Vzpominky na Indiany ...

27. září 2011 v 17:02 | Milan Rezabek |  Clanky jinych autoru
Jelikoz tady stale ctu neco o americkych indianech, chtel bych taky prihodit moje polinko do diskuse. Hlavni duvod je, ze jsem ztravil prvni leta v USA cestovanim autem krizem/krazem s malym jazzovym triem a historie Indianu mne vzdycky moc zajimala. Na ty nazory, ze jsme jim Ameriku ukradli se da divat ruznym zpusobem.

Fakt 1. Cela historie se da overit navstevou Bureau of Indian Affairs a tam se bily muz dozvi z prvni ruky, kolik tisic smluv s "domorodci" bylo poruseno, kolik strasnych a nelidskych masakru bili vojaci udelali a jakym zpusobem se s nimi jedna dodnes.

Fakt 2. Jeden z nejhorsich mych zazitku byla navsteva reservace nejpysnejsich a historicky nejobavanejsich indianskych bojovniku Lakota Sioux v Rosebud, SD. Mel jsem tam kamarada pro ktereho jsem nekolik mesicu mezi mymi angazma delal a byl to jeden z nejlepsich jobu v celem mem zivote. On se vratil z Vietnamu, kde letal s helikopterou a jelikoz miloval letani, koupil si starsi 3 sedadlovou Bell bublinu a vozil za $25 turisty pres Mount Rushmore. Ja v te dobe zrovna dodelal licenci a tak jsem mel moznost se nekolikrat svezt a byla to nezapomenutelna senzace. Vysplhat se do vysky presidentu, rozletet se primo proti nim a v posledni chvili se prehoupnout, kde hned na druhe strane byla stejna propast. Velmi dobre pro zaludky cestujicich.

Jelikoz jsem v Dakote ztravil pres 3 mesice (mezi joby), uzil jsem si rovnez hodne casu sbiranim informaci na Rosebud reservaci. Videl jsem toho v zivote hodne - i koncentracni tabory po valce, ale tak jak historicky slavni Sioux Indiani zili jsem neocekaval. Daleko horsi nez Harlem ghetto v N.Y., daleko horsi nez "white trash ghetta" na jihu USA - neco tak otresneho, ze na to cely zivot nezapomenu. A to se psal rok 1970. Spinave, zaprasene cesty (dirt roads), odpadky vsude, opili Indiani povalujici se pred jejich betonovymi jednoposchodovymi krabicemi "panelaky" bez oken, neuveritelne spatna hygiena a tak jsem nemohl pochopit, co jsme jim vlastne udelali, ze klesli tak hluboko. ZLOMILI JSME JE?

Byly tam ale 3 bary s "ohnivou vodou", ktery jeden obsluhoval dvestekilovy Nemec a ja se skoro dostal do prusvihu, kdyz jsme se tam zastavili na drink a u baru sedela krasna mlada Indianka - asi v osmem mesici tehotna. Kdyz jsme se usadili u baru, on na ni ukazal a rekl nam, ze to je typicky "Indian blanket" - indianska deka a myslel si, ze to byl dobry vtip. Moje pritelkyne z UK, ktera se mnou cestovala (projezdili jsme vse autem) mela s tou poznamkou trochu problem a neco mu rekla. Nas "drink" nam byl sebran s baru s radou abychom oba vypadli. Ja mel chut udelat scenu, ale pratele mi to rozmluvili a odesli jsme.

Co se mnou tenkrat otraslo nejvic byla situace v jake bydleli, povahy VSECH belochu kolem - nikdo nikde nemel jedinou dobrou slusnou vec o nich rict. Liny kurvy, ozralci, zlodeji, zeny prostitutky a vubec cela reservace byla otresna. Velmi podobne byly "Crows, Apaches, Comanches, Black Foot, Cheyenne, Arapaho atd." Jine kmeny hlavne kolem Nevady a Californie jsou daleko lepsi. Jeden muj cesky kamarad si dokonce vzal plnokrevnou krasnou Navajo divku a ma s ni v Renu nadhernou rodinu. Stale se chlubi, kolik usetri penez nakupy na reservaci.

Fakt 3. Po nejakem case a hlavne v posledni dobe, Pale Face (Bila Tvar) se rozhodla, ze jim povoli stavet kasina na reservacich. Ta se rozrostla jako houby po desti, ale nejvetsi uzitek z toho maji opet belosi, protoze Indiani to proste neumi a daji se snadno okradat. Vzdycky se najde nekdo s dobrym umyslem a nakonec zisky z toho maji bili poradci, kteri jim kradou docela otevrene.

A nakonec spiritualni vzpominka: kdyz studujes Indiany, musis navstivit "Little Big Horn" na ceste pres Montanu. Jeli jsme uz dost blizko a pred nami zacalo strasit tornado. Ja nic v zivote takoveho nezazil, vypadalo to strasidlene. Najednou byla skoro tma a tak jsem zastavil kousek od silnice a na radu nasich pratel jsme nasli asi metr hluboky prikop, kam jsme se schovali. Tedy vlastne - kam jsme si na plocho lehli. Hlavni pruh tornada byl nastesti asi 1 km daleko, ale i tak to byla hruza. Napred vichr, pak dest, pak kroupy asi 3 cm v prumeru a jak rychle to prislo, tak rychle to bylo pryc.

Asi 5 km pred nami byl ten slavny vrsek a co se stalo, bylo rovnez nezpomenutelne. Tmava az cerna obloha se najednou v jednom miste otevrela a zacalo svitit v desti slunicko. Vypadalo to z dalky jako sloup svetla nebo jak komentovala moje kamoska Valerie: "Jako prst Pana Boha". A to svetlo ozarovalo vsecky ty kopecky kolem, vcetne "Little Big Hornu", kam jsme pesky dosli a totalne ocarovani sedli na zem a asi hodinu pozorovali cvrkot. Jelikoz mam asi velkou fantasii, zavrel jsem oci a najednou jsem slysel a v duchu videl tu celou bitvu, kde si Indiani vytreli prdel s Custerem a celou jeho Sedmou kavalerii. V jednom indianskem obchode v Cheyenne jsem si koupil bumper sticker "CUSTER HAD IT COMING" a tak jsem si ho hned prilepil na auto.

Cela historie Indianu je smutna, krvava a nekdy se clovek stydel za to ze byl bilej. Zajimave je jen to, ze jsem ztravil hodne casu s cernymi hudebniky a ten stejny pocit jsem NIKDY nemel.
----

 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jaromír Máša Jaromír Máša | E-mail | Web | 27. září 2011 v 17:26

Tak nevím, jestli tohle vyvolalo tu hloupou debatu (já ji nikde nemohu najít) tak nevím proč. Je to nejspíš prostě historický fakt a s tím nikdo už nic neudělá. Moje dcera taky nebyla, myslím že byla v reservaci Navajo, nijak nadšená. Když žijete po tisíciletí tak, tak je skoro nemožné žít jinak. Já to považuji prostě za autentický zážitek a názor a na to má každý plné právo. :-P

2 Blanka H. Blanka H. | 27. září 2011 v 17:47

Dozpívala jsem Tvůj šlágr Závidím a dnes Ti chci Milane říci, že mám radost, že nejsi zlomenej jako Ti Indiáni, to by měli někteří ohromnou radost. A že máš křídla jak ten pták, nadhled a volnost, která vzbuzuje zapšklost nejen ve Strašnicích. Teším se na další Tvoje sdělené pocity, zážitky a fotografie.

3 Petr Kohout Petr Kohout | E-mail | 27. září 2011 v 18:01

Velmi vystizny popis tehdejsich  (pochybuji, ze dnesni situace v onech rezevacich je vyrazne rozdilna)zoufalych pomeru v indianskych rezervacich. Nevim, zda jsem sam komu to tak pripada, ale vidim jiste podobenstvi popisovaneho stavu se situaci Romu v CR.

4 Jiří Wolf Jiří Wolf | E-mail | 27. září 2011 v 18:04

Před rokem uváděla, myslím televize Prima velmi obektivní film., tedy konkrétně  dokument o historii amer. indiánů. Ameický film přiznal - což mne docela šokovalo -,   že ze 100% indiánů, tedy původního obyvatelstva,  jich bylo na  80 procent v podstatě vyvražděno, a to jen proto,  aby  přistěhovalci z Evropy  mohli v lidu žít, farmařit,  vychovávat své děti.... Na tento fakt poukázal při Norimberském procesu jeden fašoun a zločinec   v jedné osobě ohledně zabírání nových  území a vyvražďování lidí, kteří tam žili.  Byl však napomenut,  že nyní je souzeno Německo, které prohrálo válku. Kdy ale dojde soud  nad  USA, to je stále otevřenou  otázkou.
  "Asi poté, až indiáni vyhrají válku s přistěhovalci - již s desátou generací -  a vybojují si nazpět svá území, které jim bylo ukradeno" kterak objektivně ve filmu  přiznal jeden senátor. A že žijí jako naši romové ve špině, drog, alkoholu..? To je pouze vizitka USA, kterak se vzorně o původní obyvatelstvo stará po stránce sociální, hmotné atd., jak je  vychovává. Tedy USA, terá  ve své výroční zprávě tak otevřeně kritizuje Českou republiku z rasizmu a porušování práv našim romáčků. Přitom u nich doma kvete rasizmus, také tam  mají obrovská gheta nepřizbůsobilých  ale oficiálně nepřizná nic. Nemám nic proti Americe, ale měla by si napřed zamésti před svým prahem! Ještě jednou všem Václavům hezký svátek a neupijte se!

5 Blanka H. Blanka H. | 27. září 2011 v 18:24
6 Ross Hedvicek Ross Hedvicek | E-mail | 27. září 2011 v 18:47

Nic uz neni jak byvalo. Ani tem Indianum uz se poradne nekrivdi. Dnes se maji jak prasata v zite. http://hedvicek.blog.cz/1105/jak-se-v-americe-krivdi-indianum

7 Milan z Nevady Milan z Nevady | E-mail | Web | 28. září 2011 v 4:19

Dekuji Blani - ze stejneho TV show, tady mam lip videt moje kotlety:
http://www.youtube.com/watch?v=l3zTFRuuDQ4

8 Milan z Nevady Milan z Nevady | E-mail | Web | 28. září 2011 v 4:21

Dekuji za vzpominku, TO BYLY CASY!
Posilam Ti tohle, kde mam lip videt moje
kotlety a potrebuji ostrihat. Ale swingujem. http://www.youtube.com/watch?v=l3zTFRuuDQ4

9 Vlastik Vlastik | 28. září 2011 v 7:16

Nechci se poustet do debaty kdo za co muze. Bili nebo indiani. Otazka je, jak by to s nimi dopadlo, kdyby je neobjevili evropane, ale objevil je nekdo z Asie. Myslim si, ze to byla jen otazka casu.

10 moe moe | 28. září 2011 v 7:49

(4)
Pane Wolf, zda se ze Pravda se najde jinde. US Census :
Kontinentalni USA ma 4.9 million Indianu As of July 1, 2008, 76%  starsi 25 let maji maturitu, 13% maji Universitu,55% vlastni svuj dum, $37,815 je prumerny rocni prijem na rodinu. Prumerna rodina je 3.64. Indiani vlastni podniky o $26.9 billion obratu. Nechci nikoho kritizovat, rozhodne se najdou reservace kde ziji jak se rika “tradicnim zpusobem” ale to se da take rici o Nemeckych Amish Mennonites.
Fakt je ze je tady dost vymlatili, “Carib” indiani karibskeho more neprezili, ale to je stejne v Kanade kde Anglicani dokonce vymlatili 500,000 Acadians (Francouzi). Historie tady byla dost krvava, ale dnes se Indiani maji celkem dobre az na to ze tak jako u Vas socialni davky jim staci na to aby se moc nenadreli. (stejny problem-jina zeme)

[4]:

11 Jiřina Korčáková Jiřina Korčáková | E-mail | Web | 28. září 2011 v 8:54

Já jsem teď pořád na cestě do práce a zase z práce, od někud někam a zase zpátky, tak zatím jenom pac a pusu a už se těším, až se konečně budu moci aspoň na chvilku sednout a věnovat se vašim vzpomínkám Milane. Možná také ve mně vyvolají nějakou tu vzpomínku. Zatím AHOJ! :-D

12 Jara Cimmermann Jara Cimmermann | 28. září 2011 v 9:50

[3]: vELICE SE asi MYLITE, setkali jsme se s mnohymi indiany, na chate mi delal elektriku polovicni indian, mohykani, mixnuty nemci a jeho manzelka zase francouzi z francouske kanady. Poznal jsem i jejich dcery, velice dobre studovali, jedna z nich v Kanade, tehdy jezdila ve skodovce, pry nejlepe drzi na snehu v New Founlandu. Jsou to  poctivi a privetivi lide. Ve smluveny den jsem vzdy musel pro neho brzy rano prijit, jinak cestou ke mne mohl snadno prijmout jiny "Emergency" praci a ja ho pak neuvidel. Totiz nikoho nikdy nedokazal odmitnout!

Kdyz jsne byli v mnohych rezervacich tak jsme nikdy nezamykali ani auto a nikdy se nam nic nestratilo. Na Floride, poblize Okicoby jezera do jejich skol a "internatu?" nikno nesmi. Setkali jsme se tam s cistotou. Alkohol jednoduse nesmi se indianum dat, strasne ho nesnasi a dela to katastrofalni komplikace. Tito indiani jsou vysokeho a stihleho vzrustu. Sam jsem pres 190 cm a nekterym jsem se dival do oci s povzdvizenou hlavou. Muzete se tam podivat i do kasina na ceste z Vychodni na zapadni Floridu a velice chutne Bufety levne, vse je bez dani.

13 Ondra Ondra | 28. září 2011 v 10:45

Pěkné vzpomínky

14 Blanka H. Blanka H. | 28. září 2011 v 15:04

[7]: Máš nejen krásné kotlety, ale milý
úsměv Milane! Zkoušela jsem hledat na you tube, zda nenajdu nějaké video z doby, kdy jsi byl ještě u Gustava Broma. I když se videoklipy tolik nedělaly. Něco tam je, většinou bez obrazu a seznam účinkujících hudebníků tam bohužel chybí taky. Tak je to oříšek, který rozlouskneš jen Ty.

15 jara cimmermann jara cimmermann | 28. září 2011 v 16:43

Vite co je nejhnusnejsi. Stale se kritizuje USA a co Polabsti vyvrazdeni a ponemceni slovane?
To vite ze Spanelaci dokazali nvyvrazdit 100% indianskeho obyvatelstva Argentiny a Chile.
V Puerto Riku snad nenajdete jedinneho indiana.
A tato luza dostava minority status v USA.
Kdyz deprese se priritila, vyhodily v USA nas, polaky, ukrajince, rusy, bulhary a jine a nechali si Ty s mensinovym statusem aby mohli dostat vladni zakazky. Nemam nic proti Indianum, eskymakum a starousedlikum cernochum. Ale Asijsti Indove a mensina? Jsou to po cinanech nejzalidnejsi narod a navic jejich zvykem je vetsinou nepoctivost, intriky a prolhanost stejne jako pakistanci a jini specialisti. A to se obycejne nekritizuje a take asi ani nesmi. Jsou to novi vyvolenci! :-!

16 Ivan Loffler Ivan Loffler | E-mail | Web | 29. září 2011 v 0:17

Neco o Americkych Indianech
Jednou za cas jedeme s mistnimi seniory do Oklahomy na vylet do kasina. Jedeme do Oklahomy, nebot kasina nejsou v Texasu povolena, ale v Oklahome ano, ale i tam jen na indianskych reservacich.

Nejezdime tam karbanit, ale hlavne na zadaro bufetovy obed (cti jako vse co jeden muze snist) a potom proprat dvacetidolar, ktery dostaneme na karticku a ktery nam propranim vynese 30 az 50 dolaru - musi se vedet jak na to jit.

Pri jednom zajezdu do kasina, ktere patri indianskemu kmenu Chactaw, jsem byl uz po obede, dvacka dolaru byla proprana na ctyriceti-dolarovy zisk, manzelka se mi kamsi zratila, ja si zapomel doma knizku se Sudoku a ja se zacal nehorazne nudir a navic odjezd autobusu byl az za dve a pul hodiny. Tak jsem si sedl do pohodlneho fotelu s umyslem si dat dvacet (ne Dolaru) na ucho.
A najednou vidim kracet kolem mne nepopiratelneho Indiana v managerske ustroji (vsicni zamestnanci v kasinu maji umerne ustrojeni ke sve funkci). Hned jsem vyskocil z fotele a zatahal jsem prislusneho Indiana za rukav a vyhral jsem "jackpot" (zde mi dochazi cestina - snad neco jako velka vyhra). Byl to totiz firemni reditel verjnych relaci (nevim jestl v Cesku neco takoveho existuje.).
Byl neuveritelne ochotny, nebot to byla napln jeho prace a zde mel ochotnika poslouchat jeho chvaly na troto zarizeni.
Po historii kasina doslo na historii kmene Chactaw is s bidnymy casy, ktere nenavratne zkoncili asi zacatkem 80-tych let (viz Milanuv popis). Vzal mne mezi domorodce, kteri si ziji luxusne a dokonce jsem si potrasl rukou s nacelnikem, jak si vzpominam, tak se jmenoval Velky Bily Had.

17 Zápaďák Zápaďák | E-mail | 30. září 2011 v 7:24

Tak tohle je tema podle myho gusta. Jestli pak vite, damy a panove, ze slovo potlach je vlastne indiansky.
Historie osidleni Amneriky ma dve kurky, jako vse. Mezi kmeny nevladla idylka, mydlili se mezi sebou staleti pred prichodem bilych, vcetne otrokarstvi. Ackoli zde mluvime o S Americe, Inkove, Mayove, Toltekove, ap., konali lidske obeti, vcetne panen.
Na druhe strane, 'Trail of Tears' byla prasarna na kmeni Cherokee z Georgia.
Myslim si, ze jsem jeden z mala 'pale faces', ktery pravidelne jezdil na potlachy a pow-wow a bahnil si s Indiany. Az na male vyjimky jsou to fajn lidi. Ovsem na mnoha rezervacich je vysoky alkoholismus. Je to problem nejen porazeneho a zlomeneho naroda, ale byt na permanentni vladni podpore (on the dole). Jedinou vyjimkou je kmen Hopi v AZ (pueblo people); ti nikdy s bilymi nevalcili. Stejne chovani je videt i u cernych, hnedych i bilych nefachcenku; we owe them.

18 Zápaďák Zápaďák | E-mail | 30. září 2011 v 7:37

Ad [4]:

Jirko, jsi moc prima kluk, ale z Prahy je nahled dost sejdrem. Jsou zde 100vky kmenu a narodu a situace se neda pausalizovat, ani srovnavat s Romy.
Ja se s Indiany stykam uz 21 let (ziji ve Skalistych horach) a trochu hloubeji do toho vidim nez sam pisatel, ci komentatori. Zde je uryvek z me knihy (Mam nekde cesky, ale nemam chut o pulnoci hledat):

POW-WOW

    In September 1995 I took the oldest daughter of my Italian friend from Switzerland, who just finished college and came to backpack in the USA, to a potlatch in Wyoming. A grove of wigwams and tee-pees, gorgeous outfits and manly headdresses, furs, tomahawks, passionate dances and chants. Most of the Indians, or as one says today “native Americans”, came in vans or jeeps with caravans.
    Inside a wigwam was a unique ambiance, there is privacy, but without a complete separation from the surroundings, i.e. nature. It is hard to describe it. One relaxes, but has also a heighten awareness, and can “see” with ears and the heart what's going onoutside. During three days in the camp of the Navajos and Sioux we hadn’t heard a cross word or a raised voice - a true community from the babies to the teenagers to the revered elders, ruled by a complete and natural division of labor and good times. How beautiful human beings. Especially the Navajos are mellow with a sunny disposition. The good mood was like honey; a western version of the Bavarian “Gemütlichkeit.” They remind me of the Southern Moravians from the region we call “Hannah” which is very pastoral, green and damp. In contrast, the Navajos live in the yellow-red-beige desert on the border of Utah  and Arizona, where most of the classic Westerns with the Duke, John Wayne, were shot. It is amazing that they grow corn and herd sheep here. The hub of the Navajos is the breathtaking Monument Valley. Their endlessly varied silver-turquoise jewelry, original ceramic made without the potter’s wheel, hand made woolen rugs full of symbols, and the bead embroideries are the proof of a well developed civilization.
In the late afternoon, we were watching the expressive and physically very demanding dances accompanied by drums and chants for tourists. After the sunset, we remained alone with the Indians save a very few white trappers and whites who married into the tribes. The half-moon rose over the high plains and its soft silver transferred us a century back. By just staying “behind” after all the tourists had left, we were, without any words, welcomed in into the great circle around the huge campfire. The frost turned hard very fast. The teenagers explained to us the meaning, sacredness, or humor of the chants and the symbolism of the dances, very rich and imaginative folklore with a spiritual content. We found out that many of the young Navajos, Sioux and Shoshone are college educated. After dinner a genuine party with family and social dances began; there was an unbelievable spirit of fellowship; all this without a drop of 'firewater.' Within the hour, my thighs were burning; all the while the elders with leather faces were footloose for hours.
    For me, an avid outdoorsman, it came as a shock to make the unwitting comparison between the Indians and the contemporary “mountain men” (only a handful of them permanently lives in the mountains or the wilderness) on their rendezvous right “next door”. Their camp was actually a small commercial fair full of stands filled with some nice, but mostly junk “western” souvenirs for tourists, but without any music. Their speech and behavior was like an aftertaste of rotten food. They ostentatiously ignored the Indians just a spit away and it was obvious that most of them hate those “neighbors.” Most of these mountain men were vulgar, drunk, filthy and paunchy rednecks. After an observation from Alice, I was glad to have no sense of smell. Hate, not only toward the Indians, was just oozing out of them. A handful of those nicer ones were sitting in their booths next to their wives or partners with a clear pioneer spirit; another proof of the civilizing influence of a lady. What a difference from the real mountain men in the 1820's, namely the frontiersman Jedediah Smith who crossed the Great Basin desert twice; there is no water for hundreds of miles! Both freeways, I-80 (westbound) and I-15 (southbound) from the Great Salt Lake were built almost within a foot of his first ever trail. His exploits included crossing the Rockies, trekking the Snake River and the exploration of UT, NV, CA and OR. He sure was a hell of a gutsy trailblazing pioneer! Yet, he didn't booze, swear or had sex with squaws; in his saddlebag one would find a Bible. His nerve, however, cost him his life. A band of Comanche rubbed him out at the age of 32.
Without any hesitation, we spent three evenings having a ball with the “savages”. I have to mention that one of my close American friends is an expert mountain man, lawman and a hunter. He isn’t a racist. He couldn’t be, obviously, my friend.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama