Únor 2018

Jak jsem byl vychovavan v ZDS Svatopluka Cecha v Kojetine...

Včera v 17:47 | Ross Hedvicek |  Clanky vzpominkove a recyklovane
Pani Kveta Horakova, snacha byvaleho ucitele a pozdeji reditele ZDS (ulice Svatopluka Cecha v Kojetine) Horaka, se na mne zle oborila, kdyz jsem se zcela nevinne otazal, zda jeji tchan taky mlatil deti ukazovatkem. Ze pry zda mam dukazy. atd. atd.. Asi patri k lidem, co si odmitaji pamatovat. Odpovedel jsem zdvorile, ze za mych casu uz byl ucitel Horak reditelem ZDS v Kojetine, tudiz uz neucil, ale ze mlaceni deti ukazovatkem tam bylo praktikovano zcela bezne. Delalo se to tak, ze zak byl predvolan k tabuli a musel predpazit ruce a dostaval rany tim ukazovatkem - nekdy to byla tzv. rakoska, taky drevene, ale tenci

Komunisticti ucitele to povazovali za uplne normalni. Jen kousek od Kojetina, v Uherskem Hradisti, stary Grebenicek uplne stejne mlatil politicke vezne. Hlavne pres bosa chodidla. Vypravel mi o tom stary pan Vildunq z Merovic, ten to zazil osobne. My jsme byli jen male deti, takze nas mlatili jen pres ruce, pres chodidla nikdy.

V mlaceni byl nejvetsi borec zastupce reditele Horaka, Antonin Maly, nasrane se tvarici skrcek s ucesem na jezka. Ovsem v sadismu excelovala jinak docela mila a prijemna ucitelka Ludmila Hermanova - ona musela byt bipolarni, proste z extremu do extremu, z rohu do rohu.

Pokud uz nevericne kroutite hlavama, tak dodavam, ze na to mam asi tak 20-25 dodnes zijicich svedku, kteri si na to jasne vzpominali jeste pred nekolika lety. Pokud by se snad zase zmenil vas rezim, tak by si zase nic nepamatovali. Tak to u vas je, tak vy si tam zijete.

Pred par lety jsem sedel na setkani spoluzaku z one zminene devitiletky v tom uzkem salonku restaurace na Hrazi v Kojetine. Naproti me u stolu sedela Jana Kralikova (dnes pry Psotkova), pro kterou jsem mel cele detstvi velkou slabost (naprosto platonickou) a kterou jsem tehdy videl poprve asi po 45 letech. Kdyz jsem ji psal venovani do jedne z mych knizek, tak jsem se o tom nenapadne zminil, jak tehdy byla moji platonickou laskou a ona bez mrknuti oka prohlasila: "A proc jsi tehdy nic nerekl? Mohli jsme s tim neco udelat!"

Vyvalil jsem na to oci a hned mne napadlo, ze "nojo, baby, kdyz je jim sedesat, tak jo jo jo, ale kdyz byly mlade tak ne ne ne a obzvlast kdyz clovek nosil ty osklive bryle s cernou obrouckou, jako jsem tehdy nosil ja". Ale uz jsem na to dal nekomentoval a do knizky jsem napsal neco jako "Me velke lasce z detskych let venuje Rosta". Predpokladam, ze se o tom doma manzelovi nezminovala.

A pak si ke stolu sedla Marta Pichonska, vnucka hospodskeho Hyzdala, co mel hospodu na rohu na Mlynskem kopci a rikali mu "Dacan" a povida: "Rosto, pamatujes si, jak ti Hermanka ve tride mlatila hlavou o zed? To bylo strasne!" A rozvinula se na to tema diskuse a asi dvacet mych spoluzaku se na to jasne pamatovalo.

To bylo tak: Muselo to byt tak v pate, maximalne seste tride, protoze jsem byl porad jeste normalni velikosti (vyrostl jsem az v devate tride), ale uz jsem nosil ty osklive bryle (to jsem zacal nosit ve treti tride) a jeste nas ucila ucitelka Hermanova (a ona ucila jen hudebni vychovu a ta se ucila tehdy jen do pate tridy). A bylo to v prvnim patre, tam kde stavalo v rohu piano a zvenku je na budove ta pametni deska Tomase Kuznika.

Sedaval jsem v druhe lavici pred tabuli, s Jarkem Karhankem. V prvni rade lavic pred tabuli sedavali jen sprti-jednickari - prede mnou Ivana Pospisilova a Ivana Tvrdonova z Kovalovic, v prostredni rade Jana Kralikova a Maruska Januskova a u dveri Pavel Matousek a Pavel Kulfanek. Melo to svou hierarchii, podle prospechu. Jednickari vepredu, ti s horsim prospechem dozadu. Muj vlastni prospech mne kvalifikoval spis dozadu, ale protoze jsem blbe videl, tak jsem byl v druhe lavici - abych videl na tabuli. Protekci jsem rozhodne nemel. Jedinou vyjimkou, co si pamatuji byl Milos Fiala, syn mistniho esenbaka. On byl asi o tri roky starsi nez my a porad propadal, kazdy rok opakoval dvakrat, takze nakonec vychodil devitiletku v pate tride. Mel 15 let, tak ho poslali do uceni na hornika do Ostravy. My jsme ho dohnali asi ve ctvrte tride, rok chodil s nami, znovu propadl, tak jsme ho zase ztratili. A toho nechavali sedet v prvni lavici. Asi z protekce , kvuli tatinkovi.

Oblibena zabava te doby (bakelitove koule klik-klak, kteryma se tlouklo o sebe, prisly az pozdeji, neonove frote ponozky a sbirani cecek byla uplne jina, hodne mladsi generace) bylo rozsroubovat zeleznou plnici tuzku, kterou meli skoro vsichni, byly takove bezove az zlute barvy, az zbyla jen ta kovova trubicka, do toho se nacpal naslineny kousek papiru a z druhe strany se do toho fouklo a strileli jsme s tim, jako Indiani nekde v jizni Americe s foukackami. Rana to byla vzdy poradna, kdyz jste s tim dostali do oka, tak jste meli cerveny flek v belmu nekolik tydnu, jinak to jen stiplo, kdyz jste dostali zasah treba do krku. Strilet s tim po ucitelich se nesmelo, za to byla dvojka z chovani.

Jenda Kozak se spatne neucil, ale protoze byl z Ciganova (dnes pred jejich barakem stoji ta benzinka), tak sedel spis vzadu, asi ze solidarity, s temi, co se tam kvalifikovali opravnene. A o prestavce ho tou foukackou nekdo strelil do krku, nekdo zepredu, ja jsem to nebyl, ale zrovna jsem se otocil smerem dozadu a asi jsem vypadal podezrele. A Jenda sel dopredu a dal mi facku pres celou hubu, ze jsem mel i bryle nakrivo. Jak rikam, tehdy jsem byl jeste porad prumerne velikosti a Jenda, protoze byl z Ciganova, tak musel dbat o status "tvrdeho chlapa", co si nenecha nic libit.

Ja jsem byl vzdy dite velmi klidne az flegmaticke, nikdy jsem se nepral, ale co je moc, to je moc. Dodnes jsem ten typ, co rika "ja si sam nic nezacinam, ale kdyz si zacinate vy, tak tady mate pres drzku!". A vybehl jsem do utoku. Nijak jsem se (z nedostatku cviku) prat neumel, prat se neferove a jako zvire mne naucili az na vojne na Grabstejne pri vycviku QS-1, ale mira nasranosti v ten moment byla tak vysoka, ze se ozval i zdeseny vykrik "Rosta zuri!" Jendu jsem porazil na parkety, dostal ho pod sebe a chtel jsem ho taky zacit fackovat, jenze on byl mrstny jako lasicka a vsechny me rozmachnuti odrazel a zastavoval. Takze jsem ho za ty ruce musel potom drzet jak lezel na zadech na zemi - ale pak mi chybela ruka a nemel jsem ho cim fackovat.

V ten okamzik, protoze bylo jasne, ze prohral a ze jsem silnejsi, bych ho uz asi pustil a nechal to dal byt, ovsem porazeny Jenda Kozak, lezici na zadech a drzeny za ruce, po mne plivnul a trefil se. To mne opet rozzurilo a protoze jsem ho rukama drzel na zemi, tak jsem misto fackovani mu vrazil do hrudniku hlavou, jako kdyz do sebe vrazeji berani nebo mufloni. Myslim, ze jsem mu vyrazil dech uz pri prvni rane, ale pro jistotu jsem pridal jeste par dalsich. Jenda se prestal branit, vyvalil oci a zacal brecet, ja jsem se vratil zpatky do lavice.

V ten okamzik se do tridy vritila ucitelka Hermanova" "Co se tady deje? Jenda byl jeste na zemi, oci plne slz a viditelne se nemohl nadechnout. "Kdo mu to udelal?" A cela trida se podivala na mne v druhe lavici u tabule - a bylo jasno. To na mne mohli rovnou napsat udani a kadrovy posudek se zaverem "Navrat do obce nezadouci!" - jako kdysi napsala tajemnice Kosacka memu otci na MNV.

Hermanova se po mne vrhla tygrim skokem, byla to extremne vysoka a masivni zenska, musela mit pres 180 cm vysky, ja jsem mel tehdy neco malo pres metr a za vlasy mne dotahla na misto cinu, dozadu k vesakum na kabaty, kde uz se Jenda Kozak zesbiral ze zeme. "Podivej se na neho, grazle, jak place! To se dela?" a takove dalsi vyrazy, hysterickou zenskou jste urcite uz nekdy v zivote videli, tak si to muzete predstavit. Celou tu dobu mne drzela za vlasy a cloumala se mnou - byl jsem malej, ted uz je tezsi se mnou cloumat.

A blizkost zdi pod temi vesaky - zlute zamalovano - ji zrejme inspirovala k tomu, ze mi zacala tou mou hlavou tlouct do zdi. Prvni rana byla nejhorsi, pak uz jsem si hlavu chranil strkanim rukou mezi hlavu a zed, ne vzdy se mi to povedlo, celkove tech bouchnuti do zdi mohlo byt tak deset, vic ne. Mili spoluzaci cumeli s hubama otevrenyma. Pak mne zniceho nic pustila "Jdi si sednout do lavice" a sama se postavila pred tabuli a zacala nam vypravet obsah a dej opery Aida od Giuseppe Verdiho. To byla ta jeji bipolarnost - tak ona se uklidnovala. Zeptejte se kohokoliv Hermanova ucila. Dodnes jsme vsichni odbornici na opery. Vzdy kdyz jdu na operu do divadla (naposledy Rigoletto prave od Verdiho v Hummingbird Center v Toronte, dnes se to jmenuje Sony Center) tak si vzdy vzpomenu na Hermanovou a vim, o cem ta opera bude a jak to skonci.

O nekolik let pozdeji (a zopakovala mi to i o 30 let pozdeji, kdyz jsem ji uz jako stary chlap a emigrant navstivil) Hermanova tvrdila, ze jsem byl (spolu s Pavlem Matouskem, na toho jsem nikdy nestacil, obzvlast v telocviku) jeji nejinteligentnejsi zak, co kdy mela. Poukazovala na to, ze uz pri prichodu prvni tridy jsem umel cist (bylo to tak), byla nase tridni ucitelka a ze mne to nemusela ucit. Moje teorie o te inteligenci byla, ze se dostavila mnohem pozdeji, ze se mi v hlave rozsvitilo, kdyz mi tou hlavou tehdy tloukla o zed, ale uz jsem ji to nepripominal. Na to se zapomenout neda a viditelne na to nezapomeli ani moji spoluzaci v restauraci na Hrazi.

A jake z toho plyne pouceni? Ze i ty ruzne pravdy muzou byt platne pouze na urcitych mistech. Napriklad co plati v Cesku, nemusi platit a byt pravda nikde jinde. Priklad? Treba ceske prislovi "Hlavou zed neprorazis." To urcite plati v Cesku, ale v Americe uz ne. Tam totiz nejsou zdi z cihel, malty ci betonu, ale ze sadrokartonu jmenem "drywall" - a ten prorazit hlavou jde. To byla jen basnicka metafora. Uz jako maly, kdyz mi bylo tluceno hlavou o zed, jsem chtel byt basnik. Ovsem me posledni zamestnani v Cesku bylo ridic hovnocucu v lihovare Kojetin. To uz neni zadna metafora, ale moje zivotni zkusenosti.

Preji vam vsechno nejlepsi.



V Indii jako v Kojetine...

Čtvrtek v 2:55 | Ross Hedvicek |  Clanky osvetove
Byli jste nekdy v Indii? Urcite ano, dnes uz Cesi jezdi uplne vsude a bez devizoveho prislibu a i Tonicka a Hanicka jely do Pakistanu a nechaly se tam zajmout jako rukojmi a obratit na muslimskou viru.

Takze pokud jste byli v Indii a jste obdarovani takovym pozorovacim talentem jako ja, pak vam nemohlo uniknout, ze nejpozoruhodnejsi na cele Indii neni to, ze to udajne byla civilizace uz pred 5000 lety, ale prave nedostatek civilizace a civilizovanosti v dnesni dobe.

Ano, vazeni. V dnesni Indii jsou na sebe lide neuveritelne sprosti (jako v Cesku), ale zaroven neuveritelne pokrytecti (taky jako v Cesku) - treba pripad indickeho kastovniho systemu, se zenskymi tak zachazeji prisernym a naprosto necivilizovanym zpusobem (od velmi casteho znasilnovani zen za jizdy v autobusech, pres polevani vdov kyselinou az po hazeni omamenych vdov na pohrebni pyre jejich manzelu, aby tam zaziva taky uhorely - opravdu) az po naprostou kuriozitu, ze tam jednoduse serou primou na ulici! Vazne, proste si drepnou na bobek - na bobku se tam drepi vsude - a vykali se, kde je napadne. Primo na ulici! S uklizenim se nikdo neobtezuje, tak musite davat bacha kam slapete.

Na vyseuvedene jsem si vzpomel, kdyz jsem pred chvili dostal email s nekolika fotografiemi z kojetinskeho nadrazi. Kojetinske nadrazi je az strasidelne osklive a na internetu (zagooglujte si a najdete si to) se kojetinske nadrazi dostalo az do zebricku "10 nejhnusnejsich budov v Ceske republice.

Fotografie upozornovaly na mnozstvi bordelu na nadrazi. Sam s tim mam uz historicky spatne zkusenosti, protoze jsem pred nekolika lety na internetu uverejnil svou vlastni fotku nastupiste a umyvadla z tehoz nadrazi a kojetinsti troubove mne nejen ze za to dali do klatby jako Mistra Jana Husa, ale jeste mne vyhodili z diskusniho fora Kojetinske novoty. Proste pokrytci jako v Indii! Drzkate stokilove panmamy rvaly, jako by je nekdo pichal vidlema trojkama, jak pry ja delam ostudu Kojetinu! Delam ostudu ja a nebo kojetinske nadrazi? - to jsem jim nebyl schopen vysvetlit.

Soucasne fotky zobrazuji bordel a odpadky na kojetinskem nadrazi, vcetne injekcnich strikacek, zanechane tam fetaky a bezdomovci - je to urcite vhodne misto na nedelni prochazku mladych maminek s detmi, ze ano. Doprovodny text pravil, ze je tam toho bordelu nejmin na 10 kontejneru - vcetne prerostleho porostu v arealu.

Pokud se mne zase drzkate stokilove panmamy budou snazit umravnovat, pak pravim: Zamerte se na bordel samotny, nikoliv na autora kritiky!

A ze v Kojetine jeste neserou po ulicich jako v Bombay? Vsechno bude, mili rodaci, vsechno bude! V brzku!










CR - zeme zavisti, nenavisti, zakazu a pokut...

Středa v 19:06 | Okopirovano z ceskeho bulvarniho tisku |  Clanky osvetove








Ceske letectvo...

13. února 2018 v 19:10 Clanky osvetove
Ceske letectvo - to jsou ti kluci, co maji ocelove ptaky - to jsou vsechno dokonali profesionalove.

Stihacky Gripen odstartovaly v lonskem roce celkem 11x - zhruba jedenkrat za mesic a pak meli mesic dovolenou. Jeden mesic - tak dlouho trva ceskym vojenskym profesionalum nez tu svedskou sunku pripravi k letu.

Podle náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře se česká armáda loni podílela na jedenácti zahraničních operacích, v nichž se vystřídalo přes osm set vojáků. Osm set lidí bylo také vyčleněných pro potřeby sil rychlé reakce NATO a pro EU. Jedenáctkrát musely v rámci takzvané ostré hotovosti startovat stíhačky Gripen. Armáda se pozvolna personálně naplňuje, útvary byly v průměru obsazené z 83 procent.

800 vojaku a armada se personalne naplnuje - takze kdyz to tak pujde dal, tak za chvili bude mit Armada Ceske republiky tolik vyskolenych profesionalu jako ma papezova Svycarska garda ve Vatikanu.


 

Korfu paradigma...

7. února 2018 v 16:56 | Ross Hedvicek |  Clanky civilizovane...
Vetsina z vas, komu tedy pismenka nejsou nepritelem, urcite kdysi davno cetla knizku (prinejmensim v ceskem ci slovenskem prekladu) Geralda Durrella O me rodine a jine zvirene - byla vydana i za komunistu, nebyla zakazana.

Minuly tyden jsem stravil nekolik veceru sledovanim televizniho serialu, zalozeneho na teto knizce a jejich pokracovanich. Durrellova rodina, vedena ovdovelou matkou se ctyrmi detmi se pristehuje na recky ostrov Korfu za ucelem lacinejsiho zivota v prijemnejsim prostredi. Je to nejaka BBC produkce asi dva roky stara, mam to na DVD a je to velice prijemna a humorna podivana, mohu vrele doporucit. Ani vzdalene to neni neco jako svedsky serial Raskenovi, ktere davala v mem mladi Ceska televize, aby zhlouplemu narodu vysvetlila, jak neuveritelne tezky je zivot na Zapade. Raskenum totiz chcipla krava, aby bylo jasno a pokud jste prilis mladi na to, aby jste si to pamatovali.


Sved se ovsem vyskytuje i v serialu o Durrellech na Korfu a jmenuje se Sven. A chce se ozenit s Durrellovou matkou Louisou, vdovou a hlavou celeho klanu. Na zacatku zachrani zivot nejstarsimu synovi Larrymu, kdyz mu vyoperuje zanicene slepe strevo. Sven neni chirurg, je chovatel koz (asi jako Stanislav Penc) a nikdy to predtim nedelal - no je to cele zajimave. Durrellova maminka na nej taky bere, takze naplanuji svatbu, ale den pred svatbou ten nejstarsi syn, ten s tim slepym strevem, objevi, ze Sven je tezky a nepolepseny homosexual, ktery se ozenenim chce "vylecit" - napred slepe strevo a ted leceni homosexuality - no parkrat jsem se zasmal. Takze svatba se zrusi a misto toho usporadaji velkou party na terase u domu nad morem a Sven tam hraje na tahaci harmoniku. Poetika prozarena sluncem

Sven je ale v kazdem pripade sympatak a ma tam radu docela humornych hlasek. Jako treba, ze cim delsi dobu je ze Svedska pryc, tim mene je vlastne Svedem. A na prstech spocita, ze ted uz je Sved jen na 38%. Louisa Durrell na tom byla jeste hur, protoze se narodila a vyrostla v Indii (byt geneticky bila Britka) a v Anglii zila jen kratce, nez se prestehovali na Korfu.

Mne to pobavilo a zaujalo, protoze jsem se s necim takovym setkaval i u sebe, kdyz jsem byl a prilezitostne stale jsem obvinovan patronizujicimi vlasteneckymi Cechy (obzvlast kdyz nekde napisu neco kritickeho, naposledy o te vasi jebnute volbe prezidenta) ze " proc to kritizujes, vzdyt ty jsi vlastne taky Cech!!!"

Tak hovno, mili vlastenecti soukmenovci. Ano, narodil jsem se tam a vyrostl (vsichni Durrellove se narodili a vyrostli v Indii a nebyli Indi), mluvim a pisu cesky lepe nez vetsina z vas a jsem odbornik na chapani vasich psychoz a predsudku. Ovsem podle DNA testu (opakovano trikrat, nemohl jsem tomu uverit) mam k cesstvi dale nez vy do Moskvy (mnozi z vas to maji jen kousek), a vetsinu zivota, pocitano na roky, jsem ztravil mimo Cesko za oceanem. Kdysi v zemedelske skole v Prerove jsme se ucili v biologii (a daval jsem pozor, byl jsem strizlivy, do hospody k Dorkovi do Michalova jsem nechodil), ze uplne vsechny bunky v lidskem tele (vcetne kosti) se obnovuji kazdych sedm let - stare bunky odumrou a nove je nahradi, tak to funguje. Takze kazdych sedm let jste vlastne uplne jiny a novy clovek! Pocitam, ze tuhle biologickou teorii znaji vsichni v Cesku a hlavne ti byvali komuniste a kolaboranti, co je tam porad znova a znova volite do funkci. Vzdyt uz to jsou dnes uplne jini a novi lide, kteri s tou minulosti nemaji nic spolecneho, podle casu obnovovani bunek jsou uz od sve komunisticke a kolaborantske minulosti vice jak ctyrikrat vzdaleni!

Takze co plati pro nejake komunisty, musi (podle ceske logiky) platit i pro mne a tak (s pouzitim kalkulacky) sve vlastni cesstvi odhaduji tak na 5 procent. Maximalne 6 procent! Ale zustante v klidu, vsechno z te zeme zavisti a nenavisti, ktera existuje v tom krateru po davnem meteoritu (zvane Ceska kotlina) si pamatuji. Nektere veci se nedaji zapomenout, bez ohledu na sedmilete obnovovani bunek v lidskem tele. A mozna je to tak dobre.

Ja vam rozumim a snazim se vas pochopit, mi davni soukmenovci ze zeme zla a bezpravi, z arealu nicoty, ktery by meli znovu obehnat ostnatym dratem s betonovou podezdivkou, aby ten jed z vasi zeme neprosakoval do zahranici a i kdyz mi to urcite nebudete verit, tak vam preji vsechno nejlepsi.