Škola šarmu

25. července 2014 v 20:47 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
(knizni recenze)

Svoboda projevu je neco, co barbari z mongolskych stepi dnes obyvajici vychodni Evropu tezko kdy pochopi, pripadne akceptuji za sve, ale i ani v Americe, obzvlast te dnesni, upici pod bremenem Obamovy tyranie svoboda projevu nema na ruzich ustlano. Priklady? Treba obycejne pameti, ci vzpominky, vetsinou vojenskeho charakteru, ktere by nejak nabouravaly propagandu soucasne vladnouci politicke korektnosti.

Pameti techle lidi jsou obvykle tak zcenzurovane, ze to skoro nedava smysl - resenim se ukazalo, kdyz tihle lide zacali psat "fikci" - vsechno je vymyslene, nic neni pravda = plausible denialibility

Treba Ollie North http://en.wikipedia.org/wiki/Ollie_North Ollie North je zijici americky narodni hrdina, ktery pravidelne spusti poplach, kdyz prochazi na letisti detektorem kovu, protoze tolik ma v tele srapnelu z ruznych valek. Jeho pameti byly tak zcenzurovane, ze to bylo az k smichu. A tak zacal psat fikci. Najdete si to na Amazon.com

Richard Marcinko http://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Marcinko Dalsi zijici americky narodni hrdina, dokonce ceskoslovenskeho puvodu (matka Ceska, otec Slovak). Zivotopis (Rogue Warrior) se zabyva jen davnou minulosti, nedavne kousky (Ocalan, Peru, Carlos, etc.) jsou fikcionalizovany v rade "fiktivnich" knih. Opet doporucuji Amazon.com.

Z generace mladiku treba Matt Bissonnette http://en.wikipedia.org/wiki/Matt_Bissonnette
Ten si prave ted proziva jak levicovi novinari a levicova luza dokazou nenavidet pravdu a skutecne hrdiny. Matt je ten, ktery odstrelil Bin Ladina. A napsal o tom knizku. Dalsi uz bude nepochybne "fikce".

Tom Clancy http://en.wikipedia.org/wiki/Tom_Clancy vydal v roce 1994 knihu Debt of Honor, ktera popisuje udalosti ktere se staly az o 7 let pozdeji behem 9/11/2001 - a to byl profesi jen pojistovaci agent a knizky psal pro zabavu - a stejne musel vysvetlovat jak to mohl vedet :-)

Takze kdyz mi muj staricky kamarad Milan Rezabek doporucoval knihu The Charm School (Skola sarmu) od Nelson DeMille, fiktivni thriller o americkych valecnych zajatcich drzenych v Sovetskem svazu, tak jsem jen ocickem zasilhal na informaci o authorovi (U.S. Army, Vietnam, etc.) a bylo mi to jasne. A knizku doporucuji i vam.

Strucne shrnuti deje tohoho thrilleru: Dej se odehrava v Moskve a okoli, behem poslednich let Gorbachevovy vlady, vsude zuri perestrojka a glasnost. Mlady americky turista, naivni idiot (takovych tu mame miliony, casto jezdi do Prahy, uci tam anglictinu) jmenem Greg Fisher jezdi (navzdory zakazu Inturistu) okolim Moskvy u Borodina a narazi tam na stareho chlapa, ktery mu rekne, ze se jmenuje Dodson a pred 20 lety byl sestrelen ve Vietnamu a celou tu dobu byl veznen v Rusku a ted se mu podarilo uprchnout. A ze v tabore, kde byl, je jeste asi 300 dalsich americkych zajatcu, kteri jsou tam taky drzeni cele ty roky.

Mlady americky turista (jak uz jsme konstatovali, je to idiot) prijede do Moskvy, do hotelu Rossija a nenapadne ho nic lepsiho nez tuhle zpravu zatelefonovat na americkou ambasadu leteckemu attache a vsechno mu pres telefon rict. Vojak z ambasady za nim jede okamzite do hotelu, ale nez tam dojede, tak idiot turista uz je vyzmizikovan a za tyden "nalezen" mrtvy ve svem aute na ceste do Moskvy. Daleko od Moskvy. Nu vot, takaja zizn!

Vojensky letecky pridelenec na ambasade se pak stava hlavni postavou cele te "fikce", kdy patra po vrazich onoho turisty a po informacich, ktere od nej dostal.

Pozorni ctenari si jiste vzpomenou, ze o americkych valecnych zajatcich (MIA/KIA) jsem sam v minulosti psal, obzvlast pokud se to tykalo tehdejsiho Ceskoslovenska a zlocinneho rezimu, ktery tam tehdy vladl. Obvyklou otazkou, kterou jsem vzdy dostaval od ceskych "nevericich Tomasu" bylo: "A proc by to nekdo delal, tahat tyhle zajatce do Ceska a potom do Ruska?" Tahle knizka poskytuje odpovedi na tyto a i na otazky, ktere jste se bali se zeptat.

Knizka je to velmi realisticka, nabita mnozstvim detailu jako u Toma Clancyho, jenze Clancy nebyl takovy expert na ruske realie. Nelson DeMille ocividne je. Nejvic mne pobavilo, kdyz jsem si uvedomil, ze vsechny ty desive postrehy "z Moskvy" se bez nejakych vyjimek a uprav vztahuji i na Prahu a Cesko vseobecne - a i to dnesni, bohuzel.

Par prikladu - k placi a k vyti: Nejaky rusky "vedec" emigruje a manzelka mu pise a nejvetsi starost nema z toho, ze uz se v zivote neuvidi, ale ze ji ted, kvuli nemu, "zakazou Moskvu" a bude muset zit nekde na venkove. To je jako ti Prazaci, co kdyby nemohli bydlet v Praze a vedet cisla tramvaji a na kterou prestoupit, tak by ztratili ten pocit lidske nadrazenosti nad zbytkem naroda.

Nebo rusky general dela spiona pro Americany a chce, aby ho za to dostali ven. Do Londyna. A American na to komentuje: On tam stejne umre, bude se mu styskat po Rusku. Ja osobne si pamatuji pripad v Kitcheneru, Ontario, kde v polovine osmdesatych let zil rusky zbeh z Afganistanu (zamestnan byl u Schneider's na salamech) a tak se mu strasne styskalo po Rusku, ze se rozhodl v ramci glasnosti za Gorbyho se vratit do Ruska. Zastrelili ho hned za hranicemi. Ale byl spokojeny. Podobne Cesi treba na Floride: Tady ja bych umrel! Nemate tu fotbal, pivo a Narodni divadlo! ("Tak se ty suline seber a mazej zpatky do Prahy!")

Knizka je to napinava, realismus je az mrazivy a kdyz v zaveru jeden z hlavnich hrdinu dojde k zaveru, ze ti dlouhodobe vezneni Americane uz jsou tak "rusifikovani", ze uz by je ani neslo vratit do USA a repatriovat, tak se nad tim sami zamyslite a uznate, ze "neco na tom je". A zase je tam ta paralela s Ceskem. Nekteri lide jsou tak nejak "geograficky postizeni" a jsou uplne navykovi k urcitym oblastem, snad tam fetuji ten plyn radon, co tam vyvera ze zeme a musi to mit.

Dalsim faktorem techto stejnych "uzemnostnich zavislaku" je, ze jejich zavislost je vzdy startovacim bodem nejake narodnostni krutosti (o krutosti Rusu si tu nemusime povidat) a opet prikladu je mnoho: zmineni Rusove, Xhosa a Hutu v Africe, rudi Khmerove v Kambodzi a co za prasata jsou Cesi u moci je take znamo. Kdyz uz te nemuzou obesit, tak aspon nenavistne reknou emigrantovi "A stejne jsi taky porad Cech!".

Takze zadne pameti psat nehodlam (taky jsem v zivote nic pozoruhodneho nezazil) a fikci taky ne. Zapomente na mne. Sbohem pratele...

 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 kojetinsky burane kojetinsky burane | 25. července 2014 v 22:30 | Reagovat

Kdyz se do nasi Prahy neustale serou tvoji dementni soukmenovci nelze se nicemu divit. Drz konecne drzku kolaborantska kurvo.

2 V.V. V.V. | E-mail | 25. července 2014 v 22:35 | Reagovat

Naopak, paměti bys měl sepsat.. máš talent a život jsi neměl tuctový.. V.

3 Ross Hedvicek Ross Hedvicek | E-mail | Web | 25. července 2014 v 22:57 | Reagovat

Jak je videt, nazory se lisi. "do nasi Prahy".... hm  Radsi zustanu opodal a v bezpecne vzdalenosti :-)

4 D.D.T. D.D.T. | 25. července 2014 v 23:51 | Reagovat

[1]: Uz ho tu mame zase,je jak stenice.

5 Modra Sona Modra Sona | E-mail | 26. července 2014 v 8:56 | Reagovat

Vase clanky ctu rada. Jen mne mrzi ten vas ustavicne se opakujici mindrak z Prahy. Je mi lito, ze vam někdo z Prahy ublizil a ze jste spatne prestoupil z jedne tramvaje na druhou. Ale kdybyste se od toho dokazal oprostit, mozna byste byl pak stastnejsi. Navíc byste mne tak mohl prestat urazet, když se nezname :)
Proc vas ale někdo nazyva kolaborantem, nechapu, dotycny to mel nejak vysvetlit. Osobne si myslim, ze to není pravda anebo spis, ze dotycny nechape vyznam toho slova :)
Tak vam tedy preju pekny den a nam vice zajímavých a poučných clanku od vas.
Z Prahy vas zdravi Sona

6 Drifter Drifter | 26. července 2014 v 23:43 | Reagovat

Diky za typ na zrejme dobrou knizku.

7 Petr Kohout Petr Kohout | E-mail | 27. července 2014 v 3:38 | Reagovat

[5]:Vazena slecno, nebo pani Sono,
dovolte mi, abych Vam vysvetlil Rostovo "stengrovani" ohledne Prazaku. Nekolikrat jsem se snazil Rostovi vysvetlit, ze nema pravdu, nebot stejne, jako ve zbytku Ceskozlodejska jsou i v Praze blbci a podrazaci i dobri a chytri lide, jako na Morave, ci kdekoliv jinde v republice. Rosta to dobre vi - neni zadny blbec. Jeho "kulisarna' spociva v tom, ze take vi, ze nektere hrde Prazaky, jako je napr. pani Jirinka Korcakova a dalsi, tim vyprovokuje. Kdyz se pak "hrdi Prazaci" snazi Rostovi racionalne vysvetlit, ze se myli, pripadne je to trochu urazi a vyprovokuje k bourlive reakci, ma z toho jundu. Je sice pravda, ze Rosta nema rad Prazaky (take by me moc zajimalo, co je toho pravou pricinou) a trpi komplexem Praha, ale neberte to vazne a nezkousejte s nim na toto tema polemizovat. Sam jsem to v prubehu let nekolikrat zkusil a vysledek se vzdy rovnal nule. Rostu je treba posuzovat podle jeho odvahy, charakteru a intelektu, nikoliv podle jeho nazoru na Prazaky. Ten je "moravsky".

8 staricky amarad z Nevady staricky amarad z Nevady | E-mail | 27. července 2014 v 5:19 | Reagovat

Charm School soporuuji vsem pratelum, na veku nezalezi!

Jen zminka o tom, ze Jeltsin pry  v dobe
noveho pratelstvi s azbuky, nabidl staremu Bushovi 300 POWs, kteri bylipry
drzeni v jiznim CCCP. General Sejna (kurva!!) to potvrdil, ptotoze byl sranzerem presunu zajatcu pro KGB pres Prahu - spali pry  v Alcronu. Uz slysim reakci -to je nesmysl! - moje zdroje jsou ale az v US Congressu pred kterym Sejna o tom vypovidal po svem uteku v 1968 )?)z CSSR.
Ovsem clenove Kongressu lzou tAKY1l.muj pritel s Sejnou mluvil osobne!
TEHDEJSI STARY BUSH TO ALE ODMITNUL A po
dekade hledani pravdy, muj stary pritel
Congressman dostal" navstevu", aby prestal do toho vseho vrtat, se slovy:
Nechteli bychom nasrat Vladimira!!!!
coz potvrzuje dtanovisko US v knizce. State Dept. o tom nechteli slyset a
vedet! Too embarrasing! Tak se na POWs
vybodli. God bless America! And these POWs were die-ing for us!

9 Vitezslav Haramule. Vitezslav Haramule. | E-mail | 27. července 2014 v 15:17 | Reagovat

[7]: Pochybuji ze nejaka Modra Sona existuje. Urazlivy komentar #1 a Sonin tak naivni odpoved nedava smysl.Pisatel sprosteho komentare se sproste, proste bavi
a ceka na reakci.V Praze jsem se narodil
znal jsem tam fajn lidi ale poznal jsem tam take pekne svine. Nevyhoda Prahy ve srovnani s Kojetinam je ze poctem obyvatelstva je daleko vetsi a proto soustredeni lidskeho smejdu na jeden ctverecny kilometr je daleko vetsi.Kdyz
jsi vzpomenu na zazitky z prazskych tramvaji,na rude vyzdobenou Prahu rok po Srpnu 68 a na nektere spolupracovniky
ze stavebnictvi kteri vam ukradli naradi primo za zadkem tak panu Hedvickovi rozumim.Za tech 25 let co jsem pracoval po stavbach zde v Kanade se me nestratilo NIC. Material a naradi co jsem nechal lezet na pracovisti, to jsem tam druhy den take nasel.

10 Petr Kohout Petr Kohout | E-mail | 27. července 2014 v 19:44 | Reagovat

[9]:Budte zdrav, pane Haramule, muj kanadsky krajanku,
mate jiste pravo na svuj nazor, ale opravdu nerozumim, co se Vam na Sonine (at uz je to prave jmeno, ci alias) nazoru jevi naivne. Mne se naopak zdal jeji nazor logicky a vecny, navic ma v sobe slusnost. Bohuzel nechape - na coz jsem ji upozornil - ze Rosta z tech utoku na Prazaky ma srandu. Pokud se tyka toho prvniho komentare, tak nechapu proc to tam Rosta nechava. Podobne kecy nejsou ani informativni, ani nikterak obohacujici.

11 Ross Hedvicek Ross Hedvicek | E-mail | 27. července 2014 v 19:53 | Reagovat

[10]: Proc to tam nechavam? Jen jako pripomenuti (cas od casu), ze Cesi jsou plni anonymni nenavisti a cilem jejich nenavisti jsme my vsichni za hranicemi - nejen ja sam (a to denne), i vy. Tak abysme na to nezapomenuli...

13 jkorcak jkorcak | E-mail | Web | 27. července 2014 v 21:49 | Reagovat

[9]: Krásná, i když vlastně smutná píseň:

http://youtu.be/AC-mtCUey7Q?list=RDAC-mtCUey7Q

V Kilkelly, říjen tisíc osm set čtyřicet: „Petře, drahý synu můj Tvůj přítel a spolužák Pat byl tak hodný, že napsal ti, Bůh při něm stůj Tví bratři si hledají v Anglii práci, náš dům je teď prázdný a ztich' A úroda brambor je stižena plísní, snad zbyde tak třetina z nich A tvá sestra Bridget a Patrick O'Donnell chtějí se v prosinci vzít A máma má starost kdy vrátíš se domů, neměl jsi prý odejít" V Kilkelly, únor tisíc osm set padesát: „Petře, drahý synu můj Pozdravuj svou ženu Marii s dětmi a Bůh vás všechny opatruj Michal má nějaké problémy v Anglii, nikdy už se nezmění A rašelina je tak rozmoklá od děšťů, nemáme nic k topení Bridget je šťastná a už má pět dětí a šesté má tvé jméno mít A matka tě líbá a ptá se, kde pracuješ, neměl by ses tolik dřít" V Kilkelly, září tisíc osm set padesát: „Petře, můj synu, buď zdráv Zarmoucený ti tentokrát posílám nejsmutnější ze všech zpráv Před týdnem v neděli tvá matka zemřela, v noci smrt přešla náš práh Neboj se, zemřela tiše a ve spánku, vzpomeň na ni v modlitbách Pohřbili jsme ji na hřbitově v Kilkelly, Bridget, tví bratři a já Ten večer než odešla, ještě mi říkala, že se jí o tobě zdá" V Kilkelly, březen tisíc osm set šedesát: „Synu, cítím se tak sám Díky, žes poslal ty obrázky dětí, jsou krásné a líbí se nám Je to už třicet let, cos odjel za moře, mně táhne na osmdesát Z peněz, co posíláš, žiju si slušně, jen nevím, jak poděkovat A tvůj bratr Michael staví si domek a má první šedivý vlas Píšeš, že chystáš se za námi přijet, jsem šťastný, že spatřím tě zas" V Kilkelly, v říjnu o šest roků později: „Bratře, dnes píšu ti já Našeho otce si Bůh k sobě povolal, všechno ho připomíná Poslední dny strávil s vnoučaty u Bridget, bydlel tam s nimi moc rád Bolesti neměl, jen vzpomínal na tebe, když už pak nemohl vstát Pohřbili jsme ho hned vedle tvé matky, teď jistě už setkal se s ní Bylo by fajn, kdybys doma se stavil, Bridget posílá políbení"

[1]:

14 Ross Hedvicek Ross Hedvicek | E-mail | 28. července 2014 v 0:38 | Reagovat

[13]: Tohle by prave ve skole sarmu neobstalo - neni to autenticke. Anglicky jazyk na neco takoveho ma vyraz FAKE.

15 Ross Hedvicek Ross Hedvicek | E-mail | 28. července 2014 v 0:43 | Reagovat

[12]: Carodejnice, carodejnice. Opet tam vidim tu falesnost, to umelecke pokrytectvi, to Fake. Kdyz uz je jim tolik inspirujici carodejnice - proc nedelaji pisen o CESKYCH carodejnicich? Treba filmovych, jako kdyz Jirinu Stepnickovou v Kladivu na Carodejnice upaluji na hranici (vsichni upalujici herci vcetne Smerala tezci komuniste) Stepnickova krici mezi plameny: "Lidi, utecte! Zabijou vas!" - najdete si tu scenu na Youtube - je tam.

16 Kanadsky krajanek, ne plavajznik Kanadsky krajanek, ne plavajznik | E-mail | 28. července 2014 v 0:58 | Reagovat

[10]:Pane Kohout, velice se mi libi ten titul kanadsky krajanku, snad proto ze muj tata byl mlynarskeho povolani.

17 Drifter Drifter | 28. července 2014 v 1:49 | Reagovat

[7]: [7]: mám dojem že Hedvíček je ve svém názoru na Pražáky vice seriozní než si myslíte. Styl v jakém to napsal tomu nasvedcuje vice nez aby se jen tak bavil.
Praha jako hlavni mesto je spjata s udalosti naroda ktere nejsou ty nejkrasnejsi v historii CR.
Tak jak Churchil se vyjadril o roli Britanie v Mnichove "it was not our finest hour" .
Po vetsinou obyvatele velkych mest maji svoji reputaci tak jako New York, Frisco nebo Miami. Pařížské fifinky nevyjimaje. Ross ma vsechny Cechy co neutekli za blbce což je tech 99.5%  . Jako venkovan, zapomina ze zivot V Praze byl daleko horší než na venkove.

18 jkorcak jkorcak | E-mail | Web | 28. července 2014 v 11:21 | Reagovat

Umělecké dílo, Rossi. Nebezpečné známosti např. to je také romám napsaný specifickou formou dopisů, však nikdo netvrdí, že dopisy jsou pravé. [:tired:]  8-)

19 Petr Kohout Petr Kohout | E-mail | 28. července 2014 v 16:31 | Reagovat

[17]:Co je platne, kdyz Rosta sve utoky na Prazaky pise seriozne znejici, kdyz nemaji vubec zadny merit. Jsou ciste subjektivni a Bohuzel tez trochu sovinisticke. Stale jsem presvedcen, ze Rosta namet "Prazaci" prinese cas od casu na scenu, aby se pobavil z reakci tzv. hrdych Prazaku. Na Vasi poznamku, ze Praha je spjata se spatnymi vecmi (necituji ani Vas, ani Rostu doslova) jsem uz jednou napsal Rostovi, ze Praha, jako hlavni mesto vzdy mela sidlo vlady a tudiz veskera jeji rozhodnuti, at uz dobra, ci spatna, odjinud prijit ani  nemohla. Za zminku jiste stoji, ze nejhorsi ksindl, ktery kdy v Praze vladl (truhlar Klema) byl Moravak. Nemyslim, ze mate pravdu, kdyz rikate, ze zivot v Praze byl daleko horsi, nez na venkove. To je velice relativni a zalezi
to na individualnich preferencich. Na venkove byl rozhodne vetsi klid a snad i materialni zajisteni - zejmena pro ty, kteri delali v JZD. Ovsem pokud jde o kulturni vyziti a zasobovani, to se asi neda srovnat. Aspon podle mych zkusenosti. V Praze jsem prozil prvnich 28 let zivota, nez jsem utekl a na Moravu jsem jezdil do svych 15 let jednou az dvakrat rocne ke strejdovi na zabijacku, takze mam dobrou moznost tyto veci porovnat. Jedna vec je jista: na Morave se umeli lepe bavit, nepozoroval jsem tam ty stresy, jake meli lide v Praze z politiky, a brali zivot s humorem.

20 Josef Pepa Nos Josef Pepa Nos | E-mail | Web | 28. července 2014 v 22:42 | Reagovat

Praha?
Kde to je?

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama