Rusny zivot Milana Rezabka nekde jinde...

5. září 2016 v 12:04 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Pred dvema lety zemrel Milan Rezabek.

Internet uvadi jen stroha data: Milan Rezabek, born September 20, 1935 in Pilsen, Czechoslovakia, died September 6, 2014 in Las Vegas, was an American jazz bassist, playing bass or bass-guitar in jazz or swing orchestras, and composer. He played with the orchestras of Gustav Brom of Czechoslovakia, with the orchestra of Wayne Newton in Las Vegas, and multiple other musical formations - Frank Sinatra, Earl Fatha Hines, Page Cavanaugh etc.


Sam o sobe Milan Rezabek napsal:
Ing. Milan Rezabek, PE, MSCE, PhD
Las Vegas, Nevada, United States
Jsem stary Nevadan, hudebni inzenyr s MSCE VUT Brno, polovicka zivotni kariery jako basista, skladatel a aranzer s orchestrem Gustava Broma. Momentalne a po 25 letech hudby, pracuji pro Clark County, konecne jako Ing. Dohlizim na stavbu novych silnic, mostu, odvodnovani a emergency response management. Hudba mne privedla do Las Vegas a mel jsem stesti hrat posledni dekadu zive muziky (70~80) se vsemi mymi sny. Sinatra, Davis, Jones, Anka, Wayne Newton (5,500 Danke Schoens!). Blessing? A lot! A neprestavam dekovat! Moc se mi styska po zive muzice a velkych kapelach.

Pro mne byl Milan Rezabek nejen kamarad, ale i umelec, muzikant, osobnost primo renesancni a dobrodruh svetoveho kalibru.

Kdyz zemrel Radek Masin, cesky narodni hrdina, tak o nem v ceskych novinach duverne psal kazdy komunisticky sulin, jako by Radek Masin byl jeho celozivotni kamarad. No ostuda, ale tak typicky ceska. V pripade Milana Rezabka se tak nestalo, protoze Milan byl v Cesku v podstate neznam, navzdory tomu, ze byl "larger than life " character, takze se (nerad) ujmu vzpominani ja.

Milan zil zivot tak napechovany udalostmi, ze to byl zivot na nekolik zivotu a zajimave je, ze ty zivoty dokazal zit nejen jeden za druhym, ale casto i paralelne. Za jeho znamym krecovitym usmevem na fotografiich se skryvalo mnoho komplikovanych osobnosti a velmi premyslivy clovek.

Pred par lety prisel s napadem, ze mne poveri, coby provereneho pisatele, sepsanim jeho pameti. A tak jsem psal a psal a po prvnim draftu jsme oba dosli k nazoru, ze jsou lide, kteri by pameti psat nemeli, protoze si svet jednoduse nezaslouzi, aby vedel, co pro ten svet mnozi udelali. A taky proto, ze vetsina veci jeste ani nebyla declassified.

Milan nebyl zadny Siajej, ale mel dobre vztahy s britskou SIS (take znama jako MI-6), jeste od dob, kdy hral s orchestrem Gustava Broma v zapadnim Berline a berlinska zed jeste nestala. Po emigraci nezil hned v USA, ale radu let pobyval ve Velke Britanii, kde spolupracoval s Jozkou Pejskarem. Za jeho zasluhy behem "pobyvani" mu britska kralovna pozdeji udelila medaili zvanou DSO - Distinguished Service Order (Pejskar dostal MBE). (The Distinguished Service Order (DSO) is a military decoration of the United Kingdom, and formerly of other parts of the Commonwealth of Nations and British Empire, awarded for meritorious or distinguished service by officers of the armed forces during wartime, typically in actual combat.) Takze Milan Rezabek bojoval? Kde? To se nikdo nedovi, ty muj kfitku medovy...

Mezitim stihl ve sluzbach britske kralovny pobyvat i v Africe, ale ti mu zadnou medajli nedali, ale onemocnel tam malarii, ktera ho pozdeji trapila i mnoho let pozdeji (poskozeni jater a tak podobne). "Malem jsem na to zdechl", pravil Milan s typickou primocarosti.

Dle jeho vlastniho vyjadreni ta malarie zpusobila, ze mu "v Anglii bylo furt zima" a tak se prestehoval do USA, kde neni tak zima a jeste je tam sussi vzduch - Nevada, i kdyz stihl bydlet i v Bostonu a Los Angeles. Tou dobou uz hudba byla hlavni naplni jeho zivota. Uspesne absolvoval bostonske Berklee (jako prvni z ceskych muzikantu, davno pred Kratochvilem a Viklickym) a nektere jeho skladby zplagiariazoval i Quincy Jones - myslim, ze se puvodne i soudili, ale nakonec se nejak dohodli a zkamaradili.

Milan puvodne zil v Lake Tahoe, v hornim, hornatem konci Nevady, kde, kdyz to jinak neslo, delal i taxikare, a nebo ucil lidi lyzovat, spolecnem s mym dalsim emigrantskym kamaradem Janem Jurtikem, ale casem se mu zacalo darit a hral s vlastnim malym orchestrem a jako basista s radou slavnych muzikantu. V Lake Tahoe to treba bylo delsi angazma s Page Cavanaugh Trio (takze byl jeden ze tri muzikantu, piano, bici a basa), nez ho zlakal k jeste dlouhodobejsimu angazma Wayne Newton, ale do Las Vegas. A do toho se vmisila ruzna kratkodobejsi vystoupeni s velicinami jako Frank Sinatra, Ella Fitzgerald, Tony Bennett a zahranicni vystoupeni (od Noveho Zelandu az po zapadni Evropu) s jazzmany jako Earl Fatha Hines a jini. Milan sam rikal, ze daleko nejvic penez nevydelal tim, ze by hral na basu (upozornuji na jeho basove solo s Earl Fatha Hines na YouTube), ale tim, ze byl jako jeden z mala muzikantu schopen psat aranzma pro cele orchestry - to pry sypalo nejvic. Kdyz jsem s nim naposledy sedel ve vezi hotelu Stratosphere (108. patro), tak mi vypravel, ze zrovna pise jazzove aranzma pro pisnicku Queen - Another One Bites The Dust - se znamou basovou linkou a protoze jsem si nebyl jist, ktera to je pisnicka, tak mi to okamzite cele i prezpival. Ted uz jsem si jist, ktera to byla pisnicka a uz to nezapomenu.

Milan sam napsal: Dnes se chci zminit o priteli, ktereho jsem ztratil 19.12.2008 a ktery mne naucil skoro kazdou pisnicku, kterou si lidi v USA broukali od roku 1900!. Ztravil jsem s nim 2 nadherne roky, meli jsme trio a ja mam spoustu pasku z naseho hrani na Lake Tahoe. Takze mam i jiz zajemce (jeho agenta) na vydani CD.

Jmenoval se Page Cavanaugh, byl to pianista pianistu a kdyz sepodivate na link, ktery prikladam, mam tam i cest byt s nim, na fotce v novinach…Page v Kansasu (1970). Nebudu se o nem vic rozepisovat, ale diky jeho slave a jmenu, za nim chodili poslouchat velke hvezdy a nekdy to vedlo k dalsi praci, hrani a nataceni pro mne. (Frank Sinatra, Sammy Davis, Dinah Shore atd.) Debbie Reynolds, kdyz zpivala ve velkem show-roomu, vzdy po show prisla a zpivala s nami - nekdy i priopila, lezici na piane.

Tady je ten link a podivejte se pozorne: je to historie a holt jsem mel kliku, za kterou jsem vdecny a denne dekuji Panu Bohu! http://pagecavanaugh.com/

Milan byl autorem velke rady jazzovych skladek i swingovych "slagru" - velkou cast z nich najdete na YouTube.

Vitezslav Haramule po jeho smrti napsal: "Ja tak trochu zavidim Milanovi ze jiz to ma za sebou a dekuji mu za jeho pisen Pro kamarady ktere nikdy nepoznal,vzdycky jsem se mezi ne pocital. SEE YOU LATER."

Muzu se pochlubit, ze jsem autorem nazvu te pisne (jen nazvu). To jsme se bavili s Milanem telefonem a on byl cely zdepresovany z autohavarie tech tri kluku z Brna a ja jsem pouzil vyrazu "There are no strangers, only friends you have not met yet." (je to i reklamni slogan vladni cestovni kancelare na St. Maarten). Polozili jsme telefony a za 5 minut Milan vola znova a rika "Jak jsi to rikal s temi prateli, co jsme jeste nepotkali? Dej mi to do cestiny! To ja pouziju." - a tak vznikl nazev tehle pisnicky.

Milan mival obcasne zachvaty ceskeho vlastenectvi a cas od casu nadsenim bublal nad Smetanovou Vltavou - coz me osobne pripada jako depresivni hudba nemeckeho Prazaka, ktery se cesky naucil az v pozdnim veku. Ovsem cestina, prestoze ji mluvil dobre, uz davno nebyla JEHO jazyk. Jednou jsme se vraceli z Valley of Fire do Las Vegas, ja jsem ridil, Milan vedle mne a vzadu navsteva z Ceska (neumici anglicky). A Milan povidal a povidal a ja ho povzbuzoval otazkami, na ktere uz jsem znal odpovedi a navstevnici z Ceska vzadu poslouchali. Najednou se Milan nadechl a povida: "Mne uz ta cestina unavuje, ja uz si nemuzu vzpomenout, ja se co rika!" a pokracoval anglicky. Me to bylo fuk, ale navsteva z Ceska mela po zabavnych historkach.

Pak jsme spolu sedeli v japonske restauraci (ano, wasabi) Yamaguchi a Milan povida, ze nejvetsi oko jsem si u nej udelal ne tim, ze jsem sepisoval jeho vzpominky a opravoval cestinu, co on sam napsal, ale tim, ze jsem mu "predstavil" a doporucil "kontroverzni" pistoli FN Five-seveN, kterou si on pak sam koupil a nemohl si to vynachvalit. Milan byl shooter, too.

Meli jsme spolecne zajmy nejen v muzice a ve zbranich, ale i v politice. Milanovou posledni "akci", byla snaha o repatriaci nedavno nalezenych americkych zajatcu, zijicich celych tricet let na uzemi byvaleho Sovetskeho svazu. Snad se o tom nekde doctete v novinach. Nebo taky ne. Bylo to ve spolupraci s congresmanem John LeBoutillier, se kterym mne taky seznamil a udelal jsem na nej asi dojem svym psanim o Ceske republice http://leboutillier.blogspot.com/2005_04_17_leboutillier_archive.html - a prohlasil mne za " excellent Miami writer" (i kdyz jsem v Miami nikdy nezil).

Pri psani tohoto clanku jsem s prekvapenim zjistil, ze heslo o Milanu Rezabkovi, v anglicke i ceske Wikipedii, ktere tam mel radu let, bylo vymazano Nemam pochyb, ze to bylo vymazano tou z kloubu vymknutou, silici marxistickou luzou, ktera dnes kraluje na ceske Wikipedii. Uspech v zahranici je v Cesku neodpustitelny hrich...

Thank you for your service, officer! I salute you! And see you on the other side!

Uvidime se na druhe strane, Milane.

Autor clanku s Milanem Rezabkem vysoko nad Las Vegas na vezi Stratosphere...



Dodatek: Pozadal jsem pani Ninu Ingris, aby mi napsala jeji vzpominku - zde je:

Dobry den,

Bohuzel jsem se prave chystala odejit na rehabilitaci. 2.srpna jsem totiz upadla uvnitr naseho panelaku,protoze jsem z nejakeho duvodu nedosahla na zabradli u schodu a tak jsem couvala a couvala, ale neudrzela rovnovahu a bouchla jsem dozadu na zem.Pri tom nejak narazila loktem a tim jsem si zlomila pazi tesne pod ramennim kloubem! To si muzete myslet jakou radost mam z toho. Stesti v nestesti ale je,ze to je na leve ruce,protoze s levou rukou neumim naprosto nic zvladat.

Ted,kdyz jsem se vratila domu vidim, ze jste ten clanek o Milanovi jiz napsal a uverejnil. Je to moc hezky napsane.On si to opravdu zaslouzil.To vite tady se o nem mlci, protoze to byl emigrant a tady "nebyl NIC".

Vzpominam si na to,ze jsme s nim stravili nekolik krasnych schvil, kdyz na nevadske strane Lake Tahoe hraval v kasinech s ruznymi orchestry a hlavne s Wayne Newtonem. To nam bylo mozne az kdyz jsme nase promitani po USA a Kanade po deseti letech, deviti mesicu v roce, konecne prestali provozovat (podotykam,ze to bylo vyhradne pro Americany/Kanadany, v anglictine,ne jak zdejsi "umelci "se chlubi, ze jezdi do Ameriky vystupovat,ale nereknou,ze to je jen pro Ceske spolky.To drzi v tajemstvi!!)

Vzpominam si,ze MIlam si privezl rodice do USA a privedl je k nam do domu v South Lake Tahoe. Byli to strasne mili manzele.Otec Rezabek byl take uzasny malir! Muj manzel ho poprosil,jestli by v Praze nezasel k sestre Ingrise, Melanii, a neokopiroval jeho krasny obraz Setelika Pohled na Hradcany v zime. Na nestesti se ten obraz nedal poslat do USA, protoze ,z nejakeho duvodu, byl nalepeny na drevene desce. Byl to velice vzacny obraz ,Ingris si ho tak moc vazil, protoze ten znamy pohled na Hradcany u Vltavy obycejne je v slunecnim svitu, ale ten zimni pohled byl jedinecny! Pan Rezabek si ho vypujcil, vzal k sobe do Plzne a tam presne udelal kopii toho obrazu a ten potom priste az prijeli do USA, privezl. Meli jsme ten obraz krasne zaramovany na zdi naseho obyvaciho pokoje. Kdyz se ve Zlonicich umistovala nova pametni deska na rodnim dome Ingrise, tak pan Rezabek, byt jiz na invalidnim voziku, prijel az z Plzne, aby se toho zucastnil.Tehdy pred jen nekolika mesici mu zemrela manzelka a presto prijel!

Takze na Milana mam krasne vzpominky i potom, co jsem se jiz vratila do Brna, casto jsme si dopisovali, ja ho jmenovala "Milanek" a take jsem si obcas telefonovala s jeho sestrickou. Od ni jsem se dozvedela, proc dlouho nedostavam od MIlanka odpoved na muj email, ze on zemrel a horce jsem se rozplakala. Byl mne tak blizky. Jeste ted, kdyz o nem ctu ve Vasem clanku, mam slzy v ocich.

Vzpomela jsem si, ze jednou nekdo napsal do Vaseho clanku, v komentari, ze to se tem Ingrisovym jezdilo po Americe, a ja si nikam nemuzu zajet. Tehdy,vzpominate si, Milan napsal jako odpoved tomu dotycnemu, ze to co delali Ingrisovi, tolik let a 9 mesicu v roce jezdili na silnich USA, to nebyly dovolene, to byla DRINA, ze to byla jejich obziva. Ze on sam to take zazil, kdyz vandroval s orchestrem mesice a mesice na cestach! Opravdu mu dost peprne vynadal. Skoda ze jsem si ten jeho vyrok neskopirovala, ale casto jsem Milanka citovala, pri mych promitanich filmu zde v CR, protoze opravdu Cesi si mysli, ze to bylo uzasne tak cestovat v nasem "camper"-u, to si nedovede nikdo predstavit, kdyz nase minimalni cesta z jednoho vecera na druhy byla 250MIL !!! Mnohdy mnohem vic mil,a museli jsme tam na misto dojet, i kdyz byli vanice a blizardy a tuny snehu na dalnicich.

No prisla jsem uz s krizkem po funusu, protoze Vy jste ten clanek jiz napsal, bez mych poznamek a vzpominek.Tento mesic je vyroci nejen jeho narozenin, ale take umrti. Dekuji,ze jste to o nem napsal.

Srdecne zdravi Nina Ingris


Interview s Milanem Rezabkem - delane brnenskym rozhlasem - Milan s nim nebyl spokojen, protoze se soudruh redaktor snazil udelat z Milana uplneho blbce (jak je zvykem ceskych redaktoru ala Daniela Drtinova). I mne tak kdysi ta banda spinavala nachytala :-).

 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 jkorcak jkorcak | E-mail | 5. září 2016 v 13:11 | Reagovat

Budou tomu dva roky, co jsem si přečetla cestou z práce tu hroznou zprávu - měla jsem tři noci za sebou službu, naplněnou nepřátelstvím, naprosto vyčerpávající a plnou katastrof a byla jsem úplně odříznutá, úplně mimo, jako by to i ta noc sama tušila a pak ... vracím se z práce, je ráno a já sedím v autobuse s téměř mrtvým mobilem, který jsem nestihla ani nabít - a úplně mne to rozklepalo. Pláču a pláču a pláču.

Ach, Milánku, co jsi nám to udělal! Strašně jsem tě chtěla ještě vidět, Milánku, strašně moc. Neuvidím, už nikdy s tebou nebudu moci mluvit, už to nestihnu. A to bolí. Moc mne to bolí na duši.

A zároveň si říkám, že aspoň vloni v listopadu, aspoň tenkrát jsem měla to štěstí, tu radost, a osobně jsem mohla s tebou promluvit. Alespoň chvilku, vysoko mezi hvězdami, které zářily nad  Las Vegas, nad tím úžasným městem, ke kterému pro mne už navždycky budeš patřit, Milánku, jsi pro mne tou nejzářivější z jeho hvězd!

Nikdy nezapomenu, co jsi mi řekl, když jsme spolu na malou chvilku zůstali sami. Budu na to myslet, Milane, teď už napořád, a děkuji ti, kéž všechna naše přání naplněna světlem pro nás nikdy nezhasnou a osvětlují nám temná zákoutí našich cest, abychom už nikdy nezabloudili.

Ta tvoje hvězda bude pro mne zářit už napořád, vždy když pohlédnu na noční oblohu, řeknu si: tamhle někde je Las Vegas, Milanovo město, tam jsme se potkali, tam na samém vrcholku Stratosphere - pro mne jsi neodešel, Milane, ještě se setkáme, jednou ... Vrátím se do Las Vegas, tak nějak už tuším, že se musím vrátit, to nebyla náhoda, jsi tam na stráži a bdíš nad svým městem, ještě ti musím zamávat, ještě mockrát ti zamávám, ještě mockrát se před tebou skloním, hvězdo moje.  Děkuji ti za tvou hudbu, za tvé světlo, za tvé mésto, za to, že jsi žil! Za to, že jsi uměl. Za to, že jsme se setkali. Děkuji!

Tvoje Jiřina

2 Vitezslav Haramule. Vitezslav Haramule. | E-mail | 5. září 2016 v 15:01 | Reagovat

Mozna ze by vas to mohlo zajimat.Nekdy v pulce 70 let pan Rezabek mel jedno interview
na Hlasu Ameriky.  Pamatuji si to.Vysilani zacinalo v 21 hodin se slovy. Zde mame 3 hodiny odpoledne a ja jsem rad vtipkoval.Podivejte se na ty americany jak jsou za nami pozadu.

3 Drifter Drifter | 5. září 2016 v 19:12 | Reagovat

Thanks, well written story about a great man.

4 Luis Luis | 5. září 2016 v 19:37 | Reagovat

Ti , co jich ted bude nejvice potreba umiraji a bezcenni smejdi se dozivaji pozehnaneho veku. Rosta mel pravdu, ten nahore zaslouzi rozbit hubu uz jenom za toto.
Skoda, Milan byl jen virtualni kamarad, ktereho jsem nestihl osobne poznat.

5 Karel Benda Karel Benda | 7. září 2016 v 17:14 | Reagovat

Neznamej komediant nikdy jsem o nem neslysel. Hedvicku to ti nevadi kolik komediant mel titulu? Porad se smejes studovanym lidem z Ceska a najednou to nevadi? Udelej si poradek v hlave psychopate. Vrana k vrane seda.

6 Luis Luis | 8. září 2016 v 4:43 | Reagovat

[5]: v ty tvy makovici radi neco progresivniho.  Zajdi si nechat zkontrolovat moc a stolici a prestan tady opruzovat ty debile.

7 Vitezslav Vitezslav | E-mail | 8. září 2016 v 19:30 | Reagovat

[5]: Benda, napis nam jenom jedine jmeno cloveka ktereho si vazis? Boze,Boze do koho jsi to dusi dal?

8 Mirec Mirec | 8. září 2016 v 20:36 | Reagovat

[7]:Ja tomu rozumiem. On sa tym menom podpisuje... S pozdravom M.

9 Zápaďák Zápaďák | E-mail | 9. září 2016 v 22:02 | Reagovat

Rosiku,

diky za pripominku skvelyho chlapaka, alias hombre. Ubozak a sketa Benda a spol. jen zarli. Kdyz zarve lev, psi stekaji a hyeny knucej.
Mam fofr a cancik je tedy s krizkem po funuse (pun intended).
Milan byl taky virtulani kamos s kterym mam spolecnou nejen muziku, ale i lyzovani a toulky. FL je velkej stat, ale nas Divokej Z/JZ je obrovstanskej. Holt jsem nemohl na otocku prijuchat, kdyz jsi byl u Milana; 7 h jedna cesta po dalnici (80-85 mph).
Pochvala Milana i japonske choti me tvorby me bude hrat az do smrti. Obema se, mj., libily slovni hricky,kde si utahuji z prastenyho Tinseltown. To se neda koupit.
Jinac Milan asi urcite rozhodil nebeske kury a zalozil andelsky Big Band a nebesa swinguji a bebopuji, takze mnoha harfa ztichla, pokryta prachem.
Kolchozni soudruzi/zky US jazz nenavideli a zakazovali a za poslech i jezdeni na Harleji sel tata v 50 letech k lopate. There you have it.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama