Narodil jsem se v sirotcinci...

29. srpna 2017 v 17:28 | Ross Hedvicek |  Clanky vzpominkove a recyklovane
(z cyklu Stare povesti kojetinske...)

To, ze jsem se narodil v sirotcinci to neni nejaka moje metafora nebo pokus o urazku vasi milovane vlasti, to je historicky fakt. Rekl mi to minuly tyden muj vlastni otec jako uplnou novinku, snad s tim cekal, az mi bude pres sedesat, aby to treba v mladi neposkodilo moji psyche a nemel jsem komplexy menecennosti jako moji vrstevnici. Mohu rict, ze uspel, zadne komplexy menecennosti jsem nikdy v zivote nemel.

Rad tu slozitou situaci podrobne vysvetlim, cist to nemusite, klidne jdete na pivo. V Kojetine byly sirotcince dva, jeden v te budove naproti Orlovny (Orlovna byla budova pro nemecky mluvici Kojecaky, potom tam bylo kino Hana a ted je tam bowling). Budova sirotcince byla primo naproti pres cestu, napred tam byl ten sirotcinec, potom tam byli policajti a jeste pozdeji jakysi internat nebo polepsovna (meli mrize na oknech). Dnes je tam Charita, ktere veli Helenka Ivanova-Grackova a je tam ubytovna pro ublizovane manzelky a jine feministky.

Druhy sirotcinec (na tak male mesto jako Kojetin to bylo prilis mnoho sirotku, nezda se vam?) byl v budove na leve strane dnesni polikliniky, mate ji dole na fotce. Byl to sirotcinec uz v dobe pred valkou, v padesatych letech kdyz jeste byl Kojetin okresni mesto tam udelali PORODNICI o dvou mistnostech, kde byl hlavni porodnik doktor Chalanek, pak to po par letech zase zrusili a byly tam ordinace mistnich doktoru, dokud v roce 1965 nedostaveli novou polikliniku a potom to byla chvili mini-nemocnice a dnes je tam domov duchodcu.

Takze, jak uz jiste pri vasem vzdelani chapete, i kdyz etymologicky a logicky mam pravdu, ze jsem se narodil v sirotcinci, tak zrovna, kdyz jsem se narodil ja, tak tam nekolik malo let byla porodnice. Ovsem slogan, ze jsem se narodil v sirotcinci zni skvele, ne?

Sirotek jsem v zadnem pripade nebyl, spise naopak. Hedvickove jsou pocetni a jednou z historickych kojetinskych rodin, ziji ve meste od roku 1815 a jako maly kluk jsem mel celkem 36 pokrevnich bratrancu a sestrenic (z prvniho kolena) a kdyz pocitate i stryce a tety a manzele a manzelky bratrancu a sestrenic tak to cislo bylo daleko vetsi. Pri setkani Hedvicku pred nekolika lety v salu hotelu Pivovar prislo 105 Hedvicku (a rada jich tam ani nebyla, ja bohuzel taky ne, kanadska a americka vetev Hedvicku tehdy nebyla a ti, co umreli uz taky neprisli.)

Sirotkem jsem ale byl pozdeji nazvan jeste jednou. Oznacil mne tak doktor Hyzdal, ktery mel ordinaci v budove posty v druhem patre, s oknama smerem na Pivovar. Ordinaci taktez v druhem patre, ale v tom rohu smerem k namesti, primo nad prostorami dnesni posty mel tehdy mladistvy doktor Kramar. Doktor Hyzdal oslovoval sve male detske pacienty jako "sirotku! a nebo "Cyrile!" Mam celozivotni nechut vuci dostavani injekci, jako male dite jsem plakaval, dnes jako vyseptaly dedousek uz jen hlasite upim. A dostaval jsem jakousi injekci, snad proti TBC nebo nestovicim, ktere jsem pak stejne dostal a hlasite jsem plakal. "Nervi, sirotku!" pravil pan doktor. "Nejsem sirotek!" odpovedel jsem a narikal si dal.

Ty dvere do budovy posty jak se slo nahoru k Hyzdalovi, ne ty na rohu, ty z boku, primo proti Pivovaru se taky poji se zajimavou vzpominkou. To byly dvere, kde jsem dostihl dvanactileteho Standu Kozarka z Olomoucke ulice, me bylo deset a byl jsem o hlavu mensi (do sve soucasne vysky jsem vyrostl az v 15 letech). Standa Kozarek uz udajne zemrel, jeho mladsi bratr byl nejakym cyklistickym zavodnikem. Ovsem v te dobe byl starsi nez ja a vetsi.

Kratce predtim, asi tak v 9 letech, jsem zacal nosit bryle, coz byla tehdy pro deti v Kojetine strasna ostuda. Sralo mne to taky, ale jinak jsem nebyl zadny ublizeny sirotek, ani ve veku 10 let, a to se stalo problemem pro Kozarka. Byl starsi a vetsi a zacal mi nadavat "CVIGRONU!", coz je priserna urazka. Asi necekal, ze na neho vystartuju a kdyz mne videl, ze se na nej hrnu tak zacal utikat. Utikal jsem za nim od ZDS Svatopluka Cecha (naproti kostelu), okolo fary, rohem namesti smerem na Olomouckou ulici a dostihl jsem ho az prave v bocnich dverich do posty. Cestou se vzdy otocil a zpatky na mne to zopakoval "Cvigronu! Cvigronu!", coz jeste zvysovalo me rozhodnuti nenechat ten zlocin nepotrestan.

Pred dvermi jsem si sundal sve bryle s cernymi bakelitovymi obrouckami, aby nedosly uhony a strcil je do kapsy a mileho Kozarka, ktery nadaval i kdyz uz byl zahnany do rohu, jsem ztloukl jako psa. Mel bilou kosili a tekla mu kres z nosu, takze to vypadalo efektne.

Behem par minut se objevila pani Kozarkova v cistirne, kde pracovala moje maminka a tahla zkrvaveneho synka za ruku. Cistirna byla ve stare budove na Mlynskem kopci naproti elektrarny, dnes tam stoji ten premisteny stary kriz a umelecka socha "Hladovy pochod komunistu", i kdyz jak se zjistilo po roce 1989 tak v Kojetine nikdy zadny hladovy pochod nebyl, ze pry to melo pripominat hladovy pochod nekde v Usti na Labem. Moje maminka tam pracovala s pani Mikesovou, pani Jancikovou a pani Rumplikovou a ja jsem se tam vzdy zastavil cestou ze skoly.

Pani Kozarkova byla statna pani a hrozila prstem a kricela. Moje maminka tomu proste neverila: "Muj syn, ze zmlatil vaseho syna, ktery je o dva roky starsi a o hlavu vetsi? To se mi nezda!" a obratila se na mne: "Jak to bylo?" "Nadaval mi do cvigronu!" odpovedel jsem po pravde a uz s brylickami na nose. A zkrvaveny maly Kozarek to jen potrvrdil kyvanim hlavy. Kdyz to pani Kozarkova videla, tak uz nic nerekla, popadla jejiho kluka za ruku a tahla ho pryc do Olomoucke. Myslim, ze dostal jeste i par facek i od jeho matky. Me se nic nestalo.

Na tu bolest pri pichani injekci u doktora Hyzdala jsem si vzpomel minule utery tady u nas doma, u kozni doktorky na pravidelne prohlidce. Dostal jsem ty injekce hned dve a bolelo to jako svine. My tady u nas chodime ke koznimu doktorovi, protoze dlouhodoby pobyt na tropickem slunci pry zpusobuje melanoma (odruda kozni rakoviny), obzvlast na obliceji. Tak se nechame za pouhych 65 dolaru prohlednout od doktora a jdeme zpatky na slunicko (to je duvod proc jsem tak opaleny a vypadam jako cigan). Ja uz jsem tam nebyl dlouho, tak se mi dostalo "total body scan" celkove prohlidky.

"Co to mate za fleky na levem predlokti? Pichal jste si drogy?" - "Ne, nikdy zadne drogy ani alkohol. Ale dostaval jsem nekolik mesicu IV (kapacky) s drogou Invanz a zdravotni sestry se nedokazou trefil do zily. Tak z toho mi zustaly ty fleky".

" A co je tohle? Tohle je stary prustrel, to poznam, ale co je tohle?" - prejela mi prstem v rukavici po 45 let starych a stale viditelnych sramech na zadech. "Vy jste byl POW (v zajateckem tabore)?" - "Ne, to je od VUML, coz je Vulkanizovany Ucitel Marxismu-Leninismu!" A to uz se pani doktorka smala a ze vi, co to je, ze se pry narodila na Kube.

Ale dva jakesi pupinky na ksichte mi stejne pani doktorka odrezala (coz znamena dve injekce!), ale ted mi telefonovali z ordinace, ze to bylo benigni, tedy v poradku. Asi to udelala, abych mel pocit, ze si tech 65 dolaru zaslouzila.

Takze i pres to zajimave misto narozeni jsem sirotkem nikdy nebyl a nejsem. Aspon tedy tim pokrevnim, protoze dusevnim sirotkem se muzete stat i se spoustou pribuznych a spolurodaku a spoluzaku a kamaradu z detstvi. Tak uz to v Kojetine chodi...

Budova kojetinskeho sirotcince - muj rodny dum.

A tady jsou ty divne bile fleky na mem levem predlokti, kterym se pani kozni doktorka tak divila.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Luis Luis | 29. srpna 2017 v 20:51 | Reagovat

Fleky na ruce nejsou tak hrozny, to je jen ztrata kozniho pigmentu, ale mel by jsi si poridit nejake lepsi hodinky. :-D

2 Ross Hedvicek Ross Hedvicek | E-mail | 29. srpna 2017 v 21:56 | Reagovat

[1]: Hodinky uz mi musi vydrzet - nemam na nove.
Zustanu skromny, vzdyt chci uz jen zit,
smat se cemu chci a kdy chci si piskat,
sbalim si par svych snu a muzu zas jit,
ja nemam co ztratit, ja muzu jen ziskat.

3 Luis Luis | 29. srpna 2017 v 22:47 | Reagovat

[2]: ale no tak, zivot v sedesati nekonci, jsi jen o tri roky starsi nez ja tak nepropadej podobbnejm idealum.  To v tomto veku delaj akorat krsnaci( hare hare)

4 Vitezslav Vitezslav | E-mail | 29. srpna 2017 v 23:26 | Reagovat

Jak krasne vzpominat na pekne zazitky,na ty zle jiz mene ale zivot stejne stal za to.Kazdy z nas by mohl napsat zajimavy roman.

5 Karel Jemelka Karel Jemelka | E-mail | 29. srpna 2017 v 23:39 | Reagovat

[3]:Jsem rád, že jsem stár.
Byť žil jsem rád.

Já bezmocný byl.
Budoucnost špatnou
jsem vnukům připravil.

Budou bezmocnější,
než byl já.

6 Sri Josef Malyarpan Pepa Guru Maha Nos Ji Sri Josef Malyarpan Pepa Guru Maha Nos Ji | E-mail | Web | 30. srpna 2017 v 4:19 | Reagovat

Ty bile fleky mohou byt jen do kuze vyloucenym vapnikem.

7 Komunisté jeho rodinu v 50. letech vyhnali ze statku. Od státu dostane odškodné 200 korun Komunisté jeho rodinu v 50. letech vyhnali ze statku. Od státu dostane odškodné 200 korun | Web | 30. srpna 2017 v 13:02 | Reagovat

Komunisté jeho rodinu v 50. letech vyhnali ze statku. Od státu dostane odškodné 200 korun
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/stat-se-muzi-omluvil-za-vyhnani-z-domu-po-65-letech-odskodni/r~6cef80d28d6611e7a42a002590604f2e

8 V Praze a Brně cizinci pořád bloudí V Praze a Brně cizinci pořád bloudí | Web | 30. srpna 2017 v 15:16 | Reagovat
9 Drifter Drifter | 30. srpna 2017 v 21:19 | Reagovat

Ja Vas nikdy nevidel na fotkach nosit hodinky. Mozna ze jste na ten kovovy naramek trochu citlivy. Ty bile fleky jsou jen ztrata pigmentu, coz je normalni ve vasem veku. Asi jsou to takovy medajle za cestu zivotem. :-)

10 Nevěstince, herny a zastavárny, to je Plzeňská ulice v Praze Nevěstince, herny a zastavárny, to je Plzeňská ulice v Praze | Web | 31. srpna 2017 v 20:34 | Reagovat
11 NO to my zde v Australii NO to my zde v Australii | 1. září 2017 v 4:18 | Reagovat

mame problemy s tou kuzi a raky take.
Zatim jsem mel pouze aktinic ci solar keratosis na papuli (pupinek). Z 10 % tech keratoz se toziz vytvori rak, tedy studie rikaji 3 - 16 % zalezi jaka ktera... ta studie.
Ta podrazdena keratoza (pupinek) byla vybrana pri testu. Jinak ty slunecni fleky ( ponicena kuze a predzvest keratoz) se daji ' lecit' zmrazenim. Ted uz nic jineho nezbyva nez nosit poradny klobouk a mazat si papuli a krk 50 kou UV kremem.

Z koupe druheho domu u more samorejme seslo, u more je to zareni diky odlesku jeste intenzivnejsi. :-(

12 Jiří Wolf Jiří Wolf | E-mail | 1. září 2017 v 13:37 | Reagovat

V mnoha případech odebíral  po roce 1948 bolševik malé děti z rodin, kde se mluvilo Německy a umisťoval  je až do  jejich 15 let na převýchovu do pasťáků! Důvody bolševik uváděl jako velmi  špatné, až otřesné sociální poměry v rodině! A stát se tak vzorně ujímal socialistické výchovy! Pro rodiny to byla forma trestu!

13 Učitelům došla trpělivost. Zvažují stávkovou pohotovost, univerzity by mohly zkrátit semestr Učitelům došla trpělivost. Zvažují stávkovou pohotovost, univerzity by mohly zkrátit semestr | Web | 1. září 2017 v 15:54 | Reagovat

Učitelům došla trpělivost. Zvažují stávkovou pohotovost, univerzity by mohly zkrátit semestr
http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-pribehy/491148/hororovy-navrat-na-kolej-po-prazdninach-na-janu-cekal-tenhle-hnus.html

14 Květa Květa | E-mail | Web | 13. září 2017 v 16:23 | Reagovat

Jsme asi stejný ročník - možná, stále přemýšlím a přemýšlím, ale nemohu si Vás upamatovat. Jsem koječák a za tím "sirotčincem" bydlím už dobrých padesát let. Svým povídáním jste mě dostal do školních let!!!Pozdravuju! :-)

15 Seetal Seetal | 24. září 2017 v 21:38 | Reagovat

Ale hovno, ty bile fleky jsou v poho. Taky je mam a stale mi chutna

16 Ross Hedvicek Ross Hedvicek | E-mail | 24. září 2017 v 22:56 | Reagovat

[14]: 50 let je malo - to je nekdy od roku 1967 - tou dobou byl sirotcinec i porodnice davno zavrena a i ty ordinace doktoru se stehovaly do nove dokoncene polikliniky. Nejakou dobu tam potom byly laboratore (chodilo se tam "na krev"" ale i ty se prestehovaly do toho nizkeho kridla polikliniky a te budove zavedli domov duchodcu.

17 Květa Květa | E-mail | Web | 25. září 2017 v 10:48 | Reagovat

Pane Hedvičku, díky za mejlík, o nic nejde, chtěla jsem si Vás jen přiblížit a moc se mi to nepovedlo. Ale ráda si přečtu Váše komentáře a zprávy v Novotách.
Jinak, já jsem už stará baba ježibaba a za tím "sirotčincem" bydlím od doby, co jsem se provdala za svého muže, letos to bylo 52 let, tak proto. Možná si vybavíte pana učitele Aloise Horáka, tak já jsem jeho snacha.
Jen abyste věděl,kdo se zajímá.
Mějte se pěkně, pozdravuju !

18 Ross Hedvicek Ross Hedvicek | E-mail | Web | 25. září 2017 v 14:46 | Reagovat

[17]: Dekuji ze si mne snazite priblizit - musite se poptat znamych, mozna si mne nekteri pamatuji. Ucitele Horaka si jiste ze pamatuji, za mych casu byl uz reditelem ZDS u kostela, nez sel do duchodu.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama