Listopad 2017

Ja pazdravljaju vas!

Pátek v 15:46 | Ross Hedvicek |  Clanky civilizovane...



Potkavam se posledni dobou se smrti tak casto, ze uz si i tykame.

Vcera jsem byl schopen pridat dalsi polozku do seznamu zraneni, ktera jsem utrpel behem sve barvite kariery - vykloubene zebro. Neptejte se mne, kde jsem k tomu prisel, protoze to nevim. Ale ztravil jsem ctyri dny v nemocnici pod morfinem - a to bylo zajimave. Abych citoval svoji dceru "do tech svych roku jsi nacpal spoustu zivota!"

A vzkaz lidem, co jsem mel rad, dalsi citat (z Gladiatora): "Uvidime se znova, ale jeste ne... jeste ne."

Zruseni dotisku...

7. listopadu 2017 v 23:58 | prislo emailem |  Clanky civilizovane...

Dobre krmeny Hlidaci pes...

7. listopadu 2017 v 16:47 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Zhruba pred rokem, 7 rijna 2016, jsem se podilel na dobre myslene akci v Kojetine, kdy vojakum Armady Ceske republiky , kteri slouzili v Aghanistanu, byly predany americke vojenske medaile. Akce se setkala s bezbrehou nenavisti a penou u huby nejen proti me osobe (ktery ovsem tyhle hlupaky ma uplne u prdele), ale i proti ocenenym vojakum, kterym bylo vsemozne vyhrozovano (zarazenim "sluzebniho postupu") a eventualne byli zastraseni a donuceni tyto medaile nenosit - protoze byly americke (ooo hruzo!), nikoliv sovetske.

Mezi temi, kteri akci s medailemi nesli s velkou nelibosti byly nejen mistni celebrity (starosta, mistostarosta, noviny Prerovsko, atd.), ale i media s celostatnim rozsahem (jsem bohuzel znamy i mimo Kojetin).

V utocich na mne vedl "smer hlavniho uderu" server Hlidaci pes, ktery jsem predtim neznal a netusil duvod jejich nevrazivosti vuci me osobe. Hlavnim akterem byl jakysi Robert Brestan, neuspesny novinar v jinych mediich, udajny clen prazske "gay mafie" (velmi agresivni a nenavistni lide) a i jinak osoba poklesleho charakteru. http://dvoranaslavy.blogspot.com/2016/11/robert-brestan.html

Po nejakem case se to uklidnilo a prestal jsem pro ne byt zajimavy, hura. Nikdy se ovsem nevyjasnilo, kdo na tom mohl mit zajem a kdo vlastne plati tyhle pro-ruske propagandisty.

Az ted jsem objevil nasledujici: Existuje tajuplna organizace jmenem NFNZ - Nadační fond nezávislé žurnalistiky - na adrese http://www.nfnz.cz/podporene-projekty/aktualne-bezici-projekty/ - ktery Hlidaciho psa viditelne dobre krmi - i kdyz si ho asi drzi na retezu u boudy - a zatim jen v posledni dobe poslusneho Hlidaciho psa nakrmili castkou minimalne 2 miliony 430 tisic Kc. Coz na velkou redakci v rozsahu jednoho cloveka, Roberta Brestana, neni zle, ze?

Dival jsem se na hodnostare teto organizace NFNZ a zadny velky dojem to na mne neudelalo - vsechno neznami a osunteli lidickove - a otazky zustavaji: Kdo muze mit v CR zajem financne podporovat tyhle nenavistne, jasne protidemokraticke, neeticke a bezcharakterni zivly s velmi zrejmou pro-ruskou agendou? A odkud pochazi penize? Ze statnich zdroju, z prazske "kavarny"? Z Ruska asi sotva - tam maji porad bidu a v prdeli vsi... Ovsem... co takhle George Soros - nic vam to jmeno nerika?

K domacimu studiu doporucuji i tento starsi clanek"




Puč či nepuč v armádě...

7. listopadu 2017 v 15:09 | Petra V. |  Co jste si vycinkali, to mate!
Svět je pohybu. Turci nedávno potlačili pokus o puč, Kurdové a Katalánsko by chtěli nezávislost, KLDR a Irán zbrojí stále víc a v zemi to zvané Čechii veliké volby nedávno proběhly. Programy politických stran reagovaly na mezinárodní situaci a předbíhaly se v tom, jak zvýší rozpočet armády a jak budou její rozkvět podporovat. Už se zase tak moc nemluví o tom, že se ze zvyšujícího rozpočtu na armádu vrací zpátky do státního rozpočtu stále víc a víc a v číslech o náboru se jaksi ztrácejí údaje o tom, kolik osob každý rok odchází a jak to v té uzavřené organizaci ve skutečnosti vypadá.

Ještě nedávno představoval v armádě každý osmý voják bezpečností riziko a bujela zde korupce. Martin to dal do kupy (Stropnický) se svojí pravou rukou Péťou. Neopomenul se pochlubit, jak zvýšil prestiž armády navýšením žoldu (nemusí se tolik vracet zpátky do státního rozpočtu). Vojáci sice nemají maskáče, neprůstřelné vesty, boty, tílka, bundokošile, ponožky atd., atd., ale aspoň mají na pivo. Vlastně to tomu rozpočtu moc nepomůže, protože už proskakují zprávy, jaké nákupy se neuskuteční a tak nás po kapkách budou média připravovat na další vracení neutracených miliard. Neschopnost utratit stále se zvyšující rozpočet to "dozajista není", vždycky se najdou "objektivní" příčiny. A za odstranění korupce dokonce Bohouš Martina pochválil (raději to nebudu komentovat). Martin překvapivě nechce i přes "dosažené úspěchy" pokračovat a my se vzápětí dozvídáme o zlatém padáku. Nebo je to odměna za mlčenlivost. Až ti kostlivci polezou ze skříní, bude Martin za lesem, vlastně v Bruselu.

Oslavili jsme také vznik republiky a jednáme o složení vlády. Poněkud zapadlo téma uprchlíků a dějiny bojů s Islámem. Z historie víme, že turecké hordy nedošly dále než k předměstí dnešní Vídně. Co ale už nevíme je, že Česká republika bývá občas kulturně řazena do Orientu, a to i k islámskému světu:

"Kde vlastně začíná Orient? Podle britského historika Andrewa Wheatcrofta pro mnohé Angličany končí barbarský svět u Calais; Henri Massis soudil, že součástí zrádného Orientu, proti kterému se musí bránit římsko-katolický Západ, je i Německo (a ovšem i země slovanské); podle knížete Metternicha ležela hranice Asie na vídeňské výpadovce ve směru do Uher, a kancléř Adenauer prý při vjezdu do Pruska pohrdlivě poznamenával: "Asie". V Poznani se říká: Na východ od Konina Asie se začíná (jde přitom o město ležící daleko na západ od dnešních polských východních hranic) a pro mnohé Poláky začíná na řece Visla; podle obyvatel Varšavy je Asie "na Pradze", tedy v pravobřežní čtvrti Praga. Pro některé Chorvaty pomyslná hranice probíhá Záhřebem. Obyvatelé Bratislavy někdy v nadsázce považují za Orient už oblast za Váhem. Podle mnoha starších a někdy i současných západních cestovatelů začíná Orient, nebo aspoň Balkán, na českých hranicích nebo přímo v Praze. A jeden autor se pokusil o jakési zobecnění: Orient začíná vždy "východně od momentálního stanoviště pozorovatele"."
(Jan Lukavec: Od českého Tokia k exotické Praze. Malvern, Praha, 2013)

Jako náhodu vzpomenul 2. 10. 2017 na TV Barrandov prezident Zeman nepodařený puč v Turecku. Byla by však česká profesionální armáda, o které se dnes všeobecně soudí, že se afghanizovala, schopná alespoň pokusu o převrat? Za skoro stoleté československé státnosti státně slavené 28. října, z níž 30 let je fiktivních, bychom - na rozdíl od Turecka - našli jen několik státních převratů, do kterých by se zapojila armáda. Podobně jako v Turecku ty dva nejznámější - předválečný moravský Gajdův (fašistický) a poválečný český Gottwaldův (komunistický) - měly oficiálně posílit československou demokracii.

V posledních třech letech se ve sdělovacích prostředcích roztrhl pytel s vystoupeními aktivních i záložních generálů, poradců všeho druhu a akademiků, kteří nikdy nezažili dobrovolnou ani povinnou vojnu (často ještě studují) a poučují nás o tom, co kdo má dělat, aby to fungovalo lépe a jinak; hlavně aby nás nenapadli Rusové a hlavně aby nás Američané nepovažovali za parazity a hlavně abychom se všichni tak nějak měli lépe. To v situaci, kdy vrchní velitel českých ozbrojených sil si nechal ve svém standardu ukrást svou (bojovou) standartu a podle tradičních pravidel bitev vlastně válka již skončila. Turecko, Balkán, stejně jako Rusko bylo místní Mekkou národního vojenského strategického myšlení v Brně považováno za vzor, který vedle toho ruského, amerického, britského, francouzského, německého a slovenského stálo zato sledovat. To zvláště, když tu byla více než třicetiletá naděje na jeho vstup do EU a Turci by byli ochotni za spolupráci s některou s evropskou zemí zaplatit. Jak by tedy mohl vypadat vojenský coup d'état, pro který máme z němčiny pěkné české puč zaměňované občas s rozkazovacím způsob druhé osoby jednotného čísla slovesa?

Na různých televizních kanálech během prvních osmi hodin domnělého převratu by postupně vystoupili generálové: Pavel, Mičánek, Šedivý, Šándor, jejichž počínání by komentovala "čapí křídla" ze strategického centra vojenského strategického myšlení. Není jisté, kdo by byl vůbec převrat schopen uskutečnit, protože o armádu jim nikdy moc nešlo, ale komentování věcí v mediích, neboť dotyční už dávno stihli zahltit resortní periodika vycházející s měsíční periodicitou a na internetové stránky ministerstva jim byl přístup omezen z důvodu PR aktivit ministra, jeho přehršle náměstků, Generálního štábu, Vojenského historického ústavu, prezentování výsledků Dukly, politických pracovníků Ondráše a odpovídání na zjevné nepravdy v rubrice na Pravou míru nekontrolovaně šířené úniky prováděné těmi, na které již nezbylo v mediálním prostoru místo a oni také vědí jak by ostatní měli dělat věci jinak a lépe. Shoda by ovšem byla na tom, že je třeba okamžitě zvýšit vojenské výdaje a tak demonstrovat loajalitu NATO.

Generální štáb by se seřadil před budovou GŠ na Vítězném náměstí. Obsazením Moravy by byla pověřena Univerzita obrany, protože zatímco největší koncentrace aktivních generálů je v Praze a okolí, v Brně a okolí je největší koncentrace generálů v záloze a nositelů čestného titulu gšt. získaného usilovným dálkovým studiem během jednoho nebo snad dvou měsíců (kam se na to hrabe socialistické školství). Tím by bylo demonstrováno odhodlání provést vojenský puč. To by se ale asi nepovedlo, jelikož úředníci ministerstva obrany by odmítali věřit, že tlupa tlusťochů v civilu i uniformách je skutečně generalita.

Děkan NDC v Římě vypracoval plán puče. Bohužel si jako doktorský student spletl paprskový graf se síťovým grafem (str. 15). Vývoj puče se proto vyvíjel v kruhu či spíše ve spirále.

Jeden z generálů znám svou znalostí anglického jazyka na "úrovni rodilého mluvčího" před plánovaným výjezdem do Bruselu (kde už v teple sedí) byl pověřen sepsáním a uveřejněním prohlášení: "Demokracie je ohrožena…" Protože nevěděl, jaké i se píše ve slově demokracie, zpozdilo se uveřejnění celého prohlášení k národu. Toho využili ostatní generálové ke komentování dění na programu ČT24. Pokud by však puč neprobíhal za účasti Agrofertu, sdělovací prostředky by se do něj vůbec nezapojily. Nikdo by nepoznal, že by byl puč.

Po výbuchu muničního skladu ve Vrběticích byl problém dostat vojáky do ulic. Vojákyně v AZ Černochová a další poslanci se puče odmítli zúčastnit. Největší problém by byl s tanky. Všech třicet by muselo dojet do Prahy po D1. V Praze by se o ně pohádali. Jediný, kdo má v blízkosti Prahy tanky, je plk. Knížek, ředitel Vojenského historického ústavu. Nicméně všechny zbraně v ulicích by byly považovány za další marketingovou akci typu Bahna, Dny NATO, IDET atd. I tak by Knížek byl úspěšnější, než generálové, neboť jako jediný ví, jaké i se píše v slově demokracie, neboť je absolventem Vysoké vojenské školy pedagogické v Bratislavě, do níž ovšem nastupoval ještě coby do Vojenské politické akademie Klementa Gottwalda (stejně jako mnoho dalších v blízkém okolí pana ministra). Jenom je otázka zda by se chtěl v období puče uvolnit z rychlokurzu generálního štábu v Brně.

Petra V.



Diskuse v Ceskem rozhlase

6. listopadu 2017 v 19:56 | Dolo emailem |  Clanky jinych autoru
to ross_hedvicek-.
Díval jsem se na pořad s Pepou Nosem a Burianem v pravidelném pořadu Českého rozhlasu, který se posléze pravidelně objevuje na YouTube. Chtěl jsem mu napsat pár poznámek do diskuze, nicméně jednak jsem nenašel žádnou diskuzi, kam bych to přilepil, jednak to nakonec narostlo do větší délky. Takže bych ti to své psaní pro něj přeposlal se žádostí, abys mu to předal (předpokládám, že máš na něj spojení).
Pokud by se Ti mé poznámky líbily, mohl bys z toho udělat vlastní článek.

Zdravím Mikeš

článek pro P. Nose

Ahoj Pepo,

díval jsem se na tu tvou diskuzi v Českém rozhlase. Mám k tomu něco málo poznámek. Především bych té babě už na první otázku odpověděl, že ještě jednou použije takovou sviňárnu, jakou použila - zde myslím úmyslně dlouhou otázku, do níž zakomponovala nejenom Nohavicu ale obecně udavače jako takové, to jest i takové, co udávali lidi desítky let, takže to už nebylo o Nohavicovi, ale o udavačích obecně. A takoví si samozřejmě vyznamenání nezaslouží! Ale přitom mířila na Nohavicu, čímž Tě chtěla donutit, abys jako přiznal, že teda ne, nezaslouží si to, což byl vlastně důvod proč si Tě tam vůbec pozvali, jinak bys neměl nárok. Jsou prostě ty klasické mainstreamové křivárny, skrčky na nezkušené. Naštěstí jsi dost odolal a vykroutil se, nedal jsi se zahnat do kouta, nicméně mi vadí, že ses do ní okamžitě nepustil a neumyl ji. Holt Ti schází zkušenosti.

Podle mého nebylo dobře, že jsi nahodil pozici: my jsme s Jarkem kamarádi a na tom jsi bazíroval místo toho, že by ses jej tvrdě zastal a především se do tý baby pustil. O tom pustém žvanilovi Burianovi nemluvě. Když do Tebe ženská bušila s tím, že chce Tvůj názor na oprávněnost ocenění J.N., tak jsi ji měl utřít jednoznačným souhlasem s tím, že byl oceněn oprávněně. Celkem dobře jsi odpověděl, že v případě tzv. rehabilitace, na níž se slípka točila, vlastně jde o hledání klacku na jediného člověka - ještě bych ji obvinil, že jim vůbec nejde o morálku ale právě jen o potopení člověka, který to netáhne s pražskými intoši.

To, co tam jinak říkal Burian, to bylo neskutečný. Takže za veškerý ten marast, rozvrat, morální bídu nemohou naši politici, kteří se starali o rozkradení republiky, ale skutečnost, že Zeman letos udělil vyznamenání J. Nohavicovi. Ten chlap si prostě nevidí do huby. Škoda, že jsi nepostřehl, že tady plácl kravinu, která se mu dala omlátit o hlavu
Mmch, ta slípka Ti tak krásně nahrála na smeč (dotazem kdo je pražská kavárna), což jsi promarnil. Kurva, Ty nevíš, kdo patří do Pražské kavárny? Přece všichni ti, kteří smějí do Č.rozhlasu, do ČT a do různých tzv. besed, talk show, Hovorů s VM apod., kde mohou hlásat mainstreamový pravdy, aniž by tam měli proti sobě oponenty. Takže jsi slípce měl sdělit, že kavárna jsou ti, které ona vpustí do svého pořadu, takže je přece dobře zná a samozřejmě i ti, které si zvou do svého Interwiev ty dvě meluzíny z ČT.

Shrnuto, svým způsobem ses nedal a nepřistoupil jsi na jejich hru, ale na druhé straně jsi promarnil možnost jim to osolit.
Zdravím Mikeš

Josef Pepa Nos
1:44 PM (10 minutes ago)

to me
To víš, že jsem ji chtěl poslat do prdele, ale jsem slušnej člověk, který se k ženám chová civilizovaně.
ZATO JAN BURAN-BOLŠEVICKÝ SYNEK BOLŠEVICKÉHO OTCE MI BYL ZCELA U PRDELE.

Slovní taktika boje s hnojem je ale velmi složitá věc a nedá se nijak připravit dopředu.
Musíš v rámci dané chvíle přesně reagovat.
Tyhle věci nikdy nedělám sám, mám na to vyšší pomocníky.
Ten jejich "duel" - tak si ho nazvali (také "pro a proti") samozřejmě žádným duelem, ani nikde jinde není.
Vždy jde o dvě kurvy proti jednomu - taková jsou současná zkurvená česká média.


Mou výhodou je, že ONI to nevědí, já ano.



Sri Josef Malyarpan Pepa Guru Maha Nos Ji.


Muj otec jezdil na kole...

3. listopadu 2017 v 15:53 | Ross Hedvicek |  Clanky vzpominkove a recyklovane
Muj otec jezdil na kole cely zivot, nikdy nemel osobni auto. Vlastne nikdy ani nemel ridicak na osobni auto, mel jen ridicak na traktor a to jeste ten modry (to bylo jeste pred tou ruzovouckou knizeckou, ty zabicko zelena), co se vydaval po valce. I ja sam jsem vyrustal v pekne zkurvene dobe, ale generace mych rodicu to mela jeste horsi - to se neda odkecat.

Kolo, na kterem muj otec jezdil cely zivot do prace, denne do VZKG v Kojetine az do roku 1992 a ma ho dodnes, to kolo se k nemu dostalo zajimavym zpusobem. Osobne ho vylovil z rybnika Jordanu v kvetnu 1945, kam ho vhodil rusky vojak.

Jsou historky, o kterych se nesmi v Cesku a v Kojetine obzvlast, mluvit dodnes. Kojetin nebyl osvobozen nejakou sovetskou armadou, jak zni dodnes oficialni verze, ale rumunskymi vojaky, ktere Rusove hnali pred sebou jako pomstu za to, ze na zacatku valky bylo Rumunsko na nemecke strane. Prvni Rus se objevil v Kojetine az 5 dnu po osvobozeni. Rumunsti vojaci byl extremne zubozeni a necekali uz nic nez smrt. Duvod, proc pri osvobozovani padlo tolik vojaku (rumunskych) byl jednoduchy. Nemci ustupovali a o nejake bojovani nemeli zajem. Kdyz se vlna prvnich rumunskych vojaku dostala ze smeru od Kromerize pres mesto az k zeleznicni trati Tovacovce, staly na ni odstavene vagony, cisterny s lihem z kojetinskeho lihovaru. Rumunsti vojaci (po Rusich jeste nekolik dnu ani vidu ani slechu) se tim lihem opili do nemoty. Nemci to zjistili, vratili se a opile Rumuny postrileli. Alkoholismus je smrtelny. Tak se stalo, ze pod pomnikem osvoboditelu v Kojetine lezi pohrbeni sami Rumuni - zadni "sovetsti vojaci". Lezel tam i jeden American, ktery vypadl z bombarderu, vracejiciho se z naletu na rafinerii v Ploesti, na pole u Solne fabriky za Hanou - ale toho po nejakem casem exhumovali a prevezli na americky vojensky hrbitov v Nemecku.

Po peti dnech se objevili prvni rusti/sovetsti vojaci a zacali rabovat a konfiskovat. Ty historky o ruskych vojacich "davaj casy", majici obe ruce az po predlokti plne hodinek jste urcite slyseli i nekde jinde. Dalsi luxusni zbozi, ktere sovetske vojaky zajimalo, byla jizdni kola - problem byl, ze vetsina z nich na kole neumela jezdit, neudrzeli rovnovahu a neustale padali. To je pochopitelne muselo velmi rozcilit.

Muj otec, coby ctrnactilety kluk, byl schovany na hure, tedy v podkrovi Hedvickovy usedlosti (dnesni Olomoucka 345) a dival se na ulici, co se deje. Scena pry vypadala asi takto: Prisel tam rusky vojak a tlacil jizdni kolo se stangli a pred jejich domem se na nej snazil nasednout a jet. Az uz z duvodu opilosti, ci celkove neschopnosti udrzet rovnovahu z toho kola opakovane padal, coz ho rozcilovalo vic a vic. Nakonec vzal samopal a na zemi lezici kolo usmrtil davkou ze samopalu. Po te zabite kolo vzal a obloukem vhodil do rybnika Jordanu. Tak mu treba, kdyz nechce jezdit!

Otec pockal az vojak odesel - vlezl do rybnika, a vylovil kolo, ktere mu pak slouzilo az dodnes - dalsich 70 let. Kolo je porad puvodni, jedine co pribylo, byl novy nater a plaste. Dnesni kola to uz maji jinak - tehdejsi kola mely plast (= vlastne pneumatiku) a uvnitr byla gumova duse.


Tuhle historku a mnohe jine se v kronice mesta Kojetina nedoctete - o tom se nesmi psat, prece "co by tomu rekli lidi". Jako treba jsem si nedavno vzpomenul, jak v Kojetine na namesti udelali skladku repy cukrovky pred kampani v cukrovaru. Kojetin se jako mesto vyznacuje tim, ze si tam vzdy zvoli uplne geniusy do vedeni mesta - plati to poslednich 70 let, bez rozdilu generaci. Tohle se muselo dit jeste za predsedy MNV Glacnera nebo spis Meznika, protoze si to pamatuji jeste i ja. Logika byla, ze namesti je vydlazdene a tudiz se repa bude dobre nabirat nakladacem nebo vidlema a nebudou vsichni po kolena v blate. To bylo jeste v dobe pred uplne prvni "A" upravou namesti, kdy napric namestim z rohu do rohu vedla cesta, od posty k radnici a normalne tam jezdily i nakladaky, to uz si nepamatuje nikdo z vas :-)

Takze na hlavnim namesti (puvodne Franz Josefa, potom Masarykove, potom Hitlerove, potom zase Masarykove, potom Gottwaldove a ted uz zase Masarykove, Havel uz se nemuze dockat) byly dve (z kazde strany cesty) obri hromady repy cukrovky a budoval se socialismus. A dnes si zhyckane kojetinske panicky stezuji, ze si podvrtnou nohu, kdyz pujdou na vysokych podpatcich po hrube dlazbe nove revitalizovaneho namesti! Zadne boticky Gucci, komisnaky a gumaky na nohy a nic se nebude podvrtavat!

No a pak cas oponou trhnul, jak napsal Vilda Treseostepem, a po 70 letech i ja jazdim uplne potichu a nehlucne - jako muj otec na tom prostrilenem kole z rybnika Jordan. Jenze ja jezdim hybridem, autem na elektrinu, ktere je uplne nehlucne. Ceskym koumakum rad dodam par technickych detailu. Auto je znacky Lexus - typ je RX450h a neni to zadny environmentalisticky chcipacek s uzkyma kolama (jako Prius nebo Volt), ale poradne festovni a ramenate SUV se sirokyma pneumatikama. Auto je takzvany hybrid - neni tedy vyhradne elektricke a nemusim to v noci strkat do zasuvky a nabijet. Ma to normalni benzinovy motor, ktery se startuje a vypina automaticky, kdyz poklesne energie (nebo co to tam je) v obrovske baterii, ktera je pod celou podlahou auta. Asi lithium, meli bysme ho od tech Cechu vsechno odkoupit - oni to nepotrebuji, porad budou jezdit na bicyklech.

A baterie pohani dva elektromotory (jeden pro predni napravu, druhy pro zadni napravu) - takze pohon je elektricky. Energie vznikla pri brzdeni ci zpomalovani na dalnici jde zase zpatky do elektromotoru, ktery funguje i jako dynamo a baterie se dobiji i z tohoto pohybu. Pokud bych jezdil treba po meste a zpomaloval a zrychloval a baterie se vybijela prilis, tak se automaticky zapne benzinovy motor a zacne sam dobijet. Proste maximalni technologie a tech svetylek a grafu na obrazovce, co mi to dava! Co vsechno ti Rusi nevymysli?

Moji oblibenou zabavou (nejsem zlomyslny, jsem dobrak od kosti) je strasit lidi neobvyklou tichosti auta - zadne brnceni se neozyva a je to tiche jako duch. Takze si predstavte, ze se tichounce "absolute stille" sinu po parkovisti u Walmartu (vetsina parkovist u Walmartu ma vetsi rozlohu nez katastr Kojetina) a nakupujici zrovna prijizdeji nebo odjizdeji s nakupnimi voziky. A ja se s tim tichym autem v podstate priplizim za ne jako Old Shatterhand, kdyz se plizil osvobodit Vinnetou od mucednickeho kulu a musel prastit zlosyna Santera do hlavy.

Jen tak se tichoucce prisunu az za ne, obvykle zezadu, jinak by mne videli, auto je velke jako krava a zdvorile zabrzdim - nikdy bych nehoukal ci nevolal. Bez vyjimky se vsichni straslive leknou a poskoci. A ja se na ne usmeju a pokynu rukou, ze jim davam prednost a ze muzou jit, ze ja rad pockam (nejsem zadny cesky sofer, ti se k chodcum chovaji jako hovada). Jsem proste zdvorily stary vyseptany dedousek s bilymi fousy. Ale i tak se mi semtam dostane nazoru "doprdele to jsem se lekla - kup si nejake lepsi auto, debile!". Odpovidam, ze tohle je budoucnost - nic lepsiho nebo drazsiho v obchode nemeli.

A predstavuji si, jak by to asi vypadalo, kdybych jezdil na tom prostrilenem kole z rybnika Jordanu - touhle dobou bych ho uz urcite po svem otci zdedil. Na prave strane riditek to melo zvonek, takovy kulaty s malou packou, ktera se dala mackat palcem. A ja bych jel po te hrazi s uzkou cestickou vedle trati Tovacovky a zvonil bych a volal na lidi: "Pozor, jedu!"