Jak jsem byl vychovavan v ZDS Svatopluka Cecha v Kojetine...

23. února 2018 v 17:47 | Ross Hedvicek |  Clanky vzpominkove a recyklovane
Pani Kveta Horakova, snacha byvaleho ucitele a pozdeji reditele ZDS (ulice Svatopluka Cecha v Kojetine) Horaka, se na mne zle oborila, kdyz jsem se zcela nevinne otazal, zda jeji tchan taky mlatil deti ukazovatkem. Ze pry zda mam dukazy. atd. atd.. Asi patri k lidem, co si odmitaji pamatovat. Odpovedel jsem zdvorile, ze za mych casu uz byl ucitel Horak reditelem ZDS v Kojetine, tudiz uz neucil, ale ze mlaceni deti ukazovatkem tam bylo praktikovano zcela bezne. Delalo se to tak, ze zak byl predvolan k tabuli a musel predpazit ruce a dostaval rany tim ukazovatkem - nekdy to byla tzv. rakoska, taky drevene, ale tenci

Komunisticti ucitele to povazovali za uplne normalni. Jen kousek od Kojetina, v Uherskem Hradisti, stary Grebenicek uplne stejne mlatil politicke vezne. Hlavne pres bosa chodidla. Vypravel mi o tom stary pan Vildunq z Merovic, ten to zazil osobne. My jsme byli jen male deti, takze nas mlatili jen pres ruce, pres chodidla nikdy.

V mlaceni byl nejvetsi borec zastupce reditele Horaka, Antonin Maly, nasrane se tvarici skrcek s ucesem na jezka. Ovsem v sadismu excelovala jinak docela mila a prijemna ucitelka Ludmila Hermanova - ona musela byt bipolarni, proste z extremu do extremu, z rohu do rohu.

Pokud uz nevericne kroutite hlavama, tak dodavam, ze na to mam asi tak 20-25 dodnes zijicich svedku, kteri si na to jasne vzpominali jeste pred nekolika lety. Pokud by se snad zase zmenil vas rezim, tak by si zase nic nepamatovali. Tak to u vas je, tak vy si tam zijete.

Pred par lety jsem sedel na setkani spoluzaku z one zminene devitiletky v tom uzkem salonku restaurace na Hrazi v Kojetine. Naproti me u stolu sedela Jana Kralikova (dnes pry Psotkova), pro kterou jsem mel cele detstvi velkou slabost (naprosto platonickou) a kterou jsem tehdy videl poprve asi po 45 letech. Kdyz jsem ji psal venovani do jedne z mych knizek, tak jsem se o tom nenapadne zminil, jak tehdy byla moji platonickou laskou a ona bez mrknuti oka prohlasila: "A proc jsi tehdy nic nerekl? Mohli jsme s tim neco udelat!"

Vyvalil jsem na to oci a hned mne napadlo, ze "nojo, baby, kdyz je jim sedesat, tak jo jo jo, ale kdyz byly mlade tak ne ne ne a obzvlast kdyz clovek nosil ty osklive bryle s cernou obrouckou, jako jsem tehdy nosil ja". Ale uz jsem na to dal nekomentoval a do knizky jsem napsal neco jako "Me velke lasce z detskych let venuje Rosta". Predpokladam, ze se o tom doma manzelovi nezminovala.

A pak si ke stolu sedla Marta Pichonska, vnucka hospodskeho Hyzdala, co mel hospodu na rohu na Mlynskem kopci a rikali mu "Dacan" a povida: "Rosto, pamatujes si, jak ti Hermanka ve tride mlatila hlavou o zed? To bylo strasne!" A rozvinula se na to tema diskuse a asi dvacet mych spoluzaku se na to jasne pamatovalo.

To bylo tak: Muselo to byt tak v pate, maximalne seste tride, protoze jsem byl porad jeste normalni velikosti (vyrostl jsem az v devate tride), ale uz jsem nosil ty osklive bryle (to jsem zacal nosit ve treti tride) a jeste nas ucila ucitelka Hermanova (a ona ucila jen hudebni vychovu a ta se ucila tehdy jen do pate tridy). A bylo to v prvnim patre, tam kde stavalo v rohu piano a zvenku je na budove ta pametni deska Tomase Kuznika.

Sedaval jsem v druhe lavici pred tabuli, s Jarkem Karhankem. V prvni rade lavic pred tabuli sedavali jen sprti-jednickari - prede mnou Ivana Pospisilova a Ivana Tvrdonova z Kovalovic, v prostredni rade Jana Kralikova a Maruska Januskova a u dveri Pavel Matousek a Pavel Kulfanek. Melo to svou hierarchii, podle prospechu. Jednickari vepredu, ti s horsim prospechem dozadu. Muj vlastni prospech mne kvalifikoval spis dozadu, ale protoze jsem blbe videl, tak jsem byl v druhe lavici - abych videl na tabuli. Protekci jsem rozhodne nemel. Jedinou vyjimkou, co si pamatuji byl Milos Fiala, syn mistniho esenbaka. On byl asi o tri roky starsi nez my a porad propadal, kazdy rok opakoval dvakrat, takze nakonec vychodil devitiletku v pate tride. Mel 15 let, tak ho poslali do uceni na hornika do Ostravy. My jsme ho dohnali asi ve ctvrte tride, rok chodil s nami, znovu propadl, tak jsme ho zase ztratili. A toho nechavali sedet v prvni lavici. Asi z protekce , kvuli tatinkovi.

Oblibena zabava te doby (bakelitove koule klik-klak, kteryma se tlouklo o sebe, prisly az pozdeji, neonove frote ponozky a sbirani cecek byla uplne jina, hodne mladsi generace) bylo rozsroubovat zeleznou plnici tuzku, kterou meli skoro vsichni, byly takove bezove az zlute barvy, az zbyla jen ta kovova trubicka, do toho se nacpal naslineny kousek papiru a z druhe strany se do toho fouklo a strileli jsme s tim, jako Indiani nekde v jizni Americe s foukackami. Rana to byla vzdy poradna, kdyz jste s tim dostali do oka, tak jste meli cerveny flek v belmu nekolik tydnu, jinak to jen stiplo, kdyz jste dostali zasah treba do krku. Strilet s tim po ucitelich se nesmelo, za to byla dvojka z chovani.

Jenda Kozak se spatne neucil, ale protoze byl z Ciganova (dnes pred jejich barakem stoji ta benzinka), tak sedel spis vzadu, asi ze solidarity, s temi, co se tam kvalifikovali opravnene. A o prestavce ho tou foukackou nekdo strelil do krku, nekdo zepredu, ja jsem to nebyl, ale zrovna jsem se otocil smerem dozadu a asi jsem vypadal podezrele. A Jenda sel dopredu a dal mi facku pres celou hubu, ze jsem mel i bryle nakrivo. Jak rikam, tehdy jsem byl jeste porad prumerne velikosti a Jenda, protoze byl z Ciganova, tak musel dbat o status "tvrdeho chlapa", co si nenecha nic libit.

Ja jsem byl vzdy dite velmi klidne az flegmaticke, nikdy jsem se nepral, ale co je moc, to je moc. Dodnes jsem ten typ, co rika "ja si sam nic nezacinam, ale kdyz si zacinate vy, tak tady mate pres drzku!". A vybehl jsem do utoku. Nijak jsem se (z nedostatku cviku) prat neumel, prat se neferove a jako zvire mne naucili az na vojne na Grabstejne pri vycviku QS-1, ale mira nasranosti v ten moment byla tak vysoka, ze se ozval i zdeseny vykrik "Rosta zuri!" Jendu jsem porazil na parkety, dostal ho pod sebe a chtel jsem ho taky zacit fackovat, jenze on byl mrstny jako lasicka a vsechny me rozmachnuti odrazel a zastavoval. Takze jsem ho za ty ruce musel potom drzet jak lezel na zadech na zemi - ale pak mi chybela ruka a nemel jsem ho cim fackovat.

V ten okamzik, protoze bylo jasne, ze prohral a ze jsem silnejsi, bych ho uz asi pustil a nechal to dal byt, ovsem porazeny Jenda Kozak, lezici na zadech a drzeny za ruce, po mne plivnul a trefil se. To mne opet rozzurilo a protoze jsem ho rukama drzel na zemi, tak jsem misto fackovani mu vrazil do hrudniku hlavou, jako kdyz do sebe vrazeji berani nebo mufloni. Myslim, ze jsem mu vyrazil dech uz pri prvni rane, ale pro jistotu jsem pridal jeste par dalsich. Jenda se prestal branit, vyvalil oci a zacal brecet, ja jsem se vratil zpatky do lavice.

V ten okamzik se do tridy vritila ucitelka Hermanova" "Co se tady deje? Jenda byl jeste na zemi, oci plne slz a viditelne se nemohl nadechnout. "Kdo mu to udelal?" A cela trida se podivala na mne v druhe lavici u tabule - a bylo jasno. To na mne mohli rovnou napsat udani a kadrovy posudek se zaverem "Navrat do obce nezadouci!" - jako kdysi napsala tajemnice Kosacka memu otci na MNV.

Hermanova se po mne vrhla tygrim skokem, byla to extremne vysoka a masivni zenska, musela mit pres 180 cm vysky, ja jsem mel tehdy neco malo pres metr a za vlasy mne dotahla na misto cinu, dozadu k vesakum na kabaty, kde uz se Jenda Kozak zesbiral ze zeme. "Podivej se na neho, grazle, jak place! To se dela?" a takove dalsi vyrazy, hysterickou zenskou jste urcite uz nekdy v zivote videli, tak si to muzete predstavit. Celou tu dobu mne drzela za vlasy a cloumala se mnou - byl jsem malej, ted uz je tezsi se mnou cloumat.

A blizkost zdi pod temi vesaky - zlute zamalovano - ji zrejme inspirovala k tomu, ze mi zacala tou mou hlavou tlouct do zdi. Prvni rana byla nejhorsi, pak uz jsem si hlavu chranil strkanim rukou mezi hlavu a zed, ne vzdy se mi to povedlo, celkove tech bouchnuti do zdi mohlo byt tak deset, vic ne. Mili spoluzaci cumeli s hubama otevrenyma. Pak mne zniceho nic pustila "Jdi si sednout do lavice" a sama se postavila pred tabuli a zacala nam vypravet obsah a dej opery Aida od Giuseppe Verdiho. To byla ta jeji bipolarnost - tak ona se uklidnovala. Zeptejte se kohokoliv Hermanova ucila. Dodnes jsme vsichni odbornici na opery. Vzdy kdyz jdu na operu do divadla (naposledy Rigoletto prave od Verdiho v Hummingbird Center v Toronte, dnes se to jmenuje Sony Center) tak si vzdy vzpomenu na Hermanovou a vim, o cem ta opera bude a jak to skonci.

O nekolik let pozdeji (a zopakovala mi to i o 30 let pozdeji, kdyz jsem ji uz jako stary chlap a emigrant navstivil) Hermanova tvrdila, ze jsem byl (spolu s Pavlem Matouskem, na toho jsem nikdy nestacil, obzvlast v telocviku) jeji nejinteligentnejsi zak, co kdy mela. Poukazovala na to, ze uz pri prichodu prvni tridy jsem umel cist (bylo to tak), byla nase tridni ucitelka a ze mne to nemusela ucit. Moje teorie o te inteligenci byla, ze se dostavila mnohem pozdeji, ze se mi v hlave rozsvitilo, kdyz mi tou hlavou tehdy tloukla o zed, ale uz jsem ji to nepripominal. Na to se zapomenout neda a viditelne na to nezapomeli ani moji spoluzaci v restauraci na Hrazi.

A jake z toho plyne pouceni? Ze i ty ruzne pravdy muzou byt platne pouze na urcitych mistech. Napriklad co plati v Cesku, nemusi platit a byt pravda nikde jinde. Priklad? Treba ceske prislovi "Hlavou zed neprorazis." To urcite plati v Cesku, ale v Americe uz ne. Tam totiz nejsou zdi z cihel, malty ci betonu, ale ze sadrokartonu jmenem "drywall" - a ten prorazit hlavou jde. To byla jen basnicka metafora. Uz jako maly, kdyz mi bylo tluceno hlavou o zed, jsem chtel byt basnik. Ovsem me posledni zamestnani v Cesku bylo ridic hovnocucu v lihovare Kojetin. To uz neni zadna metafora, ale moje zivotni zkusenosti.

Preji vam vsechno nejlepsi.


 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Vitezslav Vitezslav | E-mail | 23. února 2018 v 18:14 | Reagovat

Mate talent pane Hedvicek. Vzpominky na skolu jsou konec koncu hezke. Od seste tridy jsem lepsi znamku z chovani nez dvojku neznal.Vychazel jsem z jednickou a to jenom diky me tete ktere se podarilo me nejak usmernit.Vinu ucitelum nedavam, protoze ty ktere jsem nemel rad jsem pri kazde prilezitosti poradne sral.Jedna ucitelka(komunistka jak poleno) me dekovala pred celou tridou ze  jede do lazni na nervove leceni a to diky mne.Proc to pisi? Proste jsem neodolal vratit se do mladych let a nyni sotva chodim a to je k nasrani.

2 Ála Ála | 23. února 2018 v 18:46 | Reagovat

Pane Hedvíčku, máte pravdu, uplynulo mnoho let. Doba se změnila. Z celého srdce Vám vřele doporučuji, až budete opět v Kojetíně, zajděte se do té školy podívat, jak to tam vypadá dnes.
Možná, že budete opět tlouct hlavou o zeď, tentokrát z vlastního popudu...

3 Ross Hedvicek Ross Hedvicek | E-mail | 23. února 2018 v 18:58 | Reagovat

[2]: Clovece nebudte tajemny jak trinactileta skolacka - co mate na mysli? Byl jsem se v te skole podivat pri sve prvni navsteve Ceska v roce 1996, potom uz ne. Zadny zvlastni dojem jsem z toho tehdy nemel.

4 Fidel Fidel | 23. února 2018 v 19:02 | Reagovat

[3]: To byla rychlost Rosto. Potrefena soudruzka husa se ozvala.

5 Vlastik Vlastik | 23. února 2018 v 19:48 | Reagovat

[2]:Álo, máš pravdu. Určitě se to změnilo. Nejsem z Kojetína, ale věřím, že tam fasádu máte novou. A tím to ale končí - Potěmkin (ne křižník) má v Česku hluboké kořeny. Dnes (23.2) byl v TV pořad o přerovském nádraží. Fasáda nová, ale bordel stejný. Přečti si předcházející článek o nádraží v Kojetíně. Fasáda nová, ale bordel jak za cara - máš to tam i s fotkama. To co platí pro fasádu platí také pro většinu soudruhů a soudružek s tím rozdílem, že už nenosí šátek. Možná by ses měla jet podívat na delší dobu třeba právě do USA.

6 Prvni trida ZDS J Hradec Prvni trida ZDS J Hradec | 23. února 2018 v 22:13 | Reagovat

Pane H to bylo vsude stejne...

Bestie soudruzka ucitelka Antonina Kaminova

Situaci zhorsilo i to, ze jsme meli v 1 tride ZDS za ucitelku starou tlustou potvoru, Antoninu Kaminovou a ta bestialni stvura mlatila zaky zakerne ze zadu fackou ‘jak delo’  pres hlavu.  Bila pouze kluky.  Myslim, ze nenavidela vse muzske a byla to stara pana.  Dostal jsem od ni tu jeji zakernou pecku zezadu pouze asi 2x, ale pote mi v hlave hucelo cely den a hrozne jsem se ji bal.
Sverit rodicum jsem se nemohl, bal jsem se, ze by rekli, ze si to zaslouzim.

Meli jsme tam spoluzaka, ktery byl od te sadisticke kreatury mlacen tim zpusobem po hlave temner kazdy skolni den. To nebohe decko bylo pristi rok nasledovne prevedeno do zvlastni skoly.  Tak jsem se te tluste bestie bal, ze jsem zacal chodit za skolu a nez se to maminka dozvedela, nebyl jsem ve skole pres tyden.

Nas tatinek jako vzdy, nekde rajcoval s tanky a chranil nas pred zlymi imperialisty a revansisty, zatimco jeho synek – jiz v 1 tride zaskolacil, neni divu, ze nakonec skoncil jako emigrant!!!
Nikdo se me nikdy nezeptal, proc jsem za tu skolu chodil (ani skola ani rodice, proste nikdo – no byla to klasicka banda blbu, co si nevideli na konec svych snupaku). Samozrejme jsem byl doma opet odmenen poradnym vypraskem. Byla to ta vychova noveho socialistickeho cloveka v praxi.

Lasku jsem od te doby ke skole nikdy vice neziskal, ba naopak do skoly jsem pouze chodil a po celou dobu tj az do 4 rocniku stredni skoly vzdy pouze lajdacil. Nevedel jsem co to je, se ucit, to jsem se musel naucit TEPRVE ! az pri studiu na College ve svych 29  - 30 ti letech v daleke Australii!  
Prekvapive pro mne bylo, ze IQ testy (napriklad pouzivane pri vstupu do USA armady) me zaradily vysledkem mezi ‘top’ 8% lidske populace… Naopak dle EQ testu, jsem byl umisten do kategorie typicke pro v detstvi fyzicky tyrane jedince,  deti z rodin alkoholiku, prevazujici v kaznicich za nasilne trestne ciny.

Na pocatku druheho rocniku ZDS v JH jsem se trepal strachem jako sulc, ze budeme mit tu sadistickou bestii opet za tridni.
Znacne se mi a jiste i ostatnim klukum ulevilo, kdyz jsme dostali velmi hodnou a citlivou soudruzku ucitelku. Doslova jsem ji zboznovali.
Ta hodna ucitelka, kdyz uvidela jak ten v prvnim rocniku neustale tyrany spoluzak leze po ctyrech po podlaze a predvadi nam stekani pejska….  zaridila,  aby byl prelozen na zvlastni skolu, kam ten chudak vlastne patril. Kdyz jsem ho pozdeji potkaval, byl tam stastny.

Bestii Antonii Kaminovou jsme na skole pote jiz nikdy nevideli, asi “sla” na ne -zaslouzenou penzi. A prekvapive ma maminka o ni pravila:  “ta minula ucitelka vas bila ze? “ A ja po pravde odpovedel, ze ano, ale pouze nas kluky. :-(

7 A co tim chtel basnik rici A co tim chtel basnik rici | 23. února 2018 v 22:16 | Reagovat

[2]:Ross popisuje to co zazil ON...co je tam dnes to jeho pribeh uz nezmeni ... tak jako vase navsteva v Auswitz nezmeni to co se tam kdysi delo .... :-(

8 Mirec Mirec | E-mail | 23. února 2018 v 22:22 | Reagovat

[2]:"Zakladku" som skoncil (1979) dost "vyfliaskany" (=spolickovan), podobne ako aj ostatni spoluziaci. Nikto z nas v neskorsom zivote neprepadol, kto spadol na zadok, odrazil sa vyssie (salutujem s najvyssou uctou, pan general George S. Patton). A ked sa (dost casto) stretavame, jednohlasne sa zhodneme na tom, ze co sme dostali, bolo v pohode. A ze to dnes chyba. Pravda je, ze si na nas nikto z ucitelov nic nehojil, bolo to zasluzene, snad s vynimkou nemcinarky (bola nizsia a sirsia od nas vsetkych...). A kto dostal, doma bol ticho ako pena, pretoze by od otca "zlizol" trikrat tolko. Nie ako dnes, ze sa rodicia zastavaju svojich grazlov potomkov - mozem uviest n prikladov z triedy svojej uz takmer 15-rocnej dcery. Uz sa desim najblizsieho stretnutia rodicov...

9 A tak tomu bylo doma... A tak tomu bylo doma... | 23. února 2018 v 22:28 | Reagovat

Zalujici maminka, zly tatinek a hodny pan zahradnik

Tatinek nebyval prilis casto doma, neb stale rajcoval po vojenskych cvicenich, ktere byly  v letech 60tych  opravdu caste, co kdyby ti zli imperialiste a revansiste za hranicemi ze.

Domu se vracel tatinek ze cviceni znacne unaveny a nervni, holt tohle uz nebyl ten poklidny, zasivacky  studentsky zivot v Brne.
Tak to dopada, kdyz se jakakoli prace bere presprilis vazne a nas tatinek, snad krome te sve prace jine zajmy v podstate ani nemel. Byl mlady a ctizadostivy, pochazel z bidne rodiny, chtel se vypracovat a byl v organizaci, kde se to i vyplacelo.
Kdyz se vracival domu nervni, tak po trech - ctyrech tydnech cviceni, moje mlada maminka, ktera sama naprosto nezvladala vychovu 6 ti leteho kluka si stezovala, ze kluk neposloucha,  nuz poradne ho serez.  
Tatinek se mnou nikdy nic nediskutoval co a jak  – pouze – kluku neposlouchas maminku, dostanes vyprask. Vyprask to byl opravdu radny, dle razneho ‘vojenskeho metru’.  Ten ukol tatinek vykonaval s presnosti katana a byl pri tom vzdy znacne ‘napumpovany’.

Tatinek to sesvihani provadel tak, ze vzal nadvakrate slozeny kozeny vojensky remen a tim me surove serezal.  Vahovy rozdil byl velky 20-22 kg oproti min 85 kg.
Pokud jsem prilis rval tou bolesti a prosil, aby me nebil, dostaval jsem tim kozenym paskem - extra 12 ran! Byl to chlap hovado v plne sile a mel pouze 28 let…
Tudiz jsem byl ji od malicka otuzovam proti bolesti a ucil se trpet mlcky. Nikdy to bohuzel moc nepracovalo.
Nesmel jsem se kryt rukami, ty seslehane ruce a prsty i tak hrozne bolely. Byl jsem drzen za ruce nahore jako kralik za usi a tak tvrde seslehan, kroutice se jako zizala. I to krouceni bylo tatinkem zakazovane.  

I v druzine si vsimli, neb jsem skoro neustale chodil v kratasech, ze mam po nohach cetna modra a cerna jelita – coz bylo komentovano “chytrou” soudruzkou vychovatelkou: ‘jeeeje  podivejte se jaka ma jelita N  po nohach….” No byla to doba, kdy nasi soudruzi kacely lesy a trisky letaly…. a co nejake to tyrane decko, ze.

Pouze v jednom pripade mel tatinek smulu, ze me opet svihal pres hole nohy ja rval, a to uslysel nas mily zahradnik z klastera kde jsme bydleli…. a ja tou hroznou bolesti kricel “prosim tatinku nebij me ja to vicekrate neudelam, prosim, prosim, nebij me  ”  a tu nahle silne bouchni na dvere kobky,  tatinek dvere otevrel a tam stal znacne rozcileny zahradnik a durazne pravil tatinkovi, at toho necha nebo si to s nim vyridi on sam, tatinek byl cely prekvapeny na to zakoktal ‘ja jsi muzu se svym deckem delat co chci’ ,  a zahradnik mu na to odpovedel “nech ho uz byt, nebij ho”, a tatinek se me toho dne jiz nedotkl a mamince se nicim nepochlubil, zbabelec !!!  Byl jsem majetkem tatinka a on si se mnou mohl delat co chtel, asi nevolnicky zvyk.  Ovsem v te dobe byl kazdy obcan majetkem tedy nevolnikem toho hnusneho socialistickeho statu, jehoz vernym ozbrojenym sluhou byl i nas tatinek.

Tatinek me rezal oblecem ve vojenske kosili a ve vojenskych rajtkach, takto obleceny s tim opaskem v ruce vypadal vzdy velmi agresivne a pripominal mi SS ky z fotografii knizky o zidech v koncentraku, kterou jsme meli doma.

Moje maminka , tomu tyrani casto umyslne nebyla pritomna (sla treba do fronty na rohliky), ale kdyz byla doma pritomna u vyprasku  ,  tak rvala, nech hooo!... , nech hooo uz!…. vzdyt ho zabijes a nebo… ‘sousedi to uslysiiii’…. Musel jsem byt skutecne hrozny kriminalnik, od tech svych 6ti -7mi let, neni divu ze jsem skoncil jako emigrant.

Situace s vyprasky a s tim zlomyslnym zahradnikem byla vyresena tak, ze jsem byl bravan ven za to krasne mesto J H do pekne prirody a tam rezan cerstve urezanym prutem.
Reknu vam, kdo to nezazil, nevi o co vlastne v zivote prisel, jak to zvelebuje lidskou dusi, coz je zrejme ze spisu trestancu obvinenych z nasilnych trestnych cinu, vcetne nasilnych vrazd, coz vam to muze potvrdit, kazdy vezensky psycholog.  Jen diky vlivu mych prarodicum se ze me nestal nasilny kriminalnik.

10 A to pokracovalo pote i v HB A to pokracovalo pote i v HB | 23. února 2018 v 23:25 | Reagovat

Uteky z domova

Otcovi jsem vzdy chodil v patek naproti k vlaku v marne snaze si ho nejak ziskat, abych nebyl tolik bit. Chyba lavky, to vubec nepracovalo, vecer ci druhy den nasledovala obvykla tvrda ‘odmena’.

V HB jsem kvuli strachu z toho mlaceni  dvakrat utekl z domova,  a to vzdy minimalne na jeden tyden, nez jsem byl  polapen a opet tvrde potestan.

Poprve jsem odjel sam vlakem z HB (bylo mi 11 let) do V (asi 140 km), kde jsem se schovaval na pude,  asi tyden, nez me babicka nahodou obevila . Rodice si pro me pote prijeli.

A podruhe jsem utekl opet asi ve 12 -13 letech, vzal jsem si vzal sebou spacak a spaval po senikach a skladech slamy v okoli HB ci primo v altanku nad splavem u reky na svahu na Skalce nad tovarnou u Sazavy tj pomerne nedaleko od naseho baraku.
Prvni noc co jsem utekl se spacakem jsem spal ve velkem seniku vedle okresky z HB do Pohledskych Dvoraku a slysel tatinka jak projizdi v noci na svem skutru Manet 125 cc kolem po silnici a hleda me kricice  me jmeno  a piskajice tim svym specialnim zpusobem, jeden dlouhy hvizd a pote druhy hvizd kratky.  Toho hvizhu se bali i kluci z V, kdyz me tam obcas o prazdninach hledal!

Bicovani ve vane, aneb vychova ditete za socialismu
Po tydnu jsem byl polapen, kdyz me zastihl tatinek ve sklepe v nasem baraku, kde jsem spal na hromade uhli.  
Tatinek se ke me zpocatku choval slusne, at se vykoupam ve vane, neb jsem byl  znacne spinavy. Koupel byla pripravena a ja se v te lazni vyhrival a premyslel, zda  ten vyprask prijde ci neprijde.

Po nejakem case prisel tatinek a prinesl mi to te vany rybu, mrtveho pstruha, at si s nim hraji, zdalo se mi to dosti divne – proc bych si mel hrat s mrtvou rybou ve vane, preci nejsem nejake male priblbe decko? Nezdalo se mi to..
Ano, to byl pouze tatinkuv ‘podivny trik’ jak me chtel uklidnit… pred vypraskem

Tu se nahle otevrely dvere te koupelny a mily tatinek vlitl dovnitr v ruce s vojenskym pasekem v ruce  – z te teple vody me vytahl jako zajice a zacal me zurive svihat pres to nahe vyhrate telo – pres tu vyhratou mokrou kuzi a svalstvo to melo ucinek opravdu obdivuhodny , kdo tomu neveri, at si to sam na sobe overi.  

Tatinek ve sve prostoduchosti veril,  ze proutek se musi ohybat, pokud je mlady a pruzny. Samozrejme v te dobe jsem jiz vice zacinal chapat svet a uvedomoval jsem si,  ze vztah mezi mnou a mymi rodici nemuze byt jiz nikdy v dalsim zivote prilis vrely.
Tatinek chudak tenkrate nevedel, ze s kazdym jeho svihem se ON vytraci z meho budouciho zivota, ze ON sam sebe ponizuje a ze opravdova autorita se nikdy bitim ziskat neda.  Chudak delal pouze to co znal a popravde moc toho o vychove deti nevedel. Dite neni prevodovka.

Zajimave je, ze jsem nikdy kvuli tem utekum nebyl na VB ci na skole vysetrovan, jako by ty me uteky byli zcela normalni a bezny jev. Take nevim, zda VB ci skola o tom vubec kdy byla informovna. Proste byla to normalka. :-(

11 Chudak Jaja Chudak Jaja | 23. února 2018 v 23:43 | Reagovat

Na nasem sidlisti v HB nektera decka mela pro mne podivnou zabavu poslouchat za dvermi, kdyz nekdo z deti dostaval vyprask, ja jsem se takovych zabav nikdy nezucastnoval, neb jsem vedel, co za tim vsim stoji.

Na sidlisti jsem se znal s Jajou,  klukem asi o rok  mladsim nez jsem byl ja,  byl to takovy vystraseny, vychrtly, bledy   kluk,  kteremu rodice vyhrozovali vzdy bitim kvuli spatnym znamkam, situace nakonec vyustila tak, ze si Jaja jednou pustil doma plyn a otravil se…bylo mu pouze  11 let. :-(

12 Luis Luis | 23. února 2018 v 23:50 | Reagovat

[10]: ja bych te svini nikdy tatinek nerekl . Se svym otcem jsem skoncil kdyzme bylo trinact a radsi sel na vojenskou skolu. Beztak me s ni vyhrozoval,  ze me tam strci. Videl jsem ho naposledy kdyz me bylo osmnact a slysel o nem naposledy od plukovnika Smehlika , nacelnika vkvr zvo tabor , ze pry je v afghanistanu a dela tam poradce Babraku Karmalovi. To take melo velkou vahu v rozhodnuti se z cr vystehovat, protoze jsem si dokazal spocitatkdo ho tam poslal.
Ac katolik ,  do kostela nechodim pac mam problem s desaterem. Tu svini ctit nemohu za nic na svete.

13 Jak vychovavat pejska Jak vychovavat pejska | 23. února 2018 v 23:52 | Reagovat

V jiste dobe bylo popularni vlastnit v bytech psiky a maminka si poridila stene stredniho knirace jmenem A.

Aby mi zploditele vedeli jak vychovavat pejska, zakoupili si maminka s tatinkem knizku o vychove pejsku, kde si precetli, ze pejsek se nesmi bit!!!, kdyz neposloucha, ale pouze ma byt postrasen rulickou z novin a to take praktikovali na Akinovi...

Bylo mi jiz 17 a pripadlalo mi podivne, ba smesne, ze k vychove psa pouzivaji rulicku  z novin na zastraseni !!! dle navodu z knizky a me rezali jako psa,  cele me detstvi kvalitnim vojenskym remenem. :-(

14 *Doslov *Doslov | 24. února 2018 v 0:09 | Reagovat

Teprve v daleke Australii jsem zjistil, ze existuje Aust zakon o rozvodu ditete s rodici. ANO EXISTUJE!
Proste nezletile dite se muze nechat rozvest s rodici, pokud jsou mu odporni, ci mu ublizuji tak, ze s nimi nemuze dale zit a stane se pote statnim syrotkem az do 18 ti let.
Dite zde neni vlastneno rodici.  

Bohuzel takova moznost v tom komunistickem CSSR samozrejme neexistovala, tak jako nejaka skutecna pravni ochrana deti pred nasilym ze strany rodicu. Od 15 ti jsem opravdu snil jak se od rodicu zmizet, ovsem vedel jsem, ze v komunistickem CSSR nemam do 18 ti let zadnou sanci.

Od 15 ti let jsem take premyslel o tom, ze nekdy emigruji, ze se ze mne stane ten podly emigrant.  Uvazoval jsem, preci neni mozne, aby vsude byla tak odporne hnusna spolecnost jako v te nasi mile CSSR, kde je jedinec pouze majetkem statu.

Precetl jsem si o tom i vzdelavaci knizku “Opustis li mne, zahynes”, ktera popisuje jak ti podli emigranti vlastne konci…nekteri dokonce i jako agenti CIA, aby skodili sve dobre stare vlasti… ti pomyleni, ale dobri se vraci a ti nejhorsi si radeji sami hodi snuru… neb jim schazi vune rodne hroudy, pivo a tvargle v hospode Na  ruzku… ;-)

15 K. Benda jr. K. Benda jr. | 24. února 2018 v 8:16 | Reagovat

[6]:Pěkná historka, akorát, že test IQ se pro vstup od the U.S. Forces nepoužívá. Je to ASVAB https://www.military.com/join-armed-forces/asvab nebo https://en.wikipedia.org/wiki/Armed_Services_Vocational_Aptitude_Battery

16 diky za info K Bendo jr.. diky za info K Bendo jr.. | 24. února 2018 v 14:12 | Reagovat

[15]:tak nam to tehdy bylo receno... asi blbe, ted je to uz  vcelku jedno, byly to americke testy....z USA ... takovy ten styl co  dnes bezne pouziva Mensa, kde se musi uplatnit logika , ctverecky, krizky, kostky krychle a jine obrazce cim dal obtiznejsi a obtiznejsi (tj nic co by se clovek nekde ve skole naucil) , dalsi test byl ruzne cislene variace atd ..... no je tomu  vice nez 35 let ... :-(

17 te svini jsem musel te svini jsem musel | 24. února 2018 v 14:15 | Reagovat

[12]:rikat tatinek az do 19 ti let...tedy nez jsem sel na vojnu, me doma nenazyvali kr jmenem, pozuelo me volali "kluk" - kluk sem kluk tam, jako bych nemel krestni jmeno....

18 jo Bendo jr jo Bendo jr | 24. února 2018 v 14:17 | Reagovat

[15]:take jsem sam !!! vyresil tu hadanku od Alberta A tedy jestli ji znas zkus to take, neni to tak tezke... :-)

19 ten hajzlik to dotahl na ten hajzlik to dotahl na | 24. února 2018 v 14:23 | Reagovat

[12]:na podplukovnika... pote mel zaracha do lince kariery ... neb nekolik pribuznych uteklo ven..... nuz a pote co jsem utekl ze ZOO  i ja musel armadu opustit...ale i tak se tam upichl opet, coby civilni zamestnanec ...stale zije a vnucky ho maji strasne rady - je to jejich mily hodny dedecek....a take pradedecek ;-)

20 Zelena guma doma Zelena guma doma | 24. února 2018 v 14:38 | Reagovat

Tatinkovo chovani v kasarnach a i jinde – zelena guma

Nekdy jsem musel jit za tatinkem do kasaren v JH , ktere byly hned za rohem od nasi druziny a kdyz jsem oznamil vojakovi na brane, ze chci hovorit s kapitanem X, tak ten vojak viditelne moc nadsen nebyl. Nevypadalo to, ze nas tatinek byl v tech kasarnach prilis oblibeny mezi vojaky, bylo tomu zcela naopak, dle reakce toho vojacka.
Jednou ve V ( mala vesnice) za stodolama sel vojak co byl doma na dovolence bez cepice a neupraveny, kde by ho napadlo, ze tam potka naseho mileho tatinka v uniforme.
Jak to vse dopadlo ? Tatinek vojacka  za temi stodolami hrozne serval. Babicka pote tatinkovi domlouvala, ze jim dela na vsi ostudu, neb si tam lide vse reknou.  

HB jsem jel s tatinkem jednou na brodeni tanku, maminka chtela mit doma klid, tak me poslala s tatinkem. Jeli jsme tam gazikem, ktery ridil vojak zakladak. Na te ceste nas stopoval jeden clovek a ten vojak se tatinka zeptal zdali toho stopare vezmeme. Tatinek toho ridice hrozne serval: ‘co vas to napada clovece, vzit civilistu do vojenskeho vozidla… jedte!!!”

V miste, kde brodeni tanku probihalo me tatinek nechal u kuchyne, kde jsem dostal slany vojensky gulas s kminem a kus chleba. Byli tam take soferi od jinych dustojniku. Jeden se optal toho naseho ridice: “aky je tvoj stary, moj je dobry?  

A tatinkuv ridic se podival na me a odpovedel: ‘KOKOT!’  a tak jsem se ve veku asi 10 - 11 let dozvedel, ze muj tatinek je “kokot!”….coz jsem samozrejme dobre sam vedel….
Kazdy, kdo byl na vojne za socialismu samozrejme zna  vyraz ‘zelena guma’, ja mel zelenou gumu i doma.

Tanky tam prejizdely pres bazen naplneny vodou s trychtyrem upevnenym nahore do vstupniho otvoru tanku.  Byl tam u toho i tezky pasovy tahac s lanem a myslim i potapec. Takze na pomery te CSL prekvapive dobre zabezpecne.

21 Pepík Pepík | 24. února 2018 v 14:39 | Reagovat

Helé a nevíš jestli jsou takové testy v české armádě. Myslím, že tam asi nebudou, za výsledky by se jich asi muselo hodně stydět - a nemohli by končit na mnistersvu války.

22 Fidel Fidel | 24. února 2018 v 15:10 | Reagovat

Kde je Jara? Ten nam tady bude vykladat jak mel hodneho tatinka, ktery na nej nikdy ruku nevztahnul. Ale bozi spravedlnost ho stejne dohnala. Misto "hodneho" tatinka narazil ve stari na "spravedliveho" policajta z NYPD a ten mu poradne roztriskal hubu.

23 v CA v CA | 24. února 2018 v 21:58 | Reagovat

[21]: to bude asi neco jednoducheho...., jako rozpoznat levou a pravou stranu, atd ...

na vojne jsem byl s jedincem... ktery kdyz pochodoval tak pohyboval s hornima koncetinama dle pohybu nohou, prava noha dopredu , prava ruka dopredu
nemohli ho to odnaucit , lampasak co tam byl silel...chudak mel asi nejakou pohybovou vadu....

vypadalo to smesne....  obzvlaste ve skupine pochodujicich vojaku ...unikatni jedinec v unikatni armade  ;-)

24 Drifter Drifter | 24. února 2018 v 21:59 | Reagovat

[10]:To je mi lito. Taky jsem par "Rezancu" dostal ale to bylo spise symbolicke.Takova byla doba, ale bezduvodne mlatit deti jako jste popsal se nesmelo ani za komousu. Stiznost na Narodnim vybore by stacila a dite by bylo odebrano do sirocince a to i Soudruhum.  
Zkratka, "na Vesnici" by do toho slapli sousedi hned i kdyby jste byl Cigan.

25 Prazdna pamet Prazdna pamet | 24. února 2018 v 22:16 | Reagovat

Zajimave je, ze jsem si z Jindrichova Hradce pamatoval i po 50 ti letech pri nasi navsteve, presne mista, kde byla skolni druzina, skolni jidelna (ty byly na zcela odlisnem miste od nasi skoly), klaster, dnes jiz byvala kasarna, panelak, nadrazi, parky, zamek, kino, namesti, ten zruseny hrbitov, pole kam jsme chodili s klukama na mrkev, plac pro circus atd, ovsem tu budovu ZDS,  kam jsem chodil do skoly (tj budovy) jsem mel zcela vymazanou ze sve pameti. :-(

26 Luis Luis | 24. února 2018 v 23:23 | Reagovat

[17]: kdo to nezazil, nepochopi.

27 Ála Ála | 25. února 2018 v 14:05 | Reagovat

[4]: Bohužel, abych mohla být soudružkou, tak bych se musela narodit před rokem 89 pokid se nepletu.... Asi nemáte odhad na lidi :-D

28 Ála Ála | 25. února 2018 v 14:10 | Reagovat

[5]: Vlastiku, ale já dobu soudružek nezažila a také ji nesoudím...
Narodila jsem se po roce 1990, tak nevím, co Vás a jiné vede soudit k tomu, že jsem nějaká soudružka z dob komunismu :-D :-D :-D

29 K. Benda jr. K. Benda jr. | 25. února 2018 v 14:29 | Reagovat

[25]: Myslím, že nás krmíš. Jindřichově Hradci jsou kasárna furt http://www.44lmopr.army.cz/aktuality/pokracovani-preboru-v-lednim-hokeji; a některé části vyprávění připomínají Hlavu XXII. Asi budeš po tátovi.

30 Fidel Fidel | 25. února 2018 v 14:40 | Reagovat

[28]: Na roku narozeni nezalezi. V hlave mate nasrano jak stara ruda garda.

31 ale, kdepak ty neverici Tomasi B ale, kdepak ty neverici Tomasi B | 25. února 2018 v 22:57 | Reagovat

[29]:ta kasarna kam jsem chodil za tatinkem byla na uplne jinem konci mesta dole u parku kolem Nezarky ....

a ty tam uz nejsou .... Bendo  :( ....takze bez Bendo bez 'cmuchat' o stanici dale ... ;-)

ja jsem napriklad pri navsteve Trencina take nemohl najit sekce kasaren,kde isem slouzil (prestoze hlavni kasarna, vyhodni okruh atd .. tam stale jsou... byt poloprazdna ) ....cela ulice v T byla zbourana a tzv  Decko v Trencine  fuc , a tam me jednou na brane navstivil starik v beranici a vypravel mi, ze tam v 1915 hlidali ruske vajecne zajatce ...a zdali skaceme vzadu pres plot... jako oni ....ovsem to ty coby nevojak nemuzes nikdy pochopit :-(

32 Chlapce Chlapce | 25. února 2018 v 22:59 | Reagovat

[24]:nevim kdy si se narodil ale ta leta 50 ta a 60 ta byla trochu jina .... :-(

33 Bendo ty jsi opravdu Bendo ty jsi opravdu | 25. února 2018 v 23:14 | Reagovat

[29]:zly clovek. Z cecho to asi pochazi ? Ty asi nemas stesti z zenami / muzmi vid....  a z toho prameni ta tvoje zlucatost  - jsi skaredy ? maly ?, mas maly penis ? ci cela trojkombinace ? :-?

34 Alo Alo | 25. února 2018 v 23:19 | Reagovat

[28]:proc hodnotis veci o kterych vis uplne prd, sedni si na prdel a s otevrenou hubou poslouchej vypraveni starsich....at se neco naucis .... a neskoncis jako klasicka dnesni blbka na FB s selfie .... :-(

35 Benduv catch 22 Benduv catch 22 | 26. února 2018 v 1:31 | Reagovat

bude, ze je skaredy, tudiz neatraktivni pro muze a zeny a ma maly pe*is. To vysvetluje jeho "zero empathy" jako u vetsiny psychopatu tohoto typu.

36 Tak Bendo Tak Bendo | 26. února 2018 v 4:41 | Reagovat

[29]:, ta mala kasarna byla na Janderove ulici - dole u parku kolem reky Nezarky, dnes je tam studentska kolej... ted muzes opet cmuchat, cmuchale jeden.....good luck ! ;-)

37 K. Benda jr. K. Benda jr. | 26. února 2018 v 7:28 | Reagovat

[30]: To je pravda. Werich říkal, že starý blbec musel být jednou i mladým blbcem. Takto starý bolševik, musel být i mladým bolševikem. Není mi jasné, proč se ale vyloučení bolševici, jako Dobrovský nebo Zeman, distancují od svého mládí? Nebo ten Babiš, co do KSČ vstoupil, protože by jinak neudělal kariéru. Ještě ho tedy máme politovat, že na komunistické ideje vědomě zapomněl pro prachy. Proč všichni ze sebe dělají oběti?

38 Lež a neotravuj! V léčebnách seniorů dochází k nelidskému zacházení Lež a neotravuj! V léčebnách seniorů dochází k nelidskému zacházení | Web | 26. února 2018 v 13:20 | Reagovat

Lež a neotravuj! V léčebnách seniorů dochází k nelidskému zacházení
https://zpravy.idnes.cz/pecovatelske-domy-bezmocni-lide-lecebny-senioru-fu6-/domaci.aspx?c=A180223_215736_domaci_dtt

39 Sudety v minusu. V Bečově a Moldavě místní dusí dluhy, jak se žije v obcích, kde je v exekuci každý třetí člověk Sudety v minusu. V Bečově a Moldavě místní dusí dluhy, jak se žije v obcích, kde je v exekuci každý třetí člověk | Web | 26. února 2018 v 14:09 | Reagovat

Sudety v minusu. V Bečově a Moldavě místní dusí dluhy, jak se žije v obcích, kde je v exekuci každý třetí člověk
https://art.ihned.cz/c1-66056840-sudety-v-minusu-jak-se-zije-v-obcich-becov-a-moldava-na-ustecku-kde-je-v-exekuci-kazdy-treti-clovek-starsi-15-let

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama