Kawasakiho ruze a hovno s blatem...

21. června 2017 v 19:40 | Ross Hedvicek |  Clanky vzpominkove a recyklovane
Puvodne jsem tuhle recenzi napsal v kvetnu 2010, uverejnil ji na tomto blogu, ale po case jsem ji zase vymazal. Ted jsem na to narazil a dospel k nazoru, ze s tim ja sam porad souhlasim i po 7 letech.)
---

Prave jsem se dodival na pomerne nedavny (premieru mel na vanoce 2009) cesky film rezisera Jana Hrebejka Kawasakiho ruze. Skutecny divacky zazitek - doporucuji vrele. Pripomnelo mi to cele davny vtip z meho detstvi.

Sedi maly chlapecek u hromady hliny a neco tam kuti. Prijde k nemu esenbak pohravajici si s pendrekem a pta se: "Chlapecku, co to delas?
"Placam placam hovno s blatem!"
"A co to bude az to bude hotove?"
"Esenbak!"
Esenbak se rozmachne a majzne ho tim pendrekem. Chlapecek se zvedne, otre krvavy pysk, nerekne nic a zase si sedne a zacne znovu neco vyrabet.
"Chlapecku, co to delas?
"Placam placam hovno s blatem!"
"A co to bude az to bude hotove?"
"Esenbak!"
Esenbak se zase rozmachne a majzne ho zase tim pendrekem. Chlapecek se opet zvedne, otre krvavy pysk, nerekne nic a zase si sedne a zacne znovu neco vyrabet.
"Chlapecku, co to delas?
"Placam placam hovno s blatem!"
"A co to bude az to bude hotove?"
"Nevim!"
"Jak to? Uz to nebude esenbak?"
"Nebude."
"A proc ne?"
"Mam malo hovna!"

Ano, tak neuveritelny to byl film. O cem to bylo si prectete v recenzich v oficialnim ceskem rezimnim tisku. Strucne: Psychiatr (Martin Huba) ma dostat s velkou slavou statni cenu za zasluhy a jako byvaly disident. Stejna politovanihodna saskarna jakou dela ten dacan Klaus dvakrat rocne na Prazskem hrade, kdyz vyznamenava polepsene politicke vezne a anglicke letce o berlickach. Clovek by blil jako pes. Jenze jeho zet objevi, ze Huba byl taky udavac a spolupracovnik StB (jako vetsina disidentu). Zamichejte do toho sympatickeho emigranta (Antonin Kratochvil), ktery je otcem Hubovy nevlastni dcery s Danou Kolarovou (jo to je ta babice s temi prisernymi zuby) a mate ceske drama jako krava. Mistni kritikove (mirneho pokroku v mezich zakona) vylozene uchcavali blahem. Ja ne. Ja z toho mel temer ledvinovou koliku.

Film ukazuje i vystupovani a chapani sveta soucasnou mladou ceskou generaci (zaplatpambu ze uz jsem starej). To je vam banda takovych nevzdelanych, nevedoucich a ignorantskych hnupu, ze si clovek nekdy rika, jestli mozna i ta generace normalizacnich degenu nemela vetsi kouzlo. Aspon si nic nepredstirali a nehrali si na takove euro-svetaky jako tyhle telatka s modryma ocima. I ten Chudikuv estebak Kafka rika ve filmu takove neopodstatnene obamovsky arogantni mlade husicce reporterce: "Vy si taky myslite, ze mne oblafnete!"

Je to film o generacnim lhani a o neinformovanosti nove generace a mozna i o nezajmu te nove generace vubec neco vedet. Tohle je snad uplne prvni cesky film, ktery jsem videl a zabyva se aspon castecnym hledanim pravdy. Cesky divak si asi bude myslet, ze to pravda je. Cimz chci rict, ze i pokud Cech ma pravdu, pak je to pouze CESKA PRAVDA, porad to neni pravda pravdouci a univerzalne platna. Toho Cesi nejsou schopni. Oni vsechno vidi trosinku jinak - trpi jakousi mentalni silhavosti. Cech nerekne pravdu i kdybys ho pres drzku mokrym hadrem mlatil. Ne ze by byli tak statecni (to proboha ne!), ale oni ji proste nejsou schopni videt. Cesi jsou svym zpusobem mentalne zdegenerovani, totez co udelal islam z Arabu, tem to bude trvat dalsich 1400 let nez budou normalni, tak i Cesi byli prohnani tim mentalnim masovych strojkem komunismu, ze bude trvat STO LET nez zacnou projevovat prvni priznaky normalniho uvazovani.

Bylo tam i rada zbytecnych scen i veci - jako treba zbytecne sceny, ktere nemely zadnou souvislost s dejem, jako o kravskem nadoru Hubovy dcery, o leceni nevery buddhismem (jo a v hanacke Kromerizi jsem videl pochodovat Hare Hare Krishna. Fakt, mam to na videu.) a nebo o vnucce pozirajici cokoladu ve vietnamskem obchodu. I nazev filmu Kawasakiho ruze je matouci. To mely byt obrazy Kratochvilova kamose z Goteborgu Japonce Kawasakiho - zadna souvislost s dejem. Nejen ze Kawasakiho ruze nejsou ve skutecnosti obrazy, ale origami, tedy skladanky z papiru (ale co, cesky divak zbasti cokoliv), ale kdyby se film misto toho jmenoval O ceskych zkurvencich, tak by to lepe vystihovalo dej a kvuli atraktivnimu nazvu by na to prislo vic divaku, misto tech clenu Spolku zahradkaru, ktere to mylne prilakalo.

Dale mne zaujalo, ze Martin Huba neumi dobre cesky a neumi jezdit na koni, snobi a hlupaci jsou i nadale v Cesku zakladni hybnou silou spolecnosti a pan profesor (Huba) bydli v usmudlanem dumpsteru v odrbanem cinzaku, kde ten holobyt snad musel prevzit minuly tyden po ciganech, kteri ho prave vybydleli. V podobnem byte bydlel ve filmu Vratne lahve i stary Sverak, kde manzelku shodou okolnosti taktez hrala Daniela Kolarova. Zacinam mit neblahe podezreni o puvodu jejiho spatneho chrupu. Exteriery a lokace scen jsou tak depresivni, ze jsem film musel nekolikrat vypnout a jen se tak koukat z okna - to je uplny Auschwitz! Dosel jsem k mentalnimu zaveru, ze i kdyz bych mozna par ceskych jedincu jeste snesl, ale uz jen v civilizovanem svete, vytrzene odtamtud - Cesi v Cesku, to je neco strasidelneho. Des a bes!

Ovsem Kolarova to je absolutni kralovna ceske herecke trapnosti, od dob Stelly Zazvorkove ceska pseudokultura nic takoveho nezazila (snad jen s vyjimkou Heleny "zavri oci brouku" Ruzickove). Kdyz Kolarova hrala s Hanzlikem v Noci na Karlstejne, tak byla taky trapna, ale aspon byla mlada a hezka a dalo se ji to odpustit. Kdyz hrala ve Vratnych lahvich Sverakovu manzelku a predstirala zboznost, uz to byl koncert trapnosti, ale ted to dovedla az do mozartovske virtuozity. At uz vysvetluje filmarum jak to meli disidenti tezke nebo sve vlastni dceri vysvetluje, jak se nedalo nic delat a pobiha pri tom po lese (blbejsi scenu jsem od dob filmu "A jitra jsou zde ticha.." nevidel) - v obou pripadech je to az bachovsky punkt a kontrapunkt ceske narodni trapnosti - clovek se az stydi, jen ji vidi na obrazovce pred sebou. Boze, da se vubec tak hluboko klesnout?

Film se snazil budit dojem, ze je kriticky vuci spatnostem minulosti, ale v podstate vsichni starsi herci byli prominenti komunistickeho herectvi normalizacni ery, uplne jsem cekal, kdy se tam objevi Jirina Svorcova hrajici nejakou anti-komunistku nebo politickou pseudo-vezenkyni jako Nadezda Kavalirova - jdete prosim vas s takovymi herci uz do riti... Jedna znama mi psala, jaky je Chudik prijemny stary pan a tak. Ja si ho pamatuji, ze cely zivot byl na spici komunisticke kultury, s postavami jako primar Sova a nebo ten hajzl general Ludvik Svoboda (ve filmech Sokolovo a dalsich). Ale o tom ti mladi cesti hlupaci nic nevi, stari jsou potichu, protoze maji sami spatne svedomi a emigrantum rekneme, at drzi hubu, protoze tady neziji, tak nemuzou vedet jake to je a nebo bylo, zatimco oni si opalovali svalstvo na plazi v Santa Monica a my tady zatim upeli a upeli pod tim utiskem a cinkali klicemi a vubec. No vsak to znate...

Jedinou sympatickou postavou celeho filmu je emigrant Borek, hrany emigrantem Antoninem Kratochvilem http://antoninkratochvil.com/. To byl vynikajici napad obsadit do role emigranta skutecneho emigranta, protoze cesti herci neumi emigranty hrat (ani Roden, ani ten papulaty Donutil), vsichni emigranty hraji tak nejak komunisticky, jak je to ucili na JAMU. Kratochvil naopak exceloval. Byla to jedina postava, se kterou jsem se mohl aspon castecne ztotoznit - ze zrejmych duvodu, byt nejsem ani umelec, ani jsem nebyl chlastavy prazsky bohem prchajici do emigrace pred tehotnou Kolarovou. Role emigranta byla taktez dobre napsana - byt me ucho zaujala Kratochvilova zvucna americka anglictina, coz by se v udajnem Svedsku nikdy nemohl naucit. Nejsilnejsi scenou filmu podle mne nebyla casto zminovana Kolarova trapne vriskajici v lese, ale naopak v zaveru filmu prave Kratochvil a to paradoxne ve scene, kde vubec nebyl. Pri predavani statni ceny Huba (udavac) pronasi rec a postupne se dopracovava k tomu, ze se chce omluvit Kratochvilovi za to, ze ho kdysi udal a znicil mu zivot. Kdyz se ale otoci k mistu, kde Kratochvil jeste pred chvili stal, ten tam uz neni - je pryc. ("a kdo jen chvili stal - jiz stoji opodal!" - pamatujete si ten klenot ceske kultury?). Gratuluji scenaristovi i reziserovi za uzasne symbolickou scenu, velice presne reflektujici pristup skutecnych emigrantu (tedy ne navratilcu, ne krajanku, ne exulantu a ne upravencu) a to: "Nestojime o vase omluvy, vy bando bezcharakternich kurev (i tyhle vyrazy a mnohe barvitejsi ve filmu padnou, prave z ust Kratochvila), pambu vas potrestal uz tim, ze musite zit v takove dire jako je Praha a cele Cesko a sve obcanstvi si muzete strcit do prdele, ani jste nevratili, co jste kdy ukradli. Nechte si sve neuprimne omluvy, zit si jinde je ta nejlepsi pomsta."

Ale netreba se bat, ze by na konci filmu i myslici divak dosel klimaxu nebo nejakeho intelektualniho orgasmu - prece jen to byl cesky a jeste jednou cesky film. A tak konci tim, ze staricky estebak Kafka oslavuje sve narozeniny ve spokojenem kruhu rodinnem, deti, vnuci, vsichni se raduji, smeji a zpivaji mu anglicky Hepi birzdej tu ju (kurva proc?) a to trapne srbske "mnoga ljeta zivio" (to si pamatuji, ale taky jsem dlouho byl v Srbsku a tam to nezpivaji). Takze film konci velmi rozpacite. Placali a placali a doslo jim hovno...

Otazkou na zaver zustava, proc si nekdo myslel, ze je dulezite natocit takovy film, ktery nerika nic jineho nez ze (ano generalizuji) Cesi jako narod jsou jen bezcharakterni kurvy. Cesi to o sobe sami velice dobre vedi, i kdyz si to nepriznaji a zbytek sveta to o nich vi taky, i kdyz zdvorile predstira, ze to mozna neni tak zle (ano, je to tak zle!). Takze to byl podle mne uplne zbytecny fekalisticky sadomasochismus. Pokud nevite co ten vyraz znamena - je to jako kdyz si treba deset lidi sedne do kruhu, spolecne se vyserou do kbeliku, dobre zamichaji a pak si ten sajrajt vzajemne mazou po ksichtech, tvari se u toho intelektualne a umelecky a tituluji se pane doktore, pane ynzynyre a pane profesore. Velmi ceske, velmi intelektualni... temer jako divadelni hry Vaclava Havla.

Paneboze, dekuji ti na kolenou, ze jsem emigrant...




Film je k videni v plne delce na Youtube a ke stazeni na obvyklych ceskych strankach.
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Vitezslav Vitezslav | E-mail | 21. června 2017 v 21:56 | Reagovat

Kawasaki a hovno ? Ja znam taky jeden.
Jaky je rozdil mezi motorkou Kawasaki a hovnem na prazske Kampe? Zadny,proste naslapnes a jedes ...Ale o tom jsem psal minule a okamzite me bylo neznamou osobou vycteno ze nemiluji svou rodnou hroudu.

2 Anti Anti | E-mail | 22. června 2017 v 18:43 | Reagovat

Ani si nejsem jist jestli to vubec chci videt.

A ty 7 let stare postrehy? Smutne je ze staly plati.

3 Ceska kinematografie Ceska kinematografie | 23. června 2017 v 1:10 | Reagovat

vytvori prumerny film jednou za 10 let... jinak je to primo ubohe...
KR patri mezi ty prumerne, casti toho filmu byli dosti nepresvedcive...
jakmile je clovek 'zkazen' perfektnimi vykony zahranicnich hercu na to ceske slendrianstvi se proste neda castoani  divat, amateri / ochotnici az na male vyjimky.. :-(

4 Robert Buchar Robert Buchar | Web | 23. června 2017 v 3:13 | Reagovat

Fekalisticky sadomasochismus - to je prece trade mark Hrebejkovych filmu!

5 Sri Josef Malyarpan Pepa Guru Maha Nos Ji Sri Josef Malyarpan Pepa Guru Maha Nos Ji | E-mail | Web | 23. června 2017 v 5:24 | Reagovat

Moc dobra recenze!

Pripomnelo mi to mou vcerejsi navstevu na "Odboru Dopravy" v Kutne Hore, kde mlady zaucujici se bcpicusek datloval do pocitace (mel datlovat), cituji sam sebe: "...de facto a de iure...". Vyplachl ze sebe akorat "...de fakto" a to de iure nenapsal vubec, proste to vynechal.
Jeho ridici stary zasrany estebak ho musel slozite lingvisticky instruovat jak to spravne napsat.

Ten samy mladeznicky curacek mi predtim uredne napsal, ze svedek naprosto jasne videl na Silvestra, ze jsem svym Roverem 25 naboural Heydrichovo zpetne zrcatko.
No a kdyz jsem ho s tim poslal slusne do prdele, napsal mi: "...Josef Nos couval se svym vozidlem tov. zn. Range Rover..."

Tem dvema zkurvenym zasrancum  velmi nevyhovuje fakt, ze mam auto Rover 400, uplne jine nez ty, kvuli kterym uz maji na "Odboru Dopravy" zvlast vymezenou mistnost na shromazdovami dukazu proti nosovi za atentat na Heydrichovo zpetne zrcatko.

Rosta ma absolutni pravdu.

TAKOVE KURVY BY MELA POHLTIT ZEME!

6 Drifter Drifter | 23. června 2017 v 19:46 | Reagovat

Musim se priznat ze jsem to nevedel, ale ted uz se nedivim odkud nektery ty Liberalni Kraviny z Hollywoodu prisli:4. FAMU

At Prague's Film and TV School of the Academy of Performing Arts, lecturers have included such alums as writer Milan Kundera (The Unbearable Lightness of Being) and director Milos Forman (Amadeus). FAMU has exchange programs with U.S. schools including NYU, Syracuse and Emerson College. About 450 students study in Czech, about 100 in English — but like Czech citizens, American students who study in Czech pay zero tuition.

7 Robert Buchar Robert Buchar | Web | 24. června 2017 v 16:41 | Reagovat

[6]: "American students who study in Czech pay zero tuition." You have no idea what are you talking about!

8 Drifter Drifter | 24. června 2017 v 20:31 | Reagovat

[7]:Taky se mi to nezdalo, "jak jsem koupil, tak jsem prodal"

Zdroj je zde: http://www.hollywoodreporter.com/news/study-top-15-international-film-721648

9 ostravak ostravak | 25. června 2017 v 1:10 | Reagovat

[3]: Uroven ceske kinematografie muzeme porovnat s Evropskou nebo i Americkou kinematografii poctem promitanych filmu.
Kolik se promita Evropskych nebo Americkych filmu v Cesku a kolik ceskych filmu se promita v Evrope nebo Americe?

Bilance je pro Cesko tak zoufala jako je Oskaru ziskanych Cechama v porovnani Italskych nebo Francouzkych filmu. (Francie 12, Italie 14 a Cesko???
  Ubohe dva(2), to i Holandsko a Dansko ma 3.

10 Mikeš Mikeš | 25. června 2017 v 12:30 | Reagovat

Tak zajímavá recenze, takovou u nás asi nenajdu. Film jsem neviděl a české recenze nečtu. Což je způsobeno tím, že nečtu žádný tisk. Takže jen drobnost: Češi si rozhodně nemyslí, že jsou zkurvenci, Češi si pořád myslí, že jsou nej nej na světě, akorát že jim svět vůbec nerozumí a nechápe je. Stále věří staletým českým mýtům a pak i těm novým. Jednoduchá hesla jsou tak pohodlná.

11 Drifter Drifter | 25. června 2017 v 18:26 | Reagovat

[9]:zase tak drasticky spatny to neni, Cesi maji celkem 3 tak jako Nemci. (Czechoslovakia 2, + CR 1). Kanada 1?https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_number_of_Academy_Awards_for_Best_Foreign_Language_Film

12 ostravak ostravak | 25. června 2017 v 18:56 | Reagovat

[11]: Psal jsem o urovni ceske kinematografie (nikoliv Slovenske),ktera v kategorii cizojazycnych filmu ziskala Oscara pouze za film "Ostre sledovane vlaky" a "Kolja".
Ten treti ktery ty zminujes (zrejme Obchod na korze) je puvodem slovenska produkce rezirovana Slovakem Janem Kadarem.
Takze ryze ceske filmy ktere ziskaly Oscara jsou pouze dva.

13 Drifter Drifter | 26. června 2017 v 1:36 | Reagovat

[12]:WIKI nedela rozdil mezi slovenskym a ceskym, Jde to podle statu.To by jsme se mohli hadat do nekonecna .Jan Kadar, rezizer byl Madar, studoval  Film v Praze. Elmar Klos Film director, Brno. Knihu napsal Slovensky ZID, atd.  
Stejne, jako "RYZE" Ceske filmy jsou "RYZE" Nemecke, zeme 9x vetsi ner CR ma podle Vaseho soudeni taky jen 2.
Takze pitvat to muzeme do nekonecna, ze ano?

14 ostravak ostravak | 26. června 2017 v 15:38 | Reagovat

WIKI nedela rozdil mezi ceskym a slovenskym???

Tak to ses asi spatne dival, ponevadz WIKY jasne uvadi language SLOVAK pod "Film in FOREIGN language" u vitezneho filmu "Obchod na Korze", takze ten rozdil WIKY patrne rozlisuje.

https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Academy_Award_winners_and_nominees_for_Best_Foreign_Language_Film

Mimochodem, tady nejde o "hadani" ale o to zda Cesi (a ja psal pouze o Cesich, viz [9]:) ziskali dva nebo tri Oscary. A uz vubec do toho neplet Nemecko. A kdyz uz te to Nemecko tak zajima, tak na pr. nemeckych filmu se promitalo v  Cesku mnohem vice nez ceskych filmu v Nemecku.

15 ostravak ostravak | 26. června 2017 v 15:49 | Reagovat

[7]: Pane Buchar, stekate na spatny strom, ponevadz Drifter vi moc dobre o cem pise (viz jeho odkaz [9[ na zdroj jeho tvrzeni).
Takze vynadejte tomu Tim Appelo ze vubec nevi o cem pise, kdyz jasne uvadi ve svem clanku, ze americti studenti plati v Cesku zero tuition.

16 Drifter Drifter | 26. června 2017 v 23:41 | Reagovat

[14]: To je jenom "alternative opinion", WIKI neregistruje zadneho OSCARA pod Slovenskem. Brat to podle narodnosti rezizeru, zcenaristu tak by bylo hodne prekvapeni. Nemce jsem tam dal proto ze je jich 8x vice, ale ta jejich disciplinovana povaha o proti Italum jim v tom asi moc nepomohla. Clovek ma byt "FAIR" kdyz je narod na sracku tak to nemusi byt vyjimka!

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama