Únor 2014

Výklady soudruha Kojzara

24. února 2014 v 21:52 | James V. Jakoubek |  Clanky jinych autoru
Po delším čase jsem podíval čím se v Halo Novinách zabývá soudruh Kojzar Jaroslav. Na něho je vždy spolehnutí, že vyrobí spoustu -b-. Vytáhl jsem si z HaNo archivu jeho skládání a zklamán jsem nebyl, naopak, a navíc jsem se dozvěděl, že on jest "historik". Toto o sobě v článku k 75-tinám světoznámého českého archeologa Zdeňka Klanici několikrát zdůrazňuje. V článku tomto (Zdeněk Klanica, 75 let, 11.1.2014) ale oslavuje více on sám sebe než samotného aniversaristu. Hned první větou, cituji - "Je tomu mnoho a mnoho let, kdy jsme spolu seděli ve velké přednáškové místnosti na pražské filozofické fakultě. Já lavici před ním, on lavici za mnou. Já jsem začínal svou pouť historika, on chtěl být archeologem…" - plebejcům najevo dává co on sám je vlastně zač a na jakou to t.zv. "pouť" (a k tomu s kým!!) se on do světa před "mnoha a mnoha lety" vydal. A popisuje mnoho dalších "setkání se Zdeňkem Klanicou", v Dolních Věstonicích, ve Znojmě, v Mikulčicích, ve sklepě Klanicova bratra kde "moravské vínko" popíjel a vždy a to hlavě "JÁ". Opravdu poeticky - "Zase Zdeněk a já"... se soudruh Kojzar ohřívá v odlesku záře světoznámého českého archeologa (jsem si jist, že když Zdeněk Klanica shlédne k němu se hrnoucího "historika" Kojzara, musí být štěstím bez sebe) a po několikerém opakování - ... mnohokrát jsme spolu ... - svoji sebechválu, jež dle pořekadla českého notně smrdí, končil konstatováním "...Nejsem archeolog, jsem historik..." aby si zahořekoval nad hanebností soudobých "vládních týmů" kteří se snaží dětem "překrýt slovanskou historii germánskými Markomany a Kelty". Sice nevím kdy, kde a kdo zmíněné Markomany a Kelty oproti Slovanům z dnešních politiků propaguje, ale něco na tom bude, "historik" Kojzar si přece nevymýšlí a na případné dotazy k jeho výkladům obratem někdy dokonce odpovídá. Mluvím z vlasní zkušenosti. Před časem "historik" Kojzar sepsal jeden ze svých "osudových okamžiků" s námětem komunisty inscenované vraždy bývalého majora NKVD Augustina Schramma, za kterou byli oběšeni Miloslav Choc a Slavoj Šádek. Celý tento jeho výtvor je snadno dokazatelný nesmysl, včetně připojeného údajného "potrétu" mjr. Schramma. Když jsem "historiku" Kojzarovi poukázal na zjevné nesmysly v jeho výkladech, včetně identity portrétovaného muže, obratem odpověděl: "...Pokud jde o Schramma, souhlasím. Nezabil ho Choc, ale vlastní žena, Chod nebyl agentem ,ale roznášel mléko po bytech, a jen se připletl jako Lubbe tam, kde být neměl, nezabila ho doma, ale v kabaretu U Nováků, nebylo to pistolí, ale jedem, který dostala od italské mafie....". Přímo hysterická reakce kluka chyceného na švestkách či komunistického "historika"neschopného zdůvodnit své bláboly, jen identifikace muže hysterikem Kojzarem za Schramma vydavaného jsem se od něho dodnes nedočkal, ani jinde i přes to, že jsem kontaktoval půl tuctu známých v Česku. Kojzar sám zřejmě nemá potuchy koho to za mjr. Schramma vydává.

U Kojzara je toto zcela běžné. Ten se, na "pouti po stezkách historika", zásadně nezdržuje objektivním bádáním v historii, jemu stačí přežvykovat pár našprtaných komunistických hesel a frází, stupidní povídačky, nesmyslné fabule vymlácené StBáky z t.zv. "vyšetřovanců" (viz kupř.zmínění Miloslav Choc a Slavoj Šádek) a drby posbírané po putykách které ihned na fakta vydává a na nich staví své pomatené teorie. Ponejvíce se vyznačuje hulváctvím, osobními výpady a urážkami které vrhá na kde-koho s kým t.zv. "polemizuje". Viz kupř. přímo hysterické napadnutí jistého Daniela Hermana (dnes nového českého ministra kultury), který, nerozuma jeden, "... nám sděloval lecjaká moudra týkající se církevních restitucí ... (a) ... cosi o komunistickém puči 25. února 1948..." (Pana Hermana pučistická teorie, 17.1.2014). Kojzar Daniela Hermana poctil následujícími přídomky - už skoro ministr kultury; budoucí ministr kultury (chudák ta kultura); páter vyslaný klérem do politiky; expáter; tajný páter; prelát; explerát; a (aby se neřeklo nakonec) pan Herman - račte si vybrat. Na poměrně krátké žvanění invektiv to požehnaně.

Kojzar nemůže do své komunistické zabedněnosti přenést skutečnost, že církev dostává zpět co komunisté církvi zabavili. Není snad povídání jeho aby si na tuto "nespravedlnost" nestěžoval. Jako flašinet mele jedno a to samé - církvi nikdy nic nepatřilo, vše měli jen "propůjčené", vše patřilo vždy jen a jen "lidu", t.j dle Kojzara komunistům. Nepopiratelný fakt je ovšem ten, že tento majetek byl dřívějšími panovníky a šlechtou "propůjčen" když už tak církvi a nikoliv komunistům, těmi byl jen ukraden - a nyní se tedy ukradené vrací církvi zpět. Nic víc. Dle Kojzarovic názoru, jediní kdo mohou bezmezně a beztrestně krást jsou pouze a jenom komunisté, nikdo jiný. Nikde jsem od něho nečetl ani poukaz na všeobecně známý fakt který ani on sám popřít nemůže, t.j. skutečnost, že když komunisté pučem uchvátili v únoru 1948 moc, ukradli všem větším i malým podnikatelům, živnostníkům, zemědělcům a provozovatelům svobodných povolání a majetněším soukromníkům vše co měli. Bez ohledu na sliby že mimo tzv. klíčový průmysl, se nic již "znárodňovat" (česky: krást), nebude. A když se rozkradlo a prošustrovalo co se dalo, přišla v roce 1953 řada na zbytek národa v podobě t.zv. "měnové reformy", kdy se ukradly vklady všech obyvatel ve spořitelnách a hotové peníze domácích střádalů nedůvěřující komunistickým "bankám" se proměnily v cáry bezcenného papíru. Z ekonomického hlediska, celý t.zv. "tábor míru" od samého začátku až do trpkého konce zaostával za svobodným demokratickým světem, až se nakonec koncem roku 1989 sesypal jako domeček z karet, stejně tak o pár let později věčný a nerozborný Sovětský svaz jenž též zašel na úbytě. Věčnost tato trvala tak 70 let...

Kojzara nejvíc popudila zmínka pana Hermana o "komunistickém puči 25. února 1948". Hysterik Kojzar se dokonce Pavla Tigrida dovolává, neb ten údajně "po Listopadu slovo puč vymazal". Nezáleží na tom co kdo "vymazal", ale na tom, co činili a činí komunisté. A o tom by měl "historik" Kojzar přece jenom něco vědět. Nebudu popisovat historii únorového puče, na toto tema byly popsány stohy papíru, zde jen několik podstatných zmínek.

Kojzar zajisté něco slyšel o "21 Podmínkách" přijetí do komunistického bloku, tehdy do t.zv. Třetí Internacionály. Tyto podmínky čeští komunisté ihned po vzniku KSČ přijali za své a řídí se jimi dodnes. Komunistické jednadvaceti-bodové "desatero" v prvním bodu nařizuje totální kontrolu tisku a informačních medií; ve dvou bodech (4,14) nedbat buržoazních zákonů a když výhodné, jednat protizákonně, bod 7 nařizuje nutnost zničit buržoazní právní řád jinak není možné komunistickou politiku provádět, bod (14) nařizuje povinnost vždy, ve všem a bezpodmínečně podporovat sověty, jejichž rozhodnutí (bod 16) je závazné pro všechny členy Internacionály. (stojí za zmínku, že ani v těchto "Podmínkách" se nemluví o "politické straně", ale o organizaci, bod (2) - …Every organization that wishes to affiliate to the Communist International..., česky: ...každá organizace která si přeje stát se členem Komunistické Internacionály... - tudíž, komunisté nejsou politickou stranou, ale organizací neohlížející se na zákony, kde "účel světí prostředky", tudíž logicky organizací svou povahou zločineckou). Kterak známo, plnění 21 "podmínek", de-facto příkazů, se komunisté nikdy nevzdali a vždy je vzorně plnili, zejména poválečné roky 1945-1948 jsou toho svědkem. Komunisté ihned po válce uzurpovali ministerstvo vnitra - Gottwald: "...toto ministersto komunisté nikdy nikomu nevydají". T.zv. Košický vládní program byl de-facto protiprávně povýšen nad de-jure platnou Ústavu (což s uspokojením již tři dny po jeho přijetí kvitoval Gottwald: "Česká a slovenská buržoasie se dnes nemůže opírat o žádnou z právních, ústavních a státních institucí které si vytvořila do Mnichova ... máme zde Rudou armádu která posici buržoasie rozhodně neposiluje,,,") a přikazoval zřizování Národních výborů. Benešův dekret ustavující zřizování retribučních soudů umožnil komunistům rozpoutat teror pod pláštíkem "touhy po spravedlivé odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů". Retribuční soudy, de-facto stanné, měly 5ti členný senát složený z právníka jmenovaného vládou a čtyř přísedících lajků jmenovaných Národními výbory jichž většina byla ovládána komunisty. Přísedícím se mohl stát občan starší 21 let, politicky bezúhonný, musel jen umět číst a psát. Proti rozsudku smrti nebylo de-facto odvolání, neb žádost o milost neměla odkladný účinek a rozsudek smrti se vykonával během dvou hodin, jen na žádost odsouzence bylo možno popravu o jednu hodinu odložit. Těmto soudům padlo v krátké době za oběť 731 lidí (pokud toto číslo je úplné). Gottwald si praxi retribučních soudů pochvaloval: "Je to nesmírně ostrá zbraň kterou ve jménu národa, státu a republiky můžeme podetknout samé kořeny buržoasie, zbraň kterou můžeme buržoasii odsekat tolik výhonků, že z ní zůstane jen pahýl." Komunisté odsouzence vydávali za nacistické kolaboranty a chválili se, že čistí republiku od zrádců. To po válečném běsnění získávalo u části veřejnosti sympatie což pro ně mělo před volbami roku 1946 positivu. Fr. Moravec k tomu píše: "Retribuce byla od začátku užívána komunisty jako prostředek k odstraňování politických protivníků". Nejen k odstraňování, ale také k zastrašování politických odpůrců mezi obyvatelstvem, k čemuž též pomáhaly po různých místech v republice vznikajících bandy vyzbrojované Rudou armádou, zárodek to budoucích Lidových Milic. Podobný vliv měl t.zv. Malý dekret, neb kdo byl podle něho obviněn byl automaticky vyškrtnut ze seznamu voličů, což postihlo zhruba 300.000 občanů. Zběsilá propaganda komunistického tisku vychvalující Rudou armádu "osvoboditelku" a "bratrský" SSSR v kombinaci slibů hory-doly vydala ovoce a ve volbách roku 1946 KSČ vyhrála volby. Nutno ale poznamenat, že komunistické vedení bylo připraveno i na druhou eventualitu. Gottwald to před vobami vyjádřil zcela jasně: "I kdyby se mělo stát, což je nepravděpodobné, že bychom nedocílili příznivého výsledku ... bude i pak mít dělnická třída dostatečné prostředky, zbraně a způsob, jak korigovat prosté mechanické hlasování při kterém by rozhodovaly živly reakční a sabotérské ... máme v rukou prostředky a moc vynutit si pro dělnickou třídu přízivé výsledky...!" Stručně, jasně a srozumitelně řečeno kterak si komunisté vždy a všude představovali a stále představují t.zv. "lidovou demokracii".

Poválečné nadšení veřejnosti pro vše rudé díky komunistickému řádění po následující měsíce začalo opadávat a vše svědčilo na to, že ve volbách plánovaných na září 1948 komunisté neuspějí. Veškerá vládní usnesení snažící se učinit přítrž všeobecnému porušování platných zákonů ve všech sférách života, zejména útoky na politické protivníky (kupř. t.zv. Mostecká aféra, bomby zaslané poštou vybraným politikům, provokace vůči ostatním stranám) komunističtí ministři sabotovali. Demokratičtí ministři viděli jedinou možnost jak zabránit komunistům dál sabotovat vládní rozhodnutí v demisi, v rozpuštění vlády a jmenování úřednické vlády a vyhlášení předčasných voleb. Jak to dopadlo je všeobecně známo - po návštěvě Gottwalda u Beneše v Lánech Beneš demisi nekomunistických ministrů přijal a Gottwalda pověřil sestavením vlády nové, de-facto složené z komunistů a komunistických poskoků, což se 25. února 1948 stalo skutečností.

Zde "historik" Kojzar povykuje hystericky na Daniela Hermana - " ... Kdo, pane Hermane, podal demisi již podle Ústavy president Beneš přijal?..." a podotýká, že "... premiér Nečas vyměnil více ministrů než předseda Gottwald...". Dle hysterika Kojzara je tudíž vše dle zákona konáno a na vědomí dává, že premiér Nečas je daleko větší gauner než předseda Gottwald kdy byl. Jest tudíž vhodné zde položit hysteriku Kojzarovi otázku - podle kterého to článku Ústavy, kteréž se tolik dovolává, předseda Gottwald ihned onoho 25. února 1948 vypustil bandu komunistických hrdlořezů do luhů a lánů Československé republiky? Specificky - okamžité obsazení středisek a kanceláří stran t.zv. Národni Fronty, zatýkání předsednistva a funkcionářů opozičních stran a nekomunistických členů Parlamentu. Jest znám Gottwaldův výrok - "... z Oty Hory budeme řemeny řezat...", kterémužto humanistickému zákroku dobrodinců komunistických se Ota Hora, poslanec za nár. soc. stranu, vyhnul včasným odchodem na Západ. Bezuzdné řádění komunistů které po t.zv. Vítězném Únoru následovalo bylo předmětem desítek historických pojednání a spisů, nemá zde význam všeobecně známé skutečnosti opakovat. Stačí poukázat na souhrnný popis komunistických zločinů krátce a jasně popsaných v Zákonu 198/93. Jsem si jist, že hysterik Kojzar s tímto zákonem přímo hystericky nesouhlasí, neb co komunisté činí dobře činí.

Kojzar končí svůj hulvátský útok na Daniela Hermana, jenž údajně "cosi vykládá" o komunistickém puči sdělením: "... Ještě doporučení - je třeba si přečíst, alespoň ve slovníku, co to je vlastně puč. Píše se tam: 'záměrné spiknutí, či pokus o svržení vlády' ... Neměl by se pan Herman alespoň někdy podívat do slovníku, anebo umí číst jen církevní texty?".

Když už jsme u toho doporučování četby, co kdyby si takhle "historik" Kojzar místo šprtání výlučně jen textů komunistických, vzal toto "doporučení" za své a přečetl si alespoň něco ke jmenovanému předmětu aby měl jaký-takýs přehled o tom o čem žvaní. Aby nemusel dlouho ono "něco" na jeho slavné "pouti historika", na kterouž se před "mnoha a mnoha lety" vydal, vyhledávat, zde pro začátek jeden citát který by mu mohl, kdyby zájem místo o pavlačové drby, o nedávnou historii země ve které se potácí projevil, stačit:

... V jednadvaceti podmínkách pro přijetí do Komunistické Internacionály bylo stanoveno, že komunisté nesmějí spoléhat na "buržoasní zákonnost" ale vedle otevřeně pracujících organizací musejí současně také budovat ilegální aparát a stále kombinovat legální a ilegální činnost. KSČ se této zásady nikdy nezřekla. Ve spojení s marxisticko-leninským odmítnutím obecných mravních hodnot a zdůrazněním t.zv. morálky založené na účelovém hledisku vlastního prospěchu, vznikly předpoklady pro rozpoutání boje o moc, vedeného tak cynicky a tak brutálně, že to nemá v našich dějinách obdoby. Konečným cílem bylo získání mocenského monopolu a tomuto cílu bylo podřízeno vše, naprosto vše... (Zpráva o organizovaném násilí, kap. 3)

Srozumitelnější a popisnější vysvětlení významu pojmu "PUČ" by nebyl schopen sesmolit ani tak vysoce trenovaný demagog jako je hysterik Kojzar.


James V. Jakoubek
February 22nd 2014
Lakewood, Ohio


Počátky

24. února 2014 v 19:04 | James V. Jakoubek |  Clanky jinych autoru
Bylo již k večeru když jsem se konečně dostal domů. V kuchyni na stole byl vzkaz: Šly jsme na koupi, Honza ti na verandě chlastá Plzeň. J.

Přítel Jan seděl na verandě rozvalen v pohovce, v levé ruce svíral poloprázdnou flašku Pilsner Urquell, v pravé remote a čuměl na TV kde právě Dan Rather (tehdy ještě dosti objektivní reportér) šišlavě oznamoval - tžiš iš šíbíes ňúúšs...

"Těbůh, čekáš dlouho...?" zeptal jsem se, třebaže doba čekání byla dle dvou a půl prázdných lahví snadno odhadnutelná.

"Ani né..." odvětil.

"Promiň, zdržel jsem se v knihovně..." pokusil jsem se o chabou omluvu.

"To je ou-kej" mávl rukou a obrátil zbytek moku do hrdla. Pak způsobně postavil prázdnou láhev k jejím dvěma sestřičkám, z iceboxy vytáhl lávev další. "Nechal jsem ti tam Micheloby..." poznamenal.

"Díky..." bylo to jediné na co jsem se zmohl. A abych nestál jako idiot mezi dveřmi, vzal jsem si Micheloba, posadil se vedle na židli a začuměl se na televizi. Nějaký reportér tam stál na kamenném nábřeží. Záběr se ze Spasské věže přenesl na zubatou hradbu Kremlu nad kterou zeleně svítila obludná kupole Sjezdového paláce sovětů s fanglí na vrcholku.

Reportér oznamoval událost dne která se odehrála pod onou kupolí. Generální tajemník Sovětů Gorbačov údajně vyhověl žádosti 74 členů Ú.V. a zprostil je jejich funkcí. A zazněla jména - na prvním místě dobrák Andrej Gromyko, pak maršál Sokolov, Nikolaj Timošenko a další. Honza se zašklebil:

"Mají to hoši štěstí že žijí v kapánek civilizovanějších časech. Za Josipa Vissarionoviče by si to šlapali husím pochodem ke zdi..."

Obraz se přenesl do studia. Tam dva, dle slov pana Rathera experti, začali rozumovat nad touto událostí. Asi po pěti minutách blábolení jeden z nich sezení uzavřel prohlášením, že "...nad prastarou ruskou říší začínají probleskovat paprsky rozumu..."

"Pitomec..."odfrkl si Honza. "Gorbačov nemá na vybranou, když tuto čeládku neodstaví, starousedlíci s ním zatočí dle báťuškova osvědčeného receptu. To je ten nejhlavnější paprsek rozumu. A prastará říše k tomu. Jakápak prastará. Stará tak nějak může být na lokální americké poměry kde co je starší 200 let patří do prehistorie. Na evropské poměry mají Rusáci skořápku na prdeli!" zakončil přítel Jan svůj rozhořčený projev a žunknul si Urquellu. Pak se obrátil ke mně: "Ty se k tomu nevyjádříš...?"

"K čemu? Ke Gorbově sebezáchovnému tahu a nebo k té starožitnosti?" vyžádal jsem si vysvětlení.

"K té starožitnosti, pochopitelně."

"Co bych měl říci? Rusové jsou starým národem..."

"Ó Bože," obrátil Honza oči v sloup, "kam jsi chodil na dějepis? Ještě mně tady budeš tvrdit, že jsou stejně staří jako třeba Češi..."

"A nejsou?" zeptal jsem se vyzývavě. "Všichni jsme Slované a pocházíme z jednoho pytle..."

"Hej, Slované!" zahalekal Honza. "Z jednoho pytle možná, ale my tady teď o žádném pytli nemluvíme, ale o kmeni, o národě a hlavně o kulturní úrovni a dějinách. A v tomto jsou Rusáci vůči nám sto let za vopicema!"

"Opravdu?" popíchl jsem ho. "A jak jsi na to přišel?"

"Četbou!" odsekl.

"Četbou? A čeho? Novodobého Hanky?" Honza se ke mně zvolna obrátil a jízlivě poznamenal:

"Prve jsi se zmínil, že jsi se zdržel v knihovně. Je mně tedy záhadou, co tam chodíš dělat. Příště se tam podívej do věcí po kterých je ona instituce pojmenovaná. Do knih. Budeš se divit, co všecho je v nich napsáno."

"Knihy? A číst si v nich? To mně tedy nikdy nenapadlo..."

"Jo, věřím ti, hochu," zazněla odpověď. "Ale jak na tebe koukám, moc mně nevěříš. Tak že bychom se u tohoto motivu na chvíli zastavili a rozebrali jej trochu podrobněji? Třeba se něco dozvíš...."

"Ouky-douky" přikývl jsem. "A kde začneme?"

"Na začátku. Jména Bohemia a Rus. Jak je ti zajisté známo, jméno Boiohemum či Bohemia je odvozeno od jména Keltských Bojů, bývalých obyvatel našeho území a pod tímto jménem je naše země známa kulturnímu světu tak někdy od 4. století před Kristem. A i historii území lze spolehlivě sledovat. Po Bojích přišli Markomané a Keltové, kteří obývali naši oblast až do vpádu Hunů - Attila, Bič Boží, vzpomínáš si? - po jejich porážce konečně přicházejí do našich končin Slované. A jsi tak v polovině 5. století po Kristu. Sto let na to k nám vpadají Avaři - to je zajímavé, od nepaměti až po součastnost, vpády barbarů k nám se vždy konají od východu - no a pak přišel Sámo, a Velkomoravská říše, a vysvěcení kostela v Nitře abys měl celou ČSR, a pokřtění 14 českých lechů v Řezně, a Cyril a Metoděj, a Bořivoj a sv. Václav a tak dále. A ty a já jsme Bohemani, po Bojích a to už od 4. století před Kristem. Ale se jménem Rus je to kapánek složitější. Ono záleží na tom, koho se na to zeptáš. Existují totiž dvě teorie a to nejen o původu jména Rus, ale i o počátku samotného ruského státu. První z nich, zvaná Normanská, tvrdí, že ruský stát byl založen v polovině 9. století po Kristu a to skandinávskými Vikingy. Jméno Rus je skandinávské a pochází z názvu Russea, jména jedné větve severského kmene Varangianů. Tito Ruseové kolonizovali - podmanili si či dokonce dle kronikáře Nestora byli o vládu požádáni - oblast kolem dnešního Novgorodu, který založili a který se tak stal původním sídlem první ruské panovnické dynastie zvané po jejím zakladateli Rurikovi. Tato dynastie se udržela u moci až do začátku roku 1598, kdy v osobě cara Theodora I., syna Ivana Hrozného, vymřela po meči. Čili - první ruský stát byl založen nikoliv Slovany, ale Švédy, kteří místní slovanské obyvatelstvo ovládli. A první ruská šlechta byla severského původu a teprve postupně začala do sebe vstřebávat slovanskou krev..."

"Momento," zarazil jsem ho. "Na jedné straně mluvíš o Bojích ve 4. století před Kristem a hned na to o nájezdu Vikingů do severního Ruska v 9. století po Kristu. Mezi tím je 1300 let, to se nedá srovnávat...!"

"Proč neposloucháš co ti říkám, snažím se ti vysvětlit původ a dobu vzniku jmen Bohemia a Rus. Sám jsi nyní, kupodivu správně, spočítal, že mezi těmito leží zhruba 1300 let. V polovině 9. století po Kristu, když u nás bylo dávno po Sámovi, kdy kvetla Velkomoravská říše, kdy na Slovensku v Nitře stál kostel sv. Jimrama a kdy u Karla Velikého v Řezně přijalo 14 českých knížat křest, na slavné Rusi lezli barbaři po stromech, házeli po sobě šutry a ani nevěděli jak si mají říkat, o nějaké té kultuře a civilizaci ani nemluvě..."

"Neříkej ... a kdo a kdy s touto teorií přišel?"

"Někdy v 18. století dva členové nově založené Ruské akademie věd jménem Bayer a Schlözer. Hlavním písemným zdrojem je první ruská kronika mnicha Nestora, rusky se tuším jmenuje Povest vremennych let. Asi o sto let později byla propracovaná historiky Thomsenem a Kunikem a jako taková byla všeobecně přijata, a to i ruskými historiky."

"Počkej, s tím lezením barbarů po stromech to snad nebude tak horké. Říkal jsi, že Švédové založili Novgorod. Jméno je bezpochyby slovanské a mimo jiné říká, že tam někde již stálo nějaké jiné, Staré, město. A určitě existovala i jiná města a osídlení, na příklad Kijev. A kde jsi sebral ty Švédy...?

"Švédy jsem nesebral já, ale Nestor. Kmen Varangianů, ze kterého Ruseové pocházejí, je švédský. A co se týče těch tvých tak zvaných 'měst', tak to byla spíše opevněná střediska lokálních chámů než to co si představujeme pod pojmem 'město'."

"No dobrá, ale už jenom to, že tato opevněná místa existovala, svědčí o určité organizaci a společnosti 'vládce a ovládaných'."

"To ano, ale pouze v místním, omezeném měřítku, nic víc."

"O.K., ale zmiňoval jsi se o dvou teoriích a zatím tady vykládáš jenom o jedné. Co ta druhá, která s tou první podle všeho nesouhlasí."

"Pravdu díš. Ono je to ve skutečnosti velmi jednoduché a logické. Normanská teorie mluví o Rusácích jako o divoké, primitivní a nekřesťanské chásce, kterou přišli, dokonce snad na jejich žádost, zkrotit a umravnit pohanští Vikingové, kteří tudíž museli být na vyšší úrovni. Takovéto nazírání na Velkoruský národ který sám sebe povýšil na pradávného spasitele a mesiáše lidstva jest pochopitelně více než urážlivé, žeano. Proto všestranný génius Gžugašvilli tuto teorii v roce 1935 zavrhl a prohlásil za buržoasní provokaci a výmysl a svým historikům nařídil, aby přišli s teorií jinou, novou, která by jasně ukázala vyspělost a kulturnost Rusů dávno před tím, než nějací potrhlí Vikingové vůbec existovali. A hádej, co se stalo, na co se přišlo...?"

"Nemám ani potuchy a úcta ke géniovi mně zabraňuje hádat..."

"Tak abys věděl, Otec pokrokového lidstva se nemýlil! Ukázalo se více než jasně, že celé generace buržoasních historiků nebyly ničím jiným než prachobyčejnou cháskou diletantů, spiklenců a provokatérů. V krátké době po této generalisimově výzvě sovědští vědci objevili následující neochvějná, bohužel ale ničím mimo pouček nepodložená, fakta - jméno Rus je slovanské a pochází z názvu řeky Ros. V údolí této řeky sídlil stejnojmenný slovanský kmen po kterém se zove celá širá zem, který stál v čele ligy sdružených slovanských kmenů. Tato liga vznikla již v 6. století. V ní všechna půda - Slované byli zemědělci - byla společná. Vlivem vnějších sil však mezi 6. a 9. století došlo k postupné přeměně společnosti z tohoto komunálního řádu, jakéhosi primitivního komunismu, na řád feudální a to při nejmenším na úrovni Karolinské říše, kdy půda a pozemky přešly do vlastnictví velkostatkářů. Kutání archeologů jasně prokázalo, že názor, že by východní Slované zaostávali za západní Evropou, jest naprostý mýtus. A Nestorova kronika je nesmyslným blábolením pošukaného mnicha a obsahuje bajky bez podkladu. Tak! A to je ta druhá, sovětská teorie. Co to kecám, žádná teorie, alébrž naprosto tutový fakt. Jen si přečti Istoria CCCP s drevnejšich vremen do našich dnei, vydaná v Moskvě v roce 1966, strana 480-491. Kdepak, kam se nějací ti omezení pavědci Západu hrabou na pokrokovou sovětskou vědu...!!" Honza postavil další prázdnou flašku k ostatním a otevřel chladničku. Chvíli do ní vejral a pak s očividným sebezapřením vytáhl Michelob a vyčítavě se na mně podíval. Pokrčil jsem rameny:

"Sorry. A co této teorii říká zapadní historická věda?"

"Co by asi mohla říkat, znáš diskusi s bolševiky. Když jim odporuješ, dští oheň a síru. Dánský historik Stender-Peterson, snad největší kapacita na Vikingy, se k tomu v roce 1960 vyjádřil takto - ... že Normané ze středního Švédska, Östergotlandu a Gotlandských ostrovů hráli rozhodující roli při vzniku ruského státu nemůže dnes již nikdo s vážnou tváří popírat. Ze sovětských zdrojů dostáváme dosti zmatený a nejasný obraz slovansko-ruské prehistorie, jakousi neúplnou mozaiku složenou z nepodložených hypotéz ze kterých se obratem stávají fakta, z holých předpokladů a nesmyslných interpretací, jejichž jediným účelem je znemožnit normanskou teorii za každou cenu ... - On holt buržoasní historik jaksi nechápe stalinsko-leninský přístup k problémům, to jest když některá fakta odporují dialektickému chodu dějin, tak se zavrhnou a nebo předělají a v případě že chybí, tak se prostě a jednoduše tak zvaně objeví."

"A jsou vůbec nějaké písemné zprávy z jiných než normanských zdrojů?"

"Ale ano, jen jich není mnoho. Myslím, že jedna z nejstarších je z poloviny 9. století a zaznamenal ji francký biskup Provenius. Vládce Rusi vyslal k byzanskému císaři Theophilovi své posly. Jejich cesta vedla po Dněpru přes Černé moře do Byzance. Za jejich pobytu na císařském dvoře vypukla válka mezi kmeny v povodí Dněpru a místí válečníci z obou stran likvidovali co se hnulo. Poslové pochopitelně neměli moc chuti vracet se stejnou cestou zpět. Shodou okolností, císař Theophil v té době vypravoval poselství k franckému králi Ludvíkovi Pobožnému a ruští poslové se tedy k této výpravě připojili aby se oklikou dostali domů. Když výprava s ruskými posly došla k Ludvíkovi, ten ruské posly nechal zabásnout a vyšetřovat, protože se domníval, že jsou vikingskými vyzvědači. Ti však o sobě tvrdili že jsou oficielní poslové ruského chána a nikoliv Švédové, i když švédského původu. Z toho tedy vyplývá, že v roce 839 kdy k této příhodě došlo, na severu Ruska existoval státní útvar jehož vládnoucí třída, abychom se drželi marxistické hantýrky, byla švédského původu třebaže se sama za Švédy již nepovažovala, a že tento útvar měl dokonce styky s Byzancí."

"A to je všechno?" vyzvídal jsem dál.

"Není. Existují ještě zprávy Arabů. Z nich nejvýznamější a nejpodrobnější pochází od jistého Ibn Fadlana, vyslance bagdádského kalifa u bulharského chána. Ten se kolem roku 920 zúčastnil výpravy do Povolží a jeho zápisky o tom, co viděl a zažil se dochovaly. Své první setkáni s Rusy popsal takto: ... nikdy jsem neviděl lidi dokonalejší stavby těla ... a popisuje urostlost ruských bohatýrů, jejich oděv a zbroj. Pak přišel do jakéhosi sídliště a spatřil jejich domácnost a zvyky: ... jsou nejšpinavější ze všech božích stvoření. Nečistí se ani po vykonání tělesných potřeb. Když už se myjí, používají všichni stejné vody, která je tak špinavá jak si je jen možno představit. Dělají to následovně - děvče přinese nádobu s vodou a podá ji svému pánovi. Ten si omyje ruce, obličej a vlasy, pak se vysmrká a plivne do vody. Děvče pak podá nádobu sousedovi a nosí ji od jednoho k druhému dokud se do ni všichni nevysmrkali, nevyplivali a nevymáchali si ruce, obličej a vlasy..."

"Nebuď dobytek, to sis vymyslel ...!!"

"No dovol?! Copak se něco podobného dá vymyslet? To jsou tak říkajíc historická fakta, objektivní to záznam nezávislého svědka, třebaže v táboře míru kapánek nebezpečná. Takto se vyjadřovat, či dokonce nahlas mluvit, o předcích nejpokrokovějšího národa světa. Vždyť to jest vyložené kacířství. A nebo co takhle zvyky ruského chána. To nám také Ibn Fadlan zachoval. Je to dosti zdlouhavé, tak ti z toho vyberu to podstatnější: ... chán Rusů dlí v pevnosti se svou družinou ... tito muži sedí pod jeho trůnem a jsou připraveni dát se pro něho zabít ... kolem svého trůnu má chán 40 otrokyň harému s nimiž často souloží v přítomnosti svých mužů ... chán nesestupuje ze svého vyvýšeného trůnu a potřebuje-li vykonat tělesnou potřebu, přinesou mu na to nádobu ... a tak dále. Takto tedy, hochu zlatý, tehdy vypadal ÚV VKS(b)..."

"Honzo, seš čuně", neodpustil jsem si.

"To se tedy pleteš, já ne. A nebuď útlocitnej. Však poddaní nebyli jiní. Ibn Fadlan též navštívil jakýsi GUM s otroky a píše o tom: ... každý obchodník tam má prostor, kde shromáždí své dívčí otrokyně aby je prodal ... s nimi tam i přede všemi souloží a někdy tak činí všichni najednou. Přijde-li zákazník aby si koupil dívku s níž Rus právě souloží, ten ji nepropustí dokud nedosáhne toho co si usmyslil ... podobají se divokým oslům ..."

"Jsi nenapravitelný kanec..." povzdechl jsem si.

"Vůbec ne, cituji pouze prameny. Ibn Fadlan byl též svědkem pohřbu nějakého pohlavára. Rusáci tehdy praktikovali lidské oběti. Chceš slyšet podrobnosti...?"

"Raději dnes už ne, chtěl bych si dát večeři..."

"Jak si přeješ. No, a teď si to zařaď do souvislostí. Toto popsané se dělo v povolží v době, kdy u nás vládl kníže Vratislav a mladý Václav, budoucí světec, na Budči chodil do školy a kdy jenom v Čechách bylo vysvěceno nejméně šest kostelů. A tobě se nelíbí, když já tady o Rusácích prohlásím, že vůči nám jsou sto let za vopicema... v tu chvíli k nám na verandu vtrhly jako velká voda naše drahé polovice vracející se ze společného nákupu. Obě pohlédly na vyrovnanou řadu prázdných pivních lahví a moje drahá beze slova uchopila značně odlehčenou iceboxu a odkvačila s ní pryč. Honza jen pokrčil rameny a polohlasem pronesl:

"...next time..."


Původně publikováno v časopise ZÁPAD, ročník 11, č. 6, str. 20
prosinec 1989

James V. Jakoubek
Lakewood, Ohio,
Feb. 24th 2014


Rezidence generala Psonky...

24. února 2014 v 16:36 | Doslo emailem... |  Clanky jinych autoru
Petr Nachmann mi zaslal link na blog psany v azbuce, ktery ctenare provadi po rezidenci ukrajinskeho generala Psonky. Zde je a podivejte se http://4ubuk.blogspot.se/2014/02/blog-post_23.html

Nevim, ceho je ten general Psonka generalem, snad generalem nevkusu, generalem kyce a generalem vychodni primitivnosti a buranstvi. Podle veku musel byt v mladi i komunistou, coz by vysvetlovalo ten primitivismus.

Pred casem mi emailem dosly i fotografie z domu jakehosi ciganskeho barona, nebo krale, taky primitivismus as ultimo, ovsem tohle se tomu vyrovna, mozna i predci. Podle obrazku to vypada, ze Viktor Psonka by mohl byt okamzite i clenem ceske intelektualni elity a vladnoucich kruhu - urcite i clenem Sobotkovy vlady. Kvalifikaci na to urcite ma.


Pro ceske "overovace" prikladam link: http://en.wikipedia.org/wiki/Viktor_Pshonka
---
Nevkus a primitivismus vychodoEvropanu a obzvlaste jejich kriminalnich zbohatliku je stal i predmetem zesmesnovani v americkych reklamach - je to i o vas - kouknete:


Pripad Hrobata...

24. února 2014 v 15:48 | Z ceskeho denniho tisku |  Clanky jinych autoru
Obrana zrušila Hrbatovi trafiku

Klidné brněnské místo mu vydrželo jen devět měsíců. Bývalý náměstek ministra obrany Michael Hrbata se nyní musí klidit i z Univerzity obrany.

BRNO/PRAHA Ze svého rodného Vyškova to měl do práce jen kousek. V brněnské kanceláři zástupce rektora pro investiční rozvoj Univerzity obrany však Michael Hrbata dlouho nepracoval. "Pozice, kterou zastával, bude od 1. března 2014 zrušena," potvrzuje Jan Pejšek, mluvčí ministerstva obrany.

Přitom když Hrbata loni 1. června nastupoval, jako čerstvě propuštěný náměstek ministra obrany pro personalistiku, neměl žádného konkurenta. "Nevypsali jsme výběrové řízení, protože se nejedná o místo akademického pracovníka," hájil jej tehdy Vladimír Šidla, mluvčí školy.

A že šlo minimálně o kontroverzní krok, na který upozornily LN, teď potvrdil i nový ministr obrany Martin Stropnický (ANO). "Vytvoření této pozice bylo ukázkovým příkladem trafiky pro bývalého poslance a náměstka," vzkázal z Atén, kde se zúčastnil setkání ministrů členských zemí EU.

Zjistit reakci samotného Michaela Hrbaty je nemožné. Na telefon nereaguje, jedna z univerzitních asistentek jen sděluje, že v současné chvíli pobírá nemocenskou. Mluvčí resortu Jan Pejšek upřesňuje, že Hrbata má nárok na odstupné ve výši tříměsíčních platů. Tedy zhruba 150 tisíc korun.

Kariérní řád a Rio

Když Hrbata na univerzitu nastupoval, LN přiblížil, že jeho úkolem bude "rozvoj univerzity". Tedy i koordinace výstavby moderního multifunkčního bloku v kasárnách Jana Babáka za 400 milionů korun. Jenže od loňského léta se nic viditelného nestalo.

"V současné době je připravena veškerá potřebná dokumentace a získána potřebná povolení," shrnuje dnes Vladimír Šidla.

Na Univerzitě obrany tedy po Michaelu Hrbatovi nejspíš zůstane stejný otisk jako na ministerstvu obrany. Jeho hlavním úkolem pod Alexandrem Vondrou a později Vlastimilem Pickem bylo zavedení kariérního řádu do armády.

To se ale příliš nepovedlo. "Novému systému se začalo přezdívat yetti. Všichni o něm mluvili, ovšem nikdo ho nikdy neviděl," tvrdil s nadsázkou po Hrbatově odchodu jeden z vysokých armádních velitelů.

Náměstek pro personalistiku nominovaný za občanské demokraty se tak nejvíc proslavil svým zájmem o vojenské důchodce a hroby československých vojáků padlých ve světě.

V létě 2011 LN také informovaly, jak si spolu s armádními sportovci zaletěl na dva týdny do Rio de Janeira. "Fandil nám," popisovala to Ivana Roháčková z vojenského klubu Dukla.

Do té doby nikdo tak vysoce postavený na Světové armádní hry necestoval. Resort nikde neviděl potíž, označil to za naprosto běžnou situaci. Třeba slovenská armáda ale takový luxus nikomuzministerstva nedopřála.

Loňské angažování Michaela Hrbaty na Univerzitu obrany vzbudilo nevoli i proto, že manažerskou funkci pro něj vytvořili ve chvíli, kdy se škola připravovala na masivní úsporná opatření a propouštění.

Na mzdách, které každoročně stojí půl miliardy korun, se muselo ušetřit 45 milionů.

Foto popis| Michael Hrbata FOTO ARCHIV MAFRA
"Trafikant" vyklízí pozice i v ODS

VYŠKOV/PRAHA


Na úterní výročí "vítězného února" si svůj sněm naplánovali občanští demokraté z Vyškovska. Do roku přinášejícího troje volby včetně těch komunálních chtějí jít s čistým štítem. A proto mění dlouholetého předsedu. Michaelu Hrbatovi, který jim šéfoval od roku 2001, adresovali výzvu k rezignaci a ten poslechl.

"Teď to vypadá tak, že největší šance stát se novým předsedou má Karel Jurka," sdělil Ivan Charvát, místopředseda oblastní rady ODS a starosta Slavkova u Brna.

Jurka šéfuje místnímu sdružení ve Vyškově, odkud vzešel impulz k odstranění Hrbaty. "Je pracovně vytížen tak, že ztrácel kontakt s regionem," vysvětluje Jurka. A Hrbata souhlasil. "Rezignoval jsem z pracovních a časových důvodů. Věřím, že nástupcem bude zvolen můj dlouholetý 1. místopředseda Karel Jurka," doplňuje Hrbata.

Předseda oblastní organizace ODS je v krátké době druhá významná pozice, z níž se musí dříve vlivný politik klidit. Jak už LN informovaly v sobotu, bývalý náměstek ministra obrany pro personalistiku přijde i omísto zástupce rektora pro investiční rozvoj Univerzity obrany. Zastával jej od loňského 1. června, poté co ho ministr obrany Vlastimil Picek propustil z vedení resortu.

"Vytvoření této pozice bylo ukázkovým příkladem trafiky pro bývalého poslance a náměstka," kritizuje Hrbatovo angažmá nynější ministr Martin Stropnický (ANO). Univerzita totiž funkci vytvořila přímo pro Hrbatu. K1. březnu 2014místo zaniká a Hrbata si bude hledat nové působiště. V posledních dnech čerpá nemocenskou, kam zamíří dál, LN nesdělil. Některým kolegům vadí i Hrbatovy kaňky z dob jeho náměstkování na obraně. Zvláště propojení se stavební firmou Staeg, s jejímž jednatelem Vojtěchem Mikulíkem udržoval přátelství. I přesto, že společnost ministerský audit usvědčil z předražení zakázek, v éře Hrbaty na ministerstvu se s ní dál spolupracovalo.

Bývalý Vondrův náměstek měl pěknou trafiku. Teď mu ji Stropnický zrušil


Bývalý náměstek ministra obrany Michael Hrbata bude muset opustit Univerzitu obrany, kde působil jako zástupce rektora pro investiční rozvoj. Ministerstvo od 1. března 2014 jeho pozici zruší.

Hrbata byl ve své funkci od 1. června minulého roku. Jako bývalý náměstek ministra obrany pro personalistiku neměl žádného konkurenta. Škola nevypsala výběrové řízení, protože se prý nejednalo o místo akademického pracovníka.

Ukázkový příklad trafiky, tvrdí nový ministr Stropnický

Na kontroverzní umístění někdejšího náměstka upozorňovaly Lidové noviny. Nyní si na to došlápl nový šéf resortu Martin Stropnický (ANO). "Vytvoření této pozice bylo ukázkovým příkladem trafiky pro bývalého poslance a náměstka," komentoval pro LN.

Hrbata má po skončení nárok na odstupné ve výši tří měsíčních platů. Jedná se o zhruba 150 tisíc korun.
Práci náměstka se přezdívalo yetti. Všichni o ní mluvili, ale nikdo ji nikdy neviděl

Úkolem Hrbaty bylo rozvíjet univerzitu. Měl mít například na starosti výstavbu moderního multifunkčního bloku v kasárnách Jana Babáka za 400 milionů korun. Od léta minulého roku se ovšem nic nedělo. Mluvčí školy Vladimír Šidla tvrdí, že je připravena veškerá dokumentace a získána potřebná povolení.

Hrbata tedy zanechá podobný odkaz jako na ministerstvu, kde měl zavádět armádní kariérní řád. "Novému systému se začalo přezdívat yetti. Všichni o něm mluvili, ovšem nikdo ho nikdy neviděl," prohlásil s nadsázkou jeden z velitelů. Hrbata se do pozice náměstka dostal za Alexandra Vondry, poté, co v roce 2010 neobhájil svůj poslanecký mandát.

Náměstek pro personalistiku se tak nejvíce proslavil zájmem o vojenské důchodce a hroby československých vojáků ve světě. Za to si prý od úředníků vysloužil přezdívku "Hrobata".
---
Poznamka R.H.: Mimo Hrbatu byla odvolana i Hlasecka...

Zdravice...

22. února 2014 v 17:17 | Aby jste nezapomeli... |  Clanky jinych autoru

Tak se to dela...

18. února 2014 v 15:50 | Prislo emailem |  Clanky jinych autoru
-------- Original Message --------
Subject: FW: Jak Rusové bez milosti zlikvidovali somálské piráty....
Date: Tue, 18 Feb 2014 12:07:01 +1100
--------------------------------------------------------------------------
V tomto NAPROSTO s Rusy souhlasím ! Kdyby se ostatní země, jejichž Navy v těch místech patrolují, zbaběle nevymlouvaly na "Ženevské konvence" a humanitu, piráti by tam neexistovali ! S.
________________________________________
Tak se to dělá... Video bylo natočeno komandem ruského námořnictva na somálské pirátské lodi nedlouho poté, co piráti ukořistili ruský tanker. Námořnictvo Evropské Unie, které v těchto vodách hlídkuje nezasáhlo, protože se obávali, že při zásahu budou oběti. Ruské komando tedy zasáhlo, osvobodilo své druhy a loď s ropou. Pak piráty umístnili na zádi jejich vlastní lodi. Prohledali pirátskou loď a nalezli hodně zbraní a trhavin. Po opuštění pirátského plavidla ho vyhodili do povětří i s připoutanými zbývajícími piráty. Komando potopilo pirátskou loď s piráty samozřejmě bez jakéhokoliv soudu, právníků atd. Použili k tomu protipirátské zákony 18. a 19. století, kdy kapitán má právo naložit s piráty podle vlastního uvážení. Obyčejně byli pověšeni. Výsledek: Od té chvíle zcela jistě ruské olejářské lodě nebudou v budoucnu napadány somálskými piráty.



P.S.: (poznamka R.H.) - Ted mne napadlo, zda by se s Ceskou republikou jako entitou (ano generalizuji) nemelo zachazet stejne jako s vyseuvedenymi Somalci? Podle mne jsou Cesi Somalcum velmi podobni svych chovanim a videnim sveta. Jsou primitivni a necivilizovani, rozkradli by co se da, jsou jeste namysleni a drzi jako opice, delaji si naroky na to, co jim nepatri... Cesi jsou stejna, bezduvodne zla zver, jako tihle Somalci...

Cesky sovinismus...

17. února 2014 v 16:08 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Jednou z nejvyraznejsich ceskych vlastnosti je sovinismus. Pokud neovladate cizi slova - vysvetlivka je zde http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0ovinismus

A nekolik nametu k zamysleni - krotke zamysleni z Lidovek:

A lepsi zamysleni zde:
a

---
Skupina vyznamnych ceskych sportovcu - je mi ale divne, ze nemaji ksandy dolu....

Kde to cinká, tam je vždy Anna...

14. února 2014 v 18:40 | Jiri Wolf |  Clanky jinych autoru
Mnozí občané si mohli před rokem přečíst na internetu mé vzpomínky z dob totality.

Nebylo to věru nic veselého. Jak jsem na Ruzyňské vazbě po dobu dvou let trpěl příšerným hladem, a že jsem za tu dobu obdržel jeden jediný potravinový balíček od paní Anny Šabatové. Prosil jsem, psal a žadonil na všechny strany, o jídlo a peníze, ale lidé z Charty a VONSu nepomohli. Psal jsem také o tom, jak profesor František Janouch posílal do tehdejšího Československa ze zahraničí - Švédska- peníze pro politické vězně a jejich rodiny.

Posílal také peníze pro mne, které adresoval rodině Petra Uhla a Anny Šabatové a také pro mého uvězněného kamaráda Jana Wunsche. Petr Uhl obratem Janouchovi odpověděl (stojí to v knize Janoucha), že aby se mu to nepletlo, tak zřídil dvě obálky na peníze pro Jiřího Wolfa a Jana Wunsche.

O tom všem jsem se obšírně rozepsal a položil následnou otázku: Kam se poděly všechny peníze, které tato rodina "obhospodařovala", když za roky ve vazbě mi paní Šabatová poslala jeden ubohý balíček? Na konto mi do Ruzyně také nepřišla ani jedna koruna. Kdo peníze zpronevěřil a za tuto zlodějnu poté obdržel cenu OSN za lidská práva? Po pádu komunistického režimu v Polsku, Solidarita provedla veřejné vyůčtování. Tedy, kolik peněz dostala opozice ze zahraničí a následně, kolik zlotých Solidarita vydala na proti podpis a jaký byl účel platby.

To v Chartě 77 neexistovalo po roce 1990 nikdy učiněno nebylo a tak zůstalo jen velkým tajemstvím, kam se všechny peníze vůbec poděly. A že šlo o milionové částky z celého západního světa! Po zveřejnění mého svědectví na internetu, připravila Česká televize ve večerních zpráv rozhovor s paní Šabatovou. Spíše se jednalo o předem připravenou komedii! Na tento rozhovor jsem nebyl pozván jako nežádoucí osoba.

Velká bojovnice za lidská práva v televizní debatě tvrdila, že nemluvím pravdu, a že jsem balíčky dostávat ve vězení prostě nesměl. (Ve vazbě měl obvinéný právo na přijetí balíčeku každý měsíc!) Mé tvrzení, že jsem za 24 měsíců ve vazbě obdržel od této rodiny pouze jeden ubohý potravinový balíćek, byl obrácen proti mne, že jsem Šabatovou chválil, že ona jediná mi poslala balíček. Protože jsem nebyl pozván do debaty, nemohl jsem se bránit a uvést vše na pravou míru, tedy otevřeně nazvat tuto rodinu zlodějskou! Televize ze mne udělala fabulátora a z rodiny hyen mecenáše!

Bylo naprosto běžné, že v rodinách šlechty Charty 77 a VONSu se zpronevéřovávaly peníze pro politické vězně a jejich rodiny. Lidé z VONSu a Charty si z lidských práv udělali jen vlastní, dobře prosperující kšeft a je smutné, že profitovali z hladu a utrpení a naprosto bezcitně okrádali politické vězně, kteří trpěli hlady a na které požadovali další peníze do zahraničí.

Dnes tvrdí, že v rámci té nejpřísnější konspirace nemohli přece vést řádně evidenci o financích, které ze zahraničí do tehdejšího Československa přicházely. V rodinách hyen se jedlo a pilo, vše jen z Tuzexu! A kdo měl málo, udělal si další příjem v dolarech prací v Helsinském výboru. Veškerou tuto činnost dělali bojovníci za lidská práva jen pro peníze! Každá funkce v Chartě byla finančně vysoce honorována! I to se tajilo a dodnes tají!!!

Po roce 89 se pro tyto bojovníky za lidská práva stala další práce v humanitárních organizacích, jak vládních, tak i nevládních, a stávala se dalším dobře placeným kšeftem. Kde to nejvíce cinkalo, tam bylo možno tyto bojovníky nalézat! Dnes jsem se dozvěděl, že se Anna Šabatová stala ombudsmankou! Inu, kde to cinká, tam je vždy i naše Anička. Profesionální bojovnice za lidská práva! Docela bych se jí rád zeptal: Kam se poděly všechny ty peníze ze zahraničí, které se svým manželem zpronevěřila, a proč jsem na vazbě musel chcípat hlady a její rodina si užívala? Zatím nedokázala na tuto otázku odpovědět.

A tak si říkám, že když už máme všude ve státní správě své korupčníky, zloděje a podvodníky, potom Anička mezi tuhle sortu docela dobře zapadne.

J. Wolf, Praha - Nejdéle vězněný disident.


---


---
Jiri Wolf doporucuje, abyste si do Google vyhledavace dali "Janouch František financování Charty 77" a ono vam to vyhodi radu clanku na toto tema.