Květen 2018

Zasah Mestske policie v Praze...

Pondělí v 20:07 Clanky osvetove

Ja to vidim tak, ze to ty mlade pambicek tresta za to, ze jsou v Cesku. A jeste je tehotna. Blba budouci matka, ktera necha diteti zkurvit zivot v CR...

Tabulka

18. května 2018 v 22:15 | Ross Hedvicek
Nejvyse hodnocene clanky na blog.cz za poslednich 7 dnu - drzim prvni a treti misto - priznivcum dekuji.


Ministryne obrany...

18. května 2018 v 20:51 Clanky osvetove

A hadanka na konec - ktera z nich je ministryne obrany?


Proč je Karla na Ministerstvu obrany nepohodlná?

14. května 2018 v 20:10 | PV |  Clanky osvetove
V posledních dnech se objevují články, ve kterých se spekuluje s ukončením působnosti ministryně obrany ve funkci. Články jsou popisované s velmi dobrou znalostí vnitřních poměrů a navíc ukazují na probíhající vnitřní boj mezi zájmovými a mocenskými skupinami.

Paní ministryně zdědila po svých předchůdcích lobbistické skupiny, které byly částečně dosazeny zájmy politickými a částečně na základě příbuzensko-přátelských vztahů. Některé z osob v těchto skupinách trpí komplexem nepostradatelnosti a nadřazenosti. Takové komplexy popisuje psychiatr Honzák v článku "Proč musíme sledovat mocné psychopaty, kteří nám vládnou". Svých míst a s nimi spojených prebend se doslova drží zuby nehty. Občas vymění jednu lukrativní pozici za druhou, obdobně jako v tom vtipu o vrabcích, kteří po tlesknutí vzlétnou z posrané větve, vesele se vrátí a v klidu vyměšují na větvi jiné. Pověstný je tímto Koštoval, který měl sice snahu přistát na Ministerstvu zahraničí, ale když mu to nevyšlo, tak se vrátil na stejný strom, na kterém již vystřídal větví přehršel.

Karla možná nemá o kamarilách kolem sebe ani ponětí a přirozeně chce změny. Někdy se ji to moc nedaří, ale podstatné je to, že navrhované změny některé osoby a skupiny pociťují jako ohrožení svých vlastních zájmů. Navíc, spekulace o možném propuštění některých osob z těchto mocenských skupin, okamžitě vyvolávají neoficiální jednání nejenom uvnitř rezortu, ale i mimo něj. "Kontrarozvědka" by měla Karlu o těchto aktivitách informovat. Tomu však brání politické ambice některých osob z této branže, tak jak popisují webové stránky securitymagazin.cz. Už samotná fotografie na stejné webové stránce hodně napovídá. Státní tajemník Vančura, který se coby bývalý poručík na finanční skupině dostal do funkce za pomoci bývalé personální náměstkyně Přibylové, prodloužené ruky ČSSD, si dosadil do většiny klíčových pozic své kamarády a tak získal neomezenou moc. Vzhledem k tomu, že prodlužuje závazky nejenom nejnižším vojenským hodnostem, ale i generálům, získal aureolu neomezeného vládce, ze kterého má dokonce i generalita "bobky". Jinými slovy přetlumočeno je výsledek ten, že bývalý finančák, který měl téměř dvouletou zkušenost jako personalista, doslova vládne armádě. Bývalá náměstkyně, později mnohaletá nepostradatelná poradkyně, dostala za odměnu nově vytvořený lukrativní post ředitelky kanceláře státního tajemníka a pak post zase další.

Ke zjištění toho, jakou má Karla případnou podporu zvenčí se vypustilo se několik "kontrolních brouků". Z jejího blízkého okolí se "pustila" zpráva o tom, že zaměstnala budhistu Teršla coby špičkového experta na IT za nadstandardní plat. Bývalý ministr Stropnický využil příležitost a veřejně prohlásil, že on nikdy externí IT poradce nezaměstnával. Avšak nejspíš mu paměť už neslouží tak, jako dřív. Státní tajemník a náměstci měly okamžitě svoji ministryni podpořit a poukázat na výpadek Martinovy paměti a připomenout, že předchůdce Karly "IT experty" rovněž zaměstnával. Takový Frys nebo Nedbal, společně s jejich kamarádkou, Zuzku Lieblovou, byli placeni mnohem lépe než nějaký Teršl nebo náčelník generálního štábu. "Zasloužili" si to, protože bez nich by armáda nemohla být efektivní a navíc dřeli jako koně.

Jiný expert na armádu - nějaký Luboš Hammerschlag alias Luboš Dobrovský, nedostudovaný ruštinář, ale 85 letý "super znalec" armády dostal odměnu ministrem Stropnickým za pouhou pomoc při zpracování "Ideálního modelu mobilizačně rozvinutých ozbrojených sil ČR". Kam se na něj hrabou odborníci ze sekcí, kteří se touto problematikou profesionálně zabývají desítky let a mají praktické zkušenosti. Bez Luboše to prostě nejde. Nedávná Bílá kniha o obraně by určitě nemohla vzniknout nebýt jeho super mimořádných schopností. Na Univerzitě obrany ho dodnes titulují jako doktor (PhDr) i když Dobrovský nemá ani titul magistra, ale dodnes je jako doktor zván na UO na domácí i zahraniční přednášky a jednání o armádě. Protože se jiným jazykem než ruštinou nedomluví, tak se mu na jednání v jiných jazycích platí tlumočník. Rozpočtová opatření o udělení odměn pro Zuzku, Rosťu, Luboše a další schvaloval Státní tajemník Vančura. Pomohl Martinovi realizovat odměny i v roce, kdy se MO pochlubilo nejnižšími odměnami. I ty svědčí o tom, že přátelé na suchu nezůstanou, ale také o jejich propojení.

Pokud bude potřeba, objeví se další kostlivci, které jsou již pro Karlu a jejího případného nástupce v případě neposlušnosti již dávno připravené. Vlastně se jedná o naoko zpackané dlouhodobé projekty, které lze snadno využít ke změně personálního obsazení ministerstva, pokud by to bylo v zájmu zachování kontinuity kamaril nutné. Smlouvy na pandury máme postavené tak, že o opravě nerozhodují vlastní opravny, ale opravny stanovené prodejcem. Nelze se tedy divit, že při lehkém ťuknutí do civilního autíčka se musí měnit korby u několika vozidel a to už trvá několik let. V případě poslušného ministra budeme oslavovat, jak se nám ta oprava rychle podařila. Zdůvodníme dva či tři roky prováděných oprav jako by to bylo v nejmenším pořádku. U nepohodlného ministra se totéž změní v kritiku.

Martin s Bečvářem nadšeně hovořili o projektu letiště v Karlových Varech a projektu skomírajícího vojenského újezdu Hradiště. Rovněž se rozhovořili o zřízení pobočky vojenské střední školy Moravské Třebové v Sokolově. Martin tomu snu možná i věřil, ale Bečvář znal Vyškov z doby minulé a proto jeho konstatování, že poloprázdný areál ve Vyškově je na hranici své kapacity, by mohlo brát vážně snad dítě do tří let. Později už tyto děti mají vlastní rozum. Nicméně Karla skočila na lep svým rádcům a zřízení školy stvrdila i když je to projekt odsouzený k zániku. Z plánovaných 32 žáků zbyli nakonec dva. Jedná se o těžké procitnutí ze snu, který mohla prosazovat jenom osoba, které není obeznámená se situací, nebo osoba, která se snaží prosadit něčí záměry. V tomto stadiu by bylo ideální přijmout ty uchazeče, kteří se na žádnou jinou střední školu nedostali. Tím "zvýšíme" počet kvalitních vojáků, když už se nám ta kvalita v armádě tak klesá. Úspěšně budeme i nadále propouštět vojáky do zálohy před získáním nároku na výsluhu. S odchodem těchto kvalifikovaných "starších" vojáků a zvyšováním počtů mladších sice dochází k "omlazení" armády, ale na druhé straně dochází k dlouhodobému snižování počtů vzdělaných a zkušených vojáků.

Z Ukrajiny vypovězený zaměstnanec MO je pouze špičkou ledovce, o které se čas od času napíše. Téma korupce je však tabu a tak se bude zatloukat a zatloukat nebo jenom mlžit. Možná se časem začne hovořit také o té nejnižší základně ledovce, kdy se v obchodech NATO nakupuje levné zboží (alkohol, voňavky…) a prodává se doma za cenu mnohem vyšší. V Heidelbergu to už žádné tajemství není. To už takový střed ledovce by byl "zábavnější", ale vrána vráně oči nevyklove a je lepší vše v tichosti v rodině vyřešit a neznepokojovat okolí. Můžeme si to dovolit. Kontrolní orgány neexistují a ty co máme, nic neprozradí. Občas štěkne Psík a vše se jako vždy "rozumně" vysvětlí (nevadí, že takovým vysvětlením o kuchařích nevěří ani děti ve školce). Opijeme se na misi v bývalé Jugoslávii a způsobíme mezinárodní ostudu, ale to nevadí. Nejdříve stáhneme z mise viníky, včetně velitele a účastníka incidentu Vojtu Prýgla. Později ho pošleme do kurzu generálního štábu a povýšíme, svěříme mu přípravu osob vysílaných do zahraničních operací a necháme ho likvidovat podřízené, kteří byli svědky události. Ostatní účastníky lukrativního zájezdu čeká také zářná kariéra. K pití byli svedeni a pak napadeni, jinak to ani vysvětlit nejde. Povýšení v hodnostech i ve funkcích a později i medaile za statečnost v dané misi. A další medajle nám předá v rámci svého PR ambiciózní náměstek Landovský. Éda Stehlíků sice kritizuje povyšování veteránů, ale povyšování vojáků v gesci MO, kteří nesplňují kvalifikační požadavky, mu už nevadí. Náměstek Beran dostane od četaře do nosu, ale to vlastně bylo po pracovní době podobně jako incident o pár měsíců dříve v Litvě a tak to řešit nebudeme.

O "velice úspěšně-neúspěšných akvizicích" a závažných podezřeních bylo už napsáno na jiných stránkách desítky článků. Většinou velice fundované. To se však nehodí, ono by to mohlo nakonec fungovat a co naše činnost? Díky absenci kontrolních mechanismů a jakékoliv zodpovědnosti lze zastávat funkce nejvyšší. Přehlížení několika uvedených případů umožnilo Martinovi prožít krásné roky. Věrní byli vždy odměněni, avšak běda tomu, kdo by chtěl implementovat nějaké změny. U případných auditů se už zdůvodní, proč se jednou musí provést externí firmou a podruhé zase, proč je výhodnější provést stejný audit vlastními silami. Někteří mají krátkou institucionální paměť a na množství problémů jaksi pozapomínají. Morální stav je "vynikající" - generála Halašku účelově propustíme kvůli nošení nacistické symboliky u vojáka, kterého nikdy neviděl, o pár let strčíme Karle návrh na povýšení Procházky do generálského sboru. Ten za daného vojáka s nacistickou symbolikou zodpovídal a denně s ním byl ve styku (dnes už to nevadí, už se něj stal respektovaný velitel a určitě za něj není náhrada). Jiný generál po odchodu do zálohy vznáší kritiku na bývalé velení jeho názory prý radikalizovaly minulými zážitky (na co jiného to svést), z Bečváře, se stavovskou ctí, se stává okamžitě po svém odchodu do zálohy odborník na mezinárodně vojensko-politickou situaci, píše bláboly o aktivních zálohách, POKOSu, nemá obavy z ruského klasického zásahu, ale nasadil by dělostřelectvo (že by to byl dělostřelec?). Jiní se umlčí lukrativními místy a je jedno, že názory zaměstnanců o agresivitě NATO nejsou ojedinělé…

Kdyby těch problémů bylo málo, tak projednáme jak na Karlu svést prosáknutí obsahu mailů Lucky K. a Marka H. z nejbližšího vedení ANO. Třeba i to, jak prováděli monitoring poslanců SPD na sítích a došli k názoru, že je to parta odpornejch debilů, co zakazují lidem kupovat kebab, schvalují útoky na fcb na romské děti…odsuzují homosexuály a podobně. Nebo spekulace od K.S. o tom co by znamenal pád premiéra…

Ministerští rádci a jim podobní se chlubí ve svých životopisech týdenními, ve výjimečných případech měsíčními kurzy a srovnávají je s celoživotním vzděláváním a praxí vojáků na generálním štábu. V těch lepších případech si uvedou roční dálkové kurzy s deseti dny soustředění na různých školách, kterým MO dobře zaplatilo. Tyto osoby, jež při výběrových řízeních nesplňovali často ani jednu podmínku, nemají žádné jiné zkušenosti, než v teple kanceláře zdůvodňovat nezdůvodnitelné. Snad ani jeden náměstek neumí pořádně jiný jazyk natož požadovanou angličtinu. Dokonce i "hvězda" Kuchta, který skládal slib Vančurovi a Přibylové hovoří na úrovni mírně pokročilé. Přesto je jednooký mezi slepými králem. Ti ostatní se bez tlumočení neobejdou, nebo se jednáním se zahraničními partnery vyhýbají a raději na ně pošlou "osvědčenou" Jaroslavu.

Děsivý nárůst počtu ministerských úředníku tak, že se za posledních deset let musely ze suterénních prostor a později i z půdních prostor vytvořit v pražských ministerských budovách kanceláře má za následek nárůst zbytečné byrokracie, frustrace z množství nařízení, hromadící se práce a zvyšující se buzerace. Přispívá k tomu i naprosto nesystémová změnu ve vydávání a vedení tzv. Věstníku, ve kterém se už téměř nedá zjistit původní nařízení. Podle hesla, že informace jsou moc, se tyto informace už několik let nedostanou k většině vojáků sloužících na útvarech.

Neřešené problémy, nekoncepční a nesystémové plánování a nákupy narostlo díky neschopnému řízení na ministerstvu do obludných rozměrů. Situaci zhoršuje absence jakékoliv zodpovědnosti a zakonzervování lobbistických struktur ve státních funkcí. Tvrzení, v rozporu s fakty, jak nám vše dobře funguje, neprospěje nikomu. Akvizice se ani letos splnit nepodaří (nejenom tyto), finance se nevyčerpají, deklarovaný nábor posluchačů na UO se nesplní, i kdyby byl přijat každý uchazeč o studium na této škole stejně jako tomu bylo v minulosti. Nekoncepční změny ve studiu před několika lety odradily stovky potenciálních posluchačů, a přestože se na nejdražší škole nejenom v České republice, ale snad i ve světě, v tichosti znovu zavedl starý systém, tak se změny projeví až za několik let. Většina těch, co za tento stav nesou zodpovědnost, už pracují na dalších převratných změnách v rezortu, ale už na jiných dosud rostoucích a čistých větvích.

Kdokoliv by projevil snahu o seriózní systémové změny, se zlou se potáže. To platí i pro Karlu. Pokud "bude odejita" a nebude dělat potíže a půjde bosům na ruku, tak se možná umístí na zahraničně-mezinárodním místě i když tvrdí něco jiného. Jiní jako například Kuchta pojede třeba za věrné služby na velvyslanectví do Srbska, Stropnický možná do Izraele, Koštovala a další do podobných destinací a podhoubí ČSSD bude nerušeně růst. Otázkou zůstává, jak se v takovém případě zachová náš nový náčelník generálního štábu. Bude mít Aleš "koule" vzdorovat klice na MO a zavádět progresivní změny, když nebude mít žádnou podporu, nebo to vzdá a zařadí se mezi servilní zaměstnance jako jeho předchůdci?


Zavidim...

14. května 2018 v 3:50 | Ross Hedvicek
Kazdy den na internetu komunikuji s desitkami lidi z Ceska. Jiste ze jsem si uz davno vsiml, ze jsme hodne odlisni,ale teprve posledni dobou si tak nejak sebekriticky uvedomuji, ze jim asi, mozna jen podvedome, zavidim. Nikoliv z materialni stranky, to prosim ne, ale ze strany celkoveho dusevna.

Zavidim jim tu celkovou dusevni vyrovnanost a ten jejich pohled na svet, jak jsou "v pohode" a jak "to neresi" (ja nejsem v pohode a porad neco resim). To uzasne sebevedomi! Mne to privadi do vyvrtky! Mluvim tedy o sebevedomi me generace - lide stredniho veku az uplne stari. Generaci mladych Cechu jsem nikdy nepochopil, protoze tam byl definitivne setren ten rozdil mezi sebevedomim a bezvedomim.

Zavidim jim tu schopnost verit zrejmym lzim, byt i oni sami v tomtez okamziku vedi, ze jsou to lzi.

Zavidim jim tu schopnost nevsimave denne prochazet okolo zla a zit se zlem. Zavidim jim tu schopnost povazovat za kulturu cokoliv, ceho se zucastni vetsi mnozstvi lidi a radostne u toho jasaji ci se usmivaji. V tom pripade rekordy v kulturnosti drzi ta masova shromazdeni severoKorejcu v Pchjongjangu, kdyz na obrovskem stadionu divaci v hledisti mavaji barevnymi prapory, dokud pri pohledu z dalky nevytvori portret soudruha Kim Ir-sena.

Zavidim jim tu schopnost jit ulici jejich rodneho mesta, zdravit se s lidmi, ktere znaji od drivejska, hezky se na ne usmivat a pritom vedet, ze to jsou lide, kteri znicili zivot jejich prarodicu, rodicu a mozna i jejich vlastni.

Zavidim jim to lpeni na odkazu predku, lpeni na te rodne hroude prosakle krvi predku, zavidim jim i to dlouho dopredu zakoupeni misto na hrbitove. Tady jsou pohrbeni mi predkove a tak tady budu. Je to asi jako kdyby stat Izrael existoval uprostred Polska v okoli Osvetimi - tam prece jsou predkove vetsiny Izraelcu, ne?

Zavidim jim tu moznost se kulturne vyzit a zajit vecer na koncert treba smyccoveho kvarteta, mezi ty mile, kultivovane a kulturni lidi, jinak by asi na koncert nesli, a az sedi v rade, tak se zpusobne divaji rovnou pred sebe, nikoliv na lidi sedici na opacne strane rady a nebo v rade pred nimi. Kolik z tech lidi, co tam okolo nich sedi asi bylo komunistu, kolik z nich asi bylo komunistickych vrahu a ruznych tajemniku, kolik z nich asi bylo komunistickych deti, co prozili vetsinu zivota s komunistickou protekci, kolik z nich je komunistickych vnuku, co je to dnes "uz nezajima", ale volit budou CSSD nebo KSCM. Jsou to vrazi, tajemnici, komunisti, jejich deti a vnuci? Ale aspon to nejsou emigranti. Ja jim zavidim, jak se ovladaji a predstiraji, jako ze nic...

Zavidim jim tu schopnost si lizat rany jako psi a jeste u toho hlasite mlaskat...

Ja jim zavidim jejich vlastenectvi, jak ziji cely zivot prikrceni a v predklonu a kdyz jim to reknete, tak se na vas rozhorcene obori: "Ale ja tak prece CHCI zit! To je moje vlast! Me se to tak libi! Ja ti taky nerikam, co mas ty delat? Kazdy si muze zit jak chce!" No jo, to je fakt. I ja jsem si chtel zit jak jsem chtel a proto jsem byl odsouzen k trestu odneti svobody nepodminene podle paragrafu 109, odstavec 2 Trestniho zakona v 1. napravne vychovne skupine (podle paragrafu 39, odstavec 2, pismeno a) a podle paragrafu 51, odstavec 2, mi byl ulozen i trest propadnuti majetku. Cituji: "Stupen spolecenske nebezpecnosti trestne cinnosti obvinenych je vysoky, nebot svym jednanim porusili zajem spolecnosti na bezpecnosti statu a pravo republiky na kontrolovatelnem pohybu obyvatelstva".

Ono to vlastne ani neni vlastenectvi, ale celonarodni Stockholm syndrome. Deset milionu lidi najednou trpi Stockholm syndromem a tise si pri tom broukaji "pryc s tyrany a zradci vsemi...".

Zavidim jim ty hrde pocity, jak se jim hrud dme pychou pri pohledu na panorama Prazskeho hradu nebo Hostynku na obzoru.

Zavidim jim uz jen tu moznost, ze i kdyz sami na tom nemaji zadnou zasluhu, tak jsou stejne sebevedome hrdi na temer cokoliv, nejradsi na hokejisty ... (vite, ze slovo "hrdi" se rymuje se slovem "zmrdi"?)

Zavidim jim ten pocit, chodit do hospody a popijet u stolu pivo, vino nebo slivovici a divat se do tvari lidi, kteri se k nim desitky let chovali jako kurvy a nebo jeste docela nedavno na ne psali udani na StB a posudky potrebne k povoleni zajezdu do Jugoslavie nebo studiu na nejake zasrane fakulte...

Zavidim jim tu znalost, vedet co je vlastne smyslem zivota a jak s nim ma byt nalozeno (ja sam to nevim a trapi mne to), a pokud to nevi, tak je to netrapi, protoze se mysli, ze smyslem zivota je prave piti piva, vina a slivovice...

Zavidim jim tu spokojenost sami se sebou, se svym zivotem, se svymi rozhodnutimi, zavidim jim tu jistotu, ze se neda nic jineho delat a nedalo se udelat a vsechna rozhodnuti minulosti byla spravna...

Zavidim jim tu schopnost zit se svym vlastnim svedomim (pokud tedy nejsou rozvedeni)...

Zavidim jim tu schopnost se sami nad sebou nezamyslet, kdo jsou a kdo by mohli byt, jak moc byli jejich rodice odpovedni za jejich vlastni pritomnost a jak moc jsou oni sami odpovedni za budoucnost svych deti a k cemu, k jake budoucnosti, oni sami ty deti odsuzuji...

Asi jako v te basni od Mathew Arnold, jmenuje se to Self-Dependence:

Weary of myself, and sick of asking
What I am, and what I ought to be,
At this vessel's prow I stand, which bears me
Forwards, forwards, o'er the starlit sea.

Coz je v mem prekladu:

Znaveny sebou a chory otazkami
kdo jsem a kdo bych mel asi byt
na pridi lodi stojim, jez unasi mne
vpred, vpred, pod hvezdny morsky trpyt.

Muj otec rikaval "Jsou veci, ktere si clovek sebou ma vzit do hrobu!" (a je jasne po kom jsem to sve tajnustkarstvi zdedil). No jo, ale musi jich byt tolik?

Ja vam zavidim, ze "to neresite" a ze "jste v pohode"... jste lepsi a silnejsi nez ja... mrzi mne, ze jsem nedostatecny.


Novicok - Dementi pro dementy...

8. května 2018 v 14:30
Nee, to jsou vsechno jen pomluvy zapadnich ideologicky-diverznich central: Cesi nemeli s Novicokem nic spolecneho...