Listopad 2019

Ku-ku-ku-kundera...

29. listopadu 2019 v 20:40 | Jirina Hedvicek |  Clanky jinych autoru
Na pocatku bylo slovo, tedy spis clanek z Parlamentnich listu:


Oprava: Bylo mi receno, ze jsem si spletla mladeho S. se starym S. Stary S. byl presvedceny komunista, mlady S. nebyl. Ja tedy S. nevylucuji, nybrz jej z me nespravedlive odpovedi skrtam uplne. Neomlouvam se. Mne si take temer cely zivot a proti me vuli s nekym pletli a nikdy to nebylo pro me dobro a, narozdil ode mne v tomto pripade, oni tak cinili umyslne. Na sve odpovedi vsak trvam, nebot jsem se nastvala. Takze:

Muzete mi rici, proc neuverejnili to interview cele, to jest skutecne otazky a odpovedi? Jestli nemaji opravneni, pak at se na to uplne vykaslou a netisknou nic, protoze tohle je sprosty blabol! Tohle neni interview a neni to ani prepis nejakeho rozhovoru, tohle jsou preci drby jak z Rudeho prava, ze osoba A rekla osobe B o osobe C, ze osoba C a osoba A pry ... atd., atd.! Respekt ma uz davno maslo na hlave. Kdyz uverejnili ten opravdu odporny utok na Milana Kunderu, byl sefredaktorem Respektu syn zaslouzileho disidenta, ktery byval take komunista, stejne jako Kundera, co vsak jeho syna prave tak jako ostatni disidenty, at uz formovane Havlem, na Havla nebo bez Havla, v exilu, v emigraci nebo v kleci, Slovaky stejne jako Cechy, urcite pekne stvalo, byl fakt, ze oni postradali Kunderuv format, vaznost a slavu. Kundera byl znamy jako disident i spisovatel, o nich, kdyby je Zapad nepotreboval a neopecovaval jako disidenty, by nikdo nevedel ani psouk a nikdo by po nich neskytl. Simecka to proste nezvladl a z Respektu se uz pod jeho vedenim stal bulvarni platek na urovni Prava. Ja jsem u nich mela predplatne, ale nedalo se to cist, proste - kdyz dali prostor STBakum, aby se mohla rodina skutecne kolaborantky ocistit na ukor Kundery, odhlasila jsem je a odhodila do smeti. To, co si u nich prectete, si klidne muzete precist i v Pravu, v Aha nebo v Blesku. Je to jasne, Respekt se prodal Bakalovi - zjistete si, prosim, kdo byl Bakala. Ja nejsem kamarad s Kunderou, ale jak k nemu se chovaji, to uz se neda .... Take jste si vsimli? Kdo se neproflakl jako kolaborant za bolsevika, ten bude o to vice kolaborovat dnes. Dneska je to svinstvo k veci a navic svinstvo demokraticke. Dnes uz se to muze. Tenhle pamflet je uplne jasny, sakra, to preci musi videt i slepy!

Ten rozhovor je upravený, copak to nevidíte? Je to pouhý zkrácený přepis, jakási informace o obsahu údajného rozhovoru, který prý proběhl a ve kterém prý paní Kunderová, aspoň podle redaktora, řekla to, co redaktor prý slyšel a, bez pochyby na objednávku, napsal. To, co tam ta nešťastná žena prý říká, jsou nesmysly, které by Kundera sám nikdy neřekl! A ten jazyk, jaký tam používají! Kundera miloval češtinu. Záleželo mu na ní. U neho mela smysl nejenom slova, ale i kazda carka, kterou napsal. Nad dnesnim stavem cestiny by zaplakal. A Kundera neemigroval. Byl odejit do Francie, která mu, aniž by on sám o to žádal, nabídla politický azyl. To o sobě nemůže tvrdit žádná jiná posvátná disidentská kráva. Proto jej také ostatní disidenti nenáviděli! Je to pravda. Co by mohl západ nabídnout Chramostové, kam by šla? O Havlovi věděli tenkrát na Západě velké jalové, troufám si říci, že Kundera a Škvorecký byli v té době známější a uznávanější a také překládanější než deset Havlů dohromady. Navíc Kundera je schopen tvořit a také tvoří i francouzsky! Celá ta dnešní disidentská squadra, včetně Havla, je uměle vytvořený politický fenomén (něco jako počítačový program), který nemá nic společného s tím, čemu oni říkají "historická pravda".

Havel a Kundera se po roce 1968 dostali do nesmiřitelného sporu ohledně našich vztahů vůči Evropě a Rusku. BYL to spor o Evropu. I když se paradoxně zabýval českým údělem, podívejte se, co se děje dnes nejenom v Evropě, nýbrž na celém světě. A budete se divit. Kundera byl a zůstal v tom sporu Evropan a tvrdil, že Rusko bylo a je stále ještě zaostalé a do Evropy nepatří (viz 1983, Milan Kundera: Únos Západu a tragedie Střední Evropy). Kundera byl v tom sporu osamocen. Byl orientován na Francii, a vy určitě víte něco o Sartrovi a dalších francouzských filosofujících levičácích - až na pár výjimek se mohli přetrhnout, jak omlouvali a snažili se vysvětlit zločiny Sovětského svazu. Kundera do toho šel a vlezl přímo do jámy francouzské. Ostatní disidenti se orientovali na Německo a Itálii a byli "politicky chytří". Zatímco Kundera se ve svých knihách o Československu upřímně snažil pochopit, co se vlastně stalo, naše disidentská elita se věnovala ideologicky zaměřenému nudnému popisu svého vlastního utrpení a filosofovala o reálném socialismu, co nejdál od padesátých let.

Kundera psal o padesátých, sedmdesátých i o šedesátém osmém. A nepotřeboval a odmítal tlumočníka nebo korektora. Proto jej také de facto vystěhovali a i po sametu se snažili najít na něj jakoukoliv špínu. A co nenašli, to si vymysleli. On byl komunista - tak jsou přesvědčeni, že jim to projde. Chovají se jako bolševik. A bolševici ho věru nešetřili. Sebrali mu občanství, pas, jakoukoliv možnost práce, a místo toho mu naordinovali šikanu, lynč a kriminál. Četli jste některou z jeho knih? On tam o tom píše. Nemusí se vám líbit, jak píše a kolik se v jeho knihách vyskytuje sexu - mně se také nelíbilo, jak se Havel doslova prokecal Žebráckou operou a úplně ji zničil. Hlavni postavu transformoval na filosofa a ukecan
ý samorost. A Menzel mu to ještě zfilmoval. Nudnější film snad Menzel v životě nenatočil a už nenatočí. Překonalo to dokonce i "Kdo hledá zlaté dno"! Kundera tvrdí, že vaše osobnost, váš život a vaše myšlenky se mají odrážet ve vaší tvorbě. Životopisy a biografické knihy zásadně nečetl a odmítal poskytovat rozhovory tohoto druhu. Tenhleten tzv. rozhovor s jeho ženou je podle mne podvod a byl v tomto smyslu i upraven. Možná měla paní Kunderová slabou chvilku. Při tom, co se děje ve Francii, se jí ani nedivím. Ale to, co oni z toho udelali! Rozhodně to přímo odporuje Kunderovi samotnému a bylo to určitě "vyrobeno" bez jeho vědomí a úmyslně proti jeho přesvědčení. Tak jak to marxisté a bolševici dělali odjakživa. Inu, kdo se jednou spustí s levicí ... (Kdekdo. Z politiků dneska už prakticky každý.)

Po sametu je samozřejmě každý Havlem a Kundera zůstane už navždy komunistou. I když si Kunderu bere neustále každý do huby a prakticky každý článek o těch dvou skončí nakonec hluboko v Havlově řiti, s následujícím kunderovským hodnocením Ruska musím souhlasit:

Musím upozornit, že to, co Kundera nazývá "dosavadním modelem socialismu" bylo zaostalé autokratické ruské impérium, které se po svém zhroucení v první světové válce a po říjnové revoluci modernizovalo mj. tím, že se jeho závazným státním náboženstvím stala upravená marxistická utopie (tzv. marxismus-leninismus). Marxovská vize uskutečnění komunistického nebe na zemi začala sloužit jako nový kabát pro tradiční ruský imperiální mesianismus.

A autor kritiky pak v poklidu pokračuje až tam, kde my můžeme směle poznamenat: BOHUŽEL ...

Je přitom třeba zdůraznit, že socialismus, socialistické hnutí nemělo jen tuto odpudivou tvář: během svého vývoje v 19.a 20. století se v Evropě stalo legitimní a organickou součástí evropské demokracie a je jí dodnes. Je zajímavé, že o tomto socialismu čeští komunističtí blouznivci z šedesátých let nějak nevěděli.

http://www.bohumildolezal.cz/texty/rs3362.html
A to, co Kundera napsal jako odpoved Havlovi nekdy v roce 1969 - srdce se mi teteli, ano, podivejte se na ne! Vsechno svedli na narod. Moji rodina jsou pry sraci a oni maji hvezdne nebe nad hlavou a moralni kompas jako metal pripnuty na hrudi! Vy jste ale shiti! My mame v rodine take uranove doly, kriminal, vyloucene, umucene a spalene na popel v Auschwitzu. A vy jste ted s nasimi vrahy nelepsi kamaradi! O co jste lepsi nez my!

Moral Exhibitionism: Havel states that no hopes endured, but unlike most people this does not arouse in him resignation or defeatism, but on the contrary a strengthened longing for action. But to what end action, when no hopes endured? However, Havel does not have just any sort of act in mind, but -- as he calls it -- a risky act; an act, in other words, that does not fear the risk of failure, which probably (indeed, let us remind ourselves once more: no hopes endured!) does not even count on success; it is not aimed at it and it is therefore indifferent to considerations about the consequences of an action and about its timeliness -- in other words, about everything we call tactics. Such action thus has only a twofold aim: (1) to unmask the world in all its irreparable amorality, and (2) to display its author in all his pure morality.

https://www.rferl.org/.../debate_that_wont.../24448679.html


The new Tragedy of Central Europe. ... Accordingly to Kundera, Central Europe is a "kidnapped West": that part of Western Europe stolen from the Russian imperialism, which provoked, as he writes in the Unbearable Lightness of Being, a sort of "carnival of hate" in Czechoslovakia.

http://www.smatana.sk/.../milan-kundera-unos-zapadu-aned...



Duvody vrazdy generala Jana Sejny...

19. listopadu 2019 v 22:31 | Robert Buchar |  Clanky jinych autoru
Komentar R.H.: To, ze general Jan Sejna byl zavrazden, to neni pro ctenare se zajmem o toto tema zadne prekvapeni - ne, ze by ho bylo skoda, byl to jen zasrany komunista. Dole mate cesky preklad memoranda, kterym si idiot Sejna zazadal o rozsudek smrti (tak jako si lidickove v CSSR zadali o devizovy prislib). Jen naprosty idiot si mohl myslet, ze lidi jako Clinton a tehdy jeste v pozici moci, je mozno vydirat. Takze behem par mesicu od sepsani tohoto "memoranda" to najednou mel Sejna za sebou - stejne jako nedavno Jeffrey Epstein, ktery se uz v base nechal slysel, ze neco vi o przneni nezletilych prostitutek, ktere on organizoval a ktereho se zucastnil i Bill Clinton a britsky prince Andrew (mimo jine). A najednou Epstein spachal sebevrazdu zpusobem, ktera podle patologa Michaela Badena neni mozna :-)

Dalsi stavnate detaily muzete najit v knize Roberta Buchara (link je dole), vcetne anglickeho originalu onoho memoranda.


dokument #7

Memorandum
Komu: CIA
Od: Jan Šejna
Věc: Clintonské pásky
Datum: 26. února 1997

Vyjednávání týkající se vašeho zájmu na získání předmětných pásků nebylo po více než 6 měsících produktivní. Vzhledem k tomu se pouštím do dalších možností prodeje pásků různým zainteresovaným stranám. Jakmile bude dosaženo vhodné dohody, pásky se prodají. Nebudu protahovat či oddalovat prodej, abych se přizpůsoboval druhům slibů ze strany CIA, kterých se mi v minulosti dostalo a z nichž se všechny ukázaly být jen překrucování nebo klamání.

Mimoto, nebudu dále pokračovat v diskuzích se CIA, dokud nejprve neobdržím formální nabídku podepsanou ředitelem nebo úřadujícím ředitelem CIA, v níž budou jmenováni ti, kteří mají oprávnění jednat za něj a která uvede jakékoli a všechny podmínky, které by CIA chtěla mít obsažené ve smlouvě.

Níže uvádím body, které představují moje podmínky, které chci do nabídky zahrnout. Nebudou-li v nabídce obsaženy, nebudu se jí zabývat.

1. Kupní cena, založená na vašem předchozím ústním závazku, činí $150 milionů.

2. Peníze budou v mém držení před dodáním pásků, též jak bylo dříve odsouhlaseno.

3. Jakoukoli dohodu můžu zrušit do doby, než budou peníze v mém držení, což neučiním, pokud již neprodám pásky jinému kupci. (Dospěl jsem k závěru, že ze strany CIA není skutečně vážný zájem a bez odkladu se chystám využít jiné možnosti. Jediné, co by zastavilo nebo oddálilo tento proces, bude převod celé kupní ceny do mého vlastnictví.) Pásky budou dodány do deseti dnů po obdržení peněz.

4. Pokud bude CIA s koupí pásků souhlasit a já budu souhlasit s jejich prodejem, budou tyto dodány do deseti dní po obdržení peněz.

5. Veškeré sledování/špehování mne, mojí rodiny a mých společníků v této transakci ze strany amerických tajných služeb okamžitě skončí, včetně těch, prováděných jinými agenturami (americkými či zahraničními) jednajícími ve spolupráci se CIA. Toto zahrnuje, ale není limitováno, veškeré sledování rozhovorů nebo cestování. Tato skutečnost potrvá do roku 2000. V případě, že bude tato podmínka porušena, CIA vyplatí mně nebo mým pozůstalým odškodnění ve výši $50 milionů a pokud pásky budou stále v mém držení, zůstanou mými k prodeji jiné zainteresované straně.

6. Veškeré úsilí dostat se ke mně nebo k páskům přes moji manželku nebo další členy mojí rodiny okamžitě skončí.

7. Během jakýchkoliv a veškerých dalších diskuzí, vyjednávání nebo schůzek mám právo přivést s sebou svědka nebo poradce dle svého vlastního výběru, aby byl u toho, co se řekne a učiní a mohl jsem se s ním kdykoliv poradit.

8. Kopie pásků a dalšího materiálu souvisejícího s touto transakcí budou kvůli zajištění mé trvalé bezpečnosti umístěny do bezpečnostní schránky pod správu mého zástupce.
_________
kopie: FBI


Image may contain: 3 people, text

General Sejna jede skrz Washington...

19. listopadu 2019 v 21:40 | Robert Buchar |  Clanky jinych autoru
Generál Jan Šejna a Clintonské pásky.

Related image


Letos 23.srpna uplynulo 22 let od úmrtí Generála Jana Šejny. Generál Jan Šejna byl v Československých médiích prezentován jako "generál semínko" a website Ministerstva Vnitra, až do roku 2000, věnovala spoustu místa na svých stránkách zobrazujíc ho jako bezvýznamného podvodníka a lháře. Jak vyplývá ze svědectvi Joe Douglasse, CIA neprojevila zájem o informace Šejna do USA přivezl. Naopak. CIA trvalo 10 let zesměšnit a zdiskreditovat Anatolije Golitcyna a Šejnovy výpovědi v podstatě podporovaly to co Golitsyn tvrdil od roku 1958. Teprve Šejnovy výpovědi to DIA přinutily CIA a NSA akceptovat informace o KGB/GRU účasti na výrobě drog v Jižní Americe a roli Sovětů v organizování světového terorizmu.

Joseph Douglas pracoval jako asistent ředitele agentury pro kontrolu zbrojení a odzbrojování během vlády Ronalda Reagana a jako analytik pro Obrannou zpravodajskou agenturu (DIA), kde se podílel na debriefingu generála Jana Šejny. S Joe Douglasem jsem se seznámil v červenci 2005, když jsem s ním natáčel interview pro dokumentární film "The Collapse of Communism: The Untold Story". Od té doby jsme se setkávali. Během našich setkaní se rozhovor často točil okolo Jana Šejny. Nikdy se ale nezmínil o incidentu do kterého se zapletl s Janem Šejnou v letech 1995-97, týkajícího se Šejnova pokusu prodat CIA tzv. Clintonské pásky. Dokumenty, které jsou poprvé zveřejněny v ebook Tak nám zabili komunizmus paní Mulerová (nakladatelství Pierot) vyšly na světlo až během digitalizováni Douglasova archivu, kterého jsem měl příležitost se zúčastnit v červenci 2013. Joe se tehdy rozhodl věnovat svůj archiv Patrick Henry College ve Virginii a při té příležitosti nám dal svolení archív digitalizovat. Když jsme tyto dokumenty později objevili, Joe už byl vážně nemocný a nebylo možné se s ním setkat. Po úmrtí Joe Douglasse v květnu 2014 všechny jeho dokumenty z knihovny Patrick Henry College beze stopy zmizely.

O existenci Clintonských pásků kolovaly dohady téměř 40 let. Jedná se o záznam odposlechů pořízených STB/KGB během návštěvy Billa Clintona v Moskvě v prosinci 1969 a v Praze mezi 6. a 12. lednem 1970, kde pobýval u Marie Švermové, vdově po komunistickém hrdinovi Janu Švermovi. Říká se, že ti, kteří se s pásky během let dostaly do styku, dlouho nežili. Fyzické důkazy o existenci pásků však neexistovaly až do roku 1995, kdy se je Šejna pokusil prodat v USA. Vzorky pásků byly zkoumány odborníky a prohlášeny za autentické. K samotné transakci však nikdy nedošlo. Generál Jan Šejna vypovídal před výborem pro národní bezpečnost amerického Kongresu o POW/MIAv Koreji a Vietnamu v záři 1996. Zemřel v New Yorku 23.srpna 1997. Příčinou smrti bylo předávkování lékem, který mu podle Joe Douglasse předepsal jeho CIA doktor.

Přesto, že tyto dokumenty v podstatě nic nedokazují a budou mnohými čtenáři považovány za další konspirativní blábol, domnívám se, že stojí za pozornost je přečíst a zamyslet se nad jejich významem z globálního hlediska, především v souvislosti s politickým vývojem v USA za posledních třicet let.


dokument #1
Joseph Douglass
Srpen 1995

O dostupnosti magnetofonových pásků už nějakou dobu vím. Patrně ukradené z ruských archivů Rusy a zde nabídnuty k odprodeji - Brighton Beach[i]??

Srpen 95, John získává nejméně dva 12" magnetofonové pásky

Zřejmě pásky ze schůzky v Moskvě a v Praze

V září John pověděl o páskách LeBoutillierovi [ii] a dva z nich mu ukázal. John měl namířeno na schůzku s týpky ze CIA v Langley. Le Boutillier mu řekl, že je blázen brát ty pásky sebou, že by je měl nechat v sejfu v hotelu Marriott, což učinil. Později se vrátil, chtěl ty pásky, dostal je.
V Bílé domě tedy téměř od září o páskách věděli a rozjížděli podvody na jejich získání.

Clinton říká
CIA se jej pokoušela naverbovat
KGB řekla, že jim to nevadí.
Chtěl vstoupit do komunistické strany
KGB řekla ne, jsi příliš cenný, aby se riskoval tvůj vstup do strany
Ptal se, jak kontaktovat KGB až bude ve Spojených státech.
Spousta znevažujících poznámek o Spojených státech.
LeBoutillier se pouze zajímá o POWs (váleční zajatci)
myslí si, že by se mohli odvysílat a nebylo by to k ničemu - příliš pozdě.
Podle Le Boutilliera John o těch páskách řekl Marku Sauterovi - podle mě to tak není.
Co Sauterovi řekl bylo, že má dokumenty ze Severní Koreje o POWs

John také získal dokumentaci o POWs ze Severní Koreje a POWs z války ve Vietnamu a fotky některých POWs, kteří byli přes Československo posíláni do SSSR. Logicky dostal celé ukrývané haraburdí od českého kamaráda. Otázkou je, jak za to zaplatil nebo co se teď snaží dělat, což ovlivní jeho rozhodnutí co dělat a s kým pracovat.

To v Morrisově knize o tom, že Clintona verbovala CIA, vyšlo téměř s jistotou od bývalých lidí ze CIA (Myer[iii]nebo Talbot[iv]?), aby poskytli Clintonovi zástěrku pro případ, že se ty pásky objeví. Načež všechno, co prokáží, je špion amatér snažící se sloužit svojí vlasti.


[i]Brighton Beach - čtvť v jižním Brooklinu, New York, známá vysokou hustotou obyvatel rusky mluvících emigrantů. Oblast je označována za centrum ruské Mafie a přestupním místem ruských ilegálních emigrantů do USA.

[ii] John LeBoutillier
Zvolený do Kongresu v roce 1980, člen speciálního výboru pro POW/MIA. V roce 1983 založil Sky Hook II projekt zaměřený na návrat amerických válečných zajatců z jihovýchodní Asie.

[iii] Cord Meyer - 1949 začal pracovat pro CIA, 1967-73 asistent zástupce ředitele CIA, 1973-76 šéf oddělení CIA v Londýně

[iv] David Talbot - americký progresivní novinář a autor. Napsal knihu o atentátu na Kennedyho a další knihy na témata, která nazýval "utajená historie". Psal pro The San Francisco Examiner, Time Magazine, The New Yorker, Rolling Stone. https://en.wikipedia.org/wiki/David_Talbot

Dostal jsem co jsem zaslouzil...

10. listopadu 2019 v 14:49 Clanky osvetove

Eduard Stehlik, znamy svym zajmem o Masiny a protikomunisticky odboj, ale presto VYRAZNE LEVICOVY - opousti armadu CR. Zrejme neni DOSTATECNE levicovy. Takze levicova ceska zver (jako uz tolikrat v historii) zere sve vlastni. Jak pravil Rudolf Slansky pod sibenici (posledni slova): "Dostal jsem, co jsem zaslouzil!"

Eduard Stehlík