Listopad 2015


Geneticka zatez...

29. listopadu 2015 v 20:35 Clanky osvetove
Už vím, co znamená termín "genetická zátěž":

Otec Dragutin Pelikán byl komunistická svině a stalinista jako prase:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost-pelikan-napraskal-stepanka-dy3-/p_spolecnost.aspx?c=A120829_234408_p_spolecnost_wag

Matka Irena Pelikánová se podílela mj. na zkurvení nového občanského zákoníku:

Syn Robert Pelikán, toho času ministr (ne)spravedlnosti je havlista a příznivec přílivu muslimských nelegálních imigrantů jezdící do práce na dámském kole bez helmy:

Další syn Petr Pelikán je konvertita k islámu a honorární konzul Saúdské Arábie v ČR:



Projev

28. listopadu 2015 v 21:31 | Pepa Nos |  Clanky jinych autoru

Fotky z ceske tramvaje...

25. listopadu 2015 v 19:43 Clanky osvetove
Pokud mate email, nepochybne jste nekdy v minulosti taky dostali od tech ceskych pseudo-yntelygentu takove ty "legracni" emaily o tom, jak srandovne chodi ti blbi Americane obleceni do Walmartu. Podivejte se na par fotek z tramvaje v Brne.. (a nekolik z tramvaje v Praze, pripadne metra v Praze - hnidopichove!)

























Kybernetická válka...

25. listopadu 2015 v 14:28 | George Švehla |  Clanky jinych autoru
Zhruba před patnácti lety, když diskuze na NP začaly nabývat na rasanci a pouliční mluvě jsem se rozhodl přestat psát na témata společensko - hospodářsko politická, strčit hlavu do písku a změnit se v pštrosa a psát na témata mě blízká, o přírodě, krajině a zvířátkách. Ovšem i když ze stejného důvodu zprávy nesleduju, noviny nekupuju a společensko - politický vývoj jak v Klokánii tak ve světě nesleduju, tak díky kamarádům, z nichž někteří se této činnosti věnují až chorobně, vím co se kolem mě děje, díky jejich majlíkům. A když už je potom těch jobovek jaksi nad snesitelnou míru, tak se nad nevábnou situací zamyslím a myšlenku pak nadatluju na klábosnici do počítače.

I když události v posledních době se přibližují stále více k válce horké, tak virtuální válka cíleným šířením desinformací zuří ve virtuálním světě internetu už pěkných pár let. Je celkem jedno v kterém jazyku. Staří soupeři z dob studené války v druhé polovině minulého století - nyní ovšem Ruská Federace versus USA, se snaží seč to jde. Naše generace dříve narozených a odkojených socialismem s jasnými zítřky jako vidinou šťastné budoucnosti, ve své většině pozná výtvory vzniklé v desinformační fabrice v Rusku, kde jsou zaměstnány stovky chytrých mladých dezinformátorů, pracujících dle předložených direktiv vedení, tak jak je dostane přímo z nevyšších míst vedení státu. Tyto texty páchnou azbukou na sto honů.

Akorát se divím, že se i zde v emigraci, v daleké Klokánii, najde tolik lidí z naší bývalé vlasti, kteří tyto paskvily šíří dál. Ať už jsou na témata mezinárodní situace či politiky, kde Rusi jsou buď oběti a nebo hrdinové a za vše zlo mohou zlí imperialisté z USA, potažmo Židé. O Arabech, Palestincích a ostatních z tohoto koutu světa ani muk, i když nyní se ukazuje jejich pravá tvář a svým bratrům v rase, jazyku či víře ze států zmítanými válečnými konflikty pomocnou ruku nepodají a jediného běžence nepřijmou, avšak zbraně čile dodávají. Asi tak, kdyby nebylo pronásledování a diskriminace imperialistických štváčů z USA, kdejakých oligarchů a Židů, tak by Arabové a všichni ostatní musulmani byli mírumilovní beránci. Takže oni jsou vlastně oběti politiky v minulé větě zmíněných a potažmo celé Evropy a západního světa.

Velmi úrodnou půdu mají tyto desinformace made in Russia také v české kotlince. Jejich, mnohdy dosti ubohé překlady do češtiny dští oheň a síru na USA a Židy, oligarchy nevyjímaje. Už to slovo "oligarch", kdepak se asi jeho užívání rozrostlo? Nebyla to náhodou právě azbuka? Obzvláště si také lidé v kotlince libují v sebemrskačském naříkání, jaké to je v jejich kotlince špatné a kolik lidí je na pokraji chudoby. Jak bývalo za komančů dobře že byly "jistoty" i když veškeré parametry ukazují daleko lepší životní úroveň a příjmy na hlavu než kdy dříve. Přes 60% rodin mimo bydlení v bytě ve městě vlastní chalupu a nebo chatu. Stejné procento populace vyjíždí každoročně na dovku k mořským břehům a početná auta také zrovna vraky nejsou. Za posledních 25 let se v Kotlince životní úroveň zvedla 3x, HDP více než 4x , až na bezdomovce nejsou skutečně chudí, jak uznává i OECD, mladí lidé jezdí a studují po celém světě. Vzájemná závist a zvláště těm co jsou úspěšní a nabyli jisté jmění ať už činěním kalým či nekalým, bují jako plevel po dešti. O morálních kvalitách populace tyto "zaručené" zprávy neuvádí zhola nic, neboť jejich autoři sami mají morálku smrdutou jako Cloaca Maxima ve starověkém Římě.

Toto vše je ale pouhá kouřová clona kryjící skutečné dění. V Sýrii probíhá skrytá horká válka mezi USA a Ruskem. Rusi tam úspěšně testují novou výzbroj a soudruh Putin už dokonce něco blekotal o možnosti použití strategických, tedy malých, bojových, nukleárních zbraní. Snad se z tohoto mámení smyslů Vladimír Vladimírovič probere. Zbraněmi však Rusko řinčí jak to jen jde. Stačí shlédnout toto video. http://leva-net.webnode.cz/products/uryvek-z-vojenskeho-tajemstvi-s-igorem-prokopenkem-z-10-10-2015/ a nebo zde https://vimeo.com/144649510 Ve vývoji elektronických a vesmírných či satelitových zbraní také nejsou zrovna pozadu a jejich válečné výzvědné lodi hledají kde by bylo nejefektivnější poškodit či zničit podmořské komunikační kabely spojující všechny kontinenty a tak vyřadit nejen internet ale i jiné formy komunikace. Co však tuším, že Rusko se do něčeho podobného nepustí, dokud si nebude naprosto jisto, že v době kdy budou jeho vojenské síly plně zaměstnány, neobsadí celou Sibiř Číňané, na jejíž bohatství mají historický zálusk. A kdo měl kdy co do činění s Číňany, tak ví, že i neprůstřelnou dohodu by bez mrknutí oka porušili, kdyby viděli, že z toho budou mít snadný zisk. Dovedou s pokerovým ksichtem lhát do očí jako když tiskne. Tedy na jejich omluvu, je to dáno jejich kulturou. Oponentovi velice slušně říkají to, co on chce slyšet, a ne co je pravda a nebo co oni hodlají učinit.

Musulmani se rozhodli, že zničí zkaženou a zdegenerovanou Evropu obývanou nevěřícími psy. Zorganizovali dobře řízenou invazi pod rouškou běženců před pronásledováním a válkou. Stačí si všimnout, že před druhou světovou válkou obyvatelé evropských států nikam hromadně neutíkali, ale buď bojovali a nebo přežívali tam kde byli. Několik tisíc Židů sice Evropu opustilo, ale 6 milionů jich proletělo komíny Hitlerových fabrik na smrt. Ty pravé viníky za stávající invazí bych hledal v bohatých arabských státech. Saudské Arábii, Kuwaitu, Bahrainu, Quataru, Spojených Arabských Emirátech, Omanu a podobně. Toto jsou země, které mnohdy i skrytě, financují pronikání islámu do celého světa. Finančně podporují stavby mešit a madras (islámské školy) všude kde to jen trochu jde. A islám se úspěšně celosvětově šíří jako rakovina. Smutné a alarmující události v Paříži byly jen "zkouška na nečisto". Veškeré dění přesně časově zkoordinované pod choreografií těch kteří se neodpálili a seděli někde v ústraní. Jak a proč musel také zahynout dvojnásobek civilistů než v Paříži v ruském letadle sejmutým s oblohy nad pouštěmi arabského poloostrova se zatím veřejnost mimo "zaručených zpráv" moc nedověděla.

Pokud se laxní a bezzubé vedení států západní civilizace neprobere z růžového snu multi kulti, politické korektnosti a jiných nesmyslných tezí, tak potom a po zásluze celá civilizace zajde. A jak se tak z dálky na Evropu dívám, tak ve většinové populaci nevládne vůle za svoje přežití bojovat a přinést oběti. Stačí jim dožít v pohodlí jejich bohatého soukromí, ostatní je příliš nezajímá. Soudím tak i podle mladších - tím myslím lidi kolem třicítky, zdejších návštěvníků z Kotlinky co už pár let žijí v Londýně.

Co se USA týče, tak Obamova skrytě islámská administrativa učinila z hrdé světové velmoci impotentní zemi, které její spojenci už nevěří, navíc zadluženou na desítky let dopředu. Stačí si přečíst jména Obamovy administrativy a poradců a jeden si připadá jako na Arabském poloostrově. Pokud vše vydrží do příštích prezidentských voleb tak doufám, že se občané USA proberou. Kdo však skutečně za Obamou stojí a diriguje ho, to snad nevíme nikdo mimo těch kteří tak činí.

Naděje je snad jen v tom, že historicky velké společenské změny vždy nastaly skokem (mnohdy i dosti krvavým) a nikoliv pomalým vývojem - evolucí. Podobně jako příslovečný pohár trpělivosti co nakonec přetekl. Takže kdo by měl chuť a nebo odvahu nahlédnout do budoucnosti, tak se musí podívat pod pokličku co to ve společenském či politickém hrnci bublá a chystá se ve vhodnou dobu přetéci.

Pokud mohu mluvit za svoji maličkost, tak já vidím na plotně bublat ty hrnce dva. Islám a Rusko. Je to pekelná kombinace a ať už jeden a nebo druhý něco začne, tak to potom bude ohňostroj jaký kulička Země ještě nezažila. Račte si všimnout, že každá následující válka v historii byla větší než ta předešlá a její oběti početnější. Dnes by to byl konflikt globální a obětí by se mohly počítat v miliardách.

22. 11. 2015.



Co v JZD Kojetin nemeli...

22. listopadu 2015 v 15:50 | Ross Hedvicek |  Clanky civilizovane...

Emigranti teskne hraji Kde domov muj...

21. listopadu 2015 v 15:04 | Ross Hedvicek |  Clanky civilizovane...
Natoceno u nas doma, minulou nedeli...


Dejiny Alzirska v kostce...

20. listopadu 2015 v 15:25 | Jirina Korcakova |  Clanky jinych autoru

Území dnešního Alžírska a části Tuniska bylo v antickém období nazýváno Numidia, tzn. Země kočovníků. Původními obyvateli Alžíru byly Berberské kmeny, nejčastěji nazývané Numidové, Libyové nebo Berbeři. Podle archeologických výzkumů přišli předchůdci těchto kmenů do Alžíru před cca 30000 lety př. nl. Od konce 2. tisíciletí př. nl pronikali do západního Středomoří Féničané.

Kartágo (dnes na území Tunisu), jakožto hlavní ekonomické centrum a centrum moci, bylo založeno fénickými obchodníky pravděpodobně v 9. století př. nl. Již v 6. století př. nl ovládli Kartaginci část Sicílie, Sardinii a Korsiku a postupně rozšiřovali svá území dále na sever Afriky. V důsledku této expanze se Kartágo nakonec dostalo do sporů s řeckými koloniemi na Sicílii, zároveň ale muselo čelit útokům kočovných berberských kmenů.

Hlavním soupeřem a protivníkem v boji o moc a vliv v oblasti byl však Řím. Rivalita Kartága a Říma nakonec vyústila v tzv. Púnské války. Kartágo bylo zničeno Římany r. 146 př.n.l. K moci se dostal (za vydatné podpory Římanů) berberský král Numidie Massinissa. Za vlády Massinissy v 2. století před naším letopočtem dosáhla berberská civilizace svého vrcholu. Tento vrchol zůstal nepřekonán až do příchodu Almohadů a Almoravidů více než o tisíciletí později. Po smrti Masinissy bylo Berberské království několikrát rozděleno a znovu spojeno. Dynastie Massinissů vydržela až do r. 24 n.l., kdy bylo zbývající Berberské teritorium anektováno Římským Imperiem.

Počátkem 5. století n.l. začaly pro Římskou říši představovat problém germánské kmeny, mezi nimi také Vandalové pocházející z oblasti dnešního Slezska. Tyto kmeny prosluly svým barbarským chováním, takže jejich název Vandalové se od té doby vžil jako pojmenování pro barbary vůbec. Vandalové v roce 429 n.l. překročili Gibraltarský průliv a následně ovládli pobřeží severní Afriky od dnešního Maroka až po Alžírsko a Tunis. Vandalové, jakožto Ariani, neuznávali Kristovo božství a ostatní křesťanská vyznání tvrdě pronásledovali. Paradoxně však omezení moci Řima (v té době již křesťanského) v dané oblasti znamenalo vzestup moci berberských kmenů, což mělo za následek vznik částečně nezávislých království.

Dalšími zájemci o nadvládu nad severní Afrikou se v 6. století stali Byzantinci, kteří využili vnitřních sporů mezi Vandaly. Vybudovali zde stát s hlavním městem Kartágem a na území dnešního Alžírska vznikly provincie Numidie, Setifská Mauretánie a Caesarejská Mauretánie.

Arabové začali do severní Afriky pronikat koncem 60. let 7. století. V čele arabské armády, která ovládla oblast dnešního Tuniska byl Uqba ibn an-Nafi, v jehož vojsku se poprvé objevili Berbeři obrácení na islám. Arabům se jako prvním dobyvatelům v historii Alžírska podařilo vnutit místním obyvatelům svůj jazyk, kulturu a náboženství. Dokonce se jim během šesti století podařilo z Maghribu úplně vytlačit křesťanství. Myslím, že křesťané během těchto šesti století měli dost času na to, aby pochopili, že nastavit druhou tvář a nechat se roztrhat smečkou predátorů možná zachrání duši několika svatých, ale království to nezachrání. A jistě to také pochopili a poučili se. Tenkrát.

V tomto období vyniklo několik osobností z řad berberských vůdců, z nichž nejznámější bude asi křesťanský král Kusayla, který porazil Sidiho Ocba ibn Nafaa roku 689, v bitvě u Biskra, a královna bojovnice Dihya, přezdívaná "la Kahena" (Kněžka), která v čele Berberů (především proslulých Zenetů) uštědřila, v bitvě u Meskiana roku 693, tvrdou porážku vojsku emira Hassana Ibn en Noman.

Dihya, přezdívaná "la Kahena" se rovněž zúčastnila bojů, když byla v 7 st. n.l. Araby dobyta Cirta. Cirta - dnes Constantine, Alžírsko (u Berberů: KRTN or Kirthan, u Féničanů: Tzirta) byla původně hlavním městem Numidie a později významnou římskou kolonií. Město utrpělo značnou újmu během občanských bojů na počátku 4. století a bylo znovu postaveno římským vládcem Konstantinem Velikým, který nově vybudovanému městu dal své jméno Constantina (v moderním věku Constantine, Alžírsko). Roku 412 n.l. se zde konalo důležité zasedání Křesťanské Rady (Christian Council), jemuž předsedal Saint Augustine. Cirta byla úplně zničena Vandaly a znovu dobyta Justiniánem I během tzv. Vandalské války (Vandalic War), což byl konflikt mezi Byzantskou říší (Eastern Roman "Byzantine" Empire) a Vandalským královstvím Kartága (Vandalic Kingdom of Carthage), v letech 533-534. Arabové Cirtu definitivně zničili r. 698 n.l., a ponížili původně významné numidské i křesťanské město na malou muslimskou vesnici, která až po mnoha staletích nabyla poněkud na důležitosti.

V Ifriqiyi, dnes Tunis, vládla od r. 973 to do r.1148 berberská dynastie Zirid. Pravděpodobně r. 1048 se buďto král Zirid nebo místokrál El-Mu'izz odmítli podrobit svrchovanosti fatimidského kalifa Káhiry. Kalifát Fatimidů vymyslel tentokrát nový způsob pomsty. Mezi Nilem a Rudým mořem žili Beduíni, kteří byli vyhnáni z Arábie kvůli nepokojům, které vyvolávali. Jejich přítomnost byla obzvláště bolestivá pro osadníky v údolí Nilu, protože se stávali často jejich kořistí. Tehdy vezír kalifátu zaručil Beduínům volný odchod a dohodu o jejich svrchovanosti. A nejenom to, dostali i příspěvek, jakousi odměnu, na odchodnou. Zaplatil jim za to, že budou napadat odbojné berberské sousedy. Za nimi táhla armáda. Celé kmeny, ženy, děti, starci, zvířata vyrazily i s celým táborem za novou kořistí. Záplava divokých kmenů vtrhla do Ifriqiye jako hejno kobylek a jejich arabští páni dokonali dílo zkázy. Ziridové byli podrobeni a zem dána vplen Beduínům. Výsledná anarchie zdevastovala kvetoucí zemi, zcela zničila vyspělé zemědělství a přímořská města jako pirátské základny "získala požehnání pro námořní obchod", tj. pirátské útoky proti křesťanskému loďstvu.

Muslimští piráti lovili křesťany a jiné ne-islámské lodě v západním Středozemním moři. Piráti zajali cestující a posádky na lodích a prodávali je nebo je používali jako otroky. Intenzivně podnikali v oboru vybírání výkupného a vydírání zajatců. Podle Roberta Davise, od 16. do 19. století, piráti zajali 1 milion až 1,25 milionů Evropanů jako otroky. Podnikali nájezdy, nazývané Razzias (razie), v evropských pobřežních městech chytali křesťanské otroky a prodávali je na trzích s otroky v severní Africe a Osmanské říši. V roce 1544, Hayreddin napadl ostrov Ischia, přičemž zajal a prodal do otroctví 4000 vězňů, a zotročil asi 9.000 obyvatel Lipari, což byla téměř celá populace. V roce 1551, Turgut Reis zotročil celou populaci maltského ostrova Gozo, mezi 5000 a 6000 zajatci, a poslal je jako otroky do Libye.

V roce 1554 piráti vyplenili Vieste v jižní Itálii a vzali odhadem 7000 zajatců jako otroky. Roku 1558 korzáři napadli město Ciutadella (Menorca), zničili je a zajali obyvatele. Pouze kolem 3000 z nich přežilo a bylo prodáno do otroctví v Istanbulu. Muslimští barbaři často útočili na Baleárské ostrovy, proto obyvatelé museli postavit mnoho pobřežních strážních věží a opevněné kostely. Hrozba byla tak silná, že obyvatelé opustili ostrov Formentera. V letech 1609 až 1616, Anglie ztratila 466 obchodních lodí!

V červenci 1627 se vypravily dvě pirátské lodě z Alžíru až na Island, kde zaútočily a zajaly otroky. O dva týdny dříve další pirátská loď ze Salé v Maroku rovněž napadla Island. Někteří z otroků, přivezených do Alžíru, byli později vykoupeni zpět na Island, ale někteří byli donuceni zůstat v Alžírsku a přijmout muslimskou víru. V roce 1629 pirátské lodi z Alžírska zaútočily na Faerské ostrovy.

V 19. století si piráti vynutili na přístavních městech Karibiku "licenční daň", výměnou za bezpečný přístav svých plavidel.

Od roku 1785 začali muslimští piráti napadat a brát do zajetí americké posádky obchodních lodí ve Středomoří i Atlantiku a požadovali na USA daň, kterou měly Spojené státy platit Muslimským vládcům. President Spojených Států Thomas Jefferson však odmítl tuto daň platit. Pirátství proti americkým plavidlům ve Středozemním moři vedlo Spojené státy k zahájení První (1801-1805, USA) a druhé války s muslimskými státy (1815, USA, Velká Británie a Nizozemí). Tři z těchto států, Tripoli, Alžírsko a Tunis, byly sice nominálními provinciemi Ottomanské říše, nicméně prakticky autonomními. Čtvrtý byl Nezávislý Sultanát Maroko. Tyto války vstoupily do historie jako First a Second Barbary War.

Tyto války Alžírsko take notně oslabily, a Evropané, s anglo-holandským loďstvem pod velením britského lorda z Exmouthu, napadli Alžír. Po devíti hodinách bombardování, byla uzavřena dohoda, která potvrdila podmínky stanovené Decatur (Americké námořnictvo) týkající se požadavků odškodnění. Kromě toho Arabové podepsali, že skončí praxi zotročování křesťanů.

FRANCIE. R.1516, po dobytí Alžíru osmanskými admirály, bratry Oruç a Chajruddín Barbarossa, se stalo Alžírsko základnou pirátství ve Středomoří. V roce 1681-1683, Louis XIV poslal admirála Abrahama Duquesne zasáhnout proti arabským a berberským pirátům, aby tak pomohl křesťanským zajatcům. V letech 1685 až 1688 byl opět bombardován Tripolis a Alžír. Velvyslanec Alžíru navštívil Soudní dvůr ve Versailles a, v roce 1690, byla podepsána smlouva, která měla zajistit mír pro celé 18. století. Avšak k moci se dostal Napoleon.

Během Napoleonova italského tažení roku 1796 prodali dva alžírští obchodníci Napoleonovi značné množství obilí. Bonaparte však odmítl zaplatit účet. V roce 1820 Louis XVIII splácí polovinu dluhů po Napoleonovi. Alžírský Dey, který zapůjčil dotyčným alžírským obchodníkům 250.000 franků, požadoval na Francii zbytek peněz.

Oba obchodníci, Bacri a Boushnak, kteří si od Deye (ekonomicky rovněž velmi slabého) půjčili na tu dobu spoustu peněz, prohlásili, že nejsou schopni a nezaplatí Deyovi svůj dluh, dokud Francie nezaplatí jim. Dey neúspěšně jednal s francouzským konzulem, jak vyřešit tuto situaci, ale podezříval jej ze spiknutí (!), a z toho, že se na něj s oběma obchodníky domluvil, obzvláště vzhledem k tomu, že v roce 1820 francouzská vláda neučinila žádná ustanovení ohledně dalších splátek dluhu.

Když konflikt mezi arabskými piráty a ne-islámskými státy kulminoval ve dvou válkách, technologický pokrok v USA, Anglii a Francii převážil nad válečnými zkušenostmi pirátů (nadto protivníky a obětmi pirátů nebyli vojáci, nýbrž obchodní lodě a civilisté). Také Alžírský Dey byl nucen podepsat dohodu, která potvrdila podmínky, týkající se požadavků odškodnění.

Nicméně po bouřlivé schůzce, na které francouzský konzul odmítl poskytnout uspokojující odpovědi ohledně francouzského dluhu, utržil francouzský konzul od alžírského Deye výprask plácačkou na mouchy! Francouzský král Karel X, po tomto hrubém ponížení a urážce diplomatického zástupce Francie, požadoval omluvu. Poté, co byl odmítnut, inicioval blokádu alžírského přístavu. Francie požadovala, aby Dey poslal do Francie svého vyslance, aby incident mohl být projednán a vyřešen. Alžírský Dey odpověděl dělostřelbou a bombardováním francouzského loďstva.

Během tohoto konfliktu zůstala značná část francouzské armády, věrné králi, vázána v zahraničí a ve Francii vypukla červencová revoluce. Po třech dnech bojů na barikádách byl král donucen k abdikaci a k odjezdu ze země. Exil našel ve Velké Británii. A bylo dobyto Alžírsko.

Jako jedno z Francií nejdéle držených zámořských teritorií, Alžírsko se stalo cílem pro stovky tisíc (nikoliv však miliony) Evropských imigrantů. Mezi lety 1825 a 1847, emigrovalo do Alžírska 50 000 Francouzů. Tito osadníci tvrdou prací na "znárodněných" obecních pozemcích a aplikací moderních zemědělských technologií mnohonásobně zvýšili množství orné půdy v zemi. Mnoho Evropanů se usadilo v Oranu a Alžíru, a počátkem 20 st. již tvořili většinu populace v obou městech. Zatímco Alžír rozkvétal. nespokojenost mezi Muslimskou populací, která ztratila politickou a ekonomickou moc, rostla a byl stupňován požadavek větší politické autonomie. R. 1954 vyústilo napěti v tzv. Alžírskou válku. Historici odhadují, že 30 000 až 150 000 berberských a muslimských Alžířanů loajálních Francii bylo zavražděno tzv. Frontou národního osvobození (FLN) nebo protifrancouzskými lynčujícími muslimskými gangy. FLN používala taktiku udeř a uteč v Alžírsku i ve Francii, a Francouzi tvrdě odpovídali. Válka vedla ke stovkám tisíc zabitých a stovkám tisíc zraněných. V březnu 1962 byla podepsána v Evianu dohoda o přerušení bojů, propuštění zajatců, uznání suverenity a práva na sebeurčení. Dále byla ve smlouvě zaručena ochrana před diskriminací a ochrana majetkových práv pro VŠECHNY ALŽÍŘANY BEZ ROZDÍLU. Evropanům a domorodé židovské komunitě (která se nacházela na tomto území již od prvního století př.n.l.), byla zaručena ochrana a svoboda náboženství.

V červnu 1962 se konalo referendum o sebeurčení. Kolem 900 000 Evropanů uprchlo do Francie mezi lety 1962 - 1964. Exodus byl vystupňován po Masakru v Oranu r.1962.

5.června 1962, po té co byla potvrzena nezávislost Alžírska a FLN podepsala závazné dohody, stovky muslimských militantů a jednotky FLN vstoupily do Evropských částí města a začaly systematicky vyvražďovat všech zbývajících 40000 evropských civilistů. Masakr trval několik hodin, kdy lynčující muslimské gangy podřezávaly hrdla tisíců mužů, žen a dětí. Masakr byl ukončen nasazením francouzského četnictva, nicméně během dlouhých hodin tohoto masakru ani alžírská policie, ani francouzská armáda nezasáhly a nepokusily se zakročit.

Algeria City of Bridges
----

A nemohl jsem odolat, abych to sem dodatecne nepridal - souvislost s clankem to ma. R.H.


Mate radi cimbalovku?

10. listopadu 2015 v 14:37 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Ja tedy cimbalovku rad nemam - ale na vsechno jsou vyjimky - coz je dobre. Pustte si to.