Červen 2014

Novi prilozi za biografiju...

24. června 2014 v 18:30 | Ross Hedvicek |  Clanky vzpominkove a recyklovane
Pro potreby ceskych patracu, overovacu a vzhledem ke zmatkum a dohadum o ruznych castech meho zivotopisu jsem se rozhodl k vyjasneni bilych mist - aby nedochazelo ke smesnym dohadum, obzvlast na marxisticke ceske Wikipedii, kde v pripade data meho narozeni dochazelo k rozptylu az 50 let. Ano jsem zatim pomerne pruzny, ale tak moc uz ne. Opravdu jsem se nenarodil v roce 1915, jak o mne tvrdi zaznam v databazi Narodni knihovny Ceske republiky, a jine udaje se vetsinou vztahuji k mym pocetnym pribuznym.

Narodil jsem predcasne, 5. rijna 1947 v meste Bloemfontein, v provinci Free State, v Jizni Africe. Jsem tedy stejne stary jako Brian Johnson, zpevak od AC/DC. Dnes se to mesto jmenuje Mangaung, ale tehdy to byl jednoduse Bloemfontein, soudni hlavni mesto Jizni Afriky. Bylo to jeste pred unorovym pucem a mi rodice, nekomuniste, tam zcela legalne pracovali a byli obcane Ceskoslovenska, tedy presne receno pouze otec, matka byla cernoska, rodnym jmenem Ubuntu, krestnim jmenem Linux (bily jsem po otci). Nekolik mesicu po mem narozeni se bohuzel vratili do Ceskoslovenska, kde mi bylo oficialne tamejsimi urady zmeneno misto narozeni napred na Brno a pozdeji jeste jednou na Kojetin. Toto neuveritelne podvadeni a sachovani s nepravdivymi misty narozeni se delo zcela bezne u deti emigrantu, kteri chteli ceske doklady pro sve deti a deje se dodnes. Zrovna dnes jsem se setkal s dvojici z New Yorku (on americky obcan, ona ceska obcanka se zelenou kartou) jejichz syn se narodil v New Yorku. Protoze ale jeho matka byla nazoru ehm ehm, ze by mel mit dvoji obcanstvi, nechala nemluvneti vystavit pas Ceske republiky, kde se z jara skvi misto narozeni Brno. Podle mne je to legalni podvod - ale jak znamo ceske urady nikdy nemely jasno o rozdilu mezi legalitou a podvodem.

Jak je zrejme z vyseuvedeneho, me zname zerty o tom, ze jsem se narodil v Africe, ale protoze jsem naturalizovany American, pak jsem certifikovany African-American, jsou zalozeny na hole skutecnosti. Uz radu let se venuji genealogii, takze jsem vedel, ze nase rodina Hedvicku pres to vyrazne cesky znejici jmeno pochazi z pomezi Belgie a Holandska, z okoli mesta Antwerpen. Mam to zmapovane az do roku 1233. Nedavno jsem si nechal udelat i geneticky strom zivota. Ceskych predku tam moc neni. Jen to urputne pocestovani a pocestovani z Hadewijch a Hedwig az na Hedvicky. Mala odbocka: Ceskemu blogerovi, obvykle znacne nedutklivemu Danielovi Deylovi se podaril chvalyhodny clanek, byt v zaveru autor trochu sedi sam na plote a nevi kudy kam. http://daniel-deyl.blog.tyden.cz/clanky/3697/na-hranicich-predlozte-psa.html Pise o tom, ze nejlepsi zak ve tride jeho syna, ktery jediny umi slova ceske hymny, je maly Vietnamec jmenem Nguyen. A pta se ponekud zmatene: Komu bude patrit tato zem? A hned ponekud chameleonsky dodava: Komu se to nelibi muze odejit. Smankote! Priliv krve ze zapadni Evropy, jako mi predkove se vam nelibil a "cizaky" jste vystvavali po stoleti (Cesi jsou mistri v etnickem procistovani) a ted vas prevalcovavaji Asiati a Rusove. Neni to legrace? Tentokrat to zase Cechum neni k smichu. Nechcete si zarecitovat z basne komunistickeho basnika Frantiska Hrubina: "Posmivali jste se cikanum - a ted jste jejich bratri?"

Moje babicka se jmenovala Zonova. Zona je vyrazne zidovske jmeno. Kazdy obyvatel Izraele vam potvrdi, ze Zonu je plny jeruzalemsky telefonni seznam. Pokud budeme brat vazne zidovskou teorii, ze zidovstvi se prenasi pouze po linii matek, pak bych mel aspon v Cesku prinejmensim padesatiprocentni genealogicky pruser. Tohle pravoverni Cesi taky nemaji radi. Dalsi oprava bludu o me osobe - kdysi to prohlasil momentalne indisponovany Jirka Vanek: Navzdory vyseuvedenemu a navzdory tomu, ze umim srbsky - nejsem srbsky Zid :-)

Ohledne dohadu o mem krestnim jmenu: Byl jsem pokrten ve veku dvou tydnu v Twin-Spired Church, na Hoffmannove namesti v Bloemfontein jmenem Ross. Doklad (tedy pouze kopii dokladu) o mem krtu jsem ziskal az o mnoho let pozdeji, z archivu holandske reformni cirkve, kdyz jsem jej potrebovat pri me zadosti o americke obcanstvi. Tedy Ross - na Rostislava jsem byl bez me iniciativy prejmenovan az na uzemi Ceskoslovenska. V dobe meho mladi byli v Kojetine celkem tri Rostislavove Hedvickove. Ross je stare anglicke jmeno puvodne znamenajici mech rostouci ve skvirach stromu - takze i z toho hlediska jsem nebyl zadny "rolling stone" (to je asi prilis komplikovana slovni hricka, ale Werner ji urcite odhali). Dalsi vyjasneni: Jsem obcanem USA a mam americky pas. Jsem z drivejska i obcanem Canady. Kanadsky pas mam ted uz roky propadly, ale predpokladam, ze by nebyl problem si o nej znovu pozadat. Cesky pas ani obcanstvi nemam a nechci.

Z mych mnohych telesnych anomalii: Jsem 6'7" vysoky (tedy mezi 198 cm az 2 metry - rano jsem vzdy o kousek vyssi), v pateri mam o jeden obratel navic nez bezni lide (ale ze pry to zase neni tak moc neobvykle, ze to ma hodne lidi), mam chodidlo velikosti 12 (zde v USA je to zvano 14W), na leve noze mam sest prstu. Dva z techto prstu mi ale byly casem amputovany, takze momentalne mam pouze ctyri - ale treba mi casem zase dorostou jako jesterkam ocasy. Prikladam rentgenovy snimek jako dukaz.


Mam fotografickou pamet. Fotograficka pamet neni zadne pozehnani - je to prokleti. Kdyz jsem v deseti letech poprve cetl Vinnetoua, tak si dodnes pamatuji jaky obrazek je na strane 21. Je tam obrazek Sama Hawkinse od Zdenka Buriana. Jdete si to zkontrolovat.

V prubehu doby jsem nashromazdil solidni seznam utrpenych zraneni. Nejvice byly vzdy postizeny ruce - ruzna rezna, bodna a jina zraneni, pripadne popaleniny a nahodne prustrely. Na prave ruce jsem mel polamane zaprstni kustky, temer vsechny. Od te doby mam podvedome otrceny malicek, aniz bych byl snob a nerad si potrasam rukou s lidmi, kteri si mysli, ze pevny stisk je nutnosti - porad to i po letech boli, hlavne kdyz je spatne pocasi. Me dlouhe nohy na tom nejsou moc lepe, postupem casu jsem utrpel zlomeniny vetsiny prstu na obou nohach, vetsinou jednotlive, ale nekdy i mnohonasobne. Vetsinou nosim sandaly, kdybych nosil boty s ocelovou spickou byl bych na tom lip. Mel jsem zlomenu i vetsinu zeber - dvakrat, nekolik kosti na lebce, zlomeny nos, mandibulu - coz je prava cast spodni celisti mam vyrobenu z nylonu. Pochopitelne jsem mel i nekolik plastickych operaci, takze vypadam uplne jinak nez jsem vypadal driv. Z tohoto duvodu neposkytuji svoje fotografie. Jinak mam tmave vlasy a sedivy plnovous - vlasy si pochopitelne barvim, to vite dedousek jeste chce byt fesak.

Behem sveho temer tricetileteho pusobeni na uzemi Ceskoslovenska jsem se seznamil s pomerne hodne lidmi, dnes casto docela znamymi, kteri si nepreji byt jmenovani, abych jim v teto dobe nastupujici druhe normalizace svou prostorekosti nepokazil karieru. I kdyz mne to nekdy mrzi - jsa takovy dobracek od kosti - i ja prohlasuji, ze ji je tedy taky nepamatuji. Jediny, ktery se prolatl verejne byl pripad Jiriho Paroubka, se kterym jsem slouzil ve svem pokrocilem veku (zadne osmnactilete ucho, snad proto jsem si padli do oka, byli jsme starsi nez ti ostatni) na vojne v Prachaticich. Po neprozretelnem zverejneni teto skutecnosti v me prvni ceske knize Jiri Paroubek (tehdy predseda vlady CR) na dotaz novinaru vsechno kategoricky poprel. Behem emailove korespondence o nekolik tydnu pozdeji byl uz schopen si osvezit pamet. To byl konec nasich kontaktu, neudrzuji s nim zadnou korespondenci, ani nejsem priznivce jeho levicovych politickych nazoru. Presto na nej mam z mladi prijemne pozitivni vzpominky a pro ten salam, co mu dluzim z mladi, se u mne na Floride muze kdykoliv zastavit.

Behem zivota v Cesku jsem nikdy nepracoval v nejakem udajnem masokombinatu, jak o me urputne rozsiruji moji zavili nenavidici a tim padem jsem ani nekradl sunku a parky. Siroko daleko okolo Kojetina a na prerovskem okrese stejne ani zadny masokombinat nebyl a neni. To jen aby bylo jasno.

Behem vojenske sluzby v Prachaticich jsem byl schopen si ujasnit hodne veci, vcetne toho, kterym smerem jsou Americani (smerem na Boubin a porad dal) a tak jsem urychlene emigroval, za coz jsem byl radne odsouzen k mnohaletemu vezeni, ktere jsem nikdy nenastoupil, protoze mne odsoudili v nepritomnosti. Po mnoha letech jsem dostal od Husaka amnestii, o kterou jsem nezadal a bylo mi z osmi let nepodmineneho trestu odpusteno sest let. Takze zbyvajici dva roky tam u nich mam asi porad jeste schovany - kdyby nahodou. V Ceskoslovensku jsem nikdy ve vezeni nebyl, pouze jsem byl mnohonasobne vysetrovan na StB Prerov na Smetanove ulici, ve dvore soudu, coz taktez negativne ovlivnilo me nazory na cesky lid, zastupce delniku, rolniku a pracujici inteligence a socialisticke statni zrizeni vseobecne. Emigroval jsem pomoci zajezdu Autoturistu do Jugoslavie (nikoliv na devizovy prislib), ktery jsem ziskal coby externi zamestnanec Autoskoly v Kromerizi, tedy jako Svazarmovec (ooo jak ja jsem kolaboroval!). V te dobe jsem mel kvuli jinym nedorozumenim trvale odebran cestovni pas, protoze "nebylo v zajmu CSSR abych cestoval do ciziny". Tento pas jsem dostal zpet od neznameho muze na verejnych zachodcich v Prerove na nadrazi na konci prvniho nastupiste. Kdo to byl nevim, do obliceje jsem mu nevidel, on cural na jednu zed a ja na tu protejsi, stali jsme k sobe zady, jen jsem natahl ruku dozadu, dal mi do ni muj pas a bylo to. Odesel beze slova.

Ve srovnani s Ceskem je muj trestni rejstrik v USA kristalove cisty, snad s vyjimkou jednoho docasneho zadrzeni pro dopravni prestupek. Deputy Sheriff mi na dalnici u Fort Collins, Colorado nameril prekroceni povolene rychlosti 70 mil za hodinu o presne 100 mil. Jel jsem (podle nej) 170 mil za hodinu - auto Porsche 944 S (neboli nejlacinejsi Porsche pro nemajetne). Mou omluvu a vysvetleni, ze mne strasne boli bricho a ze specham na zachod, povazoval za VYMLUVU, nikoliv omluvu. Pravdivost meho vysvetleni jsem jim a vsem pritomnym na cele kratkodobeho zadrzeni brzo potom dokazal. Nechali mne osprchovat, dostal jsem zdarma nahradni oranzove obleceni s napisem County Jail v oblouku, s omluvami mne zase propustili a jiny deputy mne i odvezl k memu autu, protoze v tom munduru by mi zadny taxik nezastavil.

Podobny pripad se mi stal pozdeji tehoz roku (asi to byl nejaky spatny rok) pri me prvni navsteve Ceske republiky, kdyz jsem se s chuti najedl gulase s knedlikem, ktery byl pripraven s hojnym pouzitim domaciho veproveho sadla. Muj organismus byl ale po tech letech uz zvykly spise na olivovy olej. Jel jsem tehdy na navstevu za kamarady do Autoskoly Kromeriz, kdyz uz cestou zacalo byt jasne, ze situace bude vazna. Ziguli 1500 sice nebylo zadne Porsche, ale padil jsem s tim jako na Rallye Sumava. Vedel jsem, ze zachody jsou v druhem patre na odpocivadle nad schody a tak jsem se tam vritil s naramnym supenim a poklusem. Pred zachody stal jiny externista Jaroslav Klabal a nevericne valil oci "Rosto, co tu delas?" - odstrcil jsem ho nezdvorile s vyrokem "Uhni nebo te poseru!". Autoskolacky zachod jsem neprijmne znecistil do vyse pasu a kdyz jsem po opakovanem umyvani konecne vylezl ven, stali tam v pulkruhu nastoupeni vsichni autoskolaci, at uz mne znali z minulosti nebo ne a zpivali Alelujah! Na pamatku mi venovali velky stary znak Svazarmu se srpem a kladivem, ktery mam dodnes pribity na zdi tady v garazi.

Po me emigraci do Jugoslavie jsem se presunul do USA, kde jsem se zapojil do American Peace Corps, kteri mne poslali zpet do Jugoslavie, kde jsem ztravil delsi dobu v Srbsku a Makedonii. Navstivil jsem i jine zeme, ale vzhledem k tomu, ze jsem vetsinou sedel v nakladnim prostoru C-130 pripoutan horolezeckym lanem k opasku, abych nevypadl ze zadnich nakladnich dveri a vsechno jsem videl skrze ty zadni dvere jen pozpatku, tak nemohu zodpovedne rict, kde jsem vlastne byl. Admit nothing, deny everything, demand proof. Ale naucil jsem se aspon arabsky a farsi.

Po dobe stravene v Peace Corps jsem se odstehoval do Kanady, kde jsem pracoval v naprosto tuctovych zamestnanich jako diskzokej ve striptyzovem baru Sundowner v Niagara Falls, nakupci pro vyrobce podvozku vojenskych letadel, ridic nakladaku a provozni reditel fabriky na plasticke vyrobky, kde jsem tak dlouho najimal anglicky nemluvici emigranty z vychodni Evropy, az mne sameho vyhodili. A ta zima me v Kanade zacala lezt samemu na nervy - oni pro to maji i oficialni jmeno SAD - Seasonal Affective Disorder (tuhle nemoc maji vsichni Kanadani, leci se to pobyte na Floride), proste si zacnete myslet, ze uz vam z te straslive zimy jebne. Tam je takova zima, ze kdyz se venku vycurate, tak se musite hned ukopnout, protoze primrznete k zemi.) tak jsem se prestehoval do USA na Floridu, kde opet pracuji v naprosto nezajimavych urednickych funkcich. Cast sveho volneho casu venuji sepisovani clanku, kde se zlomyslne posmivam neuspechum ceskeho lidu pri budovani socialismu. Techto clanku jsem uz sepsal temer 1500 - velmi mala cast vysla ve dvou knizkach vydanych v Ceske republice.

V dalsim volnem case se venuji levitaci a prenaseni extremne tezkych kvadru pouze silou vule, inspirovan jsem byl Edwardem Leedskalininem http://coralcastle.com/. Rovnez se vasnive rad dloubam v nose a vydloubany material prilepuji na okno sveho Lexusu (za jizdy prosim) a pak z toho vytvarim panorama Hradcan.

Mi ctenarove se deli na dve casti - vetsi cast me clanky rada cte a komentuje svymi vlastnimi zazitky a pozorovanimi, nic co jsem zazil nebylo tak pozoruhodne. Temto ctenarum dekuji za jejich dlouholetou prizen, za to ze mne cetli a ctou a za vsechny ty pozitivni emaily, co mi za ty leta poslali. Hodlam i nadale psat tak, abych vas nezklamal a pobavil. Ta mensi cast mne cte presto, ze me psani z hloubi duse nenavidi. Takovi ti Johanesove a Krebsove, kteri o mne rozsiruji ty kydy o masokombinatu a tak (to je ceska "legrace" hahaha). Tak tem pro zmenu vzkazuji, ze muzou takhle zespulit pusinku - jo takhle - a polibit mi prdel.

Reference:

Zdegenerovana ceska mladez mne take zvecnila ve sve Necyklopedii (s takovymi hlupacky to CR urcite daleko dotahne):

Mam sve (zrejme zaslouzene) heslo v ceske komunisticke Exotopedii:

A zde je v Ceske bibliograficke databasi tvrzeno, ze jsem se narodil v roce 1915 - je mi tedy 99 let.

Sbirka na Vaclava Havla...

22. června 2014 v 14:59 Clanky osvetove
Emailem mi prislo upozorneni na clanek v ceskem tisku ( s odesilatelovym dodatkem "Ani to by sem nedal!") - je to clanek o sbirce pro Vaclava Havla. Poctete si:

Fiasko sbírky pro Václava Havla: Ve Varech vybrali jen 11 korun!

Zatím to vypadá spíše na trapas. Organizátorům sbírky na »Havlovo místo« od architekta Bořka Šípka v Karlových Varech se totiž dosud vybralo jen pár drobných. Potřebují statisíce, nemají ještě ani stovku.

"Instalace bude stát okolo 280 tisíc korun, to je cena autorského díla, plus samozřejmě úprava místa. Záměr bychom rádi zrealizovali letos, a to co nejdříve, jedinou překážkou jsou ne zcela bezvýznamné náklady. I kdyby sbírka nedala celou potřebnou částku, město dodá potřebný zbytek," uvedl primátor Petr Kulhánek.

Kasičky jsou umístěné v budově magistrátu a v infocentru na rušné hlavní třídě T. G. Masaryka. Sbírka ale velký zájem nevzbudila. V jedné schránce se na dně krčí desetikoruna a koruna, v té druhé to není o nic lepší. "Minulý týden v ní bylo asi sedmdesát korun, snad se to zlepší," doufá mluvčí magistrátu Jan Kopál.

Jak má Havlovo místo v parku u Císařských lázní vypadat? Středem mezi dvěma kovovými zahradními křesly, spojenými s kulatým stolem, bude prorůstat lípa jako národní strom. Šípek sám instalaci nazval »Hovoří demokracie«.

Ve Washingtonu už stojí

Historicky první místo vzniklo v říjnu 2013 na půdě washingtonské Georgetownské univerzity. Další se objevila v Evropě, a to od loňského prosince v parku Sv. Patrika v irském Dublinu a od letošního února poblíž katalánského parlamentu v Parc de la Ciutadella v Barceloně.

Autor: Jan Exner
---

Poznamka R.H.: Ze by cesti vlastenci uz toho sizunka Vaclava Havla prokoukli? To se mi nejak nezda, podle mne jsou akorat tak strasne skoupi a drzgresle. Takze sbirku budou mozna muset zachranil slavni karlovarsti rodaci, zijici v zahranici...

A fascinujici je i nazev "Havlovo misto". Podle mne je opravnene misto Vaclava Havla na smetisti dejin (mozna kdyby to postavili na karlovarskem smetisti, tak mi nepotrebovali 280 tisic). V poslednich 30 letech se totiz nikdo neprovinil na ceskem narode tolik, jako prave Vaclava Havel.

Coz vede primo k myslence: Proc ty penize nedaji na pomnik Havlovi obyvatele Karlovych Varu RUSKEHO PUVODU? Bez Havla by tam nebyli a prave oni mu maji byt nejvice co vdecni.



Nese svuj kriz po U.S. 41...

21. června 2014 v 21:48 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Dnes rano jsem jel ve vnitrnim pruhu sestiproude U.S. 41 v Port Charlotte, kdyz jsem si vsiml v odstavnem vnejsim pruhu shrbene postavy, ktera vlacela obrovsky dreveny kriz, ktery mel na dolnim konci prisroubovana dve mala kolecka.

Za service road byla jakasi hospoda s venkovni zahradkou, kde se nejspis cepovalo pivo a kdyz ho zakaznici zmercili (driv nez ja) tak zacali vybihat na ten kraj cesty a do jakesi tasky, co mel povesenou na krku mu cpali penize a myslim, ze jeden mu tam vhodil i pivo v plechovce.

Kdyby vedle mne sedela manzelka, tak by mi urcite naridila na pristi krizovatce udelat U-turn a objet to znova, dojet ho ve vnejsim pruhu a urcite by toho dobraka hojne obdarovala mymi penezi. Jeji dobrocinnost mne drive stavala tisice dolaru. Ale nebyla tam a tak jsem jel dal.

Sice jsem usetril, ale porad se mi ten pohled vraci. Tohle prece nemuze byt tak spatna zeme...


"Then Jesus said to His disciples, "If anyone wishes to come after Me, he must deny himself, and take up his cross and follow Me."-Jesus in the Gospel of Matthew 16: 24


Kafka

20. června 2014 v 16:24 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Chtel jsem jen svym ctenarum doporucit jeden stary film (z roku 1991) s Jeremy Irons - film jmenem Kafka. Jo, ten vas Kafka. Vsiml jsem si pri nedavne navsteve Prahy, ze Prazaci jsou vsichni Kafkou posedli - a presto jsem jeste nepotkal Prazaka, ktery by od nej neco cetl.


Pokud si film nekoupite na DVD - zde je na YouTube:


A zde je Jeremy Irons delajici tehdy novemu filmu reklamu na Johnny Carson show, pekna je jeho poznamka, ze Praha je cernobile mesto - proto ten film je cernobily.




Pro priznivce strelnych zbrani...

20. června 2014 v 15:01 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Mezi priznivce strelnych zbrani patrim i ja (a ani nemusim byt myslivec a nebo v KSC), to je tady za oceanem normalni. Tuhletu "handgun" nemam (tak na mne prosim vas vy kokoti z Ceska a ze Svycarska neposilejte zase udani), ale vypada zajimave.


The .600 Nitro Express Zeliska revolver is an Austrian single-action revolver produced by Pfeifer firearms. The Zeliska is one of the largest handgun in the world, weighing in at over 13 lbs and having a length of 22 inches. The cylinder section alone weighs 4.5 lbs. The Zeliska is also one of the most powerful handguns in the world, producing a muzzle energy of 7,591 foot pounds. The weight of the gun helps control the recoil, making controlled shooting possible. The capacity of a Zeliska is five .600 Nitro Express or .458 Win Mag rounds. The Zeliska fires a .600 Nitro Express slug (900 grain) at 1,950 ft. The cost of a Zeliska revolver is $17,316. Each .600 Nitro Express round costs $40, making this gun very expensive to fire.


Jeden den nádražního trafikanta. Part two.

19. června 2014 v 22:10 | Karel Jemelka |  Clanky jinych autoru
Článek je popisem jednoho hezkého pátku, pátku volebního, pátku 23. května 2014. Pátku, kdy život šel jen tak. Tak jak uměl.

Čtenářům nezvyklým syrovému popisu života a omdlévajícím při čtení "sprostých slov" doporučuji přestat číst. DÁL NEČTĚTE.

11,24 Přišla paní. Povoláním "Somrákyně". Čistá, nepáchnoucí. Přišla měnit železo za papír. Dvě hrsti drobných vydaly na tři stovky. Jsem rád, že lidé v Česku dosud neztratili nic na své dobročinnosti.

11,25 Slyším kroky. Slyším kroky stále silnější. Aha, jde na mě sraní. Zamknu boudu a spěchám na autobusák. Jsem zde poprvé. Jsem tu poprvé, nic zlého netuše. V kabince výrazné upozornění "Splachuje samo". A věřte tomu, že opravdu splachuje samo. Navíc přesně tehdy, když chce, tedy samo chce. Mimo Vaši vůli.

Usednul jsem, usednul jsem a kakám. (Krucinál, zapomněl jsem tablet. Zapoměl jsem tablet a nemohu napsat na Facebook status, že zrovna kakám). Byl jsem asi v polovině povinného úkonu. Pohnul jsem se. Pouze jsem se lokty opřel o kolena. Opláchnul mě. Skončil jsem a utrhnul pruh hajzlpapíru, opláchnul mě znovu. Inu, jaksi jsem onen úkon zdárně dokončil. Při placení jsem si stěžoval. "Víte, čidlo je příliš citlivé", řekla mi škodolibě hajzlbába. Škodolibě, jako by moje prdel citlivá nebyla.

Miluji Japonské vymoženosti. V českém pojetí jsou ale jen jaksi na obtíž. Neumíme s nimi zacházet, ani je seštelovat k prospěchu svému.

Nejlepší je domácí vysrání se. Člověk zatáhne za špagátek, nebo zmáčkne cuplík až je hotov. Pro případ, že bych ještě někdy musel znovu na autobusáku mám přichystánu neprůhlednou kobercovou lepicí pásku. Vejdu, zavřu za sebou kabinku a páskou zalepím tý japonský svini oči. Vykonám se a přitom budu přemejšlet, mám li být škodolibý jako ona hajzlbába, nebo ne. Nebudu li škodolibej, pak onu pásku z čidla odstraním a japonská vymyšlenost začne být znovu citlivá. Budu li škodolibej, pásku tam nechám. A možná budu škodolibě sledovat, jak bude nasráno až po onen nápis "Splachuje samo" a hovna se budou vyhazovat na první perón lopatou. Co myslíte? Mám být ryze česky škodolibej?

No nic, asi to moc rozebírám. Tedy jen jednu radu. Seďte a nevrťte se. Škodolibé dámy upozorňuji, že čidla na dámských kabinkách jsou prý ještě citlivější.

11,35 Šel Franta a z dálky mával lepačkou. Chytej, zařval a hodil mi do okýnka tu půjčenou dvacku. "Říkals do pondělka". "Ále, ušetřil jsem. Vlezu do kvelbu, spustím o lepačce a štěnicích. Vrazili mi lepačku do ruky a vystrčili mě ven. Ani jsem nestačil poděkovat". " A nechceš na to zaměřovač"? "Nechci, a nemysli si, já to i se zbraněmi umím. Byl jsem v Milicích. Nejsem jak ten ministr obrany, co si střelil do letadla v němž letěl". Myslel asi pana Baudyše, blahé paměti.

11,45 Bylo opravdu horko a dusno. Přivalila se tělnatá cigánka s pěti dětmi. Evidentně obtěžkaná. Fyzicky i biologicky. Krůpěje potu, mokré tričko. Své fyzické obtěžkání postavila pět metrů od okýnka a s nejstarším dítětem, max, 14 let se dovalila k okénku. Čtyři děti hlídaly dvě narvané kabely, aby nějakej Gadžo něco neukradl. Redvajtky, říká a cpe mi dvoustovku. Vzal jsem dvoustovku a podal jí Redvajtky. Podala je synovi. Troufám si říci, že mu nebylo 14 let. Než jsem jí stačil vrátit za Redvajtky, měl už cigánskej dorostenec rozbaleno a zapáleno. "Dej mi taky jednu", požádala matka synka a on jí připálil. Dokouřili a vajgly mi cvrnkli pod okýnko. To nevadí. I před kšeftem se musí občas zametat.

Tak nevím, neporušil jsem zákon? Prodat mohu cigarety zákazníkovi až po kontrole je li mu 18 a víc.

Inu, blbá země, blbí lidé, blbé zákony. Sexovat se může od 15-ti let, to proto, aby byla populace. Tabákovat a alkoholovat se může až od 18-ti. To proto, aby bylo koho pokutovat a zavírat.

Hm, co dělat, nabídne a koupí li matka třináctiletému synovi cigára? Co dělat, učí li kouřit matka, biologicky obtěžkaná, své dítě už v placentě? Domníváme se, že nepřízpůsobivé lze opravdu přizpůsobit? Máme na to zákon? Platný český zákon?

A proč ta děcka nejsou ve škole? Nemáme platné zákony?

12,00 Přišel Zdenek. Bezďák normálně o dvou berlích. Neměl berle a vykračoval si jak mažoretka. "Zdenku, kde máš berle"? Zastaví se a málem upadne, když zjistí že je bez berlí. "Vole, za Hypernovou se čepuje Zubr zadarmo, asi jsem tam berle zapomněl. Šak se na to tady vyser a pojď se mnou. Fakt je tam pivo zadarmo". "Nemůžu, Zdenku, paní vedoucí by mi napálila Áčko". "Vyser se na ni a vem si to Áčko sám. Když jsem dělal, bral jsem si Áčka normálně". Poulil na mě ožrale oči. Nešel jsem. Áčko mi za to nestojí.

Aha, už vím, kam se všichni bezďáci vytratili.

12,15 Objevil se obrýlený mladík. Postával u toho koutu, kde jsou prasárničky. Rozhlížel se a nakukoval. Nikdo nešel. Přistoupil k okýnku a něco špitnul. "Nerozumím Vám, zkuste to nahlas". "Prince" špitnul hlasitěji. "Pane, takové cigarety ani neznám". "To je časopis, máte ho vlevo v koutě". Aha, našel jsem ho. Zaplatil a poděkoval. Byly to prasárničky pro teplé chlapy. Šmátnul jsem po zbylém výtisku a zvedl se mi kufr. Nicméně, pochopil jsem, proč se teplí cítí diskriminovaní. Asi bych se cítil také diskriminovaný, musím li zaplatit za útlý sešitek 3x tolik, než stojí stejně útlý sešitek pro mlsné pány neurčitého věku.

Hm, proč takto selektivní přístup?

A tak my si tady žijeme. Dosud žijeme. Tak nějak všemu navzdory.


Christopher Stevens

19. června 2014 v 17:29 | Jason Matera |  Clanky jinych autoru


Stanley died in a fire and his body was burned badly. The morgue needed someone to identify the body, so they sent for his two best deer hunting friends, Cooter and Gomer. The three men had always hunted and fished together and were long time members of a hunt camp.

Cooter arrived first, and when the mortician pulled back the sheet, Cooter said, 'Yup, his face is burned up pretty bad. You better roll him over.' The mortician rolled him over and Cooter said, 'Nope, ain't Stanley .'

The mortician thought this was rather strange, So he brought Gomer in to confirm the identity of the body. Gomer looked at the body and said, 'Yup, he's pretty well burnt up, Roll him over.' The mortician rolled him over and Gomer said, 'No, it ain't Stanley .'

The mortician asked, 'How can you tell?' Gomer said, 'Well, Stanley had two ass-holes.'

'What! He had two ass-holes?' asked the mortician.

'Yup, we never seen 'em, but everybody used to say: 'There's Stanley with them two ass-holes.

Cooter and Gomer are both now employed in the Obama administration as planning, development, and strategy consultants for the IRS & Justice Department.

Moochelle...

19. června 2014 v 14:40 Clanky osvetove
Jeden z mych ctenaru tady zanechal komentar na adresu Michelle Obama, ktera je zde v USA nazyvana "Moochelle" ("Moo" je zvuk, ktery dela krava).

svudnik - napadnik | Včera v 23:47 | Reagovat
ale manzelku Michellu ma hejzlik peknou , jestli na ni staci ??? ;-)

Muj komentar: Ehm ehm - vkus a hovno je u vas jedno, obcane, ze? Jako priklad pekne tmave zenske doporucuji Halle Berry - ale slysel jsem, ze je to zase pekna svine....




Zaverecna poznamka: Upozornuji, ze vyseuvedene fotograficke prirovnani nejsou moje - jsou volne pristupne na internetu. A nerad bych slysel nejake pokrytecke poznamky z Ceska, jen si vzpomente, co jste meli kdysi za komentare na puvodni pani Paroubkovou, vy cesti dobytci...