Září 2016

Vo vobecný angličtině v armádě...

4. září 2016 v 23:54 | Ladislav Chaloupský, Radomír Talafa |  Clanky jinych autoru
Ve služebním lístku (Žádost o spolupráci v oblasti jazykového vzdělávání) ze dne 16. června 2015 Státní tajemník Ministerstva obrany píše:

"Základem jazykové zkoušky podle STANAG 6001 je obecná angličtina, přesto považujeme za nezbytné, aby její součástí byla i vojenská tématika… "

Toto písemné sdělení se mi dostalo do rukou z odboru, který spadá do jeho gesce. Co však chce adresátům sdělit? Jaký je význam sousloví obecná angličtina? Co v tomto kontextu znamená vojenská tématika? A píše se správně tématika nebo tematika?

Abychom odpověděli na výše uvedené otázky, musíme začít u češtiny. To je náš národní jazyk, který se skládá z různých stylistických vrstev. Hovoříme očeštině spisovné a nespisovné. V poslední době se můžeme také setkat s termíny, jako jsou standardní čeština nebo spisovný standard. Složkou spisovné češtiny je tzv. hovorová čeština. K tomu, abychom se správně dorozuměli, k tomu abychom v armádě správně a jednoznačně formulovali rozkaz nebo nařízení, musíme používat spisovnou češtinu a standardní výrazy.Jazyková norma spisovné češtiny společně s její kodifikací je obsažena v řadě slovníků a učebnic, které slouží k dodržování jazykové správnosti a udržování jazykové kultury.

Nespisovná čeština zahrnuje tzv. obecnou češtinu. Jedná se o geograficky nejrozšířenější nářečí (interdialekt). V tvarosloví a hláskosloví je charakterizována protetickým -v- (von tu větu ale zvoral, vona si to vodnese, tadydle to máš a vodepiš to), na začátku slova ou místo ú (vojenskej oujezd) používáním -ej- místo -y/i- (dejmovnice, nesmí ti spadnout mejdlo ve sprše, bejvalej náčelník Apačů, sejtko, vejfuk), zjednodušením souhláskových skupin (šak švesky sou uš zralý), dále zánikem slabičného -l- a vypouštěním -j- (neřek mi, jak se menuje), unifikací koncovek instrumentálu plurálu zakončením -ma-(zahraničníma cestama), krácení vokálů atd. Obecná čeština a ani další nářečí nejsou dostatečně vybaveny prostředky pro speciální a náročnější dorozumívací funkce. Výrazům z obecné češtiny, případně dalších nářečí, se v oficiálních projevech, ať už psaných nebo mluvených, vyhýbáme. Cizinec, který se učí češtinu a tyto výrazy náhodou slyší, si musí při návštěvě "Čechie" připadat jako Čech při návštěvě Londýna, kde je často hned po příletu na Heathrow vystaven místnímu dialektu.

Anglický jazyk je kodifikován poněkud jinak než čeština a to je také jeden z několika důvodů, proč se v této oblasti odborné jazykové termíny liší od češtiny. Používají se termíny jako BBC English, Standard English, Received Pronunciation (General RP, Refined RP, Near-RP) Oxbridge accent, King´s/Queen´s English, General American English, General American Standard a dále termíny pro oblastní variety jazyka (nářečí a dialekty), termíny jako jsou Welsh English, Scottish English, Irish English a další. Termín obecná angličtinav anglosaské lingvistice neexistuje a neexistuje ani v češtině.

Pokud si však autor služebního lístku myslel, že obecná čeština je něco jako ekvivalent nářečí v angličtině, tak je i tato úvaha z odborného hlediska mylná. Znalost nářečí anglického jazyka se v naší armádě nevyučuje a ani nepřezkušuje. Pro přezkušování anglického jazyka v armádách členských zemí NATO se používá norma STANAG 6001. Deskriptory (popisy) jednotlivých úrovní se zmiňují o nářečí (dialektu) teprve od úrovně SLP 3+, 3+, 3+, 3+ . Pro představu takové obtížnosti stačí buď zhlédnout ukázku z filmu My Fair Lady (Pygmalion) od G. B. Shawa, ve které profesor Higgins učí květinářku Doolittlovou, nebo spíše krátkou ukázku z filmu The Limey.

Testy podle této normy jsou tzv. testy všeobecných jazykových znalostí (proficiency) a ve své podstatě požadavek na všeobecná vojenská tématazahrnují. V době nedávné byla vojenská tematiku v obsahu zkoušek zahrnuta (něco se stalo?). Jakákoliv změna v deskriptorech STANAGu 6001 by musela být schválena všemi členskými státy NATO. Pokud by k tomuto nedošlo, nejednalo by se o zkoušku podle STANAG 6001. Autor služebního lístku tedy nemá evidentně jasno o obsahu této normy a ani o významu odborných termínů, které se k této normě vztahují.

Třetí triviální nedostatek je ve slově tématický. Je častou mýlkou spojovat slovo tematický se slovem téma, které značí základní myšlenku. Přídavné jméno tematický se tedy vždy píše s krátkým e a to i v jazyce slovenském.

Tolik nedostatků v jedné větě, vlastně části věty, by se snad dalo omluvit u osob, které se problematikou jazykového vzdělávání nezabývají. Je však na pováženou, když se takto oficiálně vyjadřuje ve služebním lístku zodpovědná osoba z "nejvyšších" pater ministerstva. To svědčí o tristní a pouze elementární znalosti, spíše však neznalosti v této oblasti. Buď pisatel naivně předpokládá, že adresáti služebního lístku mají o tomto tématu stejné nebo nižší znalosti, nebo je přesvědčen o své neomylnosti.

Poznámka: Výše uvedené termíny vztahující se k českému jazyku a jejich významy jsou součástí výuky na základní a střední škole. Nebylo by tedy od věci zavést pro zodpovědné úředníky a manažéry výuku základních stylistických zásad probíraných na základní škole. K problematice obecné češtiny nedávno vyšla v nakladatelství Karolinum zajímavá knížka od Milana Hrdličky "Vo vobecný češtině a jiné příběhy".



Pokud jste na Floride...

2. září 2016 v 21:56
... a chcete jit na vystavu obrazu....



Prazske obrazky...

2. září 2016 v 19:36 | Drifter |  Clanky jinych autoru










Bylo mi ho lito. Jiz po nekolik let tam stoji a marne se snazi o jakousi spravedlnost v zemi kde to slovo neni soucasti pravniho radu. Neni treba ani chodit do musea Komunismu a divat se na antikvariaty z te doby. Na Hrade se clovek potka s zijicim prikladem Havlova Neo-Komunismu, a je to bez vstupneho! Bylo mi ho lito.

O pravicovosti. (Praváctví a Leváctví)

2. září 2016 v 19:21 | Karel Jemelka |  Clanky jinych autoru
Domnívám se, že pravice a ani ultrapravice fakticky neexistuje.

Oba pojmy byly vymyšleny levicí v rámci ideologie třídního boje, v rámci definujme nepřítele, v rámci závisti, v rámci ublíženectví méně schopných, méně vitálních, líných a neinteligentních lidí.

Pravicovost totiž není žádnou doktrínou, kterou vymyslel pseudofilosof, na základě nějakých pofiderních pocitů vlastní malosti. Pravicovost je žívotní postoj, životní názor, vypěstovaný věky lidské existence, kdy přežil vitálnější, zdravější, inteligentnější, pracovitější jedinec. Pravicovost je nám všem dána do vínku již z podstaty lidské existence, přežití jako druhu, posun ze zvířecího druhu na bytost myslící, jednající s rozmyslem, bytost, která je vědomá. Vědomá si svého JÁ. Onoho Já, které cítí odpovědnost za sebe, rodinu... Za posun sebe i blízkých někam dál než je současný stav.

Pravičák přijímá od předků a cítí povinnost předat potomkům. Mezi tím kdy přijme a předá musí vzniknout hodnota, kterou sám vyprodukoval a předal.

Tedy, pravicovost nikdo nevymyslel, je nám dána jaksi přírodou. Všem.

Dělení a nálepkování lidí na pravici a levici vymysleli pseudofilosofové, vousatého vzhledu. Na jakém základě? Na základě rovnosti žaludku líného a pracovitého? Na základě rovnosti inteligentního s hloupým? Na základě popření přírodního výběru druhů i jedinců? Na základě závisti? Na základě střetů "ideálů" a "zdravému rozumu"? Levicovost je velmi líbivá. "Tady jsem, tak se o mě sakra starejte. Jste bohatí, Plaťte". Bez logického rozboru, faktu, že nejsem li schopen se postarat, mám logicky šanci i povinnost zaniknout.

I vznikly zákony, zákonná krádež a výpalné. Byly nařízena solidarita, sociální cítění už nebylo lidskou vlastností ale povinností. Zákonnou povinností. Povinností dokonce i kriminalizovatelnou. Zákonem vymahatelnou.

Člověk pochází z přírody a jejích zákonů. Díky respektu k těmto zákonům přežil a vynikl jako druh. Snahou levice je tyto zákony popřít. Levice je schopna v zájmu vlastního prospěchu uříznout si větev na které sedí, netušíce, že následuje volný pád. Pád hubou na držku.

Člověk se nerodí s právem, že o něj musí být postaráno. Člověk se rodí s povinností postarat se, potáhnout káru dál. Levice bude prosazovat své zcestné názory do doby než sama zajistí že se o ni nikdo starat nemůže, anžto ty kteří se starat mohli sama zlikvidovala. Levice je parazit, který má za cíl likvidaci hostitele a v konečném důsledku netuší příčinu vlastního zániku. Levice není něco, co by dokázalo žít s hostitelem v symbióze. Viz "Tábor míru a socialismu".

Levice se chová jako společenský hmyz, který je bez kolektivu bezradný a ztracený.
Čím je dán kolektivismus hmyzu? Je to chemotaxe na základě feromonů a dalších chemických látek, které jsou vždy společenskému hmyzu určující. Společenský hmyz se chová vždy dle vůdčího jedince, který umí vyloučit takové chemické látky, které řídí chování celého společenství. Produkuje dělnice, vojáky, trubce. (Podobnost s růžičkami či koblížky bude čistě náhodná)

Levice je výplod chorých mozků popírající zákony přežití druhu, popírající zákony silnějšího, popírající podstatu existence člověka a jeho lidství.

Domnívám se, že naše současná společnost nemá v současném stavu valnou naději na přežití. Inu snad najde potřebu a schopnost sama sebe odčervit, odblešit, odvšivit.... Přál bych to svým potomkům.

Všichni jsme pravičáci, jen jsme zjistili, že být levičák je pohodlnější. A mnohdy to víc vynáší. Parazitujeme.

Psáno v Přerově 30. 8. 2016

Karel Jemelka

---
A na to stejne tema pridavam i svuj vlastni, velmi stary clanek z 1999:

Politický ciferník

Milý Františku!

Chtěl bych ti vysvětlit, jak je to s tím "politickým spektrem" a jak je to vlastně s těmi "pravicovými" stranami. Politické spektrum, které zahrnuje všechny politické směry a tendence, má tvar kruhu. Představ si třeba ciferník hodin - s číslicemi jako na normálních hodinách - od jedničky do dvanácti. Úplně nahoře na dvanáctce je ideální demokracie, kdežto dole na šestce je naprosto nedemokratická tyranie. Vlevo na devítce je nejlevicovější levice a vpravo na trojce zase nejpravicovější pravice. A tak to pokračuje i s variantami. To znamená, že třeba na čísle 2 by byla pravicová strana, která je stále ještě demokratická, kdežto na čísle 4 už by byla pravicová strana, která už své demokratické prvky ztratila a je fašistická. Všechno mezi 3 a 6 se dá označit za fašismus neboli ultrapravici, kdežto všechno mezi 6 a 9 je komunismus nebo ultralevice. Spodní polokruh od 3 odpoledne do 9 večer je naprosto nedemokratický, kdežto horní polokruh - od 9 do 3 se vyznačuje různým stupněm demokracie.

Teď, čím se vyznačuje levice a čím se vyznačuje pravice? Levice dává přednost právům a prospěchu společnosti před právy a prospěchem jednotlivce, kdežto pravice preferuje práva a prospěch jednotlivce před právy a prospěchem společnosti - se zdůvodněním, že když se má dobře jednotlivec, tak se má dobře celá společnost. Levice tvrdí to jisté, ale na rozdíl od pravice chtějí mít ty práva společnosti zaručena dopředu - obvykle nějakými zákony, které zase omezují práva jednotlivce.

Příklad z Ameriky: Typickým představitelem levice jsou američtí Demokrati, jejich postavení na našem ciferníku se pohybuje mezi desátou a jedenáctou hodinou. Na jedenáctou hodinu se dostanou různí kongresmani, kdežto takový Clinton je asi tak mezi 9 a 10 - natolik levicový, že to přestává být pěkně a začíná se zahrávat s nedemokratičnosti. Jiné osobnosti Demokratů, jako Jesse Jackson či Louis Farakhan jsou tak levicoví že už hranici demokratičnosti, devítku, už dávno překročili a jsou někde okolo osmé hodiny.

Většina Republikánů je zase na ciferníku někde okolo 1 hodiny - což je celkem optimální - reprezentuje to dostatečnou podporu práv a svobod jednotlivce, která by jim neměla být odejmuta na úkor nějaké pomyslné společnosti. Jsou republikáni demokratičtí - okolo dvanáctky a pak jsou i republikáni, kteří jsou docela blízko 3 hodinám - to jsou ti zbožní - jako Pat Robertson. Čím víc náboženství přiléváte - tím víc se to blíží a překračuje trojku - a opouští demokratické principy. Náboženství se prostě s demokracii nesnese.

Situace v Česku: Žádná pravicová strana v Česku neexistuje - snad nejblíže k dvanáctce bývala DEU - ale ta se znemožnila vnitřními rozpory a postoji či charaktery svých představitelů. ČSSD je strana ultralevicová; někde okolo 8 hodin - práva jednotlivce pro ní neznamenají vůbec nic - pokud to nejsou práva jejich vlastních představitelů - je také možno si udělat obrázek z výrazného zastoupení členů KSČ v ČSSD. Podobná situace je i s ODS - kterou momentálně výrazně znemožnil její vůdce Václav Klaus svými idiotskými komentáři na adresu NATO a Kosova. Když připočteme vinu ODS na resocializaci a rekomunizaci české ekonomiky falešnou "privatizací" - pak se Klaus a ODS umisťují někde okolo 9. hodiny - velice levicová strana s minimálními demokratickými tendencemi. Pochopitelně o KSČM se není třeba ani zmiňovat, ti jsou někde okolo půl sedmé - stejně jako Sládkovi Republikáni.

Na Slovensku je to podobně - HZDS bylo slovenským ekvivalentem ČSSD - levicová strana bez demokratických ambicí - někde okolo 8. hodiny. Ten podivný hybrid SDK se nachází někde okolo 10. hodiny. Žádná pravicová strana na Slovensku neexistuje - přinejmenším ne pravicová DEMOKRATICKÁ strana. KDH, což je současný ekvivalent hlinkovců a náboženství mají dokonce i v názvu. Jan Čarnogurský dokazuje každý den znova a znova, že mu záleží jen na moci a pramálo na tom, zda na Slovensku jednou bude demokracie nebo nebude. KDH v dnešní podobě je okolo čtvrté hodiny ráno - fašistická nedemokratická strana.

No, Františku - asi určitě budeš mít nějaké doplňující otázky - pokračovat budeme příště.

Rosťa

(duben 1999)