My way..
21. června 2012 v 16:44 | Clanky jinych autoruKomentáře
a tady je originàl z r 1974 http://youtu.be/avr5nvY4wxg
Nejenom Amerika má svůj nejvýraznější symbol, Sochu svobody.
My ho máme taky.
Když jdete od pražského Hlavního Nádraží, tak mezi divadlem a muzeem je cosi, co sice nevypadá jako budova, dům nebo něco, co by to dům vzdáleně připomínalo, ale jako dům se to tváří.
A PŘEDTÍM JE TAKY SOCHA, NÁŠ MEZINÁRODNÍ SYMBOL NEKONEČNÉ ÚSPĚŠNOSTI V NIČEM.
Něco jako hromada odhozených nepotřebných rezavých na nic se už nehodících traverz vztyčených jak pohlavní úd pedofila.
Ta krása ohavné odpudivosti je mi vždy tréninkem pro vygumování čehokoli, co je čímsi jako kravským lejnem na stole slavnostní hostiny.
AŽ PŮJDETE KOLEM, ZKUSTE SE NA TO DÍVAT A NEVIDĚT TO.
Já to tak dělám už několik desetiletí.
màs pravdu Pepo, oni tam asi opravdu potrebujou sochu, ne svobody, ale neuspechu v nicem... ale tak se bojim,ze tech soch by bylo tolik,ze...
Milane, moc, moc, moc děkuji. Myslím na vás a prosím - ten článek, který máte napsaný, pošlete jej. Bude mi teď hodně a často smutno. I když tak možná nepůsobím - nemusím vždycky brečet - je mi hodně zle a nějaký ten článeček od vás o hudbě nebo vzpomínka na zajímavé a nadané lidi by určitě bodla. Píši to sem, protože zde jsou ještě otevřené komentáře a opakuji: Milane, děkuji. Děkuji, že jste si vzpomněl na mého bratra.
Jiřina
Mám problém s postováním, tento počítač není můj, tak ještě jednou:
Milane, děkuji moc, moc, moc za Vaše slova. Děkuji za sebe, ale také, a především, za mého bratra.
Děkuji a prosím, ten článek, který píšete, že máte napsaný - pošlete jej. Je a hlavně bude mi teď hodně a často smutno a článek o hudbě nebo vzpomínka a krásná písnička by určitě pomohla. I když nereaguji vždycky a i když nereaguji ihned, všechny Vaše články čtu! Jste skvělý muzikant a je ve vás i určitá vznešenost a velká zkušenost - zkrátka jste člověk, který má co říci. I když tak možná nepůsobím, je mi teď hodně zle - a pomohl jste mi. Ještě jednou děkuji.
P.S. Odpovídám zde, poněvadž jsou zde ještě otevřené komentáře. Děkuji, Milane.
Jirinko,
za prve si pamatuji, ze jsme si tykali a
za druhe mne dost namichlo, ze mezi temi
vsemi vykaly, kdy se Vankovi podarilo
zastavit blog - cela ta situace se stala
tak nechutna, ze jsem ten clanek, ktery
jsem chtel poslat, nakonec nemel KAM poslat a zacal jsem prepisovani.
Nakonec doslo k tomu, ze jsem to vsecko
vymazal a slibil si pauzu, nez si to tady nasi pratele vsecko vyresi.
Mezitim dostavam emaily, ktere nechapu a nevim od koho jsou, Vanek mi psal
varovani pod jinym jmenem a ja jsem i
jeste dnes z toho vseho znechucen.
Osobni tragedie nasim ctenarum uchazeji
a to byl posledni hrebik, ktery jsem
potreboval. Zacnu psat svuj blog, ktery
jsem opustil v 2009 a i kdyz moji ctenari nebyli hojni, byli alespon kvalitni a nemusel jsem se zabyvat necim
co nebylo nic jineho nez unadulterated
SHIT.
Vzpominam na Tebe a nebud smutna. Ja na
Tebe a Tvoji ztratu myslim a to, jak se
to KVULI VANKOVI prehledlo, nasim ctenarum nikdy neodpustim.
A za vsecko stejne muze Paroubek.......
Milánku, vykla jsem Ti, protože jsem chtěla vyjádřit, jak moc si Tě vážím. Jsem pyšná na to, jaké mám přátele - ještě jednou díky.
P.S. Kdyby tu nebyl Paroubek, určitě by za to mohl někdo jiný!
Uplne z jineho soudku:
Nevite nekdo, jestli tu svini, na kterou se uz dlouho vari voda a ktera nesmi byt podriznuta, prece jenom nekdo nezbavil jejiho praseciho zivota?
Dosly mi jitrnice a jelita.
[9]: Mam senzacni zpravu!
Zitra mi privezou jitrnice a jelita.
Okamzite si jdu koupit jeste jednu lednici.
Tu, kterou tu mam, uz mam plnou.
Ze stejného soudku.
Jsou jedni, kterým se ze Sochy Svobody zatají dech, při pohledu na ni.
A jsou též tací, kteří se při pohledu na ni poserou, pochčijí, poblijí a při jejím jakémkoli připomenutí mají okamžitou tendenci k sebevraždě.
JASNĚ! SVOBODA NENÍ PRO KAŽDÉHO, I KDYŽ SE PŘI JEJÍM ZRODU HLÁSALO: VOLNOST, SVORNOST, BRATRSTVÍ.
Komentáře jsou uzavřeny.
Krásné!