Prosinec 2012

Moje cestovani po USA s Page Cavanaugh Triem.

31. prosince 2012 v 19:42 | Milan Rezabek |  Clanky jinych autoru
Kdyz mi v zari 1969 zvonil telefon, volala mne moje hudebni agentka pani Cohenova, ze ma pro mne praci na 3 mesice s nekym, kdo se jmenoval Page Cavanaugh.

Ja jsem uz byl skoro rok prestehovany na west coastu, zil v Hollywoodu a mel more prace ve studiu. Delal jsem pro ABC Records, Impuls jazz label jako producer, co-producer a pozdeji mi pridali BLUESWAY, coz byla nova ABC label, kde jsme nataceli stare a slepe, slavne, cerne blues kytaristy a zpevaky, jako Sonny Terry, Brownie McGhee, Mel Brown (ten videl a mel se mnou hit - Merry Christmas Baby). Mne to celkem bavilo, ale delal jsem to hlavne pro penize, protoze moje srdce bylo v jinem jazzu. Modernim, ale o tom v dalsim povidani.

Jeste stoji za zminku, ze tihle kluci necetli noty a nemeli zadne. Na copyright ale musely noty byt a tak jsem vse, co nataceli opisoval a moje anglicka kamoska prekladala tituly, ktere byly nekdy bizarni - jako "IS YOU EVER SEEN ONE EYED WOMEN CRAH?" (cry!). Ja ale potreboval zmenu a kdyz pani Cohenoa rekla, ze GIG je na Lake Tahoe, tak jsem mel hned zajem. Nikdy jsem tam nebyl a moc jsem slysel o krasach hor, jezera a lyzovani.

Page se se mnou prvne setkal v baru na LaBrea, byl sympaticky a navrhnul, ze zajedeme k nemu, abych privezl basu.

V jeho haciende v North Hollywoodu mne pohostil, zahrali jsme jednu pisnicku (uz si nepamatuji co to bylo) a on rekl, "Milan, you've got a GIG! If you want." Ze mi ale musi vysvetlit par veci o zivote. Hrani bylo na delsi dobu v hotelu SAHARA s triem, bydleni v apartma a jako posledni se mne ptal, jestli mam problem s tim, ze je gay. Ze ma ale boyfrienda a mne NIKDY nebude obtezovat. Hned vse na rovinu.

Ja jsem s tim souhlasil, penize byly alright a my jsme s Valerii, my English girlfriend, zacali balit auto. V te dobe, po case v Hollywoodu, jsem mel naladu na cestovani a poznavani moji Ameriky. Page Cavanaugh had the ticket.

Cesta autem (po 395) byla zajima a kdyz zacala Sierra Nevada, tak uz jsem vedel, ze jsem udelal dobre rozhodnuti.

Lake Tahoe nam obema vzalo dech, protoze podle mne by to mel byt osmy svetovy zazrak. Taj Majal jezeru nemuze konkurovat a stejne ho postavili muslimaci a je to hrobka. Lake Tahoe je ZIVOT A ZAZRAK.

Nasli jsme hezke, jednopokojove apartma v motelu, s kuchyni a s loznici, ktera mela vibrujici postel ($0.25 na 5 min.), hezky vyhled na parking lot a v druhem poschodi. Vic jich nebylo. (Poschodi.)

Po zvukove zkousce v hotelu, kde jsme meli pro sebe hezky lounge s podiem a nadhernym pianem, jsme zacali hrat. A lounge byl od zacatku nacpany.

Hrali jsme od 10 PM do do 4 AM, 45 min. hrani, 15 min. off. Hned tam byl po ruce bar, polsky bartender a na zdi KENO board, kde jsem mohl sledovat cisla.

Vse to bylo pro mne nove, protoze jsem byl celou dobu v Hollywoodu a ve studiu, i kdyz jsem natacel a hral nekolikrat s malymi skupinami po celem L.A. Sahara je v Nevade, motel byl v Californii a bylo to 5 min. i s parkovanim a stehovanim basy, kterou jsem vozil kazdou noc domu.

A jelikoz hotel mel AFL-CIO Unii, tak nam dovolili hrat jen 5 veceru a nedele s pondelim bylo volno.

Nase trio se rychle sehralo, bubenik byl Warren Nelson, povolanim holic - strihal nam vsem vlasy. Mel apartma vedle a Page hned vedle neho. Stala se z nas hezka rodinka, kdy jsme dohromady varili, jedli, zkouseli nove recepty, delali zavody o lepsi margaritu (from the scratch) a zivot byl NADHERA.

Z naseho angazma se stalo 6 mesicu a z naseho zamilovani do Lake Tahoe se stalo to, ze jsem se na lake z Hollywoodu letecky prestehoval. Moc jsme toho nemeli, Valerie vse zabalila, neco dala k znamym do garaze na uschovu - holt to byly zacatky. Jsou to ale nadherne vzpominky.

Vanoce 1969 byly nezapomenutelne. Snehu tolik, ze po jedne snehove bouri, parking lot byl FLAT, jen bily snih a auta byla totalne pod snehem!

Ja samozrejme rano brzy vstal, po snidani sel lyzovat do Heavenly Valley, brzy odpoledne domu, nekolik hodin slofika, v 7 hod. vecere, sprcha, tuxedo a do prace v 10.

Jeste stoji za zminku, ze po ukonceni naseho angazma jsme meli 10 dni volno a dalsi hrani bylo v Kansasu - Wichita. Tak se jelo a byl cas na projeti vsech kras USA. O ceste napisi zvlast, je toho moc. Jen se zminim, ze jsme jeli do Four Corners, pak na sever, skrz Rockies do Boulder, CO, tam pak do prava a rovnou na vychod do Kansasu. Wichita byla moc fajn a hrali jsme tam 14 dni. Pak bylo zase 10 dni volno a nazpet na Lake Tahoe, kde nam zacinalo dalsich 8 mesicu v Sahare, tentokrat jsme ale jeli nazpet pres nadhernou Kanadu. Az do Vancouveru a pak na jih "Pacific Coast Highway" a na Lake Tahoe, kde jsme jiz bydleli.

Bylo toho na mne na zacatek skoro MOC. Jen se zminim, ze jsme s Valerii videli 38 statu a dalsi cestovani bylo pred nami. San Francisco, San Diego, atd. Tahoe bylo HQ a nase permanentni residence.

Page Cavanaugh byl pianistuv pianista a ja se naucil za ty mesice skoro kazdou pisnicku, ktera se zpivala v USA od 1900! Moc mu dluzim a jsem cely zivot vdecny za prilezitost, ktera mi otevrela dvere k dalsi praci a hrani s hudebniky, ktere jsem poznal na festivalech a kdyz bylo volno, tak jako MANA - z nebes, vzdy nekdo volal. "Hele Milane, mohl bys jet s moji skupino na Far East jako musical director?" (Earl "Fatha" Hines, Japan, Thailand, Hong Kong, Manila, 3 tydny v Australii a tyden na Novem Zealande, kam jsem se skoro odstehoval. NZBC director mi nabidl praci, ridit velkou jazzovou kapelu.

Ale ja se vratil zpatky na Lake Tahoe a zivot se najednou zmenil.


Turkyne

31. prosince 2012 v 2:51 | Karel Jemelka |  Clanky jinych autoru
Tento clanek uz jste sice tady videli, ale ted vysel i v australskych Novinach, takze jeste jednou:


Je to Cech...

31. prosince 2012 v 2:48 Clanky osvetove
Fischer je spravny Cech, byl tedy v KSC, v Lidovych milicich, v seznamu udavacu urcite nebude, protoze clenove KSC meli udavani stranickym ukolem, na to nepotrebovali neco podepisovat...
Je to Cech a vlastenec, zvolte si ho za prezidenta...


Page Cavanaugh Trio at Sahara, 1969

30. prosince 2012 v 19:52 | Milan Rezabek

Original recording (not from CD) - used with permission. Page Cavanaugh - piano, Milan Rezabek - bass, Warren Nelson - drums. Set: Lonesome Road, Czech Tune (Praha je krasna) and C Jam Blues. Original analog recording by Milan Rezabek, digital transfer by Paul Testa, video, pics selection and comments by Ross Hedvicek.

Milan Rezabek writes:
Playing and travelling almost 2 years with Page Cavanaugh Trio was one of the best things which happened to me thru my first years in America.

Today I am glad that I recorded (by myself and very primitive way) our several shows and have some very lovely takes, live on the stage from Sahara Hotel and Casino lounge, we called "Hooker's Nook".

Overwhelmed with wonderful time, beauty of Lake Tahoe, playing good music at night a teaching skiing in Heavenly Valley, It was rather overwhelming after my recent escape from communist Czechoslovakia. I was high on life!

Not until later I realized how big Page actually was and playing these old cassettes brings back many wonderful memories.

Page (RIP) is on the piano, Warren Nelson (RIP) on drums and myself on bass. Recorded on small SONY cassette player with one standard Shure mike, taped with the duct tape, over 1/8 of an inch of foam rubber at the back of my bass, right over the sound post. The year was late 1969.

Thanks for the wonderful memories Page! (RIP)

C Jam Blues

30. prosince 2012 v 4:25 Clanky jinych autoru
Predkladam dalsi pisnicku z zive nahravky Page Cavanaugh Trio (Page Cavanaugh - piano, Milan Rezabek - bass, Warren Nelson - drums) tak jak nahrano Milanem Rezabkem osobne v hotelu Sahara, na Lake Tahoe, Nevada, v roce 1969. Jmenuje se C Jam Blues.

Milan to natocil jeho primitivni popsanou technikou - "Shure mike, duct tape, rubber (no condom) etc" na kapesnim SONY. God bless the Japs."

"Basiste, kteri hrali velke show v Sahare (se Sammy Davisem, Tony Bennettem atd), chodili po show nas poslouchat a mne se vzdy ptali, co to mam za pick-up,
ze ta basa tak dobre zni. "SHUUUUURE!"
Dnes tomu sam nechci verit a mam technologii (ceramic pick-up in the bridge by Barcus&Berry, analog mixer pred zesilovacem, velky bass amp (16") a tohle
tenkrat skoro znelo lip. Slavny studio basista a kamos Brian Bromberg mi rekl ze kdyz ho nataci, tak ma 5 mikrofonu!! http://www.youtube.com/watch?v=UybrIEIeC6M


Daddy-O

30. prosince 2012 v 2:04 | Milan Rezabek |  Clanky jinych autoru
A tohle je zase Page Cavanaugh (bez Milana) a ten blondak, co tam dela ty ksichty je Danny Kaye.


Praha je krasna...

28. prosince 2012 v 21:07 Nesouvisla zamysleni...
Prikladam mym milym ctenarum video s dalsi nahravkou Page Cavanaugh Trio (Page Cavanaugh - piano, Warren Nelson - bici, Milan Rezabek - basa). Nahrano v hotelu Sahara na Lake Tahoe, Nevada v roce 1969. Pochoutkou je skladba, kterou hraji - je to ceska skladba "Praha je krasna", v aranzma Milana Rezabka, pochopitelne.


A abyste meli pro srovnani, tak takhle ta pisnicka zni v puvodni verzi:


Page Cavanaugh Trio

28. prosince 2012 v 19:52 Clanky jinych autoru

Playing and travelling almost 2 years with Page Cavanaugh Trio was one of the best things which happened to me thru my first years in America.

Today I am glad that I recorded (by myself and very primitive way) our several shows and have some very lovely takes, live on the stage from Sahara Hotel and Casino lounge, we called "Hooker's Nook".

Overwhelmed with wonderful time, beauty of Lake Tahoe, playing good music at night a teaching skiing in Heavenly Valley, It was rather overwhelming after my recent escape from communist Czechoslovakia. I was high on life!

Not until later I realized how big Page actually was and playing these old cassettes brings back many wonderful memories.

Page (RIP) is on the piano, Warren Nelson (RIP) on drums and myself on bass. Recorded on small SONY cassette player with one standard Shure mike, taped with the duct tape, over 1/8 of an inch of foam rubber at the back of my bass, right over the sound post. The year was late 1969.

Thanks for the wonderful memories Page! (RIP)


Doslo i na Stetinu...

27. prosince 2012 v 14:45 Nesouvisla zamysleni...
Tohle mi prislo, muj komentar je pod tim:
---------- Původní zpráva ----------
Od: Hájková Pavla <hajkovap@senat.cz>
Datum: 27. 12. 2012
Předmět: TZ 27.12.2012: Senátor Štětina odmítá metody zastrašování na parlamentní půdě

Senátor Štětina odmítá metody zastrašování na parlamentní půdě

Tisková zpráva senátora Jaromíra Štětiny

Senátor Jaromír Štětina zaslal dnes senátoru Františku Bublanovi, místopředsedovi senátního Výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost otevřený dopis, v němž žádá senátora Bublana, aby nevnášel na půdu PČR metody zastrašování. V dopise též zdůrazňuje, že považuje zvolení senátora Bublana, bývalého vysokého činitele BIS místopředsedou výboru za střet zájmů. Současně upozorňuje na metody zastrašování, které BIS před časem používala a používá vůči svému někdejšímu důstojníkovi Hučínovi a táže se senátora Bublana, proč zastavil vyšetřování bombových útoků na Přerovsku koncem 90. let, když byly odhaleny stopy, vedoucí k severomoravským komunistům.

"Senátor Bublan odpovídá na mou kritiku vyhrůžkami," zdůrazňuje senátor Štětina. "To považuji na půdě parlamentu za nepřípustné."

Senátor Štětina poukazuje také na to, že demokratický stát potřebuje spolehlivé a parlamentem kontrolované tajné služby.

Mgr. Pavlina Hájková
asistentka a tisková mluvčí senátora Jaromíra Štětiny
tel. 776742420
---

V Praze dne 27. prosince 2012
Příloha: Dopis senátora Štětiny senátoru Bublanovi ze dne 27. 12. 2012

Dopis senátora Jaromíra Štětiny senátoru Bublanovi ze dne 27.12.2012

Vážený pane senátore Bublane,

žádám Vás, abyste na půdu Senátu PČR nevnášel metody zastrašování. Po podzimních senátních volbách jste se stal členem Výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost. Při volbách orgánů výboru jsem hlasoval proti Vašemu zvolení místopředsedou. Zdůvodnil jsem to Vám i všem členům výboru obavou z prorůstání tajných služeb do parlamentu a obavou ze zjevného střetu zájmů. Upozornil jsem na to, že jste v letech 1991 až 2001 pracoval jako vysoký činitel Bezpečnostní informační služby, jako ředitel operativních odborů BIS a posléze jako ředitel jedné z českých tajných služeb. Současně jsem Vám položil dvě otázky, na které jsem i přes dlouhodobé úsilí dosud neobdržel odpověď.

1) Proč jste jako vysoký činitel BIS zastavil vyšetřování teroristických bombových útoků koncem devadesátých let v okamžiku, kdy Váš tehdejší důstojník Vladimír Hučín poukázal na to, že stopy vedou k severomoravským komunistům?

2) Proč jste se podílel spolu s některými dalšími důstojníky BIS na kriminalizaci Vladimíra Hučína? Díky této kampani vedené za protiprávní spolupráce BIS a severomoravských orgánů činných v trestním řízení byl Vladimír Hučín rok vězněn a žalován ze smyšlených trestných činů. Po sedmi letech ho všechny soudní instance očistily, přesto však příslušní důstojníci BIS nebyli vzati k zodpovědnosti. Vladimír Hučín a jeho podporovatelé jsou zastrašováni dodnes.

Je nepřípustné, aby se podobné metody staly součástí politického života parlamentu: Nedlouho po zmíněných výborových volbách jste na půdě Vašeho senátorského klubu požadoval, abych nebyl nadále členem Výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost a uvedl jste nehorázné odůvodnění, totiž, že představuji bezpečnostní riziko pro náš stát. Toto nepravdivé a účelové tvrzení kategoricky odmítám. Před několika dny, 18. prosince jste mne na slavnostním shromáždění Senátu PČR požádal o rozhovor. Nabídku jsem přijal. "Ale nebude se vám ten rozhovor, pane Štětino, ale vůbec líbit," ukončil jste toto letmé setkání.

I tyto Vaše vyhrůžky, i vyhrůžky pracovníků BIS v řadě posledních měsíců odmítám. Jakýkoliv rozhovor s Vámi povedu jen na půdě oficiálních orgánů Senátu PČR.

Rád bych zdůraznil, že demokratický stát potřebuje spolehlivé a parlamentem kontrolované tajné služby.

Tento dopis je otevřený, Poskytuji jeho text všem členům Výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost, jakož i mediím.

S pozdravem
Jaromír Štětina
senátor

V Praze dne 27. prosince 2012

---
Komentar R.H.:
Ve vyseuvedene popsane situaci ma senator Stetina naprostou pravdu a nelze s nim nez souhlasit. Rad bych ale zminil jednu starsi epizodu, kde se senator Stetina zasadne mylil (pouziji eufemismus "mylil" nebudu to nazyvat "dvoutvarnosti" - integrita je jen jedna. Jo vy nevite, co to cizi slovo znamena? Integrita je kdyz nenechate nikoho na pochybach, kde vlastne stojite.).

Pred casem zverejnil ctizadostivy narkoman Stanislav Penc ("aby taky neco zverejnil") seznam emigrantu, s jejich daty a misty narozeni a navodu, jak si vyzadat dalsi detaily. Kdyz jsem poukazal na to, ze jsou to zijici osoby a ze je to neeticke a bezcharakterni (emigranti nejsou spolupracovnici StB a kdyz Cibulka zverejnil udavace pro StB, tak jste vsichni kviceli jako podsvincata), pustil se do mne i senator Stetina, branil Pence jako lev, oboril se na mne a kdyz jsem trval na svem, tak se mnou prerusil veskerou korespondenci a dokonce mne vyhodil z pratel na Facebooku. To mne opravdu zasahlo. Vyhodit z pratel na Facebooku - uplne mne pichlo u srdce.

Takze jak to vlastne je? Ja myslim, ze smysl pro spravedlnost je u senatora Stetiny ponekud... ehm ... selektivni. Jako ty prostitutky na silnici okolo Chebu... tomu dala a tomu ne...

Naiva...