Burani...

30. června 2014 v 14:39 | anonym + poznamka R.H. |  Clanky osvetove

Zlata leta 60ta v CSSR.

Obedy pri navsteve u prarodicu v letech sedesatych probihaly nasledovne, babicka pracovala usilovne v kuchyni a my rodina, jsme se shromazdili u velkeho stolu ve svetnici, kde patriarcha dedecek vladl diskuzi s absolutnim respektem. Tento dedecek byl moralni suchar, nikdy nemluvil sproste, do hospody nikdy nechodil, nekouril a nepil (vyjma jedne male sklenicky vina pri dulezitych oslavach) a v tom se hodne lisil od meho druheho dedecka, ktery byl vinar, karbanik, za valky smelinar, palic ilegalni lavorovice, pytlak, zaletnik, obcan sproste nadavajici na komunisty a naruzivy kurak virzinek a globusek, jemuz hospoda byla kvuli tomu karbanu druhym domovem, kde vzdy vyrostl o 3 coule, vypjal prsa jako rekrut a omladl o 10 let.

Sucharova oblibena temata byla nasledovna: zide, politika, Stalin, ze nikdy v zivote nepotreboval policii ci soud a o skodlivosti cukru na zuby. O zidech hovoril s respektem a hodnotil je jako velmi dobre kseftare, kteri umi udelat z jednoho krejcaru dva a nezapomel dodat, ze mu znamy, kdysi rekl , ze je v nem cosi zidovskeho (asi diky jeho pomerne velkemu nosu) ….jeden nikdy nevi , v te stredni Evrope, ze …..

Zatimco dedecek suchar rozvijel sva obvykla temata, my mu museli uctive naslouchat , neb deti ci mladi se v te dobe (ano dnesni mladi- tak tomu byvavalo) se do rozhovoru mezi dospele nesmeli apsolutne plest i ci jinak je vyrusovati , ale pouze uctive do sebe vstrebavat vsechny moudrosti tech starsich, tak ta babicka pripravovala obed na sporaku na pevne topivo v kuchyni. Teprve pote co se z kuchyne zacala linout libezna vune jidla , napriklad slepici polevky s domacimi nudlemi , smazeneho kralika s okurkovym salatem ze zahradky, nas patriarcha zanuchal, uchopil svou bambusovou hul a trikrate uderil holi o drevenou podlahu, veli'ce: 'Ma'mo, jidlo na stul! ' a tu ta dobra babicka poslusne odpovedela 'a'no dedecku, uz bezi'm' a zacala donaset to hotove jidlo nam vlkum na stul.

Ta babicka u toho prostreneho stolu ve te svetnici nikdy nesedela ani nikdy nejedla. Po ukonceni sve prace, jedla z rendlicku v koutku kuchyne , sedice na male stolicce jako sluzka a me ji bylo lito tj od veku, kdy jsem to zacal ty veci trosku chapat. Jedinna moje matka k tomu mela pri nasem odjezdu koment - 'ten dedecek by ale zaslouzil, za tu babicku' a to bylo vzdy vse....

Dnes jiz vim, ze za to ten to dedecek vlastne ani nemohl, byl to produkt sve doby a produkt sverazne ceske ignorantni 'peasantske' kultury , nic lepsiho vlastne ani nikdy nepoznal. Ve sve vlastni predstave byl on ten idealni manzel. No a tak nejak to chodilo a chodi v te bohem zapomenute kotlince.
---
Poznamka R.H.: Tim shrnutim: Dnes jiz vim, ze za to ten to dedecek vlastne ani nemohl, byl to produkt sve doby a produkt sverazne ceske ignorantni 'peasantske' kultury , nic lepsiho vlastne ani nikdy nepoznal. Ve sve vlastni predstave byl on ten idealni manzel. - jste to vlastne spravne vystihl. I dle meho nazoru je vetsina ceskych chlapu ve vztahu k svym manzelkam obycejna pivo-chlastajici prasata. A ty zenske to povazuji za uplne normalni? Ja se jednoduse divim, ze v Cesku neni vice pripadu jako Lizzie Borden (vygooglujte si to).

 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 dj.giovanni dj.giovanni | E-mail | 30. června 2014 v 15:11 | Reagovat

Nádherná vzpomínka, asi to bylo podobně i jinde, trošku mě napadá moje kmotřenka, ovšem to bylo daný taky tím, že tam se málokdo někdy zastavil, ani kmocháček ne, natožpak když byl skoro tři roky v Jáchymově

2 Ross Hedvicek Ross Hedvicek | E-mail | Web | 30. června 2014 v 16:16 | Reagovat

Za mych detskych let platilo, ze kdo byl slusny clovek, tak byl bud zavreny a nebo u petepaku. Taky jsem chtel byt slusny clovek, ale nechtel jsem byt zavreny. Tak jsem emigroval.

3 Smutne je, Smutne je, | 30. června 2014 v 23:06 | Reagovat

ze se tam prilis moc nezmenilo, obzvlaste na vesnicich, ci snad ano ?

4 Ross Hedvicek Ross Hedvicek | E-mail | Web | 30. června 2014 v 23:14 | Reagovat

[3]: Podle mne se nic nezmenilo ani ve velkych mestech a nebo v te podesene Praze. Par novych budov a hotelu nic nezmeni - v hlavach "lidu", v hlavach Cechu je porad stejne nasrano jako za Husaka...

5 Veruna Veruna | E-mail | 1. července 2014 v 1:27 | Reagovat

Pane Hedvicku, mate stale  pravdu, den ze dne vic a vic...je to hrozne, mit takovou pravdu, ale neda se nic delat. Jake stesti, ze tam uz 45 loet nebydlim...

6 Ross Hedvicek Ross Hedvicek | E-mail | Web | 1. července 2014 v 14:13 | Reagovat

Ja si taky vsimam, ze mam pravdu vic a vic, ale ja z toho nemam radost nebo pocit zadostiucineni - mne to SERE!

7 Luis Luis | 2. července 2014 v 23:46 | Reagovat

V jiznich cechach jsem dlouho bydlel. Me se tam docela libilo.
Teda jen ta priroda.
Pak tam bylo hromada ruznych zivocichu , ruzni podlesaci a podkuraci a ti umeli udelat z zivota hodne nesnesitelny zazitek.Rekl bych ze i ta normalni zvirata, (ne jen ti ruzni cecho a romocloveci) byla takova jina , drzejsi a protivnejsi nez jinde.
Slusnych lidi fakt malo a ti kdyz zacali mluvit o svych zazitcich a zkusenostech se sousedy, tak ty moje byly hadr.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama