Trestní oznámení na MUDr. Naděždu Kavalírovou, předsedkyni KPV ČR a Rady ÚSTR !

24. října 2011 v 15:53 | Jiří Wolf |  Clanky jinych autoru
Trestné činy poškozování cizích práv, podvodu, anebo jiných porušování platných zákonů České republiky.


Policie České Republiky
MOP Vinohrady
Šafaříkova 12
120 00 Praha 2

Oznámení o podezření z trestných činů poškozování cizích práv, podvodu anebo jiných

Podezřelá osoba:
Naděžda Kavalírová, předsedkyně KPV
případně další osoby z vedení KPV

Možní poškození:
všichni členové Konfederace politických vězňů České republiky (seznam vede KPV)
Škrétova 44/6
120 00 Praha 2 Vinohrady
www.kpv-cr.cz

1)
Mezi členy Konfederace politických vězňů, kterých bylo už mnoho a proto je nebudu jmenovat, dále v tisku, rozhlase a na internetu se už několik let objevují závažné informace naznačující, že předsedkyně KPV Naděžda Kavalírová svým způsobem podvedla KPV. Tím, že utajila a dodnes s pomocí některých svých místopředsedů tají své rehabilitační rozsudky a veškeré spisy ze svého politického věznění. A tedy pravdu o svém údajném odboji. To vede k podezření, že nesplňuje podmínky členství v KPV a že veškeré sociální a finanční výhody plynoucí z členství a také z nejvyšší funkce tak získává 22 let neoprávněně, v horším případě tedy podvodem uvedením organizace v omyl ohledně splnění předepsaných podmínek členství. Její zástupci toto kryjí. Domnívám se, že prošetření pravdy je na místě.

Je podezřelé, že byla roku 1956 odsouzena na 5 let a propuštěna po polovině trestu roku 1959, což bylo u politických vězňů za velezradu nemožné. Maximálně to šlo z velice vážných zdravotních důvodů anebo při politické amnestii roku 1960. Pokud byl přes to někdo z nich propuštěn, jednalo se o agenta StB nebo sovětské KGB. Ve vězeňských osobních spisech Vězeňské správy MS ČR musí být o těchto příčinách nebo závazcích záznamy. Anebo svědectví o jejím chování v kriminále, které mělo vliv na předčasné propuštění nepřítele státu na svobodu. V případě zjištění spolupráce s totalitními složkami nesplňuje podmínky členství v KPV.

Podezření je podpořeno i tím, že jako údajný nepřítel socialistického státu a politický vězeň pracovala po čase i jako úřednice Národního výboru v Praze 9. A později za normalizace 1970 - 1990 asi 20 let na socialistickém Ministerstvu práce a sociálních věcí ovládaném KSČ. To bylo pro propuštěné politické vězně něco naprosto vyloučeného. Tam mohly pracovat jenom osoby důkladně prověřené stranou KSČ a všemocnou Státní Bezpečností, osoby věrné totalitní stranické linii ÚV KSČ, linii existenčně potírající každého třídního nepřítele, osoby plnící diktátorské závěry stranických sjezdů KSČ. Taková osoba však nemůže být podle stanov členem KPV. Nesplňuje totiž podmínky členství. Domnívám se, že prošetření jejích zaměstnání z období totality dle vyjádření evidence ČSSZ a dále i dle vyjádření zaměstnavatele MPSV a pak srovnání stanov KPV je s ohledem na otázku možného podvodného členství, čerpání neoprávněných výhod a poškozování cizích práv na místě.


2)
Podezření členů na podvodné členství Kavalírové v KPV zesílilo i poté, co Mladá Fronta Dnes zveřejnila její vlastnoručně psané listiny o členství v totalitních organizacích úzce spolupracujících v době nesvobody s organizacemi KSČ a StB. Taková osoba však nemůže být podle stanov členem KPV. Nesplňuje totiž podmínky členství. Tyto organizace byly zákonem č. 198/1993 Sb. prohlášeny za zločinecké organizace uplatňující vůči národu 42 let rozsáhlé a nespočetné organizované zločiny. Svým členstvím v Československém svazu žen ČSSŽ, kde byla v Ústředním výboru společně s členkou a národem nenáviděnou soudružkou Marií Kabrhelovou z ÚV KSČ a Gustou Fučíkovou z ÚV KSČ, členstvím ve Svazu československo-sovětského přátelství SČSP, v ROH, kde zasedala v úsekovém výboru a provozní komisi, v Československém červeném kříži ČČK, v Československém svazu pro tělesnou výchovu ČSTV vlastně musela Kavalírová úzce spolupracovat s vládnoucí zločineckou stranou KSČ. Kavalírová to popírá a zpochybňuje pravost dokumentu.

Při založení KPV chránila infiltrované agenty estébáky před jejich odhalením a vyloučením.
Zdroje:

3)
Svým členstvím ve Svazu Československo Sovětského přátelství SČSP Kavalírová už vlastně přímo kolaborovala s okupačním státem Sovětským Svazem, který naší zemi vojensky dusil, okupoval a ohrožoval možnou jadernou válkou se zbytkem světa 22 let. Členové SČSP se touto kolaborací a tímto přátelstvím s okupantem podle historiků nejspíše dopouštěli zločinů vlastizrady. I v této věci je dán tento podnět s podezřením na tento trestný čin u Kavalírové.

4)
Dále jsou mezi mnoha členy KPV dobře známy informace, že svým vládnutím typickou formou stranické diktatury jedné osoby zavedla skutečná nikoli takzvaná diktátorka Kavalírová organizaci do hluboké mravní a funkční krize, jejímž výsledkem je nesvoboda slova a názoru, a protiprávní vylučování a dehonestace všech členů s odlišným názorem nebo s kritickou připomínkou. A obrovský mravní a právní rozpad celé organizace za mnoho let jejího vládnutí, jde nyní vlastně už o její definitivní zničení.

Spisovatel, emigrant a velmi statečný člen KPV Jan Beneš si dokonce v této diktatuře a v této nenávistné atmosféře pronásledování oponentů zcela ničící dobré jméno bývalých politických vězňů, kterou už nemohl unést, vzal život zastřelením se. Tyto souvislosti uvedl v dopise na rozloučenou.Pokud je psán skutečně jeho rukou, což nemohu s jistotou vědět, pak je Kavalírová svým dílem a svým přičiněním po zavedení diktatury v KPV a likvidačních praktik oponentů přímo spoluodpovědná za jeho smrt. Evidentně jej tím vším dohnala k sebevraždě. Tato vážná věc se musí z tohoto podnětu nyní prošetřit.

5)
Od minulého roku se snaží Kavalírová přes své věrné lidi ve vedení změnit stanovy zcela nedemokratickým způsobem, aby Rada KPV, které ona předsedá, měla absolutní vládnoucí moc téměř bez jakékoliv kontroly, jako to bývá např. ve fašistických a bolševických diktaturách. Aby měla vylučovací pravomoc nad každým členem třeba jen kritizujícím poměry, který bude Radou KPV označen za vnitřního nepřítele, za estébáckého nebo komunistického agenta, za rebela usilujícího údajně pouze o rozklad organizace, za rozbíječe KPV placeného vnějšími nepřáteli. Na sněmu KPV Kavalírová prohlašuje: KPV jsem já! A kdo kritizuje mě, útočí na celou KPV. Dává nám všem tedy jasně najevo, žeKPV se pod jejím vedením stala organizací jednoho člověka.

I jako předsedkyně Rady Ústavu pro studium totalitních režimů ÚSTR se začíná takto nedemokraticky Kavalírová projevovat a případné kritiky jejího bezohledného vládnutí jako např. pana Stanislava Pence veřejně označuje za placené agenty a rozbíječe dobré věci, aby nemusela poté řešit jeho otázky na podezřelé věci a na porušování zákonů. Tímto útokem všechny otázky na porušování zákonnosti a stanov smete vždy z povrchu. Mluví často v množném čísle jakoby za celu radu manipulativními výrazy vůči členům jako např. - my členové rady dobře víme, kdo je pan Penc a o co mu jde a kdo jsou tito Pencové a kdo za nimi stojí a kdo je platí.

Všichni racionálně uvažující členové KPV jsou naprosto zděšeni tímto fanatickým slovníkem známým pouze od neomezených vládců v dobách levé nebo pravé totality jako byli Husák, před ním Gottwald, před ním Stalin, před ním Hitler. Členové jsou před veřejností a médii zostuzeni těmito totalitními projevy a praktikami Kavalírové. Je tím ve společnosti v České Republice hrubě poškozováno jejich dobré jméno jako občanů, kteří se za mlada postavili totalitní diktatuře na odpor. Vzhledem ke značnému stáří a špatnému zdravotnímu stavu naprosté většiny z nich však již nemají sílu novému bezpráví na sklonku svých životů vzdorovat. Jsou zaskočeni tou mimořádnou verbální a vládnoucí agresivitou předsedkyně KPV a jejích místopředsedů. Tou celkovou hrubostí srážející všechny, kteří si dovolili mít jiný názor. Jsou šokováni touto malou fašistickou diktaturou předsedkyně Kavalírové a jejích místopředsedů jako nějakého nedotknutelného božstva bez sebemenší pokory.

Všechny dopisy kritiků a žadatelů nápravy, které ústředí obdrží, Kavalírová a její místopředsedové před členskou základnou zatajují, jak jen to jde. Pokud to nejde, zmíní se o nich jednou větou a pak je odsoudí rozsáhlým dehonestačním projevem anebo manipulativní verbální technikou - tedy vždy prohlášením jakoby jménem celého vedení a celé organizace, aniž by členské základně umožnila si je přečíst a vytvořit si svůj vlastní nezávislý názor. Postupuje tedy stejně totalitně jako ÚV KSČ, který kdysi mediálně odsoudil dokument Charta 77 těmi nejhrubšími a mravně špinavými pomluvami, aniž si její mírumilovný obsah žádající pouze dialog mezi lidem a vládou kdy přečetl. A autory pak vyloučil ze společnosti do kriminálu.

Pokud se nějaký člen nebo novinář pokusí nesouhlasit se zmíněnou manipulativní verbální technikou ovládání schůzí a organizace, je hrubě slovně urážen. Někdy i fyzicky napadán místopředsedy nebo členy, o nichž je známo, že jde o zcela nekritické a lidově řečeno patolízalské obhájce téměř božského kultu "Kavalírová". Kultu, který za uplynulá léta kolem sebe tato předsedkyně vytvořila. Tato velice chytrá lze právem říci rafinovaná povaha pomocí různých divadelních scén náhle plačící a zlomené babičky, hovoří najednou zlomeně, tiše a přerývaně v zahloubání se do své údajné křesťanské pokory. Vždy hlavně před prezidentem republiky a členy vlády. I oni jsou touto velmi zkušenou a sofistikovanou komedií tak získání, že na potkání líbají paní předsedkyni ruce, snášejí jí k nohám květiny a státní vyznamenání a snaží se splnit její přání. Před nimi to byl i premiér Gross a další. Samozřejmě nic proti úctě ke stáří a k ženám, ale znalost skutečné reality, kterou málokdo ví, dokresluje mimořádně rozporuplnou osobnost Kavalírové.

Oponenti z KPV jsou od ní a jejích přátel mravně zlikvidováni a postupně vyštváni z organizace nebo z její akce. Patrně se vůči členům KPV opakovaně dopouští Kavalírová tímto ničením celé organizace a pronásledováním jednotlivých členů poškozování cizích práv nebo zneužívání své pravomoci nebo jiného trestného činu. Není přeci možné takto hrubým způsobem zneužívat důvěru, kterou jí dříve členové dali a kterou ona zneužila k nastolení absolutní poslušnosti, absolutní informační blokády a diktátu jedné osoby na všemi ostatními. Jména svědků doručím v příloze.

6)
Soudní obrana vyloučených členů KPV byla ve všech případech úspěšná a soudy všechna vyloučení z KPV anulovala jako zcela protiprávní a jako hrubé porušení stanov KPV jejím vedením. Vedení KPV totiž nemá podle stanov pravomoc nikoho vylučovat. To mohou u každého člena pouze členské schůze jeho okresní pobočky. Organizace KPV tedy za hrubě protiprávní skutky Kavalírové zaplatila nemalé peníze za advokáty obou stran a za soudní poplatky občanskoprávních soudů. Prohrála patrně soudy s panem Hejtmánkem, Přesličkou, Hučínem, Zahrádkou a možná dalšími. Pravdu je obtížné zjistit, vedení vše citlivé před členy utajuje, jak jen to je možné. Škodu desítek tisíc Kč, kterou tak předsedkyně organizaci způsobila, měla správně Kavalírová uhradit ze svého, neboť soudy konstatovaly, že hrubě porušila stanovy KPV. To se však nestalo a nechala tyto své vlastní chyby zaplatit naší organizaci ze společných peněz všech členů. Možná, že jde o trestný čin podvod, zpronevěra nebo jiný. Prohrané soudní spory musí evidovat místně příslušný soud. Vyloučené členy KPV musí zase evidovat evidence členské základny KPV. Zaplacené soudní útraty za hrubá porušení stanov a zákonů Kavalírovou musí být uvedeny zase v účetnictví KPV, které lze vyžádat. Důkazy: seznam vyloučených dle evidence, soudní rozsudky.

7)
Rok a půl se z různých rozhovorů a článků dozvídáme informace, že Kavalírová a spol. připravuje proti vůli členské základny likvidaci organizace a jakési rozdělení zbývajících peněz KPV pocházejících většinou ze státní dotace, neznámo jakým způsobem mezi členy. Ty by se však měly vrátit státu jako nevyužitá dotace, nikoli nějak rozdat a tím možná i zpronevěřit. Zřídila k tomu komisi k přípravě likvidace KPV a ke změně stanov za tím účelem. Její výstupy nám však nikdy nezveřejnila. Všechny informace jsou celé dva roky zatajovány. Podezříváme jí, že hrubě zneužívá svojí pravomoc a hrubě poškozuje práva nás členů, kteří bychom se měli ke všemu právem vyjadřovat a o všem být řádně informováni. Možná se jedná o nějaký trestný čin spojený se zneužitím její funkce a pravomoce.

8)
Také vím z doslechu od dalších členů KPV, že když KPV rozhodla o její nominaci do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů ÚSTR a o nominaci druhého člena KPV z našich řad, zneužila Kavalírová opět svojí pravomoc a namísto jména tohoto člena pak v tichosti napsala do nominace dvou osob za KPV vedle sebe i svojí asistentku a svojí dceru Blanku Matějíčkovou. Ta však není členkou KPV. I zde se možná jedná o trestný čin podvod nebo poškozování cizích práv anebo o jeho pokus.

9)
Kavalírová se pokusila na poslední chvíli zmařit zákon o 3. odboji č. 262/2011 Sb., který byl před měsícem oběma komorami parlamentu bez problémů přijat. Ten přiznával členům KPV a dále účastníkům odporu a odboje proti komunistické diktatuře nad českým národem statut odbojáře se státním oceněním, sociální výhody, odškodnění 100 tis. Kč pro členy, pro vdovy zabitých a zemřelých odbojářů odškodnění 50 tis. Kč atd. Jeho přijetí už bylo několik měsíců díky pevným právním postojům všech parlamentních výborů a díky již v loňském programovém prohlášení vlády s většinou poslanců v parlamentu zcela jisté. Nebyl žádný důvod o tom pochybovat. Těsně před jeho přijetím v poslanecké sněmovně během 3. čtení však předsedkyně Kavalírová navrhla prostřednictvím poslance Hulínského s pochybnými podnikatelskými aktivitami obrovského rozsahu sněmovně zcela šokující protinávrh. A v něm jenom pouhé symbolické prohlášení o 3. odboji. Bez nároku na nic. Tímto mimořádně nečestným a zcela svévolným a nikým neschváleným právním úkonem se pokusila zbavit ¼ miliónu žijících a nežijících politických vězňů včetně pozůstalých řádné státní satisfakce a odškodnění. Vězňové v ten den doslova zkameněli. Kavalírová totiž těch ¼ miliónu obětí zradila tím nejhorším představitelným způsobem. Měla kdysi jejich důvěru. Už jí podle mého názoru nemá a už jí nikdy mít ani nebude. I zde se možná dopustila trestného činu poškozování cizích práv zneužitím své pravomoci, možná i pokus o podvod anebo jiný delikt, a to rovnou vůči 250 tisícům občanů České Republiky.

Motiv tohoto činu vyšel vzápětí najevo. Ústavně právní výbor a Výbor pro obranu a bezpečnost sněmovny totiž v předcházejících měsících návrh zákona právně precizovaly. Podmínky uznání 3. odboje a podmínky tvořící překážku uznání 3. odboje u žadatelů upřesnily do velmi podrobných a objektivních podmínek, aby zákona nemohlo být jednou někým i zneužito. Do překážek v uznávání 3. odboje se tak dostalo i členství v totalitních organizacích spolupracujících s KSČ a s okupační mocností jako např. Svaz Československo Sovětského přátelství SČSP.

Zaměstnáním na socialistickém ministerstvu střeženém Státní Bezpečností, která měla všechny vládní úřady pod důkladnou kontrolou a členstvím v Ústředním výboru Československém svazu žen vlastně musela nomenklaturní soudružka Kavalírová spolupracovat s KSČ. Ale hlavně svým členstvím ve Svazu Československo Sovětského přátelství SČSP přímo kolaborovala s okupačním vojskem Sovětského Svazu, který naší zemi vojensky obsadil na 22 let.

Kavalírová tak byla tímto právním precizováním navrhovaného zákona odbornými výbory sněmovny vyloučena ze 3. odboje. Aby tuto velikou ostudu naší předsedkyně KPV, která zřejmě znamená i její konec v KPV, nějak na poslední chvíli ve 3. čtení zákona v poslanecké sněmovně zastavila, rozhodla se zradit celou organizaci KPV a pokusila se podat onen protinávrh. Tím vlastně fakticky prodala všech 250 tisíc politických vězňů a jejich pozůstalé za svůj symbolický statut odbojářky. Tím prodala jejich finanční odškodnění, jejich sociální podporu, jejich morální uznání státním vyznamenáním odbojářem za jedinou výhodu pro sebe. A to když nebude zákonem vyloučena ze 3. odboje a připadne jí dle zákona aspoň morální titul odbojářky.

Důkaz stojí černé na bílém přímo v jejím protinávrhu, kde Kavalírová přes poslance za ČSSD několika slovy pouze formálně prohlašuje 3. odboj za legitimní bez jakéhokoliv nároku na státní vyznamenání, sociální podporu a finanční odškodnění za utrpení, věznění v lágrech a smrt. Ale s jednou velice nenápadnou a před poslanci zamlčenou, za to však absolutně klíčovou změnou někde v těch detailech textu s podmínkami pro uznávání odboje. Tedy že bude z překážek pro uznávání odboje vypuštěno členství v prosovětské kolaborační organizaci Svaz Československo Sovětského přátelství SČSP.

Důkazy: přepisy jednání poslanecké sněmovny volně na jejím internetu.
Kavalírová byla členkou těchto organizací se super komunistkou a členkou ÚV KSČ Marií Kabrhelovou, Gustou Fučíkovou a se všemi komunistickými bachaři, kteří v té době 70. a 80. let brutálně věznili a týrali stovky jiných politických vězňů (od známého Václava Havla až po toho nejposlednějšího neznámého Ing. Mirka Dolejšího zavřeného za politiku v koncentráku 18 let, slovy osmnáct let!) a členství v SČSP měli jako uvědomělí kolaboranti s okupační mocností politicky povinné. Kavalírová tedy s tyrany bachaři a možná i s estébáky, kteří nejspíše také měli na znak oddanosti k okupantovi SSSR povinné členství, musela tedy logicky slavit v SČSP každý rok 7. listopadu bolševickou revoluci VŘSR a vznik Sovětského Svazu. Tato revoluce a tento stát přinesly ve 20. století přes 70 miliónů zavražděných, umučených a popravených mrtvých a stala se největší politickou hrůzou v dějinách celého lidstva. Nezávislý kandidát do parlamentu Pavel Wonka, vědec ing. Miroslav Dolejší a další političtí vězni v době její kolaborace umírali v komunistických lágrech…

10)
Roky se již mezi členy KPV diskutuje o tom, že se svými nejbližšími spolupracovníky z vedení KPV Kavalírová nehospodárně prohospodařila (v horším případě nechala bez odporu tzv. vytunelovat)Emingerův nadační fond s vkladem 1 mil dolarů od emigranta pana Emingera určený pro podporu sociálních potřeb starých a nemocných členů KPV. Později po jeho smrti přejmenovaný asi na Sociální a nadační fond KPV. Ten má patrně vlastní právní subjektivitu, ale jeho vedení je obsazováno pouze a právě vedením KPV. To znamená, že KPV je s fondem úzce personálně propojená shodnými funkcionáři ve vedení, shodnými programovými zájmy k politickým vězňům a hlavně jediným účelem fondu určeným právě pro potřeby členů KPV.
Člen KPV V.Hučín se snaží tuto podezřelou kauzu už dlouhou dobu rozplést, avšak všechno je přísně utajováno. Člen KPV Plocek rebela Hučína nabádal, aby raději do vedení příliš nešťoural. Údajně mu i řekl nevrtej do toho, neboť to je na zavření. Oni je za to možná zavřou. Vedení podle V.Hučína nemá příliš čisté svědomí ani ve finančních otázkách. Zpronevěřily se prý nějaké velké částky a vedení o tom ví. Jaká je pravda, nevím, ale s ohledem na obě informace a možnost trestného činu zpronevěry považuji za správné prověření onoho tajného účetnictví a možné zpronevěry peněz. Přílohu o fondu zašlu dodatečně.

11)
Podezřívám Kavalírovou také z toho, že s dcerou nějak pochybně provozuje rekreační zařízení KPV v Milovicích převzaté do bezplatného a státem dotovaného nájmu po roku 1989 po krajském výboru KSČ. Zprávu o tom nedávno zveřejnily Parlamentní listy. Vládne tam bývalý komunista správce Vít Brych a nespokojenci z řad členů tam mají zákaz vstupu. V chatkách u Vltavy může vězeň komunismu zažít s rodinou regulérní dovolenou a má celé ubytování zdarma. Nicméně se tam opět vrátila totalita. Spravuje to pan Brych a pustí tam jen příbuzné anebo kamarády Kavalírové. Nedávno jsme jeli ze Sedlčan a stavili se ve Smilovicích. Zašli jsme s rodinou až k chatkám a z pěti byla obsazena jedna, ostatní zely prázdnotou. To se opakuje každý rok.

Přitom v květnu jsem si zažádal o chatku pro rodinu v termínu někdy od června do září. Na KPV mi sdělili, že mají chatky plně obsazené až do září. To je důkaz, jak Kavalírová nemluví pravdu, podvádí a intrikuje. Do rekreačního centra může jet na čtrnáct dní zdarma jednou za dva roky každý politický vězeň. Je to ostudné, že KPV vybrala za správce komunistu, tedy člena bývalé zločinecké organizace. Je to podobné, jako kdyby po druhé světové válce dělal esesák správce ozdravného střediska pro bývalé koncentráčníky. Správce je prý kamarád ze studií dcery Naděždy Kavalírové, údajné svazačky Blanky Matějíčkové, která ho do Smilovic dosadila. Žádný demokratický člen KPV tam nesmí. Jsem na černé listině společně s Hučínem. Kavalírová zde podle mě poškozuje cizí práva zneužíváním své pravomoci a zajišťováním zvýšeného prospěchu svým kamarádům.

Člen KPV František Zahrádka uvedl, že v ozdravovně konfederace za Kavalírové nikdy nebyl. Tam se dostanou jen její blízcí. Za komunismu seděl v lágru třináct let a spoluzakládal Muzeum třetího odboje v Příbrami. Navrhuji zajištění důkazů, jako jsou smlouvy spojené s užíváním těchto nemovitostí, evidenční a účetní doklady o jejich využití.

12)
Jsou i další podezření z protiprávního získání obecního bytu, ale to nemohu blíže rozvádět pro nedostatek konkrétních informací a pokud by se to ukázalo jako fáma, vrhlo by to ihned špatné světlo na ostatní podezření sepsaná v tomto podání.

13)
Souvislosti skutků Kavalírové s problematickým charakterem.
Výše popsanou problematiku podezřelých skutků Kavalírové zčásti objasňuje svědectví lidí z dřívějších dob o jejím značně problematickém charakteru. Jde o svědectví nezaujatých svědků její minulosti za komunismu 50. a 60. let. Byly z archívů někým rozmnoženy a rozeslány vězňům, aby se konečně probrali ze své slepoty. O mravních stránkách Kavalírové z nich vyplynuly poměrně závažné věci. Povýšenost, arogance, používání protekce v zaměstnání, např. přes závodního lékaře, který se v jejím protekčním prosazení na protekční místo bůh ví proč doslova překonával, domýšlivost, zbohatlické manýry, pro které chudí dělníci občas právem nenáviděli bohatou honoraci, až se to překlopilo do národního zločinu Únor 1948 s dělnickou diktaturou, koncentráky a šibenicemi.

Dále veliké prospěchářství, cynická vypočítavost - nejvíce bije do očí ten sňatek mladé slečny se starým aktivním členem KSČ, soudruhem soudcem ze soudů v Praze, které v té době na šibenici na krátkém laně popravovaly půlhodinovým rdoušením Miladu Horákovou a další desítky nevinných. Nikdy s ním nevyšla na ulici, chodil postrojený jako bezdomovec, zatímco ona jako manželka premiéra. Žila většinou bez něho. Za 5 let značně ztrápený zemřel, takže dědička měla po starosti. Ohledně chaty jejího manžela společně vlastněné s jeho celoživotním kamarádem se necitlivě a hrubě zbavila tohoto druhého spoluvlastníka, starého skauta, a byl pokoj s celou manželovou minulostí. Je to čtení velice ale opravdu velice smutné a toto všechno tam stojí. A nešlo o komunisty. Naopak v politice se jí spíše zastávali. Neměli tedy motivaci jí ublížit, což bohatě mohli jako buržoazní paničce veřejně nenávidějící lidově demokratické zřízení komunistů a silně pohrdající všemi chudými. Možná se ale všichni kritici jenom mýlíme. Už celých 50 let. Jsme přeci jen obyčejní chybující lidé bez titulů a postavení.
Osoba takto zvláště mizerných mravních kvalit byla zvolena jako předsedkyně Rady ÚSTR a byl jí prezidentem Václavem Klausem udělen Řád TGM I.třídy. Je zde plně na místě, jak může Kavalírová "plakat" nad hroby vyvražděných politických vězňů, pronášet srdceryvné projevy, když její manžel byl aktivní nikoli pasivní člen KSČ, soudce pražských soudů a legislativec ministerstva vnitra v 50. letech. Toho vnitra Rudolfa Baráka, které pomáhalo utvářet zákony, na jejichž základě byli političtí vězni likvidováni, vražděni, mučeni, popravováni, vězněni v lágrech. O svém manželovi i přes to prohlásila přede svědky, že to byl čestný člověk. To byl však masový vrah Stalin či Gottwald podle médií taky. Její vyšetřovací spis je stále utajován jako státní tajemství. Těžko bude svědčit a vypovídat o charakternosti a statečnosti Kavalírové v 50.letech, jinak by jistě nebyl žádný důvod k jeho hysterickému utajování až do dnešních dnů.
Důkazy k okolnostem charakteristiky osobnosti Kavalírové: spis sledované osoby nazvaný
Zpěvačka, který zašlu k mému podání dodatečně na DVD.

Byl bych raději, kdyby se některá podezření nás členů KPV raději nepotvrdila, protože už takhle toho je na velkou ostudu víc než dost. Rovněž nechci nikomu ukřivdit. Ale nechtěl bych, aby to automaticky posloužilo ke zpochybnění ostatních skutků, které se třeba prokážou ať už jako trestný čin nebo jako přestupek nebo jako občanskoprávní porušení cizích práv chráněných Občanským zákoníkem. Jsem totiž s mnoha dalšími členy u některých popsaných skutků pevně přesvědčen, že k nim skutečně došlo. A proto jsme toto oznámení po letech sepsali. Využívám svého práva oznamovatele a žádám o vyrozumění o výsledcích šetření. A jako poškozený žádám o přiznání statutu poškozeného mě i každému dalšímu členu KPV, který se bude poškozeným subjektivně cítit a přidá se.

V Praze dne 10.10.2011

oznamovatel a poškozený
Jiří Wolf, člen KPV
Jílovská 423
142 00 Praha

Dodatek Jiriho Wolfa: " Jinak očekávám, že budu z KPV v nejbližší době vyloučen. Je to ta nejhorší totalitní praktika ze strany Naděždy Kavalírové, jaké se mohla dopustit. Je to absolutní konec svobody a demokracie v KPV. Zasela nyní do KPV strach. Divím se jen, kolik zbabělců je v KPV. Rozhodnutím o vylučování lidí z KPV za kritiku, a tak dopředu umlčet nespokojené členy, to je konec svobody a demokracii v tomto hnutí, které by mělo být vzorovým příkladem pro tuto společnost, naopak by ve mělo svobodu slova ve společnosti bránit! Vedení KPV je tak na tom hůře než býv. KSČ, která umlčovala lidi jen za jejich názor. Dnes po rozhodnutí paní Naděždy Kavalírové, že Sněm a Ústředí KPV bude moci vyloučit každého nespokojence - dříve to mohla učinit jen pobočka - dále zrušení dokonce celé pobočky buřičů!, už nikdo nebude smět svobodně promluvit! Souhlasím s otištěním tohoto svobodného mého názoru, za který budu vyloučen z KPV. Budu na tom podobně jako za doby totality, kdy jsem za svoje názory a kritiku odseděl 9 a 5 let v kriminále. Jiří Wolf



7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 VitaH VitaH | E-mail | 24. října 2011 v 17:01

Tu malou kolaborantku v dohledne dobe vykori vratny z krematoria v cibuku.Osoba pratelsky naklonena k okupantum jako byl SSSR si nezaslouzi nic jineho nez si pred ni odplivnout.Fuj certova babo a tahni do pekel.

2 Tfuj, Nadezdo, hanba! Tfuj, Nadezdo, hanba! | 24. října 2011 v 21:50

Vrchol arogance byl, kdyz po minulem snemu KPV (2009) Kavalirova o panu Wolfovi prohlasila, ze je jenom "takzvanym" politickym veznem. Tohle od kolaborantky vucicloveku, ltery stravil devet a pul roku v nejhorsich ceskych normalizacnich vezenich. A je ostudou ceskuch muklu, ze neco takoveho nechali bez odezvy. Mela by se za to propadnout do pekla.

3 Eda Eda | E-mail | 24. října 2011 v 23:26

Gratulace všem tvůrcům. zejména tobě , Jirko ! Jistěže to ČTK nezveřejní !!! Zasjanej bolševickej stát...

4 Vlastik Vlastik | 25. října 2011 v 4:55

Baba Jaga adin chuj....a toto se deje 20 let po hadrove revoluci. Chce se mi zvracet.

5 jarda, nyc jarda, nyc | 25. října 2011 v 6:18

vazeni, nemel jsem nikdy rad komunisty, proto jsem odjel do USA ale co sen stalo pon 1990, o tom nic nechci komentovat.
Mohli jsme jako CSR na vsem byti daleko lepe!
Za bolseviku se budovalo, vsichni, i cigani museli pracovat a nelikvidovali se cele odvetvi prumyslu tunealri a gaunety. Za podobne akce zlodejske se tehdy zaviralo coz bylo asi velice dobre. :-!

6 Jiřina Korčáková Jiřina Korčáková | E-mail | Web | 25. října 2011 v 11:04

S těmi cikány je to poněkud složitější, pane Jardo, a s tím, že všichni museli pracovat také. Ano, neexistovala podpora v nezaměstnanosti, protože údajně neexistovala nezaměstnanost, ale zatímco vědec, který byl proklet z politických důvodů, musel vzít jakoukoliv práci, třeba i popeláře (nebo proslulého kotelníka, to byla jedna z těch lepších variant, velice oblíbená mezi disidenty), mnozí byli pouze hlášeni v nějakém zaměstnání, do kterého v životě nevkročili a způsob, jakým si vydělávali peníze byl většinou přinejmenším velmi podivný. Toho jsem si ke konci všimla dokonce i já, vlastně už se s tím ani netajili. Těžce nemocný člověk (mimochodem na vině byla padesátá léta, uranové doly a napjatá a patrně dost zpolitizovaná atmosféra, včetně kriminálu - bez soudu) bral plný invalidní důchod 80 (slovy osmdesát)Kč. Postupem času jsem se seznámila s x množstvím občanů v plném invalidním důchodu, který byl větší než-ly můj plat po absolvování vysoké školy. V důchodu byly např. kvůli invalidní noze a přitom hráli nohejbal! Rekreačně, ano. Celý jejich důchod byl jednou velkou privilegovanou rekreací, zatímco ti druzí by bez podpory rodiny nepřežili a myslím, že to byl opravdu velice rafinovaný způsob, jak donutit občanskou základnu, aby kladla o sto péro! A že se za podobné akce zlodějské zavíralo? To si asi děláte srandu! Podobné akce zlodějské jsou pouze pokračováním toho, co se dělo už za bolševika! A mimochodem, tenkrát byla dost frekventovaná sebevražda formou skoku z Gottwaldova mostu. Pak se ale ukázalo, že značná část smrtelných skoků nebyla sebevraždou. Oblíbenou zábavičkou několika exemplářů zlaté mládeže bylo shazovat nic netušící kolemjdoucí z mostu! Nevěřila jsem svým uším, když jsem o tom poprvé slyšela (a snad i někde četla). Marně jsem ale čekala, že se dozvím KDO A JAK A CO A ŽE BUDE NĚKDO POTRESTÁN§ O tom, že by z toho někdo vyvodil nějaké důsledky ani nemluvě. Jak, když o tom skoro nikdo ani nevěděl a kdo se dověděl, ten neuvěřil! Vážený! O_O

7 Jiřina Korčáková Jiřina Korčáková | E-mail | Web | 25. října 2011 v 11:06

Oprava než-li

8 Jiřina Korčáková Jiřina Korčáková | E-mail | Web | 25. října 2011 v 11:07

oprava: v důchodu byli

9 Jiřina Korčáková Jiřina Korčáková | E-mail | Web | 25. října 2011 v 11:09

Oprava: aby kradla o sto péro (nikoliv kladla - dnes mi to opravdu nějak nejde, to bude asi tím ,že pospíchám)

10 Jiří wolf Jiří wolf | E-mail | 25. října 2011 v 11:47

Ústředí KPV, tedy paní Naděžda na mne bude podávat žalobu a to se svou povedenou  dceruškou, a chce na mne vysoudit  milion. Korun. Doposud všechny soudy, ale prohrála. Hezký podzimní den slušným lidem. J. W

11 Vitezslav Haramule Vitezslav Haramule | 25. října 2011 v 16:50

Kavalirova neni nic jineho nez "Judas Goat"(kozel Jidas)trenovany a uzivany na jatkach k nasmerovani stada ovci k porazce.Odmena? Jedine ON vzdycky prezije.

12 Zápaďák Zápaďák | E-mail | 26. října 2011 v 4:47

Jirko;

nejvyssi cas, aby tu rudou vychcanou babu nekdo pohnal k zodpovednosti. Divam se na to z velky dalky i vysky, ale proc to KPV trvalo 22 let?! To nema KPV volby, valnou hromadu, ap.? Z velke casti si za to muzete sami, nechat to takhle dlouho zahnit! Media vam jasne nepomuzou, ale co takhle verejnou ostudu, nebo 'pranks' ala Svejk, Cerni baroni, ap. na to jsou Cizci dobry. Nejak se mi nezda, ze by uz stari muklove byli takovy babovky a nechali se 20 let zastrasit/ovat takovou semetrikou.
Ja bych s ni vybehl svinskym krokem.
Anyhoo, drzim ti (vam) palce, byt si od stavajici narudle pajustice moc neslibuju.

13 Jiřina Korčáková Jiřina Korčáková | E-mail | Web | 26. října 2011 v 23:52

Pane Wolfe, držím vám palce.

14 Jiřina Korčáková Jiřina Korčáková | E-mail | Web | 26. října 2011 v 23:54

[12]: Tedy ale já jsem si tuhle říkala něco podobného jako Zápaďák. Kdo tu jedubabu vlastně do té její funkce zvolil? Přeci jí do té funkce nedosadila strana a vláda zeshora!

Komentáře jsou uzavřeny.