemuzete na vlastní kuzi vyzkouset, ale kdyby vas mucilo gestapo, také byste mluvil! Ano, moje prarodice odvedlo gestapo, protože někdo nevydrzel muceni a vy nejste ten, který ma pravo soudit! A to, ze moji prarodice vydrzeli muceni a nikoho neprozradili, to se rovna zazraku a ja jsem na ne pravem pysna.

Co se tyce vasi poznamky ohledne germanskeho vlivu: bez dechovky se rada obejdu, v architekture obdivuji italske mistry a nemecky pisiciho Franze Kafku by si Nemci oddelali sami, protože byl Zid.

Prominte, ze se k tomu vracim, ale ja vam to proste musim rici!

Posledne Jaroslav napsal:
Jirino nemusite se zde falesne kajet ze jste se vyjadrila ponekud nesrozumitelne. Spis bych vas typoval na pokrytce, ponevadz si zrejme neuvedomujete kolik CESKYCH ucitelu podle potreby a svych zajmu vstoupili do KSC. To ze vasi babicku zabili a co udelali dedeckovi nebude asi proto ze byli v ceskem odboji, ale nejspis ze je nejaky CECH a ne Nemec udal, v tom totiz Cesi za valky i po valce vynikali. Zkuste jednou zapremyslet kde by byli Cesi bez germanskeho a pozdeji nemeckeho vlivu. Urcite na urovni Srbu nebo Ukrajincu, coz jsou take Slovane.

22 Ross Hedvicek Ross Hedvicek | 4. listopadu 2010 v 20:22

Nazor pana Zahradila je naprosto nepodstatny, protoze on ma povolene na blogu Aktualne psat, kdezto ja to mam vyslovne zakazano. Je to jako clanek Leonida Brezneva v moskevske Pravde proti Sacharovovi (kde by pochopitelne zadny Sacharovuv clanek nikdy neuverejnili).

23 OM OM | 4. listopadu 2010 v 20:24

[21]: Jan Zahradil se tímto blábolem definitivně řadí mezi ty všechny přiblblé české "vlastenčíky".

24 Vojtech Peterka Vojtech Peterka | 4. listopadu 2010 v 20:37

Pane Hedvicku: za Vas predchozi prispevek si dejte facku. pak si Zahradiluv clanek prectete jeste jednou, snad Vam to dojde.

25 Seetal Seetal | 4. listopadu 2010 v 22:11

Tak tak, mate pravdu, cesi bez nemcu a zidu by bydleli dodnes v zemljankach, to je nezvratny fakt. Stejne je na tom svycarsko, ktere by bez nemecu dneska bylo odkazano na mlecne vyrobky, nebo si myslite, ze za ekonomickym uspechem dnesniho svycarska stoji z incestu vzesli sedlaci?

26 OM OM | Web | 5. listopadu 2010 v 13:08

České poválečné násilí je vidět i ve filmu "Krev zmizelého" - rež. Milan Cieslar. Nejcharakternější postavou je tam vlastně býv. esesák, kterého hraje Vladimír Dlouhý.

27 Black Arrow Black Arrow | 5. listopadu 2010 v 18:13

on 22 by RH : jen se toho SACHAROVA moc nezastavaj bo on byl key tvurcem CCCPske H-Hracky , tak s nim zadne sraCZky, bitte. Danke. Obdivovat/zastavat sa SACHAROVA je jako povazovat za narodniho hrdinu KRIEGELa ktery nepodepsal moskevske protokoly za teplych moskevskych veceru, potom co o Velkem Unorovnu 1948 byl spoluveliteletem-POLITRUKehm LIDOVYCH MILICI aka LM jimz veleli rudi otliCZnici SMRKOVSKY = pozdeji prava ruka DUPCECHA + PAVEL = DUPCECHUV minVNITRAK , dobre jitro, tady Vnitro, odhalte nam vase nitro.

28 Aj promluvil HRDINA !!!!!!!!!!!!!! Aj promluvil HRDINA !!!!!!!!!!!!!! | E-mail | 5. listopadu 2010 v 19:41
29 Godula Godula | 5. listopadu 2010 v 21:15

Já bych jenom doplnil 25 Seetla. Vešvýcarských bankách je na černých kontech bývalých SS plno zlata¨. Prokazatelně se zjistilo z chemického složení, že jde o zubní zlato. To se jim to hospodaří bankéřům. Věc se provalila, když se židé naštvali a zaplatili americké právníky. A USA pohrazily svýcarským bankám že zavřou jejich pobočky v USA pokud budou mařit vyšetřování.

30 Black Arrow Black Arrow | 5. listopadu 2010 v 21:30

DoplnovaCZka: soudruh SMRKOVSKY udajne odmitnul pomoc slavne a hrdinne SOVETske 3rd Army, 16th division prevlecene za Emericany (nekteri si proto nakremovali obliceje na cerno aby nebylo videt ze jsou z CCCP) oslobodila Plzen jiz 5. kvetna 1945 tedy davno pred 9. kvetnem. Demarkacni cara byla u Rokycan, ale pokud vim (ne nebyl jsem pri tom, ale kdo byl kdy pri necem ?? ) tak ti soveti prevleceni za USaky mohli prijit na pomoc i za demarkacni caru, pokud by byli pozadani. Ale soudruh SMRKACZ tomu zabranil a tak mu ti 1968ici , DUPCECHOVCI a jini kolaboranti mohou byt  vdecni ze se zaslouzil o CSSocialistickou statnost.

31 Seetal Seetal | 6. listopadu 2010 v 21:23

Godulo, melete picoviny jak se na CZesku patri a slusi, zubni zlato (57%Ag) ma stejnou hodnotu jako med, tudiz o uschovani nejake hodnoty penez (v bankovnim sektoru) do teto komodity nemuze byt ani rec. S tim bezte stara blba Godulo na namesti na trh!!! Nepotrebuji nikym byt doplnovan a spor bank se USA, byl kvuli nezdanenym penezum. BLBKO

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama