Listopad 2013

Burma Shave

29. listopadu 2013 v 16:27 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove






---

Krasna vyhlidka...

29. listopadu 2013 v 15:12 | Ross Hedvicek |  Nesouvisla zamysleni...
a setkani s Milanem Rezabkem - Friday November 22, 2013



Route 66...

29. listopadu 2013 v 14:45 | Ross Hedvicek |  Nesouvisla zamysleni...







V nedeli 24. listopadu 2013 na ceste Route 66 v Arizone... - at Historical Route 66. Williams,Arizona.
---

If daisies are your
favorite flower
keep pushin' up
those miles-per-hour
Burma Shave

Cattle crossing
means go slow
that old bull
is some cow's beau
Burma Shave

You can drive
a mile a minute
but there is no
future in it
Burma Shave


Rikam NE!

20. listopadu 2013 v 17:18 Clanky osvetove


"Zůstat v zemi, kdy tyran nutí svůj lid hrát frašku,
radši se zřeknu střechy nad hlavou a budu čelit nevraživým živlům.
Říkám ne, říkám sbohem.
Ať ďas vezme tyrana, co mu sloužím!
Jemu už polena nosit nebudu!"

Jak jsem se nestal Cibulkou, Wolfem nebo Hucinem...

18. listopadu 2013 v 17:22 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
K napsani nasledujicich radku mne popudil nedavny internetovy utok na Jiriho Wolfa, kde je Wolf pomlouvan a vydavan za neco, co nikdy nebyl. Znam ten pocit, deje se mi casto to stejne a to se s Wolfem ani v nejmensim nesrovnavam. Delat reklamu tomu idiotskemu clanku, tim ze bych sem daval na nej link, odmitam.

S Jirim Wolfem, Petrem Cibulkou a Vladimirem Hucinem jsme vrstevnici ze stejne generace a poji nas mnohe z nasi davne minulosti. Dnes jsou z nich (v mych ocich) cesti narodni hrdinove a ja jsem jen (v ocich ceskeho cloveka) zly a nenavistny emigrant. Kazdy jsme sli jinou cestou, podotykam, ze jsem se svou vlastni cestou spokojen.

Nejvetsimi ceskymi narodnimi hrdiny nebyli Jan Lucembursky nebo Karel IV, ale bratri Masinove a jejich druzi. Ti jsou ale pryc a stali se soucasti historie, takze jedinymi narodnimi hrdiny na uzemi CR jsou dnes prave Cibulka, Wolf a Hucin. Prave proto byste si jich meli vazit a ne po nich plivat, kdyz se odvazi vyjadrit nazor na vasi modlu a kult osobnosti Vaclava Havla (ten nazor na Havla maji vsichni tri jmenovani priblizne stejny).

Mne sameho to uctivani Vaclava Havla ceskou mentalni luzou neprestava udivovat. "Udelali i tele na Orebe, a sklaneli se slitine. A zmenivse slavu svou v podobiznu vola, jenz ji travu." (citat z Bible kralicke) - ano, napadat Wolfa za to, ze byl kriticky vuci Havlovi, dnes muze jen naprosty pomatenec. Dnes obdivovat Vaclava Havla a vazit si ho pro jeho imaginarni zasluhy je schopna jen osoba trestuhodne neinformovana a dusevne bezprizorna a je to ekvivalent vazeni si Adolfa Hitlera, "ze to s temi Zidy mozna myslel dobre". Jen se mu to pry "vyvrtlo z ruky" - asi jako Havlovi ta svoboda a demokracie v Ceskoslovensku.

Ti tri jmenovani jsou nejen hrdinove, ale i svetci - ponekud naivni svetci, ale stejne. Nevahali si nechat znicit zivot pro zemi a narod, ktery si to ani v nejmensim nezaslouzil a ktery to nikdy neocenil (viz vysezmineny utok na Wolfa). Jiri Wolf byl zavreny 9 a pul roku (nejdele ze vsech disidentu), Petr Cibulka 8 let a Vladimir Hucin ma uplny unikat, protoze byl za komunistu zavreny 43 mesicu a pak, za udajne svobody ho Vaclav Havel nechal zavrit na vice nez rok (12 mesicu v letech 2001-2002), celkove 55 mesicu.

Ja jsem tyto ambice nikdy nemel. Komuniste znicili zivot mym prarodicum i rodicum (mezi mymi predky nikdy zadny komunista nebyl) a predstava mne a me manzelky v base a deti v Detskem domove mne nikterak nelakala. A tak jsem emigroval - ano, jeste v dobe kdy se to nesmelo. A pak uz jsem byl odsouzen jen v nepritomnosti.

Ceska luza (i ta dnesni luza, ta vygumovana) neocenuje ztratu svobody, kterou Cibulka, Wolf i Hucin podstoupili na tolik let. Dobytek nema potrebu svobody, dobytku je dobre v ohrade a za ostnatym dratem. Hlavne kdyz ma co zrat.

Cibulka, Wolf i Hucin jsou svetci proto, protoze nevahali dat vsanc svou svobodu a slusny zivot pro zemi, o ktere si snad dodnes mysli, ze za to stoji, ze je napravitelna a polepsitelna. Proto si tech tri vazte. Mne si vazit nemusite, mne muzete klidne dal nenavidet jako driv, muzete dal o me psat pomluvy a posilat na mne udani, vy bando nenavistnych zmrdu, me je VASE republika uplne fuk, ja si nevazim vasi zeme, ani spolecnosti, ani vaseho spolecenskeho zrizeni a zvyklosti. Podle mne nejste civilizovani. Prectete si muj starsi clanek "O me pretrvavajici petiprocentni lasce k Cesku" - tam to vsechno vysvetluji.

Ve vasi zemi, plne komunistu, byvalych komunistu, kolaborantu, prizdisracu, lemplu, didraku a prikrcenych inzenyru, zemi plne zla, zavisti, nenavisti a sovinismu, nemate lidi s rovnym charakterem nazbyt - natoz hrdinu. Tech je u vas daleko mene nez safranu. I toho je vic. Takze spolknete sve jedovate sliny, vy 95% tlupo hlupaku a doprejte lidem jako je Wolf, Cibulka a Hucin trochu ucty a respektu. Nikdo si toho nezaslouzi vic a nikoho lepsiho ve vasi zasrane zemi uz nemate. Jak kdysi zpival dnesni predseda ceskeho PEN klubu Jiri Dedecek: "Malo dobrych lidi, zije mezi vami. Kam se podeli? Emigrovali a nebo umreli!"

Tihle tri jeste neumreli. Takze kdyz uz jste jako narod tak zdegenerovani, ze je nezvolite aspon do parlamentu a porad znova volite komunisty a levicaky, tak pro ty tri prosim a zadam alespon o trochu respektu.

Dekuji.

Vyseptany dedousek...

18. listopadu 2013 v 0:37 | Ross Hedvicek |  Nesouvisla zamysleni...
Vyseptany dedousek na invalidnim voziku obdivuje umeni v galerii obrazu Salvatora Dali...


Komunistický soud očistil komunistického bachaře

9. listopadu 2013 v 18:58 | Dusan Sramek |  Clanky jinych autoru
Jiri Wolf mi poslal nasledujici:
Dušan Šrámek se mnou udělal rozhovor a podíval se i do trestního spisů. Napsal do Reflexu velmi logický a objektivní článek, ktetý Vám posílám. Celá věc je u krajského soudu. Ještě nevíme, kdo naše odvolání dostane do rukou. Zda býv. bolševik, nebo slušný soudce. J. W

http://www.reflex.cz/clanek/komentare/52364/dusan-sramek-komunisticky-soud-ocistil-komunistickeho-bachare.html










DUŠAN ŠRÁMEK: Komunistický soud očistil komunistického bachaře



Foto: ČTK23.10.2013 - text: DUŠAN ŠRÁMEK
Minulý týden zprostil obžaloby liberecký soud bývalého poslance a dnešního krajského zastupitele za KSČM
Josefa Vondrušku, který měl jako bachař v Minkovicích před listopadem 1989 mlátit vězně, konkrétně tehdejšího disidenta Jiřího Wolfa.

"Neprokázalo se, že ke skutku došlo. Vina musí být prokázána bez pochybností. Skutky jsou velmi obecně podané, mohly se stát kdykoliv. Jediným důkazem je navíc výpověď obžalovaného Wolfa a ta se liší v přípravném řízení i v hlavním líčení," řekl předseda senátu Pavel Pachner, když zdůvodňoval rozsudek. Těžko říci, co se mu honilo při vyhlašování rozsudku hlavou, ale klidně by mohl u komunistů kandidovat na post ministra (ne)spravedlnosti. Navíc prokazatelně nemluví pravdu, a manipuluje, až se práší.

Onen rozpor ve výpovědi byl totiž o tom, že v přípravném řízení Wolf odkázal na dny, kdy jej Vondruška mlátil, podle záznamu, kdy byl na takzvaném "oddělení výkonu trestu" - (OKVT). Ve slangové řeči odsouzených se jim říkalo "díry, bunkry, černé díry, pytle, ledničky a šuplíky". Sami dozorci těmto izolacím uvnitř pracovních táborů říkali velmi výstižně "mučírna" nebo "předpeklí". Tam k bití, ale bez jakýchkoli svědků docházelo. Nepohodlní muklové se umisťovali účelově právě na cely samovazeb, kde byli v korekci osamoceni, tedy naprosto bezbranní, a kde se mlácení, kopání a bití obušky praktikovalo snad každý den. Ve Wolfově případě to bylo šestkrát.

Mlácení vězňů beze svědků bylo logické. Nikdo z bachařů nemohl vědět, zda to jednou nepraskne, a tak se každé takové násilí odehrávalo pouze mezi ním a jeho obětí. Těžko chtít, aby si Wolf, v temnici, kde byl jednou i několik týdnů, vedl nějaký kalendář. V přípravném řízení se tedy odvolal na kázeňské lístky, kdy byl přemístěn do "díry", jak se mimo jiné OKVT říkalo. Je přirozené, že konkrétní data si už u soudu nepamatoval, a odkázal na výpověď v přípravném řízení. A tohle povedený soudce hodnotil jako rozpor ve výpovědi.

Filipes z parlamentu
Vondruška stál u libereckého soudu už před dvěma roky, i tehdy ho senát zprostil obžaloby. Odvolací krajský soud v Hradci Králové ovšem osvobozující verdikt zrušil. Pachner totiž před Vondruškovým zproštěním viny nevzal v potaz některé důkazy. A proč vlastně nebyla odvolačka u KS v Liberci? Liberecký krajský soud se totiž musel vyloučit pro podjatost, protože jedním z jeho soudců je i bývalý dozorový prokurátor z Minkovic. Právě dozorová prokurátoři, kteří měli pod sebou i kriminály, kryli zločiny bachařů. Co lze více říci o očistě české justice?

Wolf své mlácení Vondruškou popsal již v roce 1981, poté co si odseděl trest v Minkovicích, ve svých Motácích. Za to pak vyfasoval dalších šest let ve Valdicích. Tenkrát ještě nevěděl, kdo se se skrývá za bachařem, kterému říkali ve vězení Filipes. Poznal ho až na televizních záběrech z parlamentu jako váženého komunistického poslance.

O tom, jak Pachner soud "nestranně" vedl, svědčí i to, jak zacházel důkazy. Jakoby na pozici zločince byl Wolf. Nechal si na něj vytáhnout kádrový posudek z kriminálu, a dokonce se neštítil použít i odsuzující rozsudek za pomluvu, když Wolf z mlácení obvinil estébáky, kteří jej vyšetřovali v přípravném řízení. Co na tom, že tento rozsudek byl v rámci soudních rehabilitací po roce 1989 zrušen jako nezákonný. Pro Pachnera je podstatný onen rozsudek z doby totality.

Bachařská mafie

To, že budou krýt Vondrušku jeho spoluzločinci, kteří se chovali úplně stejně, nepřekvapí. Soudce ale bral Wolfovi slovo, když se svými otázkami na ně dostával k meritu věci. Žádný referent režimu totiž nesměl zůstat stranou. Každý nováček si musel, v rámci kolektivní viny, tímto oddělením projít. Toto zaučování vycházelo z prevence, aby nikdo nemohl jednou poukazovat na své kolegy. "To oni mučili, já to nebyl!" Tak se dopředu preventivně odbourávali korunní svědci incidentů na samovazbách, dokonce i vražd, pro případ, že by mohlo dojít k soudním procesům. Vytvářelo to bachařskou mafii, krytou dodnes principem omerty. Podivný byl i Pachnerův argument, že Wolf po mlácení nikdy nevyhledal lékařské ošetření. Na OKVT žádné lékařské ošetření neexistovalo, a bachaři nepředvedli na marodku nikoho, kdo měl na těle stopy po násilí. Vězeň tím navíc riskoval další postih a šikanu, jak se to konkrétně Wolfovi stalo osobně, když z mlácení obvinil vyšetřovatel StB.

Zatímco výpovědi bachařů bral soudce jako slovo boží, výpovědi svědků ve Wolfův prospěch nebral v potaz vůbec. Přitom tehdejší vězeň z Minkovic Pavel Skramlík viděl Vondrušku, jak Wolfa mlátí, přímo na vlastní oči a před soudem to vypověděl. Všechno marné.

Rozsudek soudce Pachnera je otřesnou připomínkou neschopnosti, či zde spíše záměrné neochoty vypořádat se dědictvím komunistické minulosti. Zatímco Vondruška sedí v krajském zastupitelstvu a kandiduje znovu za KSČM do sněmovny, oběť Wolf má díky jeho "péči" doživotní fyzické a psychické problémy.

Jaký rozdíl proti sousednímu Německu, kde se justice snaží dohnat ke spravedlnosti poslední žijící dozorce z nacistických koncentráků. V Německu totiž k odsouzení stačí samotný fakt, že dotyčný pracoval na takovém zařazení, v němž mohl porušovat lidská práva vězňů. Představa, že něco podobného by bylo možné legislativně prosadit i u nás, je bohužel z říše sci - fi.

Jak se zije v Praglu...

8. listopadu 2013 v 18:01 | Prislo emailem... |  Clanky jinych autoru
Tak jsem byl s kamarádem na setkání v Praze a protože jsme měli jen omezený časový prostor, rozhodli jsme se nic velkého z tohoto setkání nedělat a zajít, "jen na kávu" na Václavském náměstí, (vidíte průhled do ulice Na Můstku) a takto to dopadlo.




Po necelé hodince v běžné restauraci bez náznaku luxusu, kdy jsme se "božsky občerstvili" za stálého štěbetání debila z obsluhy "Co si dáte ještě?" jsme se rozhodli zaplatit:


Po shlédnutí tohoto výsledku mne málem odvezli na ARO do VFN, ale uvědomil jsem si kde bych se to dostal a tak jsem se raději srovnal a řekl si, co byl jsem zde naposled a platit to nebudu. :-)
Jen varování: Nikde nebyl varovný nápojový lístek, abychom vzali včas roha.

PS: Poslední položka na účtu s názvem per.benedetto je voda!, kamarád totiž pojal podezření, že coca cola bude na václaváku drahá a začal šetřit.:-)))))))


Stejna taktika....

8. listopadu 2013 v 15:45

RH: Stary vystrizek, ktery mi pripomenul, ze uplne stejnou taktiku dodnes pouzivaji nenavidici meho pisani i proti mne (aniz byc se chtel srovnavat s Wonkou). Ruzni ti psychopaticti Wernerove a zdiskreditovani emigranti (kteri se vratili "do Vlasty") zadne nove metody nevynalezli.
---
Autorem poznamky je dnes jiz zemrely Emanuel Mandler, ktery psaval povidky o jeho imaginarnim priteli panu Machalkovi. Jednou se to tykalo i mne. Zde je taktez velmi stary clanek na zavzpominani:

Machálek a Hedvíček

Autorem nasledujiciho clanku je komentator Emanuel Mandler - nevim v kterych jejich novinach to vyslo, prislo mi to emailem.

Machálek a Hedvíček

Emanuel Mandler

Jen málokdy mám v restauraci Na Kahánce úplný klid. Chci mít samozřejmě svého přítele Machálka jen pro sebe, na tom snad není nic divného. A s jistým napětím očekávám, kdy zase přijde někdo s nějakou peticí nebo požádá Václava Machálka o radu, a tím zabere spoustu času. Tentokrát to ale bylo horší; když jsem přišel, u našeho stolu už stáli tři lidé a netrpělivě očekávali Machálkův příchod. Poněkud mne to znechutilo. Viděli, že si sedám k našemu vyhrazenému stolu, a zeptali se, zda jsem Machálkův známý. Když se dozvěděli, že ano, požádali mě o pomoc. Chtějí prý napsat panu Hedvíčkovi odpověď na dopis, který jeden z nich od něho dostal mailem. Ten dopis se týkal ohlasu na zbití Kateřiny Jacques. Stáhli si ho z internetu a teď mi ho chtěli dát přečíst. Naštěstí právě přicházel pan Machálek, a tak dopis dostal on. Četl ho a čím dál tím víc na jeho čele vystupovaly vrásky.

Ti tři prohlásili, že to vše je strašné, že nechápou, jak 99 procent respondentů může souhlasit s tak evidentním policejním násilím, jako bylo zbití Kateřiny Jacques. A tak chtějí napsat panu Hedvíčkovi, že od oněch 99 procent musí odečíst je, tyto tři, kteří připravují odpověď na Hedvíčkův dopis. Pan Machálek je požádal, aby posečkali, že nejdříve celou záležitost zrekapitulujeme.

A hned začal. Pan Hedvíček napsal článek o zbití Kateřiny Jacques, ve kterém uvedl, že jeden z policistů přihlížející "zásahu" držel v ruce pistoli. Obdržel prý přes tisíc mailů s fotografiemi dokazujícími, že se mýlil. Přiznal to a napadlo ho udělat s přispěním odesilatelů odpovědí na jeho článek anketu: kdo schvaluje zásah policie proti Kateřině Jacques a kdo je proti. Výsledek, píše, je takový, že nedostal od čtenářů, kteří bydlí mimo Českou republiku ani jediný dopis, který by zásah schvaloval, kdežto z České republiky s postupem policie souhlasilo 99 procent. Důvody jsou, řekl pan Machálek, přímo strašlivé. Například:

- neposlechla výzvy policajta k opuštění prostoru;

- v Americe taky bijou černochy, tak co? Zkuste si takhle protestovat v Americe, zabijou vás, tam je fašismus a ne v Česku;

- ona sama policajta napadla, on se jen bránil;

- je to kráva zelená;

- cele zmláceni bylo vyprovokováno kvůli volebním preferencím.

Ani trochu nevěřím tomu, že si to pan Hedvíček vymyslel, dodal pan Machálek, i já už jsem něco podobného slyšel. Ostatně je to u nás takový nepěkný zvyk, že když někomu ubližují, lidé si vymýšlejí důvody na podporu té křivdy a na postiženém hledají chyby. Myslím, že tomu dost napomohlo vymýšlení důvodů, proč je správné vyhnat Němce a sebrat jim všechen majetek. Nebo si vezměte tu euforii, s níž naše soudy za podpory velké části veřejnosti odmítají vrátit potomkům šlechtických rodů zkonfiskované hrady, zámky a pozemky. Přitom by to těm památkám určitě hodně prospělo. Ale to jsem odbočil, vraťme se ke Kateřině Jacques.

Ano, vmísil jsem se do hovoru, nedá příliš práce setkat se s podobně pitomými názory, jaké zaznamenal pan Hedvíček. Viděl jsem v televizi Vladimíra Železného, jak prohlašoval, že celou akci si vymysleli Zelení, aby se zviditelnili. Disgustovalo mě to, podle této logiky Zelení navedli policajta, aby se choval jako zvíře. Naštěstí těch 99 procent je asi přehnaný počet. Mám známého v seriozní agentuře zabývající se průzkumy veřejného mínění. Ten mi řekl, že podle jejich průzkumu 45 procent respondentů odsuzuje zbití Kateřiny Jacques a 55 procent tento "zásah" schvaluje. Tedy, zjasnily se tváře těch tří, v oněch čtyřiceti pěti procentech je naše naděje, naděje celého národa. I když, prohlásil jeden z nich, 99 procent je vždycky podezřelé číslo. Chtěli mluvit ještě dál, ale pan Machálek je nenechal.

Dobře, tedy 55 procent, přerušil je. Naděje ovšem nespočívá v pětačtyřiceti procentech, ale i v mnoha z těch, kteří souhlasí s brutalitou naší policie. Lidi jsou plemeno hříšné, nicméně i v tak ateistickém národě, jako je náš, se najde dost takových, kteří dokáží uznat chybu a uvažovat kriticky o minulosti. Jsou to lidé, na kterých zanechala stopu judaisticko-křesťanská tradice: nikdy není pozdě, není všem dnům konec, budoucnost může být lepší než současnost. Ostatní jsou mnohdy dezorientovaní oficiální propagandou. I oni se časem mohou nechat poučit - a to myslím naprosto vážně.

Takže bychom měli panu Hedvíčkovi odpovědět, že to zřejmě s těmi devadesáti devíti procenty přehnal (asi pro málo reprezentativní vzorek obyvatel), ale v zásadě že situaci v Česku dobře vystihl. Vždyť oněch 55 procent příznivců zákroku proti Kateřině Jacques, to je úděsně velké množství lidí! Hrůza!

Chtěl bych připomenout ještě jednu důležitou a opomíjenou věc. Oficiální činitelé i některá média zdůrazňují, že chyba byla a je v nedostatečné profesionalitě našich policajtů. Obávám se, že je to argument poněkud problematický. Jednak by bylo poučné se dozvědět, kolik policistů má vydatné školení od komunistů z předlistopadové doby, jednak se lze k tomu, aby člověk nebyl surovec a nemlátil bezbrannou ženu, obejít i bez profesionality: na základě toho, že jsme kulturní lidé, příslušníci kulturního národa.

A jsme vůbec kulturní národ?, nesměle se zeptal pana Machálka jeden z těch tří. Pan Machálek odpověděl, že podle jeho mínění tak napůl. Samozřejmě, pokračoval, kupříkladu podle letošní předvolební kampaně lze dojít k závěru, že se podobáme spíš stádu: brachiálně - jako by nic - napadne ministra dokonce bývalý politik a místopředseda velké strany. A ještě k tomu na sjezdu stomatologické komory. Čeho je moc, toho je příliš. A když vezmeme v úvahu stamilionové loupeže a tunelování, tak na člověka jdou mrákoty. Jenže velké skandály jsou i v pokročilejších státech a my - máme přece už od Kollára holubičí povahu, zasmál se pan Machálek - dokázali jsme se rozejít bez vážnějšího konfliktu i se Slováky. Jenom je třeba, abychom se dokázali polepšovat, zbavovat se chyb, nechat se poučit. Už jsem to nevydržel a zeptal jsem se pana Machálka, kdo, proboha, kdo nás poučí? Historie je přece magistra vitae, zachechtal se podruhé pan Machálek. A od čeho jsou školy, média, politické strany, občanská sdružení? I dnes v nich působí kulturně vyspělí lidé. Někteří…

No nazdar, řekl jsem. Neměl jsem ovšem tušení, že jsem tím tuto podivnou politickou debatu ukončil.

Zdenka Masinova - vse nejlepsi k 80. narozeninam

7. listopadu 2013 v 15:35 Clanky jinych autoru