Červen 2012

Nova ceska kultura...

6. června 2012 v 22:49 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Podle mne je tahle pisnicka odstrasujici priklad cesstvi a soucasne ceske mody obvinovat "cesky Wall Street" ci kohokoliv kdo ma penize. Zaroven tihle dva neo-socialisticti naivove ODMITAJI videt a priznat, ze vsemu vasemu "v prdeli" je vinen Vaclav Havel a ze "reseni bylo veseni". Ne miliony, ani ne tisice, stacilo 10 nebo 20. Jako v Norimberku. A nebyli byste v prdeli. A nemuseli byste se dnes schovavat do nejakeho "vnitrniho exilu". Tak si dale hrajte na non-salantni inzenyry a vubec "cesskyje kulturnyje". Mozna byste i mohli kakofonicky mlatit do kytary a chraplave u toho sipat jako Vysockij...


Stara fotka...

6. června 2012 v 22:22 | Ross Hedvicek |  Clanky vzpominkove a recyklovane

Na Facebooku, na strance Historicke fotografie Kojetina je tahle fotka.

Vlastnim stejnou fotku a zde jsou informace, ktere mohou nekoho zaujmout - nikomu nic nenutim. Kdo je kdo:

Prvni zprava je muj otec, Rostislav Hedvicek, protoze fotografie pochazi z roku 1943, je mu na ni 11 let.

Vedle nej stoji vepredu, ta s otocenou hlavou, Marie Minarikova, pozdeji provdana Ticha, jelikoz si vzala Arnosta Ticheho.

Za ni, vedle meho otce je Bohumila Horakova, provdana Kastilova a vedle ni smerem doleva je Dana Vybiralova.

Vedle nej doleva stoji Jiri Krybus, pozdejsi vedouci dechove kapely, zname jako "Krybusova kapela", ktera hrala na svatbach a pohrbech siroko daleko jeste pred par lety.

Dalsi smerem vlevo je Bozena Pestukova, provdana Spalkova a za ni ten vzadu je Jan Piskovsky, ktery zemrel brzo potom, jeste ve valku. Nestastnou nahodou se otravil ve 22 letech spatnou slivovici, zvanou "lavorovice". Vypil to kdesi na Struznim radku a jeste dosel k sobe domu, bydlel na zidovskym parku, tam kde pozdeji bydlel kmotr Rumpl a vyvratil se tam ve dverich a bylo po nem. Demon alkohol.

Vedle nej stoji Ruzena Hedvickova, tedy moje teta, pozdeji Brixova, bydleli v Mlynske ulici. Dnes je ji 85 let, videl jsem ji jeste pred par dny, ja si sla sama na nakup do Alberta.

Dole pred ni je v podrepu Vojta Hunacek, ktereho jsem taky osobne znal, kdyz jsem kratkou dobu byl v kojetinskem JZD a on tam byl skladnikem. Jeho dcera je Miluska Sigutova, co byla drive reditelkou banky v Kojetine.

Vedle Ruzeny Brixove, ten maly, je Franta Hrabcik a vedle nej stoji Blazena Jezova, pozdeji Hrabcikova, jeho pozdeji manzelka, v dobe foceni fotky bylo Frantovi 13 let. Byl rocnik 1930 a zemrel v roce 1975, mel jsem ho rad. Jako maleho kluka mne velice fascinovala zvirata a Franta byl nejen hasic, ale i myslivec a braval mne v zime na krmeni zvere a ruzne nenasilne myslivecke akce. Pak mne ale vzal parkrat i na hon a kdyz jsem videl ty rady postrilenych zajicu, tak ze mne to nadseni pomalu vyprchalo. Ale i tak mi to vydrzelo aspon 3-4 roky. A nechal mne cistit a lestit jeho dvouhlavnovou brokovnici, coz pro mne jako 10 leteho bylo naramne zajimave. Pestoval v klecich za jeho domem u nadrazi i andulky a zlate bazanty. Franta zemrel v roce 1975 ve veku 45 let po operaci krecovych zil na nejakou embolii. Jeho manzelka Blazena Hrabcikova chodila po cely zivot o berlich jako nasledek detske obrny, kterou dostala kratce po porizeni teto fotky. A jeste zije.

Vedle Blazeny Jezove/Hrabcikove stoji Vojtech Hedvicek, muj dalsi stryc, ktery ackoliv je o dva roky starsi nez muj otec, byl viditelne mensi. Ted jsou zhruba tak stejne.

Predposledni stoji Anna Minarikova, provdana Uhrova a uplne posledni na leve strane je Bohumir Bibr (s r na konci, ne l).

Fotka byla porizena pred Drbalovou vymenou na Zavodi, tam kde dnes bydli Karel Drbal. Celou tuhle akci organizovala matka Marcely Drbalove (byla rozena Hyzdalova), ktera tehdy vlastne zalozila Hanackou besedu, ktera funguje v Kojetine dodnes a ti, ktere vidite na fotce jsou v podstate "zakladajici clenove". Tanecky a juchani probihalo na fotbalovem hristi na Hrazi, tam kde dnes stoji oficialni kojetinske koupaliste (tedy ne az vzadu u stadionu), ten byl postaven az nekdy zacatkem sedesatych let. Ja si to hriste, kde dnes stoji koupaliste jeste dobre pamatuji, protoze se tam nejen hral fotbal, ale cas od casu, kdyz prijel cirkus, tam ten velky stan stal vzdy tam. A pamatuji si tam cirkus Humberto a cirkus Kludsky.

A vsechno to bylo v cervnu 1943.
----

Socha TGM v Kojetine...

5. června 2012 v 19:31 | Ross Hedvicek |  Clanky vzpominkove a recyklovane
Jak znamo, Tomas Garrigue Masaryk zemrel 14. zari 1937. Pred Okresnim domem v Kojetine byla dalsi den drzena "tryzna". Stráž drží Sokoli, Národní garda, Orli, hasiči a skauti.

Tohle sice nesouvisi s TGM, ale kdyz v roce 1953 zemrel J.V.Stalin, tak pred tim stejnym Okresnim domem (postavenym mym pradedeckem) byla drzena taktez "tryzna". Kojetinsti obcane jsou tryznive soucitici lide.

Nemam zadne fotografie, abych to dokazal, ale bylo mi sdeleno, ze kdyz zemrel Vaclav Havel, tak opet na stejnem miste, zase pred Okresnim domem, byla drzena "tryzna" i za Vaclava Havla. A prestoze jsem se ptal pametniku, nepodarilo se mi zjistit, zda v roce 1945 drzeli tryznu pred Okresnim i za Adolfa Hitlera. Namesti bylo v dobe tryzny za Masaryka pojmenovane Masarykovo namesti, v dobe tryzny za Stalina bylo pojmenovano Stalinovo namesti, behem valky to bylo (pochopitelne) Hitlerovo namesti. Dnes je to kupodivu zase Masarykovo namesti - nikoliv Havlovo namesti.
---
Takze nize vidite uplne puvodni sochu TGM pred Sokolovnou (vsimnete si te sochy sokola na rohu budovy, ta nebyla sundana za zadneho rezimu, je i na mych fotkach ze soucasnosti) z roku 1938. Odstranena a znicena byla zhruba o rok pozdeji - presne datum mi jiste nekdo doplni. Legracni na cele zalezitosti je, ze celkem byly ty sochy ctyri, vzdy postaveny, potom odstraneny a zniceny a pak nahrazeny nejakou malinko odlisnou sochou - lze to odpozorovat na fotografiich. Prvni socha byla vztycena 1938, odstranena a znicena 1939. Malinko jina socha byla vztycena 1946, odstranena a znicena 1948. Treti socha byla postavena na jare roku 1968 (to uz jsem byl u toho) a odstranena zamestnanci (komunisty) z VZKG Kojetin o rok pozdeji a nebo na jare 1970. v poradi ctvrta socha byla vztycena az po sametovem podvodu (me neznamo kdy) a stoji tam dodnes.

Uplne prvni socha - Masaryk je v mirnem predklonu, jako by se chtel rozbehnout.

Vyseuvedene je druha socha z roku 1946, predklon zmizel, zustalo jen mirne rozkroceni.

Oficialni odhalovani sochy druhe sochy 28. rijna 1946. Socha je porad zahalena burkou.


Odhaleni sochy cislo 2 dne 28. rijna 1946. Vsimnete si, ze vsichni hrde pozujici jsou identicti s predchozi fotkou.

Fotka z jara 1968 - v poradi uz treti staveni Masaryka (poprve ho sundali v 1939, podruhe v 1949). A potreti ho sundali rok po tomhle staveni. Za pakami jerabu z VZKG Kojetin je Karos Zapletal. Socha mela pripazene ruce.

A zde mame soucasnou, ctvrtou sochu - ani se moc nerozbiha, ani nerozkrocuje, ani nema pripazeno, ani negestikuluje - takovy typicky kompromis soucasnosti. Jak mi rikali mi davni rodaci: "Ano, tak my si tu zijem!"

A i kdyz mi o tehle sose nejsou znamy presne datumy, o tom, jak dlouho tam stoji, jsem si jist, ze tahle verze Masarykovy sochy tam vydrzela nejdele, mozna uz okolo 20 let. A pri znamem koumactvi mistnich rodaku, pouceni temi castymi odstranovanimi sochy, mozna priste nebude toho Masaryka ani nutno sundavat! Jednoduse daji odlit vkusny bronzovy turban, narazi to TGM na hlavu a pojede se dal, mocalem cernym kolem bilych skal...

At zije Kojetin!
---


Kladivem na carodejnice a Bucharem na komunisty...

5. června 2012 v 14:42 | Ross Hedvicek |  Clanky vzpominkove a recyklovane
(Puvodne uverejneno 9. června 2008 v 18:50)

Vcera vecer jsem se s sedmiletym zpozdenim konecne dostal k pozornemu zhlednuti filmu Roberta Buchara Velvet Hangover. Film je z roku 2000 a uz jsem pred lety videl jeho cast na navsteve u znamych, ale tehdy mne pohled na hovoriciho Jiriho Menzela natolik rozcilil, ze jsem zacal vrhat zbytky vecere ze stolu na televizni obrazovku a kulturni vlozka musela byt zrusena a nastalo cisteni kobercu.

Film je vlastne vyborne sestrihanou serii rozhovoru se ctrnacti ceskymi filmari a hlavnim tematem (od ktereho hovorici umelci casto odbocuji) je ceska filmova Nova vlna ze 60. let, co se delo v ceskem filmu behem normalizace a co se tam deje ted, v te jejich demokrature. Film stylem velice pripomina slovensky film Ivo Brachtla a Dezo Ursinyho (s hudbou Jaro Filipa) Casu malo a voda stoupa - o kterem jsem psal uz drive. I v tomto pripade plati, ze kdyz posadite komunismem poznamenaneho umelce (ceskeho nebo slovenskeho) pred kameru a nechate ho trochu filozofovat o svete, pak je jen otazkou nekolika malo minut, nez dotycny umelec zacne mluvit jako uplny blbec. Funguje to spolehlive. Robertovi Bucharovi patri dik za zmapovani ceskeho filmoveho ne-zazraku. Tvurce filmu v kazdem pripade moc dobre znal sve pappenheimske a mel je prectene jako slabikar. Film je nutno videt. Pokud mate porad jeste nejake iluze o Cesku, pak prednostne na lacny zaludek.

S velkym naskokem nejzajimavejsim hovoricim celeho filmu je kameraman Stanislav Milota, pritel Vaclava Havla, ktery, aniz by mu prestal vyznavat svou oddanost, na nej zcela bezelstne odhaluje, co je vlastne Vaclav Havel zac, jaky mizerny charakter a jaka nemoralni spina. Milotova blizkost Havlovi je veci historicke skutecnosti. Ostatne Stanislav Milota je stejna osoba, ktera svetu potvrdila (ne v tomto filmu) Havlovo predsametove vyjednavani s KGB v Manesove ulici (aby mohl byt presidentem, ano KGB mu to schvalilo). Pro pripadne zajemce - detaily jsou v me knize "Sametovy tunel" (ISBN 80--86851-61-3)na strane 38 v casti "Co nikdo nechce slyset."

Uroven dotazovanych jde z extremu do extremu a z rohu do rohu: Ivan Passer jako by se i dnes bal rict neco kritickeho a jasneho a "call a shovel a fucking spade", smankote proc? Jan Nemec je zaslouzene zklaman nejen ceskou kinematografii, ale i Ceskem vseobecne - a proc se tedy blbec propanajana vracel z USA? Jen proto, ze jsou s Havlem temer bratranci? Jiri Krejcik, v dobe rozhovoru jednaosmdesatilety (on taky patril do Nove vlny? to mi uniklo), uz ani moc nekritizuje, ale jen unavene vysvetluje principy ceskeho krivactvi, nemoralnosti a udavacstvi.

Ve filmu se v mensim rozsahu objevi i barrandovsky "biznismen" Jaroslav Boucek, z ktereho Klausuv kagebacky kapitalismus tahne jako z nemytych ust, Jan Sverak, ktery rozpacite vysvetluje svuj ateismus (to ostatni chape divak i bez nej) a produkt nove ceske pakultury Sasa Gedeon. Uplne telatko. Ten mluvi tak hloupe, ze je toho ditete komunisty Zavadila cloveku az trapne lito. Stejne nevyrazny a bez chuti a bez zapachu jsou i Jaroslav Brabec a Zuzana Zemanova.

Ovsem i tenhle film ma sve hvezdy. Kladnou hvezdou je Drahomira Vihanova, ktere se krome kolaborace s komunisty v minulosti neda nic vytknout. Dneska ma jasno a vidi veci s prijemnym sarkasmem - ovsem je nutno kvuli dopracovani se k bodu jasna ztravit zivot v zumpe? Tezko rict - byl to jejich zivot.

Muzskou kladnou hvezdou filmu je Antonin Masa, rovnez dnes vidici veci primo - se stejnou podotazkou: Bylo to vsechno nutne? Dopracovat se ke stari, sedive hrive skrze skrze brody sracek? Nevim uz ktery z vypravecu se zminuje i o Jirine Stepnickove, jejim pokusu o emigraci, o tom, ze ji komuniste zabavili vilu, kterou pry jeji syn Jiri Stepnicka dodnes nedostal zpet. A ze se nejak snazil! Jeste v roce 1986 hral onen syn Jiri Stepnicka Klementa Gottwalda. Toho Gottwalda, ktery nechal zavrit jeho matku. To vite, herec zahraje vsechno. Obzvlast cesky herec. A tak to jde porad dokola - v ruznych variacich.

Nekde uprostred je Karel Vachek, intelektualne sedici rozkrocmo na plote behem celeho filmu. Tak nejak mi pripominal ruske pseudointelektualy kakofonicky busici do kytary a zpivajici fatalisticke rymy umele chraplavym hlasem, aby zneli jako Vysockij nebo Okudzava. Tak tohle jako ma byt ta vase "kultura"?

Daleko nejnegativnejsi postavou a vedle Miloty nejcastejsi vypraveckou je Vera Chytilova. Je to baba sedmilharka, potrhla a blazniva, uplna Cruella de Ville. Snazi se posluchace presvedcit o tom, ze se ji komuniste bali a proto ji dovolili natacet filmy. Jo, komunisti se ji bali. Takovou kravovinu ji muze sezrat jen nejak mladez narozena po roce 1989 a nebo prumerni Cesi se svym vlastnim spatnym svedomim. Povazte: Ze pry se komunisti bali, ze vyskoci z okna a tak ji radsi davali penize na filmy a zachazeli s nim jako s nomenklaturnim prominentem. Jaka to bezvadna idea: Vyskocit z okna! Nekteri z okna nevyskocili, ale byli z toho okna rovnou vyhozeni. Jako treba Jan Masaryk. O nem ovsem Chytilova s protekci u UV KSC filmy netocila ani nemluvila.

Kralem krysou celeho filmu je ale bezesporu Jiri Menzel - celou dobu se tvarici tak prazacky moudre. Nezminuje se o jeho prorezimnich a hovadsky komunistickych filmech, ktere natocil za normalizace, jako treba Kdo hleda zlate dno? (s dnes rovnez progresivnim Janem Hrusinskym v roli ridice Tatry 813 na stavbe prehrady) - natocenou udajne dle knihy napsane Klementem Gottwaldem (ano, prosim!) a nebo dodnes oblibenem filmu "Vesnicko ma strediskova", coz je taky komunisticka nehoraznost. Ale to v Cesku prece nevadi, tam se dodnes se zajmem divaji na Mrazika nebo 30 pripadu majora Zemana - co od takoveho naroda muzete cekat? Kulturu? Umeni? Ale prosimvas... budicek!!!!

Kralovskou korunu svemu krali krysovi Menzel (udajne podle opakovaneho tvrzeni ve filmu pouze Menzel a Chytilova "prolezli kominem" - cesky idiom jako krava, dejte si chutnat) nasadil tvrzenim, ze nema nic proti umelcum v KSC a dokonce si mysli, ze pokud je nekdo umelec a nema jinou moznost sve umeni predat svetu nez kdyz vstoupi do KSC, pak ten umelec (podle Menzla) mel povinnost do toho KSC vstoupit a nikdo nema pravo ho odsuzovat. Po vyslechnuti teto moudrosti jsem nezavisle dospel k nazoru, ze Jiri Menzel je nejen vul, ale i Cech jako poleno. Uplny prototyp. Tim proutkem meli serezat jeho a ne naopak. Mozna ho taky meli majznout mokrym hadrem pres tu jeho blbou drzku.

Film konci jizlivym zaberem ceskeho politickeho a filmoveho prostituta rezisera Otakara Vavry, jak odchazi z odrbane budovy prazske FAMU. Asi tam ten komunisticky paskrivec vyucuje Novou vlnu. Kdyby zila Svetla Amortova, urcite by tam dnes ucila taky.

Film skoncil, byla uz pulnoc. Vstal jsem z gauce pred televizi a bylo mi jasne, ze i kdyz s ceskym narodem mam spolecnou cast davne minulosti, tak uz s nim nemam nic spolecneho v pritomnosti a uz vubec ne v budoucnosti. Coz se vztahuje hlavne na kulturu. Cili jak pravil kdysi Gustav Husak: "Takhle tedy ne, soudruzi!".
-----------

Film Velvet Hangover (Sametova kocovina) je uveden na IMDB na adrese
http://www.imdb.com/title/tt0265688/
a je taktez k dostani coby kniha pod nazvem Czech New Wave Filmmakers in Interviews (by Robert Buchar) - ISBN 0-7864-1720-X
---
Ano, a takhle unikatne svetova je i ceska kinematografie...

Sem jednou daji pametni desku...

4. června 2012 v 23:30 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
A vyrostu
a me oci uvidi
daleko do zmen musim jit
v case ktery jsem proplytval

Prilis casne na zapad slunce
narodil jsem se mezi ctyrmi zdmi
a zadna z mych tvari
nemohla videt budouci dalky
---
Prilozena je fotografie budovy, kde jsem se narodil.


Další „osudová“ blbost soudruha Kojzara.

4. června 2012 v 22:18 | James V. Jakoubek |  Clanky jinych autoru
Obšťastňuje soudruh Kojzar Jaroslav čtenáře HaNo občasnými povídačkami jakéhosi cyklu zvaném "Osudové okamžiky". Celkem vzato, doposud v případě každém jde o hloupé výmysly částečně založené na údajných "událostech" a obalené do rádoby dramatického pláště. Jeho poslední výtvor ale přesahuje všechny rozumné meze (Oběť vyslaného agenta - major Augustin Schramm, HaNo 14.5.2012). Je s podivem, že mu to v redakci HaNo někdo odpovědný za faktický obsah publikovaných článků nezatrhne, protože vyložené lži, výmysly a pavlačové drby Kojzarem za "fakta" vydávané musí každému alespoň minimálně informovanému čtenáři zcela jasně najevo dát, že Haló Noviny nejsou nic jiného než komunisticko-propagační bulvární škvár kterému na skutečnostech a snadno ověřitelných faktech vůbec, ale vůbec nezáleží. K tomu všemu má soudruh Kojzar značně omezenou představivost, jeho popisy "vnitřních zápasů" osob o kterých píše jsou si podobné jako vejce vejci - mám či nemám; zazvonit či nezazvonit; odejít či zůstat; proboha, co teď; bijící srdce; únava; touha ulehnout a spát - a podobné "dojemné" kokotinky hodící se tak do románků pro zamilované dívky a staré panny a ne do údajně solidních a objektivních novin za které se HaNo vydávají. Kterak mně jistá dáma podotkla, Kojzar je dle všeho milovník staré Červené knihovny ze které čerpá slohové obraty a nápady pro své údajně "pravdivé a historické" výklady či dokonce "osudové okamžiky".

O co zde konkrétně jde. Kojzar, aniž si to zřejmě plně uvědomuje, čtenářstvu HaNo připoměl dobu začínajícího komunistického běsnění po t.zv. "Vítězném Únoru" 1948, kdy komunisté začali hromadně s vraždami, jak fémovými tak justičními, nejprve svých "třídních nepřátel", t.j. politických odpůrců a po těchto vyčerpání pak různých komunistických "úchylkářů a frakcionářů", což vyvrcholilo na konci roku 1952 vzájemným masakrem a likvidací komunistických pohlavárů kteří toto bezuzdné řádění sami vyvolali. Těchto "obětí" ale velká škoda nebyla, spíše naopak. Zde Kojzar konkrétně "popisuje" vraždu komunistického činitele a majora NKVD Augustina Schramma která byla spáchána v ranních hodinách dne 27. května 1948. Vrahem je zde označen jistý Miloslav Choc, dle Kojzara údajný nacista chtivý "majetku a marek" a posedlý touhou "vyhodit si z kopýtka daleko od Evropy kde se žije úplně jinak". Celý dlouhatánský "popis" vraždy, včetně osoby údajného vraha, je naprostý Kojzarovic výmysl a lež. Jediné co je na celém případu skutečností je to, že Schramm byl v udanou dobu a místě zavražděn a že za tuto vraždu byl pak zde jmenovaný Miloslav Choc komunisty dne 19. února 1949 oběšen. Vše ostatní v tomto povídání Kojzarem uvedené a to jak červenoknižný sloh dojemně popisující vnitřní muka vraha před vraždou (... srdce mu bilo jako zavon ... neměl by raději odejít? ... to přece nemůže ... nesmí nepřítele litovat ... je Schramm nepřítelem? ... atp.) tak ostatní údaje týkající se jak "vraha" Choce, tak převážně i zavražděného majora Schramma, jsou komunistické fabulace, pololži a výmysly užvaněného osvětáře Kojzara.

O Schrammovi Kojzar píše: "... Augustin Schramm byl Liberečák. Narodil se v roce 1907. ... Ve třicátých letech byl zvolen do vedení Komunistického svazu mládeže a Svazu mladých. Jako zástupce těchto organizací se stal členem exekutivy Komunistické internacionály mládeže. Mezi lety 1931 a 1938 byl i členem ÚV KSČ. V roce 1939 odešel do Sovětského svazu ... Po napadení země Sovětů se dobrovolně přihlásil na frontu. Byl poslán do školy pro důstojníky, a protože perfektně znal německy a česky, byl zařazen do skupiny určené pro práci v týlu. V roce 1944 byl jmenován osvětovým důstojníkem partyzánské školy v Kyjevě, která vznikla při štábu ústředního velení partyzánského hnutí a jejíž absolventi byli posíláni do republiky. Tehdy měl hodnost majora. Po skončení války se stal hlavním mluvčím partyzánů a brzy zastával i funkci vedoucího partyzánského oddělení ÚV KSČ…"

Zde ani nejde o to co Kojzar napsal, ale o to co vynechal a "upravil". Především jde o komunistickou "political correctness", neb Schramm byl vždy popisován nikoliv jako "Liberečák", ale jako Sudetský Němec, což se vzhledem ke komunistickému chrlení ohně a síry na zapráskané "sudeťáky" kterým jde jen o "majetek" (kterýmžto přísudkem se soudruh Kojzar ohání při kdejaké příležitosti) v tomto kontextu jaksi nehodí, žejo, soudruhu. Schrammova čeština též údajně nebyla "perfektní" a mluvil se znatelným německým přízvukem. Za války Schramm v SSSR organizoval paravýsadky NKVD vysílané na území republiky, specielně na Slovensko. Po válce, mimo "mluvčího" partyzánů, byl oficielní spojkou mezi NKVD a StB. Ve stranickém aparátu představoval "jakousi šedou eminenci" a jeho postavení vzhledem k příslušnosti k NKVD bylo významější než odpovídalo jeho oficielní funkci. Vzhledem k dokonalé znalosti němčiny vedl pro NKVD rozsáhlou dokumentaci činnosti odbojových skupin i jednotlivců a evidenci konfidentů Gestapa a Sicherheitsdienstu a sám si vedl archiv dokladů o činnosti partyzánů za války a po ní.

Tato dokumentace se stala příčinou napjatých vztahů mezi vedoucími představiteli stranicko-politických složek a z toho důvodu se stal pro mnohé z komunistického vedení nebezpečným a v revolučních poválečných dobách kdy panovalo bezvládí, zejména po Únoru, ohroženým a zranitelným. Specificky, velice napjatý a konfliktní vztah panoval mezi Schrammem a šéfem zpravodajského oddělení hlavního štábu MNO Bedřichem Reicinem. Tomu Schramm vytýkal, že Reicin kryje a využívá pro svůj prospěch nacisty a konfidenty. Schramm se z popudu Reicina krátce před zavražděním stal, dle komunistických obvyklých metod, terčem provokací a pomlouvačné kampaně obviňující ho ze spolupráce s americkou CIC. Celá akce proti němu vrcholící jeho vraždou téměř jistě souvisí se zahlazováním stop vedoucích k vraždě Jana Masaryka v březnu 1948. Major NKVD Augustin Schramm byl dle mnoha známých indicií členem komanda které v noci na 10. března 1948 vtrhlo do bytu Jana Masaryka, akce, při které byl Masaryk zavražděn. Otázkou pouze je, zdali se Schramm na vraždě přímo podílel či byl jen svědkem Masarykovy smrti.

Co se Miloslava Choce týče, Kojzar zasvěceně sděluje (jde v celku o nesmysly, dle všeho Kojzarem vytažené ze spisů "soudního tribunálu" v monstrprocesu který Choce a Šádka odsoudil k trestu smrti): "... dobrovolně se přihlásil do nacistické Technische Nothilfe ... po osvobození toto zamčel ... v Chomutově se objevil v uniformě poručíka Svobodovy armády, dokumenty tehdy nikdo neprověřoval ... stal se předsedou správní komise a začal shromažďovat majetek ... (!?!)". Kojzar zde bezděky vydává Choce za typického člena tehdejších komunisty organizovných Revolučních Gard, R.G., rabujících pohraničí po vyhnání Němců, které dostaly eventuelně obyvatelstvem pohraničních území název přesnější a skutečnosti více odpovídající - Rabovací Gardy.

Dále se o Chocovi dovídáme "... jeho velitel desátník Píta byl za podivných okolností zabit (Chocovi se na tom připisoval podíl) a brzy se o něho začaly zajímat skutečné zpravodajské orgány ...". O které to "orgány" se jednalo Kojzar nezmiňuje, jen tak nějak nenápadně naznačuje, že Choc byl holt zrádce odjakživa. Pak došlo k dalším vraždám a to "... německého člena správní komise antifašisty Reichmana a jeho dcery ... na čas se tak Chocovi podařilo šetření zkomplikovat. V lednu 1946 byl zatčen ... (po) několikaměsíčním šetření a díky správné politické straně která ovládala soudní orgány byl propuštěn ...". Dle těchto výkladů Kojzara, Miloslav Choc byl jakýsi nájemný, rutinný a chladnokrevný vrah za kterým zůstávaly oběti všude kam se vrtnul (zde se pak naskýtá otázka, proč by měl být před vraždou Schramma tolik rozrušen že se až strachy třásl, se srdcem "bijícím jako zvon", kterak Kojzar dramaticky popisuje v úvodu?). Přesto, díky "... správné politické straně jíž se stal členem..." unikal spravedlnosti. Dokonce po všech vypsaných vraždách tento zjevný zločinec a vrahoun Choc "...mohl začít studovat na vysoké škole politických a sociálních (hospodářských) věd ..." konstatuje rozhořčeně soudruh Kojzar. To se musí nějak zarazit. Takhle si republiku vyvražďovat nějakými nácky nenecháme, žeano, soudruzi. Pak přišel Únor a Choc "... pochopil, že prohrál. Proto v druhé polovině března opustil ilegálně republiku ... (v Německu) ... se mu v krátké době dostalo školení v kursu pro agenty ... Důstojník CIC, jméno neznáme, se s několika dalšími v práci s agentem Chocem střídali ... američtí zpravodajci rozhodli o Chocově nasazení doma ... americký úkol zněl: předat pokyny a příkazy vznikajícím organizacím ... přivést konkrétní informace z Československa ... založit mrtvé schránky ... proto byl náležitě vyzbrojen nejen penězi, ale i zbraněmi ... (bylo nutno) zbavit se velké překážky a tou byl Schramm ... byl vysloven nad Schrammem ortel: Odstranit! ... V tom Choc zkušenosti měl. Navíc znásobené absolvováním kurzu pro agenty ...". Tímto část zveřejněného článku končí (http://www.halonoviny.cz/articles/view/317179) .

Jak Kojzarovic povídání pokračuje dále mně známo není, neb zde HaNo sděluje: Zaujal-li vás tento článek, můžete si jeho dokončení přečíst od mezititulku »Jádro věci« na straně 11 buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com. Jelikož nejsem cvok abych komunistům na jejich rejdy věnoval byť i jen jednu jedinou penny, navíc na podporu Kojzara a jeho stupidních výtvorů, jsem dalšího poučování ušetřen.

Co se Miloslava Choce týče, je bez jakých pochyb, že ten žádným "americkým agentem CIC", natož "vycvičeným", nikdy nebyl. Choc byl funkcionářem Národně socialistické mládeže, mládežnické organizace Národních socialistů. Po odchodu z republiky někdy v březnu 1948 se dostal do uprchlického tábora v Řezně kde tehdy působil StB infiltrovaný emigrantský t.zv. Český Komitét jehož členem byl údajný člen Schramova vražedného komanda v akci Jan Masaryk, jistý Josef Vávra alias Stařík, za války člen 1. partyzánské brigády Jana Žižky, který v polovině března1948 krátce před zatčením uprchl z ČSR. Komitét vysílal české uprchlíky zpět do Československa s údajnými úkoly zpravodajského typu. Údajně pověřen Vávrou - Staříkem se spolu s několika dalšími členy tohoto Komitétu Choc vrátil zpět do vlasti s úkolem kontaktovat majora Schramma, konkrétně proč není zcela jasné. Ráno 27. května šel se Slavojem Šádkem do domu Schramma, když ale přišli k místu uviděli utíkat pryč tři muže. Uvědomili si, že jde o provokaci a z místa zmizeli. Choc byl eventuelně dopaden v Olomouci, za vraždu Schramma spolu se Slavojem Šádkem postaven před soud a oba byli v únoru 1949 popraveni. Až do poslední chvíle, včetně své snoubence a knězi těsně před popravou tvrdil, že s vraždou neměl nic společného. Eventuelně bylo zjištěno, že celou akci odstranění mjr. Schramma zorganizovala StB a vraždu samotnou provedl komunista Jarin Hošek alias Václav Bauer.

Jediným částečným svědkem samotné vraždy byla manželka majora Schramma Anna Bebrits - Schramm se kterou se seznámil v partyzánské škole v SSSR. Její svědectví znělo takto:

"Někdo zazvonil a manžel šel otevřít. Slyšela jsem několik nesrozumitelných slov, pak zazněly čtyři výstřely. Vyběhla jsem z ložnice. Ležel na zemi a těžce krvácel a za několik minut zemřel. " Z prchajícího vraha na temném schodišti zahlédla jen záda ve světlém pršiplášti.

Srovnejme jak vraždu popsal červenoknihovní spisovatel Kojzar Jaroslav. Vrah Choc, se "srdcem bijícím jako zvon", po otevření dveří oslovil svou oběť, cituji: "...»Čest práci, soudruhu Schramme. Dnes odpoledne přijedou do Prahy kamarádi z Moskvy. Rádi by s tebou hovořili.« ... Muž ve dveřích se ani nezeptal po průkazu, dokonce ani na jméno příchozího. Na místo toho o krok ustoupil a řekl jen: »Pojď dál, soudruhu ... Mám dnes nabitý program« ... Krok vzdálen ode dveří mluvil dál: »Ráno mám jednu poradu u sebe, odpoledne další akci, ale na chvíli se uvolním, ať se soudruzi zastaví odpoledne na sekretariátu. A kdy vlastně přijedou?« V tu chvíli si Miloslav uvědomil, že vlastně má štěstí. Někdo opravdu za Schrammem měl přijet. Očekával ho. Jen zřejmě nevěděl, kdy to bude. Proto bezmyšlenkovitě vyhrkl: »Přerovským rychlíkem«. Než jakkoli Schramm stačil zareagovat, Miloslav měl v rukou obě pistole a s výkřikem: »Nesu vám pozdrav od partyzánů«, zmáčkl kohoutky. Menší pistole se zasekla, walter však neselhal. Tři z kulek Schramma zasáhly. Pomalu se skácel ....". Konec citátu. Zřejmě, v Haló Novinách se za skutečnost vykládanou fantasii meze nekladou... Díky soudruzi!!

Josef Vávra - Stařík z Řezna odešel do Paříže a někdy v létě 1949 se objevil ve Vídni. Tam ho na podzim 1949 lapili agenti NKVD a unesli zpět do Československa. Vávra - Stařík byl za slib beztrestnosti použit v několika monstrprocesech jako svědek proti obviněným, specificky v procesu s Miladou Horákovou, pak byl sám postaven před soud, odsouzen k smrti a 26. srpna 1953 svými soudruhy oběšen.

Kojzar jakožto "dokumentaci" ke svému fantastickému skládání dokonce připojil portét muže v civilu, kterého za zavražděného majora Augustina Schramma vydává. Je ale naprosto jisté - major Augustin Schramm to rozhodně není. Kdo portrétovaný muž je se mně zjistit nepodařilo. Obrátil jsem se do Česka na několik známých kteří se tak říkajíc "vyznají", nikdo z nich ale onoho v Haló Novinách zobrazeného muže nebyl schopen identifikovat. Kdo ví, jestli Kojzar sám vůbec ví koho to vlastně předvádí. Další to důkaz, že komunistický taky-novinář Kojzar Jaroslav si bezostyšně vymýšlí a veřejnost úmyslně klame.

Jinými slovy - typický to komunistický osvětář a tlučhuba.

James V. Jakoubek

May 16th 2012

Fasada

4. června 2012 v 21:14 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Ja vzdycky padam na zadek, jak jsou tam lidi u vas vlastenecky hrdi, ze jsou ochotni i zaprit nos mezi ocima a nebo popirat ze pravy pruh dalnice drnca... Co myslite, ukradl penize na tuhle nemocnici (v Prerove) Rath a nebo Lajtoch?




_

Vozik...

4. června 2012 v 17:58 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Tohle je jeden z nejsilnejsich dojmu, ktere jsem si dovezl z Ceska. Zaber pochazi z budovy polikliniky v Prerove, v byvale budove OV KSC, te stejne jak jim tam Hucin strilel na sochu Gottwalda. Socha uz tam neni.


Proc u vas pravy jizdni pruh drnca? - odpoved

3. června 2012 v 20:00 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Vcera jsem na svem blogu postoval otazku, proc u vas pravy jizdni pruh drnca? Ano to je otazka pro me vzdelane ctenare, z nichz polovina jsou inzenyri a zbytek pije kazdy den pivo, takze jsou jeste chytrejsi. Predkladam toto tema k diskusi, protoze mi to neda spat.

A dodatecna otazka je, proc tentyz pruh dalnice NEDRNCA v USA a to prestoze, podle normy EU, je hloubka dalnicniho podlozi v CR jeden metr, kdezto hloubka dalnicniho podlozi v USA je pouze 30 cm?

Rad si vyslechnu vase vysvetleni.
---
Dostalo se mi rady odpovedi uplne z cesty a par uplne nesouvisejicich inzenyrskych odpovedi (je to mozne, aby ceske "vzdelani" udelalo z cloveka uplneho debila?) a par vlasteneckych dedousku dokonce popiralo, ze pravy pruh na ceskych dalnicich vubec drnca.

Nejbliz pravde byl asi Karel Jemelka s touhle poznamkou: "Je to dáno tím, že dle "platných českých zákonů" je pravý jízdní pruh třikrát vytíženější než levý. Tedy třikrát více rozbitější."

Ano, na vine neni nic jineho nez PLATNE CESKE ZAKONY. Takze rozlusteni hadanky a zaroven reseni jak vyresit problem s ceskymi dalnicemi vam timto predkladam.
---
Pravy jizdni pruh dalnice drnca navzdory vyssi technicke kvalite a hloubce podlozi (nemeditujte mi tadu o rozkradenosti) ve srovnani s technicky podradnejsi americkou dalnici - ktera nedrnca.

A duvodem je opravdu nekolikanasobne vyssi zatizeni praveho jizdniho pruhu (ve srovnani s levym jizdnim pruhem), tudiz zatizeni je NEROVNOMERNE a to je vsechno zpusobeno vasimi platnymi zakony a Zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), účinném od 1.8.2011. Nevim kdo ten zakon napsal a navrhl, ale vsadim 100 dolaru, ze to byl nejaky byvaly komunista a inzenyr, protoze nikdo jiny nemuze byt tak nelogicky idiot, aby tohle nepredvidal.

Hlavnimi ZAKONNYMI viniky situace je zakaz predjizdet vpravo (pouze na dalnici, idioti, rika se tomu jizda v soubeznych pruzich), povinnost ridice se vratit do praveho jizdniho pruhu po predjeti a omezeni rychlosti nakladaku na dalnici, coz nuti vsechny ty umounene ridice z BG, RO a Turecka se plouzit vyhradne PRAVYM jizdnim pruhem.

Po odstraneni techto legalnich nesmyslu a umozneni jizdy v kteremkoliv jizdnim pruhu dojde k ROVNOMERNEMU zatizeni vozovky dalnice a po opraveni existujici hrbatosti se nova uz nebude vytvaret. Cesti ridici-kokoti jako Trpisovsky a vsechny ty komunisticke deti v BMW uz nebudou muset najizdet na ridice pred nimi a jednoduse a legalne predjedou vpravo. Pokud i presto by porad nekoho chteli "trestat" zbrzdovanim, pak je treba uzakonit dodatek, ze Dalnicni policie ma pravo takovou svini vytahnout z auta a odstrelit ranou do zatylku hned u svodidla, vedle Mercedesu provinileho ridice. Zbytek ceskych mamlasu to velice rychle pochopi.

Takze je treba udelat rychlou novelizaci zakona, nebude vas to stat ani korunu, stav dalnice se zlepsi a usetrene penize muzete rozkrast.

Vychazim z nasledujiciho: Nejvyšší povolená rychlost je zapsána v technickém průkazu motorového - přípojného vozidla. Je-li nižší než 80 km/hod. (dříve 50 km/hod.), nesmí motorové vozidlo nebo jízdní souprava na dálnici, z toho tedy plyne že musí jet více 80 km/h.

Pro vozidla, která ve stoupání na dálnici nedosáhnou vyšší rychlosti než 60 km/hod. (dříve 50 km/hod.), bývá vyznačen přídatný jízdní pruh. Vzhledem k tomu, že povinnost jezdit vpravo platí i na dálnici, jsou řidiči takto pomalých vozidel povinni tohoto pruhu užít.

- na dálnici a silnici pro motorová vozidla platí rovněž povinnost jet mimo obec v pravém jízdním pruhu. Ostatní pruhy (levé) slouží výhradně k předjíždění, popř. objíždění.

-na dálnici o třech a více jízdních pruzích v jednom směru jízdy smí řidič nákladního automobilu nad 3500 kg (3,5 t), jízdní soupravy delší než 7 m a zvláštního motorového vozidla užít k jízdě výhradně dvou jízdních pruhů nejbližších k pravému okraji vozovky (patří k nim i přídatný jízdní pruh pro pomalá vozidla). V ostatních jízdních pruzích smí jet, pouze je-li to nutné k objíždění - nesmí je tedy využít ani pro předjíždění!
-
Rychlost jízdy na dálnici a silnici pro motorová vozidla:

- motorová vozidla do 3500 kg (3,5 t) a autobusy smějí jet na dálnici a silnici pro motorová vozidla mimo obec nejvýše rychlostí 130 km/hod., na dálnici a silnici pro motorová vozidla v obci nejvýše rychlostí 80 km/hod.
a ostatní náklaďáky podle technického průkazu - ne více jak 130 km/h

Tak pravi vas blby zakon - tedy Zákon o silničním provozu č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), účinné od 1.8.2011

http://www.autoklub.cz/acr/informacezakony/zakony/2011/pdf/0526/konecne_zneni_ucinne-od_01_08_2011.pdf
---
Bude nekdy v Cesku - tedy podle "platnych ceskych zakonu" povoleno myslet?