Září 2011

Jak Americane rabovali v Plzni...

30. září 2011 v 17:36 | Milan Rezabek |  Clanky jinych autoru
Po precteni nekolika clanku a komentaru na knizku: Spoils of War, musel jsem tot napsat!

Ctu ty vynatky z knizky a prirovnavat americke vojaky k rusum je rouhani. Ja jsem sice byl decko s velkyma ocima, ale pamatuji si Americany tak, ze od 1945 jsem chtel byt Americanem a celou dobu za komousu atd. snil az se mi to splnilo.

K tomu rabovani chci jen napsat par osobnich a nezapomenutelnych zazitku. Jelikoz dum, ve kterem jsme bydleli byl blizko HQ 3. armady, bydlel u nas gen. Harmon a 2 dustojnici. Byli vsichni hrozne slusni, zajmy vojaku byly hlavne o holky a vim, ze dost devcat z Plzne si vzalo vojaky a ziji stastne v USA. O jednom weekendu meli party a prisel jeden serzant se zahanbenou tvari a lamanou cesko-nemecko-anglictinou + rukama vysvetlil mamince, jestli by si mohli pujcit od ni pribory. Mama se samozrejme dala do sbirky vseho co jsme meli a co nam Skopcaci nezabavili a on s diky odesel. Na ty pribory zapomneli a tak jsem si rikali, noo - nic se nedeje, osvobodili nas a who cares?

Jenze asi za tyden prijede dzimsa (GMC) truck, zastavi prted barakem, vystoupi par vojaku a tentokrat maji prekladatele. Privezli mamince nekolik nadhernych souboru stribra (jasne zabaveneho) s omluvou, ze ty nase pribory zapomneli vratit. Mama to nechtela vzit, ze nee - ale oni to zanesli se smichem dovnitr a tim to zhaslo. Ja dostal navic nekolik balicku zvykacek a cekulady.

Nikdy jsem neslysel o nejakem kradeni, ale slo jim hlavne o suvenyry. Tak se menilo. Tata mel celou valku schovanou Walther PPK 7.35 a vymenil ji za stary model bubinaku Colt 45. Presne model z divokeho zapadu - akorat nebyly naboje. Tak jsem blbec v me klukovske genialite prisel na to, ze Thompson sub-machine gun ma stejnou razi akorat naboje nemely rim (to cesky nevim) a ten Colt byl centre fire, ale naboje musely mit "rim". Abychom mohli strilet, obalili jsme naboje do novinoveho papir. opatrne zatlacili do bubinku a uz to slo.

Takze vymeny jely, ale o nejakem kradenim jsem NIKDY neslysel. Naopak. Rozdavali stedre vsecko, co jsme v zivote nevideli - balicky (rations), orange juice, cerstve ovoce, cigarety, a pak jasne zvykacky, cokolada atd.

O tom jako meli povahu vuci nam v Plzni?

Jednu sobotu v Cervenem Hradku kde jsme bydleli, byla velka tanecni zabava. Samozrejme se tam sjely vsecky holky a vojaku tam bylo vic nez civilistu. Venku pred vchodem sedel na zidli s operadlem proti zdi smutny vojak, pusku mel oprenou o zed a hlidal. Ja jsem na nekoho cekal a najednou on mne vola a ukazuje, abych k nemu prisel. Tak dojdu, on vstal - sundal helmu, dal mi ji na hlavu, z pusky vytahl zasobnik a oprel ji nazpet, ukazal na zidli a posadil mne. Ja byl v helme utopeny, byla velka - ale on pak vzal tu prazdnou flintu, povesil me ji kolem krku a s usmevem odesel tancovat. Ja tam sedim, kluci kolem mne zavistive stoji a asi po 10 min. prijede jeep s dvema dustojniky a soferem. Vyskocili, podivali se na mne a zacali se smat. Pak jeden sel nazpet do auta, prinesl kameru a vyfotil si mne. Pusku mi vzali a odesli nahoru do salu, kde se tancovalo. A po chvilce prijdou se schodu dva MPci a vedou vojaka v zelizkach do jeepu - chechtaji se a jeden prijde a vezme mi helmu. Kdyz ale videl muj smutny oblicej, poklepal mi na rameno a helmu mi dal na hlavu zpatky.

Moje vzpominky na americkou armadu, kde byli Anglani a i dost Cechu, jsou jedny z nejkrasnejsich vzpominek z meho detstvi a kdyz myslim na to, jak se v CR na to rychle zapomnelo, boli mne u srdce.

Rusaky jsem nikdy nevidel a kdyz uz jsem mel svuj sen vyplneny a byl nekolik let v USA, privezl jsem prvne rodice - byli jsme v Disneylandu. Nikdy a do smrti nezapomenu na moji mamu pri filmu o USA v tom kruhovem velkem kine. Maminka se v puli filmu rozplakala a s placem rikala - "proc odjeli? Proc u nas nezustali a proc dovolili abychom zili v tom komunistickem svinstvu?" NEZAPOMENUTELNY MOMENT MEHO PESTREHO ZIVOTA.

A jedinou vec kterou jsem slysel o Rusech kdyz jsem uz studoval v Brne bylo to, ze kdyz prijeli - prvne hledali skoly a mistnosti, kde byly ucebni pomucky pro biologii. Embrya nalozena ve formalinu atd. Pry vsecko rozbili, obsah lahvi vyhodili a zbytek vypili. Jeden profesor mi rekl, ze ty mistnosti jsou stale po nich citit a to uz byl ro 1953!

Cili na zakonceni mych vzpominek: srovnavat azbuky s Amiky je pro mne nesmysl, i kdyz chapu ze se vzdy vsude najde jeden, podle ktereho se pak soudi ostatni. A v te dobe se delo hodne veci.
---

I'm a Loser

29. září 2011 v 22:05 | Beatles |  Clanky jinych autoru
Pisnicka pro Troubu, Buzika a Opilce:


Dvořák=neřád

29. září 2011 v 16:00 | Jiří Wolf |  Clanky jinych autoru
Tak už máme na Kavkách nového generálního ředitele veřejnoprávní České televize. Z 36 kandidátů byl v přísném konkurzu vybrán jen ten nejlepší. Jak jinak! Stal se jím býv. šéf televize Nova Petr Dvořák. Ten ovšem, podobně jako jeho předchůdce soudruh Jiří Janeček, zamlčel své členství ve zločinecké organizace KSČ, čímž se dopustil podvodu, a pokud by měl v sobě alespoň špetku cti, měl by okamžitě svou novou trafiku - úřad složit.

V úterý 27 září o jeho bývalém členství v KSČ informoval deník L.N. Mezi požadavky na nového generálního ředitele byla například i právní bezúhonnost, tedy morální. Ale členství v KSČ není dnes překážkou vykonávat tak vysoký post. To spíše naopak je v Česku vítáno. Kominterna má tak Česko stále pod kontrolou, a jak tvrdí Petr Cibulka, je Petr Dvořák dokonce agentem GRU! Já tomu věřím. Nepočítám s tím, že by soudruh Dvořák ještě nezahřáté křeslo generálního ředitele ČT někomu slušnějšímu s čistou minulostí přenechal. Na takové morální výši ještě není. Ty by muselo být ošetřeno v novém zákonu, ale takové právní změny se nedočkáme asi nikdy.

Před měsíce jsem napsal: "Nový generální ředitel ČT., nemusí být chytrý, to se dokonce po něm nevyžaduje. Může to být s prominutím dokonce i ten největší pitomec. Veškerou práci za ředitele totiž vykonávají jeho zástupci. On jen signuje papíry. Někdy i prázdné! Hlavní prioritou na křeslo pana ředitele je, aby byl býv. člen KSČ!" A to se opět podařilo.

Všichni z Rady ČT. dobře věděli, že soudruh Petr Dvořák byl v KSČ, ale dělalo se, že nikdo nic neví. Tak Vám pane, Milane Uhde, šéfe Rady ČT všichni v této zemi moc děkujeme. Svůj úkol jste s celou svou partičkou splnil na jedničku! Od KČSM dostanete určitě pochvalu. V ČT tak bude udržen starý dobrý pořádek. Nečest Vaší práci.

Pana Petra Dvořáka bych chtěl tímto vyzvat, aby z funkce generálního ředitele ČT co nejrychleji odstoupil a nedělal této zemi doma a v zahraničí ostudu.

Jak jsem byl u psychiatra...

28. září 2011 v 22:39 | Ross Hedvicek
(Uvadim zde stary clanek o krvi - pro poteseni davnemu kamaradovi Tomasi Krystlikovi, ktery clanek miluje).

Napsal mi Ivan Chalupa: Rosťo,
navštivte nějakého dobrého psychiatra, určitě Vám pomůže. Už jen to, že jste tak pevně přesvědčen o své pravdě a že ji tak agresivně dáváte najevo, svědčí o možnosti duševní poruchy. Neberte to jako urážku a zamyslete se. Návštěva u psychiatra Vám neublíží a pokud se po vyšetření ukáže, že máte opravdu psychické problémy, bude to jen dobře, že jste tam šel.
Ivan

U psychiatra už jsem byl. Vaši domněnku, zda mé přesvědčení o pravdě může být známkou duševní poruchy, jsem mu vysvětlil a on mi na to řekl, že přesvědčení o své pravdě je znak normálnosti a určitého vyššího stupně civilizovanosti. Civilizovanost se měří měrou respektu k lidskému životu. Tím pádem přesvědčení komunistů a muslimů o "své pravdě" je devalvováno necivilizovaností jejich ideologie. A že prý hromadné vzdávání se názoru společnosti (ne pouze jedince) a všeobecný strach mít svůj vlastní názor je symptomem sociální subservilnosti a nedostatku národního sebevědomí a charakteru a že prý se to vyskytuje a je popsáno ve vědecké literatuře pouze u Francouzů a některých východoevropských národů. A pak po mně chtěl, ať mu vyprávím nějaké své sny. Lehl jsem si na jeho koženou pohovku a vyprávěl mu svůj běžný sen o tom, jak mám krev na rukou. Je to stále stejný sen, který se vrací v různých variantách.

Sen se odehrává v takové typické české/moravské ulici, kterou jsem ve skutečném životě prošel nesčetněkrát. Jmenuje se Růžová ulice a je to ulice, která vede od hlavních vrat kojetínského kostela západním směrem - možná v tom západním směru je taky skryt nějaký subliminální (čili podvědomý, pro ty co nechtějí rozumět) vzkaz. Ta ulice se jmenuje Růžová, protože to byla jedna z mnoha židovských ulic v Kojetíně a při jednom z pogromu na židy, což byl folklór tehdejší doby, který si dnešní vlastenci nechtějí přiznat, teklo tolik židovské krve, že voda v prohlubních ulice byla zbarvená do růžova - a tak přišla k názvu Růžová.

No a já v tom snu jdu tou Růžovou ulici, je krásný teplý letní den, na nebi stratocumulus a cumulonimbus, 29 stupňů Celsia, když tu si všimnu, že proti mně podél cesty teče krev a její množství se stále zvyšuje, je to ne pouze potůček, ale přímo potok a přívalová vlna, jako když se břehy Bečvy protrhly u Troubek, protože ji za komunistů nikdo nečistil. A není to židovská krev, z nějakého důvodů je mi jasné, že je to komunistická krev. POTOKY KOMUNISTICKE KRVE!

Já si k tomu takhle dřepnu, napřed jen prstíček omočím, ano, je to teplá krev. Je to celý potok teplé komunistické krve! Pak si namočím obě dlaně, abych věděl, jaký je to pocit mít krev na rukou - a ono nic! Je to ostatně pouze komunistická krev, to snad nejsou ani lidi, jaký pocit má asi řezník, když má ruce od prasečí krve? Jsou komunisté něco lepšího než prasata? Už si nikdo nepamatuje, co všechno způsobili?

A v ten moment se mi to začíná líbit a vyzouvám si boty, ohrnuji nohavice a bosýma nohama šlapu do toho prohlubin plných krve. Komunistické krve - aby bylo jasno. A pomalu v tom přešlapuji a ono to dělá mlocky mlocky a čvachty čvachty a vždycky to tak trochu vystříkne mezi prsty u nohou. Nádherný pocit. Prohlubně plné komunistické krve! A opět se dostavuje onen příjemný pocit a potěšení a já v problubních začínám přešlapovat a podupávat, jako když se tančí srbské kolo, jako jsme to tančili okolo ohně v horách jménem Prokletije (zajeďte si tam) nebo ten tanec, co tančil Řek Zorba. Nádhera! A já v tom skáči a dupu jako Gene Kelly ve scéně ze Singing in the Rain! Bez klobouku bos!

Z oken domů v ulici se ozývá Bach! Oboe d'amore! To není jen Bach, to není potok, kde tečou nějaké fekálie, to jsou to potoky komunistické krve. A když už je jasné, že mám kalhoty celé postříkané od krve, a teplé krve pořád přitéká více a více, tak už neváhám a do toho proudu si sedám na zadek a plácám rukama okolo sebe a ono to stříká všude kolem a je to úžasné! Vzduch kolem je tak nasycen tou komunistickou krvi, že se mi zdá, že vidím duhu! A pak si do toho ještě i lehnu a hýbám nohama a rukama najednou, jako moje děti v Kanadě, když byly malé, si lehly do čerstvě napadaného sněhu a dělaly "anděla" tak se tomu říkalo, protože obrys ve sněhu připomínal anděla s křídly. A u mně se dostavuje pocit absolutní euforie a tak okolo sebe třískám svýma dlouhýma rukama a samým nadšením řvu: "Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa!"
Už je vám to jasné?

Skončil jsem s popisem svých snů a psychiatr se chvíli přebíral nějakými papíry. A pak se zeptal: "Vy jste se narodil v Československu, že?" "Ano, bohužel," potvrdil jsem mu to.

"V tom případě vám nemohu nijak pomoci. Vaše sny jsou úplně normální," pravil psychiatr a naúčtoval mi 125 dolarů. Já už k němu víckrát nejdu.

Vysvetleni pro Krystlika...

28. září 2011 v 16:19 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Tomas Krystlik neustale pozaduje vysvetleni, co jsem delal v Jugoslavii. Zde je a je to uplne jednoduche. Byl jsem obycejny turista!


Pensées

28. září 2011 v 15:08 | Stuart Rawlings |  Clanky jinych autoru
(August 18, 2011)

Creation

To my tiny mind, the greatest mystery ever is the "chicken-egg" conundrum of existence. If indeed there was a Creator who made this and other universes, then who made the Creator, and with what materials? And then who made that Creator, and with what materials? And so on, endlessly. Can a Creator create itself from nothing? I find this difficult to believe... I can only conclude that existence, in all the forms that I have experienced it, is absurd... And beyond this question of how, lies the other question of why...

Most scientists today believe in a "Big Bang Theory" to describe the beginning of our universe. They claim that it occurred some 13 billion years ago, from a tiny speck in space, and in a tiny fraction of a second. This, too, is a huge stretch for my mind. An even greater stretch is trying to ponder what might lie beyond "our universe" --in time, space, and other dimensions as yet unknown.

Just as each of us has a limited lifetime, our human race also appears to be mortal. Our sun is expected to supernova in around 5 billion years, destroying our planet and others in our solar system. The nearest habitable planet of another star, if there is one, is many light years away --quite far, should humankind try to escape. We are also threatened right now by extra-terrestial objects such as asteroids and comets, by new diseases which may be impossible to treat, and by our own destructive weapons and careless lifestyle... The likelihood of the natural acts occurring anytime soon is small, but that of the man-made acts occurring soon is not small at all.


Life

Life on Earth is believed to have started some 3.6 billion years ago. Exactly how this change (from non-life to reproductive life) occurred, is still not fully understood. It boggles my mind.

Meanwhile some of us sit here on the chairs of Earth and ponder: what is humanity? And what makes us special? Biologically, we are each a collection of about 4 trillion cells, curiously united into one being which has a defined body, feels emotions, thinks thoughts, operates on a spiritual plane, and has complex behavioral patterns. Wow!! And each of these 4 trillion cells also contains the entire genetic code for the rest of our body. Wow again!! Chemically, we are around 65% oxygen, 18% carbon, and 12% hydrogen. At the point of conception, we weigh a tiny fraction of an ounce. And we grow and grow until most of us reach a height of 5-7 feet and a weight of 100-300 pounds. And then, after around 70-l00 years, we die, whatever that means...

So what differentiates us from other species --like the ant, the dolphin and the chimpanzee? We're by far the slowest species to grow up. Most five-year-old children, cut off from adults, would be helpless in this world. Much is often made of our oppositional thumb and fingers, which allow us to pick things up, paint, and more recently, to text and do word processing. Another big difference is our superior brain, which has led us to invent ways to start fires, devise wheels, live in severe climates, and build rockets to send into outer space. This brain has also led us to highly complex social systems, in which some of us can earn a very comfortable living by pushing buttons on a computer, while others work their muscles to the bone and live in stark poverty.

Looking back over the past 2,000 years (why 2000? All you mention are last 500 years or so, maybe toss in Eratosthenes or Democritus or ? )

I guess I still think back to Jesus and our calendar as the starting point for the modern world.

, our species has much to be proud of: great scientists like Newton and Einstein, writers like Shakespeare and Melville, and artists like Michelangelo and Leonardo da Vinci. Inventors like Alexander Bell and Thomas Edison have given us electric light, indoor plumbing, central heating, air conditioning, refrigeration, cars and planes, movies, telephones, televisions and more recently, computers. And Thomas Jefferson, James Madison and others have given us legal documents to promote the concepts of democracy and human rights. Magnificent!

But there is also a dark side. There have been onslaughts such as the Crusades, the Inquisition, and the conquest of Native American peoples. Even today, wars are being fought in Asia and the Middle East, with the added dimension of world-wide terrorism. And the threat of atomic and biological weapons continues to grow as they become more accessible. At home here in America, crime, drugs, poverty and unemployment are major problems. Many families spend more time watching electronic boxes than relating to each other, and the shopping mall has become an alter of sorts. The purity of our forests, air and water is eroding every day. On the one hand we live in a golden age of affluence and freedom; on the other, our planet has never known such peril.

Resources

In the last 50 years, over 80% of the world's large fish, over 50% of its corals reefs, and over 50% of its large animals, have all disappeared. Some of the world's formerly large rivers (such as the Nile and the Colorado) have dwindled to almost nothing. Nonreplenishable aquifers are decreasing by 10-20 feet per year in much of the world, particularly China, India and Pakistan. Glaciers from California to Kenya and the Himalayas are fast disappearing; and the Amazon Rainforest (from which we receive around one third of our oxygen) is being slashed and burned at a rate of almost 5% each year.

Hydrocarbons produced mainly by vehicles, coal power plants and farm animal flatulence

Nice!!

are poisoning our air and raising the temperature of the planet. We have all but lost our northern polar ice cap; and if Greenland's glaciers melt soon, we could find sea levels rising up to three feet in the next hundred years. In mankind's desire for a more comfortable lifestyle, we are fast destroying the resources which we need to survive. Mini-mansions, long commutes, meat based diets, are a good example of this. Mass extinction via cow emissions may be the ultimate proof of an angry divinity with a divine sense of humor.

A more immediate problem concerns the food supply. In 2008, the prices of the three food staples (wheat, rice and corn) all tripled. This not only put a squeeze on all consumers (particularly poor ones). It also led to countries such as China, India and Egypt buying or leasing millions of acres in countries like Ethiopia, Sudan and Indonesia. Instead of the produce staying in those agricultural countries, it is now being sent back to the lessors. This has already caused riots in Ethiopia.

Americans constitute 4% of the world's population, while consuming over 25% of the world's resources. What's worse, we don't seem to care much about this! I think that schools should take regular field trips to garbage dumps and junk yards to view the kind of waste that we "contribute" every day to our fair planet. Students should be encouraged to make collections of the garbage their families throw away, and bring this to "show and tell" at school. We need more recycling, telecommuting

I think this is already happening on its own.

and efficient mass transit systems. If mankind is to become truly committed to curbing the destruction of our planet's resources, America needs to lead the way.

Our planet is so large that much of this destruction is going unnoticed. However, like the lobster in the proverbial slow-boiling pot, unless we change our ways soon, we threaten the lives of future generations.



Population

In 1900, our world population was around 1.6 billion. Due mostly to higher birth rates and medical breakthroughs, it rose to 2.5 billion in the early 1940s. Today our world population is 7 billion --an almost 300% rise since I we (assumes reader is same age)

Thanks. The report was originally written for alumni of my prep school in New Hampshire. Now I need to change some pronouns to make it more universal.

were born. By 2050, even with lower birth rates, it is projected to climb to 9 billion. One is compelled to ask how long this increase may continue before life as we know it becomes unsustainable.

But the subject of population is not simple. In this 21st century, developed countries like Japan, Germany and Russia have declining populations. They also have an increasing median age, and a diminishing younger work force. Soon it will be difficult for their younger workers to take care of their older populations. These countries could take on more people from other cultures (like the U.S. is taking from Mexico), but the cultural differences bring their own challenges.

In these wealthy countries, the per capita consumption is also growing at an alarming rate. Middle and upper class people of today are consuming more than twice the amount of food, building materials, packaging, gas, water, etc., compared to the same stratas who lived fifty years ago. Therefore, even with declining populations, these countries are consuming more of the planet's resources. Today's mii-mansions are good examples.( repeat)

Thanks!

Meanwhile, undeveloped countries like Kenya and Bangladesh have declining birth rates, but rising populations. Their challenge is to become developed enough to reach a reasonable lifestyle (and zero growth rate) before their populations become so great that poverty, crime and starvation become endemic.

In some areas of the world, religion is an obstacle to population control. Some Catholics of Latin America (not everywhere ?)

Yes!

point to the Biblical verse, "Be fruitful and multiply," while some Moslems of the Middle East prefer to leave such population questions in the hands of Allah. And then there are cultures in which the high number of children produced is a sign of pride and machismo. In the two countries which have done the most to curb their populations (China and India), there has been widespread resistance to such control. There has also been widespread abortion, infanticide and abandonment of females, leading to a gender imbalance, an angry population, and ethical questions.

Recent studies have shown that the greatest antidote to unsustainable population growth is education. If the wealthy nations of the world can help the poor nations to educate their people, and to empower their women to say no at some point to having more children, then the populations of these poor areas will decline and the number of people living there may level off. The more wealthy nations will benefit by having more stable neighbors unlike large angry populations that breed groups like al-Qaeda.

Yes.

Lester Brown, President of the Earth Policy Institute in New York, has pointed to the goal of Earth having a sustainable population of around 8 billion by the year 2040. This would be difficult to achieve, but possible.


World Affairs

To my mind, the best measure of civilization on our planet relates to our ability to work together as one people. Unfortunately, the United Nations (the only major world organization we have now) is woefully inadequate to deal with our planet's problems. The Security Council is composed of World War II-era powers, and it needs a major overhaul. Its five permanent representatives all have the veto power and rarely agree on major issues. The General Assembly serves as a useful forum, but has little actual power. Other divisions (such as the World Health Organization, the High Council on Refugees, and the Department of Peacekeeping Operations) are generally quite useful, although the programs are sometimes corrupt and the funding is often too small for the task at hand.

It appears that there are several types of nations today: monarchies, corporatocracies, social democracies, theocracies, and failed states. Each have their challenges as the elements of greed, poverty, hunger, famine, war and anarchy, come and go. Freedom is a growing force, but so is ego and the corresponding desire for power.

China will likely soon become the world's dominant economic power. It already holds more than $1 trillion in U.S. currencies, and it could destroy our economy in a few days with no shot being fired. (self destructive - they loose what we owe them)

Yes, but the point here is to show our own vulnerability.

But there is no belligerent tone now to suggest that these two nations are likely to clash anytime soon. Europe appears to be in decline, while India, Brazil and Indonesia are fast rising in importance. And no doubt, in the next few decades, there will be lots of surprises.

America

Several years ago, I wrote a report in which I described America as a country with two flags. The first flag was the traditional red, white and blue one; and it honored America for its Declaration of Independence, its Constitution, and its development of freedoms for such minorities as people of color, women, the elderly, the disabled, and Gays and Lesbians. It also praised America as a land of enterprise, opulence and opportunity.

The second was the black and white pirate flag, with its skull and crossbones. This represented the dark side of America: slavery for African-Americans, broken promises and genocide for Native Americans, and blatant racism toward people of many other cultures. It also represented a fearful

Yes.

America's obsession with guns and drugs, and its reluctance to pay taxes for basic services such as education, health care, and helping the poor.

While some claim that America is a democracy, I call it a corporatocracy. Money is essential to all elective offices, and corporations have been given free rein to support candidates who do their bidding. Some of the effects of this are a privatized health care system which is charging outrageous fees, large and unnecessary subsidies for big oil companies and agribusiness, bailouts of banks and lending institutions in which multimillionaires are assured of keeping their inflated salaries while the public pays the bills for their mistakes, and a military-industrial-governmental juggernaut. (Does America's defense budget really need to be greater than that of the next ten countries combined? I don't think so.) I wish our Republican friends would see Eisenhower, who warned the nation of the Military Industrial Complex as positive roll model, as opposed to those politicians that year after year awarded no bid contracts to Halliburton looting America's coffers.

Yes.

I don't think today's Republican can relate to Eisenhower. He was too moderate -and too sensible.

I really like President Obama, but I don't think he has much to work with in today's America. There is such polarity between Tea Party Republicans and Democrats that our government is close to dysfunctional. If the political lines were also geographical (as in 1861), I would recommend that we split our nation in two, and I would live on the Democratic side. However, as it stands, I don't think this is possible, and I see nothing but trouble and decline for America in the years ahead.

Economics

In the past three years, America has lost over $4 trillion in housing value, close to 8 million jobs, and its reputation as the world's undisputed economic leader. I blame this on American bankers, lenders, realtors, rating agencies, government regulators, and a general public which gambled its future away on an bet that housing prices would always go up. Some say it will take 5-10 years to recover. Others look at America's enormous debt and its gridlock government, and question whether we will ever recover.

Meanwhile, the disparity between rich and poor is growing. One third of the people on this planet earn less than $2 a day. The richest 1% in America own 35% of the nation's wealth, while the bottom 80% own only 7%. The income of the average American CEO is 262 times that of the average worker in those companies. Millions of people throughout America and billions throughout the world are struggling with housing, food, transportation, medical care and unemployment, while a few very rich people lead lives of unimaginable wealth. It seems unfair.

A related subject is job creation. The free enterprise system is fantastic in motivating many people to create businesses and jobs, but this system has two basic limitations. First, it cannot be counted on to produce basic services (such as education, health care, and police and fire protection). Second, it cannot be relied upon to produce high employment. At this time, America's official unemployment rate is over 9%, and its real unemployment rate is closer to 20% since many jobless people are not applying for unemployment compensation.

Some Republicans in America have made a commitment to never raising taxes on anyone, including the very wealthy. I see this as an enormous obstacle to economic growth. The wealthy are not committed to increasing jobs. They are committed to making profits for themselves, and this often means laying workers off, cutting job benefits, and sending jobs overseas.

We must look at the nations track record of economic success to settle this issue. In the 1950s Republican Dwight D. Eisenhower achieved economic prosperity with a marginal tax rate on the top income bracket of 89 to 92%. Even the beloved Ronald Reagan sported a marginal tax rate of 50% for the majority of his presidency. Compare that to the right of Reagan Barack Obama who extended the Bush tax cuts and now has a 33% top tax bracket. Neither Bush nor Obama have enjoyed much success at this rate.

Yes, yes, yes!

I believe that all governments should have a strong role in helping to maintain close to full employment. President Obama's $787 billion stimulus package in 2009 was a step in the right direction, but I would have preferred a stimulus of several times that amount.... if I ran the zoo.

Education

Not long ago, America was the world leader in education at all levels. It had a Jeffersonian commitment to providing young people at all levels of society with a general knowledge of the world and enough skills to work in various awaiting jobs. This appears to have changed, as now the students of both Europe and Asia are scoring much higher on tests ranging from math and science to geography and the social sciences. And jobs are fast moving overseas.

A major problem is that many Americans no longer believe in paying the taxes needed to improve our schools. This is huge!! Another problem is that under the "teach to test" system to "leave no child behind," more children are being left behind than ever before. Students who don't do well in this pressured environment become angry and depressed, and the drop-out rate for American high schools has risen to more than 25%.

For low-achieving students, I would like to return to a less test-driven system, in which every effort is made to keep them in school, to build their self-esteem, and to steer them toward gainful employment. For the high-achieving students, I would like to see more opportunities for them to excel outside of their respective schools. For example, I'd like to see more student exchange programs and interscholastic competitions.

(Don't know abut the esteem argument - recent study said esteem has gone up but not test scores. Apparently children feel good about themselves, but for no good reason!)

I think a healthy self-esteem is needed, regardless of whether or not it is merited.

The evaluation of teachers is very difficult. How does one judge them, and should their jobs be at constant risk? Here we must look at a number of factors: What is the background of the students? What is the background of the teacher? How large is the class? How much do the students appear to be learning based on tests and other criteria? How much has the class learned based on their performance in past years? How much do the students like the teacher, and for what reasons? How difficult is the subject to teach? How does the teacher handle grades, and one-on-one sessions with students, and similar sessions with their parents? Are there "problem students" in the class? And then, who's doing the evaluating?... I don't have any easy answers for this subject.


Social Problems

I think that it should be the lifetime mission of everyone to help others in need. This can be done on an individual level, on the levels of groups (such as schools, churches and service clubs) or on the level of governments. It means getting more rehab programs for addicts, getting more medical services for mental health patients, and getting more housing, food, clothing, bathrooms and showers for the homeless. It means helping ex-cons to find a reasonable lifestyle when they are released from prison, and helping teenager mothers with day care, and helping the sick and elderly receive good care. It also means finding jobs (creating them if necessary) for every single person who wants to work.

How does one pay for such programs? I've already mentioned cutting the defense budget, stopping subsidies to big oil and agribusiness, and raising taxes on the very wealthy. Greater "stimulus" programs would also give people jobs and stimulate the economy.

America's attachment to guns and violence continues to be abominable. Television, movies and videogames all glorify murder, at the same time that our laws make it easy for anyone to buy guns. Although I believe in the freedoms of the First Amendment, I think our media should be strongly encouraged to reduce its coverage of crime, while parents steer their children toward less violent programming. We should also pass much stronger gun control laws, and have stiffer penalties for those who use them illegally.


Health

Since I was born in 1943, we have seen a decline in the rates of such diseases as malaria, smallpox and tuberculosis. Death in childbirth has decreased, and medicine has advanced incredibly in such areas as transplants, medications, vaccines and non-invasive surgery. All these have contributed to a general increase in life expectancy.

At the same time, we have also seen a rise in the rates of cancer, diabetes, heart attacks, strokes and obesity. Americans now eat 1/3 of their meals at fast food places, where sugar, salt and fatty foods prevail. Those who dine at better restaurants often overeat, because today's portions are larger than those in earlier times. We also get less exercise than we used to. Many adults move from bed to chairs to car seats to more chairs, car seats, couches, and back to bed, every day. There are many exercise clubs and plans, but these are generally inadequate to address the need.

America is still the only country in the industrialized world which doesn't have universal health coverage for all its citizens. The recent Obama Health Care law will help those who would otherwise be denied coverage due to pre-existing conditions. It will help small businesses by giving tax credits to cover employee health benefits, and it will help employees of large companies by requiring those companies to offer health care plans. It will also require everyone over a certain income level to buy into some kind of health care plan.

Unfortunately, the Obama plan will do nothing to lower the cost of private health care plans, or to lower the costs of medications provided by drug companies. It will entrench the private health insurers, whose administrative costs tend to be several times higher than those of government insurers. And it is uncertain how the forcing of people to pay into health care plans will be handled.

I believe that the only way to solve America's health care problems is to go to a single-payer system run by the government, as seen in most countries around the world. This could be supplemented by private plans for those who want more coverage. Unfortunately, in today's political climate, this idea is unlikely to be considered.


Love, Marriage and Family

For most of us, love, marriage and the raising of children offer the greatest possible joy in this life. They also offer the greatest challenges. as we try to keep up with the constant changes in all these relationships.

Gone are the old days when women maintained their virginity until marriage and marriage was a lifetime contract. Instead, we now have a lot of serial monogamy, a lot of mixed families, and a lot of dating at different ages. I think this is generally good, for most people can't predict the needs and desires they and their partners might have down the road. For those not in relationships, internet dating services have become a great way to meet people, and they open up the possibility of love and sex for anyone of any age or sexual orientation.

During my lifetime, most women have entered the work force and this has changed the rules of the family game. More women now have the option of divorce, and a chance to be "reborn." However, children generally suffer from this, as they often feel that they are to blame for the breakup. Even in families that stay together, with both spouses working, the children may not have much quality time with their parents. Instead, they are left to watch TV and play video-games, and experience parenting by cell phone. It's hard to find time in each day to work, rest, have fun and be a good parent.

Unlike past generations, older people today are often left to languish in "rest homes," with rare visits from other family members. They too may be casualties of the busy, independent lifestyle enjoyed by their children. We need to give them as much love and time as we can.


The Arts

To my mind, the finest artists which our civilization has produced almost all lived in earlier periods. (I've already mentioned Beethoven, Michelangelo and Shakespeare and some of their contemporaries.) Of course, art forms keep evolving. This last century produced great movie-makers such as Charlie Chaplin and Steven Spielberg, and musicians like Louis Armstrong, Elvis Presley, and the Beatles.

Sadly, I find that aside from a few movies, much of the art of this 21st century leaves me cold. Music and motion pictures have taken a twisted turn toward violence, crudeness and nihilism. It may be that I'm just growing old, but I'm concerned about the direction of art and related culture in mankind's future.


Technology

The growth in this area has been fantastic! We can now access most of the information known to mankind from a tiny cell phone! And we can talk and text and tweet and skype to almost anyone on the planet at any time, with no language barrier! This is particularly good for friends and family who live far apart, and for global networking in any number of areas.

At the same time, I see young people spending so much time playing video-games, watching TV or YouTube, or calling and texting each other constantly that I worry that somehow their growth is being stunted. I would like to see technology-free days, or weeks, or months, or even years, to bring back more of what I consider to be "quality time."

Social networking has become a way for masses of mostly young people to do everything from message friends, to party, riot, or overthrow governments. It is accelerating the tempo of an already fast-moving world.


Religion

Long ago, I came to believe that it was mankind who created gods, and then God, rather than the other way around. I think the main reason for this "creation" was that mankind was desperate to try and explain the unexplainable. And mankind, particularly in religion, has a great imagination.

Yes, I do feel a sense of conscience, of spirituality, and of wonder toward the richness of life. But I have never heard a voice, or felt a personal connection of any kind, to a higher, ruling power. Indeed, if I did hear such a voice, I would ask "Him-Her-It" why cruelty and suffering have been allowed to persist these many years. At the same time, I don't see a controlling force which is inherently evil. Instead, I see life unfolding in a random fashion.

As an amateur student of history, I question whether the effect of most religions has been more positive or negative. Yes, Christians are mostly good people; but I don't understand the hypocrisy when it comes to fighting wars or pursuing enormous wealth. Yes, Jews are mostly good people, but I don't understand how they can believe that they are God's "Chosen People," or why Israel can't share the Holy City of Jerusalem with Moslems and Christians. Yes, Moslems are mostly good people; but I don't understand Fatwas, Sharia Law, and the desire to kill innocent people at the World Trade Center. Yes, I also have some good Hindu friends; but I don't understand the hostility which continues between them and Moslems in South Asia... It is perhaps no accident that religious intolerance is a primary cause in all the major conflicts in the world today.

The only "religion" that I do feel I understand is Buddhism, where the followers have remained more or less faithful to the peaceful teachings of their leader, after 2,500 years.


Philosophy

When I was seventeen and a student at Exeter, I devised my own credo, which I called the Rawlings Manifesto. It began: My whole purpose in life is to make myself happy. I expect to achieve this in pursuit of the following :


adventurelove
creativitymystery
integritypleasure
justiceservice
knowledgespirituality

Over time, I enlisted the help of several "guides" to help me in this endeavor: Buddha (who reminds me to let go of worries when I have no power to change them), Jesus (who reminds me of the importance of service to others), Thomas Jefferson (who reminds me of the many areas of inspired learning), and Mahatma Gandhi (who urges me to follow "that small, still voice within").

Although there have been bumps along the road, this little credo has generally served me well.


Biogenetics and Beyond

It looks like genetic breakthroughs may transform life as we know it in this coming century. Parents of the future (male or female, single or multiple) may make birthing decisions by pushing buttons on their home computers. The races, genders, eye and hair colors, and physical, cognitive and emotional attributes, as well as the forms of gestation, may well be decided outside of the normal routines of sex and pregnancy. Cloning may allow men and women without partners to have children who look exactly like them, and more artificial surrogacy systems may allow mothers to avoid the pain, stress and stretching of pregnancy.

Along with the scientific breakthroughs will come the ethical questions. Who should have what right to bear what kind of children? To what extent should this area be regulated by government, and how should the financial questions be handled?

Sometimes I have this strange vision of future generations looking a lot like Arnold Schwarzenegger and Dollie Parton... I wonder if the Sultan of Brunei will build a nation-family of 100,000 sons... And I think about how the San Francisco 49ers could use a 500-lb. running back with the strength of King Kong...


Just a Dream

Also sometimes, in a dream, I see Planet Earth united by one government, with citizens who are committed to maintaining its natural resources and a sustainable lifestyle. As in John Lennon's song, Imagine, there are no religions, or countries, or other reasons "to kill or die for." The people on this planet are very compassionate toward each other, and toward all life...

...But don't worry. It's just a dream.


Steve,

Thanks a lot for this feedback! It's really appreciated!

--Stuart

Vzpominky na Indiany ...

27. září 2011 v 17:02 | Milan Rezabek |  Clanky jinych autoru
Jelikoz tady stale ctu neco o americkych indianech, chtel bych taky prihodit moje polinko do diskuse. Hlavni duvod je, ze jsem ztravil prvni leta v USA cestovanim autem krizem/krazem s malym jazzovym triem a historie Indianu mne vzdycky moc zajimala. Na ty nazory, ze jsme jim Ameriku ukradli se da divat ruznym zpusobem.

Fakt 1. Cela historie se da overit navstevou Bureau of Indian Affairs a tam se bily muz dozvi z prvni ruky, kolik tisic smluv s "domorodci" bylo poruseno, kolik strasnych a nelidskych masakru bili vojaci udelali a jakym zpusobem se s nimi jedna dodnes.

Fakt 2. Jeden z nejhorsich mych zazitku byla navsteva reservace nejpysnejsich a historicky nejobavanejsich indianskych bojovniku Lakota Sioux v Rosebud, SD. Mel jsem tam kamarada pro ktereho jsem nekolik mesicu mezi mymi angazma delal a byl to jeden z nejlepsich jobu v celem mem zivote. On se vratil z Vietnamu, kde letal s helikopterou a jelikoz miloval letani, koupil si starsi 3 sedadlovou Bell bublinu a vozil za $25 turisty pres Mount Rushmore. Ja v te dobe zrovna dodelal licenci a tak jsem mel moznost se nekolikrat svezt a byla to nezapomenutelna senzace. Vysplhat se do vysky presidentu, rozletet se primo proti nim a v posledni chvili se prehoupnout, kde hned na druhe strane byla stejna propast. Velmi dobre pro zaludky cestujicich.

Jelikoz jsem v Dakote ztravil pres 3 mesice (mezi joby), uzil jsem si rovnez hodne casu sbiranim informaci na Rosebud reservaci. Videl jsem toho v zivote hodne - i koncentracni tabory po valce, ale tak jak historicky slavni Sioux Indiani zili jsem neocekaval. Daleko horsi nez Harlem ghetto v N.Y., daleko horsi nez "white trash ghetta" na jihu USA - neco tak otresneho, ze na to cely zivot nezapomenu. A to se psal rok 1970. Spinave, zaprasene cesty (dirt roads), odpadky vsude, opili Indiani povalujici se pred jejich betonovymi jednoposchodovymi krabicemi "panelaky" bez oken, neuveritelne spatna hygiena a tak jsem nemohl pochopit, co jsme jim vlastne udelali, ze klesli tak hluboko. ZLOMILI JSME JE?

Byly tam ale 3 bary s "ohnivou vodou", ktery jeden obsluhoval dvestekilovy Nemec a ja se skoro dostal do prusvihu, kdyz jsme se tam zastavili na drink a u baru sedela krasna mlada Indianka - asi v osmem mesici tehotna. Kdyz jsme se usadili u baru, on na ni ukazal a rekl nam, ze to je typicky "Indian blanket" - indianska deka a myslel si, ze to byl dobry vtip. Moje pritelkyne z UK, ktera se mnou cestovala (projezdili jsme vse autem) mela s tou poznamkou trochu problem a neco mu rekla. Nas "drink" nam byl sebran s baru s radou abychom oba vypadli. Ja mel chut udelat scenu, ale pratele mi to rozmluvili a odesli jsme.

Co se mnou tenkrat otraslo nejvic byla situace v jake bydleli, povahy VSECH belochu kolem - nikdo nikde nemel jedinou dobrou slusnou vec o nich rict. Liny kurvy, ozralci, zlodeji, zeny prostitutky a vubec cela reservace byla otresna. Velmi podobne byly "Crows, Apaches, Comanches, Black Foot, Cheyenne, Arapaho atd." Jine kmeny hlavne kolem Nevady a Californie jsou daleko lepsi. Jeden muj cesky kamarad si dokonce vzal plnokrevnou krasnou Navajo divku a ma s ni v Renu nadhernou rodinu. Stale se chlubi, kolik usetri penez nakupy na reservaci.

Fakt 3. Po nejakem case a hlavne v posledni dobe, Pale Face (Bila Tvar) se rozhodla, ze jim povoli stavet kasina na reservacich. Ta se rozrostla jako houby po desti, ale nejvetsi uzitek z toho maji opet belosi, protoze Indiani to proste neumi a daji se snadno okradat. Vzdycky se najde nekdo s dobrym umyslem a nakonec zisky z toho maji bili poradci, kteri jim kradou docela otevrene.

A nakonec spiritualni vzpominka: kdyz studujes Indiany, musis navstivit "Little Big Horn" na ceste pres Montanu. Jeli jsme uz dost blizko a pred nami zacalo strasit tornado. Ja nic v zivote takoveho nezazil, vypadalo to strasidlene. Najednou byla skoro tma a tak jsem zastavil kousek od silnice a na radu nasich pratel jsme nasli asi metr hluboky prikop, kam jsme se schovali. Tedy vlastne - kam jsme si na plocho lehli. Hlavni pruh tornada byl nastesti asi 1 km daleko, ale i tak to byla hruza. Napred vichr, pak dest, pak kroupy asi 3 cm v prumeru a jak rychle to prislo, tak rychle to bylo pryc.

Asi 5 km pred nami byl ten slavny vrsek a co se stalo, bylo rovnez nezpomenutelne. Tmava az cerna obloha se najednou v jednom miste otevrela a zacalo svitit v desti slunicko. Vypadalo to z dalky jako sloup svetla nebo jak komentovala moje kamoska Valerie: "Jako prst Pana Boha". A to svetlo ozarovalo vsecky ty kopecky kolem, vcetne "Little Big Hornu", kam jsme pesky dosli a totalne ocarovani sedli na zem a asi hodinu pozorovali cvrkot. Jelikoz mam asi velkou fantasii, zavrel jsem oci a najednou jsem slysel a v duchu videl tu celou bitvu, kde si Indiani vytreli prdel s Custerem a celou jeho Sedmou kavalerii. V jednom indianskem obchode v Cheyenne jsem si koupil bumper sticker "CUSTER HAD IT COMING" a tak jsem si ho hned prilepil na auto.

Cela historie Indianu je smutna, krvava a nekdy se clovek stydel za to ze byl bilej. Zajimave je jen to, ze jsem ztravil hodne casu s cernymi hudebniky a ten stejny pocit jsem NIKDY nemel.
----


Nevadske domy poteseni...

27. září 2011 v 16:16 | Milan Rezabek |  Clanky jinych autoru
Po napsani vcerejsiho clanku o Indianech mi doslo, ze psani o problemech, budoucnosti, cenach benzinu atd. mne vzdy zanechal v depresi, ktere se tezko zbavuji kvuli problemum s mym kolenem, infekci atd.

Ale psani se vzpominkami na bezstarostne doby, kdy jsem cestoval, uzival si zivota, radoval se z kazde malickosti a hlavne poznaval cely svet - psani o hezkych vecech, zazitcich, srandach a treba i zajimavych vecech pro ctenare, kteri nemeli kliku jako ja a kteri to trebas prectou - to mne prekvapive nechalo v dobre nalade po zbytek dne. Kdyz clovek pise o hezkych vzpominkach, pusobi to nejak vic na psychiku nez kdyz se o tom jen mluvi.

Cili moje rozhodnuti: prestavam psat o politice a budu psat o zazitcich meho pestreho zivota, o ktere bych se chtel podelit a mozna, ze se najde par lidi, kteri si to radi prectou.

Dnesni prispevek z meho pestreho zivota bude o Nevade a o jejich "domech poteseni". Nerikam rad bordely ( bordel mam v praci na stole) a i v anglictine pouzivam uz dlouho "Houses of Joy!" , stejne jako devcatum, ktera tam pracuji nerikam kurvy - to si nechavam pro komunisty. Socialni pracovnice nezni moc dobre, ale trebas mi Frank Bures, nebo "icko" poradi. ("Pleasure Givers?" Please help!

Nase NEVADA (je to muj domov!) je sedmy nejvetsi stat unie s plochou 110,567 ctverecnich mil. Na zacatku meho zivota v USA jsem jednou popisoval velikosti srovnavanim stareho Ceskoslovanska s Jizni Carolinou, ktera ma podobnou velikost a je na 40. miste. Po rozdeleni Ceskoslovenska mne to ale prestalo zajimat a tak si to muzete najit ve Wikipedii.

V 11 counties (KNV) v Nevade mame legalni prostituci a jsme jediny stat v USA (jeste Rhode Island, ale velmi omezene), kde jsou povoleny tyto domy ktere operuji pod velmi prisnou licenci, holky maji pravidelne prohlidky, musi platit dane (jak to pocitaji nevim) - ale jsme jediny stat, ktery se za to nestydi - i kdyz vsude jinde to jede z ulic, ilegalne a definitivne s moznostmi ruznych nemoci - rymou pocinaje.

Pokusim se popsat muj prvni dojem z tohoto prostredi, kdyz na sklonku sedesatych let situace byla stale jeste hodne jina, Amerika byla Amerika a Las Vegas bylo bezpecne mesto pod ochranou italske mafia. A dokonce i koncem sedmdesatych, holky mely vyhrazene ulice a tak se jich na delce pul kilometru nekolik set prochazelo a zastavovaly mozne zakazniky. To uz je ale rovnez historie, protoze korporace a Mormoni to udelali ilegalni a i kdyz jsme ztratili "street walkers", obcas se i dnes nekde objevi. Hlavne ale operuji primo v kasinech, kde obycejne nacelnik security se o ne za procenta zisku stara. Kasino Security = PIMP! Ceny rovnez vyskocily s poptavkou a s prilivem penez od Cinanu, Korejcu a Japoncu, kteri maji vsichni jeden nesplneny sen - milovat se s blondynou, ktera ma velke kozy.

Ja jsem kolem 1970 zil na Lake Tahoe a pozdeji v Renu, protoze jsem hodne cestoval a Reno bylo dobre mesto na zivot (blizko lyzovani), ospale tiche mestecko a ja jsem si tam udelal hlavni stan na cesty. San Francisco, odkud se obycejne letalo do zamori, je pouze 45 min.

Jednou jsem byl pred vanocnimi svatky mezi joby a jelikoz jsem mel 6 tydnu volno, snih jeste nebyl - a tak jsem si nasel praci jako cabdriver s Yellow Cab. Velka sranda byla, ze jsem mel cislo 69! (Mohu dokazat!) FAKT!

Reno jsem znal dobre a tak jezdeni byla dost zabava, hlavne kdyz zacalo snezit a ja byl jeden z mala ridicu, kdo se nebal jet na Lake Taho i ve snehove bouri. (Cesta stala z letiste $80, ale dvakrat jsem vezl unavenou rodinu s detmi v bouri, kdy skoro nebylo videt a silnice v horach se dala jen sledovat podle tyci, (10 m) ktere v pravidelnych intervalech jsou z techto duvodu na obou stranach. Dobrodruzstvi to bylo nabeton a ja tenkrat zil na adrenalin. Zavest rodinu s detmi v noci do bezpeci hotelu zarucovalo velky tip (tuzer) a nejvetsi jsem jednou dostal $200!

Asi 8 mil na vychod od Rena v jine county byl legalni MUSTANG RANCH, proslaveny po cele Americe a pamatuji si, ze ridici se stale snazili dostat "fare" - pasazera do Mustangu. Vlastnik mafian Joe Comforte tam udrzoval v prumeru 60-70 devcat z celeho sveta a business jel vesele a velmi dobre. Ja jeden den dostal call, abych vyzvednul pasazera v kasinu na Virginia Street (Reno Strip) a kdyz si zakaznik sedl dozadu a rekl "Mustang", ani jsem tam netrefil. Tak volam dispecera, ktery mne sprdnul, ze se to nesmi po radiu rikat a tak jsme tomu rikali "across railroad track".

Zakaznika jsem tam zavezl, byl to trochu opily starsi pan a kdyz jsme prijeli k prvnim dvirkam, vsude byly kamery, pustili nas k druhym a konecne dovnitr. Ja jen pozoroval, co se bude dit. "Madam" byla starsi cernoska a velmi hezky zazpivala:" COMPANYYYY!" Hned vypochodovalo asi 15 devcat oblecenych v postovnich znamkach a postavily se do rady a jedna po druhe se predstavily. On si jednu vybral, vsichni odesli, ja se otocil a chtel jet nazpet do Rena. Madam mne ale zastavila a rekla: "Driver, pockej, on asi moc dlouho nevydrzi. Tak si di sednou dozadu a dej si kafe." Tak jsem si sel sednou do male mistnosti, kde sedely 2 holky a bavily se. Prinesly mi kafe a pak jsem pro ne prestal existovat.

Za tech 15 min. cekani a poslouchani jejich rozhovoru jsem si doplnil vsechny mezery v mem slovniku sprostych a vulgarnich slov. Neuveritelne! George Carlin tam pry dostaval hodiny - bless his soul! Madam ale za chvili prisla a omluvila se, ze zakaznika podcenila protoze si porucil jeste jednu dorostenku navic, abych tedy jel, ze mne zavola az bude HOTOV! Tak jsem jel nazpet, mel jsem zakaznika na letisti a kdyz jsem ho zavezl do hotelu, dispatch mne vola: "SIXTY NINE! You are wanted across the railroad! Over?" Tak jsem rekl TEN FOUR a jel pres koleje.

Po prijezdu mne madam zavedla do mistnosti, kde zakaznik lezel na pohovce a byl totalne "mrtvy!" Nastesti nebyl ale moc velky, a tak jsem si ho hodil pres rameno a zanesl do auta. Madam mne ale na ceste ven vola nazpet a podava mi $100! Ja se na ni vyjevene divam a ona s usmevem rekla - zakaznik utratil $300, toto je Tvoje komise! 30% WHOA!

Tak jsem se uz nedivil, proc vsichni ridici chteli cestu do Mustangu!

Jezdil jsem asi 6 tydnu, muj novy job v L.A. zacinal v lednu a tak jsem jezdil i pres vanoce a Novy rok. Jako zazitek bych to pral vsem mym kamaradum. Jednou v zivote jezdit v Renu pres Novy rok taxikem s cislem 69. TO BY MEL KAZDY MUZ ABSOLVOVAT JAKO ZKOUSKU ZIVOTA. A snezilo tvrde cely tyden.

Jelikoz uz je pozde a ja to chci dnes poslat, udelam tento muj delsi zazitek NA POKRACOVANI
Cili: Pokracovani priste (asi zitra) a krom toho uvidim, jaky je zajem o cteni. Satura mi muze dat dalsi titul k svazakovi a polirovi. PIMP? Mel jsem v dalsich tydnech nejmene 2 zakazniky do Mustangu tydne a dokonce si mne vyzadovala nektera devcata, ktera zila s rodinou v Renu a jednou za mesic holt mely pauzu. Svatek - svatky?



Mám právo na své vlastní vzpomínky, jakkoli vám ostatním možná připadají blbé.

25. září 2011 v 15:34 | Jiřina Korčáková |  Clanky jinych autoru
Spor kolem pana Krystlíka (a pana Hedvíčka) pokračuje a jsou do něj zatahováni další a další lidé. Pravda a lež se stala jakýmsi lámacím stolem, na kterém se teď momentálně popravují vzpomínky pana Řežábka a já žasnu. Proč? Proč? Jaký to má smysl? Vždyť to jsou jen vzpomínky. To přeci není historické pojednání. Není to literatura faktu. Měla to být legrace a teď je z toho drama. Drama o tom, co si kdo pamatuje, co si nepamatuje a jak to tenkrát viděl, co si myslel, jak jej to poznamenalo a co v něm zůstalo do dneška. A někde stranou přitom zůstalo, že pan Řežábek byl a je vynikající muzikant. Nebo tady jde snad právě o to? O obyčejnou lidskou závist?

Pan Řežábek nemá v úmyslu vstoupit do učebnic dějepisu! Vzpomínky jsou velice subjektivní záležitost stejně jako verše. Stále ještě jsem v šoku z článku, který měl údajně napsat pan Václavek, protože pan Václavek je básník. A poezie je něco velice osobního, právě tak jako vzpomínky. Rýpat se v poezii a hledat tam chyby, chybičky, omyly a zakopnutí, na kterých pak autora můžu oběsit, to je přesně to, co dělali komunisté. A teď se tedy lustrují vzpomínky pana Řežábka. Proč? Chce ho někdo odstřelit? Proč? Přeci pokud má vůbec smysl diskutovat na blogu o vzpomínkách někoho, tak jen a jenom prostřednictvím svých vlastních vzpomínek, pak to může být i sranda, ale to, co se děje teď, to je velice, velice nefér. Je to jako kdyby k Hedvíčkům vtrhla STB a udělala tam šťáru!

Hle, objevili jsme vzpomínky pana Řežábka. Lupu sem a jedem. Uniforma! Trest smrti! Zažil jste někdo druhou světovou? Honem, co ti o tom říkal táta? Čeho se tenkrát báli vaši sousedé, čeho se tenkrát bál ten holič, co je udal? A měl vůbec důvod, proč se bát? Kdo? Ten holič, který udal souseda? Já nevím, já ho neznal. A proč to vlastně udělal? Nevím, proč to udělal! Ale zato vím, co o tom píše historie ... Historie s velkým H! Historická pravda. Právě teď se pánové ta historie předělává, jak to jenom jde a úplně všude. Tak proč by nemohl tenhle Řežábek předělat i své vzpomínky? Jo, ať si dělá, co chce, hlavně aby štymovaly s reáliemi! Žádný trest smrti nikomu nehrozil a existovaly v té době telefonní budky? Meziměstské hovory? Patton v Praze, bingooo ... Blbost. Blbost. Blbost. Hledej dál! Hledej Haryku, hledej! No vida, samopal a máte na něj zbrojní pas (promiňte, chtěla jsem říci reálie)? On chtěl unést letadlooooo ...!? A se samopalem. Cože! Se samopalem ... ! Až potud jsem se smála! Mně samotné to ledacos připomnělo, ale Bože! Cožpak na tom hurikánu, který se nám prohání hlavou, stojí historie?

Jenže brzy mne smích přešel. To, když se někdo přející začal ptát, jak to, že on vystudoval!? Měli bychom to napravit, soudruzi, je nějaká cesta, jak ho ještě dodatečně z těch studií vykopnout? Koukni, co má titulů, honem piš si, to je ale nabob, STBák jeden (hele, neurážej jooo!) ... Všechny ty tituly si vymyslel i toho inženýra! (Že by zrovna v USA mohl být někdo inženýrem bez vysoké školy ...)

Pánové, já si žádných titulů nevšimla, ani jsem je nehledala, něco takového je mi úplně volné, je mi fuk, kolik má titulů nějaký strejda v Americe, jeho tituly nemůžou v ničem ovlivnit to, v čem já žiju tady doma. Jeho tituly nikoliv! Ale pro vás je to prostě skandál! A kdybyste mohli, zničili byste mu život ještě i dodatečně, právě tak jako ti komunisté. A to už mi vůbec k smíchu nepřipadá! K tomu, jak odešel pan Řežábek do USA, už se ve svém vyprávění u Hedvíčků naštěstí nedostal, ale u Krystlíků už se řeší i toto. . A opakuji. Někde stranou přitom zůstalo, že pan Řežábek byl a je vynikající muzikant.

Trochu velkorysosti, pánové! Ve skutečnosti jste právě vy hned na počátku zařízli jakoukoliv diskuzi, protože jste osočili pana Řežábka, že lže! To je absurdní a směšné. Pomalu s tou metodou ORÁLNÍ HISTORIE, je to velmi nebezpečné. Ano, to je. Ale když si člověk ve svých vzpomínkách vybavuje minulost, není to jako když čtete učebnici dějepisu. Bojím se po tom všem byť i jen zmínit, jaký bordel mám ve svých vzpomínkách já! A nedovedu si vůbec představit, že by historik a vědec zařízl svůj pramen na samém počátku slovy: ty jsi blbeček a lhář a každý, kdo tě bude hájit, je blbeček a lhář také!

Víte, že moje vzpomínky se například mění? Jsou vzpomínky, které jsem úplně vytěsnila a některé se mění ve světle dalších vzpomínek, které se najednou vynořily a zažili jste už někdy nervové zhroucení, jak se patří? Stojíte zády ke zdi a připadáte si, jako když bojujete s větrnými mlýny. Jedna vzpomínka za druhou se vynořuje, aby pak zase zapadly zpátky do tmy a vrátily se v úplně jiné podobě a všechny, úplně všechny jsou ZKRESLENÉ! Moje vlastní sestra mne bude klidně¨poučovat o tom, jak se staly věci, u kterých ona ani nebyla přítomna, ani o nich nevěděla, ale vzpomínky na tu dobu přesto má, protože je prostě chce mít a samozřejmě, že jsou naprosto zkreslené a z mého hlediska falešné! A navíc ještě časově zcela pomíchané a někde úplně jinde než ty moje. A u mne to klidně může být také tak. Člověk ale potřebuje své vzpomínky, víte, já myslím, že bez nich by umřel!

Přijde mi to jako sen, který si ráno, když se probudíte, pamatujete úplně jinak nebo si jej vůbec nevybavíte. Jenom si pamatujete, že se vám zdál! A strašně si chcete vzpomenout. Nebo světlo z neznámého zdroje. Na chvíli vás oslní a zase zmizí. Sakra, odkud to bylo, kam to zmizelo, a co to vlastně bylo! Vzpomínky mají cenu pouze jako vzpomínky a na nic jiného si nehrají. Jejich kouzlo nebo naopak peklo spočívá v tom, že vyvolají jinou vzpomínku, celý řetěz vzpomínek, nemůžete je zavařit do konzervy jako datum narození Klementa Gotwalda! To je totiž podle mne přesně to, co se teď děje se vzpomínkami pana Řežábka. Teď už nemá na své vzpomínky právo. Každou mu prolustrujete, ještě než opustí bezpečné útočiště blaženého nevědomí. Nebo podvědomí? Podzemí? Sakra, je mi jedno, co to je.

Vzpomínky zkrátka můžete zazdít. Vytěsnit. A ony se k vám stejně vrátí, i když třeba v ještě zkreslenější formě. A zase bude sranda. No jak pro koho. Až dosud jsem si nedovedla představit člověka, který hned po ránu konzumuje učebnice dějepisu a k večeři dokáže spořádat celý encyklopedický slovník. Teď mám tedy pocit, že takový člověk kolem mne skutečně prošel. Vlastně jsou jich celé zástupy, poslední dobou. Ale mně taková činnost nepřijde zdravá a nepřijde mi ani smysluplná. To bude asi tím, že já jsem prostě úplně jiná.

Pokud vám tedy někdy něco, co vypustím ze svého pera, přijde neuvěřitelné (možná i blbé, no to už se halt nedá nic dělat, mé naučené instinkty asi mého génia zařízly hned jak mne poprvé oslovil), nemohu vám zabránit v tom, abyste mne nazývali lhářkou, ale věřte mi, že vůbec nemám v úmyslu lhát! Vždyť já to snad ani neumím! Mně se lež příčí stejně jako vám (příčí se vám?). Mám tu nejlepší vůli být upřímná, věřte mi.

Ale vaše potřeba přistihnout člověka za každou cenu při lži, podrazí nohy každému. Komunisté tuto hru na pravdu ještě vylepšili, když nám svoji vlastní lež vložili do úst. Měli na to prostředky, a také učence, vědce, učitele, lékaře, soudce, kteří jim v tomto ohledu rádi posloužili. Anebo i neradi. Vsadila bych se, že na to existují metody, příručky a vědecká pojednání. Je to jako infekce. Nosíte to v sobě, i když nechcete. A pokaždé, když se rozhodnete, že něco napíšete, něco řeknete nebo něco uděláte, bojujete se strachem, že se virus vrátí zpět ... A vím já vůbec, o čem to mluvím? Co dělám, co píšu, co čtu?

Myslela jsem si, že vy jste dokonalí, že se vám něco takového jistě nemůže stát. Odpusťte, že se do toho pletu. Já jenom ... na okamžik jsem měla dojem, že jsem Alenka za zrcadlem a probudila jsem se někde v zaprášeném registru STB, který vznikl vlastně jenom proto, aby na sebe lidé mohli házet špínu a ničit si navzájem své životy.

PS. Po r.89 se roztrhl pytel s knihami vzpomínek a všelijakých pamětí. Kdejaká veřejně činná osoba cítila potřebu obhájit své svědomí sama před sebou i před druhými. Jiní se zase potřebovali pochlubit, o co jsou lepší než ten obyčejný český sráč. Teď opakuji pouze jejich výrazy. Tak jsem si to přečetla v nejednom tzv. prestižním tiskovém médiu po r.89. Musíme prý se smířit s tím, že naši rodiče byli sráči a měli bychom jim to prý říci. Inu, nebudu pitvat minulost autora tohoto výroku. Jistě nebyl jediný, kdo takto mluvil. Minulost těchto lidí už mne dávno nebaví. Jde mi o to, že množství všelijakých pamětí a vzpomínkových publikací, které oni vytvořili, je nepřeberné! A tyto lidi byste podle těch vašich měřítek při lži nepřistihli. O čem nechtěli, o tom vůbec nepsali. Já si tyhle zbytečnosti nekupuji, proč také. My ostatní nemáme šanci jakýmkoliv způsobem se obhájit. A před kým také, že! A potřeba dokázat těm, kteří leží na zemi a nemohou se bránit, o co jsem lepší než oni ... No comment.

Maluju obrazy za cigara. A nebo za tri, jedno je malo.

25. září 2011 v 3:48 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Me dilo z dneska - Hoover Dam, Arizona...



A tohle me dilo ma delsi nazev: "Pohled na Las Vegas v 6:30 vecer z dalnice I-15 od Mesquito."