Září 2011

Brno, Vysoke Uceni Technicke a jazz.

9. září 2011 v 21:30 | Milan Rezabek |  Clanky jinych autoru
Po uspesne maturite na Gymnasiu nam. odboraru (1953), dnes Mikulasske nam., po zkouskach a interview na VUT v Brne, kde hledali stavare, jsem konecne opustil svuj domov v Doubravce a prestehoval se do Brna. Je zajimave, jak vidi clovek dnes situaci, ktera se zda skoro nezvladnutelna a v mladi vse nejak slo lehceji. Nasel jsem si se spoluzakem byt ve Slatine, v dome ve druhem poschodi, trolejbusova zastavka byla par kroku a tak jsme zacali dojizdet. Trolejbusem k nadrazi, tramvaj k hotelu Internacional a uz si nepamatuji na dalsi prestupy, ale vse bylo blizko.

Skola byla z pocatku velmi zajimava a ja zacal zkoumat ruzny pristup ke studiu, ktery by mi dovolil delat dalsi veci. Jako hlavni smer jsem si vybral meliorace, zavodnovani (dodnes nevim proc?) a regulaci rek, povodni, stavby prehrad atd. Studie nebyly vubec obtizne, profesori byli dobri a mne to dokonce i zacalo zajimat.

Hudba byla ovsem stale moje nejvetsi laska a tak jsme pokracovali v poslouchani tentokrat ne AFN, ale BDN (Blue Danube Network), stejny porad jako z Mnichova, jen sgt. Butcher nemohl rikat "LUNCHEON IN MUNCHEON".

Ja jsem po kratke dobe dal dohromady malou kapelu, zacali jsme hrat jazz (nebo lepe - pokouseli jsme se), az jsem dostal nabidku na hrani s velkym orchestrem Erika Knirsche, ktery byl genius na psani americkych aranzma, odposlouchanych ze zdroju jako BDN nebo VOA (Voice of America), ktery se stal nasim nejvetsim zdrojem jazzove hudbe a kde DJ, late Willis Conover s jeho krasnym basovym hlasem a specialni vyslovnosti, ktera byla SPECIALNI, protoze jeho porad "Jazz Scene USA" byl zameren hlavne pro vychodni Evropu a CCCP a kazdy mohl skoro hlaskovat diky jeho SPECIALNI a trochu pomalejsi vyslovnosti.

Nahravani poradu vsak byl problem, protoze jsme nemeli magnetofon (!) - to se pasovalo z NSR a tak jsme byli zavisli na nasi vynalezavosti. Musim se zminit, do jake miry nase vynalezavost sla. Tata, jako ucitel, mel na skole k disposici stary nahravaci aparat, ktery vypadal presne jako gramofon. Misto jehly ale byl specialne vyrobeny nuz, ktery z nahravaci hlavy, do ktere jsme zavedli zvuk z radia, starym zpusovem ryl ryhy s muzikou. Dva male problemy byly: do ceho ryt a potom nahravaci aparat se musel polozit na normalni prenosny gramofon, protoze masinka sama o sobe motor nemela. A potom jeste - porady byly od 12 AM do 2 AM, takze jsme se moc nevyspali.

Pri hledani materialu, do ktereho by se dal zvuk ryt a jelikoz jsem mel pristup k starym Roentgenovym snimkum na vyhozeni, jako fotograf, kteremu tata postavil temnou komoru, kde jsem si sam od utleho mladi vyvolaval fotky nafocene vypujcenym fotoaparatem - napadlo mi zkusit stranu velkych snimku, kde byla emulse do ktere se dalo uspesne ryt muziku. Zasoba starych proslych Roentgenu byla od kamosky z nemocnice a tak se to jen nastrihalo do kruhoveho tvaru 78 gramofonove desky a zacali jsme vesele nahravat. Reprodukce pri prehravani byla neuveritelne kvalitni a jediny problem byl, ze jsem tatinkovi spalil 3 gramofonove motory, ktere na to zatizeni proste nebyly.

Prepisovani, kopirovani a psani muziky prestal byt problem, pokud byl po ruce "His Master's Voice" gramofon a i si pamatuji, ze jsme meli jeden stary na kliku. Proste vse, abychom meli pristup k muzice. Desky ovsem stale nebyly.

V roce 1956, otraveny situaci v Madarsku, znechuceny tim, ze Polaci uz tenkrat i meli svuj casopis - sice DZEZ, zalozil jsem (a pisi v jednotne osobe, protoze se mi to pratele snazili z politickych duvodu vymluvit), klub pri Dome Umeni v Brne. Klub mel hrdy nazev JAZZ KLUB BRNO, z pocatku jsme hrali hlavne zivou muziku s malou skupinou, ale jelikoz jsem tak stale nejak myslel jinak nez cesky, napadlo mi, ze kdyz mame klub, napsat do americkych jazzovych spolecnosti (adresy jsem nasel ve starem Metronomu a Down Beatu - pred unorovymi).

Jeden dnes slavny umelec nam navrhnul LOGO, natiskli jsme stationery a legitimace a ja zacal moje PLEA. Vedel jsem totiz, ze Capitol, ABC a jine spolecnosti posilaji zdarma vzorky novych desek vsem rozhlasovym spolecnostem a vse se vyplatilo. Za 3 mesice jsem mel doma pres 30 12" LPs (albumu), stereo zacalo tak nejak v te dobe hned po HIFI, s deskami nekolik dopisu, ktere byly velmi povzbudive a slibovaly dalsi dodavky.

S jednim producentem z IMPULSE RECORDS, Ed Michelem, jsem si zacal psat a udelal jsem ho cestnym clenem naseho klubu, spolu s legitimaci. Co bylo neuveritelne, ze kdyz jsem zacal v sedesatych delat pro ABC Records, Impulse byla jazzova label a Ed Michela jsem poznal osobne a eventulne zacal pro nej I delat jako co-producer. Pisi o tom proto, ze kdyz jsem vstoupil do jeho kancelare na Sunset Blvd. v Hollywoodu, na stene v krasnem ramecku, visela legitimace z JAZZ KLUBU BRNO! Za nasi spoluprace jsem s nim vydal 3 albumy.

JAZZ KLUB BRNO se stal tak popularni, ze za 2 roky jsme meli 2,000 clenu a koncerty se uz do Domu umeni nemohly vejit. Tak jsme se prestehovali na Lidickou, do velkeho salu, kde jsem pri prvnim nasem koncerte zazil neco, cemu se zde rika "scalping".

Ja jsem osobne mel jeste jeden zazitek - vlastne 2, ktere stoji za zmineni. Vsechny moje aktivity byly stale pod lupou a po obdrzovani velkych zasilek, prisla dlouho ocekavana navsteva. Tak jsem je jeden vecer pozval do naseho bytu, kde manzelka udelala jednohubky a pri bileho lahvi vina, jsem je doslova donutil poslouchat nekolik nahravek, ktere v te dobe byly velmi moderni - rikalo se tomu AVANTGARD. S potesenim jsem sledoval jejich utrpeni a kdyz jsme konecne zacali nasi "debatu", nevzalo to dlouho.

Moje definice reakcni kapitalisticko-imperialisticke hudby se lisila od jejich interpretace a ja jsem byl pripraven. Fotky, casopisy atd. Pomem vysvetleni ze to, na co nalepili nalepku bez vedomi o co jde, "TO" ze vlastne je "snaha americkych utlacovanych cernochu o rozeznani" a jak se to dari hranim jazzu, se uz zacalo projevovat i jinak. Od te doby jsem mel od nich pokoj a dokonce i nabidku, kdyz bych kdykoliv potreboval jejich podporu, dostal jsem telefonni cislo. Nemohl jsem tomu verit, ale jak rika Rosta - musi to by vodou. Jak by tohle bylo v Praze, NEVIM. A o tom ze to mysleli vazne jsem se rychle presvedcil, kdyz jsem delal specialni porad a nutne jsem potreboval jednu, nove vydanou desku.

Korespondence mezi mnou a Ed Michelem jela vesele, tak jsem mu napsal. On mne nezklamal, desku (od jine spolecnosti) koupil a poslal pres Swissair URGENT, aby to vcas prislo. Dodavka byla zarucena pred mym koncertem. Kdyz se ale album stale nikde neobjevovalo, zasel jsem drze na celnici (drzost a arogance na ty hajzly platila), pres nekolik tezkych prekazek jsem se konecne dotal do kancelare reditele celeho uradu a zadal tvrde o vydani albumu, ktere (to jsem nevedel) uz tam museli mit a ja potreboval pro nasledujici den vecer.

Soudruh reditel se vyhybal prime odpovedi, album uz meli par dni ale vydat mi ho nemohl. PROC? To mi taky nemohl rict. Ja jsem se ale nevzdaval, nalehal na nej PROC? PROC?, az z nej konecne (pod slibem mlceni) vylezlo, ze ONI (nerekl kdo - ONI!) to jeste nemeli cas prehrat a poslechnout.

Tak rikam: "ONI? Myslite estebaci na Lidicke?" Jeho reakce byla jako kdyz by ho ranila mrtvice, 3x se ohledl, dal si prst na rty "PSSSSST!" - rekl jsem jasne svate slovo a kdyz jsem se mu zacal smat do obliceje, vytahl jsem telefonni cislo, pozadal o telefon a rekl mu: "NO PROBLEM! Nechte mne je prosim Vas zavolat, ja to fakt potrebuji DNES!", vzal sam telefon, zavolal nejakeho poskoka a za 5 minut jsem mel moje JOHNNY RICHARDS album. Neda se k tomu moc pridat - jen ukazka jak byli lidi posrani, je dnes neuveritelna.

Zapomnel jsem na jednu dalsi skvrnu a to byly moje caste navstevy Americke ambasady, kde jsem mel pritele na zivot. By kulturni attachee, Robert Warner a miloval jazz tak moc, ze mne pozdeji jiz vUSA, sledoval na ruznych festivalech a koncertech a ja byl s nim ve spojeni az do jeho smrti pred 15ti let. Byl vyhosten jako "persona non grata" v 1968.

Bob mne pri kazde me navsteve hlasite privital "Let's go to the garden to see my new roses!", abychom se vyhnuli odposlouchavani a zasoboval mne filmy z jazzovych festivalu, kde jsem prvne videl jak Willis Conover z VOA vypada. Filmy se hraly v Dome Umeni kazde dva mesice a pozdeji jsme museli pronajmout male kino.

Pisi o tom proto, ze pri jednom festivalu (asi 1963-64?) vLucerne, jsme s Bromem na podiu a hrajeme. Najednou vidim Willise s pani, jak ho vedou k sedadlu. Podarilo se mi zastavit Gustu, ktery nebyl moc stastny do te doby, nez jsem mu rekl, ze Willis, ktereho znal cely svet ! - a vychod hlavne; ze Willis je v obecenstvu. Gusta sel vzrusene k mikrofonu a kdyz vysvetlil, proc jsme prestali hrat, cela Lucerna se zvedla a Willis dostal 15 minut (neprehanim) standing ovation.

Kdyz jsem se po nasem vystoupeni pokusil prolomit zastupem lidi, ktery ho obklopoval, podpisy, potrasani rukou atd., podival se na mne, jako kdyz bychom se znali dlouho a pamatuji si na jeho slova: "Milan, could you please escort Shirley (bez predstavovani) to Alcron, she needs to change." - s temi slovy zacalo nase pratelstvi, ktere trvalo az do jeho a Shirley odchodu pred mnoha lety.

Pamatuji si, ze kdyz jsem mu prinesl Rx snimek, s nahravkou jeho poradu, mel slzy v ocich. To, ze na mne cekal na JFK, kdyz jsem poprve priletel, to ze jsem u nich v N.Y. bydlel nekolik mesicu, povazuji za prilis osobni vzpominky a radeji se o podrobnostech nebudu rozepisovat.

Vysla soukromne jeho biografie, ale jelikoz nebyl zajem o to, co jeden clovek udelal pro USA v nejtezsich dobach TEMNA, kdyz VOA byl nas majak a pomohl nam vsecko to zle a spatne vydrzet - zadny publisher o to nemel zajem, "cold war is over" - is it? V USA ho znalo jen par lidi, ale kdyz se rozhodl zajet do CCCP, neznam nikoho, kdo byl prijat z takovou laskou a oddanosti. To ovsem ale tady v sheeple country neprodava a tak zije v nasich srdcich a vzpominkach a jeho "IT'S TIME FOR JAZZ!"

A tak tento maly prispevek venuji na pamet Willise, Roberta, Larry Butchera a dalsich, kteri bojovali proti komunismu JINAK, ale velmi EFEKTIVNE!

Kralici s kratkyma usima a aspekty domestikace ceskeho zvirectva.

9. září 2011 v 19:04 | Ross Hedvicek
Pred chvili jsem si precetl, ktere veliciny ceske politiky a spolecnosti neveri, ze se utok na WTC pred deseti lety vubec stal, pripadne kteri s tim maji jakysi "problem". A hned jsem si vzpomel na svuj starsi clanek, ktery vam zde s radosti predkladam:

Jak je vam jiste znamo, uz drahna leta se zabyvam vyzkumem v oblasti pricin dusevniho posunu vetsiny obyvatelstva ceske kotliny doleva a co vlastne zpusobilo soucasny dusevni stav typickeho Cecha. Pokud nerozumite teto odborne formulaci - tady to mate po lopate: Zajima mne, co zpusobilo, ze soucasni typicti Cesi jsou nemyslici pitomci, vetsinou volici ex-komunisty a kolaboranty do vsech funkci od prezidentske az po posledniho poslance a senatora, a temer vsichni v nejake forme uznavajici principy komunismu. Jiste uznate, ze to neni v souladu se svetovym prumerem. Po precteni dnesniho ceskeho tisku se nabidl i cerstvy priklad takove nemyslici pitomosti.

Cesky ministr zahranici Cyril Svoboda, (taktez znam coby Rudy Cyril, od dob sveho vlezdoprdelistickeho (nemecky: Arschkriecherische) prisluhovani a posluhovani ex-komunistum a coby navrhovatel zakona na zlikvidovani Cibulkovych seznamu - Cesi maji kratkou pamet) chce soudit u evropskeho soudu USA, Kanadu a Australii, protoze vyzaduji na obcanech CR vstupni viza do jejich zemi. Dalsi svetovy rekord pro Ceskou republiku! Cesi jsou mistri! Takoveho blbce nemaji ani v Americe, a to tu mame peknou sbirku volu na vyber, alespon podle nazoru otevrene mnoziny Cechu (necitite-li se doma v mnozinovem poctu, zeptejte se profesora RNDr Vopenky, CSc, rad vam mnozinovy pocet prosvetli, aniz by vas prolustroval).

Dlouhou dobu jsem se zabyval teoriemi, ze je to neco z oblasti geneticke degenerace, az tu nedavno mi bylo vysvetleno z ceske akademie ved - viz http://www.cas.cz , ze to pry neni otazka genetiky, ale otazka domestikace. Vzhledem k me rozsahle publikacni cinnosti v oblasti vseobecne osvety mam v dnesni Akademii ved Ceske republiky (pro mnohe prekvapive) velkou radu priznivcu a pratel, kteri nikoliv nepochopitelne chteji zustat nejmenovani. Ovsem i tak mne vzdy radi informuji o cemkoliv novem, co se deje a tak jsem cele ty roky vedel i to, kdy si ten stary idiot Zahradnik, Helca Illnerova nebo ted Paces i byt jen uprdli, zhruba do peti minut po tomto jejich vedeckem pocinu.

Tento presun teziste nazoru ceskych adademiku neznamena nic mensiho nez neo-Lamarckismus. Ano, ctete mne (uz zase) spravne - Lamarckismus, nikoli Lamarxismus. Lamarck si najdete na www, on veril v teorii predavani zazitych vlivu okoli na pristi a dalsi generace. Po Darwinovi vysel Lamarck z mody (to vite, vedci take podlehaji modnim vlivum), ale v posledni dobe se objevuji vazne indikace, ze vse nejede podle Darwina, ze i Lamarck mel obcas pravdu, i kdyz necetl Pravdu, jako Cesi a Rusi. Nejvetsi cesky neo-Lamarckista je profesor Zdenek Neubauer z UK (ne z Anglicka, ale University Karlovy, naturlich), ktery psaval Velkemu Vaskovi projevy o motylech, kteri zatrepaji kridly v Cesku a v Karibiku se strhne boure, ktera mi pak nabourava domecek. Zdenek byl kamos Ivana Havla (= bracha Velkeho Vaska), coz je sefredaktor casopisu Vesmir, kam Zdenek psaval coby Neubauer, ale kdyz jeho teorie se zdaly prilis divoke, jako Josef Babor (coz stalo nase informativce dosti usili zjistit).

Nyni vam tedy mohu zodpovedne predlozit nejnovejsi vedecke vysvetleni krize ve vede a spolecnosti v soucasne Ceske republice, nastupnickem state komunisticke CSSR s legalni kontinuitou k temuz komunistickemu statu, tak jak mi to bylo vysvetleno skutecnymi odborniky z Prahy. A jak je znamo - v Praze vi vsechno nejlip. Podle teto teorie doslo k postupne dedicne degradaci myslenkovych postupu a moralnich a charakterovych hodnot nasledkem dlouhotrvajiciho vlivu komunisticke ideologie na denni zivot obyvatelstva. Pokud vam "postupna degradace" zni prilis cizojazycne, mate plnou volnost si nahrazkove myslet "postupna degenerace", drive se tomu rikalo dege-rege, nebo zkratka dege.

Moje puvodni teorie byla geneticka. I kdyz mi take byla predlozena vedci z Prahy, prijal jsem ji za svou, jsa patricne vzdelan v historii a genetickem amaterismu Johanna Gregora Mendela (Gregor Mendel, Sigmund Freud, Edmund Husserl, Kurt Goedel a Josef Schumpeter to byli vsichni spickovi rodaci z nasi Moravy, tudiz to nebyli Cesi, jak si ti vyjimecnejsi mezi vami Cechy jiste povsimli, ci snad ne?). Slo o kraliky. I kdyz nezbytne nemuselo. Napriklad Walter C. Willett (Harvard University) ve sve publikaci Balancing life-style and genomics research for disease prevention; Science vol 296, 26 April 2002, prinasi argumenty, ktere lze interpretovat tak ze, ze drtiva vetsina ceskych dusi je nemocna a tedy i ceska spolecnost jako celek je nemocna a je tudiz vedecko-metodologicky prirozene, ze po rychle se mnozicich kralicich jsou Cesi jen o neco mene vhodnymi studijnimi objekty z hlediska interakce vlivu faktoru jak genetickych, tak i prostredi. Byti Cechem je multifactorial disease (= komplexni nemoc). Ale zpet ke kralikum.

Jiste znate nekoho, kdo doma chova kraliky a nebo dokonce je chovate sami. Na prikladu kraliku genetiku muze zkoumat i bezny clovek bez komunistickeho vzdelani, protoze kralici se jak znamo mnozi ... jako kralici. Takze mate svuj chov kraliku a budete systematicky vyrazovat vsechny kraliky s dlouhyma usima. Kraliky s kratkyma usima nechate byt, at si dupou jak chteji. Nebude trvat prilis dlouho a zjistite, ze mate pouze kraliky s kratkyma usima, novi kralici se rodi taky jen s kratkyma usima a kdyz se semtam narodi kralik s dlouhyma usima, tak ten pomyleny kralik a zradce najde diru v kralicaku a pod plotem utece k sousedum. Kdyz neutece, tak ho jako stejne majznete topurkem od sekyrky za usi, udelate pecinku a v kralicaku mate zase jen a jen kraliky s kratkyma usima.

To bylo prosim me geneticke zduvodneni degenerace ceskeho naroda za doby komunisticke vlady. Zacalo to hned v osmactyricatem vylucovanim nekomunistickych studentu (= kralici s dlouhyma usima) z vysokych skol, na kterem se podileli i dodnes ci do nedavna zijici sametovi velikani a ptaci Kohout a Pelikan nebo ruzni Mlynarove a Klimove a pokracovalo zavedenim rychlokursu pro komunisticke kadry (za pulroku maturita, za dva roky doktorat, a po sametu rektorat) a koncilo to tim, ze si komuniste udelovali doktorske tituly sami mezi sebou - znamy titul RSDr., ktery je dodnes pouzivan mnoha poslanci CR. Probehla generace, dobehla degenerace a zadni kralici s dlouhyma usima se uz v ceskoslovenske inteligenci nevyskytovali, bud byli zradci za plotem u imperialisticke a revansisticke sousedky Tutenkamenove, s kterou se nebavime a nebo byli po smrti a prosli zazivacim traktem. Nova generace ceskoslovenske inteligence (=kraliku) byla pocata u plotu ci za stodolou, ale hlavne vychovana uz jen kraliky s kratkyma usima. Pokud se nekde vyskytl kralik s podezrele dlouhyma usima, ke vzdelani nebyl prijat pro delku usi nebo nevhodny tridni puvod - o to se vetsinovi kralici s kratkyma usima, kteri byli u moci uz postarali. Vysledkem po 42 letech byla zcela homogenni populace kralikarny, tedy CSSR, s vyhradne kratkouchymi kraliky. A to je soucasny stav a tezko se to okecava, natoz dokazuje pravy opak.

Je otazkou jak situaci v prijatelne dobe zmenit - cekat necinne, ze to zmeni matka priroda - to bude trvat bez nucene selekce alespon trojnasobek casoveho useku, pri nemz doslo k teto degeneraci. Jak to zmenit rychleji? Navrh povesit kratkouche kraliky za usi v nadeji, ze se jim ty usi prodlouzi zatim zadnym hlasovanim neprosel. Navrh na navrat dlouhouchych kraliku z druhe strany plotu od sousedky Tutenkamenove, aby trochu zamichali genetickym poolem taky neprosel. Ze pry by vyzadovali sve stare kotce, ktere uz mezitim maji plne svych bobku kratkousi kralici, kteri se jich nechteji vzdat! Zde dochazi k jevu ve vedeckem svete znamem jako "mutational meltdown" - neboli kratkousi kralici uz jsou geneticky tak zdegenerovani a zblbli, ze uz jim chybi i pud sebezachovy a jsou sami proti sobe a serou si nejradeji do vlastniho kotce, vcetne srani na Ustavu, coz rad cini i Ustavni kralicek nejvyssi s. Rychetsky.

Takze vyseuvedene je jedna vedecka teorie. Ovsem ted cesti vedci prisli s novou, uplne perestrojkovou teorii, ze to neni geneticka degenerace, ale ze je to domestikace! Jako srovnani bylo pouzito prikladu domestikace vlka a jeho postupna domestikace v psa - zcela odlisny zivocisny druh.

Jako zakladni premisa je brano, ze za prvni republiky byli obyvatele Ceskoslovenska plus minus normalni, s beznymi reflexy a hodnotami, co se tykalo demokracie. Prvni "shock to the system" byla nacisticka okupace, ze ktere se bezny obyvatel prave zacal vzpamatovavat, kdyz Edvard Benes se znarodnovanim predbehl i komunisty, a pak prisla dlouhodoba vlada komunistu, ktera neskoncila v podstate dodnes. Slavny prusky strateg Von Clausewitz (zadna pribuznost s vasim Rezidentem) by rekl, ze soucasna situace v CR je pokracovani komunismu jinymi prostredky. A z puvodne volnych, svobodnych bytosti, takrikajic vlku, se prostrednictvim domestikace dvojnoheho zvirectva v komunismu, stali zcela ochoceni psi, kteri by sve komunisticke pany nekousli ani za nic, i kdyz dostavaji biti a nedostanou nazrat - o volnosti ani nemluve.

A opet dochazelo, stejne jako u vyseuvedene prikladu s kraliky k procesu znamemu jako "selective breeding" - kde urcujicim faktorem byla opet komunisticka strana. A opet zvirata nevhodna k domestikaci byla eliminovana a nebo vcas emigrovala. Tim je vysvetlen ten stale se zvetsujici rozdil mezi myslenim nezdomestikovanych emigrantu a zdomestikovanych ratliku, zijicich v CR.

Nez jsem stacil clanek dopsat, dostal jsem email od veterinarni lekarky Veroniky Valdove (ktera souhlasila se zverejnenim sveho jmena a nasledujiciho textu), ktery mi poslala k otazce domestikace.

"Domestikace ma vliv na intelekt vetsiny zvirat. A to natolik obrovsky, ze domaci zviratka si nejsou schopna bez pomoci opatrit potravu. Predevsim se ztraceji naucene dovednosti (ano, i zvirata maji jedinecnou kulturu, typickou pro jednotlive populace).

Napriklad ztrata schopnosti lovit nastava jiz v prvni generaci, nebot tato vyzaduje u smeckovych zvirat pochopeni hierarchie a komunikace v ramci skupiny. Tento efekt zna kazdy majitel psa, ktery byl jako stene prilis brzy odebran od matky. Na vlastni oci jsem videla presun merinek kdesi z kavkazske stepi do Polabske niziny. Ovce hlady oziraly zbytky slamy z nakladaku, na kterem je privezli, a absolutne nechapaly, ze to zelene, co jim saha asi tak po bricho, je k jidlu. Kulturni sok.

Museli jim dovezt seno, nez nekolik prvnich pochopilo, co maji delat. Nutno dodat, ze to nepochopily vsechny. Ovce z jedne geograficke oblasti znaji velmi dobre lokalni kvetenu. Valaska se neotravi rulikem, vranim okem, naprstnikem, ocunem, lykovcem, konvalinkama ani hasivkou orlici. Neni blba a kdyz byla jehne, tak ji to rekli. Suffolk vsechny vyjmenovane kytky bezelstne sezere, nebot je nezna. (To jsou ovce. Valaska bydli normalne v Karpatech a Suffolk na skotske Vysocine).

Dalsi efekt je, ze domaci zviratka nejsou schopna zplodit a vychovat potomstvo. Hierarchie stada je u vsech divokych koni stejna. Jedno, jestli jde o mustanga, criolla, tarpany, Prevalaky nebo asijske poloosly. Hrebec vodi skupinu a stara se o bezpecnost (predatory). Nejstarsi klisna vybira misto na pastvu, spani a podle ni se chodi k vode. Tohle patrne souvisi se zkusenosti s pocasim. A pak je presny zebricek klisen podle veku hribete - nejmladsi hribata jdou prvni, pak brezi a nakonec klisny, ktere ten rok nezabrezly. Kolem skupiny se potloukaji mladi hrebci, kteri se primykaji ke stadu v pripade nebezpeci, a pozdeji si zakladaji vlastni skupinky.

Tahle hierarchie zajistuje konim dost bezpecny odchov hribat - skrze nekolik naraznikovych pasem. Rychlost pohybu stada se ridi klisnou s nejmladsim hribetem. Tohle je ovsem princip, ktery u proslechtenych koni velmi rychle mizi! Sikana slabsich clenu stada, predevsim klisen s hribaty ostatnimi klisnami, je videt jedine u domacich koni. Pak je potreba skladat skupinky podle toho, jak se kone navzajem snaseji nebo je drzet oddelene.

Dalsi vec je imprinting. Zvire po narozeni nebo vylihnuti velmi intenzivne vnima svet a v prvnich nekolika hodinach po porodu se nauci nektere veci nutne k dalsimu preziti. Asi tak 95 % bazantich slepic (plati obecne pro vetsinu ptaku), ktere se vyklubaly v lihni, neni schopno vysedet vlastni kurata, ponevadz nevi, jak se to dela. Tuto dovednost nemohou ziskat pozdeji. Nauci se to jedine tehdy, pokud jsou samy vysezeny.

Podobny udiv nastal, kdyz telata odebrana kravam ihned po porodu (obrovska moda v 70.letech, nejen u krav), nebyla vubec schopna zakladni pece o sve vlastni tele. Jalovicky totiz osusil nekdo jiny - nestaraly se o uvolneni dychacich cest mladete ani masaz bricha nutnou k odchodu mekonia. Nemohly, tele bylo za zdi. Tele prezilo. "

Tolik vysvetleni domestikace od doktorky Valdove. Vypada to tedy tak, ze zavaznym aspektem teto domestikace (tedy pretvoreni svobodnych Cechu a Slovaku do uplne zpitomelych obyvatel dnesni ceske kotliny) je, ze se z puvodnich zvirat, zvyklych svobode, svobodnemu pohybu a starani se sami o sebe se staly uplne jine zivocisne druhy, od druhu vizualne identickych (ovsem mentalne zcela nekompatibilnich) vlkum az po zcela odlisne vypadajici a hlavne se odlisne chovajici ratliky s tresoucima se nohama. Dosud jsem ze od svych znamych ceskych Lysenku a Micurinu nedovedel, zda je mozne tyto tendence revertovat - tedy zjednodusene: Je mozne predelat ratlika zpatky na vlka?

Nevim. Ale mam porad nadeji. Cesi jsou svetovi! Cesi to dokazou!

---
K dalsimu studiu:
Walter C. Willett (Harvard University) : Balancing life-style and genomics research for disease prevention; Science vol 296, 26 April 2002.
http://www.primitivism.com/sedentism.htm
http://en.wikipedia.org/wiki/Domestication
http://en.wikipedia.org/wiki/Selective_breeding
http://en.wikipedia.org/wiki/Origin_of_Species
http://encyclopedia.thefreedictionary.com/Mutational%20meltdown
--------------

Rakve na Staromaku...

9. září 2011 v 17:09 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Rakve na Staromaku? To uz hranici s davovou hysterii. A jeste budou vsichni Cesi nosit cernou pasku na rukavech! Takhle smutni Cesi naposledy byli jen, kdyz jim ti zradni emigranti zabili Reinharda Heydricha!


O Bromovi...

7. září 2011 v 15:56 Clanky jinych autoru
Tenhle link mi poslal Vladimir - vztahuje je to k dobe na kterou vzpomina Milan Rezabek.


Jak jsem se stal basistou v orchestru Gustava Broma.

7. září 2011 v 0:22 | Milan Rezabek |  Clanky jinych autoru
Moje umistenka v Lucenci, moje prace na zemni prehrade blizko Depoltic a vubec zmena prostredi, poznavani novych lidi, prace v mistnim Agroprojektu a kompletne jiny styl zivota - to vse melo na mne dost vliv a dokonce mne prace i zacala bavit.

Nakonec jsem stavel neco, co jsem sam navrhnul na diplomku, hudba mne sice schazela, ale protoze kancelar byla ve Zvoleni, ja bydlel v Banske Stiavnici, kde byla satelitni kancelar a dojizdel jsem z pocatku do Lucence vlakem, casu mi moc nezbyvalo. Jelikoz stavba byla bliz k Lucenci, za nejaky cas jsem si nasel podnajem u madarske rodiny a konecne jsem byl stabilne usazeny na jednom miste.

Madarska rodina vlastnila obchod se vsim co bylo spojene s fotografii a tak jsem mel stesti, ze jsem mel moznost fotografovat s ruznymi aparaty, ale hlavne, ze jsem se zacal ucit a eventualne NAUCIL madarsky. Majitel obchodu byl navic byvaly pilot Luftwaffe, letal Fockewulf 190 a hodne casto mi vypravel zazitky z WWII. Koncem valky byl sestrelen 2x, ale vzdy se mu podarilo bez urazu vyskocit a "padak se mu otevrel." Jeho historky byly velmi zajimave, protoze jsem mel pribuzneho, ktery doprovazel bombardery pri nocnich naletech jako pilot Mosquita, byl sestrelen 3x, dvakrat se vratil pesky pres Francii do UK a okamzite znovu letal.Po treti by zajat a osvobozen 3. Armadou gen. Pattona. Vratil se do CSR jako hrdina, ale v 1948 byl poslan za svoje "hrdinstvi" do Jachymova. Vzdy mne zajimalo, jak by si s mym madarskym pritelem rozumnel. K tomu ale bohuzel nikdy nedoslo.

Na jare 1959 do mne narazilo osobni auto, srazilo mne na motorce Jawa 350 a nadrz mi rozdrtila leve koleno. Ja jsem mel prednost v jizde, kterou auto ignorovalo a do legalnich zalezitosti, ktere nasledovaly se poustet nebudu. Mel jsem v Lucenci nekolik pratel doktoru z Brna a rovnez na umistence a ti, po nekolika dnech se rozhodli , ze mne prevezou do Urazovky v Brne, protoze moje koleno bylo v opravdu spatnem stavu a v Lucenci nebyl zadny odbornik orthoped.

Nikdy nezapomenu na cestu v ambulanci a pamatuji si kazdou diru v silnici. V Brne jsem byl okamzite prijat, vysetren a na pokoji, kde bylo asi 16 dalsich pacientu, MUDr Novak, primar a chirurg, ktery delal v CSR prvni operaci otevreneho srdce, rozhodnul muj osud a to bohuzel na zbytek meho zivota. Neurolog chtel okamzite operovat z obavy, ze mam skriply nerv (peroneus), ktery ovlada zvedani chodidla. Pan doktor Novak to ale kategoricky odmitnul s tim, ze mne daji na 6 tydnu do sadry a "pak se uvidi". Pamatuji si, jak se nad moji posteli pohadali a bylo tam asi 6 dalsich doktoru.

S nohou v sadre mne propustili domu a prave v te dobe, diky dramaticke episode, ktera se odehravala v orchestru G. Broma - basista Milan Pilar dostal padaka. Pricinou nebylo jeho vyborne hrani, ale tryst o kterem se zde nebudu rozepisovat. Jen podotknu, zeMilannebyl moc diskretni a tak Gustav byl nucen neco udelat.

A ihned zacal velky lov po basistovi, protoze mel prijet prvni cerny hudebnik Edmund Hall, klarinetista ze skupiny Louis Armstronga a kapela nemela rytmiku. Pamatuji si, jak pro mne prijeli s velkou Volgou a bez zkouseni jsem hral prvni koncert a nahraval v rozhlase. Koncerty byly tenkrat ve smokingu a manzelka musela rozparat kalhoty, abych prosel se sadrou a ja zacal svoji karieru jako basista, v sede a na vysoke pro mne upravene zidli.

Mel jsem si to nechat patentovat, protoze dnes nenajdete basistu s velkou basou, ktery by hral ve stoje. Ja jsem byl definitivne prukopnik a pozdeji jsem i mel pro mne postavenou sedacku od drum company Rogers. Jen jsem sam a celou tu dobu nemohl pochopit, ze na to nikdy nikdo davno neprisel. Basiste v symfonickem orchestru sedi na vysokych zidlich, ale v pop musice a jazzu, basista vzdy musel tocit s basou, placat na struny, delat ksichty a dalsi show. V sezeni a s basou oprenou o nohu, ma basista daleko lepsi kontrolu a dnes, kdy se basa hraje tak jako kazdy jiny instrument, vysoce technicka sola by jinak nez v sede nebyla mozna. Basa totiz casem povysila z ryze rytmickeho nastroje na solovy a zacala nova era basistu, kteri oslnuji svoji technikou a pri tom hraji rhythm (my tomu rikame CTYRI - I kdyz to muze byt 5, 6 atd.) taky.

Orchestr Gustava Broma o mne vedel. Uz na skole jsem mel svoji malou skupinu, kde jsme kopirovali americky jazz; pozdeji a rovnez na skole, jsem hral s orchestrem Erika Knirsche, ktery mel talent psat americky znejici velko-kapelova aranzma. Nekolikrat jsme se s Gustou delili o podium a tak mne meli moznost slyset hrat.

Moje hrani s Gustou vsak netrvalo dlouho.Posesti tydnech a po odstraneni sadry, zjistili, ze mam ochrnutou nohu. Diky prof. Novakovi a sadre, v kolene byl ulomek, ktery 6 tydnu tlacil na nerv a zpusobil "PARESA NERVAE FIBULARIS" - nevim jestli je to dobre, ale nemohl jsem zvednout chodidlo a noha mi visela a bez citu.

Tak okamzite zacala velka panika, operace byla ihned, nerv byl skripnuty, ale nebyl preruseny a hned zacala usilovna 6ti mesicni rehablitace, kdy jsem dostal semi-private room s doktorem, ktery byl odsouzen k smrti (bez soudu) a aby se ho zbavili, nalicili na nej velkou lahev s tekutym dusikem a kdyz se snazil neco vedle vzit (bylo to az u stropu na polici), lahev se mu prevrhla a vylila do obliceje. Oblicej si snazil utrit levou rukou a tak jako vysledek byla znicena a spalena leva ruka a prava cast jeho obliceje. Ja se s nim poznal, kdyz uz byl v nemocnici 2 roky a prodelaval castecne kozni "nalepky" - skin grafts. Vypadal priserne, ale zustal na zivu a najednou delali vse, aby ho zachranili?

Ten mi dusevne pomohl skrz dobu, kdy jsem si uvedomil, ze nebudu uz asi nikdy lyzovat, chodit normalne atd., vse kvuli prof. Novakovi. Urazovka se ale o mne starala, meli jsme i sestricku, ktera nam nosila denne vino, pro mne si doktori v noci poslali a ja chodil hrat s nima bridge.
Hrani s Gustou se ale stal problem, i kdyz hospital byl zdarma a manzelka celou dobu dostavala 90% meho normalniho platu z Agroprojektu. Nekde na ministerstvu se rozhodli, ze jsem tu umistenku nedodelal a ze potrebuji nekolik mesicu delat jako inzenyr, dostat oficialne diplom a pak se uvidi.

Popropusteni z nemocnice, kdy chodidlo zustalo ochrnute, jsem se naucil chodit bez zakopavani. Dostal jsem misto v AGROPROJEKTU v Brne a pozdeji v POTRAVINOPROJEKTU, kdy Gustav mesice obihal ministerstva, aby mne pustili.Pododelani nove diplomove prace jsem konecne dostal svuj titul ING a jedno ministerstvo slibilo Gustovi, ze mne propusti z dalsich zavazku (?) pod podminkou, ze najdu za sebe nahradu.

Na stejnem miste v Banske Stiavnici pracovala slecna z meho krouzku (rovnez na umistence), chtela strasne moc nazpet do Brna a ve Stiavnici si neudelala moc pratel. Radi se ji zbavili, ja mel nahradu, ona sla nazpet domu do Brna - EVERYBODY HAPPY? Well, not really.

Na miste, kde mne v Brne vymenila, nejak nezapadla a pamatuji si, ze mne nekolik kamaradu z POTRAVINOPROJEKTU do obliceje proklinalo. Ja za jeji povahu ale nemohl, svoje zavazky jsem vypnil a stal se od te doby POPRVE oficialnim basistou v kapele. A jelikoz dnes mi to psani nejak nejde, cela historie je trochu nudna, tak alespon na zpestreni a na konec jeden z vtipu, ktery jsme udelali Gustovi.

Pamatuji si, ze jsme hrali nekde u Liberce a jeden z fanousku nam prinesl 2 litrove lahve velmi silne, dobre domaci merunkovice. Byla vyborna. Gustav dal kapele lahev a ze si jednu celou flasku necha pro sebe. OK.

Kdyz jsme dopili prvni lahev, Hnilicka a ja jsme se rozhodli, ze Gustav by tu dobrotu nikdy neocenil a tak po vyhozeni dvacetniku, ja sel, "vypujcil" si jeho lahev a vymenil s nasi (byly stejne), ktera byla naplnena vodou a authenticky zaspuntovana.

Asi za 14 dni prijelo nekolik zastupcu gramofonove spolecnostiSABA(uz nejsou) vyjednavat kontrakt na natoceni dvou albumu. Druhy den rano mi doma ve Slatine zvoni telefon a na druhem konci je Gustav. Nerekl toho moc, akorat: "TY HAJZLE JEDEN! TO TI PRIJDE DRAHO."

A zavesil. Historka totiz byla dost srandovni: Gusta mel Nemce doma a rika jim, ze ma neco opravdu specialniho, tak strasne jemne, ze to chutna skoro jako voda....WELL, predstavte si ty obliceje, kdyz si pritukli.

Zajimave ale bylo, ze jsme smlouvu dostali, desky natocili a Gustav se o tom NIKDY nezminil. NIKDY. Jeden z Nemcu prisel za mnou a moc se smal.

Ze ho moc mrzelo, ze nemeli kameru Gustuv vyraz nafilmovat. A ze to fakt chutnalo jako voda. Nechapal jsem, proc se stale vse svadelo na mne nebo na Hnildu.

Povídal pan ředitel

6. září 2011 v 14:03 | James V. Jakoubek |  Clanky jinych autoru
Úmrtí Ctirada Mašína dne 13. srpna v americkém městě Clevelandu a účast oficielních osob na jeho pohřbu mělo na druhém konci Atlantiku, v Česku, za následek rozpoutání vzrušené diskuse na téma - "Jest dovoleno bránit se komunistům se zbraní v ruce?".

Jako obvykle v debatách o "Mašínech" již v minulosti několikrát, pěje se stále jeden a tentýž refrém dirigovaný těmi, proti kterým bratři Mašínové zvedli zbraň - komunisty: Mašínové jsou a byli cynickými bestiálními vrahy. A veřejnost česká, stále vzorně poslušná pohrobků představitelů komunistické moci těmto výkladům dědiců nejkrvavějšího režimu v českých novodobých dějinách poslušně a horlivě tleská a přisvědčuje a dle toho pak výsledky diskusí těchto také vypadají. Že se v hanobení Mašínů nejvíce činí komunistický plátek HaloNoviny s jeho plejádou osvětářů kteří na fakta příliš nehledí je celkem vzato pochopitelné - zloděj křičí chyťte zloděje - a nikoho nepřekvapuje. Činí-li tak ale údajní "objektivní historikové" z jakéhosi Ústavu pro soudobé dějiny Akademie Věd České Republiky, je již tak nějak na pováženou (alespoň by při objektivním posuzování dějin být mělo).

České internetové noviny http://www.ceskenoviny otiskly oznámení o úmrti Ctirada Mašína s komentářem různých expertů. Mezi těmito byl i jistý Oldřich Tůma. Nechal se slyšet:
http://www.ceskenoviny.cz/svet/zpravy/v-usa-zemrel-po-delsi-nemoci-odbojar-ctirad-masin/674372

"...Ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AVČR Oldřich Tůma tvrdí, že činy odbojářů můžeme jednoznačně posuzovat jako statečné. "Dokázali riskovat, neváhali nasazovat vlastní život," ocenil historik. Kontroverzní podle něho ale stále zůstává způsob, jakým se skupina za hranice komunistické země probojovala. "Přišlo při tom o život několik lidí a všechny případy těch úmrtí jsou poněkud pochybné... Minimálně v jednom případě to byla zbytečná smrt nevinného člověka," řekl Tůma...."
Protože jde o vysoce postaveného funkcionáře, ředitele vědecké vládní instituce Akademie Věd ČR, údajného historika k tomu, tak nějak jsem zapochyboval, že by mohl takovýto nesmysl hodící se tak nanejvýše do komunistických HaloNovin vypustit do světa. Napsal jsem mu proto dotaz:

Vážený pane Tůmo.

Autor tohoto (citovaného) nesmyslného výroku světu předvádí dokonalou ignoraci či dokonce naprostou tupost a nepochopení povahy bývalého komunistického režimu v Československu.
Logika tohoto vejšplechtu připomíná jiného Tůmu - několikanásobného vraha kpt. Miroslava Picha-Tůmu. Stejné uvažování - Jsi uprchlík, honí tě několik desítek tisíc Němců a Rusáků s kulomety a psy, a tudíž když někoho z těchto náhončích odpráskneš měj na paměti, že způsobuješ "smrt nevinnému člověku".... za což tě pochopitelně pověsíme. (Když nikoho neodprásneš a my tě proto chytnem, pověsíme tě ale také....!!!!).
Údajně jste "historik", navíc dokonce cosi jako Ředitel jakéhosi Ústavu pro soudobé dějiny AVCR či jak se tento outfit nazývá, tudíž by Vám měly být při nejmenším známy nějaké ty souvislosti případu ke kterému se údajně takto hloupě vyjadřujete. Pakliže jste autorem uvedeného citátu, mohl by jste sdělit, v čem spatřujete onu "pochybnost"?
Pokud ale nejste informován, tedy - na skupinu českých uprchlíků byl pořádán hon jako na zajíce, honilo je několik desítek tisíc příslušníků sovětských a německých vojsk a policistů se psy. Několik členů prchající skupiny bylo těmito náhončími postřeleno, dva padli komunistům do drápů a byli posléze oběšeni. Tři se probili. Co by tyto muže, kdyby byli polapeni, čekalo, Vám snad, neb jste údajně "historik" a proto by jste měl povahu komunistických vrahounů znát, nemusím polopaticky vysvětlovat.
Vsichni ti "lidé kteří přišli o život" především usilovali o životy prchajících, čili zde nešlo o nic jiného, než o zákonnou sebeobranu.
Tito muži prchali z protiprávního, zločineckého režimu který, abych byl přesný, cituji: "...upíral občanům jakoukoliv možnost svobodného vyjádření politické vůle ... popravoval, vraždil a žalářoval je ve věznicích a táborech nucených prací ... používal brutální metody fysického a psychického mučení ...".
Tito muži, zde specificky pan Ctirad Mašín, před útěkem z komunistického Československa proti tomuto zločineckému režimu zvedli odpor, který byl "... legitimní, spravedlivý, morálně oprávněný a hodný úcty...", atd, atd, - račte pozornost svoji obrátit na Zákon 198/93 pro další podrobnější vysvětlení proč!! se "Bratři Mašínové" proti tomuto režimu postavili.
Pokud tedy platí jmenovaný zákon 198/93 který konstatuje, že komunistický režim v Československu byl "...od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989, zločinný, nelegitimní a je zavrženíhodný..." a odpor proti němu "...legitimní, spravedlivý, moralně oprávněný a hodný úcty...", měl by jste za "pochybné" prohlásit těch několik desítek tisíc ozbrojenců se psy co pětici prchajících Čechů honili a za "zbytečnou smrt nevinného člověka" považovat desítky tisíc občanů povražděných československým komunistickým režimem v žalářích, lágrech, na hranicích a při pokoutních vraždách.
Pachatelé justičních vražd a zločinů se dodnes beztrestně potulují po českých luzích a hájích, někteří dokonce stále "slouží" nyní "demokratickému" režimu. Za všechny tyto justiční stvury jmenuji JUDr. Marcelu Horváthovou, vražedkyni jedné z posledních obětí nelegitimního režimu Pavla Wonky, která dodnes t.zv. soudí na okresním soudu v Trutnově.

Podpis.

Po několika dnech přišla odpověď. Musím podotknout, že mě to překvapilo:

Vážený pane Jakoubku,

tak, jak to citujete, jsem to opravdu neřekl a máte pravdu, že to nedává smysl. O historii Mašínů, jejich útěku, odbojové činnosti atd. a koneckonců i o povaze komunistického režimu toho vím docela dost. Jako M. Pich-Tůma neuvažuji ani náhodou, o tom vás mohu ujistit.
S uctivým pozdravem

Oldřich Tůma

Odepsal jsem:

Važený pane Tůmo.

Díky za Vaši odpoveď, i když dosti neúplnou.
Přesto se jedná o pokrok, pokud se odpovědi od českých představitelů týče, což opravdu oceňuji.
Dovolil bych se Vás proto otázat, pokud onen citát Vám do úst kladený neodpovídá skutečnosti, jak tedy ve skutečnosti zněl.
Taktéž, proč jste se proti falešnému citátu neohradil, neb je zřejmé, že na Vás vrhá světlo komunistického poskoka falšujícího historickou skutečnost.
Zejména jako historik by jste proti takovémuto bulvárnímu hulváctví měl co nejrazantněji vystoupit a na těchto "Českých novinách" které po Internetu hlásají do světa pomluvy a nesmysly a dělaji z Vás zjevného hlupáka, požadovat patričnou opravu a uvedení správných Vašich výroků.

Ovšem se zlou jsem se potázal. Došla další odpověď, nyní razantnější, kterak se sluší a patří:

Vazeny pane:

Za prve - nejsem zadny "cesky predstavitel". Vy jste predstavitel USA nebo snad statu Ohio? Na dopisy a maily odpovidam, mam to za slusnost.
Za druhe - popravde bych myslel, ze se mi omluvite. Uplne bezduvodne jste me docela sproste urazel.
Za treti - Ceske noviny neznam, jim jsem zadny rozhovor nedaval. Na to, ze novinari (a nejen cesti) opakovane prekroutili to, co jsem rekl, vybrali si z toho pul vety, aby dolozili, co oni chteji anebo to zkratka z hlouposti popletli, jsem si davno zvykl. Kdysi jsem zkousel domoci se opravy a omluvy - stejne bez uspechu - ted myslim, ze to nema cenu. V novinach se tak jako tak doctete spoustu nesmyslu.
Za ctvrte - mne volali v sobotu do Telce, kde jsem byl na dovolene s ditetem z rozhlasu, televize i CTK, abych jim dal komentář - bylo to tedy velice improvizovane a strucne a nijak zasadni, ale jiste se to nekde na interentu da najit, jestli vas to zajima, ja to hledat nebudu.
S pozdravem
Oldrich Tuma.

Ukázalo se, že pan ředitel neměl v úmyslu odpovědět na danou otázku a místo toho se tvářil uraženě a požadoval jakousi omluvu za domělé sprosté urážky. Zřejmě nepochopil smysl textu jak se u těchto ředitelských typů stává a proto jsem se dal do namáhavého vysvětlování, aby to pan ředitel pochopil:

Vážený pane Tůmo.

Děkuji Vám za odpověď. K Vašim údajům:
Za prvé - Já jsem soukromník, tudíž "představuji" pouze sám sebe, nikoliv USA ani Ohio.
O Vás jsem byl informován, že jste snad jakýsi "ředitel" jistého českého vládního zařízení zvané "Ústav pro soudobé dějiny AVČR", nikoliv tedy "soukromá osoba" jako já. Pakliže je tento údaj pravdivý, tudíž jakožto vládní zaměstanec vládní instituce republiky České, jste, ať se Vám to líbí a nebo ne, logicky "PŘEDSTAVITEL" této české vládní instituce, odtud pak "český představitel". Jestliže jsem ale špatně informován, neb sám sdělujete - "novináři opakovaně překroutili, ... atd" a Vy také jste jen soukromou osobou bez jakéhokoliv vztahu ke jmenované vládní instituci, natož "ředitelem", račte mně proto tuto disinformaci prominout a omlouvám se za to. Ovšem, v tomto případě byste měl požádat představitele, ředitele, instituce zvané Ústav pro soudobé dějiny AVČR, aby disinformaci o Vaší osobě, kdy z Vás na jejich Internetové stránce dokonce dělaji jakéhosi ředitele či co, dementovali a odstranili.
Za druhé - Co se "sprostých urážek" týče. - abychom si rozuměli, nutno zopakovat původní tema:
"...Ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AVČR Oldřich Tůma tvrdí, že činy odbojářů můžeme jednoznačně posuzovat jako statečné. "Dokázali riskovat, neváhali nasazovat vlastní život," ocenil historik. Kontroverzní podle něho ale stále zůstává způsob, jakým se skupina za hranice komunistické země probojovala. "Přišlo při tom o život několik lidí a všechny případy těch úmrtí jsou poněkud pochybné... Minimálně v jednom případě to byla zbytečná smrt nevinného člověka," řekl Tůma...."
K tomuto jsem podotkl:
Autor tohoto nesmyslného výroku světu předvádí dokonalou ignoraci či dokonce naprostou tupost a nepochopení povahy bývalého komunistického režimu v Československu - a znovu zopakoval původní mail s důrazem na stěžejní bod: Pakliže jste autorem uvedeného citátu, mohl by jste sdělit, v čem spatřujete onu "pochybnost"? a dodal: Jelikož "autorem" zmíněných citátů, dle Vašeho nynějšího tvrzení, nejste, nijak se vás moje výroky tudíž netýkají. Udivuje mně proto, že ode mne žádáte omluvu za jakousi "sprosťárnu" - (tato údajná "sprosťárna" se týká autora citovaného výroku v Českých novinách a za touto charakteristikou onoho "autora" plně stojím a jemu se omlouvat nemíním) - a při tom Vám vůbec, ale vůbec, nevadí, co se o Vás na Internetu ve zmiňovaných Českých novinách roztrušuje.
Za třetí - Na České noviny Vás tímto tedy upozorňuji. Nejsem to já, kdo z Vás na Internetu dělá "komunistického poskoka falšujícího historickou skutečnost", proto v zájmu skutečnosti a pravdy: "Zejména jako historik by jste proti takovémuto bulvárnímu hulváctví …atd a opět zopakoval předchozí text.
Není mojí vinou že "novináři čeští" jsou schopni a ochotni rozšiřovat o soukromých osobách či představitelích českých vládních institucí (pokud tím ředitelem onoho jmenovaného Ústavu jak na web page uvedeno, jste) vyložené nesmysly, pomluvy a lži, bez jakýchkoliv obav před případnými následky. Proto na toto hulváctví si nestěžujte mně, ale obraťte se na českou legislativu, aby se takovémuto "sprostému" jednání učinila přítrž, kterak je v normálních civilizovaných státech běžné.
Za čtvrté - Vaše soukromé záležitosti mně nezajímají a sem nepatří.
Co mně zajímá bylo v dřívější e-mail:
Dovolil bych se Vás proto otázat, pokud onen citát Vám do úst kladený neodpovidá skutečnosti, jak tedy ve skutečnosti zněl.
Na toto jste vůbec nereagoval, zřejmě to nejste schopen ani učinit.
Domníval jsem že jste natolik inteligentní, abyste si pamatoval co jste před pár dny do "rozhlasu, ČTK a televize" t.zv. "improvizovaně a stručně" pronesl a byl proto schopen opět "stručně" zopakovat.
Jak je vidět, zmýlil jsem se, tudíž se za svůj omyl omlouvám.
V tom ale případě je velice obtížné se ohrazovat proti komolení Vašich výroků, když sám nevíte co jste kdy řekl.
Podpis.

Domníval jsem se, že tímto debata končí. Ale po dvou týdnech došla od ředitele Tůmy další depeše:

Vazeny pane,

i ja byl v cizine. Tak jako tak se nase korespondence toci v kruhu a pokracovani nema smysl. Jiste pochopite, ze toto je uz moje posledni odpoved na vase maily.
Nejsem jakymsi reditelem jakehosi USD, ktery by byl vladnim zarizenim, ale reditelem USD AV CR, jenz je nezavislou badatelskou instituci a vlade rozhodne neni nijak podrizen ani ji v zadnem ohledu nereprezentuje. Moje nazory jsou moje nazory, to je cele. Na vasi otazku jsem uz odpovedel, poskytl jsem interview, v nem jsem nerekl, to, co mi ony ceske noviny vkladaji do ust. Jestli vas opravdu tak zajima, co jsem rekl, najdete si to na internetu.
Nechcete-li se mne za sve urazlive vyroky omluvit, vypovida to cosi o vas a je to vas problem, nikoli muj.
S pozdravem

Oldrich Tuma

I když jsem již žádnou reakci nečekal, obsah mně zaujal, neb obsahoval zajímavé informace. Jednak zmínka o jakési "cizině", kde se pan Tůma prý také nacházel. Která cizina to byla a co tam činil nesdělil. Zřejmě se mu tam moc nedařilo a proto se raději vrátil zpět do lůna Strany rodné, kde za normalizace soudruha Husáka vystudoval historii a filosofii na FF UK (1969-1975, ukončeno 1980, PhDr. 1982). Proto nepřekvapuje jeho názor na srpnové události roku 1968. Do nově vydané knihy zabývající se 21.srpnem (Ztracené Archivy 1968, autor Rudolf Čížek, Nakladatelství Naše Vojsko 2011) napsal předmluvu kde se m.j. praví: "...Bezesporu nejdramatičtějším dnem československých dějin druhé poloviny 20. století je 21.srpen 1968 ... Komunistický režim v Československu existoval 20 let před rokem 1968 a ještě 20 let potom. Spojenci a přáteli SSSR a dalších zemí Varšavské smlouvy jsme byli také - před tím a potom. Jedno ani druhé nikdo nebo skoro nikdo před srpnem 1968 nechtěl změnit a neohrožoval …". Kdyby si pamatoval více než pár pouček z politického školení na FF UK, takto hloupě by nežvanil. Tehdy rozhodně ŠLO o zásadní změnu režimu, o demokracii a zrušení ústavou zaručené "vedoucí úlohy KSČ", včetně činnosti oposičních politických stran, Klubu K 231, KANu, neutrality a vystoupení z Varšavské smlouvy. Požadavky tyto, pravda, nepocházely z komunistického vedení, ale pronášeny a požadovány rozhodně byly. Snad nejdojemněji z celé předmluvy působí páně Tůmy vzpomínka na minulost a příslušníky VB: "... Jistě, mnoho pamětníků oněch neblahých 40ti let komunistického režimu (včetně autora těchto řádků) si na příslušníky VB vzpomene nejspíše v negativních souvislostech...". Co si pan ředitel ze "zločineckého, nelegitimního a zavrženíhodného režimu" může pamatovat se rozhodně netýká celých těch jeho 40ti let. Na svět přišel téměř tři roky PO vítězném únoru 48, za Pražského jara 68 byl tedy 17ti letý puberťák který za Husákovy normalizace byl natolik spolehlivý, že mu bylo povoleno vystudovat FF UK, pročež si rozhodně na nějaký "neblahý" útlak stěžovat nemůže. Asi hlavně proto do té jeho předmluvy umístil dokonce tři své fotografie včetně jedné coby zarostlého vlasatce aby plebejci viděli, jaký on vždy byl bojovník proti komunismu. Snad i proto se pak za Sametu dostal na instituci které dnes řediteluje - ÚSD AV ČR - která dle jeho slov je zcela soukromý, nezávislý podnik se kterým vláda česká nemá pranic společného. Jsem si jist, že informace tato je překvapením pro obyvatele republiky České, hlavně vládu a legislativu, proto předávám dál. Pokud nějaké to ministerstvo české - kultury, školství, vnitra, či čeho - financuje Ústav tento, bylo by záhodno aby s mrháním peněz "daňových poplatníků" kterak si komunisti neustále stěžují, Parlament okamžitě přestal a soukromý podnik zvaný ÚSD AV ČR ponechat svému finančnímu osudu. Na stranu druhou, je-li podnik tento vládou, tedy "daňovými poplatníky", jak financován tak vedení schvalováno, nelze konstatovat jinak, než že si pan ředitel náležitě vymýšlí, krátce řečeno - lže. Zdá se tedy, že pan ředitel má všeobecně buď krátkou paměť a m.j. pozapomíná co kdy jakožto představitel ÚSD AV ČR pro veřejnost pronesl a nebo se k jeho shora citovanému nesmyslu a hlouposti hlásit nechce a hraje si na mrtvého brouka, viz jeho stálý odkaz na Internet kde si výroky jeho mám vyhledávat sám. Osobně se kloním k versi druhé, protože jinak by pár slovy uvedl, co tehdy "rozhlasu, televizi a CTK stručně" řekl. Tudíž jsem ještě jednou odepsal:

Souhlasím s Vámi plně, tato diskuse opravdu nikam nevede.
Opakuji zde jen, že ony údajné "sprosté urážky" se netýkají Vás, ale autora zmíněného výroku jenž byl publikován na Internetu v Českých novinách. Jelikož tímto autorem Vy nejste, nijak se Vás netýkají a proto nevidím důvod se Vám za něco, co se vás netýká, omlouvat.
Vzhledem k tomu, že Vy sám si Vaše údajné výroky nepamatujete a nejste schopen opakovat co jste před pár dny těmto Českým novinám říkal, nedivím se, že se proti Českým novinám nijak neohražujete a místo toho mně doporučujete, abych si Vaše údajné "správné" výroky kdesi na Internetu, pokud tam vůbec originálně jsou, vyhledal sám.
Toto jest obvyklá praxe komunistických "expertů" když nevědí kudy kam.
Nedávno mně též jistý PHDr. Josef Heller CSc, či tak nějak (v komunistických titulech se moc nevyznám, on i Vasil Bilak byl snad taky nějakým tím dochtorem), údajně to jakýsi "vedoucí analytického pracoviště UV KSČM", také doporučil, abych si jeho citáty na které se také nepamatoval, vyhledal kdesi na Internetu, s opravdu krásným, šovinistickým dodatkem, typickým pro arogantní čecháčky, že "...pro Američany je to možná náročné, ale Češi to zvládnou..." Čili, nic nového v Absurdistánu.
Pokud Vám ale rozumím, "Ústav pro soudobé dějiny AVČR" je soukromou "nezávislou badatelskou institucí" se kterou vláda of the Czech Republic nemá naprosto nic společného, ani s touto co dělat.
Zajímalo by mně v tom případě, kdo tuto, na vládě české "nezávislou instituci", ustavil, provozuje, financuje a jmenuje její vedení, konkrétně tedy Vás, do funkce "ředitele", když to z vlády české nikdo není.
Odpověď pochopitelně od Vás nečekám, pokusím se zjistit jinde.

Podpis


James V. Jakoubek
September 3rd 2011

Jeden obraz pro Las Vegas...

5. září 2011 v 21:11 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Tenhle obraz se jmenuje From the red... a bude predan Milanu Rezabkovi v Las Vegas, ve Stratosphere Casino and Resort behem setkani clenu Cs-clubu 16. zari 2011.


Vysvetleni obrazu je v tehle pisnicce


Vsechno je uplne stejne...

5. září 2011 v 18:47 Clanky osvetove
Rad bych vas dneska rozveselil videem s novou pisnickou Pepy Nose, z CD Buh vhotelu Balkan. Obraz ve videu byl inspirovan onou pisni a jmenuje se Ruda a hneda Praha. Autorem jsem ja.