Chleb nas vezdejsi, dejz nam jazz...

25. října 2011 v 20:48 | Milan Rezabek |  Clanky jinych autoru
Jazzova skladba Milana Rezabka - Chleb nas vezdejsi, dejz nam jazz - fotografie Blanka Havlickova. Milanuv komentar: "Trumpet solo Ted Curson,Rather a large name today - black gentleman from New York. Vyslo to na LP na Supraphonu. Ted was just a kid."

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Roman Roman | E-mail | Web | 26. října 2011 v 10:22

Dobry jazz. Krasne i prawdziwe foto. Zdravim.

2 Jiří Wolf Jiří Wolf | E-mail | 26. října 2011 v 13:16

Miluji jazz, rád ho  poslouchá, a také našeho Havelku.Máme doma v Česku uplakané počasí, ale i tak přeji všem hezký den plný písniček. Jdu si pustit cuntry. Střídám takhle pro dobrou náladu muziku. Muszika je jako láska dar do ivota. Bez dobré muziky by svět byl o hodně ochuzen. Dneska zrovna čtu, že Helenka Vondráčková, ta příšerná   amatérka, která si říká zpěvačka - kterou tato společnost od její počátku jejího ječení  v podstatě živila- tak předala své pohledávlky do USA a chce po České republice jako náhradu milióny, že jako vůbec její písničky v rádiu nevysílají. V západním světě, když dva roky nemá zpěvák novou písničku, tak prostě končí.  Tady se každý den ty samé, s prominutím už   odrhovačky  až do omrzení a  zpitomění hrají dál a to je Vondráčičkové málo! Chce ještě více peněz na svůj život příživnice. Ať stát vydojí co nejvíce peněz.  Vždyť ona,  jako komunistická kolaborantka má zásluhy! Je tomu asi dva roky, co řekla. "Byla jsem na turné  v USA, kde jsem zpívala - nutno podotknout, že zpívala jen a jen našim krajanům, dál už se nedostala - , a když jsem vycházela z jednoho  hotelu v New Yorku,  tu  mne nikdo neobtěžoval, nefotil, nepožadoval autogram. To mne přakvapilo. Paní Helenka si nechtěla přiznat, že za hranicemi Česka je prostě velká a naprostá nula, což jí muselo dost deprimovat.  Když poslouchám mladé zpěváky v různých  televizních  soutěží, tak si dovolím tvrdit, že by paní Helenku strčili se svým talentem do kapsy.Jsou prostě o moc lepší, jenže paní Vondráčová není soudná, a už vůbec nemá čest, což trapně prokáala v procesu s paní Kubišovou. Vždy jí šlo jen a jen o peníze. O nic více! Opravdu  velkou tragédií pro tuto zemi bude, jestliže v té arbitráži tahle zemičku bude, když tahle  "kulturní" mrtvola, která si nechává dokonce říkat Národní poklad! vysoudí v arbitráží nějaký ten milión. Šanci prý má! Pokud se tak stane, mohou nyní i dědicové (přední komunističtí papaláši) žalovat v arbitráži stát, že se jejich  projevy  z dob totalitního režimu, zvláště potom Perestrojky  již nevysílají pro potěšení  skalních komunistů  v televizi a v rádiu!  Vyšlo by to nastejno!   Omlouvám se na tomto blogu všem příznivcům jazzu, a M. Řežábkovi,   že jsem zabrousil někam jinam, než jsem měl. Ale byla tu ta asociace na muziku a nějak mi to nedalo.. Přeji Milanovi více pěkné muziky a především té jeho poctivé! J.W

3 Jiřina Korčáková Jiřina Korčáková | E-mail | Web | 27. října 2011 v 0:13

Milane, je to báječné jako vždy. A pane Wolfe, já s Vámi naprosto souhlasím. Já si o Vondráčkové myslím totéž. Podle mne jí z té touhy po slávě (a po penězích) úplně jeblo a na jakoukoliv kulturu a umění už rezignovala. Cožpak si někdo může uznání a úctu na lidech vysoudit? Může si snad vysoudit, aby se lidem líbily její písničky? Může si snad soudem na mně vynutit, aby se mi líbila ona? Jestli tomuhle strašidlu, které už se může líbit snad jenom advokátům, protože jí mohou stáhnout o prachy, někdo přisoudí milion, znamená to, že už i v té arbitráži soudcům úplně jeblo (no, já si to bohužel myslím už dávno)! Pěkný večer Milanovi a panu Hedvíčkovi a Blance a hlavně Vám. Já už musím jít spát a zítra zase do práce! Tak dobrou!

4 Mohu potvrdit Mohu potvrdit | 27. října 2011 v 5:51

[2]: Kdyz byl Gott s Vondrackovou v Australii, meli na koncertech zalostne malo publika, vpodstate jen cesti prizdisraci, ti co si za Husaka zazadali o povoleni pobytu. Chudak Mistr byl pry nesmirne zklamany... My heart is bleeding for him.

5 Jiřina Korčáková Jiřina Korčáková | E-mail | Web | 27. října 2011 v 11:28

[Smazaný komentář] A co má být? Opravdu je to hodně z jiného hrnce. Ale pokud jde o Gagarina, ke kterému se tady mermomocí pořád vracíte, tak ten když vyletěl nahoru, byla jsem opravdu ještě hodně malá, ještě jsem ani nechodila do školy. A byla jsem přesto nadšená, protože taková byla u nás atmosféra! Ke Gagarinovi jsem vzhlížela jako k hrdinovi a bylo mi, domnívám se, v tu chvíli ještě úplně jedno, že je ze SSSR. Kdyby se role vyměnili a on byl Američan, což ale v historii není možné, určitě bych ho obdivovala také.U mých rodičů to bylo pochopitelně asi o hodně složitější, ale abychom byli spravedliví, když vkročil první člověk na měsíc, byli jsme nadšení ještě víc a spolu s námi i všichni okolo nás! Ta písnička sice není nic světoborného, ale komu jí tady chcete pořád předhazovat a jak dlouho ještě? To o čem se tam zpívá opravdu úžasné bylo a ve vašem komentáři se nejedná o nic jiného než o zlý úmysl. CO MAJÍ PROBOHA VAŠE WEBOVÉ STRÁNKY SPOLEČNÉHO S TÍM, ŽE PAN ŘEŽÁBEK JE VYNIKAJÍCÍ MUZIKANT?

6 Jiřina Korčáková Jiřina Korčáková | E-mail | Web | 27. října 2011 v 11:30

OPRAVA: KDYBY SE ROLE VYMĚNILY NEBO KDYBY SI ROLE VYMĚNILI ...

Kdyby to všechno bylo tak jednoduché!

7 Blanka Blanka | 27. října 2011 v 11:34

[Smazaný komentář] Přesně tak, Gagarin je jen provokace na Milana.

8 Zápaďák Zápaďák | E-mail | 31. října 2011 v 17:51

Milane;

tahle skladba se mi snad libi vic, nez Picnic. Tvoje Marena 'rocks.'
Blanko, jako vzdy, diky za vidouci fotky, neboli vykrajovane kolace zivota a lidicek.

9 Blanka Blanka | 31. října 2011 v 22:14

[8]: Já děkuji za milá slova.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama