Filipika proti diakritice...

17. července 2012 v 4:24 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Prikladam do oci bijici priklad, proc je potrouble trvani na ceske diakritice tak pomylene. Kdyz je clanek napsan bez diakritiky, tak ma byt tak ponechan a neni treba z toho delat tou idiotskou diakritikou uplny paskvil a z autora vola. Tvrdim, ze pokud clovek ctouci cesky clanek bez diakritiky tam tu diakritiku neciti a nevidi jaksi automaticky, i kdyz tam neni, tak je u mne BLBEC a neumi cesky (a vsadim se, ze je to inzenyr a bydli blizko kruhoveho objezdu!). Nekde jsem cetl, ze pry diakritiku vymyslel Mistr Jan Hus. Asi proto ho komunisti tak uznavali. A uz kvuli te diakritice si myslim, ze Mistra Jana Husa upalili zcela zaslouzene...
Prilozen je pretisk meho clanku z australskych Novin. Šantá Monica


 

15 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lidka Lidka | Web | 17. července 2012 v 6:38

Někdy dříve, myslím, že v roce 2002 jsem po zkušenosti z výuky malých dětí (5. až 8. třída- záskok za učitelku v Praze na základní škole- fyzika, chemie), když tam v 8.třídě byla více jak třetina dětí -čtyřkařů či propadajícíh z českého jazyka), poslala poslancům návrh zákona na zjednodušení pravidel češtiny. Měl odstraňovat nadbytečnou zátěž mozku dětí nesmyslnými pravidly (například obojetné souhlásky- tvrdé, měkké i-y po l, b s přechodným časovým obdobím, kdy by byla možnost libovolné formy), ale i postupné odstranění háčků a čárek (nadbytečně zatěžující speciální psací stroje i klávesnice počítačů a překladače a převodní tabulky). Okamžitě se vzedmula vlna nevole ze strany KSČM a začali prosazovat opak- zákono češtině, který by nařizoval pravidla tak jak jsou a umožňoval by i trestat lidi zaměstnané ve státní správě, když by udělali chybu odlišnou od těch jejich pravidel. Skutečnost je taková, že v Československu byla pravidla volně diktována jazykospytci z Karlovy university. Po rozpadu v roce 1995 Slovensko přijalo zákon o Slovenštině, ale u nás žádný zákon na češtinu neexistuje. A podle Ústavního pořádku (Listiny práv a svobod 2/1993 Sb. čl. 2, a Ústavy, čl. 2), co není zákonem zakázáno a přikázáno, to je občanům dovoleno. Tedy vlastně neexistuje právo nařizovat dětem, jak mají česky psát. Psaný jazyk má být pomocníkem při dorozumívání, ne dohánět děti do stresu a depresí. Nemá se proklamovat na úkor času pro reálný smysl života, a odvádět tak pozornost od skutečnosti, že se v zemi nevyrábí dostatek potravin, že potraviny dovážíme, že vodárny poskytující základní životní potřebu z vody tekoucí a podzemní na našem území, byly za babku předány jakýmsi neznámým strategickým zahraničním partnerům, za nimiž se skrývají různí čeští akcionáři z řad těch bývalejších hladovějších komunistů a z řad privatizujících politiků a jejich přátel (V Praze např. Ing.Petr Švec, hrabající předtím i na poli odpadů a na poli tepláren a na poli kanalizací, pak ještě na poli Informačních technologií, anebo ti, kteří po Koukalovi pohltili První městskou banku) a úředníků bývalého ministerstva privatice či Fondu národního fondu, kteří o příslušné problematice neměli ani ponětí. Chyběli jim skutečné odborné erudice a praxe, přesto se o majetek rvali, kdo jim stál v cestě, toho smetli, udělali z něj novodobého politického dizidenta. VŠE v Praze k tomu žádné odborné vzdělání neposkytovala, ani dopravní fakulty v žilině, či podbné školy. Právnické fakulty už vůbec ne a novodobé fakulty na IT také ne. Život lidí v zemi nelze řídit na dálku od počítače!!!. Internet otvírá obrovský prostor pro všeliké politiky. Když o zakázkách IT rozhodují právníci, je to naprostá katastrofa. Máme-li být my i další generace po nás schopni obrany, realizace života a tvorby lepšího života ve světě plném násilí, s obrovským nárůstem počtu obyvatel na Zemi, měli bychom přestat lpět na neproduktivních mluvnických pravidlech a formalismech. Již na základních i středních školách bychom měli snížit na minimum zátěž dětí nejen, co sse pravidel českého jazyka týká, ale též omezit hodiny dějepisu a literatury, o tom, co kdo kdy kde napsal a pověr, jak to myslel. Více se vrátit k přírodním vědám a praktickým dovednostem, více sportu, zejména plavání (každá základní škola by měla být vybavena plaveckým stadionem a učitelů sportu by mělo být více na škole. Zařadila bych klidně i výuku střelby na ZŠ. (Snížila bych počet klasifikačních stupňů, účelem výuky není hodnotit, účelem je naučit. Špatné známyk žáků jsou špatnou vyzitkou učitele). Matematiku bych vrátila jako povinný maturitní předmět. Zařadila bych i povinnou aplikovanou fyziku, do maturit nebo informatiku- IT technologie. Naopak bych vypustila cizí jazyky z povinných maturitních předmětů.  Větší prostor a důraz bych zařadila na geologii, hydrogeologii a zeměpis a vodárenské vědy, a to již na základní škole, i základy, jak se postaví domeček, s vazbami na sítě. Za katastrofální také považuji, když na základní škole učí zpěv lidé, kteří sami zpívat neumí a tak zkouší děti z odříkávání slov písniček. Výuku historie a literatury bych dala na ZŠ pouze jako doplňový volitelný poředmět, rozšířila bych výuku zpoěvu a zařadila bych výuku hry na hudební násttorje do základních škol. Pro ustavičné hrabání se v minulosti a přetváření pověr nemáme čas na nápravy individuálních křivd jednotlivcům, na řešení v současnosti pro lidi, kteří jsou skutečně v nouzi nebo jim to hrozí v budoucnosti při současném stavu zákonů.  Za tvrdé y nebo měkké i, čárky v souvětích a háčky, čárky nad písmeny si rohlík nekoupíme a od vnitřní občanské války nebo války v Evropě nás to neochrání. Ani od hlouposti a nedokonalosti, která existuje v každém z nás, kterou však u sebe můžeme regulovat touhou po pravdě, skutečném poznání a lásce, pokud ovšem chceme.

2 Jaromír Máša Jaromír Máša | E-mail | 17. července 2012 v 9:51

Z lingvistického hlediska, je mi líto, ale dediakritizace češtiny je hloupost.
Diakritických znamének se užívá v dánštině, fracouzštině, islandštině, němčině, polštině, rumunštině, slovenštině, slovinštině, švédštině, nejspíše také latinkou psané srbochorvátštině, kromě toho v mezinárodní fonetické abecedě, jak je vidětm, skoro všude. A co s alfabétou, azbukou, hebrejskou abecedou, dévanágarí, atd atd. Všichni se mají podřídit diktátu několika firem, vyrábějících literky. Aby mohly ještě více vydělávat. Nwe, panstvo, to raději vytáhnu z kamrlíku starý underwood nebo remington a budu psát na stroji. Mně tihle lumpi, pro které mají význam peníze a nic než peníze, mohou krajcvajs. Stejně se žádné pořádné knihy nepíší. Všechno je to šmejd, stačí zalistovat programy těch nakladatelství zde financovaných ze zahraničí, to je všechno, s prominutím, splachovací literatura. Poloporno, cdeloporno, polokrváky, celokrváky, nic moudrého člověk nenajde, naštěstí v tom tumultu po penězích nikdo nemá na četbu čas. A než koukat na  televizi, to je lepší rovnou strčit hlavu do záchodové mísy. A aby bylo jasno, já to nehájím z nějakého pitomého flástenectví, ale z principu, protože všechno, polně všechno do posledního prášku se NEMUSÍ klanět penězům, sobectví, vyžírce, zisku, prostě a jednoduše MAMONU. Jednou táta přivezl z Vídně krásnou knihu: "Und die Bible hat doch recht."
A panstvo, abychom se neklamali, ona ta bible recht má, i kdybychom se posrali do vejšky. No tak, místo dvaceti různých písem na počuitadle mohu používat pouhé ´řekněme čtyři. A co má bejt? Stejně se toho používá všeho jen k oblbování lidí. Mezi komunistickým a kterýmkoliv jiným oblbováním není rozdílu, pořád to je a zůstane oblbování.

3 děda děda | E-mail | 17. července 2012 v 12:04

Při vší úctě, diakritika k češtině patří, stejně jako k angličtině patří pro Čecha obtížně vyslovitelné hlásky zapisované th- . Na Islandu pro ně mají speciální písmena a Islanďanům by se asi moc nelíbilo, kdyby jim je někdo bral jen proto, že se v jiných jazycích nevyskytují. Diakritiku ostatně používají i jiné jazyky, namátkou irština, litevština, španělština nebo francouzština. Že nějaký pologramotný rádobyčeský redaktor v Austrálii zapomněl českou gramatiku ? To je jeho problém a jeho ostuda, ale měl aspoň snahu. Pokud ti, Rosťo, vadí, že ti někdo mrší texty, je na to jednoduchá pomoc - piš je česky.

4 Tomáš Bernkopf Tomáš Bernkopf | 17. července 2012 v 13:15

Některé starosti pana Hedvíčka bych chtěl mít 😊.

5 Ohákování CZACCENT Ohákování CZACCENT | Web | 17. července 2012 v 13:33

Ohákování CZACCENT
http://nlp.fi.muni.cz/cz_accent/

+
ODhackovac (prevede text s diakritikou  na text bez diakritiky): Pro cestinu treba prastary `cstocs il2 ascii', pro jiny jazyky
se da pouzit treba recode bud s kodovanim ascii nebo bs:

recode l2..bs |sed -e 's/.\008//g'

6 Mila Lidko Mila Lidko | 17. července 2012 v 14:01

[1]:  Ci snad mam psat Lydko? Bylo mi receno ze do dvaceti je to s tvrdym -y- po dvaceti pak s mekkym -i-. Tak nevym? Snad mne muzes Lydko poucyt? Mi v Ostrave jsme nykdy nemely potyzet rozlysyt rozdyl mezy tvrdym -y- a mekkym -i- v cestyne psane cy hovorove. Zda se ze je to jenom problem Prazaku a ucytelu kteri sy nedovedou predstavyt co je tvrde -y- a mekke -i-. Jen tak dale Lydko a budeme myt generacy nedoucenych mladych lydy v rodnem jaziku!

7 děda děda | E-mail | 17. července 2012 v 16:20

[1]:Milaa Lenko, vyeruzze hrubaa hruoza mne jýýmá przi pomysslenjii, zze nabodeniicska a myekke jakozz i tvrdee i by zrusseno bejti myelo. Zřejmě jsi nepochopila, že slevování na náročnosti výuky dětem nijak nepomůže, spíše nahraje progresivnímu blbnutí lidstva. Mám nepříjemný pocit, že tvůj výlev mezi řádky poskytuje dosti relevantní informaci o úrovni českého učitelstva. Bohužel česká pedagogika je již mnoho desetiletí předmětem silně nekvalifikovaných experimentů, které dříve otrocky kopírovaly sovětské vzory a dnes vzory z USA, kde, pokud se správně pamatuji, je díky kvalitě základního školství negramotnost či pologramotnost na úrovni desítek procent. Nechce se mi rozvíjet nějaké úvahy, jen se mi vybavují slova z jedneé sovětské scifi knihy, kde se říká, že povolání učitele je nejdůležitější ze všech. Bohužel kvalita těch, které je provozují, tomu silně neodpovídá, a není se čemu divit - vždyť i ty pedagogické fakulty jsou považovány za něco druhořadého. Odměňování učitelů taky není žádná sláva, ale popravdě řečeno, myslím, že je většinou v souladu s jejich odbornou úrovní. Bohužel systém neumožňuje při odměňování reflektovat kvalitu učitelů, patrně také proto, že intelektuální úroveň zodpovědných pracovníků státní správy je nejspíš ještě nižší než úroveň toho nejblbějšího kantora. V tomhle kontextu jsou diskuse na téma zdali háčky ano nebo nebo ne dosti plané, tu všeobecnou blběcí tendenci to asi nezachrání, ale proč tomu ještě nahrávat. Za komunistů se bojovalo proti propadání právě snižováním nároků a zdá se, že se v tom skrytou formou pokračuje. Nevím, k čemu bych to přirovnal, i ty nejubožejší africké státy už pochopily, že bez vzdělání počínaje tím základním se nikam nedostanou. Snad Afganistan nebo Bangladéš (Afghanistan nebo Bangladesh, je-li libo). Allah Akbar!

8 Josef Pepa Nos Josef Pepa Nos | E-mail | Web | 17. července 2012 v 17:01

V póšlédni dobe šem še štal nádeji přo přezidentúru, přotoze mi pórad volál jédén pan á chtel ábých pómóhl jínemů panóví, ábý še ón štál přezídénť.
Á tén pan přy štridávě jéždi šém á tám z Áméříký dó Češka a žpeť.
Á těn přvni pan, čo mí vólál jě ted v blažincí á ja mu móbílěm řádim, čó ma rikát, ábý hó čo néjdrivé púštilí dómú.
Přímař mú přy rékl, zé ší hó tám nécháji  priblížně trí mešíčé.

9 Milos Milos | 17. července 2012 v 17:10

Ahoj Rosto,
trochu se divim,ze ses nechal fotografovat se soudruhem komunistickym soudcem z Usti nad Labem.
On sam se zrejme na stara kolena snazil vylepsit si svuj kadrovy profil tim,ze byl viden s Tebou.

10 Jiřina Korčáková Jiřina Korčáková | 17. července 2012 v 17:29

Diakritika k češtině patří. Čeština je krásná řeč se vším všudy, i s tou diakritikou. Pokud někomu připadá těžká, bez diakritiky lehčí nebude. Pokud někdo chce psát bez diakritiky, mně to problém nedělá, tam kde se bez diakritiky mění význam slova, uhodnu správný význam prostě z kontextu. No tak si přečtu tu větu dvakrát nebo třikrát.

K češtině ale diakritika prostě patří. Geniální díla některých českých básníků slova (pro mne geniální jsou), by ztratila mnoho ze svého kouzla a právem by se mohla považovat za zmršená. Diakritika souvisí i se zvukovou stránkou slova, souvisí s jeho hudebností, s atmosférou, kterou navozuje. Zrušíte snad noty nebo hudební značky, ve kterých se zapisuje symfonická báseň, jenom proto, že někdo je pohodlný, ev. líný, ev. nemá hudební sluch a stačí mu jen poslouchat, protože sám nemá hudební talent?

Na druhou stranu, když někdo píše bez diakritiky své články, tak ví, proč to dělá a asi má tedy pravdu, z mého hlediska ano. Autor by měl být respektován. V takovém případě je to nejenom zcela na místě, je-li to přání autora, pro redaktora by mělo být zákonem. A pro mne to není žádný problém.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama