Jak jsem nedostal odznak Mlady turista III. tridy...

8. prosince 2017 v 17:39 | Ross Hedvicek
Kdyz mi bylo dvanact let a byl jsem v seste tride Zakladni devitilete skoly Svatopluka Cecha v Kojetine (tehdy se chodilo do skoly devet let), tak jsme ve skole dostali narizeno se prihlasit do ruznych krouzku - tak jsem se (pod vlivem prohlizeni kresleneho serialu Rychle sipy ve starych casopisech Vpred u Pavla Krmence, oficialne vysly az pozdeji) prihlasil do turistickeho krouzku. Mam to napsane i na vysvedceni ze seste tridy - oficialne. Vysvedceni podepsal tehdejsi reditel skoly Alois Horak a jeho zastupce Antonin Maly, ktery se hned potom sam stal reditelem, kdyz Horak sel do duchodu.

Turisticky krouzek vedl ucitel v duchode jmenem Bohumil Straka, byl puvodem z Tovacova, ale bydlel na Lesetine, na takove zlute bytovce na rohu, na druhe strane uz bylo pole. Myslim, ze nas ucil i zemepis, protoze puvodni ucitelka Fekarova, pozdeji si vzala reditele skoly Vitezslava Drkose, byla na zemepis extremne tupa - porad si pamatuji, jak nam vypravela, kde je poloostrov Yucatan (vyslovuje se to "jukatan", ovsem ona to vyslovovala "ykatan".) Ze zemepisu jsem mel vzdycky jednicku, se zbytkem predmetu uz to bylo horsi. Bylo mi dvanact a nemohl jsem tusit, ze jednou budu sedavat na schodech mayskych pyramid prave na tom poloostrove Yucatan. Turisticky krouzek se konal kazdou sobotu.

A jeste do jednoho "krouzku" jsem chodil po vyucovani - do nabozenstvi! Byl podzim roku 1967 a najednou to slo. Nabozenstvi vyucoval pan kaplan (to byl zastupce oficialniho farare) z fary, ktera je hned vedle skoly. Pan kaplan vypadal jako Antonin Zapotocky, takove to vysoke celo, takze to asi proto proslo. Vyucovani se skladalo z kaplanova prevypraveni biblickych pribehu, aby to bylo stravitelnejsi - asi jako kdyz Josef Veromir Pleva prevypravel Robinsona Crusoe od Daniel Defoe. I kdyz v prevypraveni komunisty Plevy stredoveky pribeh Robinsona dopadl tak, ze zcivilizoval lidozrouty na ostrove Tobago a zalozil tam s nimi kolchoz. A Zdenek Burian k tomu udelal ilustrace. To kaplanovy verze biblickych pribehu byly realistictejsi.

Do nabozenstvi jsem chodil, i kdyz Hedvickove historicky nebyli nijak zvlast zbozna rodina - "Hedvicci nejsou zadna kostelni okna, ale komunisti nebo kolaboranti taky ne" - zajimalo mne to. Bral jsem to jako kulturu a historii, nikoliv jako indoktrinaci. Byla nas tam vzdy plna trida, deti nejen ze "zboznych" klasickych kojetinskych rodin (Minarikove, Stastnici, atd.), ale treba i Lida Havelova z nasi ulice a za mnou sedela mala Jana Mrackova (asi i se svou mladsi sestrou Verou, nejsem si uz jist). Jsem si ale jist tim, ze zadny z nas to nedostal zapsane na vysvedceni na konci roku.

Ale abych zase neodbocil - zpatky k turistickemu krouzku: V te dobe jsme dostali povolene oslovovat ucitele jako "pan ucitel", nikoliv "soudruh ucitel". A pan ucitel Straka byl CHODEC prvni kategorie, razny krok a naprimeny jako by spolkl smetak, jeho "krouzek" se skladal ze sobotnich vychazek po kojetinskem okoli a nebo vlakem nekam neprilis daleko a dalsi pochod nekde jinde.

Pamatuji si prvni vychazku od skoly u kostela, Olomouckou ulici do Obory a dal okolo "sifonu", kde Struha tece betonovym korytem pres Valovou a okolo Moravy az na Brehuli, kde se nam dostalo prednasky o ptacich jmenem Brehule a pochodem zpatky do Kojetina. Byli jsme uplne ucaprtani, ale bylo to zajimave. Dalsi sobotu se slo pres Ciganov az ke Katovu mostu a po brehu Hane az k mistu, kde se Hana vleva do Moravy, coz je mezi Bezmerovem a Postoupkama.

Z vlakovych vyjezdu se mi vybavuje cesta vlakem do Bystrice a PESKY az nahoru na Hostyn (zkuste si to!), nebo vlakem do Zastavky u Brna (tam kde komunisti cvicili arabske teroristy) a pesky na Mohylu miru, misto bitvy u Slavkova. Vzdy to byla nova mista, vetsinou se spoustou historie a strasne se mi to libilo a nechybel jsem zadnou sobotu a na zadnem vyslapu. Straka nam oznamil, ze kdo bude mit perfektni ucast, tak dostane na konci roku odznak "Mlady turista III. tridy" vydany CSTV. Ten odznak jsem chtel, ze ho budu nosit i na kosili do skoly. Priznavam se, ze jsem byl blbec, ale bylo mi dvanact, odpustte mi to!

Do turistickeho krouzku chodili vsichni mi kamaradi - Jarek Mucha (dodnes zije v Kojetine, ten s tema bilyma fousama, ja mam podobne), Lubos Mucha (jeho bratranec, kdosi mi napsal, ze ho zabilo utrzene kolo od auta na Prerovske rokli, uz jako maly kluk mel obrovskou jizvu pres celou bradu, nevim kde k tomu prisel), dokonce i Pavel Matousek tam chodil (do nabozenstvi nechodil). Pavel byl hyperaktivni a byl v kazde akci. Ze vseho mel vzdy same jednicky. Dokonce byl nejlepsi i v telocviku. Normalne bysme ho asi nenavideli jako sprta, ale Pavel byl velmi pratelske povahy (dodnes je) a nikdy nedelal machra, takze jsme ho meli radi.

Chodily tam i deti z druhe skoly - z "jedenactiletky" (ty nazvy se furt meni, inu Cesko!), takze tam chodil i maly Franta Prikryl (tehdy byl o hlavu mensi a kdyz jsem ho v Kojetine potkal o padesat let pozdeji, tak byl o DVE hlavy mensi!). Jo to je ten, co jezdil postackym autem v Kojetine a dorucoval baliky - dnes uz je asi v duchode.

Prikrylovi bydleli u Jordanu, asi treti barak pod zidovskym hrbitovem, jeho maminka delala kadernici na Hrazi a maly Franta jim v te dobe ten barak podpalil. Urcite to neudelal umyslne, jen se sel hrat se sirkama do podkrovi "na huru" kde bylo suche seno pro kraliky a takove veci. A byl pozar. Pozar tise doutna, v dali hraje loutna, az prijede hasic, nerikej nic - jez zasyc! Pro nas dvanactilete to byla obrovska udalost a vsechno jsme sledovali.

Jediny dalsi dvanactilety borec, ktery dokazal rodicum vypalit barak byl v Kojetine Pepa Macik - dnes majitel firmy BalMat, sidlici v skladech byvaleho Ingstavu. Pepa byl muj nejlepsi kamarad cele detstvi - bydleli naproti nas na rohu Mlynske ulice a Trziste, ale tehle podpalovaci akce jsem se nezucastnil, nez jsem prisel, tak uz tam byli i hasici. Pepa si udajne hral s novym autickem na klicek, ktere vylepsil tim, ze na nej prilepil horici svicku a s tou svickou auto odjelo primo do podkrovi taktez plnem sena. Zbytek je jasny. Pepa s nami ale do turistickeho krouzku nechodil.

Pan ucitel Straka byl velmi vysoky (urcite nad 190 cm) a nejen vekem a vyskou mi pripominal meho vlastniho dedecka, Bohumila Hedvicka, ktereho jsem mel velice rad a ztravil s nim v poslednich letech dost casu. Starecek (my jsme nepouzivali vyrazu "dedecek") i kdyz byl povolanim rolnik-snobolinar, tak byl na ceske pomery (nejen kojetinske) mimoradne vzdelany a sectely a byl osobnost, ktera do te zkurvene doby, ktera mu a jeho rodine tolik ublizila, vubec nepasoval. Nebyl nijak mnohomluvny, spis stoicko-sarkasticky a v kazdem pripade byl dusevnim rozpolozenim basnik (basnik je ten, kdo malo slovy vyjadri to, na co jini potrebuji mnoho slov). I mne, jako sveho vnuka, dokazal spravne poucit a souvislosti strucne objasnit. Jako priklad uvadim" "Cti! Co mas v hlave, to ti zadny komunista neznarodni!" - a tak jsem cetl. Podotykam, ze i ja sam jsem puvodnim povolanim basnik - ridicem hovnocucu IFA50 oranzove barvy jsem se stal az mnohem pozdeji.

Pan ucitel Straka nam malokdy rekl, kam vlastne jdeme, vzdy vysel prvni, raznym krokem a my jsme ho v opatrne vzdalenosti nasledovali. Nas turisticky vudce mel totiz zajimavy problem, ktery se projevoval hlavne pri chuzi - odborne se tomu rika "flatulence" - proste prdel. On sel a co krok, to prd - docela hlasity! Krok - prd! Krok - prd! Krok - prd! A tak jsme se drzeli opodal (jiny basnik napsal "kdo chvili stal, uz stoji opodal!") - tedy vsichni, krome Franty Prikryla. Nevim, ze by byl nahluchly, myslim ze ne, ale v kazdem pripade se mu to vyplatilo a nam ne.

Na konci roku, pri vychazce do Obory, pan ucitel Straka vytahl odznak Mlady turista III. tridy a oficialne ho udelil nejlepsimu ucastniku turistickeho krouzku, Frantovi Prikrylovi! A nam spadly brady. Zavideli jsem mu tu poctu, ale prinejmensim ja sam jsem po par letech dospel k zaveru, ze to cele neni o odznacich.

Frantu Prikryla jsem potkal loni nebo predloni v Kojetine, kdyz dorucoval baliky, poznali jsme se, o odznaku jsme se nebavili, jen jsme se vzajemne ujistili, ze uz jsme oba stari - bylo to po padesati (mozna po 49) letech.


A vyrostu
a me oci uvidi
daleko do zmen musim jit
v case, ktery jsem proplytval

Prilis casne na zapad slunce
narodil jsem se mezi ctyrmi zdmi
a zadna z mych tvari
nemohla videt budouci dalky

---

Foto: R.H.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Neprávní stát. Mosty v Česku na nás padají jen tak, samy od sebe Neprávní stát. Mosty v Česku na nás padají jen tak, samy od sebe | Web | 8. prosince 2017 v 18:33 | Reagovat
2 Mako Jakopako Mako Jakopako | 8. prosince 2017 v 22:43 | Reagovat

Skoly nemam, a jsem z mladsi generace, tak mi neda, nez se zeptat - co je to ten rolnik-snobolinar (rolnik je mi jasny)

3 Kvido Kvido | E-mail | Web | 10. prosince 2017 v 16:00 | Reagovat

JJ, také takové vzpomínka rád čtu. Obdivuji tu paměť, až se stydím, že jsem z útlého mládí toho moc zapoměnl. Ty Rossovy vzpomínky mně, světe div se, připomínají a asociují i něco z mého mládí. Takže za to díky!

4 Ross Hedvicek Ross Hedvicek | E-mail | 10. prosince 2017 v 18:38 | Reagovat

Vymazal jsem nekolik komentaru, jejichz ucelem bylo znovu pripominat nenavistne stranky z minulosti - vylizte si prdel, vlastenci.

5 Potíže se zákonem mají Češi nejvíc v Londýně Potíže se zákonem mají Češi nejvíc v Londýně | Web | 10. prosince 2017 v 19:17 | Reagovat
6 Pane Hedvicek Pane Hedvicek | 10. prosince 2017 v 22:30 | Reagovat

je mi jasne, ze vy jste  ziskal tu zalibu v tech medailich jiz v detstvi...vy kujone jeden

ted mi reknete, ktera medaile ma vetsi hodnotu - ta ziskana za Frantiska Josefa I, ci ta za prvni rep, ci ta za Adika Hitleru, ci ta Gottwaldova/ Husakova ci ta Havlova ? :-(  ;-)

7 jara jara | 11. prosince 2017 v 2:32 | Reagovat

[3]: My jsme meli v tuto sobotu vecer s detmi ze SOKOLA. Fantasticke deti, ukaznene a spolecenskeje videt, ze SOKOL pomaha, jak se rikalo. Ve Zdravem Tele, Zdravy Duch, ode mne- Mysl a snad take Duse....
Tak jsem si uvedomil, ze jsem "clenem SOKOLA" jiz 71+ roku. Pristim rokem to bude 72 roku co jsem cvicil na poslednim Vsesokolskem Slete, za Lvicata. Pak prisla jina doba a nase rodiny o hodne prisli znarodnenim a  konfiskacemi nebo i nucenymi prodeji za babku.
Jsem rad a take hrdy na to, jak jsou SOKOLSKE organizace rozsireny, nase deti uspesne zapojeni; SOKOLY jsou po celem svete a to ne jen mezi nasimi krajany. Tak pristim rokem snad 2018 v Cervnu Praha, Vsesokolsky slet. Bude to vzacna vzpominka na me tehdy velice stastne, jiz povalecne mladi. Vse velice  podobne vzpominkam Rosti, jeho Turistickemu krouzku. Tehdy jsme meli jeste "Povinnou Biblickou vyuku" a motlidba pred kazdym zacatkem skolniho dne.
Hrali, cvicili, sportovali vsude a bez dozoru, delali samy ukoly a nikdy se nikomu nic vazneho nestalo! A hodne, hodne jsme se naucili. :-)

8 Kanadan. Kanadan. | E-mail | 11. prosince 2017 v 16:32 | Reagovat

[5]: Rad bych vedel kolik tech udajne "cechu" jsou cigani.Cechy ktere jsem  osobne poznal v Kanade se do jednoho zivili a zivi poctive.

9 Jiří Wolf Jiří Wolf | E-mail | 14. prosince 2017 v 20:10 | Reagovat

Rosťo. Posílal jsem Ti několik článku na tvůj mail: prolisdlouhonamori a vševhno  se mi vrací. Nechápu to. Máš jiný mail?

10 Souckova Ruzena Souckova Ruzena | E-mail | 9. ledna 2018 v 18:09 | Reagovat

Hezky clanek.Taky muj dedecek Buchal mel medaili od cisare pana za statecnost,byl do 45 veku namornikem na rakouske fregate,taky bojoval v Cinskem mori a mel krome medaile taky malarii.Tu medaily s hlavou cisare pana jsem umistila do šuplete s naradim a kdyz jsem se provdala,tak po rozvodu s mym manzelem zmizela.Pak jsem se docetla ve Vecerni Praze,ze se takove medaile prodavaj za cca 15. tis.Kc.,takze skutecne na medailich moc nezalezi.....
Co se tyce katechismu,tak mne mama po pololetnim vysvedceni vypsala z nabozenstvi, protoze jsem dostala jedinou dvojku a to zrovna z nabozenstvi.....presto verim, ze Buh existuje.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama