Prosinec 2011

Cesky humor...

22. prosince 2011 v 15:28 Clanky jinych autoru


A tohle sice neni ceske - ale stejneho stylu:


Hovory do Lán

21. prosince 2011 v 21:02 | Zbyněk Čeřovský |  Clanky jinych autoru
--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Čeřovský Zbyněk
Název: Hovory do Lán
Zdroj: NN Ročník........: 0004/006 Str.: 010
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Pane Havle,
přečetl jsem si pozorně vaši řeč před Městským soudem v Praze dne 14.prosince 1993. K vašemu expozé se vyjádřil i pan John Bok, ale váš projev z 1.ledna 1994 mne přiměl k tomu, abych se otevřeným dopisem k této situaci vrátil.


Co nás spojovalo
Poprvé jsem se o vás dozvěděl v roce 1968 z tisku, že jste našel ve svém bytu zabudovaný odposlech. Pak nic, až ve vězení v roce 1977, když o vás Rudé právo psalo o samozvanci a zaprodanci. A také o jakési o Chartě 77 (Severočeský Průboj psal dokonce o Chátře 77. Měl byste toho šéfredaktora vyznamenat.Myslím že se jmenoval Škoda. Určitě by si to zasloužil).

Domníval jsem se , že nás spojuje společná myšlenka odporu ke stávajícímu režimu. Byl jsem vděčen vám a vašim přátelům, že jste po letech mrtvolné normalizace našli odvahu říci své názory. Byl jste mně myšlenkově blízký, považoval jsem vás za morálně čistého a statečného člověka. Proto jsem se přidal na Vaší stranu, proto jsem po propuštění z vězení podepsal Chartu 77. Že se můj podpis objevil v seznamu až o rok později, to je vina Ludvíka Vaculíka. Ale vina odpouštějící, neboť on sám měl toho roku až příliš mnoho starostí. A příliš mnoho výslechů na StB, které mně také čekaly a pak se znásobily.


Co nás rozdělovalo
Když jsme spolu vedli ve vězení na Borech v roce 1982 a krátce i počátkem roku 1983 hovory o současné vnitřní i mezinárodní situaci, považoval jsem vaše stanoviska za názory poněkud pomateného intelektuála, který neví, o čem hovoří. Odmítal jste politiku zbrojení Reaganovy vlády jako politiku vedoucí k dalšímu mezinárodnímu napětí a ke konfrontaci s bývalým SSSR. Tvrdil jste, že v zájmu míru je třeba rozpustit Varšavskou smlouvu i NATO a přesvědčoval jste mne, že by obě velmoci, t.j. USA a SSSR, měly zasednout k mírovému jednání. Nechtěl jste pochopit a nebyl jste ani ochoten akceptovat názory, že s tehdejším Sovětským svazem se nedá jinak hovořit než z pozice síly, neboť se skutečně jednalo o "říši zla",jak říkal president Reagan. V důsledku politiky bývalého SSSR byla naše země v srpnu 1968 okupována, v důsledku této politiky jsme byli oba, každý z nás, nejméně dvakráte ve vězení. V důsledku této sovětské politiky byl u nás po roce 1948 instalován režim, který si nezadal s režimem jiných diktátorů na celém světě. V důsledku tohoto režimu došlo také k hluboké devastaci nejen přírody, ale lidské morálky, svědomí a charakterů statisíců lidí, což si zejména nechtějí připustit ti, kteří se pro tento zločinný režim angažovali a páchali jeho jménem zločiny na svých spoluobčanech. V důsledku této a žádné jiné skutečnosti nedošlo k tak hrůzným činům, jež od doby Hitlerovy říše nemají obdoby. Ostatně pak, mnohé z těchto názorů jste ještě později veřejně hlásal i jako prezident ČSFR.

Místo toho, abyste tyto zločiny odsoudil, vy jste je hájil a nadále hájíte. Obhajujete nejen původce všech těchto hanebností, ale dospěl jste již tak daleko, že z viníků děláte oběti a z obětí viníky tohoto stavu. Tento váš projev je jednoznačný důkaz toho, že nemáte nebo nechcete mít o realitě dneška pravdivý obraz a že nechápete, nebo nechcete chápat problematiku minulosti ani současnosti. Stal jste se zastáncem zločinců a jejich hlásnou troubou. Podle našeho zákonodárství se ten, kdo sám zločiny obhajuje, kryje nebo hájí, dopouští trestného činu. V demokratické společnosti, pokud bychom v ní žili, by tento jediný fakt musel vést k vaši abdikaci! Vy se však v rozporu s vaším tvrzením hodláte stát doživotním prezidentem a v této funkci byste se chtěl zřejmě dočkat i státního pohřbu.


Proč jsme se rozešli
Moje znalosti o vaši činnosti jsou však poněkud rozporné. 13.prosince 1989 jste vyslal své emisary do Valdštejnského paláce, kde vaším jménem jednali se zástupci KSČ, které vedl tehdejší nejvyšší svazák Mohorita. Tam byla dohovořena zrada na našich národech. Vám byl přislíben úřad prezidenta ČSSR a vy jste za to slíbil nedotknutelnost a nepostižitelnost komunistických zločinců a zachování status quo ve vnitru a v armádě. Tento fakt později potvrdil i svým dopisem velvyslanec Slánský jr., kterého jste neprodleně vyslal a dosud ponechal v Moskvě. Vaši valštejnoskopalácoví emisaři se všichni do jednoho dočkali dobrých, zasloužených, ale i rozhodujících míst ve státní správě. Nejvíce na ministerstvu zahraničních věcí, později přímo u vás, na Hradě, jako výraz vašich díků za Vaše prezidentské zvolení. Přestože o této hanebnosti byly přineseny důkazy a byl jste vyzván, abyste se k nim přiznal nebo zaujal své stanovisko, zahalil jste se mlčenlivostí. A nebo se považujete za člověka, který není povinen se ze své činnosti nikomu zodpovídat. Jako př. bych chtěl uvést některé ze zahraničních cest, které vás usvědčují z prolhanosti. Byl jste v Mexicu a prohlašoval jste, že odtud dostaneme ropu. Je to stejné bláznovství jako Dubčekův dovoz uhlí z Austrálie. Byl jste v Nicaragui a tvrdil jste, že vymůžete dluhy. A tak bych mohl pokračovat. Vyjel jste na Jižní město a pomlouval zdejší "králíkárny". Nic se však za vašeho panování nezměnilo. Jen to, že teď se nestaví vůbec nic a lidé nemají kde bydlet. S velkou slávou jste si držel nos na hrůzami severních Čech. Všechno jste správně zkritizoval, přednesl jste své demagogické názory, ale nestalo se nic. Spíše je to horší, protože bývalý komunista Dlouhý pokračoval v ničení dalších obcí, ačkoliv jste prohlašoval opak.


Překvapení
Když jsem 10.prosince 1989 přijel po letech exilu do Prahy a dozvěděl jsem se složení nové vlády v t.zv. postkomunistické společnosti, nechtělo se mně věřit, že předsedou vlády je nomenklaturní bolševik Čalfa a že jste křeslo ministra obrany svěřil pučistovi Vackovi a na Hrad i do vlády instaloval nepochybné agenty KGB, z nichž někteří tam jsou pro vás jako nepostradatelní dodnes. Tehdy jsem se domníval, že je to součást vaší promyšlené strategie nekrvavé revoluce. Teprve dopis syna jednoho ze zločinců této země, jehož matku nám Česká televize nedávno prezentovala jako div ne zasloužilou demokratku, mně otevřel oči. Všechno byla falešná hra, podlost a zločin, spáchaný na lidu této země a vy hrajete absurdní komedii podle vzoru vašich absurdních her. Při svém prvním rozhlasovém a televizním projevu z Hradu v lednu 1990 jste řekl, že se "z těchto míst lhalo". A vy sám dosud lžete a zastíráte objektivní pravdu a skutečnosti. Ve svém zájmu, v zájmu své pýchy, ješitnosti, pocitu důležitosti a domněnky, že jste jediný, vhodný a schopný vést tuto zemi jako prezident.

Prezident v roli obhájce zločinců
Prohlásil jste, že zveřejnění seznamů spolupracovníků StB v Necenzurovaných novinách způsobilo četné lidské tragedie, aniž jste uvedl konkretní případy. Já na rozdíl od vás, třebaže jsem měl jen omezenou možnost přístupu k dokumentům StB bych chtěl uvést opak. Na rozdíl od vás budu jmenovat příslušníky a agenty StB plnými jmény, aby se naši občané dozvěděli pravdu o svých spoluobčanech. Nebudu plýtvat zkratkami jmen jako O.Š.,M.V. a podobně, protože mně nic neříkají. Nebudu také s vámi polemizovat, zda zločiny StB a jejich pomahačů způsobily více či méně zla, než zveřejněné seznamy. Jsem totiž na rozdíl od vás přesvědčen o tom, že tato organizace, ne nepodobná SS, SA, SD nebo Gestapu, byla organizace zločinecká a že jejich pomahači byli a jsou zločinci a měli by se za svoji čínnost zodpovídat. Ale to byste nesměl 13.prosince 1989 slíbit jejich beztrestnost a nedoknutelnost. Vám šlo zřejmě o prezidentský post mnohem více, než o vámi proklamovanou spravedlnost, pravdu a lásku. Nakonec jste svůj postoj vyjádřil panu Dr.Ing.Andělovi, když jste prohlásil, že v této zemi žádný hon na komunisty nebude. Souhlasím proto s vyjádřením Johna Boka, že celá tato plejáda zločinců vstávaje lehaje může děkovat Bohu za vás a vaše prezidentování.

Když jsem měl nedávno možnost nahlédnout do zachovaných dokumentů StB a hovořit o nich s lidmi, kteří vědí, o čem hovoří, je možno si vytvořit jednoznačný a pravdivý závěr. Každý, kdo se stal agentem této mocné, výborně organizované, vycvičené a vyzbrojené organizace, stal se jím dobrovolně a s plným vědomím! Mohli bychom diskutovat o pohnutcích těchto lidí. Byly různé, od vady charakterů, podlézavosti, ješitnosti, touhy po moci či beztrestnosti až po docela obyčejnou zbabělost. Ale každý si měl uvědomit dříve než namočil pero k podpisu, že se dává do "spolku s ďáblem". A většinou všichni mysleli, že budou na úkor svých spoluobčanů beztrestní až do smrti a že se to nikdy nikdo nedozví, protože tenhle režim bude navěky, jako proklamovaná Hitlerova Třetí říše. Ale jak vidno, se zklamali. Nejvíce ti, kteří takovou spolupráci podepisovali ještě v roce 1989!

Kolik bylo těch sebevražedných pokusů ? Nevím a neslyšel jsem o žádných sebevražedných pokusech, jak jste o nich hovořil. Vím však o více jak dvěstěpadesáti tisích odsouzených a přes třista popravených osobách padesátých letech. Vím o milionech let, které prožily oběti komunistické totality ve vězeních. Pokud nevěříte, zeptejte se na místě oprávněném, na Konfederaci politických vězňů. Dejte však pozor, abyste i tam nenarazil na nějakého dřívějšího udavače nebo konfidenta StB, neboť i tato organizace na popud StB vznikla a byla založena.

Mohl bych hovořit o statisících občanů, kteří v důsledku totalitní moci byli vyhozeni z práce a místo uplatnění svého vzdělání byli pomocnými dělníky, umyvači oken nebo hlídači. Vás to nepostihlo, vy jste byl "spisovatel", chráněný a hýčkaný režimem. Zatímco tisíce z nás posílalo své dopisy z vězení domů jako motáky, protože značná část pošty byla zadržována, vy jste mohl napsat a odeslat z vězení celou knihu, aniž by vám byť i jediný dopis byl zadržen, vrácen nebo neodeslán! Já byl u toho a vy to víte. Ostatně tak znělo pozdější vaše věnování knihy Dopisy Olze. V době, kdy se tisíce vězňů doslova mačkaly v celách na pár čtverečných metrech, vy jste měl na Pankráci dvoucelu a na Ruzyni jste pobýval v cele určené pro 13 osob sám! Zeptejte se tisíců politických vězňů, které, jak jste měl sám příležitost na vlastní oči vidět a slyšet a které jste na setkání s nimi v Belvederu zesměšňil, jak žili, jak je trápili a posílali do korekcí s betonovými podlahami s poloviční dávkou "žrádla", protože to, co vězeňský systém produkoval jako stravu, se jinak ani nazvat nedalo. Vzpomeňte si také na své výsadní postavení a balíky, o kterých se mnohým jen mohlo zdát, zatímco většina z nás měla po celou dobu výkonu trestu balíky zakázané. Připomínám, že většina z dozorců, kteří nás ve vězení šikanovali, vyhrožovali nám smrtí nebo nás mlátili, slouží dál a někteří z nich byli s vaším vědomím povýšeni ve funkcích a hodnostech, ačkoliv by se měli zodpovídat za své zločiny. Jako příklad uvádím mjr.MUDr.Borusíka, právě toho, který vás chtěl klidně nechat ve vězení "chcípnout", jak se sám vyjádřil. Teď Vás samozřejmě nezná, jako nepoznal i mně. A mohl bych mluvit o desítkách jiných. A to pominu složení Generálního ředitelství Vězeňské služby, o kterém se i pan ministr Novák nerad zmiňuje, ale hlavně kritizoval Dr.Šetinu, že "nevyčistil Generální prokuraturu". Račte si nechat předložit dokumenty o jejich minulosti, nebo se podívejte do stále utajovaných materiálů t.zv. Vnitřní ochrany, čili StB ve Sboru nápravné výchovy.


Kdo byl opravdu vyobcován?
Jestli si pane Havle mnoho lidí myslí, že jsou vyobcováni "z obce", pak se o toto vyobcování přičinili sami. Na rozdíl od vašeho vznešeného poznání znám mnoho lidí, kteří v minulosti a ještě i budoucnosti budou na černých listinách, protože nebyli v KSČ, tuto organizaci kritizovali nebo kritizovali lidi, kteří o jejich osudech rozhodují dosud v t.zv. státních podnicích nebo jinde, kde se dostali do rozhodujícíh mocenských, vlivných pozic. Jen pro osvěžení vaši krátké paměti. Pan generální ředitel Škody Plzeň nebo ředitel Gramofonových závodů v Loděnicích. Dnes k tomu zas stačí např. kritizovat vás, aby byl člověk totálně zničen. Nevěříte? Pak vám připomenu dopis vašeho poskoka Dobrovského, který mně poslal v roce 1990 když jste ho udělal, naprosto neschopného, ministrem obrany. Já jsem se nemohl vrátit do armády, protože jsem kritizoval pana prezidenta, nebo-li vás!? Co se tedy vlastně změnilo? Vy upozorňujete na pár příkladů, že lidé ztrácejí zaměstnání. Kdyby se jich většina nebála a z těch, kteří nikdy nebyli v KSČ se stali kritici současných bossů s bývalou legitimací, mohla by situace vypadat jinak. To je také jeden z příkladů vašeho manipulování s fakty. Další příklad toho, jak by se neměl chovat prezident.


Moc vydírala občany
Podle vás moc vydírala občany. S tím je možno souhlasit, ale již méně s dalším zdůvodněním. A právě proto mně tak velice překvapuje, že na jedné straně víte vše o zrůdnosti moci a totalitního zřízení a na druhé straně se těch, kteří tyto nezákonnosti páchali, mocí svého úřadu vehementně zastáváte, přičemž zapomínáte na jejich oběti. Obklopil jste se plejádou lidí s velice podezřelou minulostí, mnohdy také jen proto, že se prohlašovali za umělce, ke kterým se počítáte i vy. Jste to vy, který jednoznačně zodpovídáte za marasmus této společnosti, za to, že zločinci nebyli pohnáni před soud a odsouzeni. Vy jste to byl, který spolupracoval s vládou, vedenou nomenklaturním bolševikem Čalfou, vy jste ustanovil do křesel ministrů zločince, povýšil jste do vysokých generálských hodností bývalé spolupracovníky nebo přímo pracovníky StB, VKR a KGB nebo své naprosto neschopné přátele. Nepřekvapilo mne proto ani, že jste opět na Hrad instaloval pana Dobrovského, který utratil naprosto zbytečně jako ministr obrany daňovým poplatníkům více jak 60 miliard Kčs, aniž zato československá armáda byla schopna cokoliv zajistit.Ten pán se nenaučil ani pořádně řídit auto. Jak potom mohl řídit něco daleko složitějšího, jako byla armáda, z níž byl kdysi vyhozen. Nikdy nám ale neřekl proč. Já jen vím, že když byl někdo někdy za totality vyhozen z armády nebo bezpečnosti, nemohl již dělat nic. Proto mně překvapuje jeho pozdější studium a činnost v Moskvě. Za co si ji pan Dobrovský zasloužil? Nedivím se proto dnes panu Baudyšovi, že náprava páně Dobrovského počínání v armádě potrvá řadu let.A navíc jste dopustil, že si tento pán dovolil vykládat a porušovat zákony podle svých představ a jako výsměch spravedlnosti si z vyhozeného generála Vacka, což mně jistě do smrti nezapomenete, udělal svého poradce.

Nepochybného agenta KGB, jednoho z těch, kteří přes dvacet let prokazovali oddanost sovětskému režimu, plk.Diviše, jste přes veškerá upozornění povýšil do hodnosti generála. Stejně tak bych mohl jmenovat celou plejádu těchto lidí, přes pana Bizíka, Gavlase a dalších, z nichž jste mnohým dávno poté, co byla jejich spolupráce prokázána, propůjčil vysoká státní vyznamenání nebo je povýšil do vysokých armádních hodností!

Havel a primitivní antikomunismus
Českou zemí se rozšířil priminitvní antikomunismus jako zástěrka pro aktivní bolševiky, kteří ještě nedávno nosili rudou hvězdu na klopě a knížku téže barvy v kapse. Mnozí z nich, co servilně ještě v roce 1989 požadovali přijetí za člena KSČ či byli úspěšnými střelci v Lidových milicí, jsou dnes členy české vlády a nikomu to téměř nevadí. Ani Konfederaci politických vězňů a to je zejména překvapující. Mnozí bývalí členové KSČ, kteří nikdy nikomu neublížili a svým členstvím si zajišťovali klid pro sebe či rodinu, jsou velmi často vláčeni tiskem. Mnozí moji milí spoluobčané, kteří nopak nikdy v KSČ nebyli se však chovali a mnohdy ještě chovají hůře než jejich bývalí partajní kolegové. Kdybyste chtěl tohle všechno vědět, máte možnost. Pan Ruml by vám mohl říci, kolik udání dostává policie na občany, jaká je statistika. Myslíte, že jich je méně? Ale kdepak, milý pane moralisto! Mnohonásobně více. O čempak to asi svědčí?. Buď o tom, že tenhle národ je totálně demoralizován a nebo že vaše moralizování jaksi nebere vážně. Také proto, že si mnozí myslí, že vy nejste ten pravý, kdo by měl o morálce hlásat.

A abych byl konkretní pane prezidente a nechodil kolem horké kaše jako vy a neuváděl jen zkratky jejich jmen.


Jak se chovali milí spoluobčané
Když mne vzala "do prádla" v roce 1976 chomutovská bezpečnost, dozvěděl jsem se, že mně udali dva moji spolupracovníci. Jeden z nich byl nestraník a na KSČ nadával, kudy chodil. Ale zřejmě jen naoko. Jmenuje se Alois Černý a je z Jirkova. Spolupracovník chomutovské bezpečnosti, opilec a zloděj a současně i předseda závodní organizace KSČ na závodě 22 n.p.Plynostav Pardubice se jmenuje Vilém Kohlenberger. A jim asistovala milenka jednoho z policajtů, Zdena Hlavatá, bytem tamtéž. To znamená všichni z Jirkova (myslím, že jirkovským policajtům by to Sládkovo auto prospělo).. Přestože mně nic nedokázali, prožil jsem několik měsíců v jáchymovském kriminálu a mělo to dopad pro celou rodinu. Děti měly problém se studiem, manželka v zaměstnání a já přišel o práci. Nikdo z nás nepomýšlel na "skok z mostu" nebo na jakékoliv spáchání sebevraždy. Jen jsme doufali, že někdy dojde ke změně, k obratu k lepšímu a udavači dostanou zasloužilou odměnu, včetně pánů od SNB, StB, soudcové či prokurátoři okresního soudu v Chomutově a krajského soudu v Ústí nad Labem.

Bohužel se nestalo nic, vůbec nic! vaší zásluhou, pane prezidente! Nikoho jiného, než vás!
Pak jsem podepsal Chartu 77. Začal jsem vám a vašim estébáckým donašečům dělat , já blbec, křoví. Od té doby začalo peklo nejen pro mně, ale pro celou rodinu. V roce 1978 nám (mně a mé ženě) tehdejší šéf StB v Pardubicích pan mjr.Vondráček nabízel spolupráci. A nabízel s tím i "lukrativní zaměstnání", změnu jména a možnost přestěhování do místa, které si vybereme. Odmítli jsme. Ženu vyhodili ze zaměstnání, syn musel na vojnu a mně se již nic více nemohlo stát, než že mně znovu zavřeli. A opět se našli správní Jidáši. A protože o tom všem existují protokoly a já měl zcela nedávno možnost je vidět a číst, tak dávejte bacha, pane prezidente. Udal mně opět nestraník, zaměstnanec podnikového ředitelství Pozemních staveb v Hradci Králové, Jiří Sochor (1924), bytem tamtéž. A asistovali mu udavač-spolupracovník StB JUDr.Vlastimil Krejča (1929),bytem Jičín, soudružka poslankyně Jana Jánošová z Opatovic nad Labem,soudružka Ing.Slavíková ze Sobotky, pan Veselovský, takto hlavní kádrovák těchto Pozemních staveb včetně lháře pana Kaláta(1939), který tam byl za KSČ jako ředitel. Přisadila si i jakási Eva Šlechtová, manželka lampasáka a Iva Křivková, obě z Hradce Králové. Teď mohou příbuzní těchto bezcharakterních mizerů skočit do Labe, z mostu, nebo si "hodit mašli". Předpokládám, že před svými bližními a spolupracovníky tuhle totalitní činnost tají. A abych byl spravedlivý a na nikoho nezapomněl (třeba by jim to bylo líto), tak ještě dodávám jména dalších dvou výtečního z tehdejších Pozemních staveb, milce rumu a všelikého chlastu Evžena Půhoného a pana Duchoně. Poslušte si dámy a pánové, dokumenty jsou k dispozici. Budete-li mít námitky, můžeme začít estébácké protokoly k potěše našeho rozmilého pane prezidenta otiskovat na počkání. Kdyby to nebyla tragedie, která postihla mne a celou rodinu, tak byste si početli. I na Hradě! Třeba o tom, jak jsem měl ve sklepě v Pardubicích schovanou atomovou pumu! (Škoda, že jsem ji neměl, dávno bych zbavil tuhle zemi všech zločinců, usídlených tenkrát na nábřeží u Vltavy).

Samozřejmě, vše se dálo pod taktovkou kpt.StB JUDr.Petra Žáka, který potom dokonce povýšil na šéfa 10.odboru 2.Správy SNB (kontrarozvědka) a por. StB Ladislava Riedla. Toho Žáka, kterého vy chráníte. Který zatýkal v Pardubicích mně, později v Praze vás a se kterým jsme se sešli, když nás oba špehoval již jako šéf 10.odboru, v restauraci Pod Kinskou v Praze 5. A opět se přidali další milí spoluobčané, např. pan Oldřich Hampl, který si dokonce nechal na balkóně domu instalovat ptačí klec, aby do ní mohla StB zamontovat televizní kameru na naše sledování. Asistovala i jeho žena, funkcionářka KSČ a jeho matka, která si k vůli tomu uhnala zápal plic.Všichni samozřejmě bytem v Pardubicích.

Od roku 1990(!?) to vyšetřovala postupně prokuratura krajská i okresní v Hradci Králové, Vojenská obvodová prokuratura v Hradci Králové a v Plzni, okresní prokuratura v Pardubicích i obvodová prokuratura v Praze i Úřad pro vyšetřování v Praze a výsledek, pane prezidente? Veliká nula! Všechno probíhalo v mezích zákona. V mezích zločinných komunistických zákonů, kterým jste požehnal.

Naši věznitelé a jejich následovníci A mohli bychom přijít k bachařům. To nejhorší se sešlo v t.zv. Sboru nápravné výchovy a většinou je tam dodnes.Říkalo se a asi to platí dodnes, že kdo se nehodli k armádě nebo k policii, skončil u Sboru nápravné výchovy. Zvěrstva vJáchymově, v Hradci Králové, Valdicích, na Pankráci, v Příbrami a Plzni-Borech by zasloužila zvláštní kapitolu. Povídání třeba o tom, jak mně jáchymovský náčelník "laskavě vyprávěl", že mně může odstřelit jako psa a na důkaz vyndal pistoli ze stolu. Jak bachaři jménem Šrámkové (jeden z Hradce Králové a druhý z Plzně) mně ztrpčovali život. Jak hnusnej parchant jménem Sedláček s hlasem harémového eunucha na nás v Plzni řval. Vy jste se třásl strachy a mně proto, že jsem se vás zastal, poslal do "díry", neboli korekce, kde bylo stravy půl, zima celá a nevypověditelná "buzerace", spojená s lidským ponižováním. Protože vy jste tam nebyl, tak jednu perličku. Dámy nechť čtení odloží. Ti borští hnusáci, a většina, jak jsem se přesvědčil tam jsou dosud, nás ponižovali za mohutného štěkání tím, že nám pravidelně dvakráte denně prohlíželi naše konečníky. To jako, jestli si v nich něco neschováváme, ačkoliv jsme několik dní "nevytáhli z těch děr paty". Copak asi prohlíželi ženám? Mohl bych vyprávět o panu Dr.Borusíkovi, ničemovi prvního řádu, který povýšil v hodnosti i ve funkci a dovolával se Vás, pane prezidente! O bachaři jménem Kratochvíl, zvaný Prdelka, který mně 14 dní před propuštěním bezdůvodně uhodil pendrekem, o estébáckém parchantovi jménem Slavík, který byl šéfem t.zv.Vnitřního oddělení na Borech a který nás permanentně šikanoval. A i o desítkách kriminálních muklů, kteří na nás donášeli, špiclovali a udávali nás a v této bohulibé činnosti pokračovali až do "úplného osvobození v roce 1989!" Nejhorší byli prznitelé svých dcer a malých holčiček, které jste v roce 1990 amnestoval. Jak to dopadlo, všichni víme.Předtím za tuto svoji bohulibou činnost dostávali od estébáka Slvíka trochu mizerného čaje nebo krabičku nejhorších cigaret.

Žádné stříbrné.
Mohl bych vyprávět, jak nám ukradli náš barák, ve kterém jste byl, pane prezidente krátce před naší emigrací, se s námi rozloučit. Protože díky Vám jsem nedostal po celou dobu žádné kvalifikované zaměstnání, nemohl jsem si jako vy vydělat za čtyři roky 45 milionů a koupit si vilu na Ořechovce na nebo někde jinde. A manželka bývalého konfidenta StB se tam roztahuje dodnes, protože ho nabyla v dobré víře, jak pravila předsedkyně senátu okresního soudu v Pardubicích.Ta dáma, která tam byla v době, kdy mně stejný soud poslal na převýchovu na Bory. Ale mohl bych Vám vyprávět, jak osobní tajemník dalšího zločince jménem Indra, pan JUDr.Pšenička, který u krádeže našeho domu asistoval, mně poté, kdy se zbavil strachu a díky vám věděl, že se mu nic nestane, přišel vyhrožovat, že na mně podá trestní oznámení. Ale asi se přece jen podělal, protože ho nepodal.

Mohl bych vám vyprávět o našich milých spoluobčanech v uniformě StB jménem Jároš, Němeček či Zákravská, o prokurátorech Hugo Knauerovi či Bráblíkovi, soudcích Balatkovi,Špryňarovi, Filipovi či Slezákovi a celé plejádě dalších, kteří mně jeden po druhém soudili a přestože jsem byl ve smyslu zákona nevinen, musel jsem tuto nevinu prokázat. Mohl bych hovořit o policajtovi s příznačným jménem Kapoun a o řadě těch, kteří mně zcela bezdůvdně buzerovali tím, že mně předvolávali na dopravní inspektorát, zadržovali technické osvědčení nebo přezkušovali z pravidel silničního provozu. Takoví to byli hodní policajti. Ti přece nikomu nc nedělali. Jen z příkazu StB mně a moji ženu šikanovali, ztrpčovali nám život a předvolávali nás bezdůvodně k výslechům.

A protože jsem byl ve vazbě v hradecké či jáchymovské věznici absolutně izolován od světa, nemohl jsem jejich obvinění vyvrátit.Ale ani oni nenašli dost důkazů a tak se oháněli tvrzením, že "soud o mých zločinech nabyl přesvědčení". A ještě bych mohl hovořit o dvou roztomilých lékařích-psychiatrech z nemocnice v Hradci Králové, jejichž jména si nechávám na pozdější dobu jen jak zjistím, čím se nyní zaobírají. Tihle dva výtečníci měli za úkol od StB ze mně udělat blázna. A mohl bych také jmenovat zdravotní sestry na Borech, které se chovaly,víte jako dámy na silnici E 55. S jejich humánním přístupem k nám vězňům to nemělo nic společného. V roce 1991 jsem na Borech našel všechny.

A ještě bych uvedl aby jim to nebylo líto, civilní mistry, zločince v občanském oděvu z n.p. Precioza Jablonec či Tesla Nýřany. Oni soudruzi jistě vědí, jaké výtečníky do těchto funkcí s požehnáním StB poslali. Nejenže nás okrádali, udávali a šikanovali, ale ještě byli sprostí a většinou v alkoholovém opojení. Také bohumilé poměry vládly ve věznicích a moc se v tom nezměnilo. Proč by také mělo, pane prezidente? Vždyť většina těchto lidí je stále tam, kde byla před rokem 1989! A jen se zeptejte, co dělali, kdo byl a kde pracoval pan Karabec nebo Kýr (který má v úschově naše spisy!!! -proč asi, pane prezidente, to jste vy nařídil?) Zeptejte se, co si o tom všem myslí páter Dominik Duka, když si vzpomene na "pedagoga Kalinu", páter František Lízna, páter Rožánka, náš přítel Vlček, který měl již při našem společném pobytu na Borech za sebou deset let Jáchymova! A co další muklové, kněží a političtí vězni, kteří nesměli psát, nedostávali balíčky s marlborkami či čokoládu Milku, které posílali na další roky do vězení, že se u nich našlo rádio. A vy jste měl na cele kompletní vybavení, díky komu, pane prezidente? No přece díky StB, neboť ta o všem, co se stane i nestane rozhodovala v tomto státě a samozřejmě i ve vězeních.

Já vím, že o tom všem nechcete slyšet. Vím i jaké výrazy používáte, když podobné články čtete "ze stoky". Vím, že prosazujete, aby se o minulosti nemluvilo. Ona vám je asi nepříjemná, ale bez vypořádání se s minulostí poneseme si následky ještě několik generací. Tak totiž je naše společnost morálně zdevastovaná.

Já jsem se nesměl vrátit do armády, protože jste mně nemohl zapomenout, že jste musel vyhodit ministra Vacka . Když jste ale na jeho místo jmenoval Dobrovského, byl jsem mnohokráte v pokušení Vacka odprosit. Pan Křižan prohlašoval, že byl byl Váš dávný úmysl. Kdopak Vám to nakukal? Vždyť pan Dobrovský prokázal, že neumí řídit ani auto, natož armádu nebo Hrad. Anebo je tam zbytečný, ten samolibý vykladač ústavních zákonů, a všechno se řídí vlastně samo. Tak to je. Viděl jsem to na Hradě v červenci roku 1990. Je mně hamba mluvit o tom, co se tam dělo za Vašeho prezidentování.

Je mně líto, že jsem podepsal Chartu 77, kde je Vaše jméno, ale i jména stovky dalších, aktivních spolupracovníků StB. A myslím si, že nejsem sám, komu je to líto. Kdybych v roce 1978 onu mjr.Vondráčkem nabízenou spolupráci s StB podepsal, mohl jsem se mít dobře tenkráte a i dnes. Třeba byste mně hned povýšil do hodnosti generála, jako tenkráte pana Bizíka a řadu dalších.A také byste mně třeba propůjčil nějaký řád, není-liž pravda? Třeba Bílého lva, tem se mně vždy líbil.
Stydím se ne za Chartu, stydím se za vás! Chcete-li si uchovat alespoň svoji tvář, odstupte. Dokud je čas. Nemáte právo mluvit o pravdě a lásce, nemáte právo nás moralizovat. Dokažte sám sobě to, co jste hlásal v prosinci 1989 a v první polovině roku 1990, že po funkci hlavy státu netoužíte a nebudete více kandidovat. Takových prezidentů, jako jste vy, najdeme desítky. Ale najdeme i jednoho lepšího, než jste vy. Dokažte nejen sám sobě, že nejste velký proto, že jste si nasadil klobouk.

Zbyněk Čeřovský

... ceeerstve zpravy z Prahyyy...

21. prosince 2011 v 17:15 | Jiří Wolf |  Clanky jinych autoru
Posílám fotky z dneška.
"Ostatky" exprezidenta V. Havla dnes v 8 hodin ráno převáželo auto z odsvěceného kostela svaté Anny do kasáren hradní stráže, kde byl přeložen na lafetu děla - která převážela na hřbitov i 1. Československého prezidenta T.G.Masaryka - Přesně v 10 hodin vyrazila armáda a šestice koní směrem na Pražský hrad, kde byla rakve zahalena státní vlajkou vystavena na odiv Pražanům.
J.Wolf. Foto CAD PRESS





Jediná vlajka, která vlála na Hradčanech mezi diváky byla slovenská vlajka. J.W

Nad Pražským hrad vládl vedle prezidentské standarty i smuteční prapor. J.W

Pochodující vojáci před prázdnou rakví. J.W

A pochodovala tam i uplne kompletni ceska armada - vsech 250 elitnich vojaku! A kdo drzel mezitim "bojovou pohotovost"? Kdo hlidal statni hranice? To jsou ti elitni vojaci, co chteli ozrali podrezat syna Hany Catalanove. Cechum se muze hrud dmout pychou... R.H.

---

Pohreb Reinharda Heydricha...

21. prosince 2011 v 16:20 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Ze jsem velky nadsenec do historie, to je o me znamo. Tak jsem si vzpomenul na pohreb Reinharda Heydricha. Tak paradni pohreb v Praze od te doby nebyl. Az ted. A z duveryhodnych zdroju se ke mne dostalo, ze taticka Havla (vsimnete si na fotkach, ze i Heydricha titulovali "taticek Heydrich") povezou na stejne delove lafete (stejne delo) jako vezli Heydricha (to si zase laskave overte na videu zde a na fotkach dela v ceskem dennim tisku). Ja na tom nevidim nic spatneho. Kdyz mohl Havel coby dite sedet Heydrichovi na kolenou, proc by se nemohli svezt i na stejnem dele, ze?

Zavzpominejte si...










A kdo je to blondate detatko? To bude urcite Heydrichuv syn.
---

Hucin - politicky vezen Vaclava Havla...

21. prosince 2011 v 15:39 | Vladimir Hucin
Dostal jsem tuto zpravicku od Vladimira Hucina. Titulek clanku je muj - to, ze Vladimir Hucin byl politickym veznem za vlady Vaclava Havla, by take nemelo byt zapominano. R.H.

From: Vladimir Hucin
Datum: 21.12.2011 11:09:45
---------------------------------------
Představitelé KSČm by neměli snižovat význam piety za Václava Havla, neboť on
jim mimo jiné umožnil nynější existenci a díky němu se s touto zločineckou
ideologií nemohlo naložit tak, jak bylo třeba. Nechci být osobní, ale mé zatčení
a uvěznění bylo o zločinných aktivitách KSČm po r. 1989 kdy jsem jako důstojník
BIS tuto problematiku rozpracovával a dokumentoval. Myslím, že přichází čas, aby
se tato má tvrzení konfrontovala a aby státní orgány byly přinuceny zpřístupnit
důkazy, které se nacházejí v utajovaném trestním spise.
Vladimír Hučín



Tele na Orebe...

20. prosince 2011 v 0:00 Clanky jinych autoru
"Udelali i tele na Orebe, a sklaneli se slitine. A zmenivse slavu svou v podobiznu vola, jenz ji travu." (citat z Bible kralicke)














P.S.: Je mozne, ze se mi ty fotky nejak pomichaly, ale snad to zas neni tak dulezite. Takovy rozdil tam snad neni.

P.P.S.: Kdosi se tu ptal, co by tomu asi rikal Josef Masin - zde je citat: "Česká veřejnost reaguje pod tlakem na určité události vždy stejným způsobem. Buď kladou kytice, nebo slibují poslušnost v masových shromážděních." Zdroj.
_

Klaneni se prazdne rakvi...

19. prosince 2011 v 22:48 | Jiri Wolf |  Clanky jinych autoru
Posílám také několik fotek z fronty lidí na prázdnou dřevěnou rakev. Oficiálně se ovšem tvrdí, že v prázdné bedně se nacházejí - vystavené - ostatky zesnulého, ale tak tomu není. Fronta lidí -2 km- se táhne od kostela v Řetězové ulici, až k Národní třídě. Pomněte logicky lidé, že žádný hygienik by nepovolil, aby byl po dva dny mrtvola v teple vystavena a rozkládala se. Musela by to být rakev na způsob ledničky. Tělo Havla bylo v ledničce, to jó, ale na Patalogii. Když vystavovali komunisté zesnulého, tak opravdu mrtvolku. V tom nelhali. Dnes se lidem lhalo! Místo směšné prázdné bedny by stačilo na stůl v kostele dát knihy, které napsal - ležáky - a určitě by se všechny ty ležáky prodaly. Jestliže v severní Koreji všichni občané "spontánně" plakali, neviděl jsem, že by jediný čekající na prázdnou bednu uronili jedinou slzičku. Dojemný pláč si amatéři nechali až před televizní kamery. Prostě cynismus a opět přetvářka se vším všudy a divadélko pro okolí. Davová psychóza semlela tisíce lidiček v nemyslící bytosti. Velkolepý pohřeb Václava H. má především posílit u mládeže pocit vlastenectví a národní hrdosti, - v zahraničí větší prestiž- čehož je v současné době mezi občany tuze velmi málo.

Dnes jsem poslouchal televizi Prima. Mluvil tam lhář pan Kocáb. No, mistrně lhal tak, jak umí jen on. Vymýšlel si a prášil. Tvrdil, že pan Havel byl tak velkorysí, že v roce 1989 přenechal rád Nobelovu cenu Dalajlámovi. Tím chtěl poukázat na Havlův neobyčejný a krásný morální profil, a naznačil, že by si i po smrti zasloužil tu Nobelovu cenu, po které tolik pan sběratel prahl. Pamatuji se, a mám někde fotku, kdy Václav Havel a Jiří Hájek brečí, že ani jeden nedostal tu Nobelovu cenu. Bylo to v bytě Václava Havla na nábřeží. Byl jsem osobně u toho, když V. Havel doslova prohlásil:

"Ten hajzl to dostal a přitom jsem tu cenu za mír měl dostat já!" Řekl jsem Havlovi, že se neměl nechat propustit z vězení na podmínku, že by možná tu Nobelovku dostal on, a že nám, politickým vězňům udělal obrovskou ostudu. Vysvětloval jsem mu, že Nelson Mandela z Jihoafrické republiky se nenechal propustit na podmínku a ten, kdo se nechá propustit, trn přiznává slabost a svou vinu. A také, že propuštění na podmínku znamená podepsání spolupráce! Později, když došlo 1 ledna 1990 k propuštění na 23 tisíc kriminálníků, vydával je za politické vězně. To byl jeho druhý největší podvod na kterém vydělal další slávu. Svět mu uvěřil.

Později, aby se co nejvíce zviditelnit, pozval za státní peníze do Prahy nového nositele Nobelovi ceny o kterém prohlásil, že je to hajzl! Pak se tady s Dalajlámou málem pusinkoval. Přetvářka, tak v té byl Vašek vynikající mistr! Všechno v jeho životě byla jen hra, podvody, on byl plný nenávisti, závisti a mstil se kde mohl. Za to, že jsem mu do očí říkal pravdu, jsem již nesměl nikdy do jeho blízkosti. Na setkání signatářů Charty 77 mne Olga záměrně nedala na seznam hostů. Na setkání statečných mne vzal až Jiří Gruntorád. Když mne tam spatřil prezident V. Havel, tak ten rasista prohlásil. "Co ten cikán tady chce?! Kdo ho sem pustil?" Přitom na setkání signatářů Charty 77., jsem měl snad největší nárok tam být, protože jsem právě za boj za lidská práva odseděl po kriminálech nejvíce ze všech disidentů. Václav Havel však prohlásil, a tak už zůstalo, že nejvíce a nejdéle si po kriminálech vytrpěl Petr Uhl, ale ten seděl o rok méně než já.

Jsem šokován, jak si dnes lidé kolem Havla si vymýšlí, aby z něho udělali novou modlu. Přitom si neuvědomují, že naopak všemi těmito fabulacemi dělají z Havla směšnou figurku, a občané už nebudou o tomto Bohu věřit ani z poloviny, co se o něm píše. Budiž mu země těžká.
Jiří Wolf, Praha


Holka z mramoru...

19. prosince 2011 v 19:59 | Vladimir Bozdech |  Clanky jinych autoru
Hudba Vladimir Bozdech, fotky Ross Hedvicek.



---

"Yes, I have seen the Colloseum, Proximo!"

19. prosince 2011 v 3:28 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Tohle je pomerne velke platno 122cm x 152cm a kdyz jsem na tom zacal pracovat, tak prisel muj syn a pravil suse: "Vetsi platno uz tam nemeli?" a okamzite za nim vesla dcera, ktera se mnou byla v obchode platna kupovat a ta mu odpovedela: "Ne, to bylo nejvetsi co tam meli. Koupili jsme je vsechny." Obraz se jmenuje "Yes, I have seen the Colloseum, Proximo!" a necham sve priznivce hadat proc :-)