Květen 2014




Prazaci....

19. května 2014 v 14:41 Clanky jinych autoru
Video pripomina hojnou navstevu Prazaku na koncerte Prazskeho jara...


Gottland

18. května 2014 v 4:02 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Gottland

Dostal jsem jako darek od pratel v Ceske republiky knizku Mariusze Szczygiela Gottland. Uz 17. vydani, kniha uz je v obehu par let.

Nebudu vas napinat, knizku doporucuji, pet hvezdicek. Autorem je nejaky mlady Polak a i kdyz je znamo, ze Polaci Cechy moc radi nemaji (a naopak) a pise o Cesich s neuveritelnou laskavosti a toleranci. Je to v podstate pomerne detailni moderni historie Ceska psana reportatznim zpusobem a navzdory nazvu Gottland je tam Karel Gott zminen jen zcela okrajove.

Kniha zacina historiemi Tomase a Jana Bati, pres Lidu Baarovou a Adinu Mandlovou, historii Stalinova pomniku, rok 1968 az k velicinam nedavne soucasnosti.

Autor suse popisuje (neodsuzuje) celonarodni intelektualni nedostatky vzajemne se nenavidiciho a pokriveneho kmene Cechu. A mozna to ani neni kmen, mozna je to jen kasta jako v Indii nebo sekta.

Asi tak v polovine knihy mi doslo, ze je to kniha o tech 95% o kterych ja jsem kdysi taky psaval. V knize je pomerne detailne a zajimave psano o velkem mnozstvi ceskych "osobnosti" a zacalo byt jasne, ze pokud nekdo chce v Cesku jakkoliv vyniknout a nebo neceho dosahnout, pak musel nekdy v zivote udelat zasadni kompromisy ve svem zivote a charakternosti tehoz.

Tak treba znamy kolaborant s komunistickym rezimem (prinejmensim v druhe polovine jeho zivota, kdy uz by mel mit rozum) Jan Werich rekl neco ve smyslu, ze s zivotem se neda nic rozumejsiho delat, nez jej dozit. Rekl jen polopravdu - nerekl druhou cast tehle moudrosti a to ze zivot je treba dozit charakterne a s cistym svedomim (tedy pokud nejste Prazaci, ti maji na svedomi a charakter jeste divocejsi meritka).

Hned ze zacatku mne zaujala cast o Lide Baarove, ceske herecce, ktera toho jasne v te hlave moc nemela, ale presto je na jeji pamatku dodnes plivano pro jeji udajnou kolaboraci s nacisty. Co o tom zjistili ruzni historici bylo, ze se libila nacistovi Goebbelsovi a nekolikrat ji vzal na veceri. A hotovo. Zbytek zivota byla ostrakizovana jako kolaborantka s nacisty.

A ted si vezmete treba toho Jana Wericha - oproti neprilis inteligentni Baarove to byl clovek bud genialni a nebo alespon s nadprumernou inteligenci. A presto dokazal od roku 1948 az do sve smrti bezcharakterne kolaborovat s komunisty (Hral ve filmech? Hral. Byl zavreny? Nebyl. Jezdil si na prazdniny do Italie!) a kolikrat mel Werich veceri s nejakym komunistickym Goebbelsem, to asi nespocitame.

Z meho pohledu nezucastneneho pozorovatele to pak nutne vypada, ze Lida Baarova svuj zivot dozila docela charakterne v Salzburgu, oproti Werichovi, ktery se na Kampe prostituoval s komunisty az do konce zivota. Ovsem zustal PRAZAKEM. A to je pro tyhle pseudovlastenecke paumelce strasne dulezite.

Prectete si tenhle odstavecek jeste jednou, pokud vam to napoprve nedoslo: Tvrdim, ze "prazactvi" je stejna charakterova vada jako kolaborace s nacisty nebo komunisty (to vyjde nastejno). Byla horsi s nacisty kolaborujici Lida Baarova (nebo Adina Mandlova) a nebo s komunisty mnohem zasadneji kolaborujici Jirina Svorcova, Dana Medricka ci desitky jinych ceskych herecek, hrajicich v propagandach komunistickeho rezimu? Hlavne, aby hraly v Praze a ne v nejakem provincialnim divadle!

To "prazactvi" rad vysvetlim i na jinem extremnim pripade. Z cele knihy Gottland jsem nasel jedinou tam zminenou osobnost, ktere se neda vytknout ona ceska zkurvenost charakteru, jako tem vsem ostatnim - Marta Kubisova. Marte Kubisove znicili komuniste zivot v jejich 27 letech a z hlediska charakteru a rovnosti patere se Marte Kubisove neda nic vytknout. Snad prave s vyjimkou "prazactvi". V knize Marta Kubisova vzpomina, jak ji zakaz vystupovani v Praze dusevne znicil, jak chodila po Praze a prala si, aby na ni spadl balkon (vazne, str. 131), jaky byl pro ni trest, ze musela bydlet na Slapech a ne v Praze, atd. atd.

Takze Marta Kubisova, ktera mohla zit slusny a dustojny zivot kdekoliv v zahranici (stejne jako Jan Palach nebo Lida Baarova), z nejakeho pomateneho vlastenectvi zustala v Cesku (a v Praze) a nechala po sobe slapat hovadskym rezimem. A az ji soucasny neokomunisticky rezim zpivat dovolil (po 20 letech), tak uz to pro ni bylo "fucking over"! Zivot v prdeli, ale ztravila ho v Praze. O jaka to vyhra v loterii!!! Jak rikam, z charakteroveho hlediska se ji neda nic vytknout - ale je tohle normalni, lidske uvazovani? Nejsou tihle lide blazni? A kdyz uz maji charakter (jsou z tech 5%) - nejsou to blazni take proto, protoze chteli byt "prazaky"?

A jeste citat z knihy (str. 149)): "Kdyz byl Havel roku 1968 v USA, sesel se tam s ceskym spisovatelem Egonem Hostovskym, ktery emigroval hned po komunistickem puci v roce 1948. Hostovsky mu rekl, ze emigroval sam pred sebou. Tak strasne se bal toho, co by mohl udelat, kdyby zustal."

Tak se vas ptam, mili krajani za oceanem, tam v ceske kotline, v tom prokletem krateru po meteoritu: Stalo vam to za to? Stoji vam to za to?




Neco pro ceske zeny...

13. května 2014 v 14:57 Clanky osvetove
Tohle sem dal Jiri Wolf - ceske muslimky:

Tohle bylo dnes na Facebooku: Muslimska devcatka jsou v retezech odvadena ke svym novym manzelum...

Podle meho nazoru maji ceske zeny historicky problem: Aniz by zacaly pouzivat ty jejich zasrane hlavy, dokazou se fanaticky ztotoznit s necim, co je principialne spatne (nacismus, komunismus, feminismus) v dojmu, ze jim "bude lip" a ze budou "nezavisle". Ale stejne skonci u nejakeho pivo chlastajiciho burana - pripadne u neceho horsiho, jako ty vyseuvedene. Ale myslet nebudou.



Kojetinska historicka tabu...

12. května 2014 v 2:40 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Vyraz "tabu" popisuje situace, kdy je neco znamo, ale pokrytecky se o tom nemluvi. Mame tabu rodinna, spolecenska, historicka, statni nebo i jen mestska. Priklad rodinneho tabu je, ze treba v britske kralovske rodine vsichni vedi, ze zrzavy Harry neni synem Charlese, ale cudne se o tom nemluvi. O tom, ze Obamova matka byla "povetrna zena pochybnych mravu" se taky vi a taky to neni zminovano. Proste tabu.

A tak se dostavame az k historickym tabu mesta Kojetina. I tam hraje roli vseobecne pokrytectvi a fales, ale i pretrvavajici chorobna ucta k vrchnosti a komunistickym historikum, kteri po dekady prekrucovali do oci bijici pravdu - a jejich vliv trva v Kojetine dodnes. Jiste si se zajmem prectete o par prikladech - zde jsou:

Tak treba pocatky Kojetina jsou oficialne datovany do roku 1233, byt vse napovida tomu, ze je nejmene o 600 let starsi. Rozhodli o tom "historici" minuleho rezimu, kteri meli kancelar v Olomouci (a Kojetin byl jen regionalni mestecko) a tak to pro jistotu posichrovali jeste spojenim s olomouckym Kojatou. A ti novi, nezletili "historici" jen opisuji a papouskuji, co jim jejich "ideologicky kovani ucitele" natelili do hlav.

Kojetin ve svych historickych pocatcich neni spojovan jen s Kojatou, synem knizete Sama, pripadne s Kojatou Vseborovic ci Kojatou Hrabisic (coz je ta verze komunistickych historiku), ale dle nedavnych badani a Fredegarovy kroniky i s dejistem tridenni bitvy u Wogastisburgu mezi Slovany (vedene Samem) a Franky (vedene kralem Dagobertem I) v roce 631. Slovane vyhrali a Samuv syn Kojata to hradiste na miste dnesniho kostela prejmenoval na Kojata. Predtim to bylo znamo coby Wogastisburg.

Presne misto sice neni spolehlive znamo, protoze Fredegar ve sve kronice neuvedl zemepisne ci GPS souradnice, ale Samo a Kojata byli nepochybne pritomni a tudiz se z Wogastisburgu stal Kojetin. Logika nepusti. Jinak v ruznych publikaci jsou uvadena i jina mozna mista - od Podboran, Uhoste, Bratislavy, Trencina ci dokonce Vidne. Ovsem vitezove Viden neprejmenovali na Kojetin, nebo jo? Popsano je to zde: http://hbar.phys.msu.ru/gorm/chrons/fredegar.htm Ovsem napsat neco takoveho je tabu - nema to bumazku historiku komunistickeho rezimu. Ostuda.

Jinym kojetinskym historickym tabu je otazka, kolik bylo vlastne kojetinskych Zidu? The history of Jews in Kojetin (autor Arthur Steiner), podava velke mnozstvi informaci: Zide zili v Kojetine uz od 12. stoleti (jejda, o sto let driv nez byl Kojetin oficialne zalozen? Ze by soudruzi historici nekde udelali chybu?), v dobach krizackych valek a v roce 1566 uz meli svou Judengasse a zilo tam 52 zidovskych rodin (vynasobte si to, tehdejsi rodiny nemely jen jedinacky). Tato cisla stoupaji a stoupaji, pribyva synagoga (stoji dodnes) a zidovska skola (stoji dodnes) a kojetinska zidovska komunita za par poslednich stoleti vyprodukovala slusnou radku vyznamnych osobnosti, ktere svete div se NEJSOU zahrnuty v seznamu vyznamnych rodaku Mestskeho kulturniho strediska. Proc? Proc ne? A proc je v tom seznamu tolik udajne "vyznamnych" rodaku, jejichz jedinou kvalifikaci bylo clenstvi v komunisticke strane? Ja se divim, vy mi odpovezte!

Dle informace zhttp://www.kojetin.cz/meks/se dne 22. června 1942 na kojetínském nádraží spořádaně shromáždilo 58 kojetínských židů (z toho 12 dětí, nejmladšímu byly 4 měsíce) a 17 židovských souvěrců z okolních obcí. Poslušně odjeli do Olomouce, pak do Terezína a pak následovala Osvětim, Treblinka, Birkenau a Minsk. Zarazil mne onen počet: 58? Židé přišli do Kojetína v roce 1454 (podle MeKS), synagogu měli brzo potom, zachovala se dodnes, židovský hřbitov taky, byl tam židovský park, židovská škola, Judengasse (dnešní Husova ulice), Rosengasse (Růžová ulice), každý druhý dům na náměstí byl židovský, poslední pohřeb na židovském hřbitově byl 1942 a do zhruba začátku šedesátých let, než začali rozšiřovat katolický hřbitov na místě bývalého smetiště (jak typické), byl židovský a katolický hřbitov zhruba stejné velikosti. Dle mého odhadu nám tu zmizela aspoň tisícovka Židů. Zase nám tu někdo manipuluje s čísly, anebo vyloženě lže? Roku 1921 (první sčítání po válce) bylo v Kojetíně 874 domků a 6158 obyvatel. Z toho 6038 Čechů, 33 Němců, 34 židů, 3 jiné národnosti a 50 cizozemců. Podle náboženského vyznání 5261 katolíků, 27 evangelíků, 219 církve československé, 87 izraelitů, 11 jiné víry a 533 bez konfese. Simon Wiesenthal Center -http://motlc.learningcenter.wiesenthal.org/gallery/pg36/pg8/pg36851.html - se zdá potvrzovat tyto údaje, problém ovšem je, že jejich vlastní údaje pochází až od československých poválečných úřadu, ehm ehm (opisovani nesmyslu). Je to možné? Je to logické? Kam se poděli? Kam šli? Proč neposlali aspoň pohlednici?

To je dalsi kojetinske historicke tabu: Kolik vlastne bylo kojetinskych Zidu, nez je kojetinsti rodaci (mozna i s dechovkou a pruvodem, co ja vim, nebyl jsem u toho) vyprovodili na vysezminene kojetinske nadrazi smer Osvetim? 58 a nebo 1058? O tom se v Kojetine radsi nemluvi - je to tabu...

Daleko nejvetsim kojetinskym historickym tabu je ale existence povalecneho koncentracniho tabora pro Nemce, ve dvore Okresniho domu na namesti (dnes je to tam vsechno hezky upraveno a zamaskovano). Je tabu se zminit, ze v tabore nebyli zadni nemecti vojaci a "hitlerovsti zlocinci", ale kojetinsti obcane nemecke narodnosti, kteri nemeli s valkou nic spolecneho. Presto se tam opakovane odehravaly sceny, kdy vezni tohoto tabora ("Nemci") byli vstrceni do pytle a na rohu namesti, kde je dnes cedule, ze tam Manes maloval jejich Hanacky, byli dotycni "Nemci" verejne ukopani a umlaceni k smrti. V tom pytli. Velitelem tohoto koncentraku na Okresnim dome na namesti v Kojetine byl Ladislav Skacel (pozdeji bydlel v Bezmerove), jako male dite jsem ho nekolikrat potkal. Proc dnes neni na budove byvaleho Okresniho domu pod tou Manesovou take pametni deska zminujici brutalni vrazdy na civilnim kojetinskem (ale nemeckem) obyvatelstvu? Ani muk.

Nejspis proto, ze i tohle bylo tabu pro oficialni komunisticke historiky a ucitele - a proto to neni zmineno.

Mestske kulturni stredisko rozhodlo, ze od roku 631 naseho letopoctu se na uzemi Kojetina narodilo nebo vyskytlo celkem 37 vyznamnych rodaku. Z tech 37 neni ani jeden Zid - i kdyz je jim na strance venovan cudny separatni clanecek - no jo, no...

Z tohoto oficialniho poctu 37 je 10 komunistu, u nichz jedina kvalifikace na vyznamnost je, ze byli "chudi, nezamestnani" - a clenove KSC! Prectete si to tam sami, pokud neverite svym ocim! Myslim si dokonce, ze Mestske kulturni stredisko postupuje PROTIZAKONNE, protoze v platnem Zakonu 198/93 Sb. stoji, ze KSC byla organizace zlocinna a zavrzenihodna. Pri pozornem badani v archivech by se zajiste nasli i nejaci kojetinsti rodaci, kteri byli za valky cleny NSDAP, Wehrmachtu nebo dokonce SS. Byli by to take vyznamni rodaci? Mozna padli u Stalingradu! Vyznamnost! Tabu - nebudeme o tom mluvit a budeme se tvarit unyle a jakoze mame spoustu dulezitejsich veci na starosti, jo?

Kdyz jsem pred casem zadal mesto Kojetin o prejmenovani ulice Jana Pestuky na COKOLIV, jen ne po clenovi zlocinne a zavrzenihodne organizace (zakon 198/93 Sb. pekne prosim), zastupitele to pomerem hlasu 17:1 zamitli. Jedna z trapnych vymluv, kterych se mi pozdeji dostalo nepocitane, byla, ze obyvatele teto ulice by si museli menit adresu v obcanskych prukazech. Vazne.

Uplne mne to rozesmalo a zamyslel jsem se nad historii pojmenovani hlavniho kojetinskeho namesti. Napred to bylo namesti cisare Frantiska Josefa, potom to bylo Masarykovo namesti, potom to bylo namesti Adolfa Hitlera, pak kratce znovu Masarykovo, pak dlouho Gottwaldovo namesti a ted uz je to zase znova Masarykovo namesti. Kolik asi z tech komunistickych (s prukazkou i bez) kojetinskych konselu hlasovalo pro a proti?

A kolikrat si asi menili adresy v obcanskych prukazech ti, co bydli na namesti? Nikoho to nezajimalo? Mozna proto, ze na kojetinskem namesti bydli jen cikani (Romove) a Vietnamci? A ve stejnych domech, ktere az do valky patrily Zidum (neverim v nahody)? Pak by si ti cikani a Vietnamci meli radsi davat bacha, aby je jednou (s dechovkou nebo bez) mistni rodaci sporadane nevyprovodili na kojetinske nadrazi jako kdysi ty Zidy. A pak tvrdili, ze jich stejne bylo jen 58 ("jen 58? To neresim!").

V Kojetine jeden nikdy nevi. Hodne veci je tam tabu...
---

Kojetinsky kulturni dum, kdysi sidlo koncentraku pro kojetinske Nemce...